Pivoňky díky krásným květům, robustnímu vzrůstu, odolnosti a vitalitě patří mezi nejspolehlivější a nejkrásnější trvalky na našich zahradách.
Pěstování pivoněk
Na pěstování nejsou pivoňky náročné, především bylinné druhy patří k nejsnáze pěstovatelným okrasným zahradním rostlinám. Nejsou také příliš náchylné na choroby či napadení škůdci.
Většině bylinných i dřevitých druhů vyhovuje slunné nebo jen po část dne mírně zastíněné stanoviště, pouze některé východoasijské lesní druhy dávají přednost polostínu až stínu.
Starší rostliny nevyžadují zvláštní péči: zjara po odkvětu je můžete přihnojit dobře rozleželým kompostem nebo minerálním hnojivem – vhodná jsou hnojiva určená růžím. Chybí-li na jaře vláha, pak pivoňky zálivku přivítají, v létě po odkvětu vydrží i krátkodobá sucha.
Odstraňování semeníků by mělo být pravidlem u bylinných i dřevitých pivoněk, zimní přikrývka u bylinných pivoněk stačí jen první rok po výsadbě, jinak jsou zcela mrazuvzdorné.
Plnokvěté odrůdy můžete podepřít nebo vyvázat, protože těžké květy vítr často poláme, po dešti se pak ohýbají vlastní vahou až k zemi.
Pivoňky vyniknou nejlépe jako samostatné keře nebo v malých jednodruhových skupinách. Mezi sebou se kombinují dost obtížně z důvodu přílišné rozmanitosti tvarů a barev květů. Dobře vypadají ve společenství okrasných trav, zjara vyniknou jejich červené výhony vedle narcisů, modřenců a tulipánů. Při podzimním vybarvení pivoněk do bronzova zjistíte, že si opravdu vystačí bez velké společnosti.
V době vegetace jsou pivoňky náročné na živiny a nesnášejí dlouhodobé zamokření substrátu. Vyžadují proto výživnou a zároveň dobře propustnou hlinitopísčitou zeminu.
Většina asijských bylinných druhů vyžaduje neutrální až mírně kyselou zeminu. Bylinné druhy nesázíme hluboko, pupeny by měly být jen asi 4–6 cm pod povrchem. Hlouběji zasazené rostliny mívají menší násadu květů.
Dřevité pivoňky a evropské bylinné druhy preferují půdu neutrální až mírně zásaditou. Sazenice dřevitých druhů naopak můžeme zapustit při výsadbě 10 cm hlouběji, než byly původně. Z kmínků a větviček zapustí další kořeny a mají pak rychlejší a bohatší přírůstky.
Nejvhodnější doba pro sázení je přibližně od konce srpna do začátku listopadu, sazenice v nádobách s dostatečným kořenovým balem můžeme samozřejmě sázet po celou dobu vegetace. Při výsadbě je dobré do substrátu přimíchat univerzální, pomalu rozpustné hnojivo.
Rostliny potřebují dostatek prostoru. Pro výsadbu jednotlivých trsů či keřů proto připravíme jámy o průměru přibližně 50 cm a okolo 50–70 cm hloubky. Je-li podloží špatně propustné, nasypeme na dno asi 10–15 cm vrstvu drenáže (drobný štěrk, hrubý písek).
Dřevité pivoňky v případě potřeby zaléváme po celou dobu vegetace.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KEŘÍČKOVÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kubík.
Zakoupil jsem sazenice minirajčat ale s pěstováním na balkoně nemám žádné zkušenosti, to je jak velikou nádobu, kolik je potřeba zeminy, jakou zeminu, kdy jak a čím přihnojovat.
Odrůda je Vilma a Venus. Děkuji za každou radu.
Zdeněk Kubík
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Mini rajčátka se dají pěstovat na balkoně s jižní a jihozápadní orientací. Nádobu volte co největší, minimálně 10 litrů na rostlinu. Rajče potřebuje vodu, takže pod nádobu umístěte misku, ve které se bude zadržovat přebytek zálivkové vody. Substrát vyberte pro pěstování zeleniny. Hnojení provádějte 2 krát do měsíce hnojivem z trusu hospodářských zvířat nebo můžete použít Krystalon plod. Vyvarujte se zalévání na listy, vlhčete jen substrát.
Pivoňky jsou vytrvalé byliny, polokeře a keře. Rozeznáváme pivoňky klasické bylinné (na zimu se zatahující druhy) a pivoňky dřevité, půvabné stromkové či keřové rostliny, které jsou stále populárnější.
Před téměř dvěma tisíci lety se pivoňky pěstovaly pouze v zemích svého původu na Dálném východě, v Evropě se objevily až ve středověku. Oblíbené byly plnokvěté odrůdy, jež stále ještě převažují v nabídce.
Novinkou posledních let, která si získává stále větší oblibu, jsou pivoňky s květy jednoduchými či poloplnými, jejichž průměr bývá více než patnácticentimetrový (existují i odrůdy s květy až dvaceticentimetrovými), k tomu přidejte ještě jejich příjemnou vůni.
Jak dřevité, tak i bylinné pivoňky rostou poměrně pomalu, takže v prvním roce po výsadbě bude mít rostlina jen několik výhonů a květů jen pomálu (někdy pouze jeden). Než získá svou charakteristickou podobu a bohaté kvetení, bude jí to trvat tři roky.
V naší poradně s názvem PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sendy.
Dobrý den,přesadila jsem orchidej bohužel s květy .Měla jsem pocit,že má nedostatek místa v květináči.
Ona mi do druhého dne uvadla.Je to již měsíc od přesazování.Květy má povadlé a lupena změklá.
Má šanci na přežití,nebo jsem ji tak ublížila,že nepřežije?
Děkuji za odpověď.S.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Orchidej je zvláštní v tom, že může mít kořeny ve vzduchu a i tak bude dobře prosperovat. Jinými slovy, nepotřebuje substrát na kořenech. Proto není potřeba přesazovat, jakmile začnou kořeny přerůstat přes květináč. Nyní vaše orchidej asi nepřijala nový substrát a zřejmě ji nezachráníte. Budiš vám to alespoň k ponaučení, jak příště pečovat o novou orchidej.
Pokud vám pivoňky málo kvetou, je to známka toho, že jim něco chybí. Pravděpodobně mají málo živin nebo také příliš hlubokou anebo naopak mělkou výsadbou. Jestliže jim vadnou listy, může za to nejspíše houba. Proto na podzim uschlé listy pečlivě ostříhejte a spalte.
Chcete-li pěstovat pivoňky primárně na řez květů, vysaďte je do řad cca 80–100 cm vzdálených, v řadě pak půlmetr od sebe. V takových vzdálenostech si udržují vzpřímený růst a vy budete mít do vázy krásné rovné stonky s květy. K řezu jsou pivoňky nejvhodnější, když se nacházejí ve stadiu barevného poupěte těsně před rozvitím.
U pivoněk platí, že čím je rostlina starší, tím je krásnější. Pivoňky rostou poměrně pomalu, v prvním roce po výsadbě tedy nečekejte zázraky. Rostlina bude mít jen několik výhonů a málo květů, pokud vůbec nějaký. Budete si muset počkat přibližně tři roky, než vyroste do plné krásy.
Ve svém příspěvku PIVOŇKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Janderka.
Opakovaně, již po několik let, pupeny květů dřevité pivoňky něco vyžírá, takže vykvete jen jeden-dva květy. Jde o hmyz nebo o ptáky? Pokud hmyz, co s tím? Poradí někdo?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ano, medvědí česnek může růst i na slunném balkoně, ale pouze pokud mu zajistíte stínění a stabilní vlhkost substrátu. Přímé polední slunce je rizikové.
Ve svém testu jsem krátce vystavil část truhlíku přímému odpolednímu slunci a špičky listů začaly během dvou dnů zasychat. Medvědí česnek je lesní rostlina, která přirozeně roste v polostínu. Pokud máte jižní balkon, doporučuji umístění ke zdi, použití stínicí textilie nebo vyšší okolní vegetaci. Bez těchto opatření dochází k přehřívání substrátu a stresu cibulek.
Jak hluboko sázet cibulky medvědího česneku do truhlíku?
Cibulky medvědího česneku sázejte přibližně 5 cm hluboko do dobře propustného substrátu. Příliš mělká výsadba vede k nestabilnímu zakořenění.
V mém experimentu mělká výsadba (cca 2–3 cm) způsobila slabší zakořenění a nižší vitalitu ve druhém roce. Optimální hloubka 5 cm umožní stabilní růst a lepší ochranu před vysycháním. Důležité je také dodržet rozestupy 4–5 cm mezi cibulkami, aby nedocházelo ke konkurenci o prostor a živiny.
Kolik vody potřebuje medvědí česnek v nádobě?
Medvědí česnek potřebuje trvale vlhký, ale ne přemokřený substrát. U běžného truhlíku 40 × 20 cm to znamená přibližně 1–2,5 litru vody týdně podle teploty.
Největší chybou je automatické zalévání bez kontroly. V mém tříletém testu vedla nadměrná zálivka k plísni a úhynu části cibulek. Vlhkoměr nebo kontrola prstem je spolehlivější než pevný harmonogram. Substrát má být vlhký na dotek, nikoli mazlavý nebo těžký.
Přezimuje medvědí česnek v truhlíku venku?
Ano, medvědí česnek musí projít zimním chladem, aby na jaře správně vyrašil. Přezimování venku je přirozené a žádoucí.
Jednu sezónu jsem truhlík přenesl do nevytápěné chodby z obavy před mrazem a jarní růst byl opožděný o téměř tři týdny. Krátkodobý mráz cibulkám nevadí, pokud není substrát přemokřený. Důležité je zajistit odtok vody a zabránit dlouhodobému zamrznutí v podmáčené půdě.
Proč medvědí česnek druhý rok roste slabě?
Slabý druhý rok bývá důsledkem příliš intenzivní sklizně nebo špatné struktury substrátu. Cibulky potřebují energii z listů pro další sezónu.
V prvním roce jsem sklidil téměř všechny listy a druhý rok byl růst slabší. Nechte alespoň polovinu listů na každé cibulce a udržujte substrát vzdušný. Přemokření nebo úplné vyschnutí během léta může cibulky oslabit natolik, že další sezóna bude výrazně slabší.
Dalším faktorem může být přehoustnutí cibulek. Ve třetím roce testu bylo patrné, že pokud jsem část trsů nerozdělil, začaly si konkurovat o prostor a živiny. Půda byla fyzicky zaplněná kořeny a růst stagnoval.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ PIVONĚK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, prosím o radu. Mám na zahradě pivoňky, krásně každý rok kvetou, ale letos nevím proč, vyrostly až do výšky k 150cm. Sluníčko i vláhu mají. Díky za odpověď. Jitka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tesařova.
Dobrý den, mám na zahradě pivonky ale letos nevykvetly.Sluničko a vláhu mají.Děkuji za odpovědˇ Ivana
Sandevila nekvete nejčastěji kvůli nedostatku světla nebo živin. Proč sandevila nekvete je problém spojený s podmínkami pěstování.
Rostlina může vypadat zdravě, ale pokud nemá dostatek slunce, energii využívá jen na listy. Kvetení sandevily je přímo závislé na světle a hnojení. Řešení je přesun na slunce a pravidelné hnojení, ideálně jednou až dvakrát týdně během sezóny. Bez těchto dvou věcí květy nepřijdou.
Jak často zalévat sandevilu v létě?
Sandevilu zalévejte podle stavu substrátu, ne podle dnů. Jak často zalévat sandevilu závisí na počasí.
V horku může potřebovat vodu každý den, jindy stačí obden. Zálivka sandevily musí být vyvážená – přelití je horší než krátkodobé sucho. Správný postup je kontrolovat vrchní vrstvu půdy a zalévat až po jejím proschnutí. Tím předejdete uhnívání kořenů.
Proč sandevile opadávají listy?
Opad listů u sandevily způsobuje stres – nejčastěji přelití nebo změna podmínek. Proč opadávají listy je signál problému.
Rostlina reaguje rychle na špatnou zálivku nebo přesun. Opad listů často znamená, že kořeny nemají ideální podmínky. Řešení je upravit zálivku, zkontrolovat substrát a stabilizovat prostředí. Pokud zasáhnete včas, rostlina se obvykle zotaví.
Jak zachránit přelitou sandevilu?
Přelitou sandevilu zachráníte omezením zálivky a případným přesazením. Přelití sandevily je velmi častý problém.
Pokud je substrát trvale mokrý, je nutné ho nechat proschnout. Záchrana rostliny někdy vyžaduje i výměnu substrátu. Kořeny musí mít přístup ke vzduchu, jinak začnou hnít. Čím dříve zasáhnete, tím větší šance na záchranu.
Jaké světlo potřebuje sandevila?
Sandevila potřebuje přímé slunce alespoň několik hodin denně. Světlo pro sandevilu je klíčové.
Bez dostatku světla sice přežije, ale nebude kvést. Kvetení sandevily závisí na intenzitě světla. Ideální umístění je jižní nebo západní balkon. Nedostatek světla je nejčastější důvod slabého růstu.
Jak hnojit sandevilu, aby hodně kvetla?
Sandevilu hnojte pravidelně 1–2× týdně během sezóny. Hnojení sandevily je nutné pro květy.
Bez hnojiva rostlina nemá dostatek živin na tvorbu květů. Správné hnojení podporuje růst i barvu květů. Pravidelnost je důležitější než množství – malé dávky častěji fungují lépe než jednorázové přehnojení.
Jakýsubstrát je nejlepší pro sandevilu?
Nejlepší je lehký a vzdušný substrát s dobrou drenáží. Substrát pro sandevilu ovlivňuje kořeny.
Hutný substrát zadržuje vodu a způsobuje problémy. Kořenový systém potřebuje vzduch i vlhkost. Ideální řešení je kombinace kvalitního substrátu a drenáže, například keramzitu na dně nádoby.
Může být sandevila v polostínu?
Sandevila může být v polostínu, ale nebude dobře kvést.
Blýskavku (Photinia) je nejlepší stříhat na jaře a případně znovu během léta. Pravidelné stříhání blýskavky podporuje růst nových výhonů a tvorbu typických červených listů.
Hlavní řez se obvykle provádí v březnu nebo dubnu, kdy rostlina začíná růst. Druhý lehký řez je možné provést v květnu nebo červnu, případně ještě jednou v červenci. Po srpnu se už stříhání Photinia nedoporučuje, protože nové výhony by nestihly vyzrát před zimou. Pokud chcete hustý živý plot, je důležité provádět pravidelný jarní řez.
Jak množit blýskavku
Nejjednodušší způsob množení Photinia je pomocí řízků. Množení blýskavky řízky umožňuje získat nové rostliny z mladých výhonů.
Řízky se odebírají z mladých zdravých výhonů, které mají délku přibližně 10 až 15 centimetrů. Spodní listy se odstraní a řízek se zapíchne do lehkého substrátu. Pokud je substrát stále mírně vlhký, začnou se během několika týdnů vytvářet kořeny. Tato metoda množení Photinia je poměrně spolehlivá a používá ji mnoho zahradníků.
Jak rychle roste blýskavka
Blýskavka patří mezi poměrně rychle rostoucí keře. Photinia Red Robin může za rok vyrůst přibližně o 30 až 60 centimetrů.
Rychlost růstu závisí především na stanovišti a kvalitě půdy. Na slunném místě s dostatkem živin roste rostlina mnohem rychleji než ve stínu. Pokud je živý plot pravidelně stříhán, vytváří více postranních větví a působí hustším dojmem. Správná péče o živý plot z Photinia tedy výrazně ovlivňuje jeho vzhled.
Proč blýskavka nemá červené listy
Červené listy se objevují hlavně na mladých výhonech. Pokud rostlina nevytváří nové výhony, mohou být listy převážně zelené.
Nejčastější příčinou bývá nedostatek řezu nebo nedostatek slunečního světla. Když se provede jarní řez blýskavky, rostlina obvykle začne vytvářet nové výhony s červenými listy. Důležitou roli hraje také kvalita půdy a hnojení. Pokud má Photinia Red Robin dostatek živin a světla, červené listy se objevují pravidelně.
Jak zahustit živý plot Photinia
Hustotu živého plotu lze výrazně zvýšit pravidelným zkracováním vrcholových výhonů. Stříhání živého plotu Photinia podporuje tvorbu nových větví.
Když se vrchol výhonu zkrátí, rostlina začne vytvářet několik postranních větví. Ty postupně zaplní prázdná místa v živém plotu. Pokud chcete opravdu hustý plot, je dobré provádět tvarovací řez alespoň jednou nebo dvakrát ročně. Důležitý je také dostatek světla a živin v půdě.
Jak daleko od sebe sázet blýskavku
Při zakládání živého plotu se blýskavka obvykle vysazuje ve vzdálenosti přibližně 60 až 80 centimetrů.
Přesný rozestup závisí na velikosti sazenic a na tom, jak rychle chcete vytvořit souvislý živý plot.
Všeobecně jsou pivoňky dlouhověké rostliny, čím déle je budete pěstovat, tím víc vám pokvetou. Nemají rády časté přesazování. Nehnojte je dusíkem, lepší je fosfor k podpoře tvorby květů. Hluboký řez nutný není, připravujete se jím o květy. Pivoňky kvetou v dubnu, květnu, červnu a červenci. Odkvetlé květy odstřihujte, jsou nevzhledné a pro rostlinu těžké.
Ve svém příspěvku KDY OSTŘÍHAT PIVOŇKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Fišerová.
Dobrý den, prosím o radu dostala jsem v tomto nepříznivém čase na přesazování bylinou pivoňku, jak ji mám přezimovat aby přežila zimu a mohla jsem ji nasázet až na jaře. Mám ji v květináči zasypat suším supstrátem a uložit do sklepa kde nemrzne? Máme tam uskladněné i brambory.
Děkuji za radu a přeji hezký den Fišerová.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Má smysl používat ventilátor u orchidejí proti plísni?
Ano, mírné proudění vzduchu výrazně snižuje riziko vzniku plísně na orchidejích, zejména v zimní sezóně a v panelových bytech.
Nejde o silný proud, ale o jemnou cirkulaci. Malý ventilátor nastavený na nízký výkon může zabránit stagnaci vlhkého vzduchu kolem substrátu. Pokud máte dlouhodobě vyšší vlhkost nad 65 %, ventilátor může pomoci stabilizovat mikroklima. Klíčové je nesměřovat proud přímo na listy, ale zajistit rovnoměrnou cirkulaci v prostoru.
Je rosení orchidejí úplně nevhodné?
Rosení samo o sobě není zakázané, ale výrazně zvyšuje riziko plísně na orchideji, pokud není zajištěno dostatečné větrání a proudění vzduchu.
Večer je rosení rizikové, protože voda zůstává přes noc na listech. Pokud rosíte, dělejte to ráno a jen lehce. Prevence plísně spočívá hlavně v kontrole vlhkosti a cirkulace. Pokud máte stabilní vlhkost 45–60 %, rosení většinou není nutné a může být kontraproduktivní.
Jak často větrat orchideje v zimě?
I během topné sezóny je pravidelné větrání zásadní pro prevenci plísně na orchidejích a stabilitu prostředí.
Doporučuji krátké, intenzivní větrání 5–10 minut denně. Rychlá výměna vzduchu je účinnější než dlouhé pootevřené okno. Plíseň na orchideji vzniká především při stagnaci. Orchideje krátkodobý chlad snesou lépe než dlouhodobou vlhkost bez pohybu.
Může být příčinou plísně jen tvrdá voda?
Tvrdá voda sama o sobě nezpůsobuje plíseň, ale podporuje zasolování substrátu, které může rostlinu oslabit.
Zasolený substrát vytváří stres a zhoršuje odtok vody. Pokud je substrát dlouhodobě přemokřený, kombinace minerálních usazenin a vlhkosti zvyšuje riziko houbového růstu. Přechod na dešťovou nebo filtrovanou vodu je jednoduchý preventivní krok.
Proč se plíseň vrací i při menší zálivce?
Často nejde jen o množství vody, ale o nedostatečné proudění vzduchu a mikroklima v okolí květináče.
I při omezené zálivce může vlhkost zůstávat v substrátu, pokud je vzduch stagnující. Plíseň na orchideji je výsledkem kombinace faktorů. Sledujte nejen zálivku, ale i vlhkost vzduchu a větrání. Bez cirkulace se problém vrací.
Pomůže odvlhčovač vzduchu?
Odvlhčovač může pomoci ve velmi vlhkém prostředí, ale není univerzálním řešením prevence plísně.
Pokud máte vlhkost nad 70 % dlouhodobě, může být přístroj užitečný. V běžném bytě ale často stačí pravidelné větrání. Plíseň na orchidejích vzniká spíš ze stagnace než z absolutní vlhkosti. Nejprve optimalizujte přirozené proudění vzduchu.
Je nutné při prevenci měnit substrát každý rok?
Každoroční výměna substrátu není nutná, pokud je drenáž funkční a nedochází k rozkladu kůry.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJ DENDROBIUM PĚSTOVÁNÍ ZALÉVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
jak čato zalévat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Orchidej se má zalít až když je substrát proschlý. Orchidej ponořte na chvíli do vody a pak nechte vytéct všechnu vodu. Obvykle to stačí provést jednou za 10 dní, záleží na okolní vlhkosti a teplotě.
Bylinné druhy pivoněk přestaneme po odkvětu zalévat. Usychající listy neodstříháváme (stahují se z nich živiny do kořenů) a rostliny necháme postupně zatáhnout. Až poté plně seschlé nadzemní části sestřihneme.
Dřevité druhy před mrazy chráníme tak, že povrch půdy pokryjeme vrstvou listí, slámou, slamnatým hnojem nebo větvemi chvojí. Vzrostlé keře jsou v našich běžných zimách již mrazuvzdorné. Rostliny poškozují pozdní mrazy na mladých výhonech s novými listy a poupaty. Po odkvětu je nutné odstranit koncové výhony s nevzhlednými zbytky květů s nasazenými měchýřky. Zamezíme tím vysilování rostliny případnou tvorbou semen. U starších keřů si můžeme v některých případech dovolit i hlubší řez přestárlých a uvnitř keře rostoucích větví. Tím podpoříme růst výhonů nových. Jakékoliv zakracování větví zmenšuje násadu květů, dřevité pivoňky totiž kvetou z koncových pupenů, které se zakládají v předcházejícím roce. Zmlazovací řez u přestárlých keřů snáší pivoňky dobře. Staré větve je lépe odstranit až u země, než je zkracovat. Obvykle řez omezujeme pouze na vystřihání suchých, poškozených nebo nemocných větví.
Ve svém příspěvku CLEMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bartková ludmila.
dobrý den,
potřebuji poradit,na clematisu se objevují rezavé listy málo kvete,ošetřuji talentem,stanoviště je snad v pořádku na sluníčku kořeny zastíněné,málo výhonů ,jak stříhat ,děkuji bartková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libor.
Clematis neboli plamének není náročný na půdu, prakticky v každé zahrádce roste dobře. Pokud je substrát kyselý, tak se doporučuje párkrát do roka půdu povápnit (zalít vápennou vodou). Důležité u klemátisu je zachování kořenů ve stínu a hlavně v chladu a naopak zelenou část vystavit na plné slunce. Z tohoto důvodu není vhodné jeho pěstování v nádobách. Nesnáší totiž přemokření a přehřívání kořenů. Úplně stačí, když ho zasadíte volné půdy a kolem něj vysadíte asi 50 cm vysoké letničky, které vytvoří potřebný stín a chládek. Stříhání se provádí jednoduše. Před tím, než začne clematis rašit se část zdravých výhonů seřízne na délku zhruba jednoho metru od země a zbylá část se seřízne na délku 40 cm od země. Takto vám znovu pěkně a hustě obrazí do velkých délek.
K hnědnutí listů a malému počtu květů: buď máte nevhodný kultivar a nebo máte v blízkosti rostlinu, která roznáší plísňové choroby. Často to bývají například jalovce, túje, nebo hrušně a to v okruhu až stovek metrů. Máte na výběr několik možností jak to řešit. Buď clematis vykopejte a nahraďte ho jinou odrůdou, například od souseda, kterému roste dobře. A nebo zkuste změnit fungicid a na místo Talentu použijte například Dithane DG NeoTec, Delan 750 SC a nebo Topas C 50 WP.
Pivoňky bylinné se v zahradách vyskytují jen málo, jejich původní stanoviště se nacházelo od Balkánu po severní Evropu, ale potkal je osud mnoha dalších rostlinných i živočišných druhů – nyní patří mezi kriticky ohrožené.
U zahradních pivoněk jsou jejich květy poměrně těžké, a tak začnou často jednotlivé stonky polehávat. Keře proto svažte či podepřete, případně aplikujte obojí. Odkvetlé květy odstřihujte, stejně tak vadnoucí listy.
Začnou-li stonky a později listy vadnout i v období, kdy není příliš sucho, jedná se o chorobné vadnutí. Napadené stonky v tom případě odřízněte až u země. Pokud choroba napadla větší část rostliny, seřízněte ji celou. Při delším období sucha pivoňky pravidelně a dostatečně zalévejte, jinak jim zaschnou poupata.
Na zimu mladé rostliny přikryjte nejlépe chvojím. Vyvarujte se neprodyšných materiálů, jako je listí, bublinková fólie a podobně, pod nimi by totiž rostliny mohla napadnout hniloba.
V naší poradně s názvem KALA DO INTERIÉRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
jako dárek jsem dostala kalu v barvě růžové,hned jsem si prostudovala její pěstování a jaké bylo pro mě smutné zjištění,když po 10 dnech začla uhnívat aniž bych ji vůbec zalila,nevíte čím to může být?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Problém bude v tom, že jste rostlinku dostala asi nakaženou hnilobnou nákazou od předchozího pěstitele. Často za to můžou skladovací podmínky prodejce a nevhodná péče, obvykle ve velkých hobby-marketech. Pokud rostlina uhnila, tak ji již nic nezachrání a bohužel se s ní budete muset rozloučit. Kala je velmi náchylná na tento typ nákazy, protože ke svému růstu potřebuje dostatečně zamokřený substrát a vlhkost prostě hnilobné zárodky přitahuje a prospívá jim.
V naší poradně s názvem ANTURIE PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den,mám dotaz.Před 3 lety jsem dostala anturii,která od té doby stále kvete.Starý květ odejde a hned raší nové.Potřebovala by přesadit,mám ale strach,abych rostlině neublížila.V květinářství mi řekli,přesadit po odkvětu.Má někdo prosím zkušenost s přesazováním?Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Anturie nepotřebuje moc často přesazovat. Stačí jednou za pět let přesadit do o 3 cm většího květináče s velkým otvorem na odtok vody a se substrátem založeným na rašelině s trochou písku. Přesazování se provádí na jaře, bez ohledu na stav květů. Když budete při přesazování opatrná, tak anturie bude kvést stále dál i po přesazení. Květinu po přesazení osprchujte a oroste vodní mlhou každý den 1 měsíc. Pak zahajte přihnojování každé dva týdny hnojivem s vysokým obsahem fosforu, které ale zřeďte dvojnásobným množstvím vody, než je uvedeno na obalu. Hnojí se od jara do podzimu. Substrát udržujte stále vlhký, ale rostlinu nenechte stát ve vodě. Úplně ideální je široká miska naplněná štěrkem a na štěrku postavený květináč s antůrií. Rostlina má ráda rozptýlené světlo. V zimě ocení, když ji umístíte někam k lampě nebo na ní namíříte halogenovou bodovku, abyste jí prodloužili denní světlo.
Aby řízky dobře zakořenily, vysazujte je do kvalitního substrátu. Použít můžete například Substrát na řízkování 10 l od firmy Agro. Jde o vzdušný substrát s jemnou strukturou, nižším obsahem živin a stopových prvků. Obsahuje vybrané druhy rašeliny a křemičitý písek.
Vhodný je rovněž AGRO Substrát pro výsev a množení 20 l, jehož speciální struktura – rašelina, písek, upravená reakce, jemná struktura, nízký obsah živin – je určena pro klíčení semen, k přepichování mladých rostlin, k zakořeňování řízků, k předpěstování sadby květin i zeleniny a k vegetativnímu množení rostlin. Navíc obsahuje aktivátor zakořeňování.
Firma Forestina má ve své nabídce Substrát supresivní pro výsev a množení 5 l, který svým složením odpovídá nejvyšším nárokům hobby pěstitelů i profesionálů. Supresivní výsevní substrát je určen speciálně pro výsevy a množení rostlin. Je připraven ze směsi vytříděné světlé a tmavé rašeliny s upravenou pH reakcí a perlitem. Je vhodný jak k setí semen, tak k přepichování řízků rostlin. Substrát je obohacen hnojivem se základními i stopovými živinami v nezbytném rozsahu, což má vliv na bezproblémové zakořeňování řízků a klíčení výsevů. Supresivní substrát obsahuje 2 druhy hub, které potlačují původce významných houbových onemocnění a preventivně působí proti hmyzím škůdcům.
V naší poradně s názvem SKALNIČKY BUKSUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nový lubomir.
Prosím o radu jak se dá rozmnožit buksus. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Buksus se množí jednoduše řízkováním. Zde je video návod: https://youtu.be/JaW3gt1Js-c
Důležitý je substrát, který má být v poměru 50% písku a 50% vyzrálého kompostu. Množení je vhodné provádět na konci jara a v létě.
Teď přichází část, kterou většina lidí podcení. A přitom rozhoduje o tom, jestli budou petúnie v truhlíku husté a silné, nebo slabé a unavené.
Kvalitní substrát pro balkonové rostliny je základ, bez kterého nemá smysl řešit počet petúnií. Právě substrát rozhoduje, kolik živin mají rostliny k dispozici během celé sezóny.
Základní „ingredience“ pro výsadbu
kvalitní substrát pro balkonové květiny
drenážní vrstva (keramzit, štěrk)
dlouhodobé hnojivo (granule)
truhlík s dostatečnou hloubkou
Tohle je základ, bez kterého se nedá postavit funkční truhlík.
Poznámky k ingrediencím (co je klíčové a co je chyba)
Substrát: Největší rozdíl jsem viděl právě tady. Levný substrát z hobby marketu vypadá na první pohled stejně, ale po třech týdnech je vyčerpaný. Kvalitní substrát drží strukturu a živiny mnohem déle.
Drenáž: Pokud máte klasický truhlík bez odtoku, drenáž je nutnost. Bez ní riskujete uhnívání kořenů.
Hnojivo: Dlouhodobé hnojivo při výsadbě je základ. Bez něj rostliny startují pomaleji.
Největší chyba: ušetřit na substrátu a snažit se to dohnat hnojením. To nefunguje.
Jednou jsem to zkusil. Levný substrát, hodně hnojiva. Výsledek byl nestabilní – rostliny chvíli rostly, pak stagnovaly.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tak v tom případě můžete rostlinu zkrátit řezem. Přestat hnojit, zalévat až když je substrát úplně suchý, občas orosit listy a přemístit do místnosti, kde je nejvíce světla i toho umělého. Počkat než se vzpamatuje, obrazí, a začne znovu růst s novými výhony.
Kolik petúnií do truhlíku 60 cm, aby byl opravdu hustý jako z katalogu?
Do truhlíku 60 cm dejte 3–4 petúnie, což je ideální počet pro hustý a zdravý výsledek. Kolik petúnií do truhlíku 60 cm rozhoduje o celé sezóně.
Pokud chcete efekt „plný jako z katalogu“, nesmíte udělat chybu na začátku. Při větším počtu rostlin se rychle vyčerpají živiny a růst se zastaví. Správný počet petúnií umožní kořenům růst bez stresu a vytvořit hustý porost. V praxi se ukazuje, že méně rostlin s dobrou péčí vždy předběhne přehuštěný truhlík během 4–6 týdnů.
Kolik petúnií dát, aby vydržely celé léto a „neodešly“ v červenci?
Pro dlouhou výdrž dejte spíše méně rostlin, ideálně spodní hranici doporučení. Kolik petúnií do truhlíku ovlivňuje životnost.
Pokud truhlík přeplníte, rostliny začnou bojovat o vodu a živiny právě v největším horku. To vede k rychlému vyčerpání a slabému kvetení. Nižší počet petúnií znamená stabilnější růst a delší výdrž. Správná hustota výsadby je klíčová hlavně pro červenec a srpen, kdy se ukáže, jestli jste to udělali dobře.
Co se stane, když dám o 1–2 petúnie víc, než je doporučeno?
Přidání i jedné rostliny navíc může výrazně zhoršit výsledek. Přehustění petúnií má rychlý dopad.
Na začátku bude truhlík vypadat lépe, ale po několika týdnech začne stagnace. Rostliny si konkurují o prostor, vodu i živiny. Příliš mnoho petúnií vede ke slabším květům a unavenému vzhledu. Každá rostlina navíc zvyšuje tlak na celý systém, což se projeví právě v plné sezóně, kdy by měl být truhlík nejhezčí.
Je lepší dát víc petúnií pro rychlý efekt, nebo méně pro lepší výsledek?
Pro dlouhodobý výsledek je vždy lepší dát méně rostlin. Hustá výsadba petúnií funguje jen krátkodobě.
Rychlý efekt je lákavý, ale často klame. Po 3–4 týdnech se ukáže, že přehuštěný truhlík nezvládá udržet růst. Méně petúnií znamená silnější kořeny a lepší kvetení. Správné rozhodnutí je myslet na stav za dva měsíce, ne za dva týdny. To je rozdíl mezi amatérským a zkušeným přístupem.
Jak daleko od sebe sázet petúnie, aby rostly rovnoměrně?
Ideální rozestupy petúnií jsou 10–15 cm, což zajišťuje rovnoměrný růst. Rozestupy petúnií ovlivňují výsledek.
Při menších rozestupech dochází k přehustění a boji o živiny. Naopak velké mezery znamenají pomalé zaplnění truhlíku. Optimální rozestupy vytvářejí rovnováhu mezi růstem a hustotou. Správná vzdálenost je jeden z nejjednodušších, ale nejdůležitějších kroků, který rozhoduje o tom, jak bude truhlík vypadat v plné sezóně.
Proč petúnie v truhlíku nerostou do šířky a zůstávají slabé?
V naší poradně s názvem THUJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Vaše túje prodělaly chorobu a její následky budou patrné stále. Celkový vzhled tújí vypadá, že se jim moc nedaří. Jestli je navíc pěstujete jako živý plot, tak bude asi lepší jejich trápení ukončit a zvolit jinou dřevinu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bretislav.
Dobrý den.
Tak to jste mně moc nepotěšil.10000 v háji.Jak jsem je kopoval vypadali pěkné.Je možné že onemocněli ze substrátu který jsem koupil v polsku a dával je pod ně při výsadbě?Substrát byl určený pro výsadbu jehličnanů a řikaly mi že to je také pro tůje.Nebo mohli chytnout chorobu s mulčovaci kůry?Sousedi přes plot mají tůje a bez problému.Nedalo by se ještě vyskoušet jiný postřik ale to potřebuji radu protože jsem bezradný.Nebo hnojivo?
dik mooooc za odpověd.
Tomek
Anturii zalévejte až ve chvíli, kdy vrchní vrstva substrátu částečně proschne, nikdy ne podle pevného rozvrhu. Pravidelnost bez kontroly půdy je nejčastější příčinou problémů.
V praxi to znamená zálivku přibližně jednou za 7–10 dní v létě a jednou za 10–14 dní v zimě, vždy však záleží na teplotě, vlhkosti a typu substrátu. Přelití je pro anturii výrazně nebezpečnější než krátkodobé sucho.
Proč anturii hnědnou okraje listů?
Hnědé okraje listů anturie jsou nejčastěji důsledkem suchého vzduchu nebo tvrdé vody. Tento problém se objevuje postupně a bývá dlouhodobý.
Typické je prostředí s ústředním topením, nízkou vlhkostí a zaléváním studenou vodou z kohoutku. Pomáhá rosení, použití dešťové nebo odstáté vody a omezení hnojení, které zvyšuje koncentraci solí v substrátu.
Co znamená, když anturii žloutnou spodní listy?
Žloutnutí spodních listů je často přirozený proces stárnutí, ale může signalizovat i přelití nebo špatný substrát. Rozhodující je množství a rychlost změny.
Pokud žloutne jeden starší list za několik měsíců, není to problém. Pokud žloutnou listy hromadně a substrát je trvale mokrý, je nutné upravit zálivku a zkontrolovat kořeny.
Proč anturie nekvete ani po roce pěstování?
Dlouhodobé nekvetení anturie souvisí nejčastěji s nedostatkem nepřímého světla nebo se stavem kořenů. Rostlina může růst, ale nekvést.
Anturie potřebuje jasné rozptýlené světlo, nikoli polostín v hloubce místnosti. Dalším častým důvodem je příliš velký květináč, kdy rostlina investuje energii do kořenů místo květů.
Mohu anturii přesadit hned po koupi?
Okamžité přesazení po koupi se u anturie nedoporučuje, pokud není substrát zjevně nevhodný nebo zapáchající. Rostlina potřebuje čas na adaptaci.
Ideální je počkat alespoň 6–8 týdnů, než se anturie přizpůsobí novému prostředí. Přesazení v období adaptačního stresu často vede k opadu listů a dlouhodobé stagnaci.
Je anturie vhodná do ložnice nebo dětského pokoje?
Anturie není ideální volbou do dětského pokoje, protože je jedovatá a při požití nebo kontaktu může způsobit podráždění.
V ložnici může být umístěna pouze mimo dosah dětí a zvířat. Při manipulaci s rostlinou je vhodné používat rukavice a zabránit kontaktu mízy s pokožkou.
Jak poznám, že anturie trpí přelitím?
Přelití se u anturie projevuje žloutnutím listů, měkkými stonky a zatuchlým substrátem. Kořeny bývají tmavé a měkké.
Pokud je půda dlouhodobě mokrá a květináč nemá drenáž, je riziko velmi vysoké. Řešením je omezení zálivky, kontrola kořenů a případná výměna substrátu za vzdušnější.
Je bílá plíseň na orchideji nakažlivá pro ostatní rostliny?
Bílá plíseň na orchideji může být za určitých podmínek přenosná, zejména pokud je způsobena aktivním houbovým růstem v prostředí se zvýšenou vlhkostí a minimálním prouděním vzduchu.
Plísně se šíří sporami, které se ve vlhkém a stojatém vzduchu snadno přenesou na další substrát. Pokud máte orchideje těsně u sebe, riziko roste. V praxi doporučuji při podezření na aktivní plíseň rostlinu dočasně izolovat. Samotné zasolení nakažlivé není. Rozhodující je správná diagnostika bílé plísně a úprava prostředí – tedy větrání a omezení přemokření.
Může být bílý povlak na orchideji jen vodní kámen?
Ano, velmi často jde o usazeniny z tvrdé vody, nikoli o skutečnou plíseň. Bílý prášek na substrátu orchideje bývá minerálního původu.
Vodní kámen vytváří tvrdé, krystalické struktury, které nereagují na vlhkost a nemají zápach. Pokud po navlhčení nedochází k optickému „oživení“, pravděpodobně nejde o bílou plíseň. V českých podmínkách s tvrdou kohoutkovou vodou je tento jev běžný. Řešením je přechod na dešťovou nebo filtrovanou vodu a občasné propláchnutí substrátu.
Jak rychle se bílá plíseň na orchideji šíří?
Bílá plíseň se může při ideálních podmínkách rozšířit během několika dnů, zejména při kombinaci vlhkého substrátu a nedostatečného větrání.
V praxi jsem pozoroval viditelné rozšíření vláken během jednoho týdne. Pokud se povlak nemění, může jít spíše o zasolení. Aktivní plíseň na orchideji ale reaguje na vlhkost a postupně kolonizuje další části substrátu. Klíčová je kontrola po 3–5 dnech – sledování vývoje pomůže odlišit biologický proces od minerální usazeniny.
Mám orchidej s plísní hned přesadit?
Ne vždy je okamžité přesazení nutné. Záleží na rozsahu a stavu kořenového systému.
Pokud jde o povrchovou bílou plíseň na substrátu bez známek hniloby, často stačí zlepšit větrání a omezit zálivku. Přesazení má smysl tehdy, pokud je substrát výrazně napadený nebo zapáchá. Zbytečná manipulace může orchidej oslabit. Nejprve proveďte diagnostický test a sledujte vývoj několik dní.
Jak poznám rozdíl mezi plísní a vlnatkami?
Rozdíl je ve struktuře a přítomnosti živého hmyzu. Vlnatky tvoří bílé chomáčky, ale uvnitř je drobný škůdce.
Při dotyku vatovou tyčinkou lze často zaznamenat pohyb nebo lepkavou stopu. Skutečná bílá plíseň je vláknitá a bez pohybu. Pokud si nejste jistí, porovnejte vzhled s fotografiemi škůdců: Srovnávací fotografie vlnatek na orchidejích
Správná identifikace je zásadní pro volbu zásahu.
Může plíseň vzniknout jen z nadměrného rosení listů?
