Jasmín nahokvětý je opadavý keř s ochablými zelenými výhony, do červena zbarvenými květními pupeny a světle žlutými nevonnými květy, které se objevují v době mezi koncem podzimu a začátkem jara. Stejně jako zimnokvět kvete jasmín (Jasminum nudiflorum) jasně žlutými květy, ne nepodobnými zlatici (Forsythia), s níž bývá také nejčastěji zaměňován.
Pěstování
Jasmín nahokvětý pochází z Číny. Má dlouhé slabé čtyřhranné zelené větve, které se dají vyvazovat ke konstrukci. Keř je 1 až 3 m vysoký. Vstřícné listy jsou trojčetné, dlouhé 1–3 cm. Za mírných zim se na keři objevují 2,5centimetrové žluté květy podobné prvosence už o Vánocích. Většinou však jasmín kvete v období od února do března. Jasmín nahokvětý je velmi nenáročný a prospívá jak na slunci, tak v mírném stínu. Daří se mu na půdách dostatečně zásobených živinami. Na zimu je vhodná přikrývka kořenů. Větší rostliny jasmínu nahokvětého se doporučuje vyvazovat ke konstrukci, protože ležící větve rychle zakořeňují. Jasmín roste dobře také ve vysokých nadmořských výškách.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ KLEMATISU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Prosím rady na stříhání klematisu, Zda na zimu až u země, nebo ne, Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Clematis neboli plamének je nejlepší nestříhat vůbec. Stačí jen odstranit mrtvé výhony. Pokud přesto chcete rostlinu zkrátit, tak maximálně jen o 30 až 50 cm na jaře.
Žlutě kvetoucí okrasné keře kvetou od jara do podzimu (vždy záleží na druhu). Nejsou náročné na pěstování, některé snáší i přímé slunce. Některé keře (opět podle druhu) musíme zastřihávat.
Zde můžete vidět okrasné keře, které mají žluté květy.
Buxus zimostrázový
Nízký, zakrsle rostoucí neopadavý keř, který se od ostatních dřišťálů liší pouze drobnými trny, jež nejsou nebezpečné. Výška keře je 20 až 30 cm a šířka 50 cm. Drobné květy mají žlutou barvu. Buxus snese všechny typy půd. Lze ho využít jako skupinovou podsadu vyšších keřů či stromů, hodí se též na skalky, malé zahrádky a do venkovních květináčů. Vynikne rovněž jako solitéra.
Čimišník stromovitý
Převážně vzpřímený keř se žlutými květy motýlkového tvaru, jenž dorůstá do výšky 4 m. Na povrchu mladých větví se nacházejí chloupky. Listy čimišníku mají pravidelný eliptický tvar a zelenou barvu. Plodem je zelený lusk. Na půdu není náročný, snese i přímé slunce. Je vhodné jej pěstovat jako solitérní keř.
Líska obecná
Líska je opadavý listnatý keř rozkladitého tvaru, který dosahuje výšky 5 m. Zelené listy jsou střídavé, vejčité, srdčité. Květenství se označuje jako jehněda, která je nažloutlá. Plody jsou oříšky. Tento keř není náročný na půdu a snese i přímé slunce. Taktéž líska vynikne jako solitéra.
Zlatice prostřední
Jedná se o keř dorůstající do výšky 3 m. Listy jsou vejčité a mají zelenou barvu, květ je žlutý. Rovněž zlatice je nenáročná na půdu a má ráda přímé slunce. Je vhodná do skupinových výsadeb a do živých plotů i jako solitérní rostlina.
Třezalka bobulovitá
Třezalka bobulovitá dorůstá do výšky 50 až 100 cm. Má krásné žluté květy, na jejichž místě se následně objevují dekorativní plody černé barvy, které na keři vydrží až do podzimu. Listy jsou vejčité a mají zelenou barvu. Třezalce svědčí slunná stanoviště či polostín. Na půdu není náročná.
Jasmín nahokvětý
Vyznačuje se nádhernými žlutými květy, které zahradu rozsvítí v zimě, jelikož jasmín kvete od ledna do dubna. Jedná se o popínavý opadavý keř rozložitého tvaru, jenž dosahuje výšky 3 m. Má zelené listy, které jsou vejčité a 3četné. Jasmín nahokvětý vyžaduje humózní a vlhou půdu. Snáší přímé slunce. Tímto keřem lze pokrýt pergoly nebo treláže.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ OLEANDRU DKVETLÉ TOBOLKY-STŘÍHAT -NEVÍM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Marková.
Mám po odkvětu vystříhat zbylé výrustky mezi větvičkami, nebo nechat.nevím
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Stříhání odkvetlých výrůstků je čistě záležitost estetická. Pokud vám tyto zbytky po květech vadí, tak je ostříhejte. Rostlině je to jedno. Oleandr bude kvést stejně v obou případech.
Dipladenia se odborně nazývá Mandevilla splendens, ale velmi často slýcháváme spíše její synonymum Dipladenia, případně Sundevilla. Český název pro tuto rostlinu je chilský jasmín nebo brazilský jasmín, mandevila nebo sandevila.
Mandevilla upoutá pěstitele na první pohled – prodává se obvykle vyvazovaná k opoře a se svými velkými, sytě zelenými lesklými listy vypadá velmi svěže. Vejčité listy rostou na stonku vždy po dvou.
Naštěstí už není problém koupit rozkvetlé rostliny také v našich zahradnických centrech, často najdete v nabídce nejen druh Mandevilla splendens, ale i Mandevilla sanderi nebo Mandevilla amoena. Pokud budete mít štěstí, můžete si vybrat květy i v jiných barvách. Působivé jsou odstíny růžové a červené, občas však bývá k mání i mandevila se žlutými či bílými květy – Mandevilla amoena.
Trubkovité zvonky květů mají průměr od pěti do deseti centimetrů, objevují se od léta do podzimu a nesou bílou, růžovou nebo purpurovou barvu. Jícen květu je obvykle žlutý. Velmi pohledné jsou i lesklé tuhé listy dosahující až dvaceti centimetrů v průměru.
Mandevila je bujně rostoucí liána (popínavá rostlina) a dokáže za léto vyrůst do třímetrové výše. To znamená, že potřebuje pravidelný přísun živin a přiměřený prostor pro kořenový systém. Před umístěním na stanoviště ji můžete přesadit do nádoby o něco větší, než v jaké jste ji koupili. Na dno dejte dobrou drenáž a zeminu buď pro balkonové rostliny, nebo směs ze tří dílů rašeliny a jednoho dílu pařeništní zeminy.
Pravidelné přihnojování mandevile svědčí, vybuduje si pak mohutný kořenový bal a silné, bohatě kvetoucí nadzemní výhony. Vhodná jsou tekutá hnojiva s vyšším obsahem fosforu či plná tekutá hnojiva pro balkónové rostliny. Jakmile se i při této péči zastaví růst nebo rostlina málo kvete, potřebuje přesadit.
Mandevila dobře snáší polostín – má ho raději než celodenní plné slunce, které jí poškozuje a deformuje listy. Vítr není pro pnoucí rostliny nikdy moc dobrým návštěvníkem, dokáže je vmžiku polámat nebo potrhat květy a listy, najděte proto rostlině chráněnou polohu.
Vysoké teploty snáší mandevila celkem bez problémů, stejně tak i sucho (ovšem ne dlouhodobé) – většinou reaguje jen zpomalením růstu a menší násadou květů. Po návratu k normálním podmínkám (teploty kolem dvaceti stupňů a pravidelná zálivka) pokračuje rostlina v růstu i kvetení.
Pro mandevilu představují ideální nádobu k pěstování velké a hlubší samozavlažovací květináče. Nezáleží na jejich tvaru (zda kulaté, či hranaté), důležité je, aby měly kořeny stále možnost čerpat závlahu a živiny, pak mandevila roste přímo před očima. Nezapomeňte do nádoby zapustit oporu, pokud chcete mandevilu pěst
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mila.
Jak teď poznám o jaké maliny se jedná. Chci je ostříhat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jak poznat o jaký typ maliny jde kvůli stříhání? Jak před stříháním malin poznat, jestli plodí v létě a nebo až na podzim? Když v zimě rostlina maliníku spí, tak na ní můžete poznat, o jaký typ se jedná, prozkoumáním jejich výhonů.
Malina, která plodí brzy v létě a potřebuje k tomu dvouleté dřevo, tak má dva druhy výhonů odlišených barvou a strukturou kůry. Jedny výhony mají hladkou a hnědou kůru a druhé mají kůru šedou až světle hnědou, hrubou a kůra se u nich také loupe.
Maliny, které plodí až na podzim na letošním dřevu mají všechny výhony stejné šedé s hrubou olupující se kůrou. Jak můžete maliny v zimě ostříhat?
Malinám plodícím v létě uřízněte hned u země VŠECHNY šedé výhony s olupující se kůrou a skovejte si je na podpal letních táboráků. Prostříhejte slabé a neperspektivní výhony s hnědou hladkou kůrou tak, aby vám zůstal vždy nejsilnější výhon s dostatečným prostorem pro skvělé pronikání světla a dobré proudění vzduchu. S ohledem na to začněte odstraňovat všechny tenké, zakrnělé, zkroucené výhony a pokračujte v prostříhávání, dokud se nepořádek nevyčistí. Pokud máte málo místa, můžete výhony zkrátit o 1/3. Pak připevněte výhony k rámu nebo mříži. Použijte biologicky odbouratelný provázek, jako je juta, a přivažte s ním každý výhon volně, ale pevně k rámu / mříži / drátu. Přivázání zabrání jejich ohýbání pod tíhou plodiny. Také to velmi usnadňuje prořezávání v dalších letech – přivázané výhony jsou ty, které příští zimu odstraníte.
U malin, které plodí až na podzim a mají v zimě všechny výhony stejné (šedé a hrubé), tak seřízněte všechny až u země.
Dipladenie (také známá jako brazilský jasmín) se nejlépe množí řízkováním, kdy se odeberou 15-20 cm dlouhé řízky ze zelených, ohebných vršků rostliny. Řízky by měly být ošetřeny v prášku pro zakořenění, zasazeny do vlhkého, propustného substrátu a skladovány při teplotě kolem 21-24°C, dokud nevytvoří kořeny. Udržování vysoké vlhkosti, například zakrytím rostliny mikroténovým sáčkem, je klíčové pro zajištění úspěšného zakořenění.
Krok za krokem k množení dipladenie řízkováním
Odebrání řízků
Vyberte zdravé, 15-20 cm dlouhé řízky ze zelených, ohebných částí stonku, které nejsou příliš dřevnaté.
Proveďte řez těsně nad listovým očkem.
Opatrně odstraňte spodní listy, abyste zabránili jejich hnití v substrátu.
Příprava a výsadba řízků
Použijte zahradnické rukavice, protože šťáva z dipladenie může dráždit pokožku.
Namáčejte konce řízků do prášku pro zakořenění (kořenící hormon / stimulátor).
Vložte řízky do připravených květináčů s vlhkým, dobře propustným substrátem nebo vermikulitem. Řízky nezastrkujte ani nezapichujte do substrátu, ale vložte do předem připravených dírek a jemně přitlačte okolní substrát. Zapichováním řízků do hlíny by došlo k setření kořenícího hormonu, a úspěšnost vašeho snažení by tak významně klesla.
Zajištění podmínek pro zakořenění
Pro dosažení nejlepších výsledků je důležité udržovat substrát vlhký, ale ne přemokřený.
Klíčová je teplota, která by se měla pohybovat kolem 21-24°C.
Zakryjte květináč plastovým sáčkem nebo průhledným krytem, abyste udrželi vysokou vlhkost vzduchu.
Péče po zakořenění
Jakmile řízky vytvoří hojný kořenový systém, postupně snižujte vlhkost a zajistěte dobré větrání.
Jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum) vyžaduje pevnou ruku, ať už jej pěstujete u stěny jako popínavou rostlinu, nebo jej necháváte volně přepadat přes zeď. Jen pravidelným zpětným řezem můžete zabránit tomu, aby se keř nekontrolovaně nerozrůstal. Jeho dlouhé výhony sklánějící se k zemi snadno zakořeňují, a keř se tak rychle šíří. Jasmín kvete jen na mladých výhonech. Pokud nezakročíte, začne odspodu vyholovat a uvnitř keře se bude hromadit mrtvé dřevo. Do řezu se pusťte až po odkvětu. Následně odstraňte třetinu starých větví. Příliš dlouhé výhony zkraťte a připevněte k opěrné konstrukci tak, aby obloukovitě přepadávaly. Máte-li rostlinu, která se už nedá zkrotit, pomůže jen jediné: seřízněte celý keř těsně nad zemí. V průběhu roku se vytvoří nové výhony, které během dalšího jara již pokvetou. Větve, které spadnou na zem a zakoření, byste měli důsledně odstraňovat.
Blýskavku (Photinia) je nejlepší stříhat na jaře a případně znovu během léta. Pravidelné stříhání blýskavky podporuje růst nových výhonů a tvorbu typických červených listů.
Hlavní řez se obvykle provádí v březnu nebo dubnu, kdy rostlina začíná růst. Druhý lehký řez je možné provést v květnu nebo červnu, případně ještě jednou v červenci. Po srpnu se už stříhání Photinia nedoporučuje, protože nové výhony by nestihly vyzrát před zimou. Pokud chcete hustý živý plot, je důležité provádět pravidelný jarní řez.
Jak množit blýskavku
Nejjednodušší způsob množení Photinia je pomocí řízků. Množení blýskavky řízky umožňuje získat nové rostliny z mladých výhonů.
Řízky se odebírají z mladých zdravých výhonů, které mají délku přibližně 10 až 15 centimetrů. Spodní listy se odstraní a řízek se zapíchne do lehkého substrátu. Pokud je substrát stále mírně vlhký, začnou se během několika týdnů vytvářet kořeny. Tato metoda množení Photinia je poměrně spolehlivá a používá ji mnoho zahradníků.
Jak rychle roste blýskavka
Blýskavka patří mezi poměrně rychle rostoucí keře. Photinia Red Robin může za rok vyrůst přibližně o 30 až 60 centimetrů.
Rychlost růstu závisí především na stanovišti a kvalitě půdy. Na slunném místě s dostatkem živin roste rostlina mnohem rychleji než ve stínu. Pokud je živý plot pravidelně stříhán, vytváří více postranních větví a působí hustším dojmem. Správná péče o živý plot z Photinia tedy výrazně ovlivňuje jeho vzhled.
Proč blýskavka nemá červené listy
Červené listy se objevují hlavně na mladých výhonech. Pokud rostlina nevytváří nové výhony, mohou být listy převážně zelené.
Nejčastější příčinou bývá nedostatek řezu nebo nedostatek slunečního světla. Když se provede jarní řez blýskavky, rostlina obvykle začne vytvářet nové výhony s červenými listy. Důležitou roli hraje také kvalita půdy a hnojení. Pokud má Photinia Red Robin dostatek živin a světla, červené listy se objevují pravidelně.
Jak zahustit živý plot Photinia
Hustotu živého plotu lze výrazně zvýšit pravidelným zkracováním vrcholových výhonů. Stříhání živého plotu Photinia podporuje tvorbu nových větví.
Když se vrchol výhonu zkrátí, rostlina začne vytvářet několik postranních větví. Ty postupně zaplní prázdná místa v živém plotu. Pokud chcete opravdu hustý plot, je dobré provádět tvarovací řez alespoň jednou nebo dvakrát ročně. Důležitý je také dostatek světla a živin v půdě.
Jak daleko od sebe sázet blýskavku
Při zakládání živého plotu se blýskavka obvykle vysazuje ve vzdálenosti přibližně 60 až 80 centimetrů.
Přesný rozestup závisí na velikosti sazenic a na tom, jak rychle chcete vytvořit souvislý živý plot. Menší ro
Ve svém příspěvku DESTILOVANÝ BÍLÝ OCET se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LIbovicka IvANA.
Dobrý den,
prosím , četla jsem, že 20 % octem se dá hubit plevel, ale nebylo tam napsáno, kde se tak vysoká hodnota dá koupit. V obchodech prodávají myslím nejvýše 8% ocet. Kde ho prosím mohu objednat či koupit. A pomáhá to skutečně na hubení plevele. Děkuji moc za odpověď.
Srdečně zdraví
Ivana Libovická
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondřej.
Oleandry se doporučuje stříhat po celé vegetační období, to znamená od března do září. Je však zapotřebí si uvědomit, kdy a jak oleandr kvete. Květy se objevují na koncích výhonků v pozdním létě, od července do října. Stříhání by tedy mělo být vhodně načasováno. Brzké stříhání, to znamená stříhání na jaře, obvykle zapříčiní ztrátu nových květů.
Ve svém příspěvku KDE SE PRODÁVÁ BÍLÝ OCET V PRAZE? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mamyna.
Dobrý den ,prosím o radu -kde koupím bílý ocet v Praze?.
Děkuji za Vaši reakci,Stehlíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondřej.
Bílý ocet, tedy koncentrovanější verzi, která se nebarví karamelem a je vhodná i jako čistící prostředek V Praze pořídíte na vídejním místě eshopu Aromky Brno ve Strašnicích - https://www.aromka.cz/ocet-…
Pustoryl, známý u nás pod názvem nepravý jasmín, se dostal do Evropy v roce 1562, kdy ho ze zahrad v Topkapi v istanbulském sultánově paláci přivezl do Vídně velvyslanec římského císaře.
Pustoryl má tvrdé dřevo, které se nekroutí, a právě proto je ideálním materiálem k výrobě luků a šípů. Z květů a listů lze vyrobit mycí a čisticí pěnu. Pokud se o to však budete sami pokoušet, buďte přitom opatrní, protože rostlina je jedovatá.
Pustoryly jsou vhodné díky své bohaté násadě květů také do solitérních výsadeb. Jsou to spolehlivé keře, kterým není třeba věnovat žádnou zvláštní péči. Jejich pozitivní vlastností je rychlý růst, což je častým důvodem jejich výsadby na místa, kde mají plnit krycí funkci. Nezřídka se používají k odclonění zahradního posezení jako maskovací nebo výplňová dřevina. Mohou být velmi působivými společníky dalším zahradním keřům, jako například vajgélii nebo kdoulovci, jejichž květy mají kontrastní červenou barvu. Zajímavě působí i v kombinované výsadbě s kalinou.
Různé druhy pustorylů mají odlišné typy květů, některé jsou plné, jiné jednoduché nebo poloplné. Jejich základní barvou je bílá, a to hned v několika odstínech. Ve středech květů najdete typická očka žlutého, růžového, nebo i karmínového odstínu. Pokud vám jde u pustorylů především o vůni, vyvarujte se nákupu odrůd, které nevoní. Jsou to Philadelphus pubescens, Philadelphus hirsutus a Philadelphus floridus.
Tento okouzlující a naprosto nenáročný keř našich babiček rozkvétá až v teplých měsících – v červnu či červenci. Květy jsou jasně bílé s jemně nažloutlým středem. Keř kvete hojně každý rok, nemá rád hnojení. Listy jsou cca 8 cm dlouhé, oválné, sytě až tmavě zelené, opadavé. Keř je plně mrazuvzdorný.
Pustoryl obecný je taková česká venkovská klasika. Každá druhá chalupa se v červnu rozvoní sladce jasmínovou vůní na mnoho metrů. V bezprostřední blízkosti může být pro někoho i těžká. Intenzivně voní obzvlášť za teplých letních večerů. Nepravé jasmíny pěstujeme jednoznačně pro jejich květy. Původní čtyřčetný květ doznal díky šlechtění rozmanité proměny. Květy mohou být jednoduché, poloplné i plné a ještě se mohou lišit vnitřním uspořádáním. Květy jsou na větévkách jednotlivě i seskupeny a v čase květu bývá nezřídka obalena celá větvička. Keře rostou poměrně rychle, pouze drobnější a zakrslé typy se vyznačují středními přírůstky. Podzimní zbarvení není nijak výrazné.
Nejvhodnější je pro pustoryly světlé slunečné stanoviště, kde bohatě kvetou, ale mohou růst i v přistínění. Pustoryl obecný snese i větší stín, ale méně kvete.
Všechny pustoryly upřednostňují půdy s obsahem vápníku. Mnohé druhy nejsou náročné na půdu, ale ty vyšlechtěné raději sá
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Bílá plíseň na kůře katalpy může být způsobena padlím, ale obvykle se objevuje nejprve na listech a stoncích. Ale může se jednat i o jiný plísňový problém, jako je například bílá houba, nebo o příznak závažnějšího onemocnění, jako je Verticiliové vadnutí. Pro definitivní diagnózu nechte strom prohlédnout místním arboristou nebo zkušeným zahradníkem, protože příznaky kůry mohou být obtížně identifikovatelné a mohou naznačovat také problémy s kořeny nebo cévami.
Možné příčiny
- Padlí: I když se primárně vyskytuje na listech a stoncích, může se také projevit jako bílý povlak na novějších výhonech.
- Hladká bílá houba: Je neškodné houbové onemocnění na stromech, především dubech, při kterém se vnější kůra odlupuje a vytváří hladké, světlé, propadlé skvrny. Je způsobena houbami, jako je Aleurodiscus oakesii, které kolonizují odumřelou vnější kůru, aniž by ovlivnily živé tkáně stromu, a proto nevyžadují léčbu. Může se projevovat jako bílé, papírovité skvrny.
- Verticiliové vadnutí: Je způsobeno houbou Verticillium dahliae a jde o závažné houbové onemocnění, které postihuje cévní systém stromu a může způsobit vadnutí a odumírání. Houba může vést k rakovině kůry a často se nachází na úrovni země nebo v poškozených oblastech.
Doporučené kroky
- Kontaktujte odborníka: Poraďte se s místním arboristou o posouzení na místě, zejména pokud se bílý porost jeví pod kůrou nebo na bázi kmene, protože by to mohlo naznačovat závažnější problém.
- Podporujte zdraví stromu: Zajistěte, aby byl strom řádně zaléván a hnojen, aby lépe odolal stresu.
- Prořezávání a úklid: Pokud se jedná o rané stádium houbového onemocnění, může pomoci prořezávání napadených větví a odstraňování spadaného listí, ale nezapomeňte je řádně zlikvidovat.
- Chraňte strom před zraněním: Zabraňte zranění stromu, protože by to mohlo vytvořit vstupní brány pro patogeny.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovar.
Dobry den , velice me zajima, kdy je spravna doba na rez/zastrihnuti svestky. Po precteni Vaseho clanku , jsem bohuzel nejak zmaten. V odstavci jak prorezat svestku pisete:Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů.
A hned pote v nasledujicim odstavci:Stříhání švestek na jaře pisete-Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni.
Je mozne to nejak objasnit , nekolikrat v clanku pisete opakovane, ze se ma strihat/rezat na jare a pak obratem dodavate , ze nejlepsi doba je po sklizni zacatkem zari ..
diky za vysvetleni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba na řez švestek je druhá polovina června nebo hned po sklizni. Jarní řez se doporučuje jen začátečníkům, aby jim v orientaci v koruně nebránily listy. U jarního řezu je nebezpečí zanesení infekcí do řezných ran.
Jasmín nahokvětý se rozmnožuje řízkováním nebo hřížením. Větvičky, které leží na zemi, snadno zakořeňují, takže je pouze odstřihneme od mateční rostliny. Rostlina se využívá v teplejších oblastech na popínání stěn, sloupků či na svahy.
V naší poradně s názvem BÍLÝ OCET NA PRÁDLO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Prosím o radu, kde se dá koupit bílý ocet?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Bílý ocet je u nás běžně k dostání v obchodech s potravinami. Vyskytuje se ve dvou variantách a to jako bílý ocet kvasný a bílý ocet destilovaný. Vyzkoušejte, který bude pro váš účel použití ten lepší. Zde jsou vidět ceny, za které je bílý ocet v prodeji: https://www.zbozi.cz/potrav…
Stříhání venkovního keře ibišku lze provádět na konci podzimu nebo zimy po opadu listů nebo brzy na jaře, než začnou rašit pupeny.
Naučit se, jak a kdy prořezat venkovní ibišek, je jednoduché, jakmile pochopíte metody stříhání. Stříhání provedené později než brzy na jaře může způsobit ztrátu některých květů, ale ty, které nejsou odstraněny, zas budou větší. Mladší keře mohou těžit z lehkého prořezávání, zatímco starší exempláře vyžadují extrémnější odstranění větví.
Když plánujete stříhání venkovního ibišku, ustupte a podívejte se na jeho celkovou podobu. Mladší keře rostou vzhůru a mají vzpřímený tvar, ale starší exempláře mohou mít zajímavě visící větve. Chcete-li zachovat při prořezávání tvar keře, odstraňte jen dřevo do prvního nebo druhého očka. Pokud růst není čistý, prořezávání budete muset provést hlouběji po stonku. Pravidelné roční ořezávání by ale mělo zabránit neuspořádanému vzhledu.
Oblíbená popínavá rostlina s trubkovitými květy v barvě bílé, červené, růžové nebo zlaté, se žlutým jícnem květu. Dorůstá do výšky 25–200 cm. Rostlinu lze udržet i ve tvaru keříku, pokud ji ihned po odkvětu seříznete. Kvete od května do října. Pěstuje se jako pokojová rostlina, s možností venkovního letnění.
Pěstování dipladenie sanderi bývá úspěšné, pokud dodržíte zejména tyto dvě zásady: pěstujete ji jako přenosnou rostlinu (dipladenie není mrazuvzdorná) a zajistíte vysokou vzdušnou vlhkost v okolí rostliny (v suchém prostředí nepokvete a listy budou opadávat nebo se kroutit).
Dipladenii můžeme pěstovat jako pnoucí liánu, musíme ale rostlině zajistit pevnou oporu – při dobré péči mohou mít výhony délku až tři metry. Dalším způsobem pěstování je ve formě keře. V tomto případě musíte dipladenii brzy zjara poměrně hluboko seříznout. Při řezu dejte pozor, z rostliny bude vytékat bílý latex, který je jedovatý.
Přes léto dipladenii přihnojujte hnojivy pro balkónové rostliny a umístěte ji na plné slunce. Dipladenie má dužnaté kořeny, které slouží jako dobrá zásobárna vody, proto rostlina zvládne i krátkodobé opomenutí zálivky.
Dipladenie se poměrně snadno množí stonkovými řízky, použijte vždy ještě nezdřevnatělé výhony.
Při nákupu si dipladenii dobře prohlédněte, neměla by jevit známky plísňového onemocnění, listy by měly být bez škůdců, zdravé, lesklé. Na dipladenii byste měli najít množství poupat a jen málo odkvetlých květů. Po přinesení domů květinu ihned přesaďte z plastového květináče do hliněného, případně do samozavlažovací nádoby.
V naší poradně s názvem MALINOOSTRUŽINA-BÍLÝ POVLAK NA STONCÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Filip Vesely.
Dobrý den,na mladém malinoostružiníku se mi tvoří na stoncích jakýsi bílý práškový povlak..nevím o co se jedná,nikde jsem o tom nic nenašel.Prosím poradíte
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Bílý prášek na rostlinách maliníku je plíseň způsobená houbou Sphaerotheca macularis, která ovlivňuje maliny a způsobuje zkadeření listů. Obvykle jsou plísní pokryty spodní strany listů. V těžkých případech se houba objeví na horním povrchu listu. Normálně je tato plíseň známa jako padlí jahodníkové a používá se i stejná chemická ochrana jako u jahod. Pro postřik se používá fungicid z řady dostupných výrobků, z kterých nejznámější je TALENT. Mezi další účinné fungicidy patří: AMISTAR | COSAVET DF | DAGONIS | FLOSUL | IQ-CRYSTAL l | KUMULUS WG | LUNA PRIVILEGE | LUNA SENSATION | ORTIVA | SERENADE ASO | THIOVIT JET | TOPAS 100 EC | ZATO 50 WG.
Postřik proveďte co nejdříve v den, kdy nebude po dlouhou dobu pršet. A opakujte ho dvakrát po třech týdnech. Větve, které jsou napadeny a můžete je obětovat, tak radši hned ostříhejte a spalte.
Jde o oblíbenou popínavou rostlinu s trubkovitými květy bílé barvy se žlutým jícnem květu. Rostlina dorůstá do výšky 25–200 cm. Lze ji udržet i ve tvaru keříku, jestliže ji ihned po odkvětu seříznete. Kvete od května do října. Pěstujte ji jako pokojovou rostlinu, s možností letnění venku.
Pěstování dipladenie suaveolens bývá úspěšné, pokud dodržíte dvě hlavní zásady: pěstujte ji jako přenosnou rostlinu (dipladenie není mrazuvzdorná) a zajistěte jí vysokou vzdušnou vlhkost (v suchém prostředí nepokvete a listy budou opadávat nebo se kroutit).
Pokud dipladenii zajistíte pevnou oporu, můžete ji pěstovat jako pnoucí liánu, při dobré péči mohou mít výhony délku až tři metry. Další možný způsob pěstování je ve formě keře. V tomto případě je potřeba dipladenii brzy na jaře poměrně hluboko seříznout. Při řezu si dejte pozor na vytékající bílý latex – je jedovatý.
Přes léto můžete dipladenii hnojit speciálními přípravky pro balkónové rostliny a umístěte ji na plné slunce.
Dipladenie má dužnaté kořeny, které slouží jako dobrá zásobárna vody, proto rostlina zvládne i krátkodobé opomenutí zálivky.
Rostlina se poměrně snadno množí stonkovými řízky (použijte vždy ještě nezdřevnatělé výhony).
Při nákupu si dipladenii dobře prohlédněte, neměla by jevit známky plísňového onemocnění, listy by měly být bez škůdců, zdravé, lesklé. Na dipladenii byste měli najít množství poupat a jen málo odkvetlých květů. Po přinesení domů květinu ihned přesaďte z plastového květináče do hliněného nebo do samozavlažovací nádoby.
Vytrvalá bylina s podzemní vejcovitou cibulkou, 10–30 cm vysoká, lysá. Listy jsou čárkovité, stejně dlouhé nebo i delší než květenství, až 30 cm dlouhé a 1 cm široké, na vrcholu špičaté, na okraji hladké, žlábkovité, na líci sivě zelené, na rubu zelené, v době květu již nezřídka zasychají. Stvol je oblý, na bázi hnědočervený, květy vykvétají v hustém 15–40květém hroznu, který zůstává kompaktní i v plném květu a je vejcovitý až válcovitý, všechny květy jsou zhruba stejné barvy. Fertilní květy jsou kulovitě obvejcovité až baňkovité, jen o málo delší než široké, květ je bílý. Sterilní květy na vrcholu jsou jen o trochu světlejší nebo i stejně zabarvené jako květy fertilní. Kvete od dubna do května. Plodem je obvejcovitá tobolka, na vrcholu zaoblená, na průřezu trojúhelníkovitá.
V ČR není původní, pochází z Balkánu.
Nejčastěji modřenec bílý (Muscari album) roste v kypré půdě, má rád slunná místa, případně polostín. Je oblíbenou cibulovinou do záhonů a zahrad, často zplaňuje.
Rostlinu lze považovat za jedovatou, ale žádné vážné otravy nebyly v lékařské literatuře zaznamenány. Jedná se o chráněný druh.
Modřenec bílý lze koupit v zahradnictví nebo v internetových obchodech, cena za balení cibulovin, kde jich je většinou 5 kusů, se pohybuje kolem 65 korun.
Pokud hledáte rostliny pro stinný kout, tedy na východní či severní straně pozemku, můžete si vybrat například keře s bohatým olistěním a dlouhým obdobím kvetení, jako jsou pěnišníky. V místech, kde není příliš velký stín, se bude dařit kalinám, pustorylu či některým druhům tavolníku. Jestliže dáváte předost užitečným keřům před těmi okrasnými, pak budou ideální borůvky či brusinky. Když hledáte zeleň, která by ochránila vaše obydlí nejen před prachem či hlukem ze silnice, ale i před pohledy kolemjdoucích, vybírejte nejlépe mezi neopadavými druhy keřů, jako je tis nebo zimostráz. Pokud potřebujete rostlinu, která by jednak zakryla a zkrášlila holé plochy v místech pod stromy, jednak pomohla udržet vláhu u kořenů stromů, jsou tu půdopokryvné keře jako borůvka černá nebo tolokvěnka alpská. Toužíte-li po celoroční pestré barevné paletě, kombinujte keře s různými barvami listů (viz níže podkapitolka keře s červenými listy). Potřebujete-li osázet větší plochy, pak sáhněte po třezalce rozkladité, tavolníku nízkém či dřišťálu Thumbergově.
O některých keřích si něco víc povíme dále v našem příspěvku. Jestli vám však místo dlouhého povídání více vyhovuje stručný a jasný výčet, pak doporučujeme například bezvadnou přehlednou tabulku stínomilných keřů, z níž se dozvíte, které keře jsou okrasné listem, které květem či plodem; jestli jde o keř opadavý, stálezelený, nebo o jehličnan; jak moc vám vyroste; a v neposlední řadě, jaká půda je pro něj vyhovující. A kdo má raději to „povídání“, nechť se pustí do čtení následujících řádků, kde se blíže seznámíme s těmi nejoblíbenějšími keři.
Hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea)
Krásný neopadavý keř, který bude vaši zahradu zdobit celý rok. Hodí se zejména k tvorbě živých plotů a bývá vedena po stěnách budov, neboť může vyrůst až do výšky 5 metrů, přičemž jde o kompaktní hustý keř dobře tvarovatelný řezem. Hlohyni však lze využít také jako dekorativní solitér. Na jaře kvete bílými květy, na podzim ji zdobí oranžové až červené plody, které zůstávají na keřích tak dlouho, dokud je nesezobou ptáci. Listy jsou leskle zelené.
Hlohyni vyhovuje polostín, na půdu je nenáročná, jen nesmí být příliš kyselá. Dobře zvládá sucho.
Jde asi o jednu z nejčastěji využívaných stálezelených rostlin v našich zahradách, neboť je vhodná jak do živých plotů, tak i jako solitér. Velmi dobře se tvaruje a můžete ji nechat růst i v nejrůznějších drátěných šablonách. Zimostráz neboli buxus má hned několik druhů a čeledí, všechny jsou však charakteristické svými tmavě zelenými listy. Vyšlechtěny jdou však už i form
