Rychlá odpověď: Kamélie (Camellia japonica) není považována za jedovatou rostlinu pro lidi ani domácí zvířata. Neobsahuje silně toxické látky a v botanických ani veterinárních databázích není klasifikována jako toxická. Při požití většího množství listů nebo květů může u citlivých osob způsobit pouze mírné zažívací potíže.
Kamélie patří mezi nejkrásnější okrasné keře, které se pěstují v zahradách i v květináčích. Její velké květy a lesklé listy působí exoticky, a právě proto si mnoho lidí klade otázku, zda tato rostlina není jedovatá.
Obavy jsou pochopitelné. V zahradách totiž existuje řada okrasných rostlin, které mohou být pro děti nebo domácí zvířata nebezpečné. V tomto článku se podíváme na skutečnou toxicitu kamélie, vysvětlíme rozdíl mezi jednotlivými druhy a přidáme i praktické zkušenosti z běžného pěstování.
FAQ – často kladené otázky
Je kamélie jedovatá pro psy?
Kamélie (Camellia japonica) není považována za jedovatou rostlinu pro psy. Podle dostupných botanických a veterinárních databází patří mezi bezpečné okrasné rostliny.
Pokud pes náhodně okusí list nebo květ kamélie, obvykle se nestane nic vážného. Rostlina neobsahuje silné toxiny, které by způsobovaly otravu. Ve výjimečných případech může dojít pouze k mírnému podráždění žaludku nebo krátkodobému zvracení. Tyto reakce nejsou způsobeny jedovatými látkami, ale spíše běžnou reakcí na rostlinnou vlákninu. Přesto je vždy vhodné sledovat zdravotní stav zvířete a zabránit pravidelnému okusování okrasných rostlin.
Je kamélie jedovatápro kočky?
Kamélie není klasifikována jako jedovatá rostlina pro kočky. Ve většině databází toxických rostlin je uvedena jako netoxická pro domácí zvířata.
Kočky někdy okusují listy rostlin, protože jim rostlinná vláknina pomáhá při trávení. Pokud kočka ochutná list kamélie, obvykle nedojde k žádným vážným potížím. Ve vzácných případech se může objevit mírné podráždění žaludku nebo krátkodobé zvracení. Tyto reakce však nejsou způsobeny toxiny. Většina koček navíc o kamélie nejeví větší zájem, protože listy nejsou aromatické ani chutné.
Je Camellia japonica jedovatá?
Camellia japonica není podle botanických ani veterinárních zdrojů považována za jedovatou rostlinu. Patří mezi bezpečné okrasné keře, které se běžně pěstují v zahradách.
Tento druh kamélie neobsahuje silné alkaloidy ani jiné toxické látky, které by způsobovaly otravu. Listy i květy obsahují především polyfenoly a další běžné rostlinné látky. Při náhodném požití malého množství rostliny se obvykle nic nestane. Ve větším množství může dojít pouze k mírnému podráždění trávení. Proto je rostlina považována za bezpečnou i v zahradách, kde se pohybují děti nebo domácí zvířata.
Může dítě sníst květ kamélie?
Malé množství květu kamélie obvykle nezpůsobí žádné vážné zdravotní potíže. Rostlina není klasifikována jako jedovatá pro děti.
Pokud dítě náhodně ochutná květ nebo malý kousek listu, většinou se nic nestane. Kamélie neobsahuje silné toxické látky. Ve výjimečných případech se může objevit mírná nevolnost nebo podráždění žaludku. Tyto reakce jsou však vzácné a obvykle rychle odezní. Přesto je vhodné děti naučit, že okrasné rostliny nejsou určeny ke konzumaci, a zabránit jim v ochutnávání rostlin v zahradě.
Jsou květy kamélie jedlé?
Květy kamélie nejsou jedovaté, ale většina okrasných druhů není určena k běžné konzumaci. Rostliny rodu Camellia se pěstují především jako dekorativní keře.
Existují však druhy kamélií, které mají potravinářské využití. Nejznámější je Camellia sinensis, známá jako čajovník. Z jejích listů se vyrábí čaj. Okrasné kamélie, například Camellia japonic
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše kalanchoe se latinsky jmenuje Kalanchoe blossfeldiana. Kalanchoe není pro lidi jedovatá. Větší problém ovšem kalanchoe představuje pro zvířata. Obsahuje totiž srdeční glykosidy, které jsou toxické pro mnoho zvířat. V některých částech světa, kde kalanchoe rostou divoce ve volné přírodě, jsou často hlášeny otravy hospodářských zvířat, přičemž jejich smrt je obecně kvůli vlivu glykosidů na jejich srdce. Květy kalanchoe obsahují mnohem více glykosidů, než kterékoliv jiné části rostlin, takže většina hospodářských zvířat se otraví, když je rostlina v plném květu. V našich podmínkách je kalanchoe pěstována v zahradách nebo v květináčích, spíše než na pastvinách, takže rostlina nepředstavuje významné riziko pro hospodářská zvířata. Domácí zvířata jsou však v ohrožení.
Vzhledem k tomu, že kalanchoe je běžná pokojová rostlina, je třeba chránit domácí zvířata před otravou. Toho se nejlépe dosáhne, když jsou rostliny nepřístupné pro psy, kočky a ptáky, protože dokonce i jen trochu květů může poškodit vašeho domácího mazlíčka. Je prokázáno, že tele zemře po snědení 7 gramů květů na 1 kg tělesné hmotnosti, ale smrtelná dávka pro menší zvířata není přesně známa. Během několika hodin po požití rostliny se u zvířete může spustit slintání průjem a bolesti žaludku. V případě, že zvíře pozřelo značné množství kalanchoe, tak tyto příznaky doplní i zmíněné srdeční účinky. V takovém případě je nejlepším řešením, co nejdříve dostat zvíře k veterináři. Existuje lék na tyto stavy, a veterinář zároveň může poskytnout symptomatickou a podpůrnou pomoc.
Je zástupcem jednoho z mnoha druhů palem. Tato palma je bezkonkurenční v odstraňování amoniaku z okolního prostředí.
Botanický název – Rhapis excelsa
Lady Palma je vysoká pokojová rostlina, která je nenáročná na pěstování. Jde o keřovitou palmovou odrůdu, jejím charakteristickým rysem jsou hrudkovité listy ve tvaru dlaně, které ji dodávají na atraktivnosti. Tato rostlina se rozmnožuje pomocí podzemních oddenků. Ve volné přírodě roste v keřích, které vytvářejí příjemný stín. Tato odrůda byla kultivována tak dlouho, že její přesný původ je neznámý. Lady Palma je nejčastěji pěstovaným druhem palem v interiéru, vyžaduje polostín až stín a jedná se o elegantní pokojovou rostlinu, která tvoří vynikající ochranu pro svého uživatele. Listy rostliny jsou 30 cm dlouhé a 2,5 cm široké. Palma dorůstá do výšky cca 90 cm.
Rostlina potřebuje místo, které je světlé, ale není vystaveno přímému světlu. Palma roste jako shluk dřevin. Spodní listy opadají a vytváří na kmeni atraktivní bambusový vzhled. Rostlina se přesazuje každé 3–4 roky, má ráda menší obal a výrazně omezenou zálivku. Může být také pěstována i v misce pro bonsaje.
Pochází z jihovýchodní Číny.
Výška činí 3 metry ve venkovním prostředí, v interiéru dorůstá do výšky 90 cm.
Potřebuje jasné nepřímé světlo, příliš světla může rostlině způsobit žloutnutí listů.
Půdu udržujte rovnoměrně vlhkou po celé roční období. Palmy jsou velmi citlivé na chemické látky ve vodě, což se projevuje zhnědnutím hrotů listů.
Vyžaduje střední až vysokou vlhkost.
Vhodné jsou průměrné teploty 16–24 °C v místnosti.
Půda: rašelina a mech v podobě substrátu pro pokojové palmy.
Hnojivo: běžně dostupné hnojivo pro pokojové rostliny; přihnojování jedenkrát za měsíc.
Rozmnožování: rozdělením nebo semeny.
Zde je několik fotografií, kde je pěkně vidět Lady Palma.
Rubber Plant – Fíkus
Jedná se o rostlinu, která je známá spíše pod názvem fíkus. Její předností je odstraňování toxinů, především formaldehydu, ze znečištěného ovzduší.
Botanický název – Ficus elastica
Fíkus je tropická rostlina patřící do skupiny Meraceae, která se vyznačuje velkými, podlouhlými, lesklými, kožovitými listy a v zakrslé podobě je populární pokojovou rostlinou. Tyto rostliny se také nazývají „gumovníkové rostliny“. Ve volné přírodě dosahuje vzrůstu velkého stromu. Jedná se o populární pokojovou rostlinu s 20 cm dlouhými listy. Fíkus je velmi náchylný na plísně, které se vyskytují na listech rostliny, ale lze je jednoduše odstranit otřením napadených listů roztokem vody a mýdla.
Fíkus při pěstování v interiéru vyžaduje vyšší teplotu, velmi dobře
V naší poradně s názvem DRACENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumila Vernerová.
Mohu pokojovou dracenu dát v létě ven?
Děkuji za odpověď Vernerová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dracena má ráda letnění. Snese plné slunce i polostín. Venku může zůstat do doby, než klesnou noční teploty pod 7 stupňů. Od června do září přihnojujte pomocí Krystalonu Květ. Rostlina se vám pak ukáže, jak vypadá ve své přirozené kráse. Při letnění jsou největší hrozbou půdní škůdci, kteří nalezou do substrátu a tam užírají kořeny a to i po přenesení zpět do bytu. Jako ochrana je nejlepší použít přípravek Mospilan a to na začátku letnění a těsně před jeho koncem. Mospilan se nastříká na rostlinu, vsákne se do ní a vydrží v ní několik týdnů. Po celou tuto dobu je rostlina pro škůdce jedovatá, a když si kousnou, tak hned zahynou. Přeji hodně zdaru při letnění a mnoho radosti z krásných listů.
Krásnohlávek (Calocephalus brownii) není běžně uváděn jako jedovatá rostlina pro kočky. Podle dostupných informací z botanických a veterinárních zdrojů nepředstavuje při běžném kontaktu výrazné riziko.
Přesto je důležité sledovat chování zvířete. Pokud kočka okusuje větší množství rostliny, může se objevit podráždění žaludku nebo krátkodobé zvracení. Tyto reakce nejsou způsobeny silnou toxicitou, ale spíše přirozenou reakcí organismu na rostlinný materiál. Ve většině případů však kočky o krásnohlávek nejeví větší zájem.
Je krásnohlávek jedovatý pro psy?
Krásnohlávek není klasifikován jako jedovatá rostlina pro psy a většina veterinárních databází ho neuvádí mezi nebezpečnými druhy.
Pokud pes náhodně okusí malé množství větviček, obvykle se nic nestane. Ve výjimečných případech může dojít k mírnému podráždění žaludku nebo krátkodobému zvracení. Taková reakce je běžná u mnoha okrasných rostlin a neznamená, že je rostlina silně toxická. Přesto je vhodné zabránit zvířeti v okusování rostlin.
Je Calocephalus brownii jedovatý pro děti?
Rostlina Calocephalus brownii není považována za jedovatou pro děti a běžný kontakt s ní nepředstavuje zdravotní riziko.
Stejně jako u jiných okrasných rostlin je však vhodné zabránit dětem v konzumaci částí rostliny. Při požití většího množství může dojít k mírnému podráždění žaludku. Tyto situace jsou ale velmi vzácné a většinou se omezují pouze na krátkodobé nepohodlí.
Může dítě sníst krásnohlávek?
Malé množství rostliny obvykle nezpůsobí žádné vážné problémy. Krásnohlávek neobsahuje známé silně toxické látky.
Přesto platí obecné pravidlo, že okrasné rostliny nejsou určeny ke konzumaci. Pokud by dítě snědlo větší množství rostliny a objevily by se zažívací potíže, je vhodné kontaktovat lékaře. Ve většině případů však k žádným vážným reakcím nedochází.
Co dělat když pes sní krásnohlávek?
Pokud pes sní malé množství krásnohlávku, obvykle není nutný žádný zásah. Rostlina není považována za silně toxickou.
Je však dobré zvíře sledovat. Pokud by se objevily příznaky jako opakované zvracení, apatie nebo průjem, je vhodné kontaktovat veterináře. Tyto reakce jsou ale velmi neobvyklé a většina psů po prvním ochutnání o rostlinu ztratí zájem.
Je silver bush jedovatý?
Rostlina známá jako silver bush je stejné druhové označení jako Calocephalus brownii. Tento anglický název se používá především v zahraničních zahradnických článcích.
Podle dostupných informací není silver bush považován za jedovatou rostlinu. Stejně jako u českého názvu krásnohlávek platí, že při běžném kontaktu nepředstavuje riziko pro člověka ani domácí zvířata.
Ve svém příspěvku JE ROSTLINA ZAMIOCULCAS JEDOVATÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kocka kocici.
Kytka je jedovatá a nebezpečná pro kočky. Kocour ji pozil a nasledovaly nenapadne projevy zvraceni az po tezky kolaps a dehydrataci. Zprvu se to tvarilo jako nachlazeni pak selhani ledvin. Nastesti se z toho dostal, ale narocnou lekarskou peci. Proto pozor vsem co ji maji doma.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Dracena je elegantní rostlina vhodná do moderních interiérů. Nabízí desítky druhů, od kompaktních po dvoumetrové varianty. Snese méně světla, suchý vzduch i nepravidelnou zálivku — proto je ideální do kanceláří.
Listy je dobré pravidelně otírat od prachu, aby rostlina lépe dýchala.
V naší poradně s názvem DRACÉNA KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška.
Dracéně se začínají kroutit listy a jsou jako gumové.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše dracena nejspíše umírá. Pokuste se ji zachránit ukončením dosavadní zálivky. Až substrát proschne, tak začnete zalévat dešťovou vodou a nebo vodou destilovanou. Dracena nemá ráda některé soli, které jsou přítomné v naší vodě z kohoutku.
Dracaena marginata patří mezi nejznámější a nejčastěji pěstované dracény, je charakteristická svým holým stonkem, který nese růžici z úzkých listů zbarvených podle druhu. Například listy Dracaeny marginaty tricolor mají uprostřed zelenou barvu a po obou stranách červený a žlutý pruh, kdežto listy Dracaeny marginaty Colorama jsou načervenalé s červenými pásky na okrajích. Tyto druhy rostou pomalu, obvykle mohou dosáhnout výšky okolo 150 cm. Ve své domovině však dracéna marginata roste jako strom vysoký až 3 m. Zde jsou fotografie, na kterých je vidět dracéna marginata.
V naší poradně s názvem DRACENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel René.
Dobrý den, potreboval bych pomoct resp. poradit nedavno jsem se stehoval zrovna, kdyz byly ty nejvetsi mrazi a ja jsem stehoval dracenu, ktera mi hned jakoby uvadla (listy se tzv. cvrkly ke stonku) a ted postupne zacina uvadat. Nevim si rady nechci o ni prijit, mam ji totiz uz 13 let.Stonek je jeste tvrdy- tedy, ze tzv. nemokva. Dekuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dracena vám namrzla. Teď odumřou její listy a jestli promrznutí nebylo hluboké, tak za pár týdnů začnou rašit nové rostlinky na původním kmínku. Do té doby výrazně snižte zálivku, aby substrát vyschnul. Rostlinu umístěte na slunné místo a případně ji upravte řezem. Pokud nic rašit nezačne ani po dvou měsících, tak dracena umřela na šok z mrazu.
I když není známo, že by jícnovka obsahovala toxiny škodlivé pro lidi nebo zvířata, jakákoliv rostlina představuje potenciální riziko, například když kousek rostliny uvízne v krku člověka nebo zvířete nebo pokud má člověk nebo zvíře na rostlinu alergii. Pokud máte podezření, že vaše dítě požilo část rostliny jícnovky, okamžitě kontaktujte svého dětského lékaře a požádejte o radu. Pokud máte podezření, že váš mazlíček snědl část rostliny, kontaktujte svého veterináře. Pokud některý z lékařů požádá o schůzku, vezměte si s sebou kousek rostliny, abyste lékaři pomohli stanovit diagnózu a v případě potřeby naplánovat léčbu.
Je eustoma jedovatápro kočky?
Všechny části jícnovky jsou pro kočky bezpečné. Proto požití malého množství této rostliny nezpůsobí žádné problémy týkající se zdraví vaší kočky. Přesto by si majitelé koček měli být vědomi toho, že konzumace těchto květin ve velkém množství může u domácích zvířat vést k mírným žaludečním nevolnostem. Nezapomeňte tedy sledovat chování své kočky kolem těchto jinak netoxických květin.
Jak udržet moji kočku mimo vázy?
Je zajímavé, jak jsou kočky touto rostlinou fascinovány. Některé si z kytic cíleně vytahují právě jícnovky a pak se o ně otírají, dokud květy nejsou úplně placaté. Jiné je zase žvýkají, protože mají nasládlou chuť. Přestože je tato rostlina netoxická, je lepší, když si vaše kočka nezvykne žvýkat vaše květiny, aby neskončila s průjmem, zvracením nebo jinými problémy s trávicím systémem.
Jak tedy můžete zabránit tomu, aby vaše kočka žvýkala tyto neodolatelné květy?
Můžete své kytice umístit na vyšších policích nebo někde mimo dosah vaší kočky. Ale jak známe kočky, tak s jejich aktivitou se dostanou úplně všude i za cenu, že tu vázu shodí. Takže to nemusí být vždy dobré řešení.
Proto můžete místo toho zvážit použití chilli. Jednoduše nasypte trochu chilli na listy. Vaše malá kočičí kamarádka brzy udělá vše pro to, aby se vašim květinám obloukem vyhýbala.
Někteří lidé také doporučují pro tento účel používat citronovou nebo pomerančovou kůru, protože kočky nejsou fanoušky vůně citrusů. Rozložte tyto slupky do květináčů svých rostlin, aby se k nim vaše kočky nedostaly. Listy můžete také postříkat zředěnou citronovou šťávou nebo pomerančovým olejem.
V naší poradně s názvem PASTINÁKOVÁ NAŤ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Zajímalo by mě, jak je to s tou pastinákovou natí. V nějakém článku jsem našla, že ji pán kompostuje, protože je mírně jedovatá. Může se tedy dávat do pokrmů, třeba i za syrova, nebo ne??? Smí se nať pastináku používat běžně jako petrželová nať? Nikde v článcích jsem zmínku o použití nati nenašla, tedy ani upozornění, že by jedovatá byla...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Nať pstyňáku je možné použít jako nať petržele, takže i za syrova. Nať pastyňáku není tak aromatická jako je nať petrželová. Žádná jedovatost není známa.
U nás jsou dracény k dostání v mnoha druzích a barevných variacích. Tato exotická a zároveň nenáročná rostlina je vhodná do jakéhokoliv interiéru. Je nejhezčí bez prořezávání, pokud je však příliš velká, je možné ji na jaře seříznout. Dracénám se daří dobře jak samotným na podlaze, tak i ve skupině u okna. Můžete je zasadit samotné do ne příliš velkého květináče nebo i do většího květináče společně s malými rostlinami, které pokryjí zeminu. Při normální péči vydrží krásné po mnoho let.
V naší poradně s názvem JE ANTURIE JEDOVATÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Dejnožková.
dobrý den,prosím o informaci, jestli je anturie jedovatá?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Anturie obsahuje nerozpustné krystaly oxalátu vápenatého. Žvýkání nebo kousání do této rostliny uvolní tyto krystaly, které pronikají do tkáně a dráždí ústa a zažívací trakt. Velmi zřídka dochází k otoku horních cest dýchacích, což ztěžuje dýchání.
Příznaky otravy u domácích zvířat:
- slintání
- tlapky na obličej nebo ústa
- orální bolest
- snížená chuť k jídlu
- zvracení
Jde o nenáročnou rostlinu, která vydrží jak na stinnějším místě, tak i na přímém slunci. Nejvhodnější však je velmi světlé místo bez přímého slunce. Pokud si dracéna zvykne na určitý přísun světla, těžko snáší přemístění na jinak osvětlené stanoviště (začnou jí žloutnout a usychat listy). Ve vegetačním období vyžaduje pravidelnou zálivku, zemina by měla být stále mírně vlhká. Přes zimu zálivku omezte. Rostlině celoročně vyhovuje běžná pokojová teplota. Od jara do podzimu dracénu přihnojujte jednou za 14 dní, v zimě stačí jednou za měsíc.
V naší poradně s názvem JE ROSTLINA ZAMIOCULCAS JEDOVATÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra Valentová.
Dorý den,mám podezření,že by můj malý pejsek /5,5 kg/ včera v odpoledních hodinách mohl sežvýkat kousek / asi 15 % /z jednoho upadlého lístku zamiokulasu,pokoj.rostl.Protože vím,že rostlina je jedovatá,obávám se o jeho zdraví.Zatím nemá žádné problémy, večer normálně jedl.Děkuji za vaši odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rostlina zamiokulkas je jedovatá. Její jedovatost se na psech projevuje podobně jako alergie včetně průjmu a zvracení. Když psi žvýkají listy těchto rostlin, příznaky, které můžete očekávat, jsou: orální podráždění, intenzivní pálení a podráždění úst, pysků, jazyka, nadměrné slintání, zvracení, potíže s polykáním. Občas také můžete vidět nějaké zvracení. Očekává se, že se příznaky rozvinou krátce po expozici a trvají 8 až 12 hodin. Během této doby můžete psa povzbudit (ale nenutit), aby pil vodu nebo trochu mléka, což může pomoci kompenzovat jedovaté účinky. Váš pejsek nyní v klidu žere, tak to vypadá, že ho jedy z rostliny nijak neovlivňují, přesto pokud by se příznaky objevily a zhoršily se, kontaktujte svého rodinného veterináře, který vám poskytne potřebnou péči. Většinou se nejedná o život ohrožující záležitost, jen to velmi podráždí jejich ústní dutinu.
Dracéna snese pravidelnou i nárazovou zálivku, zalévejte ji měkkou, odstátou vodou. Pěstujete-li rostlinu při nízké teplotě, nezapomeňte zálivku omezit. Ale protože má tento druh tvrdé listy, snáší na krátkou dobu i sucho. V pěstební nádobě musí být dobrá drenáž, abyste zabránili přemokření rostlin. Příliš chladné a vlhké stanoviště způsobuje, že rostlina neroste a kořeny pomalu uhnívají. Dracény mají rády vlhko, proto v letních parnech rostliny jednou týdně orosíme. Vzdušná vlhkost by se měla pohybovat kolem 85 %. Zvláště v zimních měsících dávejte pozor na přemokření.
Jestli je rostlina Pachira aquatica jedovatá, je často kladená otázka. Hlavně kvůli domácím mazlíčkům, kteří často okusují nebo žvýkají listy pokojových rostlin. Pachira není jedovatá, ale samozřejmě obsahuje malé množství toxických látek. Ty mohou způsobit podráždění žaludku, proto je dobré pro jistotu požádat veterináře o odbornou radu. Pro člověka tato rostlina není nebezpečná.
Některé druhy rostlin, mezi nimiž je celá řada významných plevelů, mohou být velmi nebezpečné obsahem osudných látek – jedů, které dokážou narušit, nebo dokonce ochromit centrální tělesné funkce, jako je dýchání, krevní oběh nebo trávicí trakt natolik, že dochází k trvalému poškození organismu nebo ke smrti. Toxická dávka je minimální množství jedu způsobující potíže, záleží na koncentraci jedu, stáří rostliny a citlivosti jedince. Při zvýšení toxické dávky na určitou hodnotu nastává smrt – toto množství se označuje jako smrtelné nebo letální dávka.
Jed může být zastoupen v rostlině jedinou látkou nebo celou skupinou látek. Nejvýznamnější toxicky účinné složky jsou alkaloidy, glykosidy saponidy, silice, organické kyseliny, terpeny a další látky dosud farmakologicky neprozkoumané nebo nedostatečně známé. V rostlinách jsou zastoupeny v různém poměru a množství, což závisí i na vnějších podmínkách prostředí (světlo, teplota, nadmořská výška, půda). Jedovatá rostlina obsahuje často toxiny ve všech svých částech, a to v čerstvém i suchém stavu. Množství toxinu často kolísá v rostlině během vegetačního období a není ve všech částech rostlin stejné. Některé rostliny obsahují tak silné jedy, že již požití malého množství může být smrtelné. Navzdory tomu se smrtelné otravy užitím bylin u člověka vyskytují zřídka. Dospělí se otráví spíše vzácně při sběru léčivých bylin, úmyslně pak při sebevražedných pokusech nebo při předávkování rostlinnými drogami. Nejohroženější skupinou jsou však děti od batolat do věku čtyř let, kdy otravy mají nejvážnější průběh, někdy dokonce i ohrožují život. Důvodem bývá především požití relativně vysoké dávky jedu v poměru k malé hmotnosti dítěte. Malé děti často dávají věci do úst, aby je tímto způsobem prozkoumaly, nebo chtějí něco neznámého, co se barvou a tvarem ovoci či zelenině podobá, vyzkoušet.
Tetlucha kozí pysk
Rostlina s latinským názvem Aethusa cynapium je jednoletá, v severních polohách i ozimá nebo dvouletá, 5 až 100 cm vysoká bylina. Lodyhu má od spodní třetiny větvenou, tupě hranatou nebo jemně rýhovanou, často ojíněnou, v uzlinách výrazně zprohýbanou. Listy řapíkaté, s krátkou pochvou, čepel nejčastěji 2x trojčetná, listové úkrojky peřenosečné, na vrcholu tupě špičaté a obvykle s malou načervenalou nebo bělavou špičkou. Okolíky jsou složeny z 6 až 10 okolíčků, na kterých vyrůstá 3 až 14 květů, obaly chybí, obalíčky tvoří 2 až 3 čárkovité, dolů svěšené a asymetricky umístěné (na vnější straně okolíčku) listeny. Květy jsou 5četné, bílé nebo uprostřed korunních lístků se zeleným pruhem a objevují se v červenci až září. Plodem jsou široce vejčité až téměř kulovité dvounažky.
V naší poradně s názvem DRACÉNA JAK SE O NI STARAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Prosím o radu,mám několik let 2 dračeny na tenkém kmínku, vysoké asi 160 cm,musím je stabilně vázat k pomoc.hůlce,jelikož stonek je slabý,můžu zkrátit délku stonku a vršek s listy dát do vody,nebo vůbec neřazat?Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dracena se může řezat podle libosti. Nolistěný kmínek je možné zkrátit - znovu obrazí. Z odříznuté části je možné kmínek nařezat po 10 cm. Tyto řízky obalte ve stimulátoru růstu a zapíchněte je do vlhkého substrátu. Stejně tak i vrcholovou část s listy. Vše znovu zakoření a vyrostou vám z toho nové rostliny stejné jako ta původní.
Je vánoční hvězda jedovatá? Mléčná míza této rostliny je tvořená druhem dráždivého latexu, který při kontaktu s kůží a sliznicemi způsobuje zánět, bolest a svědění, může také způsobit podráždění očí, slzení, otoky očních víček a potíže se zrakem. Požití mízy nebo části rostliny může způsobit nevolnost, zvracení a průjem. Není však pravda, že by vánoční hvězda byla natolik jedovatá, že by způsobila smrt.
Přisuzování smrtících vlastností vánoční hvězdě mohlo pocházet z pověsti, která začala ve Spojených státech smrtí dvouletého dítěte v roce 1919 poté, co snědlo list vánoční hvězdy. Vědecké studie o toxicitě této rostliny naznačují, že pouze požití velkého množství (více než několik stovek jejích listů) může vést k ohrožení lidského života. Důvodem této víry může být skutečnost, že většina rostlin z čeledi euphorbiaceae, kam patří i vánoční hvězda, je prudce jedovatá.
Ve svém příspěvku DRACÉNA AŽ KE STROPU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Míla.
Dracena je nezmar a normálně vždycky obrazí po seřezání. Normálně ji zkraťte jak uznáte za vhodné. Z ořezaných částí můžete nadělat řízky a namnožit si další rostlinky. Chvíli budete mít jen holé torzo, ale to zanedlouho obrazí rašícími listy.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina Svobodová.
Moc Vám děkuji. Já si to říkala. Ale dcera měla strach. Hodně ji na ni záleží.
Tak ji zkusím přesvědčit. Ještě jednou děkuji a přeji pěkný den.
Majitelé koček patří mezi skupiny lidí, kteří se o jedovatost rostlin zajímají nejčastěji. Kočky totiž poměrně často okusují listy rostlin nebo si s nimi hrají. Proto je důležité vědět, zda kamélie představuje pro tato zvířata nějaké riziko.
Podle dostupných veterinárních databází není Camellia japonica považována za jedovatou rostlinu pro kočky. To znamená, že při běžném kontaktu nebo při náhodném okusování listů by nemělo dojít k žádné vážné otravě.
Přesto je vhodné sledovat chování zvířete. Pokud kočka okusuje větší množství listů, může se objevit mírné podráždění žaludku. Taková reakce však není způsobena toxiny, ale spíše běžnou reakcí na rostlinnou vlákninu.
Zkušenosti chovatelů ukazují, že většina koček o kamélie nemá velký zájem. Listy jsou totiž poměrně pevné a nemají výraznou vůni, která by zvíře lákala.
V naší poradně s názvem DRACÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Dobrý den, potřebuji poradit s pěstováním dracenky. Mám již 1,5 roku! Byla hezká, začaly ji rašit nové listky. Měla sem z toho velkou radost! Pak začaly opadavat staré a hned v zápětí i nové listky a je po radosti! Přesně toto se mi stalo už několikrát! Čím to prosím je? A mužů ten hol jmen ještě nějak vzkřísit k životu? Dekuji!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dracena ve své domovině roste opravdu bujaře, skoro jako plevel, proto není problém ji pěstovat i u nás. V našich podmínkách potřebuje především světlo a vhodnou zálivku. Co můžete dělat se svojí dracenkou nyní? Začněte ji zalévat dešťovou vodou, ale vždy až když bude substrát zcela suchý. Přemístěte ji na parapet u jižního okna, aby měla dostatek světla. No a čekejte, jestli se probudí k životu. Na konci jara ji pomalu zvykejte na venkovní podnebí a přes léto ji nechte venku na slunném místě až do konce září. Před zazimováním ji ošetřete postřikem přípravkem Mospilan, který zahubí případné parazity, kteří by užírali v zimě rostlině kořeny.
Kolem kamélií se v zahradnickém prostředí objevuje několik rozšířených mýtů. Ty často vznikají z nedorozumění nebo z podobnosti s jinými rostlinami.
Prvním mýtem je tvrzení, že kamélie je jedovatá rostlina. Tento názor se objevuje především kvůli podobnosti s rododendrony. Ve skutečnosti však kamélie toxické látky neobsahuje.
Druhým mýtem je představa, že kamélie může být nebezpečná při dotyku. Některé rostliny totiž obsahují látky, které mohou dráždit pokožku. Kamélie mezi takové druhy nepatří.
Třetím mýtem je obava, že kamélie představuje riziko pro domácí zvířata. Veterinární zdroje však potvrzují, že rostlina není klasifikována jako toxická pro psy ani pro kočky.
Tyto mýty se často šíří především na internetových diskusích nebo zahradnických fórech, kde se informace někdy předávají bez ověření.
Ve svém příspěvku DRACENA PŘESAZOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Slabá.
Dobrý den. Mám krásnou dracenu původně z IKEA. Roste do výšky, listy má zelené a pevné. Nic jí nechybí. Je tu jen jeden háček. Má hodně kořenů. Mám ji přesazovat pořád do většího a většího květináče, nebo ji můžu odstřihnout jemné kořeny a nechat jen ty silnější? Můžu ji zmenšit celý kořenový bal třeba na polovinu? Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mužíková.
Dotala jsem špičku 40 cm od skomírající draceny,červeně žíhaná. Dracena byla do 3/4 sucá, lámala se jako suché klavky. Jak ji mohu zachránit? zatím ja 2 dny ve vodě. Vsadit do zeminy, nebo zakoření ve vodě? Možná zmenšit, zkrátit špičku?
Předem moc děkuji za radu.
Ne, rhipsalis není jedovatá. Některé zdroje však uvádějí mírnou toxicitu mléčné mízy, která může způsobit mírné podráždění kůže nebo lepivost, ačkoli je rostlina obecně považována za netoxickou pro domácí mazlíčky a lidi. Bobule některých druhů jsou dokonce jedlé.
Podrobnosti o jedovatosti
Mléčná míza
Některé druhy Rhipsalis, jako například Rhipsalis cereuscula, obsahují mléčnou mízu, která může při kontaktu způsobit mírné podráždění kůže a může způsobit lepkavost povrchů.
Jedovatost pro domácí mazlíčky
Většina renomovaných zdrojů, včetně ASPCA, uvádí různé druhy Rhipsalis jako netoxické a bezpečné pro psy a kočky.
Jedlé bobule
Bobule některých rostlin Rhipsalis jsou jedlé, i když nejsou nijak zvlášť chutné.
Co dělat v případě kontaktu
Pokud se kůže dostane do kontaktu s mízou, zasažené místo důkladně omyjte.
Pokud dojde k požití rostliny zvířetem, je nejlepší se poradit s veterinářem.
Preventivní opatření
Zvažte zavěšení rostliny mimo dosah dětí a domácích zvířat, i když je rhipsalis považována za bezpečnou.
Je květina voskovka toxická? Voskovka není jedovatá pro psy, kočky, ani lidi, ale tato rostlina produkuje lepkavou tekutinu, která dráždí pokožku svěděním.
