Rychlá odpověď: Krásnohlávek (Calocephalus brownii) není považován za jedovatou rostlinu pro lidi ani domácí zvířata. Neobsahuje známé silně toxické látky. Při požití může u citlivých osob nebo zvířat způsobit pouze mírné zažívací potíže, proto se běžně pěstuje jako bezpečná okrasná rostlina v zahradách i květináčích.
Krásnohlávek patří mezi rostliny, které na první pohled přitahují pozornost. Jeho stříbrné větvičky vypadají téměř jako kovové a v zahradních kompozicích vytvářejí výrazný kontrast k zeleným rostlinám. Právě jeho neobvyklý vzhled ale často vyvolává otázky, zda není tato rostlina jedovatá.
V tomto článku se podíváme na skutečnou toxicitu rostliny Calocephalus brownii, vysvětlíme její chemické složení a přidáme také praktické zkušenosti pěstitelů. Dozvíte se, zda může být krásnohlávek nebezpečný pro děti, psy nebo kočky a jak tuto zajímavou rostlinu bezpečně pěstovat.
FAQ – často kladené otázky
Je krásnohlávekjedovatý pro kočky?
Krásnohlávek (Calocephalus brownii) není běžně uváděn jako jedovatá rostlina pro kočky. Podle dostupných informací z botanických a veterinárních zdrojů nepředstavuje při běžném kontaktu výrazné riziko.
Přesto je důležité sledovat chování zvířete. Pokud kočka okusuje větší množství rostliny, může se objevit podráždění žaludku nebo krátkodobé zvracení. Tyto reakce nejsou způsobeny silnou toxicitou, ale spíše přirozenou reakcí organismu na rostlinný materiál. Ve většině případů však kočky o krásnohlávek nejeví větší zájem.
Je krásnohlávekjedovatý pro psy?
Krásnohlávek není klasifikován jako jedovatá rostlina pro psy a většina veterinárních databází ho neuvádí mezi nebezpečnými druhy.
Pokud pes náhodně okusí malé množství větviček, obvykle se nic nestane. Ve výjimečných případech může dojít k mírnému podráždění žaludku nebo krátkodobému zvracení. Taková reakce je běžná u mnoha okrasných rostlin a neznamená, že je rostlina silně toxická. Přesto je vhodné zabránit zvířeti v okusování rostlin.
Je Calocephalus brownii jedovatý pro děti?
Rostlina Calocephalus brownii není považována za jedovatou pro děti a běžný kontakt s ní nepředstavuje zdravotní riziko.
Stejně jako u jiných okrasných rostlin je však vhodné zabránit dětem v konzumaci částí rostliny. Při požití většího množství může dojít k mírnému podráždění žaludku. Tyto situace jsou ale velmi vzácné a většinou se omezují pouze na krátkodobé nepohodlí.
Může dítě sníst krásnohlávek?
Malé množství rostliny obvykle nezpůsobí žádné vážné problémy. Krásnohlávek neobsahuje známé silně toxické látky.
Přesto platí obecné pravidlo, že okrasné rostliny nejsou určeny ke konzumaci. Pokud by dítě snědlo větší množství rostliny a objevily by se zažívací potíže, je vhodné kontaktovat lékaře. Ve většině případů však k žádným vážným reakcím nedochází.
Co dělat když pes sní krásnohlávek?
Pokud pes sní malé množství krásnohlávku, obvykle není nutný žádný zásah. Rostlina není považována za silně toxickou.
Je však dobré zvíře sledovat. Pokud by se objevily příznaky jako opakované zvracení, apatie nebo průjem, je vhodné kontaktovat veterináře. Tyto reakce jsou ale velmi neobvyklé a většina psů po prvním ochutnání o rostlinu ztratí zájem.
Je silver bush jedovatý?
Rostlina známá jako silver bush je stejné druhové označení jako Calocephalus brownii. Tento anglický název se používá především v zahraničních zahradnických článcích.
Podle dostupných informací není silver bush považován za jedovatou rostlinu. Stejně jako u českého názvu krásnohlávek platí, že při běžném kontaktu nepředstavuje riziko pro člověka ani domácí zvířata.
V naší poradně s názvem KRÁSNOHLÁVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Astrid Krupková.
Dobrý den
prosím o radu. Ráda bych si sama namnožila rostlinku jménem krásnohlávek a nevím, jak se množí. Budu moc ráda, když mi někdo poradí. Za radu předem děkuji a přeji pěkně prožité svátky vánoční.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Krásnohlávek se množí setím a řízky. Řízkování je běžnější a proto vám ho vysvětlím. S řízkováním se začíná během ledna, kdy byste měla nastříhat větvičky. Řez provedete na horní části větvičky s nejméně dvěma internodiemi, které je třeba vložit do substrátu o teplotě 20° C, aby mohlo začít zakořenění. Poté, co kořenový systém dokončí formování, by měly být řízky přesazeny do květináče. O čtrnáct dní později nechte teplotu klesnout na 16–18° C. V další fázi proveďte zakrácení vrcholků, aby se zahájilo boční větvení. Od února do května procházejí rostliny takzvanou fází produkce za studena při teplotě 10–15° C.
Běžnou praxí je zakořenění řízků přímo do květináče nebo zavěšených košů. Tímto způsobem, pokud zasadíte několik řízků dohromady, získáte okamžitý efekt větších a hojnějších, luxusních květináčů.
Otázka „Je krásnohlávekjedovatý?“ patří mezi nejčastější dotazy, které lidé o této rostlině vyhledávají. Je to logické – mnoho okrasných rostlin může obsahovat toxické látky a při pěstování v domácnosti je bezpečnost důležitá zejména v prostředí s dětmi nebo domácími zvířaty.
Podle dostupných botanických a veterinárních databází není Calocephalus brownii klasifikován jako jedovatá rostlina. Neobsahuje známé silné toxiny, jaké se nacházejí například u oleandru nebo náprstníku. V praxi to znamená, že při běžném kontaktu s rostlinou nehrozí žádné nebezpečí.
Přesto je důležité dodat, že téměř každá rostlina může při požití většího množství způsobit mírné podráždění žaludku. To je přirozený obranný mechanismus rostlin proti býložravcům. V případě krásnohlávku se jedná především o aromatické látky a terpeny, které mohou být při konzumaci nepříjemné.
Následující tabulka srovnává toxicitu krásnohlávku s některými známými jedovatými rostlinami, které se běžně pěstují v zahradách.
rostlina
toxicita
krásnohlávek
nízká / neprokázaná
oleandr
velmi jedovatý
náprstník
silně jedovatý
durman
silně toxický
Z tohoto srovnání je patrné, že krásnohlávek nepatří mezi nebezpečné okrasné rostliny. Většina zahradníků ho považuje za bezpečný druh vhodný pro běžné pěstování.
V naší poradně s názvem PIERIS JAPONICA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Balašová.
Dobrý den ,
chtěla jsem se zeptat jestli je rostlina pieris japonica ( mountain fire ) jedovatý pro domácí zvířata a v jakém množství .Je možné že způsobí uhynutí malých koziček ?
Děkuji za odpověď , Balašová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Japonský pieris je jedovatý. Je jedovatý úplně stejně, jako rododendron. Obě rostliny totiž obsahují šedé toxiny, tak zvané polyhydroxylované diterpeny. Toxická dávka zelené rostliny u skotu a koz je 0,2-0,6% tělesné hmotnosti zvířete, takže když malá kozička váží 15 kg, tak je pro ni smrtelná dávka 30 až 90 gramů této rostliny.
Mezi hlavní příznaky patří:
- nadměrné slinění, zvracení a bolest břicha, které se obvykle projeví 6-8 hodin po konzumaci rostliny;
- svalová slabost a neobvyklý klid;
- zrychlený srdeční tep s komorovou tachykardií, arytmie;
- zrychlená dýchací frekvence;
- u těžce otrávených zvířat dochází ke křečím.
Léčba
Neexistuje žádná specifická léčba otravy polyhydroxylovanými diterpeny. Pokud nedojde k aspirační pneumonii, tak se zvířata obvykle sama zotaví. Aspirační pneumonie je typ plicní infekce, která je způsobena vdechnutím obsahu žaludku. Při otravě může pomoci aktivní uhlí a projímadlo.
Pokud kyzy dlouhodobě spásají japonský pieris, tak pak začnou rodit mrtvá kůzlata, projeví se u nich tak zvaná mumifikace plodu.
V zahradnictví se krásnohlávek používá především jako dekorativní rostlina. Díky své stříbrné barvě a kompaktnímu tvaru je ideální pro moderní zahradní kompozice.
Nejčastěji se vysazuje do smíšených záhonů, kde vytváří kontrastní prvek mezi barevnými květinami. Velmi dobře se kombinuje například s levandulí, okrasnými travinami nebo růžovými a fialovými květinami.
Rostlina je také velmi oblíbená v květináčích a truhlících. Díky kompaktnímu růstu se hodí na terasy, balkony nebo vstupní prostory domů.
Následující fotografie ukazuje krásnohlávek (Calocephalus brownii) vysazený přímo v zahradním záhonu mezi dalšími okrasnými rostlinami. Kompaktní stříbrný keřík vytváří výrazný kontrast k zeleným listům okolních rostlin a pomáhá opticky zvýraznit strukturu celého záhonu. Právě tato schopnost kontrastu je důvodem, proč se krásnohlávek často používá v moderních zahradních výsadbách.
Kromě zahradních výsadeb se krásnohlávek často používá také v dekoracích. Díky pevné struktuře větviček je vhodný do zimních aranžmá nebo svátečních dekorací.
V některých zemích se dokonce používá jako součást vánočních dekorací, protože jeho stříbrná barva připomíná zimní atmosféru.
Krásnohlávek je neobvyklá okrasná rostlina pocházející z Austrálie. Botanicky se označuje jako Calocephalus brownii, v novější klasifikaci také Leucophyta brownii. Patří do čeledi hvězdnicovitých a v přírodě roste v suchých a větrných oblastech pobřežní Austrálie.
Na první pohled zaujme svou typickou stříbrnou barvou a hustou strukturou větviček. Rostlina vytváří kompaktní keřík, který připomíná jemnou drátěnou kouli. Právě díky tomuto vzhledu je oblíbená v zahradní architektuře i v dekorativních květináčích.
Následující tabulka ukazuje základní charakteristiky této rostliny, které pomáhají pochopit její původ a způsob růstu.
vlastnost
hodnota
latinský název
Calocephalus brownii
alternativní název
Leucophyta brownii
český název
krásnohlávek
původ
Austrálie
typ rostliny
okrasný polokeř
výška
20–40 cm
Následující fotografie ukazuje typický vzhled rostliny Calocephalus brownii, známé také jako krásnohlávek. Rostlina vytváří hustý kulovitý keřík složený z jemných stříbrných větviček, které připomínají tenké drátky. Právě tato neobvyklá struktura je důvodem, proč se krásnohlávek často používá jako kontrastní okrasná rostlina v moderních zahradních výsadbách.
Ve svém příspěvku CALOCEPHALUS BROWNII ALIAS KRÁSNOHLÁVEK NEBO TAKÉ DRÁTOVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindřich.
Článek obsahuje přesně ty informace o krásnohlávku, které mi po prostudování jiných zdrojů chyběly (střih, množení...), neboť se náš krásně rozrostlý keřík, v sezóně letněný a momentálně zazimovaný, chystáme na jaře trošku ostříhat a z řízků "naklonovat". Za článek proto velmi děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jedním z častých dotazů zahradníků je otázka, zda je krásnohlávek trvalka nebo pouze letnička. Odpověď závisí především na klimatu, ve kterém rostlina roste.
V Austrálii, odkud rostlina pochází, je krásnohlávektrvalka. Může růst několik let a postupně vytváří větší keřík.
V evropských podmínkách je situace trochu jiná. Rostlina totiž není příliš odolná vůči silným mrazům. V chladnějších oblastech proto často nepřežije zimu a pěstuje se spíše jako sezónní rostlina.
V mírnějších oblastech nebo při pěstování v chráněném prostředí však může krásnohlávek přežít i několik let. Zahradníci ho proto někdy přezimují v chladné a světlé místnosti.
V naší poradně s názvem CHOROBA JABLONÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie čiháková.
dobrý den,na jabloních na větvích je bílý povlak,něco jako mech,ale hrubější,proti mechu okraje roztřepeně,prosím,poradte co s tím,jaký postřik,děkuji. Marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Bílý povlak na větvích jabloní je zamoření mšicemi. Zbavíte se jich postřikem, který mšice zahubí. Existuje moderní postup, který není jedovatý a přesto spolehlivě mšice zlikviduje. Koupit ho můžete pod názvem Rock Effect, zde je vidět jak vypadá a kolik stojí https://www.zbozi.cz/dum-by…
Jde o přírodní nejedovatý olej, který mšice pokryje a zalepí jim dýchací otvory a tím je usmrtí. Postřik je potřeba udělat dvakrát po sobě s odstupem 7 dní. Postřik se aplikuje na celé rostliny, ale je-li strom velký, tak jen na postižená místa.
Krásnohlávek je velmi snadno rozpoznatelná rostlina, protože jeho vzhled se výrazně liší od běžných zahradních druhů. Na rozdíl od většiny rostlin totiž téměř nemá klasické listy. Celý keřík tvoří husté stříbrné větvení.
V zahradách se často používá jako kontrastní prvek mezi zelenými rostlinami nebo květinami. Díky své barvě působí velmi dekorativně a dobře se kombinuje například s levandulí nebo okrasnými travinami.
Následující tabulka shrnuje typické znaky, podle kterých lze krásnohlávek bezpečně poznat.
znak
popis
barva
stříbrná až šedá
listy
velmi malé nebo téměř neviditelné
struktura
husté větvení
tvar
kulovitý keřík
Na následující fotografii je vidět krásnohlávek (Calocephalus brownii) pěstovaný v květináči v zahradním prostředí. Rostlina vytváří kompaktní kulovitý keřík složený z jemných stříbrných větviček. Díky svému neobvyklému vzhledu se často používá jako dekorativní prvek na terasách, balkonech nebo v moderních zahradních kompozicích.
V naší poradně s názvem PŘÍSAVNÍK TŘÍPRSTÝ JEDOVATÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ANNA SUCHA.
Mohl by mě někdo odpovědět jestli je přísavník tříprstý jedovatý,aby se něco nestalo dětem.Moc děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na přísavníku jsou jedovaté jeho plody. Jed účinkuje jen na savce, takže ptáci ani domácí drůbež nejsou ohroženi. Jedovatost bobulí je jen slabá a k otravě ohrožující život dětí by bylo zapotřebí sníst velkou hrst těchto plodů. Jejich chuť je však silně hořská a díky tomu je prakticky nemožné spolknout větší množství bobulí. Takže otravy dětí se přímo bát nemusíte.
Existuje několik důvodů, proč lidé považují krásnohlávek za potenciálně jedovatou rostlinu. Nejčastěji je to kombinace neobvyklého vzhledu, exotického původu a nedostatku informací.
První důvod je jeho stříbrná barva. Mnoho rostlin se stříbrnými nebo šedými listy obsahuje aromatické silice, které mohou být ve větším množství problematické. Příkladem je například pelyněk nebo některé druhy santoliny.
Druhým důvodem je původ rostliny v Austrálii. Australská flora je známá tím, že obsahuje mnoho druhů s chemickou obranou proti býložravcům. To u lidí často vyvolává obavy, zda podobné látky neobsahuje i krásnohlávek.
Třetím důvodem je neobvyklá struktura rostliny. Její větvičky připomínají jemný kovový drát a působí velmi netypicky. Lidé si proto často myslí, že jde o exotický druh s neznámými vlastnostmi.
Přestože je krásnohlávek považován za bezpečnou rostlinu, existují situace, kdy nemusí být ideální volbou pro každou zahradu nebo domácnost.
První skupinou jsou domácnosti s velmi aktivními domácími zvířaty, která mají tendenci okusovat rostliny. I když krásnohlávek není považován za jedovatý, je vždy lepší zabránit zvířatům v konzumaci jakýchkoliv okrasných rostlin.
Druhou skupinou jsou domácnosti s velmi malými dětmi, které mají tendenci ochutnávat různé předměty nebo rostliny. V takovém případě je vhodné umístit rostliny mimo jejich dosah.
Dalším omezením může být klima. V oblastech s velmi chladnými zimami může být pěstování krásnohlávku náročnější, protože rostlina není plně mrazuvzdorná.
Přestože je krásnohlávek poměrně nenáročná rostlina, některé chyby při pěstování mohou vést k jeho poškození nebo úhynu. Nejčastější problémy souvisejí se zálivkou a půdou.
První častou chybou je přelití. Rostlina pochází ze suchých oblastí a její kořeny nejsou přizpůsobeny dlouhodobě mokré půdě. Pokud je půda příliš vlhká, mohou kořeny začít zahnívat.
Druhou častou chybou je špatná drenáž. Krásnohlávek potřebuje velmi propustnou půdu, která rychle odvádí přebytečnou vodu.
Třetím problémem je silný mráz. Rostlina není plně mrazuvzdorná a v chladných zimách může snadno uhynout.
Následující tabulka ukazuje základní požadavky rostliny na pěstování.
faktor
požadavek
světlo
plné slunce
zálivka
mírná
půda
propustná
mráz
špatně snáší
Tato pravidla vycházejí z přirozeného prostředí rostliny. Pokud se je podaří dodržet, může krásnohlávek růst velmi dobře a dlouhodobě si udržet svůj typický vzhled.
Pokud chcete krásnohlávek pěstovat bezpečně a bez problémů, je dobré dodržovat několik základních pravidel. Následující postup vychází z praktických zkušeností pěstitelů i z doporučení zahradníků.
Vyberte slunné stanoviště. Krásnohlávek potřebuje co nejvíce světla. Na plném slunci si udržuje kompaktní tvar a typickou stříbrnou barvu.
Použijte dobře propustnou půdu. Ideální je směs zahradní zeminy, písku a drobného štěrku. Taková půda umožňuje rychlý odtok vody.
Zalévejte střídmě. Rostlina pochází ze suchých oblastí a nesnáší přemokření. Zalévejte pouze tehdy, když je půda skutečně suchá.
Chraňte rostlinu před mrazem. Pokud pěstujete krásnohlávek v květináči, je vhodné ho na zimu přenést do světlé a chladné místnosti.
Pravidelně kontrolujte stav rostliny. Sledujte barvu větviček a celkový tvar keříku. Pokud rostlina ztrácí kompaktní vzhled, může to být signál nedostatku světla.
Tento jednoduchý postup pomáhá zajistit, že rostlina bude zdravá a bude si dlouhodobě udržovat svůj dekorativní vzhled.
Ve svém příspěvku ŠPEKÁČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Fr.persin.
někde jste chybovali. lák se musí převařit a cibule , česnek, křen případně jiné
indegrience zaléváte třeba i teplým lákem pro urychlení a to vše najednou i s proloženou cibulí. Vaš výrobek doporučuji nejíst! a vhodně zlikvidovat! Může vzniknout prudce jedovatý mrtvolný jed.
Dalším důvodem, proč vznikají obavy z jedovatosti této rostliny, je její podobnost s některými jinými druhy. Některé stříbrné rostliny totiž mohou obsahovat silice nebo jiné chemické látky, které jsou pro zvířata problematické.
Následující tabulka ukazuje nejčastější rostliny, se kterými si lidé krásnohlávek pletou.
rostlina
hlavní rozdíl
santolina
má výrazné listy
artemisia
silná aromatická vůně
helichrysum
měkké stříbřité listy
Tyto rostliny sice mohou mít podobnou barvu, ale jejich struktura je odlišná. Krásnohlávek má totiž téměř drátkovité větvičky, zatímco většina podobných druhů má klasické listy.
Podobná situace platí také u psů. Většina psů nemá tendenci okusovat okrasné rostliny, ale mladí psi nebo štěňata mohou být zvědaví a některé rostliny zkoušet.
Podle zkušeností pěstitelů i veterinárních zdrojů není krásnohlávek považován za jedovatou rostlinu pro psy. Pokud pes okusí malé množství větviček, obvykle se nic nestane.
V některých případech může dojít pouze k mírnému podráždění žaludku, které se projeví například krátkodobým zvracením. Tyto případy jsou však velmi vzácné a většinou souvisejí s větším množstvím rostlinného materiálu.
Calocephalus neboli krásnohlávek či drátovec je malý, hustě spletitý, stálezelený keř s jehlicovitými listy směřujícími dolů. Krásnohlávek má větve velmi blízko u sebe. Má stříbřitou barvu. Snese mořskou vodu a slaný vzduch. Calocephalus v Česku pěstujeme jako pokojovou rostlinu, přenosnou rostlinu anebo jako zahradní jednoletku, protože je citlivý na mráz. Dobrou zprávou ale je, že pohledově atraktivní zůstává krásnohlávek i dávno po tom, co uschne nebo umrzne, takže se z něj venku můžeme těšit prakticky celou zimu. Kromě nádob a závěsných košů je vhodný do obrub a na skalku.
Ve svém příspěvku JAK VYPADÁ KOUSNUTÍ OD PAVOUKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Synek Michal.
Dobrý den, chci se zeptat je možné, že by mě mohl kousnout pavouk ??? V noci při spánku mě něco dvakrát kouslo do ruky. Relativně jsem reagoval poprvé tak ze mě něco bodlo do ruky a mírně probralo. Na což jsem cukl rukou. Po nějaké době to bylo znovu kdy jsem už v procitnutí něco rozmačkal neboť mě znovu něco kouslo do prstu téže ruky. Na horní straně ruky kde bylo první kousnutí to začalo svědet. A nateklo a cca 4-5 dnů bylo nateklé. Prst byl o něco horší. Tam se mi udělala malá ranka která chvílemi i krvácela. Ale relativně bolelo to méně než první kousnutí. Na ruce mí zůstal dva vpichy vedle sebe s rozpětím cca 3,8mm od sebe. A na prstu také, ale díky tomu že to byla "otevřena" ranka, která se léčila cca týden není to už tak zřejmě vidět. Celou dobu uvažuji vlastně co mě to potkalo ??? Tak se chci zeptat zda fakt to mohl být u nás na Severní Moravě pavouk .... ????
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miluše HÁlová.
Pravděpodobně mně v noci kousl pavouk do špičky prstu Celá špička bolela hrozně cukalo to v prstu hrozně cukalo a celý prst byl červení a necítila jsem jako kdyby byl umrtven pomalu dva dni co mám příště dělat mám zavolat lékaře jaký pavouk asi byl děkuji Hálová
Austrálie je kontinent s velmi specifickým klimatem. Mnoho oblastí je suchých, větrných a s extrémně intenzivním slunečním zářením. Rostliny, které zde rostou, si proto musely vyvinout řadu adaptací.
Krásnohlávek patří mezi druhy, které jsou dokonale přizpůsobeny suchému prostředí. Jeho struktura větviček minimalizuje odpařování vody a umožňuje rostlině přežít i v období dlouhodobého sucha.
Další důležitou vlastností je schopnost růst v chudé a propustné půdě. V přírodě často roste na písčitých nebo kamenitých stanovištích, kde je velmi málo živin. Rostlina proto nepotřebuje intenzivní hnojení.
Právě tyto vlastnosti vysvětlují, proč je krásnohlávek tak oblíbený i v evropských zahradách. Je totiž poměrně odolný vůči suchu a vyžaduje jen minimální péči.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jednou z nejvýraznějších vlastností rostliny Calocephalus brownii je její typická stříbrná barva. Na první pohled působí téměř jako kovový keřík a v zahradních kompozicích vytváří velmi silný vizuální kontrast. Tato barva ale není náhodná – jde o důležitou adaptaci rostliny na extrémní podmínky prostředí.
Krásnohlávek pochází z oblastí Austrálie, kde jsou velmi silné sluneční paprsky, dlouhá období sucha a často také slaná půda. Rostlina se těmto podmínkám přizpůsobila několika způsoby. Jedním z nich je právě stříbrné zbarvení větviček.
Stříbrná barva vzniká díky jemným chloupkům a voskové vrstvě na povrchu rostliny. Tyto struktury odrážejí část slunečního světla a pomáhají rostlině snížit přehřívání. Díky tomu se z rostliny odpařuje méně vody a může přežít i v suchém prostředí.
Další výhodou tohoto povrchu je ochrana proti silnému větru a slanému aerosolu, který se v pobřežních oblastech Austrálie běžně vyskytuje. Rostlina je tak schopná růst v prostředí, kde by mnoho jiných druhů nepřežilo.
Zahradní architekti tuto vlastnost využívají při tvorbě moderních výsadeb. Stříbrné rostliny totiž dokážou opticky zesvětlit záhon a vytvořit kontrast k tmavě zeleným rostlinám nebo barevným květům.
Krásnohlávek je zajímavá okrasná rostlina, která si získala oblibu díky svému neobvyklému vzhledu a nenáročnému pěstování. Jeho stříbrné větvičky dokážou vytvořit výrazný kontrast v zahradních výsadbách a často se používají také v dekorativních aranžmá.
Z hlediska bezpečnosti není Calocephalus brownii považován za jedovatou rostlinu. Neobsahuje silné toxiny a při běžném kontaktu nepředstavuje riziko pro člověka ani domácí zvířata.
Přesto je vždy dobré dodržovat základní pravidla při pěstování okrasných rostlin. Rostliny nejsou určeny ke konzumaci a malé děti nebo domácí zvířata by neměly mít možnost je okusovat.
Při správném pěstování může být krásnohlávek velmi atraktivním a bezpečným doplňkem zahrady nebo terasy.
