je juka jedovatá

JUKA

Je juka jedovatá?

Juka má mírně jedovaté kořeny, protože obsahuje saponiny, to je krevní jedy rozrušující červené krvinky. Okvětní lístky jsou však jedlé (v Itálii se staly marinované nakládané květy dokonce oblíbenou pochoutkou). Indiáni považují juku za nejkrásnější rostlinu pouště a věří v její zázračnou moc, nazývají ji stromem života. Juka totiž dokáže přežít i ty nejextrémnější povětrností podmínky – vypořádá se s chladnou nocí, horkem i měsíce trvajícím suchem. I přes takovéto náročné podmínky si stále uchovává řadu výjimečných látek, jako jsou enzymy, vitamíny, minerální látky antioxidanty nebo chlorofyl.

Je známo, že je juka organismem poměrně dobře snášena, pouze u citlivějších osob může někdy dojít k podráždění trávicího systému. Jen ve vzácných případech se může vyskytnout i alergie na tuto rostlinu. Účinná látka se získává z oddenku a uplatňuje se při léčbě revmatických onemocnění anebo při zánětech kloubů. Doporučuje se i pro detoxikaci organismu, aby však byla kúra dostatečně účinná, je zapotřebí její dlouhodobé užívání, někdy i 10 týdnů. Při užívání přípravků z juky vždy dbejte na dostatečný pitný režim, abyste usnadnily organismu vylučování toxických látek. Důsledkem zrychleného metabolismu a detoxikace může na začátku pravidelného užívání juky dojít ke zvětšenému množství vylučování moči, k průjmu, ke snížení hladiny cukru a vápníku v krvi. Proto je důležité zaměřit se během léčby na kvalitní stravu a dodávat organismu navíc důležité vitamíny, minerální a stopové látky.

Příznivé účinky juky na lidský organismus:

• zlepšuje trávení;
• napomáhá dokonalému vstřebávání výživných látek;
• svým příznivým vlivem na procesy vylučování posiluje a příznivě ovlivňuje přirozenou očistu organismu;
• její užívání je vhodné při chronickém onemocnění tlustého střeva;
• pomáhá snižovat cholesterol;
• zvyšuje odolnost organismu;
• je velmi účinná při léčbě zánětu kloubů (a to zejména díky tomu, že obsahuje takzvané saponiny).

Detail odstavce: Je juka jedovatá?
Zdroj: Juka
Zveřejněno: 14.6.2014

SLONÍ NOHA

Je sloní noha jedovatá

Sloní noha jedovatá Není. Ale její pojídání nemusí udělat každému dobře.

Detail odstavce: Je sloní noha jedovatá
Zdroj: Sloní noha
Zveřejněno: 5.11.2014

PACHIRA

Je Pachira aquatica jedovatá?

Pachira obsahuje malé množství toxických látek, které mohou způsobit podráždění žaludku, ale pouze u zvířat nebo malých dětí. Pachira není jedovatá, pro dospělého člověka není ani nijak nebezpečná.

Detail odstavce: Je Pachira aquatica jedovatá?
Zdroj: Pachira
Zveřejněno: 6.1.2016

POKOJOVÁ ROSTLINA PACHIRA AQUATICA

Je Pachira aquatica jedovatá?

Jestli je rostlina Pachira aquatica jedovatá, je často kladená otázka. Hlavně kvůli domácím mazlíčkům, kteří často okusují nebo žvýkají listy pokojových rostlin. Pachira není jedovatá, ale samozřejmě obsahuje malé množství toxických látek. Ty mohou způsobit podráždění žaludku, proto je dobré pro jistotu požádat veterináře o odbornou radu. Pro člověka tato rostlina není nebezpečná.

Detail odstavce: Je Pachira aquatica jedovatá?
Zdroj: Pokojová rostlina Pachira aquatica
Zveřejněno: 7.1.2015

JUKA - ŽLOUTNUTÍ LISTŮ

Příčiny

Jukám žloutnou listy z důvodu nadbytečné zálivky (přemokření), nedostatečné zálivky (zasychání) nebo někdy i nedostatečné přihnojování. Vesměs se dá říci, že k tomu dochází v důsledku špatné péče o rostlinu.

Detail odstavce: Příčiny
Zdroj: Juka - žloutnutí listů
Zveřejněno: 30.5.2017

JUKA - ŽLOUTNUTÍ LISTŮ

Jak předejít žloutnutí listů

Tomuto jevu lze předejít vhodnou péčí o juku. Zaměřit se hlavně na přiměřenou zálivku a pravidelné hnojení v době vegetace rostliny.

Detail odstavce: Jak předejít žloutnutí listů
Zdroj: Juka - žloutnutí listů
Zveřejněno: 30.5.2017

JUKA - ŽLOUTNUTÍ LISTŮ

Co s tím dělat

Pokud rostlině začnou žloutnout listy, je třeba zjistit, proč tomu tak je. Jestli z důvodu přemokření, zaschnutí, nebo nedostatkem hnojení.

Pokud se jedná o přemokření, je třeba rostlinu okamžitě přesadit do nového substrátu. U zasychání postačí obnovit rostlině zálivku. A pokud je to nedostatkem hnojení, začněte přiměřeně přihnojovat.

Detail odstavce: Co s tím dělat
Zdroj: Juka - žloutnutí listů
Zveřejněno: 30.5.2017

JUKA

Juka zahradní pěstování

Druhy pěstované celoročně venku vyžadují plně osluněná stanoviště, dostatek slunce, vzduchu a tepla. Juky patří mezi suchomilné rostliny, proto mají zvýšené nároky na dobře propustnou písčitou nebo štěrkovitou půdu. Vhodné je okolí kořenů posypat oblázky.

Hnojivo juka nepotřebuje, i s dlouhým obdobím sucha se rostliny vyrovnávají výborně, vystačí si s vodou z dešťových srážek. Nově vysazené juky však do ujmutí zaléváme. Aby rostoucí juka stále dobře vypadala, odtrhávejte staré, suché spodní listy. Vyškubnout můžete i ty, které netrčí vzhůru a obloukovitě visí dolů. Po odkvětu pak odstraňte celé stvoly.

Dlouhověkost si juka zajišťuje tvorbou postranních růžic. Tyto odnože můžete používat k množení, a to tak, že celou rostlinu opatrně na jaře vyzvednete a rýčem rozdělíte. Odnož, kterou chcete použít, by měla mít dostatek vlastních kořenů. Pro lepší manipulaci při sázení svažte dlouhé listy, klidně i jedním z listů juky, který obsahuje velmi pevná rostlinná vlákna. Po výsadbě půdu okolo rostliny patou přitlačte, abyste odstranili vzduchové kapsy a zabránili vyvrácení. Juku, kterou jste zakoupili v květináči, můžete vysazovat během celé vegetační sezony.

Venkovní druhy jsou plně mrazuvzdorné, obejdou se tedy bez nadestýlky i bez překrytí. Nemějte obavy, když rostliny v zimě stočí své listy do ruličky, zmenšením listové plochy se totiž chrání proti ztrátě vody. Pokud juka zimu nepřežije, nebývá to vinou nízkých teplot, ale nadměrné půdní vlhkosti.

Detail odstavce: Juka zahradní pěstování
Zdroj: Juka
Zveřejněno: 14.6.2014

JUKA

Juka venkovní

Juku zná většina z nás spíše jako nenáročnou exotickou pokojovou rostlinu. Některé druhy však snesou i mráz a lze je pěstovat celoročně venku na zahradě. Vytvářejí husté růžice přízemních listů, které jsou zajímavé svou namodralou barvou či veselým panašováním. Kromě juk se zelenými listy si můžete do zahrady vysadit i kultivary s listy různě zbarvenými, například žlutě pruhovanými.

Zde jsou uvedeny některé druhy, které lze u nás celoročně pěstovat mimo interiéry:

• Yucca gloriosa – patří mezi oblíbené stromové juky. Je mrazuvzdorná asi do -20 °C, dorůstá do pětimetrové výšky a po odkvětu se rozvětvuje. Kvete velkým bílým květenstvím, ostatně jako všechny juky. Foto Yucca gloriosa.
• Yucca glauca – nejmrazuvzdornější stromová juka, odolává totiž teplotám až -37 °C (ovšem jen za velmi suchých podmínek). Roste obvykle do výšky 2 metrů. Foto Yucca glauca.
• Yucca filamentosa – nejznámější a nejodolnější mrazuvzdorná juka, která nevytváří kmen a po odkvětu odumírá. Vytváří hodně odnoží a pěstuje se na našich zahradách jako trvalka. Latnaté květenství měří 100–200 cm. Foto Yucca filamentosa.
• Yucca baccata – známá též jako Banánová juka, vytváří kmen až 1,5 metru vysoký. Snáší mráz až do -29 °C. Má jedlé plody. Foto Yucca baccata.
• Yucca brevifolia – je nejznámější stromová juka, nazývaná též Joshua tree. Vyrůstá až do výšky 15 metrů. Odolná je do -15 °C, takže je v našich klimatických podmínkách nutná velmi dobrá zimní ochrana. Foto Yucca brevifolia.
• Yucca flaccida – velmi dekorativní druh, má měkké, převislé listy, u nás hojně pěstovaný v zahradách a parcích, je spolehlivě mrazuodolný, neinvazivní, množí se dceřinými růžicemi po odkvětu. Foto Yucca flaccida.

Detail odstavce: Juka venkovní
Zdroj: Juka
Zveřejněno: 14.6.2014

JUKA

Yucca filamentosa

Vypadá jako pouštní rostlina, ale na českých zahrádkách se jí daří tak dobře, jako by byla domácí. Juka vláknitá (Yucca filamentosa) je z mrazuvzdorných druhů u nás asi nejvíce pěstovaná, svým tvarem připomíná sadu mečů. Je velmi výrazná a asi na každého udělá silný dojem, i v době, kdy zrovna nekvete. Tato rostlina netvoří kmínek, vytváří pouze přízemní růžici tuhých a na okrajích vláknitých listů (odtud i její název). Listy jsou asi 40–70 cm dlouhé a zbarvené zeleně s modrým.

Juka vláknitá kvete přibližně od poloviny června, kdy v horní třetině silných květních stonků vyrůstajících uprostřed listových růžic postupně vykvétá několik desítek krémově bílých, 3–6 cm velkých zvonkovitých květů, které krásně voní. Celková výška květenství bývá asi 100–180 cm. Po odkvětu celá růžice postupně odumírá a vytvoří se kolem ní několik dceřiných růžic. Tvoří se tak hustý trs, který je možno rozdělit (nejlépe koncem srpna až v září) a juku tak namnožit. Nové růžice nakvétají přibližně až za 3–5 let.

Juka vláknitá je nenáročná a vysoce mrazuvzdorná rostlina (snáší bez potíží mráz větší než -25 °C), takže naše zimy přežívá bez úhony. Vyžaduje však velmi světlé místo, nejlépe se jí daří na plném slunci. Ideální je pro ni lehká, propustná, hlinitopísčitá půda s kvalitní drenáží, aby u kořenů nestála voda. Protože má juka raději sušší prostředí, zalévejte pouze mírně, někdy si rostlina vystačí s běžnými srážkami.

Detail odstavce: Yucca filamentosa
Zdroj: Juka
Zveřejněno: 14.6.2014

JAK ODVODNIT NOHY

Odvodnění organismu přírodní cestou

Pomoc při zavodnění poskytnou vhodné bylinky. Ideální kombinaci pro odvodnění organismu tvoří jalovec obecný, kopřiva dvoudomá, bříza a petržel zahradní. Extrakty z těchto bylin mají schopnost eliminovat otoky dolních končetin, současně podporují látkovou výměnu a přispívají ke zmírnění pocitů únavy a vyčerpání. Především však podporují fungování močových cest a pomáhají při vylučování přebytečných tekutin z těla.

Jalovec

Jalovec obecný (Juniperus communis) zvyšuje vylučování moči a díky tomu zbavuje tělo přebytečných tekutin. Je to keřík, který významně podporuje činnost ledvin, lymfatického systému i trávení. Navíc je významným antioxidantem. Pro odvodnění je nepostradatelnou bylinou.

Kopřiva

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) přispívá k vylučování přebytečných tekutin z organismu, osvěžuje tělo, podporuje vitalitu a energii a významně posiluje imunitní systém.

Bříza

Bříza (Betula Linné) přispívá k vylučování přebytečných tekutin z organismu a napomáhá tělu –podobně jako už předchozí zmíněné byliny – zbavovat tělo přebytečných tekutin. Její zajímavou vlastností je schopnost udržovat v krvi přiměřenou hladinu cholesterolu.

Petržel

Petržel zahradní (Petroselium crispum) podporuje správné fungování močových cest, navíc je významným zdrojem vitamínu C.

Abecední seznam bylin na odvodnění:

• akantopanax, albízie, atraktylis
• bahnička, bez, bob
• cibule zimní
• čepelatka
• drynárie
• euryale
• heřmánek, hroznovice
• chlupatka, choroš
• ibišek
• jahodník, jitrocel, jmelí (jedovatá bylina), juka
• kakost skvrnitý, karbinec, kdoulovec, komonice, kopřiva, krtičník, kručinka
• lagenárie, lapačo, lilek (jedovatá bylina), listnatec, líčidlo, lobelka, lopuch, lotos, lygodium, lýkovec
• maraba, melie, meloun, morušovník, mosla
• olše
• palma areková, papája, polnička, povijník, prha, psyllium
• sargenta, sedmikráska, schizonepeta, sítina, slzovka, stelera, stužkovec, svidina, svízel
• šatavari
• tinospora, touleň srdčitá, trubkovec, tykev
• úhorník
• violka, vraneček, vrbina, vrcholák, vřes
• zarděnice, závitka
• žabník, žlutodřev

Detail odstavce: Odvodnění organismu přírodní cestou
Zdroj: Jak odvodnit nohy
Zveřejněno: 24.8.2017

PRIMULE

Je primule jedovatá?

Prvosenka jarní obvykle pěstovaná u nás jedovatá není. Účinky rostliny ale nejsou zanedbatelné, protože se využívá jako léčivka. Léčivé látky jsou v primuli obsaženy jak v květu, tak v listech, tak i v kořenu.

Primule jak udržet barvu

Proto, aby vám primule krásně kvetla a udržela si svou původní barvu, je potřeba vypěstovat a udržet silnou rostlinu. Ideální je pro ni světlé místo, ovšem bez přímého slunce. Dařit se jí bude ale i v mírném polostínu. Důležitou věcí je teplota – rozhodně květináč neumísťujte nad topení; raději má nižší teploty kolem 12–16 °C, hodí se tedy třeba na chodby. Některé primule se v obchodech zalévají vodou, která obsahuje potravinářské barvivo, čímž se změní právě barva květu.

Detail odstavce: Je primule jedovatá?
Zdroj: Primule
Zveřejněno: 4.9.2014

NENÁROČNÉ POKOJOVÉ ROSTLINY

Juka

Juka je vzrostlá rostlina, která vypadá jako nepravá palma. Zelené, slizké, výjimečné lineární listy se sbíhají do vločky na vrcholku stonku. Juka vyžaduje sluneční světlo a přiměřenou zálivku. Po proschnutí zaniká. V létě se doporučuje vynést ji na otevřený vzduch, v zimě je nezbytné uchovávat ji raději na chladnějších místech. Juka dobře roste při teplotě 13 až 21 °C. Od jara do podzimu udržujeme půdu permanentně vlhkou. Je však lepší, když půda přeschne, než když ji přelijeme. V zimě zeminu zavlažujeme pouze čas od času a v závislosti na teplotě. Rostliny milují zvýšenou vlhkost, ale snášejí i suchý vzduch. Na jaře a v létě jednou za 2 až 4 týdny rostlinu přihnojujeme minerálními hnojivy. Rostlina musí být v blízkosti svěžího vzduchu, proto je v létě vhodnější ji vynést na balkón nebo do zahrady. Pro kvalitní půdní podklad se používá směs zeminy z listové hlíny, dřevité hlíny, humusu, rašeliny, písku (v poměru 1 : 1 : 1 : 1: 1). Rozmnožování probíhá stonkovými odnožemi, výhonky.

• Botanický název: Yucca aloifolia, Yucca elephantipes
• Umístění: velmi světlé a slunné místo
• Teplota: Přiměřená, v zimě chladnější 16 až 18 °C. Nejnižší 8 °C. V zimě je potřeba místnost dobře provětrávat, ale chráníme rostlinu před průvanem.
• Osvětlení: Světlé, slunečné místo. V létě umístění v zahradě a na balkóně. V zimě najít stanoviště světlé, blízko okna. Tyto rostliny postrádají v zimě světlo.
• Zalévání: Bohatě zalévat od jara do podzimu, voda ale nesmí být v misce pod květináčem. Jestli držíme rostlinu v zimě v chladnější místnosti, zaléváme omezeně. Juka nesnáší přelití, zahnívaly by kořeny a objevila by se hniloba i na stonku.
• Rozmnožování: Na jaře zakořeňují vrcholová stébla a také kousky stvolů dlouhých asi 10 cm. Seříznutím dceřiných růžic ze stvolu také získáme novou rostlinu. Odříznuté růžice na místě řezu ošetříme sírou a dáme do vlhkého písku, po zakořenění zasázíme do květináče se zeminou, do které přidáme kousky dřevěného uhlí. Seříznutí růžic provádíme vždy na jaře.

Juka – foto

Zde je několik fotografií, na nichž je možné vidět juku.

Detail odstavce: Juka
Zdroj: Nenáročné pokojové rostliny
Zveřejněno: 19.3.2014

KROTON

Kroton v křížovkách

Název této rostliny se často objevuje i v křížovkách. Otázka: Kroton na 5 písmen – odpověď: Ladel, otázka: Ladel na 6 písmen – odpověď: Kroton, otázka: Pokojová květina na 6 písmen – odpověď: Kroton, otázka: Jedovatá indická rostlina na 6 písmen – odpověď: Kroton.

Detail odstavce: Kroton v křížovkách
Zdroj: Kroton
Zveřejněno: 2.2.2016

JE ROSTLINA ZAMIOCULCAS JEDOVATÁ

Jedovatost pro domácí zvířata

K otravě u domácích mazlíčků postačí menší množství, které zvíře požije. Samozřejmě zaleží na druhu a velikosti zvířete.

Rostlina zamioculcas obsahuje jehličkovité krystaly oxalátu, které po požití způsobují ošklivé záněty sliznic u domácích mazlíčku.

Zjistíte-li, že váš domácí mazlíček konzumoval tuto rostlinu, či objevíte výše popsané příznaky, vyhledejte veterinárního lékaře, který si s otravou poradí.

Detail odstavce: Jedovatost pro domácí zvířata
Zdroj: Je rostlina zamioculcas jedovatá
Zveřejněno: 5.6.2015

POKOJOVÁ ROSTLINA PACHIRA AQUATICA

Pachira aquatica květ

Květy Pachiry aquatica jsou úzké, mají bílou barvu, na konečcích jsou žluté nebo červené. Když rostlina odkvete, objeví se plody, jsou to hnědé bobule, které obsahují semena. Ta nejsou jedovatá. Mohou se jíst v syrovém stavu nebo je možné si je upéct.

Zde si můžete prohlédnout kvetoucí Pachiru aquatica.

Detail odstavce: Pachira aquatica květ
Zdroj: Pokojová rostlina Pachira aquatica
Zveřejněno: 7.1.2015

VÁNOČNÍ HVĚZDA

Je vánoční hvězda jedovatá?

Ve Spojených státech, ale i v jiných zemích stále přetrvává mylný názor, že je vánoční hvězda vysoce jedovatá. Toto tvrzení se prý rozšířilo fámou z roku 1919 o tom, že dvouleté dítě zemřelo po požití jednoho listu poinsettie. Možná za to může i její název v angličtině – poinsettia (poison = jed). I když jsou míza a latex mnoha rostlin rodu pryšcovitých skutečně velmi jedovaté, toxicita vánoční hvězdy je spíše slabá. Její latex (mléčná šťáva) sice může u citlivých lidí způsobit alergickou reakci, lehce podráždit pokožku a žaludek a při požití může rovněž vyvolávat průjem a zvracení. Rostlinné šťávy mohou při kontaktu s okem způsobit dočasné oslepnutí. Z jedné americké studie vyplývá, že by dítě o váze necelých 25 kg muselo sníst 500 listů, aby se nahromadilo dostatečné množství jedu, které by mu mohlo uškodit.

Detail odstavce: Je vánoční hvězda jedovatá?
Zdroj: Vánoční hvězda
Zveřejněno: 13.10.2014

ANTURIE

Je anturie jedovatá

I přes svůj půvab skrývá anturie v každé části svého těla jedovatý toxin. Toxikace tohoto jedu není sice smrtelná pro člověka, nicméně pro domácí mazlíčky, hlavně pro kočky, může představovat fatální problém. Lidé mohou při požití této květiny trpět žaludečními obtížemi, což se týká spíše malých dětí. Dospělí by si měli dávat především pozor při manipulaci s rostlinou, neboť její toxiny mohou při doteku s pokožkou způsobovat nepříjemné vyrážky nebo zarudnutí a pálení kůže.

Detail odstavce: Je anturie jedovatá
Zdroj: Anturie
Zveřejněno: 17.9.2014

JUKA

Juka choroby

U juky se můžete setkat s těmito chorobami a škůdci:

• šedá plíseň
• příznaky: zelený plísňový povlak na listech
• ochrana: napadené listy odstraňte a rostlinu ošetřete fungicidním přípravkem
• virová skvrnitost
• příznaky: špičky listů jsou žlutě skvrnité
• ochrana: napadené rostliny odstraňte, zbylé ošetřete proti mšicím, které virus přenášejí
• skvrnitost listů
• příznaky: na listech se zpočátku objevují drobné hnědé skvrnky s vyvýšeným okrajem a žlutým lemem; skvrny jsou nejprve nepravidelně rozmístěny, později se slévají
• ochrana: odstraňte silně napadené části rostlin, k chemické ochraně můžete použít i speciální postřik; přestaňte rostlinu vlhčit
• vlnatky a štítenky
• příznaky: pletivo listů je prosvětlené, pod lupou jsou viditelné bělavé válcovité vlnatky, u silně napadených listů hnědnou okraje
• ochrana: silně napadené části juky odstraňte, rostlinu čas od času mírně roste nebo osprchujte; pokud juka není vystavena přímému slunečnímu záření, lze ji ošetřit přípravky na bázi minerálního oleje, u větších ploch můžeme oba druhy škůdců stříkat lihem
• puklicovití
• příznaky: na listech se objevují světlá místa po sání, pod hnědými štítky se vyvíjí mnoho mladých jedinců, kteří se pevně usazují podél listových žilek a později hnědnou; při silném napadení jsou listy znečištěné lepivou medovicí, na níž se usazuje saprofytická čerň – listy jsou špinavé
• ochrana: silně napadené listy odstraňte, listy opatrně ošetřete vatovým tamponem namočeným v jedlém oleji a opakovaně ošetřete postřikem na bázi minerálních olejů, puklice se totiž pod olejovým filmem udusí
• třásněnky
• příznaky: části listů se nerovnoměrně zbarvují do bílo-žluta, především na rubu listů jsou viditelné tmavé kupky exkrementů, což je pro napadení třásněnkami charakteristické
• ochrana: drobní žlutí až hnědí dospělci se zdržují převážně na rubu listů a nízká vlhkost společně s vysokou teplotou podporují jejich rozmnožování. Takže prevencí je rosení a snížení pokojové teploty. Přítomnost třásněnek včas zjistíte za pomoci modrých lepových desek.

Detail odstavce: Juka choroby
Zdroj: Juka
Zveřejněno: 14.6.2014

JUKA

Rostliny juka

Většina druhů pochází z teplých oblastí, takže je v našich podmínkách možné pěstovat je pouze jako pokojové rostliny. Jsou velice dekorativní, nenáročné a hlavně vhodné do všech typů bytů. Vzrostlé rostliny se silnými, efektními kmeny vyniknou především jako solitéry ve větších místnostech, zimních zahradách či halách.

Juky lze pěstovat ve dvou základních typech. Jednak tak, jak rostou ve svém přirozeném prostředí, to znamená, že je růžice v tomto případě zasazená přímo do substrátu, roste vzhůru a postupem času vytváří zdřevnatělý kmen. Mnohem častěji se však můžete setkat s jukou palmovitého tvaru, kdy ze silného zdřevnatělého kmínku vyrůstá několik postranních růžic ostrých listů. Mladé listy bývají tuhé a vzpřímené, postupem času se ale ohýbají dolů. Po uschnutí opadají a zanechávají po sobě charakteristickou jizvu. Listy juky jsou čepelovité, na okrajích zubaté. Juka rozkvétá od druhé poloviny června a kvete do konce července, ale teprve když dostatečně dospěje a zesílí, což může trvat i několik let. Květy mívají bílou, krémovou nebo voskově bílou barvu. Některé druhy mohou mít květy světle zelené nebo nachové. Květy vyrůstají buď v hroznech, nebo v latách. Skládají se ze šesti okvětních lístků. V době kvetení je juka mimořádně působivá. Plodem juky je tobolka nebo bobulka.

Vedle základního druhu s tmavě zelenými listy s namodralým nádechem existuje také několik zajímavých pestrolistých kultivarů. K těm nejoblíbenějším patří například Bright Edge se žlutě lemovanými listy nebo Golden Sword (v překladu „zlatý meč“), jehož listy jsou téměř celé žluté a zdobí je zelené okraje.

V našich domácnostech je asi nejrozšířenějším druhem Yucca elephantipes, která pochází z Mexika a Guatemaly. Přestože ve svém přirozeném prostředí dosahuje běžně výšky nad 10 m, v bytě roste velmi pomalu. Má rozšířený spodek kmene a matně zelené listy. Dalším druhem juky, se kterým se můžeme setkat spíše ve specializovaných obchodech, je Yucca aloifolia. Ta je specifická tím, že u země vytváří rozvětvené kmínky (takzvaná dvojčata) a u báze tvoří často odnože. Její listy jsou tmavozelené, špičaté a tuhé. U starších exemplářů se pak můžete dočkat i vysokých květenství se žlutavými květy. Tento druh pochází z jihu USA a Mexika, ale můžete se s ním setkat i na západoindických ostrovech. Dalším zajímavou odrůdou je Yucca texanum, která patří k vzácným druhům na jihu USA. Její úzké listy jsou pokryté bílým chmýřím.

Detail odstavce: Rostliny juka
Zdroj: Juka
Zveřejněno: 14.6.2014

JUKA

Juka pěstování doma

Juky nejsou příliš náročné na péči. Vyžadují však dostatek světla, jinak jim postupně žloutnou spodní listy. V létě můžete i doma pěstovanou juku přestěhovat na prosluněnou terasu nebo balkon. Zvolte pro ně ale chráněné místo, kde je neohrozí přímé sluneční záření, průvan ani prudký déšť.

Juku zalévejte vydatně od dubna do října, v této době také jednou za tři týdny rostliny přihnojujte tekutým hnojivem pro palmy a v suchých panelákových bytech nezapomeňte rosit listy. Při zálivce dávejte pozor, protože juka je citlivá na přemokření. Nechte tedy substrát před dalším přísunem vody proschnout. Dlouhodobé nadměrné zalévání má totiž za následek zahnívání kořenů a uvadání listů. V létě juce pěstované doma vyhovuje normální pokojová teplota nebo pobyt venku. V zimě má ráda nižší teploty, které by však neměly klesnout pod 10 °C. Jako nejvhodnější umístění se jeví zimní zahrada, případně prosklená lodžie. Ve svých přirozených podmínkách přežívají juky dlouhé období sucha, proto jim v době od listopadu do března omezte zálivku na minimum. Stačí zalévat pouze tolik, aby kořenový bal zcela nevyschl. V době vegetačního klidu také nehnojte.

Juku přesazujte na jaře přibližně jednou za dva roky, a to do květináčů, jejichž průměr je oproti těm původním větší minimálně o pět centimetrů. Starším rostlinám stačí vyměnit pouze svrchní vrstvu hlíny v květináči. Na přesazování používejte běžný hlinitý substrát nebo si kupte speciální substrát pro palmy, přidejte k němu kvalitní zahradní zeminu a trochu písku. Do spodní části nádoby nasypte nejlépe keramzit, který poslouží jako drenáž.

Když už je juka hodně velká nebo se vám nelíbí její tvar, můžete z ní na jaře odejmout kmínkové řízky. Rostlinu vyjměte z květináče a na pevném podkladu rozřežte kmen pilkou na části dlouhé cca 10 cm. Každá z nich musí mít alespoň jedno očko. Místa řezu je vhodné posypat stimulátorem, poté řízky vsaďte kolmo do substrátu z jednoho dílu rašeliny a jednoho dílu písku. Řízky nejlépe zakoření na stinném, vlhkém místě, při teplotě 24–27 °C. V domácích podmínkách si můžete vypomoct fólií, jíž zakryjete květináč. Jakmile řízky zakoření a objeví se nové výhonky, můžete mladé rostlinky přesadit do samostatných nádob nebo k sobě zasadit do skupiny několik exemplářů různé výšky.

Detail odstavce: Juka pěstování doma
Zdroj: Juka
Zveřejněno: 14.6.2014