Téma: 

jarní postřiky vína


Facebook Twitter Pinterest email tisk

JAK PĚSTOVAT VINNOU RÉVU

Postřiky

Plstnatost a kadeřavost: při rašení stříkáme přípravkem Omite 570 EW či Sulkou nebo Sulikolem. Postřik zopakujeme v druhé dekádě srpna.

Padlí a peronospora: stříkáme těsně po odkvětu a za čtrnáct dnů opakovaně přípravky Quadris Max či Optikombi vinná réva.

Botrytida: postřik provedeme v době zaměkání bobulí přípravkem Teldor 500 SC.

Rozhodně se nevyplácí nemoci vinné révy podcenit.

Detail odstavce: Postřiky
Zdroj: Jak pěstovat vinnou révu
Zveřejněno: 1.9.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: co způsobuje skvrnitost na hroznech vína

Mám na zahrádce pár keříků hroznového vína,
na hroznech jsou černé skvrny.
Je to nějaká nemoc ?

Zdroj: diskuze Co způsobuje skvrnitost na hroznech vína
Odesláno: 3.9.2017 uživatelem Otakar Vaščuk
Počet odpovědí: 0


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Jarní střih vinné révy

Prosím o radu, jak poznam dvouleté dřevo u vinné révy.

Zdroj: diskuze Postřiky vinné révy
Odesláno: 1.10.2017 uživatelem Jiří
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK

Stříhání švestek na jaře

Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni. Ale zde také platí, že strom by měl mít ještě listy. Při brzkém jarním řezu totiž hrozí nákaza řezných ran houbovitými chorobami.

Detail odstavce: Stříhání švestek na jaře
Zdroj: Stříhání švestek
Zveřejněno: 18.5.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

POSTŘIKY NA VINNOU RÉVU

Ošetření vinné révy na jaře

První postřik většinou stačí v dubnu, až začne réva rašit, je vhodné ji opláchnout Ridomilem nebo jiným měďnatým přípravkem. V době řádění plísní postřiky opakujte dle pokynů v příbalových letácích.

Detail odstavce: Ošetření vinné révy na jaře
Zdroj: Postřiky na vinnou révu
Zveřejněno: 20.2.2019


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: černání hroznů vína

Zkuste provést postřik přípravkem Melody Combi. Příští rok, hned po odkvětu aplikujte postřik některým z těchto přípravků: FOLPAN, CUPROXAT, či DITHANE.

Zdroj: diskuze Černání hroznů vína
Odesláno: 16.8.2016 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

POSTŘIKY NA VINNOU RÉVU

Kalendář ochrany révy vinné

Zde jsou základní postřiky:

  • těsně před rašením proti kadeřavosti a plstnatosti – 3% Sulikol – celý keř
  • po vyrašení proti černé a červené spále – 0,2% Dithane
  • 20 dnů a 7 dnů před kvetením proti padlí a plísni révové – 0,2% Sulikol a 0,2% Dithane; vyskytne-li se obaleč (vyžírá mladé bobule) – 0,2% Zolone
  • po odkvětu ihned, za 12 dnů potom a pak ještě cca za 10 dnů proti padlí a plísni révové – Discus, Quadris nebo Zato
  • dále se 2–3x opakují postřiky proti padlí a plísni révové podle potřeby – Karatane nebo Rubigan a Kuprikol
  • v období vybarvování (zaměkávání) proti bílé hnilobě a plísni šedé – Euparen Multi

Takto by to mělo být ve velkovýrobě, máte-li hrozny pro konzum, ne na víno, tak si vystačíte se dvěma postřiky před květem (Sulikol a Dithane) a se 2–3 postřiky po odkvětu po 10 dnech (Sulikol a Kuprikol). Eventuálně na konci použít zmiňovaný Euparen Multi.

Žádný přesný kalendářní sled postřiků zvláště u révy neexistuje. Musí se sledovat její vývoj. Například kvetení je důležitý bod. Réva kvete zpravidla v červnu, ale podle počasí, odrůdy a místních podmínek to může být na jeho začátku nebo klidně až na konci.

Detail odstavce: Kalendář ochrany révy vinné
Zdroj: Postřiky na vinnou révu
Zveřejněno: 20.2.2019


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: chemické přípravky pro vinnou révu

Zdravíčko,
existují postřiky (chemikálie / EKO), které jsou kombinované pro více chorob najednou? Např. pro peronosporu a zároveň pro padalí ... nebo musím ošetřovat proti každému zvlášť?
Pokud musím ošetřovat zvlášť, jaké nechat prodlevy mezi jednotlivými postřiky?
Dík za odp., Petr

Zdroj: diskuze Chemické přípravky pro vinnou révu
Odesláno: 23.3.2018 uživatelem Petr
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

STŘÍHÁNÍ HORTENZIE

Hortenzie stromečkovitá a její řez

Hortenzie stromečkovitá snese i hlubší řez, a to na jaře před vyrašením. Vůbec však nesestřihujte hortenzii drsnou. Hortenzie pilovitá se seřezává stejným způsobem jako hortenzie velkokvětá.

Hortenzie Sargentova díky svému chlupatému načervenalému olistění a masitým větvičkám působí velmi exoticky. V období od července do srpna vytváří ploché talířovité květy. Ty jsou zvenku bílé a uvnitř načervenalé. U tohoto druhu je lépe počkat s řezem raději až do poloviny května. Protože raší poměrně brzy, bývají nové jarní výhonky často vystaveny pozdějším jarním mrazíkům. Zmrzlé výhonky a odkvetlé okolíky, které poznáme podle toho, že zčernaly, odstraníme po nejbližší boční výhonek nebo silný pár pupenů.

Detail odstavce: Hortenzie stromečkovitá a její řez
Zdroj: Stříhání hortenzie
Zveřejněno: 24.9.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: pěstování stolních vína

Tady jsem se poprve dozvěděl neco o pěstování stolních odrůd za 1

Zdroj: diskuze Pěstování stolních vína
Odesláno: 6.8.2018 uživatelem mira
Počet odpovědí: 0

ŘEZ ŠVESTEK

Jarní řez švestek

Vhodné je provádět takzvaný zmlazovací řez, který posilní plodnost stromu. Dělá se zkracováním hlavních větví o plných 50 až 100 centimetrů. Nejlepší období pro tento řez přichází tehdy, když slivoň začíná kvést, protože se tak poměrně lehce zacelí rány po řezu. Ty ale stejně musíte ošetřit. Pokud jsou přírůstky větší, bude nutný takzvaný udržovací řez. Na ten pamatujte při vegetativním přírůstku o délce alespoň 40 centimetrů, nejlépe však až 60 centimetrů. Pokud byste na tento druh řezu zapomínali, pupeny by se změnily na „spící“, což by znamenalo, že se v dolní části větví ochudíte o snadno dostupné plody.

Zde můžete zhlédnout video, jak správně provádět řez slivoní.

Detail odstavce: Jarní řez švestek
Zdroj: Řez švestek
Zveřejněno: 7.9.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: choroba perenospora vína

Prosím o radu,jestli mohu provádět postřik modrou skalicí,když svítí slunce a jakou koncentrací roztoku skalice.Děkuji předem za radu.

Zdroj: diskuze Choroba perenospora vína
Odesláno: 17.7.2015 uživatelem Jiřina Nejezchlebová
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

POSTŘIKY NA VINNOU RÉVU

Plíseň šedá

Teprve po odkvětu se začíná projevovat napadení plísní šedou, botrytidou. Největší škodu pak způsobuje na hroznech v době dozrávání, kdy plody začnou hnít a znehodnocují se. V době tvorby hroznů se proti této plísni aplikuje postřik fungicidy, například s účinnou látkou iprodione či tolyfluanid (Rovral, Euparen, Ronilan). Do postřiku je vhodné přidat smáčedlo, například jar. Náchylnější jsou odrůdy, jejichž bobule mají jemnou slupku. Preventivním opatřením je vhodné stanoviště pro pěstování révy, udržování dostatečně vzdušných keřů a také vhodná výživa. Přemíra dusíku vznik choroby podporuje, prevencí je naopak dostatek vápníku, hořčíku a draslíku.

Detail odstavce: Plíseň šedá
Zdroj: Postřiky na vinnou révu
Zveřejněno: 20.2.2019


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Postřiky vinné révy

Kdy je třeba stříkat vinnou révu a jaké přípravky doporučujete?

Zdroj: diskuze Postřiky vinné révy
Odesláno: 7.2.2016 uživatelem Marie
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

JAK PĚSTOVAT VINNOU RÉVU

Pěstování vinné révy

Réva vinná je popínavá dřevnatá liána, pnoucí se po oporách, k nimž se přichycuje pomocí úponků. Kulturní formy se pěstují na vinicích. Jsou světlomilné a vyžadují teplé, dobře propustné půdy, které jsou bohaté na živiny. Svahovité pozemky mají pro pěstování révy vinné význam na jaře a na podzim jako ochrana proti mrazům. Rovinaté pozemky nejsou pro produkci kvalitních vín příznivé. Expozice ke světovým stranám ovlivňují příjem slunečního záření. Pro pěstování jsou nejvhodnější jihovýchodní, jižní a jihozápadní expozice. Absolutně nevhodné pro pěstování jsou severní expozice. Réva se využívá i jako koření v kombinaci s malým množstvím vína k dochucování drůbeže, zvěřiny a masa vůbec. Z révy se vyrábí kvasný vinný ocet, vhodný do jarních salátů, a oblíbené hrozinky či sultánky.

Detail odstavce: Pěstování vinné révy
Zdroj: Jak pěstovat vinnou révu
Zveřejněno: 1.9.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: rakytník pěstování

Zdravím všechny pěstitele rakytníku. Mám dotaz, letos mi vůbec nezaplodily 2 samice, jsou na slunci. jedna má 7 a druhá 6 let. V loňském roce i dříve plodily. Že by se podepsaly jarní mrazíky? Vždyť by měl být mrazu odolný, nemyslí se jen keř? Nebo nějaká nemoc? Kdo mi poradí,nebo odpoví? Zdraví Ladislav z Brna.

Zdroj: diskuze Rakytník pěstování
Odesláno: 12.6.2016 uživatelem Ladislav
Počet odpovědí: 0

STŘÍHÁNÍ MALIN

Kdy a jak zasadit maliny

Maliník se sází nejlépe na podzim, při jarní, zvláště pozdější výsadbě totiž sazenice špatně zakořeňují a vytvářejí slabší rostliny. Rostliny maliníku se vysazují ve sponu 2,5 až 3,0 nebo 0,3 až 0,6 m. Sázíme o dva až tři centimetry hlouběji, než původně rostly. Obecně je méně škodlivé o něco hlubší zasazení než sázení povrchové, při kterém kořeny velmi rychle vysychají. Při sázení dbáme zvýšené opatrnosti, abychom nevylámali adventivní pupeny na bázi výhonu a na kořenech. Kořenové sazenice (část kořínků) maliníku se sázejí vodorovně do hloubky osm až deset centimetrů. Sazenice maliníku získáme z kořenových řízků nebo hřížením.

Vzpřímené odrůdy se mohou pěstovat bez drátěnky, ostatní na drátěnce. U všech odrůd dáváme spíše přednost pěstování na drátěnce, která zamezuje poléhání a vylamování plodících výhonů a usnadňuje sklizeň.

Většina odrůd maliníku se vyznačuje dvouletým životním cyklem. V prvním roce vyrůstají z adventivních pupenů kořenového krčku silné letorosty, v dalším roce se rozvětvují a přinášejí plody. Některé odrůdy maliníku plodí již začátkem podzimu na letošních výhonech (výhony vyrostlé od jara) a podruhé v červenci následujícího roku.

Jelikož dosahují výhony maliníku vzrůstu 130 až 170 cm a jsou celkem křehké, je třeba každý maliník přichytit k opěrnému systému, aby bylo pěstování maliníku efektivní. Pouze některé stáleplodící odrůdy jsou životaschopné bez opory pro maliny. Pokud máte na zahrádce jen jednu rostlinu, postačí ukotvit stabilní kůl o výšce cca 150 centimetrů a větve k opoře přivázat.

Maliny kvetou až kolem druhé poloviny května a neohrožují je tak jarní mrazíky. Po 35 až 40 dnech se z květu stává lahodný plod připravený ke sklizni a vy si tak můžete vychutnat zaslouženou odměnu, kterou přináší pěstování maliníku. Období sklizně trvá přibližně 3 až 4 týdny. Maliny kvetou i dozrávají postupně. V případě sucha se malinovník vyplatí zalévat před dozráním malin, aby plody dosáhly maximální velikosti.

Detail odstavce: Kdy a jak zasadit maliny
Zdroj: Stříhání malin
Zveřejněno: 29.4.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

POSTŘIKY NA VINNOU RÉVU

Houbové choroby révy vinné

Mezi houbové choroby vinné révy patří...

Plstnatost a kadeřavost: Již při rašení se můžeme setkat s takzvanou plstnatostí či kadeřavostí vinné révy. Tu první způsobuje roztoč vlnovník révový. Když se na listech vytvoří puchýře ze spodní strany vyplněné plstí, může už být pozdě. Druhou zákeřnou chorobu způsobuje roztoč hálčivec révový – zasažené listy se kroutí, keř pomaleji raší a méně plodí. Proti oběma chorobám je nutné zasáhnout včas: při rašení stříkáme přípravkem Omite 570 EW či Sulkou nebo Sulikolem. Postřik zopakujeme v druhé dekádě srpna.

Padlí a peronospora: K nejvážnějším chorobám patří padlí a plíseň révová (peronospora). Padlí se projevuje typickým povlakem na horní straně listů či bobulí a napadené bobule praskají. Plíseň révová se zpočátku projevuje žlutozelenými olejovými skvrnami na listech, vzhledem k bělavým povlakům na spodní straně listů hrozny hnědnou a zasychají. Proti těmto chorobám se stříká těsně po odkvětu a za čtrnáct dnů opakovaně. Pokud prší a je teplo, přidáme další postřiky, dokud nezačnou bobule měknout. Vhodnými přípravky jsou pro tyto zákeřné choroby Quadris Max či Optikombi vinná réva.

Botrytida: Česky se tato nemoc jmenuje plíseň šedá. Rostlinu napadá v srpnu. Na zrajících bobulích vnikají hnilobné skvrny, jejich pokožka praská a odlupuje se. Za vlhkého počasí se vytváří na napadených místech šedý povlak. Proti tomuto onemocnění provedeme v době zaměkání bobulí postřik přípravkem Teldor 500 SC.

Rozhodně se nevyplácí nemoci vinné révy podcenit. A nejde přitom jen o pravidelnou prohlídku vinice, ale o to, mít preventivní zákroky zapsané v kalendáři, protože když se příznaky objeví, může už být pozdě.

Detail odstavce: Houbové choroby révy vinné
Zdroj: Postřiky na vinnou révu
Zveřejněno: 20.2.2019

STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK

Druhy švestek

Spousta lidí si plete slivoň se švestkou. Slivoň je označení skupiny ovocných dřevin, mezi které patří právě i švestky. Dále se sem řadí slívy, mirabelky, pološvestky, renklódy, myrobalány a špendlíky.

Pravé švestky se od pološvestek liší svým vzhledem – mají oválné a protáhlé plody zašpičatělé na obě strany. Pološvestky nejsou ani tak protáhlé, ani zašpičatělé a mají měkčí dužinu. Další rozdíl je patrný při srovnání pecek – švestky jdou velmi dobře od pecky, která je placatá, protáhlá a stejně jako plody špičatá na obě strany. Pološvestky jdou od pecky hůře, pecka je oválnější, kulatější a u stopky není špičatá.

Švestka poměrně dobře snáší zimu i pozdní jarní mrazíky. Hodí se tedy i do studenějších klimatických podmínek, do svahů nebo na místo nechráněné před větrem a jinými živly. Na půdu a zeminu je tento strom také nenáročný, lépe se mu však daří ve středně teplé a vlhké půdě.

Vlhkost a vydatnou zálivku potřebuje zejména při růstu plodů, pokud tedy bude suché léto, pečlivě švestku zalévejte. Právě podzim je vhodnou dobou k jejímu vysazení. Vložte ji do země tak hluboko, aby místo štěpování (místo srůstu) zůstalo nad zemí. Sázet můžete také na jaře.

Detail odstavce: Druhy švestek
Zdroj: Stříhání švestek
Zveřejněno: 18.5.2017

POSTŘIKY NA VINNOU RÉVU

Peronospora révy vinné

Révu často napadá houbové onemocnění zvané peronospora, pokud je počátek léta teplý a vlhký. Projevuje se žlutozelenými oválnými skvrnami na svrchní straně listů, které později na rubu provází bílá plíseň. Napadené listy usychají a hnědnou a zrovna tak později napadené hrozny. Preventivně se aplikuje postřik fungicidem ihned po odkvětu a poté za týden. Pokud je počasí mimořádně příznivé pro vývoj choroby, lze révu fungicidem ošetřit i před květem. Je-li teplé a vlhké počasí i v červenci a réva byla houbou napadena, můžete v ošetřování fungicidy pokračovat. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta. Pokud jimi ošetřujete révu pěstovanou u zdí, tak pozor, můžete omítku obarvit na modro. Existují vyšlechtěné odrůdy, které jsou rezistentní proti této houbě, jedná se například o odrůdu Krystal.

Detail odstavce: Peronospora révy vinné
Zdroj: Postřiky na vinnou révu
Zveřejněno: 20.2.2019

POSTŘIKY NA VINNOU RÉVU

Plstnatost révy vinné

Plstnatost révy vinné (erinózu) způsobuje roztoč vlnovník révový (Colomerus vitis). Na horní straně čepelí listů se tvoří nápadně vypouklé, různě velké, zeleně nebo červeně zbarvené puchýře, na rubu vyplněné hustou plstí (erineum), v níž roztoči žijí. Škodlivost vlnovníka révového je malá, jde spíš o estetickou vadu. Vlnovník (vlnovníkovec) je velice drobný roztoč (jen 0,16 mm) patrný jen pod mikroskopem. Přezimuje ve stadiu dospělců v puklinách kůry nebo pod šupinami pupenů. Postřik se provádí jen v místech, kde byly v předcházejícím vegetačním období zaznamenány příznaky onemocnění. Sirnaté přípravky, jako je například Kumulus WG, případně i akaricidy, například Magus 200 SC, Omite 570 EW, Sanmite 20 WP a další, se aplikují na jaře při rašení a po vyrašení révy (jsou plně účinné při teplotách nad 15 °C). Postřik se opakuje podle potřeby ještě dvakrát ve dvoutýdenních intervalech. Postřik omezí i případné napadení sviluškou chmelovou a ovocnou.

Detail odstavce: Plstnatost révy vinné
Zdroj: Postřiky na vinnou révu
Zveřejněno: 20.2.2019

KALENDÁŘ PRO VINAŘE - DUBEN

Rašení révy

Réva má za sebou slzení, my pěstitelé včas provedený řez a vyvazování. Co se dále děje v dubnu?

Révu především čeká další fenofáze, tedy rašení. Když to teplotní podmínky dovolí, očka, nasycená mízou, se zvětšují, jak jim nařizují jejich vnitřní velitelé - fytohormony. Obalové šupiny oček se postupně otevírají a objevuje se nejprve bělavé chmýří, kterému se říká „vata“ nebo „vatička“. Pěstitelé s napětím sledují, zda rašení proběhne zdařile nebo dojde k poškození jarními mrazy. O pár dnů později jsou na výhonu vyrůstajícím z očka již viditelné zoubky zatím ještě složených lístečků. Toto stádium rašení se nazývá: „holoubě“. V této době je radno pohybovat se kolem keřů velice opatrně, protože holoubata jsou velmi křehoučká a je velmi snadné je nechtěně vylomit. Už při rašení se začínají projevovat genetické rozdílnosti jednotlivých odrůd. Např. ve vzhledu právě vyrašených vrcholků letorostů – mohou být různě zabarvené do bělava, do zelena nebo do růžova, mohou být zcela hladké, mírně ochmýřené či úplně chlupaté. Různé odrůdy raší v různou dobu, podle toho, zda jde o odrůdy raně nebo později rašící. Zde se můžete podívat, jak vypadá rašící očko ve stádiu vatičky:

Rašící očko ve stádiu vatičky

A zde můžete vidět rašící očko ve stádiu holouběte:

Rašící očko ve stádiu holouběte

A zde jsou viditelné první lístky při rašení:

Viditelné první lístky při rašení

A vyraší všechna očka?

To záleží hlavně na tempu příchodu jara a také na tom, jak jsou keře zásobené vodou. To, co považujeme za očko, jsou ve skutečnosti očka tři, jedno hlavní a dvě vedlejší. Obvykle vyraší jen hlavní očka. Pokud ale hlavní očka zničí jarní mráz, vyraší pak i očka vedlejší. Letorosty z nich rostoucí ale bývají mnohem méně plodné, mohou být i jalové. Je to taková „pojistka“ révy k přežití pokusu zimy o návrat. Nástup jara může být v některých letech tak intenzivní, že vyraší zároveň hlavní očka i očka vedlejší (také se jim říká podočka). A když už uvádíme všechno, co může vyrašit, nemůžeme zapomenout ani na výhony vyrůstající ze spících oček na starém dřevě, tedy na kmeni nebo na ramenech. Ty jsou z 90% bez květních násad, protože jejich genetickým posláním je svým způsobem omlazovat keře, nikoli přinášet plody. Zde je fotografie, na které jsou vidět letorosty na patě keře vyrůstající ze spících oček:

Letorosty na patě keře vyrůstající ze spících oček

Detail odstavce: Rašení révy
Zdroj: Kalendář pro vinaře - duben
Zveřejněno: 27.9.2018

PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY

Řez vinné révy pro začátečníky

Péče v 1. roce

Když se vám réva ujme, začne na jaře rašit a z hlavních oček vyběhnou silné výhony. Vedle nich se však probudí také „spící neviditelná“ očka, jejichž slabé výhony musíte vylomením odstranit. Takže by vám měly zůstat jen dva hlavní výhony. Zeminu opět přihrňte k sazenici, teprve v červnu kopečky země (růvky) postupně rozhrnujte a během července silnější ze dvou silných výhonů začněte vést podle opory, to znamená, přivažte ho ke kolíku nebo ke drátěnce. Ten druhý buď zcela odstraňte, nebo zkraťte cca na délku 15 cm. Tento zkrácený výhon vám vytvoří řadu oček, která pak můžete využít v případě, že by hlavní výhon v zimě vymrzl. Půdu kolem sazenic kypřete a odplevelujte. Plné hnojivo použijte poprvé začátkem léta, podruhé začátkem srpna. Na podzim kolem sazenice zryjte půdu a přidejte vyzrálý kompost nebo zetlelý hnůj. Před zimou k sazenici opět přihrňte okolní zeminu.

Péče ve 2. roce

Na jaře odhrňte půdu a kratší ze dvou výhonů zakraťte na 1 očko. Pokud je delší výhon vyzrálý a silný asi jako tužka, sestřihněte ho na 60–90 cm, podle toho, jak vysoký chcete mít budoucí kmen. Je-li však tento výhon slabý a málo vyzrálý, zkraťte ho na 2 očka, ostatní výhony odstraňte. Během roku vám budou přirůstat další výhony a takzvané fazochy (neplodné výrůstky, zálistky, které je potřeba odstraňovat stejně jako u rajčat). Během léta přihnojujte, ošetřujte proti houbovým chorobám, na podzim zaryjte hnůj nebo kompost a přidejte menší množství kombinovaného hnojiva. Do podzimu mohou výhony dorůst až do délky 1,5–2 m. Je tedy čas vytvořit vinné révě kvalitní oporu. Kmínek volně přivazujte k opoře, nejlépe páskami z PVC. Na zimu opět nahrňte zeminu a vytvořte růvek, který ochrání očka před mrazem.

Péče v dalších letech

Brzy zjara se provádí řez dle způsobu vedení révy. Řez by měl být hotov do poloviny března, pokud však trvá nebezpečí příchodu silnějších mrazů, révu zatím neřežte, mráz by snadno poškodil očka. Neořezaný keř snáší zimní mrazy lépe. Je třeba si uvědomit, že kvalitní plodné letorosty vyrůstají z loňského dřeva, a proto je nutné zabezpečit jeho obnovu řezem. U stolních odrůd obvykle platí, že nejlepší hrozny vyrůstají na výhonech vyrostlých z 5–7 očka, proto je u nich lepší delší řez na takzvané tažně. Řez má vliv na plodnost révy, provádějte ho tedy vždy svědomitě. Účelem řezu je, aby réva dala sice menší počet hroznů, ale o to větších a vyvinutějších. Řezem se také udržuje keř ve vhodném tvaru. U nás je asi nejčastěji používaný řez na hlavu, aby se vytvořilo kolínko, ze kterého se nechají vyrůst 2–3 hlavní výhony (tažně), z nichž se bude réva dále vyvíjet, a další, na nichž již bude plodit. Pokud pěstujete vinnou révu ve skleníku, zaštípněte vzhůru rostoucí výhon až na 2 m, pak vyberte další silný výhon, který vyveďte také vzhůru a zaštípněte stejným způsobem. Ostatní postranní výhony uštípněte až v polovině září. Jestliže máte révu u opěrné zdi, můžete nechat tři hlavní výhony, které povedete vedle sebe. Během léta zastrkávejte výhony (letorosty) do drátěnky nebo je přivazujte k opoře. Na sklonku léta vinnou révu přihnojujte.

Pokud nenecháte révu přerůst a budete ji pravidelně na jaře zastřihávat, dočkáte se velké úrody. Mnozí pěstitelé doporučují vinnou révu zastřihávat na jaře a potom po násadě květů, kdy se už začnou tvořit malé bobulky. Naposledy se ještě sestřihává při dozrávání hroznového vína asi jeden či dva listy za posledním střapcem s hrozny.

Detail odstavce: Řez vinné révy pro začátečníky
Zdroj: Pěstování vinné révy pro začátečníky
Zveřejněno: 16.1.2015

KALENDÁŘ PRO VINAŘE - DUBEN

Škůdci vinné révy

Kdy vytáhnout do boje s nepřáteli révy?

Houbové choroby si ještě chvíli počkají na větší teplo, ale někteří škůdci již záškodnictví zahajují, ale objektivně řečeno, jde o přirozené projevy jejich života. Tito nepřátelé révy jsou tak malí, že je téměř nevidíme. Patří do řádu roztočů a jedním z nich je hálčivec révový (Calepitrimerus vitis), který způsobuje na listech změny, a my pak mluvíme o kadeřavosti. Roztoči nabodnou listovou plochu a sají. V nabodnutém místě dojde k nekrotizaci napadených buněk, což poznáme při prohlížení listů proti světlu, kdy jsou rozpoznatelné černé tečky – místa vpichů. Tato mnohočetná poškození mají za následek deformaci listů, které vypadají jako roztrhané – proto označení kadeřavost. Protože je hálčivec tak malý, musí přezimovat tak, aby to měl blízko ke zdroji potravy – na borce v okolí pupenů či pod jejich šupinami. A protože pouze saje, neumí si ukousnout, nejlépe mu vyhovují měkká, mlaďounká potrava, tedy listy na vrcholu vyrůstajícího letorostu. Pokud se více rozmnoží, může způsobit zpomalení nebo dokonce zastavení růstu. Tím se omezí listová plocha a v ní probíhající fotosyntéza, a slabé keře dokonce mohou odumřít. Zde je vidět poškození listu hálčivcem révovým:

Poškození listu hálčivcem révovým

Do téže skupiny patří další škůdce, zvaný vlnovník révový (Colomerus vitis), který na listech svým sáním způsobuje tzv. plstnatost, což vypadá ještě hůře než kadeřavost. Vystouplé hrbolky na lícové straně listů mohou být zpočátku zbarvené do žluta nebo do červena (podle toho, zda jde o bílou či modrou odrůdu). Ze spodní strany je k vidění zvláštní plstnatý porost, který by někdo mohl považovat za plíseň. Jde však o vychlípeniny pokožkových buněk, zvané erineum, kterými buňky listů reagují na dráždivé sání tohoto roztoče. V erineu se vlnovník dále rozmnožuje, a pokud je jeho výskyt silný, listy se mohou úplně svinout, a tím pochopitelně přestávají plnit svou funkci. Na rozdíl od škůdce předchozího se tento většinou vyskytuje sporadicky. Dobrou zprávou je, že oběma škůdcům jejich vitalita dlouho nevydrží a už v srpnu zalézají k zimnímu spánku. Zde je vidět poškození vlnovníkem révovým na lícové straně listu:

Poškození vlnovníkem révovým na lícové straně listu

A zde je vidět poškození vlnovníkem révovým na rubu listu:

Poškození vlnovníkem révovým na rubu listu

Třetím záškodníkem z této skupiny na jaře se vyskytujících škůdců jsou svilušky, přesněji sviluška ovocná (Panonychus ulmi), případně sviluška chmelová (Tetranychus urticae). Svilušky, jak jinak, také sají na listech. (Ty pak bývají načervenalé, miskovitě se svinují nahoru, a zoubky na listech černají. Později celé listy žloutnou a usychají.) A také se jim líbí na květenstvích, která se pak dále nevyvíjejí a mohou zasychat. Svilušky jdou navození škůdci, to znamená, že se intenzivně množí tam, kde člověk intenzivní zemědělskou činností při neuváženém používání prostředků na ochranu proti chorobám a škůdcům a také masívním hnojením postupně vyhubil jejich přirozené nepřátele, a proto se svilušky mohou tak množit. Takže šetrné chování pěstitele k životnímu prostředí může být jednou z metod tzv. „nepřímé“ ochrany.

Metod ochrany před roztoči a podobnými škůdci je tedy několik. Které jsou další?

Kromě „ekologického“ chování k podpoře rozvoje přirozených predátorů můžeme proti těmto škůdcům bojovat také „přímo“. O tom jsme už mluvili v únoru v souvislosti s předjarními postřiky. A také jsme představili introdukovaného dravého roztoče jménem Typhlodromus pyri. Samozřejmě lze také při značném výskytu použít vhodný akaricid (= pesticid k hubení roztočů), např. Omite 30W. Ten se nejčastěji aplikuje až před srpnovým „zazimováním“ škůdců. Je však nezbytně nutné brát ohled na výše uvedeného dravého roztoče, což lze nalézt na každém obalu přípravku.

Detail odstavce: Škůdci vinné révy
Zdroj: Kalendář pro vinaře - duben
Zveřejněno: 27.9.2018

NEJHEZČÍ KVETOUCÍ KEŘE

Popis jednotlivých druhů

Azalka

Azalka je jarní kvetoucí keř. Je velmi podobná rododendronu, ale je menšího vzrůstu a má menší květinové trsy než rododendron. Květenství azalky je nápadné zářivými barvami, které se vyskytují v mnoha variantách a velikostech. Květy kontrastují s tmavě zelenou barvou listů keře.

  • Botanický název: Rhododendron
  • Doba kvetení: brzy na jaře
  • Velikost: 40 cm, v závislosti na kultivaru
  • Květy: bílé, žluté, oranžové a červené
  • Světlo: polostín
  • Pěstování: při zasazování je nutné přidat mulčovací substrát ke spodní části keře

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět azalku.

Jírovec

Jírovec vytváří kouzlo v každé zahradě. Můžete si ho pořídit jako malý strom nebo keř. Není náročný na údržbu, má výrazné listy a nápadné květy.

  • Botanický název: Jírovec
  • Doba kvetení: jaro
  • Velikost: 3 m až 15 m a široký 9 m, v závislosti na kultivaru
  • Květy: červená, bílá, krémová, růžová nebo zelenožlutá
  • Světlo: plné slunce i polostín
  • Pěstování: tento keř je vhodný do větších zahrad, k rozmnožování slouží plody jírovce – kaštany, které se sází 1 až 2 cm hluboko do substrátu po dvou nebo po třech semenech.

Zde je několik fotografií, na nichž můžete vidět jírovec.

Kamélie

Kamélie miluje zimu, v tomto období většina zahradních rostlin odpočívá, ale kamélie se teprve zahřívá. Kamélie je evergreenem podzimního, zimního a brzkého jarního období. Je vhodná pro terénní úpravy okrasných zahrad, kdy vytváří krásné květy ve tvaru růží. Kamélie byly pěstovány několik let na Dálném východě, který je jejich rodným krajem. V současné době existuje více než 3 000 druhů těchto keřů.

  • Botanický název: Camellia
  • Doba kvetení: podzim, zima a brzy na jaře, v závislosti na odrůdě
  • Velikost: 0,8 m až 6 m
  • Květy: červená, růžová a bílá
  • Světlo: polostín
  • Pěstování: keř je nutné chránit před sluncem, studeným a silným větrem. Keř není vhodné vysazovat do úplného stínu, který sníží květenství rostliny.

Zde je několik fotografií zachycujících kamélii.

Lýkovec

Lýkovec je keř s intenzivní vůní květů, což je hlavní důvod, proč se vysazuje do okrasných zahrad. Květy vavřínu jsou jemné bílé, růžové a fialové květy a existuje mnoho odrůd keřů. Vavřín je univerzálním keřem, který se v okrasné zahradě používá jako půdopokryvný prvek.

  • Botanický název: Daphne
  • Doba kvetení: od jara do podzimu, v závislosti na odrůdě
  • Velikost: 0,5 m až 12 m
  • Květy: čtyřlaločnaté trubkovité květy v bílé, růžové nebo lila barvě
  • Světlo: slunné stanoviště až polostín
  • Pěstování: tento keř je náchylný na přesazování, takže nejlepší volbou při sázení je výsadba přímo z kontejnerů

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět lýkovec.

Forsythia

Zlatice je charakterizována jako keř, který jako první ohlašuje příchod teplejšího počasí na jaře formou svého květenství. Jejím typickým znakem jsou bohaté drobné žluté květy, které se objevují na keři bez listů. Tyto sytě žluté květy lahodí oku. Forsythii je nutné pravidelně zastříhávat. Stříhají se nejstarší větve dole u země s cílem podpořit nové výhonky na příští rok. Pro severnější oblasti by pěstitelé měli vybrat odrůdy, které jsou vytrvalé.

  • Botanický název: Forsythia
  • Doba kvetení: brzy na jaře
  • Velikost: 0,8 m až 4 m vysoký a 3 m až 7 m široký
  • Květy: různé odstíny žluté barvy
  • Světlo: slunné stanoviště
  • Pěstování: Forsythia vyžaduje větší prostor v okrasné zahradě vzhledem ke své objemnosti

Zde je několik fotografií, které ukazují forsythii.

Hortenzie

Při vyslovení názvu hortenzie se většině z nás vybaví vzpomínka na babiččinu zahradu. Tento nápadný keř je po desetiletí oblíbeným keřem všech zahradníků. Hortenzie je snadno udržovatelná, má velmi originální květy. Existuje velké množství odrůd, ideálních pro mírné podnebí.

  • Botanický název: Hortenzie
  • Doba kvetení: v létě
  • Velikost: 0,3 m až 1 m vysoký
  • Květy: různé odstíny růžové, bílé a modré barvy, ve tvarech bambulí, nebo s plochým shlukem květů
  • Světlo: polostín
  • Pěstování: zasazujeme keř do dostatečně velkého otvoru, který zalijeme vodou a kořenový bal do otvoru vložíme a zasypeme rašelinou

Zde je několik fotografií, na nichž je možné vidět hortenzii.

Šeříky

Keře šeříků mají svou charakteristickou sladkou vůni, která se mísí s přílivem teplého jarního počasí. Tento keř původně pochází z jihovýchodní Evropy a východní Asie. V Severní Americe právě charakteristická vůně květu předurčila tento keř jako nejoblíbenější kvetoucí keř v této lokalitě. Nejznámější barvou šeříku je barva lila. Květenství se u tohoto keře objevuje nejdříve po 4 až 5 letech od výsadby, což vyžaduje značnou trpělivost pěstitele. Důležité je i pravidelné odstříhávání odkvetlých květů a vyřezávání planých větví, což zaručí charakteristickou vůni šeříku pro další roky. Šeříky jsou odolné proti škůdcům.

  • Botanický název: Syringa vulgaris
  • Doba kvetení: pozdní jaro
  • Velikost: 1,2 m až 8 m vysoký a minimálně 1,5 m široký, v závislosti na druhu
  • Květy: malé trubkovité květy uspořádané ve shlucích, sladké vůně; barva lila, bílá, růžová, různé odstíny modré
  • Světlo: slunné stanoviště
  • Pěstování: zasazování keře do velkého otvoru v dostatečném prostoru pro zdravý růst keře

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět nejhezčí šeříky.

Rododendron

Nápadné květy pěnišníku se vyskytují v široké škále barev. Vzhledem k možnostem pěstování je tento keř velmi populární. Alpská růže neboli rododendron se přirozeně hodí do neformálních lesních zahrad i jako vzorek do městských krajin, které ozvláštní svou směsicí barev v podobě nádherného květenství.

  • Botanický název: Rhododendron
  • Doba kvetení: pozdní jaro
  • Velikost: 2,4 m až 3 m vysoký a široký
  • Květy: barvy bílé, krémové, žluté, meruňkové, růžové, červené a fialové
  • Světlo: polostinné stanoviště
  • Pěstování: lehce zastíněné stanoviště s ochranou před prudkým sluncem a silným větrem; keř vyžaduje kyselou půdu, která dobře odvádí vlhkost

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět rododendron.

Ibišek

Jedná se o pozdně kvetoucí keř, čekání na květenství se opravdu vyplatí. Ibišek se vyznačuje krásnými trubkovitými květy, kterými je obalen celý keř. V bílém provedení působí tento keř při plném květenství jako svatební kytice. Květenství ibišku je od pozdního léta až do poloviny podzimu, a to až do období, kdy mnohé rostliny a keře v okrasných zahradách jsou již odkvetlé.

  • Botanický název: Hibiscus syriacus
  • Doba kvetení: pozdní léto až do poloviny podzimu
  • Velikost: 2,5 m až 3,8 m vysoký a 1,6 m až 2,4 m široký
  • Květy: barvy růžové, fialové a bílé
  • Světlo: polostín
  • Pěstování: lehce zastíněné stanoviště s ochranou před přímým sluncem a větrem; keři se daří ve vlhké půdě

Zde je několik fotografií, na nichž můžete spatřit ibišek.

Kalina

Kalina je nejoblíbenějším malým okrasným keřem. Kalina má tři hlavní důvody, proč je tak vyhledávaná: jedná se o keř, který je krásný, univerzální a snadno se pěstuje. A nadto má i tři položky, které přispívají ke kráse kaliny: květy, listy a barevné plody, kterými svého pěstitele potěší. Kalina přispívá k ozvláštnění a zkrásnění každé okrasné zahrady. Existuje mnoho variant tohoto kvetoucího keře. Listy keře jsou lesklé, kožovité struktury, které se během vegetace z tmavě zelené barvy mění na žlutooranžovou nebo červenofialovou barvu v podzimním období, což je charakteristický a vzhledově jedinečný znak kaliny.

  • Botanický název: Viburnum
  • Doba kvetení: pozdní jaro a začátek léta
  • Velikost: 1,2 m až 3 m vysoká
  • Květy: barvy růžové, fialové a bílé
  • Světlo: slunné a polostinné stanoviště
  • Pěstování: dostatek konzistentní vlhkosti, to znamená asi centimetr vody týdně v průběhu vegetačního období

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět kalinu.

Detail odstavce: Popis jednotlivých druhů
Zdroj: Nejhezčí kvetoucí keře
Zveřejněno: 13.12.2013

CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY

Houbové choroby

Vinnou révu napadají nejčastěji. Vedle včasného zásahu vhodnými fungicidy je důležitá především prevence, která začíná u výsadby keřů na vhodné stanoviště, pokračuje vyváženým hnojením a prosvětlováním keřů. Houbové choroby se rozvíjejí při určitých klimatických podmínkách. Příznivými podmínkami jsou hlavně teploty kolem 25 °C a vlhko. Mezi nejčastější houbové choroby révy vinné patří padlí révy, plíseň šedá, plíseň révová a další, jako je červená skvrnitost révy či červená spála révy vinné. Bobule jsou na tyto choroby nejvíce náchylné v srpnu, kdy je potřeba nezanedbat často už poslední ošetření vinice proti těmto houbovým chorobám.

Plíseň révová (Peronospora)

  • jedna z nejvýznamnějších chorob vinné révy
  • příznaky: olejovité, žlutozelené, oválné skvrny na povrchu a bělavý spodek listu, hnědnou a zasychají květenství, postižená místa odumírají, silně napadené listy opadávají
  • ochrana: spočívá zejména v použití měďnatých přípravků, jako jsou Champion, Cuproxat, Kuprikol a dále Folpan, Acrobat a Melody Combi. Pro zahrádkáře jsou vhodné zejména Acrobat a Cuproxat. Při malé znalosti příznaků choroby se první ošetření provádí před květem a druhé po odkvětu. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta. Pokud jimi ošetřujete révu pěstovanou u zdi, dávejte pozor na to, že postřik by mohl obarvit omítku namodro. Zásadní ochranou, na kterou nejsou třeba žádné přípravky, je důkladně na podzim shrabat všechno listí a bezpečně jej zlikvidovat, nebo spálit. Dobrou prevencí je pěstovat révu na vhodných, slunných místech, kde se pokud možno nevyskytují silné a časté letní rosy, a udržovat keře prosvětlené, vzdušné. Vyšlechtěny byly i odrůdy k této nemoci rezistentní, například vinná réva Krystal
  • fotografie této choroby najdete mimo jiné tady: plíseň révová foto.

Révové padlí (Uncinula necator; moučenka)

  • příznaky: choroba napadá všechny zelené části keře, napadené listy i bobule vypadají, jako by byly posypané moukou, napadené bobule praskají a objevuje se takzvaná semenná průtrž, při níž se vylije obsah bobule ven a veškerá úroda může přijít vniveč. Na letorostech vznikají různě utvářené skvrny, které při vyzrávání dřeva tmavnou, až černají
  • ochrana: lze použít přípravky Discus, Falcon, Hattrick a Cumulus, pro zahrádkáře jsou nejvhodnější Discus a Falcon, které jsou běžně k dostání včetně návodu na ředění vodou. Preventivní postřiky se aplikují již na mladé výhonky do výšky 20 cm. Postřik lze zopakovat před kvetením a poté při nasazování plodů. Sirné fungicidy jsou proti padlí révovému velmi účinné, ale neměly by se aplikovat dva měsíce před sklizní. Prevencí je vhodné stanoviště pro pěstování révy, udržování dostatečně vzdušných keřů a dostatek draslíku ve výživě
  • fotografie této choroby najdete mimo jiné tady: révové padlí foto.

Plíseň šedá (Botrytis cinerea; botrytida)

  • významná houbová choroba známá výskytem při zaměkání hroznů; náchylnější jsou odrůdy, jejichž bobule mají jemnou slupku
  • příznaky: napadá všechny nadzemní části révového keře, mladé letorosty, listy, květenství, nezralé, zrající i zralé hrozny a réví. Na letorostech vznikají různě velké vodnaté skvrny, letorosty vadnou. Na listech pozorujeme suché skvrny. Napadená květenství a mladé hrozny zasychají. Na zrajících bobulích vznikají hnilobné skvrny, pokožka praská a odlupuje se
  • ochrana: v době tvorby hroznů se proti této plísni aplikují fungicidy s účinnými látkami iprodione či tolyfluanid (Rovral, Euparen, Ronilan). Do postřiku je vhodné přidat smáčedlo, například jar. Preventivním opatřením je vhodné stanoviště pro pěstování, udržování dostatečně vzdušných keřů a také vhodná výživa. Přemíra dusíku vznik choroby podporuje, prevencí je naopak dostatek vápníku, hořčíku a draslíku
  • fotografie této choroby najdete mimo jiné tady: plíseň šedá foto.

Červená spála (Pseudopeziza tracheiphila)

  • příznaky: na listech bílých odrůd se objeví žluté, u modrých odrůd červené skvrny, ohraničené žilnatinou. Skvrny od středu zasychají a postupně se rozšiřují. Mezi zaschlým středem a zdravým pletivem zůstává stále specificky zabarvené pletivo. Silně postižené listy zasychají, předčasně odumírají a opadávají
  • ochrana: odstranění spadaných listů, na kterých choroba přezimuje. Fungicidní ošetření (například přípravky ANTRE 70 WG, DYNALI, CHAMPION 50 WP, MELODY COMBI 65,3 WG) se provádí v místech s pravidelným výskytem při délce letorostů 15–20 cm, opakuje se za 10–14 dnů ve spojení s ochranou proti peronospoře
  • fotografie této choroby najdete mimo jiné tady: červená spála foto.

Bílá hniloba (Metasphaeria diplodiella)

  • příznaky: napadá především bobule, výjimečně také letorosty, listy a dřevní části. Bobule mohou být napadeny v období krátce po odkvětu až do doby zralosti. Napadené bobule bílých odrůd se zbarvují mléčně hnědě, u nezralých modrých odrůd světle kávově hnědě, plody postupně vadnou a obvykle rychle sesychají. Typická je octová vůně napadených hroznů, kterou způsobuje přemnožení octových bakterií a kvasinek na postižených bobulích. Na stopkách hroznů vznikají postupně se zvětšující skvrny. V důsledku poškození dochází k zavadání a usychání částí hroznů pod postiženým místem. Také napadené listy vadnou a usychají
  • ochrana: je potřeba zabránit napadení a poškození bobulí révovým padlím a obaleči. Za déletrvajícího sucha je účelná doplňková závlaha, která vyloučí praskání bobulí při následných deštích. Významná je včasná sklizeň napadených porostů. Réva se ošetřuje jen v místech pravidelného výskytu a tehdy, když dojde v době od počátku dozrávání k hromadnému poškození hroznů (například při krupobití). Ošetření musí být provedeno co nejdříve, optimálně do 24 hodin od vzniku poranění. Pokud použijete k ošetření proti houbovým chorobám přípravky obsahující folpet nebo strobiluriny, zamezíte tím i případnému výskytu bílé hniloby
  • fotografie této choroby najdete mimo jiné tady: bílá hniloba foto.

Na těchto stránkách můžete najít soupravu pro celoroční ošetření révy vinné proti plísni révy, padlí révovému a šedé hnilobě hroznů:

Detail odstavce: Houbové choroby
Zdroj: Choroby a škůdci vinné révy
Zveřejněno: 16.1.2015