Téma: 

jarní řez kanadských borůvek


Facebook Twitter Pinterest email tisk

KANADSKÉ BORŮVKY

Kanadské borůvky pěstování

Bylo zjištěno, že jeden litr kanadských borůvek obsahoval 616 plodů, lesních borůvek 1 833 plodů. Kanadské borůvky vyžadují kyselou půdní reakci (pH 4–5). Malý přídavek rašeliny, kterým je posypán povrch půdy, nemá význam. Nejlepší je na ploše aspoň dvou čtverečních metrů (pro tři rostliny různých odrůd) vybrat všechnu půdu do hloubky 35–40 cm. Boční stěny obalíme fólií, abychom zabránili kontaktu s okolní zásaditější půdou. Pokud je na našem pozemku lehká půda, osvědčilo se jámu vyložit fólií a vytvořit tak podzemní misku. Kanadské borůvky můžeme vysazovat do čisté rašeliny, jež má uvedenou hodnotu pH, nikoliv však do zahradnického substrátu neutrální půdní reakce. Je možné k rašelině přidat nevápněný kompost, listovku, křemičitý písek, drcenou kompostovanou kůru, smrkovou nebo borovou hrabanku, ale vždy jen v menším množství. Pro doplnění živin zamícháme plná hnojiva s kyselou reakcí (určená pro rododendrony a další vřesovištní rostliny). Pochopitelně můžeme použít přímo substrát pro kyselomilné dřeviny, který koupíme v zahradnictví. Ideální místo je ve velmi lehkém polostínu. Čím více vody budou kanadské borůvky mít, tím více slunce snesou. Na více zastíněném místě keře rostou nerovnoměrně se stálou snahou orientovat se za sluncem; úroda je malá. Náročnost další péče závisí na tom, jak svědomitě jsme vysazovali. Zdravé borůvky musí mít velké přírůstky a sytě zelené listy. Je třeba vydatně je zalévat. Kvalitu plodů i nárůst ovlivňuje zálivka před sklizní, ale při velmi vysokých teplotách může slunce listy i plody popálit. Je tedy vhodné rostliny v těchto kritických situacích stínit (i popálená kanadská borůvka však další rok většinou opět obrazí). Dalším kritickým obdobím, kdy nesmíme šetřit vodou, je srpen. Hnojit je můžeme jen kyselými bezchlorovými hnojivy (síranové formy draselných a dusíkatých hnojiv, superfosfáty), a to brzy na jaře, při tvorbě poupat a po odkvětu. Dusíkem zásadně nehnojíme od července.

Kanadské borůvky mají kořeny jemné a povrchové. Okopávání (natož obrývání) tedy prakticky neprovádíme, omezíme se na opatrné pletí. Vhodné je nastýlání drcenou borovou kůrou. Od třetího roku po výsadbě některé staré výhony celé vyřežeme až těsně u země. Tím rostlinu průběžně zmlazujeme, mělo by zbýt vždy 6–8 silných výhonů. Čím rostliny řežeme silněji, tím budou bobule větší, ale jejich počet se sníží. Staré neprořezávané keře přinášejí jen malé plody, které často zasychají ještě před dozráním, rovnoměrné úrody dosáhneme každoročním řezem. Větvičky pod tíhou úrody klesají, mohou se i polámat, proto je včas vyvážeme k oporám. Kanadské borůvky u nás prakticky nemají choroby a škůdce. Jen když se k rostlinám dostanou zajíci, udělají sice řez za nás, ale bohužel často naprosto celkový.

Z dorostlého (ve věku šesti let) a řádně pěstovaného keře bychom měli sklidit dva i více kilogramů borůvek. Plody v dosti početných hroznech ovšem nedozrávají všechny najednou (na rozdíl od borůvek lesních). Období sklizně trvá asi měsíc. Sbírat stačí jednou týdně. Je přitom třeba dávat velký pozor, abychom nevylomili ještě nezralé borůvky. Nespěcháme, borůvky i po setření ojínění musí mít modrou, nikoliv červenavou barvu, mají i charakteristickou chuť. Úroda kanadských borůvek je lákavá pro ptáky. Nejlepší ochranu poskytuje síť. Musíme ji ovšem umístit na konstrukci, aby ptáci na plody nedosáhli přes oka, a také ji u země utěsnit, aby ji nepodlezli. Zároveň musí být konstrukce odklápěcí.

Velikost kanadských borůvek velice kolísá. Roli v tom hraje odrůda, ale i pravidelná vydatná zálivka a hnojení, stáří a zdraví větví i celého keře. Tak jako jiné ovoce se kanadské borůvky mohou přeplodit, pak vidíme mnoho květů i nasazených plodů, jež však i při naší nejlepší péči nedorostou, protože je počet listů prostě nedokáže uživit. Plody kanadských borůvek jsou chuťově k nerozeznání od pravých lesních, pouze dužnina nebarví. V kuchyni je tedy můžeme upotřebit stejně jako borůvky lesní.

Detail odstavce: Kanadské borůvky pěstování
Zdroj: Kanadské borůvky
Zveřejněno: 18.6.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

KDY STŘÍHAT KANADSKÉ BORŮVKY

Možnosti řezu

Nejdůležitějším faktorem při pěstování a množení borůvek je pH půdy. Borůvkám nejvíce vyhovuje pH 3,2–4,2. Při této hodnotě rostliny pěkně rostou a dosahují pravidelné sklizně. Pro množení kanadských borůvek je ideální lehká půda s vysokým podílem organické hmoty, která přirozeně vytváří kyselé prostředí.

Borůvka obsahuje mnoho vitamínů (vitamíny).

Abyste dosáhli většího efektu kyselého prostředí, můžete jámu vystlat fólií, která chrání substrát před vlivy z okolní půdy, nebo do země zapustit betonovou skruž, kterou vyplníte připraveným substrátem. Na jeden keř budete potřebovat minimálně 20 l zeminy. Doporučuje se čistá vrchovištní rašelina, která je přirozeným prostředím pro borůvky. První dva roky pak není nutné borůvky hnojit.

Hned po vysazení borůvek nezapomeňte na výchovný řez. První dva roky ponechte na rostlině jen nejsilnější, vzpřímeně rostoucí výhonky a ostatní odřízněte při zemi. Nejprve odstraňte poškozené části, poté tenké rozvětvené výhonky. Řezem se odstraňují i křižující se části výhonků uvnitř keře. Pak seřízněte u země všechny nevyzrálé a slabé jednoleté výhony vysoké do 50 cm.

Mezi odrůdy borůvky s nadměrnou násadou plodů patří hlavně ‚Bluecrop‘, ‚BlueRay‘, ‚Berkeley‘, ‚Goldtraube‘ a ‚Patriot‘, kterým musíte téměř každý rok odstranit i část rodivého dřeva čili části výhonků s květními pupeny. U odrůd se slabou až průměrnou rodivostí, jako jsou ‚Nelson‘, ‚Sierra‘, ‚Spartan‘, ‚Sunrise‘, ponechte co nejvíce rodivých výhonků.

Středně pozdní a pozdní odrůdy jsou například ‚Herbert‘, ‚Rubel‘, ‚Chandler‘ a ‚Legacy‘. Středně rané odrůdy pak ‚Sunrise‘, ‚Meader‘, ‚Sierra‘, ‚Bluejay‘, ‚Toro‘. Velmi rané a rané odrůdy jsou například ‚Chanticleer‘, ‚Earliblue‘, ‚Hannah‘s Choice‘, ‚Duke‘, ‚Goldtraube‘, ‚Spartan‘, ‚Collins‘.

Detail odstavce: Možnosti řezu
Zdroj: Kdy stříhat kanadské borůvky
Zveřejněno: 20.3.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

ŘEZ ŠVESTEK

Jarní řez švestek

Vhodné je provádět takzvaný zmlazovací řez, který posilní plodnost stromu. Dělá se zkracováním hlavních větví o plných 50 až 100 centimetrů. Nejlepší období pro tento řez přichází tehdy, když slivoň začíná kvést, protože se tak poměrně lehce zacelí rány po řezu. Ty ale stejně musíte ošetřit. Pokud jsou přírůstky větší, bude nutný takzvaný udržovací řez. Na ten pamatujte při vegetativním přírůstku o délce alespoň 40 centimetrů, nejlépe však až 60 centimetrů. Pokud byste na tento druh řezu zapomínali, pupeny by se změnily na „spící“, což by znamenalo, že se v dolní části větví ochudíte o snadno dostupné plody.

Zde můžete zhlédnout video, jak správně provádět řez slivoní.

Detail odstavce: Jarní řez švestek
Zdroj: Řez švestek
Zveřejněno: 7.9.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK

Stříhání švestek na jaře

Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni. Ale zde také platí, že strom by měl mít ještě listy. Při brzkém jarním řezu totiž hrozí nákaza řezných ran houbovitými chorobami.

Detail odstavce: Stříhání švestek na jaře
Zdroj: Stříhání švestek
Zveřejněno: 18.5.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: řízkování kanadských borůvek

Dobrý den všem,
začal jsem pěstovat kanadské borůvky a nám docela plodné podzimní odrůdy.Prosím o radu jak se dají namnožit domácím,zahradním zpúsobem.
Děkuji,Zdeněk

Zdroj: diskuze Kanadské borůvky množení
Odesláno: 12.9.2018 uživatelem Zdeněk
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

ŘEZ ŠVESTEK

Řez švestek na obrázku

Zde si můžete prohlédnout fotografie zachycující řez slivoní.

Detail odstavce: Řez švestek na obrázku
Zdroj: Řez švestek
Zveřejněno: 7.9.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

STŘÍHÁNÍ HORTENZIE

Hortenzie stromečkovitá a její řez

Hortenzie stromečkovitá snese i hlubší řez, a to na jaře před vyrašením. Vůbec však nesestřihujte hortenzii drsnou. Hortenzie pilovitá se seřezává stejným způsobem jako hortenzie velkokvětá.

Hortenzie Sargentova díky svému chlupatému načervenalému olistění a masitým větvičkám působí velmi exoticky. V období od července do srpna vytváří ploché talířovité květy. Ty jsou zvenku bílé a uvnitř načervenalé. U tohoto druhu je lépe počkat s řezem raději až do poloviny května. Protože raší poměrně brzy, bývají nové jarní výhonky často vystaveny pozdějším jarním mrazíkům. Zmrzlé výhonky a odkvetlé okolíky, které poznáme podle toho, že zčernaly, odstraníme po nejbližší boční výhonek nebo silný pár pupenů.

Detail odstavce: Hortenzie stromečkovitá a její řez
Zdroj: Stříhání hortenzie
Zveřejněno: 24.9.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: vinná réva

Podzimní řez vinné révy se standardně neprovádí. Řez se provádí až v únoru. Během podzimu dřevo ještě dozrává a není připraveno na zkracování. Nejlepší období pro řez vinné révy je únor - doba, kdy odezní největší mrazy. Teprve pak se provádí řez vinné révy.

Zdroj: diskuze Řez vinné révy na podzim
Odesláno: 23.10.2018 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Jarní střih vinné révy

Prosím o radu, jak poznam dvouleté dřevo u vinné révy.

Zdroj: diskuze Postřiky vinné révy
Odesláno: 1.10.2017 uživatelem Jiří
Počet odpovědí: 5 Zobrazit odpovědi

KANADSKÁ BORŮVKA - ZAZIMOVÁNÍ

Řez borůvek při zazimování

Borůvka nasazuje květy na jednoletých výhoncích, které vyrůstají z dvouletého dřeva. Nejvhodnějším termínem pro řez borůvkových keřů je tedy časné jaro, konkrétně konec února až začátek března. Z kořenové základny vyrůstají dlouhé výhonky s listovými pupeny, které je nutné zkrátit na průměr keře. Odstraníme i všechny polámané, zjevně nemocné nebo mrazem poškozené výhonky. Při jednom řezu borůvky byste však neměli odstranit víc než její třetinu.

V prvních pěti letech stačí odstranit pouze slabé, metlovité nebo uschlé větvičky. Díky řezu keřík zhoustne. Slabě rostoucí odrůdy potřebují silnější, tedy hlubší řez než silněji rostoucí odrůdy. V 6.–7. roce po výsadbě by každý keřík měl mít 7–12 výhonků různého stáří, ale žádný z nich by neměl být starší než čtyřletý.

Borůvka chocholičnatá má tvrdé dřevo. Netvoří zával (kalus), a tudíž nedokáže zacelit rány. Proto při řezu používejte opravdu ostré nástroje a neřežte na větevní kroužek, jako například při řezu jabloní. U borůvek je vhodné ponechat patku. Dobře zakořeněná a ošetřená borůvka vydrží i vyšší mrazy a obdaruje vás bohatou sklizní po mnoho let. Na keříku najdete také větší plodonosné pupeny, ty v žádném případě nestříhejte. Připravili byste se totiž o všechnu úrodu.

Zde můžete vidět video, jak řezat borůvky.

Borůvky začínají plodit čtvrtým rokem, plně plodí šestým rokem. Keře jsou dlouhověké, běžně se dožívají 30 let, někdy ovšem až 60 let.

Jsou-li sazenice dobře prokořeněné, a pokud je nestihnete zasadit před mrazy, tak vám v květináčích bez problémů vydrží venku do jara, nicméně nesmí vyschnout, udržujte rašelinu vlhčí. Nejlepší je nechat je někde v závětří a úplně nejlépe, když zapadnou sněhem. Borůvky přes zimu odpočívají a u odrůd, které jsou nejvhodnější pro pěstování ve střední Evropě, je potřeba, aby alespoň dva měsíce byly přes zimu v prostředí, kde je teplota pod 6 stupňů.

Do hor se doporučují například odrůdy Chanticleer, Hannah Choice, Duke, Spartan, Collins, Patriot, Meader, Bluejay, Toro, Draper, Bluecrop, Chandler, Bluegold, Goldtraube, North Country.

Detail odstavce: Řez borůvek při zazimování
Zdroj: Kanadská borůvka - zazimování
Zveřejněno: 17.10.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

KDY STŘÍHAT KANADSKÉ BORŮVKY

Kdy stříhat

Borůvky se vyznačují svou dlouhověkostí – dožívají se až 100 let. Produkční životnost plantáží je 30–35 let. U nás se můžete setkat s keři starými 65 let. Borůvky na množení se stříhají na jaře, a to nejméně 5leté rostliny. Stříhají se odspodu, přičemž hned vyrazí nové výhony. Pokud byste tedy borůvky ostříhali na podzim, nové výhony by vám zmrzly. Od dubna je dobré používat pravidelně hnojivo na borůvky a keře zalévat. Některé odrůdy borůvek je možno také pěstovat ve velkých nádobách, kde se jim daří výborně. Dávají se pouze do rašeliny na borůvky.

Detail odstavce: Kdy stříhat
Zdroj: Kdy stříhat kanadské borůvky
Zveřejněno: 20.3.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: množení borůvek

Dobrý den,
Začal jsem pěstovat borůvky a prosím o všechny možné info o množení (doba, ,postup a td.) mám dobré pozdní odrůdy a chtěl bych je sám namnožit , děkuji Stříž

Zdroj: diskuze Kanadské borůvky množení
Odesláno: 22.11.2016 uživatelem zdenek stříž
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

KANADSKÁ BORŮVKA - ZAZIMOVÁNÍ

Velké borůvky

V našich podmínkách jsou velké borůvky dokonale přizpůsobené na zimní období. Přestože jsou odolné vůči chladu, kořenový bal bychom měli chránit a nevystavovat mrazu. Pokud pěstujeme borůvku na zahrádce, jednoduše její kořeny přikryjeme rašelinou. Borůvky pěstované v nádobách dáme na bezpečné místo, nenecháme je na pospas sněhu či prudkým zimním dešťům.

Dospělý keř dosahuje výšky 1,5–2 m a správným pěstováním můžeme získat úrodu až 5 kg. Existuje mnoho odrůd, které se liší zejména velikostí bobulí a chutí, jako je například borůvka kanadská chocholičnatá nebo také brusnice chocholičnatá.

Druhy borůvek vhodných pro pěstování v zahradě:

  • odrůda Chandler: patří jednoznačně mezi borůvky s největšími plody; byla vyšlechtěná v USA a dorůstá do výšky až 1,7 metru;
  • odrůda Aurora: dozrává nejpozději ze všech odrůd borůvek, bobule jsou střední až velké a velmi dobře přizpůsobené k transportu;
  • odrůda Bluecrop: jedná se o pozdní odrůdu; bobule jsou velké, světlemodré, s měkkou dužinou;
  • odrůda Duke: patří mezi brzké odrůdy, plody jsou světlozelené až modré; překvapí svou vynikající chutí;
  • odrůda Draper: je to velmi úrodná a licenčně chráněná borůvka; plody jsou velmi velké a mají sladkokyselou chuť;
  • odrůda Liberty: je pozdní, licenčně chráněná odrůda; bobule jsou středně velké, mají sladkokyselou chuť.

Detail odstavce: Velké borůvky
Zdroj: Kanadská borůvka - zazimování
Zveřejněno: 17.10.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: katalpa

Katalpa snese velmi radikální řez a je to dobře, protože roste jak z vody, a když se nezastříhává, tak vás vystěhuje z pěkně velkého kusu vaší zahrady. Nebojte se katalpu zkrátit jako vrbu. Přikládám zde video, na kterém je vidět hodně radikální řez, který katalpě nijak neublíží: youtu.be/XdKE7pxXxak
Po takovém řezu bude katalpa jako zelená koule. Řez proveďte v dubnu.

Zdroj: diskuze Pestovani katalpy
Odesláno: 6.9.2017 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 6 Zobrazit odpovědi

STŘÍHÁNÍ TÚJÍ

Správný tvar

Živý plot z tújí (dříve psáno také thuje a nesprávně tůje) vyžaduje minimálně řez alespoň dvakrát ročně, a to na samém sklonku zimy a koncem června. Čím častěji budete řez túje provádět, tím hezčí živý plot bude. Pokud byste túje nechali třeba rok bez zastřižení, následující řez by musel být hluboký (do staršího dřeva). Živá stěna by pak špatně obrůstala, keře by vypadaly omšele a s výsledkem byste určitě nebyli spokojeni. Túje můžeme nechat přirozeně rozrůstat, máme-li dost místa.

Túje všeobecně dobře snáší stříhání a tvarování. Zastřihovat je můžete během celé vegetace, tedy od jara do podzimu. Jarní tvarování rychle obrazí a během vegetace dorůstá. Není však vhodné zastřihávat túje během zimy (listopad až únor), protože do jara stejně neobrazí, ani se nezahojí. Tuhé mrazy mohou navíc nezhojené ranky vysušit a zaschlé konečky větví následně moc parády nenadělají. Tvarování živých plotů se provádí jednou až dvakrát ročně. Záleží na bujnosti růstu a nárocích na ideální tvar. Z praxe i literatury lze doporučit tvarování jednou na jaře (březen až květen) a popřípadě podruhé koncem léta (konec srpna až září).

Túje čili zerav západní (Thuja occidentalis) má velmi široký sortiment kultivarů. Najdeme mezi nimi typy různých tvarů, vysoké stromovité, kuželovité, úzce sloupovité i keřovité. Na druhé straně je řada zakrslých kultivarů kuželovitých, kulovitých i rozložitých. Správný tvar je tudíž závislý na druhu rostliny. Túje můžete využít jako solitéry, do skupinových výsadeb (pozor na příliš mnohobarevné kombinace), do skalek či jako přenosnou zeleň.

Detail odstavce: Správný tvar
Zdroj: Stříhání tújí
Zveřejněno: 23.2.2018

KANADSKÉ BORŮVKY

Kanadské borůvky vitaminy

Plody borůvek obsahují třísloviny, antioxidanty, bioflavonoidy, karotenoidy, provitamin A, resveratrol, vitamin C, vitaminy skupiny B, ovocné cukry, malé množství tuků, mikro- a makroprvky (hořčík, draslík, mangan, železo, měď, zinek, chrom). Zlepšují noční vidění a léčí šeroslepost, zlepšují imunitu a působí preventivně a léčebně (jako doplňující prostředek) proti infekcím, prodlužují život, chrání před stařeckou demencí, pomáhají při průjmech a jiných střevních onemocněních, zvyšují množství moči, čímž napomáhají odvodňování a léčbě některých otoků a zánětů močových cest, snižují hladinu cholesterolu a tuků v krvi, chrání tělesné buňky proti volným radikálům, prospívají regeneraci sliznic, podporují úsilí obézních při snižování tělesné hmotnosti, mají i uklidňující a protistresový účinek, zvyšují odolnost vůči radiaci.

Detail odstavce: Kanadské borůvky vitaminy
Zdroj: Kanadské borůvky
Zveřejněno: 18.6.2014

ŘEZ ŠVESTEK

Výchovný řez švestek

Hned po vysazení je nutný výchovný řez, který dá základ správnému tvaru koruny. Měl by se provádět pravidelně a důkladně. V průběhu prvního roku se kmen zkracuje přibližně na metr. Ideálním časem pro tento zásah je jaro. Příští rok je nutné ve stejnou dobu pokračovat. Vyberou se pouze tři nebo čtyři větve, ty se zkrátí o půlku, ostatní můžou více, vznikne z nich v budoucnu koruna. Později se jen provádějí řezy, jimiž se koriguje tvar, a to také na jaře. Nejčastěji se doporučuje pyramidálně dutá koruna, u níž chybí střední výhon. Zároveň se odstraní všechny větve, které překážejí těm hlavním.

Detail odstavce: Výchovný řez švestek
Zdroj: Řez švestek
Zveřejněno: 7.9.2018

KANADSKÉ BORŮVKY

Kanadské borůvky recepty

Borůvkový koláč se želatinou

Ingredience: 3 vejce, 150 g moučkového cukru, 150 g hladké mouky, 4 lžíce vařící vody, na špičku nože prášku do pečiva, tuk na vymaštění a hrubá mouka na vysypání formy, 200 g borůvek (lze i hrstka malin nebo rybízu na zdobení), zakysaná smetana, želatina dort – želé v sáčku, vanilkový cukr

Postup: Žloutky utřeme s cukrem a postupně přidáváme vařící vodu. Ušleháme v lehkou pěnu, do které vmícháme sníh z bílků a prosátou mouku s práškem do pečiva. Nalijeme do vymazané a moukou vysypané koláčové formy a upečeme při 170–180 °C. Necháme vychladnout. Povrch koláče potřeme zakysanou smetanou, do níž lehce vmícháme vanilkový cukr, poklademe borůvkami a zalijeme vlažnou, podle návodu připravenou želatinou. Necháme ztuhnout.

Borůvkový koláč z kynutého těsta

Ingredience: 500 g hladké mouky, 250 ml mléka, 1 vejce, 100 g cukru, 100 g margarínu nebo sádla, 20 g droždí (½ kostky), špetka soli

Náplň: 250 g měkkého tvarohu, 100 ml zakysané smetany, 1 vanilkový cukr, 80 g cukru, ½ l borůvek

Postup: Z vlažného mléka, kvasnic a špetky cukru necháme vzejít kvásek. Prosejeme mouku, přidáme cukr, vlažný rozpuštěný tuk, vejce, sůl, kvásek a zaděláme hladké těsto, které necháme vykynout. Rozválíme do koláčové formy, zdvihneme okraje a potřeme tvarohem smíchaným se zakysanou smetanou a cukrem. Posypeme borůvkami a pečeme v troubě při 180 °C 40 minut.

Kynuté ovocné knedlíky

Ingredience: 500 g hrubé mouky, 250 ml mléka, lžička cukru, 20 g droždí, 1 žloutek, sůl

Náplň: borůvky, na posyp moučkový cukr, strouhaný tvaroh, přepuštěné máslo

Postup: Z mléka, kvasnic, cukru a mouky necháme vzejít kvásek. Poté ho nalijeme do mouky, přidáme ostatní přísady a zaděláme hladké tužší těsto, jež necháme vykynout. Vykynuté těsto rozdělíme lžící namáčenou do mouky na kousky, prsty je roztáhneme, naplníme borůvkami a zakulatíme do tvaru knedlíků. Vaříme v osolené vodě 8–10 minut, vyjmeme je a každý propícháme vidličkou, aby se nesrazily. Sypeme cukrem a tvarohem, přeléváme máslem.

Borůvkový kompot

Ingredience: 1 kg borůvek, 200 gramů cukru

Postup: Borůvky v hrnci promícháme s cukrem a zahřejeme tak, aby začaly pouštět šťávu a cukr se rozpustil. Horké nalijeme do sterilizovaných sklenic, zavíčkujeme a dvacet minut pasterizujeme.

Detail odstavce: Kanadské borůvky recepty
Zdroj: Kanadské borůvky
Zveřejněno: 18.6.2014

KANADSKÉ BORŮVKY

Zahradní borůvky

Zahradní borůvka patří do rodu Vaccinium, v přírodě se nachází v Severní Americe. Američané ji nazývají Blueberry, nepleťte si to s Huckleberry, tj. borůvkovníkem (patří do rodu Gaylussacia ) a divokou formou „lowbusch blueberry“ patřící k rodu Vaccinium angustifolium. Borůvka zahradní – velkoplodá apod., latinsky Vaccinium corymbosum – highbusch blueberry. Rostliny vyžadují vlhkou, ale velmi dobře propustnou půdu, avšak pokud je pH opravdu 5,0, je tolerantní i k jiným půdám. Rostliny jsou citlivé na „vlhkostní stres“ zejména v prvních dvou třech letech. Půda pro pěstování musí být kyselá, pH 5,0 a méně. Otestujte si půdu dříve, než začnete vysazovat. Půda mezi pH 5,0–7,0 se dá regulovat, půda nad pH 7,0 už je v podstatě nevhodná pro úspěšné pěstování borůvek. Dále vyberte sluneční stranu, bude-li stanoviště kryté proti mrazivým větrům, tím lépe. Rostlina vyžaduje minimálně 140 bezmrazých dní v průběhu vegetace.

Detail odstavce: Zahradní borůvky
Zdroj: Kanadské borůvky
Zveřejněno: 18.6.2014

ŘEZ ŠVESTEK

Kdy a jak stříhat švestky

Stříhání švestek je základem pro velkou úrodu. Řez by se měl provádět pravidelně a rozhodně se přitom nebojte být poměrně razantní. Hned po vysazení na vás čeká takzvaný výchovný řez, kterým založíte správný tvar koruny. Během prvního roku byste měli kmen zkrátit přibližně na metr. Ideální čas k tomuto kroku nastává na jaře. Příští rok ve stejnou dobu musíte pokračovat. Vyberte pouze tři čtyři větve, které zkrátíte o půlku, ostatní můžete více. Z těch také v budoucnu vznikne koruna. Dál vás čeká už jen řez, kterým zkorigujete tvar, a to také ve stejnou dobu, to znamená na jaře. Nejvhodnější je řez s takzvanou pyramidálně dutou korunou, kde chybí střední výhon. Pryč při něm musí všechny větve, které překážejí těm hlavním. Mnohé z nich by se nakonec samy postupem času mohly vylomit, protože rostou v ostrém úhlu a nezvládnou váhu plodů. V nejhorším případě by se mohl zničit i celý strom. Uvedeným krokem tomuto účinně předejdete.

Detail odstavce: Kdy a jak stříhat švestky
Zdroj: Řez švestek
Zveřejněno: 7.9.2018

STŘÍHÁNÍ TÚJÍ

Jak na radikální řez tújí

Túje špatně obrážejí ze starého dřeva. Proto nějaké zázračné zazelenání na "střižné" ploše nečekejte. Při vhodném načasování řezu a zvýšené trpělivosti však snížení přerostlého plotu možné je. Zelenat se nebudou oříznuté holé větve, ale postupně dojde k obrůstání bočních výhonů. Při takto silném zásahu je třeba načasovat řez na období podzimu až poloviny zimy. Tím omezíte ronění pryskyřice na minimum. Samozřejmostí by mělo být zatření velkých řezných ran štěpařským voskem. Zátěž radikálního řezu výrazně snížíte rozložením do delšího časového období (nejméně na 2 roky). Tak umožníte tújím lepší regeneraci. Řez tedy provádíme vždy jen z jedné strany živého plotu. Dřív, než k řezu přistoupíte, snažte se porostu věnovat zvýšenou péči, to znamená pravidelně hnojit a zavlažovat.

Detail odstavce: Jak na radikální řez tújí
Zdroj: Stříhání tújí
Zveřejněno: 23.2.2018

STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK

Řez švestek po sklizni

Řez švestek si naplánujeme na polovinu září (ihned po sklizni plodů). Vyřežeme všechny křižující se a zahušťující větve, dlouhé kosterní větve zakrátíme asi na polovinu a boční výhony zkrátíme na dvě očka. Dlouhé větve musíme zakracovat tak, aby poslední horní pupen byl listový a ne květní. To proto, aby se po řezu měla možnost větev prodlužovat.

Důkladného řezu se u peckovin není třeba bát, jsou vitální, a když postranní obrost necháme nedotčený, budou výhony slabé a ponesou menší plody než na prodlužujících se kosterních větvích.

Detail odstavce: Řez švestek po sklizni
Zdroj: Stříhání švestek
Zveřejněno: 18.5.2017

KANADSKÁ BORŮVKA - ZAZIMOVÁNÍ

Na zimu zakrývat, nebo nezakrývat?

Před zimou se vyplatí přihrnutí rostlin pilinami nebo hoblinami z jehličnatých dřevin. Většina borůvek je velmi odolná na mráz -28 °C a výše. Právem jsou tedy nazývané kanadské.

Borůvky v květináčích nemusíte na zimu nikam uklízet. Pakliže není moc sněhu, který borůvky izoluje před mrazem jako pod peřinou, postačí je zvlhčit vodou. Pro malé jednoleté a dvouleté keříky je kritický mráz v případě, že jsou v květináčích venku po několik dní při teplotách -16 °C a více. To jim pak zmrznou kořeny a sazenice umrznou, proto je vhodné mít tyto rostliny přes zimu ve sklenících a navíc přikryté silnou bílou netkanou textilií.

V květináčích mohou přemrznout jižní odrůdy, jako například Brigitta, nebo novozélandské odrůdy jako Reka, Nui, Puru, a dokonce i Bluecrop nebo Bonifacy při suchomrazech, kdyby bylo velmi větrno a bez sněhu. Takové podmínky obvykle nezničí celý keř, ale ten pak skoro téměř neplodí následující léto.

Borůvky přes zimu přezimují a vláhy zas tolik nepotřebují, protože nemají listy. Takže jen při dlouhotrvajícím suchu a teplotách nad nulou v zimě a na podzim je můžete zalít – a nejen ty v květináčích, ale i na zahrádce.

Detail odstavce: Na zimu zakrývat, nebo nezakrývat?
Zdroj: Kanadská borůvka - zazimování
Zveřejněno: 17.10.2018

STŘÍHÁNÍ HORTENZIE

Stříhání hortenzie na jaře

Řez hortenzií je tak trochu věda, jelikož existuje několik druhů a v podstatě každá odrůda vyžaduje svůj specifický způsob prořezání.

Detail odstavce: Stříhání hortenzie na jaře
Zdroj: Stříhání hortenzie
Zveřejněno: 24.9.2018