Téma: 

japonská myrta přezimování


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: kamelie japonska

dobry den. CHtela bych se zeptat na pestovani kamelie na zahradě a jestly muže byt nasazena k plotu do pudy. takze by byla porad venku i v zimě. A jak rychle roste. Dekuji za odpoved

Zdroj: diskuze Pěstování kamélií
Odesláno: 11.4.2018 uživatelem helena
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

JAPONSKÁ MYRTA - PŘEZIMOVÁNÍ

Jak probíhá přezimování

Keřík přezimuje při běžné pokojové teplotě. Myrtu nejlépe postavte tam, kde se teplota pohybuje v těch nižších hodnotách, avšak pozor, teplota v místnosti nesmí klesnout pod 10 °C.

Detail odstavce: Jak probíhá přezimování
Zdroj: Japonská myrta - přezimování
Zveřejněno: 2.10.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Přezimování - Dík za informace.

Děkuji za poskytnuté informace, teď se mi snad podaří brambořík přezimovat a příští rok mi udělá znovu plno radostí. Vlasta

Zdroj: diskuze Přezimování - Dík za informace.
Odesláno: 10.11.2016 uživatelem Vlasta
Počet odpovědí: 0

JAPONSKÁ MYRTA - PŘEZIMOVÁNÍ

Kdy je čas na uložení domů

Jakmile teploty začnou klesat pod 10 stupňů Celsia, je nutné rostlinu schovat domů.

Detail odstavce: Kdy je čas na uložení domů
Zdroj: Japonská myrta - přezimování
Zveřejněno: 2.10.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: český rozhlas brno přezimování muškátů v krabici

Asi pře 14dny jsem zaslechla ve vysílání brněnského rozhlasu rady, jak přezimovat muškáty.celé rostliny se po oklepání balu měly vložit kořeny nahoru do krabice, přikrýt novinami a nechat do jara. Jednalo se o normální nebo převislé a mohl by někdo uvést celý postup? Děkuji Kut.

Zdroj: diskuze Český rozhlas brno přezimování muškátů v krabici
Odesláno: 10.10.2018 uživatelem Věra Kutílková
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JAPONSKÁ MYRTA - PŘEZIMOVÁNÍ

Květiny japonská myrta

Japonská myrta, odborným názvem Cuphea hyssopifolia, se pěstuje obdobně jako klasická myrta. Na rozdíl od běžné myrty můžete z té japonské postupným tvarováním vypěstovat i bonsaj. Zatímco v zahraničí je možné, aby keřík rostl také v exteriéru, u nás se japonská myrta pěstuje jako pokojová rostlina. Pěstování japonské myrty není nikterak složité. Koupenou japonskou myrtu postavte do světlého polostínu anebo na slunečné místo. Japonské myrtě dopřejte dostatečnou zálivku, nejlépe dešťovou vodou. V průběhu růstu zalévejte rostlinu obzvlášť vydatně. Zemina pod myrtou nesmí nikdy vyschnout, protože na sucho rostlina rychle reaguje opadáním lístků. V průběhu kvetení očišťujte myrtu od odkvetlých květů. Po odkvetení myrtu sestříhejte na poloviční velikost (stejně jako levanduli).

Detail odstavce: Květiny japonská myrta
Zdroj: Japonská myrta - přezimování
Zveřejněno: 2.10.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: český rozhlas brno přezimování muškátů v krabici

Přezimování pelargónií v krabici hlavou dolů

Tento způsob zazimování pelargónií od nás po celou zimu nevyžaduje žádnou činnost a nikde nádoby s rostlinami nepřekáží. Na jaře budou vypadat politováníhodně, ale rychle se posbírají a budou silné a krásné.

Budeme potřebovat jen velkou krabici (podle množství pelargónií). Než rostliny zazimujeme, přestaneme je zalévat a zeminu necháme vyschnout. Poté rostliny vyjmeme z nádob, lehce je oklepneme, ale necháme bal, nestříháme je ani neodstraňujeme květy. Naskládáme je do krabice hlavou dolů, a to jednu vedle druhé, pěkně nahusto. Přikryjeme je novinami nebo podobným papírem a krabici uzavřeme. Odložíme ji do nemrznoucí místnosti, např. do sklepa, a dál se nestaráme.

Jarní příprava

Koncem února vyjmeme rostliny z krabice. Nestaráme se o jejich žalostný vzhled, a tak jak jsou je zasadíme do nádob s čerstvou zeminou. Zalijeme je. Za 2-3 týdny vyraší nové výhony. Za další 3 týdny odstraníme všechny staré, suché listy a výhony. Průběžně zaléváme, od dubna hnojíme jednou týdně. Po „ledových mužích“ je přesuneme do exteriéru. Rostliny budou silné a bohatě pokvetou celou sezonu.

Zdroj: diskuze Český rozhlas brno přezimování muškátů v krabici
Odesláno: 28.10.2018 uživatelem Renata
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JAPONSKÁ MYRTA - PŘEZIMOVÁNÍ

Hnojení v době přezimování

Rostlinu hnojte i v době přezimování 1x za měsíc 0,15–0,2% tekutým plným hnojivem pro pokojové květiny s mírným obsahem dusíku; v letních měsících pak každých 10 dní. Pozor si při pěstování dejte na přemokření vedoucí rovněž k opadávání lístků. Ze škůdců se nejčastěji objevují svilušky či mšice nebo třásněnky.

Detail odstavce: Hnojení v době přezimování
Zdroj: Japonská myrta - přezimování
Zveřejněno: 2.10.2017

JAPONSKÁ MYRTA - PŘEZIMOVÁNÍ

Kdy je čas dát ven

Japonskou myrtu můžete dát ven až po zmrzlých mužích, tedy v polovině května. Základem pro pěstování myrty venku je bezesporu dostatečné množství světla. Sluneční záření by mělo na rostlinu dopadat v dostatečném množství, jinak neporoste. V letním období snese klidně i poměrně vysoké teploty.

Detail odstavce: Kdy je čas dát ven
Zdroj: Japonská myrta - přezimování
Zveřejněno: 2.10.2017

CUPHEA HYSSOPIFOLIA

Trvalka japonská myrta

Patří do čeledi Lythraceae – kyprejovité, pochází ze Střední a Jižní Ameriky. U nás známe dva druhy a oba kvetou ve stejném období, tedy od března do října.

Rostlina potřebuje stanoviště světlé, vzdušné, nesnáší ostré slunce (hrozí úpal). Substrát s příměsí rašeliny udržujeme mírně vlhký, zálivku střední, přiměřenou velikosti rostliny a teplotě, každé 2 týdny přihnojujeme běžným květinovým hnojivem na plod a květ. Přezimování: Cuphea hyssopifolia přezimuje při teplotě 5–12 °C na chladném a světlém místě. Na jaře přesazujeme do čerstvého humózního a propustného substrátu. Pěstujeme ji v malých miskách, protože je spíše interiérová. Přes letní období je možné ji přechodně umístit na zahradu nebo balkón.

Japonská myrta není náchylná na choroby a škůdce, vyskytují se u ní jen velmi vzácně .

Jedná se o keřovitou rostlinu s dlouhými listy, které jsou téměř kopinaté. Malé květy mají červenou, růžovou a bílou barvu. Hodně známá je odrůda Rubra.

Rostlina se množí ke konci února až začátkem března, a to pomocí vrcholových řízků. Teplota k zakořeňování je 18–20 °C, po výsadbě do květináče potřebuje teplotu nad 18 °C a ke konci pěstování snížíme teplotu na 15 °C. Během pěstování rostlinu pravidelně zaštipujeme a očišťujeme od mnoha odkvetlých květů (jednoduše oklepeme).

Je to velmi vděčná stále kvetoucí rostlina, kterou lze zakoupit obvykle v barvách bílé, fialové a vínově červené.

Detail odstavce: Trvalka japonská myrta
Zdroj: Cuphea hyssopifolia
Zveřejněno: 3.6.2016

MYRTA

MYRTA OBECNÁ (Myrtus communis)

Myrta obecná představuje jeden ze 100 druhů této rostliny, která je, věřte – nevěřte, pozůstatkem třetihorní květeny! Volně v přírodě roste v celém Středomoří, najdeme ji také na Azorech a Madeiře. Dorůstá zde výšky 1 až 3 metrů. Pro svůj celkový atraktivní vzhled – kombinace drobných tuhých sytě zelených lístků a malých bílých nebo narůžovělých kvítků – a využití jako dekorace při svatbách, je hojně pěstována jako okrasný keř i v našich klimatických podmínkách.

Detail odstavce: MYRTA OBECNÁ (Myrtus communis)
Zdroj: Myrta
Zveřejněno: 3.11.2016

MYRTA

Tvarování

Myrta patří k rostlinám, kterým velmi sluší tvarování. Obzvlášť vynikne, když jí ponecháte delší rovný kmínek a korunku sestříháte do tvaru koule. Dvě takovéto rostliny mohou dekorovat vstup vašeho domu, terasu apod. Díky drobnému olistění a květům je myrta vhodná i k tvarování na pokojovou bonsaj. Do požadovaného tvaru ji seřezáváme nejlépe v dubnu. Pokud chceme, aby keřík zhoustl, můžeme mu během růstového období postupně zaštipovat nové výhonky. Jestliže myrtu seřezávat nebudete a necháte jí volný růst, bude naopak více nakvétat.

Detail odstavce: Tvarování
Zdroj: Myrta
Zveřejněno: 3.11.2016

CUPHEA HYSSOPIFOLIA

Pěstování

Japonská myrta nemá s pravou myrtou nic společného – ani čeleď, ani rod. Správný název v češtině je kufea růžová (Cuphea hyssopifolia). Jde o nízký stálezelený keříček s lesklým listem, kvetoucí drobnými fialovými kvítky. V létě rostlinu můžete pěstovat v mísách nebo truhlících, v zimních měsících při teplotě 12–15 °C v místnosti. Jako pokojová rostlina je trvalka (čím starší, tím dřevnatější má stonek), při venkovním pěstování poslouží pouze jako letnička.

Různé druhy tvoří různě vysoké keříčky (spíše nižší), které jsou vhodné pro použití v balkónových truhlících, v letních květinových záhonech a obrubách.

Bohužel tyto vytrvalé rostliny z čeledi kyprejovitých (Lythraceae) nejsou mrazuvzdorné. Pocházejí totiž z Mexika a Guatemaly (někdy se jim také přezdívá mexický vřes). Stanoviště volte světlé, v bytě však v létě nevystavujte rostlinu silnému slunečnímu záření.

Pokud se chystáte myrtu japonskou pěstovat na zahradě, vysazujte ji ven do výživné půdy až v druhé polovině května. Rostliny, které hodláte přezimovat, vyryjte a přesaďte v polovině září do květináčů, hlouběji je seřízněte a umístěte do chladné místnosti.

Pokud hodláte kufeu pěstovat jako pokojovou rostlinu, pravidelně ji zalévejte, nejlépe dešťovou vodou. V průběhu růstu zalévejte rostlinu obzvlášť vydatně. Zemina pod japonskou myrtou nesmí nikdy vyschnout, protože na to rostlina reaguje rychle opadem listů; od dubna do konce srpna ji každý druhý týden přihnojujte 0,15–0,2% tekutým plným hnojivem pro pokojové květiny s mírným obsahem dusíku. V průběhu kvetení očišťujte myrtu od již odkvetlých květů. Jakmile rostlina odkvete, sestřihněte ji na poloviční velikost (stejně jako levanduli) a pak nechte při teplotě 10 až 12 °C přezimovat. Na jaře rostlinu přemístěte do teplejšího prostoru, a pokud je to nutné, přesaďte je.

Japonská myrta se rozmnožuje nejlépe řízkováním, a to nejlépe na jaře (na přelomu února a března). Připravte si vrcholové řízky o velikosti 3–5 cm. Aby vám rostlina zakořenila, potřebuje k tomu teplo 18–20 °C. Po dobu 3–4 týdnů ji proto pěstujte pod mikroténovou fólií, kde vám dobře zakoření. Vypěstované rostlinky japonské myrty sázejte do květináčů o průměru 9 až 10 cm po 3–5 kusech. Dařit se jim bude v mírně hnojené, dobře propustné zemině o pH 5,5–6 (rašelina anebo směs kůry a rašeliny). Zatímco mladší rostliny si budou libovat v lehčí zemině, starším vyhovuje těžší a více jílovitá.

Cuphea hyssopifolia (japonská myrta) již v březnu ukáže své první květy. Nejsou sice tak ohnivě červené, spíše růžové. Na rozdíl od běžné myrty můžete z japonské postupným tvarováním vypěstovat bonsaj. Myrta japonská kvete od března do září.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Cuphea hyssopifolia
Zveřejněno: 3.6.2016

MYRTA

Další zajímavosti

Myrta byla v jižních zemích už od starověku také uznávanou léčivou rostlinou a využívala se i v kuchyni. V dobách, kdy ještě nebyl znám pepř, sloužila ke kořenění jídel, v Řecku a Římě se přidávala větévka myrty do piva a vína. Vyráběla se z ní tzv. Andělská voda, kterou ženy používaly k omývání pokožky pro její omlazení a navrácení ztraceného půvabu. V podstatě byla takovou pleťovou vodou své doby. Díky jejím desinfekčním účinkům se z ní vyráběly a i dnes vyrábějí tinktury, které je dobré užívat při problémech s močovými cestami. Čaj z myrty lze pak kloktat, pokud trpíte záněty dásní, dutin nebo při kašli. Užití myrty v jakékoli podobě by ale nemělo přesahovat dva až tři týdny, dlouhodobé užívání není vhodné. Její éterický olej myrtol se používá v aromaterapii k pročištění dýchacích cest, kdy napomáhá vykašlávání, dále posiluje imunitu a celkové zklidňuje. Své místo našla myrta i v kosmetickém průmyslu a při výrobě parfémů.

V kuchyni má myrta své uplatnění především při grilování nebo pečení masa. V poslední fázi úpravy můžeme přidat snítku k vepřovému nebo jehněčímu, čímž mu dodáte specifickou, výraznou chuť. Je podobná chuti jalovce, ale o trochu méně aromatická.

Detail odstavce: Další zajímavosti
Zdroj: Myrta
Zveřejněno: 3.11.2016

MYRTA

Prodej a cena

V kamenných prodejnách a internetových obchodech zahradnictví zakoupíte semena myrty po 5 – 6 kusech. Jejich cena se pohybuje do 20 Kč a sehnat je je určitě jednodušší, než když toužíte po již vzrostlé rostlině. Dá vám docela práci v zahradnictvích na nějakou narazit. Proto doporučuji najít někoho, kdo myrtu doma pěstuje a namnožit si ji svépomocně řízky.

Pokud vás čeká svatba a sháníte myrtu, tak na internetu jsou k dostání již hotové ozdobné snítky s bílou stužkou i špendlíkem za cenu od 5 korun do 15 korun za jednu.

Detail odstavce: Prodej a cena
Zdroj: Myrta
Zveřejněno: 3.11.2016

MYRTA

Pěstování

Vzhledem k tomu, že myrta není mrazuvzdorná, je u nás nejčastěji pěstována jako nádobová rostlina, ať už pokojová nebo venkovní. Takto si ji můžete zakoupit přímo v zahradnických obchodech, ti trpělivější si ji mohou vypěstovat přímo ze semen. V květináči dorůstá výšky maximálně 60 centimetrů. Vyhovuje jí lehčí, málo zásaditá půda a slunné stanoviště, na kterém se vám během července a srpna odvděčí mnoha krásnými kvítky. Pokud zvolíte polostín, květů se sice většinou nedočkáte, zato lístky získají nádhernou sytě zelenou barvu. Ve vegetačním období vyžaduje myrta pravidelnou zálivku měkkou, nejlépe dešťovou vodou. Pokud ji nemáte, nechte kohoutkovou vodu určitě odstát. Zemina by neměla vyschnout, zároveň ale dejte pozor na přelití rostliny. Rozhodně by neměla stát v misce s vodou. Pokud se rostlině na zalévání něco nelíbí, začne shazovat listy. Od jara do léta přihnojujte myrtu tekutým hnojivem. V období klidu (v zimě) zálivku výrazně omezte a současně rostlinu umístěte do světlejší chladné místnosti (s optimem 6 až 8 stupňů Celsia). Od poloviny května, po odeznění mrazíků, až do podzimu prospívá myrtě letnění venku. Ať už na balkóně, terase nebo parapetu. K úspěchu při pěstování přispívá pravidelné sprchování nebo alespoň rosení rostliny. Stejně tak se na ní pozitivně projeví každoroční výměna svrchní vrstvy zeminy nebo pravidelné jarní přesazování. U mladých rostlin každoročně, u starších pak 1x za tři až pět let.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Myrta
Zveřejněno: 3.11.2016

MYRTA

Množení

Myrtu si můžete sami doma množit pomocí vrcholových nebo stonkových řízků o délce 4 – 6 cm. Nejlépe koření v létě. Řízky můžeme umístit buď do sklenice s vodou, kde pustí kořeny a následně je zasadit do květináče. Nebo je možné zasadit je přímo do nádoby se zeminou a přiklopit sklenicí. Ta vytvoří vhodné klima. V tomto případě se doporučuje před zasazením namočit konce řízků do růstového stimulátoru. Květináč pak umístíme na stinné stanoviště s teplotou mezi 16 – 20 stupni Celsia, pravidelně zalévejte a roste. Po uplynutí 3 až 4 týdnů řízky zakořenění, sklenici můžete sundat a dále pěstujte při teplotě cca 16 stupňů Celsia.

Detail odstavce: Množení
Zdroj: Myrta
Zveřejněno: 3.11.2016

PĚSTOVÁNÍ KRÁSNÝCH KAMÉLIÍ

Historie kamélie

Kamélie pochází z jihovýchodní Asie, především Číny a Japonska. Dodnes je v těchto zemích květinou, která často zdobí chrámy a kláštery. Nejstarší rostliny v těchto prostorách dosahují stáří až šesti set let. Do Evropy se dostala v osmnáctém století, a to díky úsilí dovážet do evropských zemí kvalitní, vzácné čajovníky. Od té doby se kamélie stala v celé Evropě velmi populární zahradní rostlinou, ale také dlouhověkou ozdobou chladných prostor.

Detail odstavce: Historie kamélie
Zdroj: Pěstování krásných kamélií
Zveřejněno: 8.3.2015

LOBELKA

Přezimování

Lobelka je nepravá letnička. V našich podmínkách nepřezimuje.

Detail odstavce: Přezimování
Zdroj: Lobelka
Zveřejněno: 27.2.2018

ROZMARÝN

Přezimování

Vzhledem k původu rostliny, se mu v našich klimatických podmínkách nedaří zvládnout zimu venku. Proto rozmarýn na přezimování zcela určitě přemístěte do skleníku nebo domů. Ideální vnitřní teplota je 5 – 15 stupňů celsia a světlé stanoviště. Mrazy nesnáší a venku by mu hrozilo vymrznutí. Doma ale dávejte pozor, aby rostlina nebyla přemokřená. Postačí ji pouze mírná zálivka a to až v momentě, kdy je zemina v květináči téměř vyschlá.

Detail odstavce: Přezimování
Zdroj: Rozmarýn
Zveřejněno: 9.11.2015

PĚSTOVÁNÍ OSTEOSPERMUM

Přezimování

Mnohým pěstitelům je líto nechat Osteospermum zmrznout, a tak se snaží rostlině zajistit vhodné podmínky pro přezimování. Pokud se o to chceme pokusit (a mnohým zahrádkářům se to už podařilo), seřízneme na podzim rostlinu asi na 30 cm a uložíme ji do světlé chladné místnosti, kde je okolo 10 °C a kde za velmi mírné zálivky přezimuje. Na jaře pak rostliny přesadíme do čerstvé zeminy a umístíme je do teploty kolem 18 °C, při níž naraší nové výhony. V polovině května pak můžeme rostlinu opět vysadit na letní stanoviště. Přezimování rostlin v bytových podmínkách je ovšem problematické. Pokud se to přesto podaří, můžeme si pak rostliny namnožit řízkováním, když odebereme asi 5–7 cm dlouhé vrcholové výhony a necháme je zakořenit.

Detail odstavce: Přezimování
Zdroj: Pěstování osteospermum
Zveřejněno: 15.5.2016

AZALKA

Azalka japonská

Azalka japonská tvoří podskupinu kříženců s přezimujícími listy. Na rozdíl od většiny venkovních azalek je neopadavá. Ze zahradnického hlediska se dále dělí na odrůdy s velkými květy a drobnokvěté. Japonské azalky se vyznačují nízkým, širokým keřovitým vzrůstem a velmi bohatou násadou květů. Rostou pomalu, v dospělosti většinou nepřesáhnou výšku 1 metru. Svým celkovým vzezřením hodně připomínají pokojové azalky. Keříky jsou stálezelené nebo poloopadavé, listy jsou menší až drobné. Rané odrůdy kvetou v dubnu, hlavní období kvetení pak nastupuje v květnu. Velkokvěté a drobnokvěté typy vynikají sytostí i barevnou škálou květů. Jsou velmi oblíbené, takže množství nových odrůd stále narůstá.

Japonské azalky nevyžadují zvláštní péči. Základní podmínkou úspěchu je vhodná zemina. Jako všechny rododendrony a azalky potřebují kyselý substrát a nesnášejí vápno. Také zálivková voda nesmí být tvrdá. Přihnojují se hnojivy pro rododendrony a vřesovištní rostliny. Nejlepším stanovištěm je východní strana anebo mírně přistíněné místo, protože japonské azalky nesnášejí přímý úpal. Dobře však odolávají zimě. Rostliny koření mělce pod povrchem, není potřeba je obrývat ani okopávat, stačí velmi opatrně kypřit. Přisypávejte k nim pravidelně kyselý substrát a mulč.

Detail odstavce: Azalka japonská
Zdroj: Azalka
Zveřejněno: 25.6.2014

GAZÁNIE

Přezimování

Přestože se gazánie pěstují především jako letničky, je možné jejich přezimování. Pokud ovšem k tomu máte vhodné prostory. Místo by mělo být světlé, s teplotou neklesající pod 5 stupňů (optimum je 5 až 10 stupňů). Rostliny ze záhonu vyryjte s velkým balem a umístěte do nádob. Mohou vám posloužit i obyčejné přepravky vyložené novinovým papírem. Důležité je, aby zemina zcela nevyschla. Na jaře pak trs sestřihněte a zasaďte opět do slunného záhonu. Jakmile by se u přezimujících rostlin objevila houbová choroba, tuto rostlinu okamžitě odstraňte.

Detail odstavce: Přezimování
Zdroj: Gazánie
Zveřejněno: 20.4.2016

PŘEZIMOVÁNÍ ROSTLIN

Ibišek a jeho přezimování

Ibišek je známý také pod názvem čínská růže. Pokojové ibišky patří k rostlinám, které jsou v současnosti velice populární. Mají sytě zelené listy a kouzelné pastelové barvy květů. Jejich pěstování je poměrně snadné, rychle rostou a snadno je přivedeme znovu do květu. Ibišek je náročný na živiny, proto mu na jaře a v létě určitě prospěje každý týden přihnojení hnojivem se všemi základními živinami. Zálivka by měla být rovnoměrná. Doporučuje se pěstovat ibišek jako přenosnou rostlinu, to je v létě na terase, či v zahradě, kde snáší plné slunce, pro přezimování je pak ideální chladnější místnost s teplotami 12 až 14 °C. Teplota by však neměla klesnout pod 10 °C; mráz totiž tento druh zničí. Koncem února je vhodné provést dost hluboký řez (na polovinu výšky) a rostlinu vytvarovat. Později během vegetace jen občas zaštípněte příliš dlouhé výhony. V předjaří je také pravý čas pro přesazování. Půdu vybírejte humózní, výživnou s podílem rašeliny; vhodné složení mají prodávané zahradnické substráty.

Detail odstavce: Ibišek a jeho přezimování
Zdroj: Přezimování rostlin
Zveřejněno: 17.11.2014