JEDNODUCHY CISKEJK je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Cheesecake (čti čískejk) je dezert sestávající z měkkého, čerstvého sýrového základu, často smíchaného s vejci a cukrem, který se obvykle podává na těstě vyrobeném ze sušenek, grahamových krekrů nebo těsta. Je známý svou krémovou texturou a často se podává chlazený. I když je často považován za dort, technicky se jedná o druh pečeného nebo nepečeného koláče.
Cheesecake charakteristika
Dříve byl čískejk pouze pečený dort, v dnešní době se připravuje i v nepečené variantě. Lze jej připravit podle původní receptury, tedy čistě sýrový, nebo s různými příchutěmi, které bývají s ovocem nebo s čokoládou.
Hlavními ingrediencemi jsou tvarohový čerstvý sýr, sušenky, cukr, máslo a zakysaná smetana.
První čískejk byl vyroben na řeckém ostrově Samos. Formy na něj byly nalezeny právě na tomto místě a datují se k roku 2000 před naším letopočtem. Sýr a sýrové výrobky zde byly už daleko dříve, první nálezy jsou však datovány až k tomuto roku. V Řecku byl čískejk považován za výborný zdroj energie a byl podáván sportovcům během prvních olympijských her v roce 776 př. n. l. Jednoduchá verze čískejku s pšeničnou moukou, medem a sýrem byla také servírována na řeckých svatbách.
Zatímco se v Americe se ustaloval pohled na cheesecake, v Evropě se stále experimentovalo s jeho variantami. Například Italové používají sýr Ricotta, Řekové sýr Mizithra nebo Feta. Němci dávají přednost tvarohu a Japonci používají kombinaci kukuřičného škrobu a vaječných bílků.
Přestože lze považovat čískejk za sladký dezert se stejnými základními ingrediencemi, existují i speciální verze, které obsahují plísňový sýr, mořské plody, pikantní chilli nebo dokonce tofu. Přes 4000 let úprav vedlo k dnešním stovkám druhů čískejků a vy si tak můžete vychutnat tuto delikatesu v restauracích nebo i ve vlastní kuchyni.
Ve svém příspěvku PIZZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Ráda bych se zeptala na těsto na Pizzu které když chladne není tak tvrdé a zůstává alespon trošku vláčné a jestli se dá dát do mražáku jako kupovaná a pak znovu ohřát aby zase změkla děkuji předem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka.
Nemít na druhý den tvrdou pizzu - jednoduchý návod na to je mít kvalitní mouku a z ní dělat těsto. Rozhodně nedělejte těsto jen z Hladké mouky, potřebujete 00 - pekařskou hladkou, nejlépe Italskou. Já podle tohoto testa dělám co je na stránce dělám už dlouho a jsem velice spokojená. A manžel si rochní
Ingredience na korpus: 90 g rozpuštěného másla, 200 g digestivních sušenek (lze nahradit Club sušenkami), 1 lžíce cukru krupice
Ingredience na náplň: 900 g Philadelphie (nebo jiného krémového sýru), 200 g cukru krupice, 2 lžíce vanilkového cukru nebo vanilkové esence, 1 lžička kůry z citronu, 3 vejce a jeden žloutek, pokud chcete cheesecake vyšší, přidejte zakysanou smetanu, cca 250 ml
Technologický postup: Připravíme si formu na dort, dno vyložíme pečicím papírem a stěny vymažeme máslem asi do výše 2 cm. Poté rozemeleme sušenky ve food procesoru, nebo rozdrtíme válečkem v sáčku pod utěrkou. Rozdrcené sušenky smícháme s rozpuštěným máslem a pokryjeme jimi dno, případně si vytvoříme zvýšený okraj. Dáme péct do trouby na 10 minut při 160 °C. Poté vyndáme a necháme vychladnout. Než nám základ vychladne, připravíme si krém. Vyšleháme krémový sýr do hladké konzistence, na to stačí asi 2 minuty, a pak při pomalém šlehání přidáváme smíchaný cukr a citronovou kůru. Pomalu vmícháme vejce se žloutkem. Nakonec všlehejte i zakysanou smetanu (pokud ji chcete přidat). Krém by měl být hladký, lehký a provzdušněný. Nyní znovu pomažte stěny formy máslem a pomalu vlijte krém na sušenkový základ. Krém uhlaďte stěrkou či nožem, povrch by měl být co nejrovnější. Čískejk by se měl správně péct ve vodní lázni, pomáhá to držet všude stejnou teplotu a dezert je potom i méně vysušený a nepraská. Nebo těsně pod mřížku, na které je forma s budoucím čískejkem, postavte pekáček s vodou, funguje to stejně. Trouba by měla být předem zahřátá na 180 °C. Pečeme cca 15 minut, pak stáhneme na 12O °C a pečeme dalších 30 až 45 minut. Doba pečení závisí na troubě a na výšce náplně. Trouba by se během pečení neměla otevírat, udělejte to tedy, až ke konci pečení, kdy budete chtít dort zkontrolovat. Čískejk je hotový, když je náplň na okraji pevná, ale uprostřed se ještě trochu třese. Pokud je tomu tak, vypněte troubu, dort nechte uvnitř a pootevřete dvířka, po 20 minutách dort vyndejte a nechte úplně vychladnout. Nakonec ho dejte do lednice, a to minimálně 2 hodiny před podáváním.
V naší poradně s názvem PREVISLE MUSKATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Vodrážkoaá.
jaké polopřevislé převislé muškáty si koupit které vic kvetou,plnokvěté nebo jednoduché?Které vic kvetou?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Plnokvěté jsou hezčí na pohled z blízka, ale nevytvoří moc dlouhé květopády. Z dálky jsou lepší jednoduché muškáty, protože bujně rostou a množství květů obalí jejich dlouhé šlahouny a to pak vytváří opravdu dlouhé převislé květopády. Skvělé jsou jejich kombinace v jednom květináči. Například jednoduchý bílý s plnokvětým červeným.
Ingredience: 200 g máslových sušenek, 100 g rozpuštěného másla, 500 g ricotty nebo měkkého tvarohu, 50 g cukru krupice, 3 lžíce citronové šťávy, 2 lžíce jemné krupičky, 3 žloutky z velkých vajec, nastrouhaná kůra ze 2 velkých citronů, citronová šťáva z 1 citronu
Technologický postup: Nalámané sušenky rozmixujeme v robotu, přidáme rozpuštěné máslo a prošleháme. Dortovou formu s rozevíracím okrajem o průměru 20–25 cm vyložíme pečicím papírem, vložíme do ní sušenkovou směs a rovnoměrně ji obrácenou lžící rozetřeme. Nádobu robota vytřeme, dáme do ní měkký tvaroh nebo ricottu, najemno nastrouhanou citronovou kůru, citronovou šťávu, žloutky, krupicový cukr, krupičku a asi 2 minuty prošleháváme, dokud se vše dobře nespojí. Hmotu vlijeme do formy, vložíme do vyhřáté trouby na 180 °C (horkovzdušné na 160 °C) a pečeme asi 40 minut, až bude náplň na dotek pevná a bude se lehce odtahovat od stěn. Pak troubu vypneme, dvířka pootevřeme a necháme čískejk 1 hodinu chladnout v troubě. Po vyjmutí z trouby necháme ještě 2 hodiny v lednici uležet. Dezert uvolníme od stěn nožem, sundáme formu, nakrájíme na porce, přesuneme na dezertní talíře a podáváme.
Oddělky tvoříme buď na chov matek, nebo na rozšíření (posílení) včelstev. Tvoříme je od poloviny května, kdy jsou včely na vrcholu svého rozvoje.
Rozšíření, posílení včelstev oddělkem s novou koupenou matkou
Na oddělky odebíráme plásty s převážně zavíčkovaným plodem od nejsilnějších včelstev, a to i se včelami, ale zásadně z medníku, kam si je alespoň den předem přeložíme ometené, abychom neodebrali i matku.
Jedná se o velice snadný a jednoduchý způsob rozšíření početního stavu včelstev. Ze všeho nejdříve si musíme zajistit kvalitní oplozenou matku. Nejlépe z nějakého vyššího chovu. Samotný způsob tvorby oddělku je velice jednoduchý. Do připraveného úlu vložíme jako první od česna rámek s mezistěnou a další prázdnou souš. Z některého včelstva, nebo z více včelstev, odebereme tři až pět rámků s velkým počtem včel s maximálně zavíčkovaným plodem. Další rámky budou rovněž souše. Zbytkem volného prostoru se nemusíme vůbec zabývat. Samotnou matku vložíme do vhodné přidávací klícky a část této klícky vyplníme medocukrovým těstem. Přístup k tomuto těstu pro včely uzavřeme. Klícku s matkou pověsíme mezi plásty, ve kterých je plod, a to tak, aby měly včely maximální kontakt s matkou. Oddělek musíme trochu pokrmit. Asi za dva až tři dny odstraníme uzávěr medocukrového těsta a tím včely uvolní matku z klícky. Velice jednoduše poznáme přijetí matky. Oddělek nehučí, včely na česně se neklepou a nosí pyl. Tento oddělek je vhodné po přijetí matky postupně posilovat plodem z jiných včelstev, ale bez včel. Včely do doby krmení musí obsedat u větší rámkové míry (alespoň 10 rámků). U nízkých nástavků takové včelstvo musí obsadit alespoň dva nástavky.
Rozšíření, posílení včelstev oddělkem s vychovanou matkou ve včelstvu
Pro rozšíření včelstev tvoříme oddělek stejně, jen ze zavíčkovaných plástů se včelami odebereme dva až tři plásty a mohou být od různých včelstev, abychom příliš neoslabili jedno včelstvo. Pokud máme plást s pylem, dáme ho k česnu, pokud nemáme, tak dáme světlejší plodový plást. Pak přidáme plodové plásty a nakonec krycí plást se zásobami, postříkaný vodou. Takto už máme oddělek na čtyřech až pěti plástech. Aby se létavky nevracely do svého úlu, musíme oddělek přemístit dál od úlu, ze kterého byly odebrány (včely by se mohly vrátit do původního úlu). Přikrmujeme až za dva dny, až se oddělek sjednotí a začne střežit česno. Zralý matečník můžeme přidat asi za hodinu i později ten samý den, až včelstvo zjistí osiřelost.
Další dny je nejlépe počkat, až jsou naražené vlastní matečníky dobře vidět, a musíme je zrušit, jinak dají včely přednost svým matečníkům, a když přehlédneme jediný, m
Oddělek představuje velice snadný a jednoduchý způsob rozšíření početního stavu včelstev. Ze všeho nejdříve si musíme zajistit kvalitní oplozenou matku. Nejlépe z nějakého vyššího chovu. Všechny tyto chovy rozchovávají matky z kvalitního a ověřeného materiálu. Samotný způsob tvorby oddělku je velice jednoduchý. Do připraveného úlu vložíme jako první od česna rámek s mezistěnou a další prázdnou souš. Z některého včelstva, nebo z více včelstev, odebereme tři až pět rámků s velkým počtem včel s maximálně zavíčkovaným plodem. Další rámky budou rovněž souše. Zbytkem volného prostoru se nemusíme nikterak zabývat. Samotnou matku vložíme do vhodné přidávací klícky a část této klícky vyplníme medocukrovým těstem. Přístup k tomuto těstu pro včely uzavřeme. Klícku s matkou pověsíme mezi plásty, ve kterých je plod, a to tak, aby měly včely maximální kontakt s matkou. Oddělek musíme trochu pokrmit. Asi za dva až tři dny odstraníme uzávěr medocukrového těsta a tím včely uvolní matku z klícky. Velice jednoduše poznáme přijetí matky. Oddělek nehučí, včely na česně se neklepou a nosí pyl. Tento oddělek je vhodné po přijetí matky postupně posilovat plodem z jiných včelstev, ale bez včel. Včely do doby krmení musí obsedat u větší rámkové míry (alespoň 10 rámků). U nízkých nástavků takové včelstvo musí obsadit alespoň dva nástavky.
Ingredience: 2 lžíce olivového oleje, 1 velká cibule, 2 kg hovězí zadní kýty bez kosti, 2 lžičky třtinového cukru, ½ lžičky skořice + 1 svitek skořice, 1 kg rajčat, 1 palička česneku, 1 lžička červeného vinného octa, sůl, pepř, hrst bazalkových lístků, snítky tymiánu, 4 bobkové listy, 2 kuličky nového koření, 2 plechovky rajčat
Ingredience na bylinkové noky: 400 g brambor typ B, 40 g parmazánu, 100 g hladké mouky, sůl, pepř, 2 žloutky, hladkolistá petrželka, majoránka
Postup: Další jednoduchý recept, jehož výsledkem bude skvělá rajská omáčka vyžaduje předehřátou troubu na 180 °C. Dále si připravte olej, který rozpalte v hrnci a opečte na něm dorůžova cibuli. Vložte maso a nechte jej ze všech stran zatáhnout a zhnědnout. Pak maso vyjměte a do hrnce vsypte cukr a skořici a směs nechte zkaramelizovat. Spodní část každého rajčete nařízněte do kříže a pak dejte do hrnce na cibuli, opatrně promíchejte, aby se rajčata obalila cibulí, ale zůstala v celku. Přidejte oloupané stroužky česneku, ocet, sůl, pepř, bazalku, tymián, bobkové listy, nové koření i svitek skořice. Doprostřed posaďte maso a navrch vyklopte rajčata z plechovky. Je-li potřeba, podlijte 100 ml vody a přiklopené dejte péct na 2–3 hodiny do trouby. Maso v průběhu pečení otáčejte a hodinu před koncem pečení připravte noky. Brambory pečte hodinu, aby byly uvnitř měkké a na povrchu křupavé. Trochu zchladlé je přepulte, vnitřek všech brambor vydlabejte do mísy a rozmačkejte na kaši. Přidejte sýr, mouku, sůl, pepř i bylinky a promíchejte. Pak vmíchejte žloutky a hněťte, aby se vše spojilo do kompaktního těsta. To poté rozdělte na půlky a z každé vyválejte válec dlouhý asi 64 cm. Ten pokrájejte na 2 cm kousky, promáčkněte je vidličkou a uvařte ve vroucí osolené vodě asi 2–3 minuty. Maso vyndejte z omáčky, vylovte i bobkové listy, nové koření a svitek skořice a omáčku rozmixujte. Poté ji propasírujte přes cedník a dochuťte solí, pepřem a cukrem. Pokud je příliš hustá, nařeďte ji vývarem. Podávejte spolu s noky.
Také můžete koupit mraženou rajskou omáčku s masovými koulemi. Tu pouze ohřejete a dáte přílohu, třeba také koupený knedlík, a to vše z hypermarketu Albert.
Ingredience: 1 plátek čerstvého másla (celou chuť omáčky pozvedne), 1 lžíce olivového oleje, 2 cibule jemně pokrájené, divoké koření (2 bobkové listy, 4 ks nového koření, 4 ks celého pepře), 2 lžíce hladké mouky na jíšku (celozrnnou nebo kombinaci hladké a celozrnné), rajský protlak, 1 lžíce přírodního třtinového cukru (nebo cukru krystal), vývar z masa nebo bujónová kostka, sůl, sušený tymián (cca 3 špetky mezi prsty), špetka skořice pro vůni, 2x strouhnout citrónovou kůru nad hrncem
Postup: Tento jednoduchý recept začneme obyčejnou máslovo-cibulkovou jíškou, do které přidáme lžíci olivového oleje, aby se moc nepřipalovala. Osmažíme tak, aby cibulka chytla nazlátlou barvu, nesmíme ji připálit. K cibulce vhodíme celé koření a osmahneme je taky. Koření se nám na oleji dříve rozvoní a jeho aroma okamžitě přejde do samotné omáčky. Na samý konec smažení jíšky přidáme trochu cukru, aby se malinko rozpustil, minutka stačí, a poté skořici. Cibulkovou jíšku zředíme rajčatovým protlakem a vývarem či vodou a dobře promícháme, aby se jíška stala hladkou, čímž se utvoří celý základ omáčky. Nyní už promícháváme metlou, aby byla omáčka hladká. Je důležité ochutnat a chuť omáčky doladit tak, aby lahodila vašemu mlsnému jazýčku. Na přikyselení postačí pár kapek citrónové šťávy, v opačném případě dosladíme, a je hotovo. Takto připravenou výbornou rajskou podáváme s uvařeným hovězím masem a kynutým knedlíkem. Omáčku můžete také zahustit perníkem, který necháte v omáčce povařit. Tím bude vaše rajská omáčka hustší, takže už nemusíte použít mouku.
Nový stavební zákon v tomto mluví velmi jasně: pokud pergola dle § 103 zákona č. 183/2006 Sb. nepřesáhne zastavěnou plochu 25 m² a výšku 5 m, není pro tuto stavbu nutné stavební povolení ani zrychlené řízení v podobě ohlášení stavby. V případě, že pergola splní podmínku stavby, pro kterou není třeba územní souhlas nebo rozhodnutí, platí v tomto případě, že „stavba do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.“
V případě, že některý z bodů není splněn, musíte zažádat o územní souhlas nebo rozhodnutí. Územní souhlas je ošetřen § 96 zákona č. 183/2006 Sb. Tento paragraf obsahuje i výčet dokumentů, které jsou k vydání územního souhlasu potřeba:
doklady prokazující vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem; anebo souhlas podle § 86 odst. 3;
souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě rozhodnutí podle § 169 odst. 3 a 4;
stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem;
souhlasy osob, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu; souhlas se nevyžaduje v případech stavebních záměrů uvedených v § 103, pokud nejsou umístěny ve vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 m;
jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy.
Ve vyhlášce není rozveden důležitý pojem „příslušné výkresy“, který však rozvádí příloha č. 7 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Jedná se o žádost o územní souhlas, který je třeba vyplnit a odnést na stavební úřad, ale také podrobnější seznam příloh, které jsou spolu s žá
Ingredience: 60 g slaných sušenek, 100 g čokolády (70%), 500 g krémového sýru (Philadelphia), 3 dl smetany ke šlehání (31–33%), 135 g cukru, vanilkový lusk, ovoce (jahody, borůvky, maliny, ostružiny, třešně...).
Technologický postup: Dortovou formu vyložte pečicím papírem a na stranách vymažte máslem. Ve vodní lázni rozpusťte čokoládu, do rozpuštěné čokolády nasypte na kousky nalámané slané tyčinky a promíchejte. Přesuňte na tác nebo do mísy a dejte chladit do ledničky. Mezitím si připravte náplň. V míse mixérem vyšlehejte šlehačku, až úplně dotuha. V jiné míse pomocí mixéru smíchejte krémové sýry s cukrem a případně semínky z vanilkového lusku. Potom už ručně a opatrně přimíchejte šlehačku do sýrové směsi. Vychlazené kousky tyčinek v čokoládě přesuňte do formy a rovnoměrně rozprostřete. Potom na ně přesuňte sýrovou směs. Poklaďte kousky ovoce a dejte na několik hodin chladit do ledničky.
Ingredience: 125 g másla, 300 g sušenek, 750 g měkkého tvarohu, 380 ml mléka, 60 g cukru moučka, 400 g bílé čokolády, 1 ks vanilkového lusku, 100 g tmavé čokolády
Technologický postup: Sušenky nadrtíme. Bílou čokoládu nasekáme najemno a moučkový cukr prosejeme. Z vanilkového lusku oddělíme dřeň, kterou budeme potřebovat na přípravu náplně. Troubu předehřejeme na 180 °C. V rendlíku rozpustíme máslo a vmícháme drcené sušenky. Vtlačíme je na dno připravené koláčové formy a pečeme cca 12 minut. Poté dáme stranou vychladnout. Na náplň si dáme nad nádobu s mírně se vařící vodou ohnivzdornou mísu s kousky čokolády a mlékem. Když se čokoláda rozpustí, ručním šlehačem ji jemně promícháme, aby se do ní nedostal vzduch. Necháme zchladnout a občas promícháme, aby se na povrchu netvořil škraloup. Mezitím si utřeme tvaroh, vanilku a moučkový cukr na krém. Vmícháme polovinu čokoládové směsi a poté jemně vmícháme zbytek. Vlijeme do formy a uhladíme povrch. Necháme alespoň 6 hodin v chladničce. Poté ostrým nožem opatrně uvolníme odnímatelný prstenec a odstraníme ho. Newyorský tvarohový dort položíme na servírovací talíř a ozdobíme čokoládou nebo čokoládovými hoblinkami.
Ingredience: 125 g dietních sušenek, 60 g másla, 1,5 lžičky kakaa holandského typu, 175 g čokolády na vaření, 500 g čerstvého krémového sýru (třeba Philadelphia), 150 g krupicového cukru, 1 lžička kukuřičného škrobu, 3 vejce + 3 žloutky navíc, 150 ml zakysané smetany, 75 g hořké čokolády, 125 ml 30% smetany, 1 lžička zlatého sirupu (nebo medu)
Technologický postup: Rozdrťte suchary a spojte je s máslem a lžičkou kakaa na kompaktní hmotu. Pokryjte směsí dno 23cm formy na dort a vložte do mrazáku. Troubu zapněte na 180 °C. Ve vodní lázni či v mikrovlnné troubě rozpusťte čokoládu. Smíchejte sýr, cukr, kukuřičný škrob, vejce, žloutky a zakysanou smetanu. Nakonec přidejte ½ lžičky kakaa rozmíchaného ve lžíci vody a rozpuštěnou čokoládu. Formu vyndejte z mrazáku a dno a boky obalte hliníkovou fólií tak, aby se do ní nedostala voda. Vlijte náplň a postavte formu do pekáčku. Do něj nalijte vařící vodu tak, aby sahala do poloviny výšky formy na dort. Pečte 45–60 minut. Dort poté nechte vychladnout, nejlépe přes noc v lednici. Čokoládu, smetanu a zlatý sirup prohřívejte tak dlouho, dokud se všechny přísady nespojí. Nechte trochu vychladnout a vzniklou polevou přelévejte dort.
Ingredience: 400 g oříškovo-medových sušenek (BeBe), 200 g másla (rozpuštěného), 140 ml smetany na vaření, 2–3 plátky želatiny, 300 g smetanového sýru, 100 g krupicového cukru, 1 citron, 500 g jahod, 140 ml smetany ke šlehání (co nejtučnější)
Technologický postup: Do mísy rozdrobte sušenky, přelijte je máslem, promněte, aby se máslo dostalo do každého kousku, a spojte do kompaktní hmoty, Hmotu namačkejte do dortové formy o průměru 24 cm tak, aby se rozprostřela po dně i stěnách. Dejte na půl hodiny do ledničky. Plátky želatiny namočte na pět minut do studené vody. Smetanu na vaření přiveďte k varu a sejměte z ohně. Želatinu vyndejte z vody a rozpusťte ji ve smetaně. Nechte zchladnout. Smetanový sýr rozmíchejte s cukrem, jemně nastrouhanou kůrou z citronu a třemi lžícemi citrónové šťávy zcela dohladka. Poté vmíchejte smetanu se želatinou a 300 g jahod nakrájených na malé kousky. V robotu vyšlehejte smetanu ke šlehání, vmíchejte ji ke směsi a pak ji nalijte na sušenkový základ. Uhlaďte plochým nožem a chlaďte minimálně tři hodiny. Podávejte ozdobené 200 g přepůlených jahod.
Účinným pomocníkem v boji s plevelem je také ocet. Stačí, když si pořídíte jakýkoliv rozprašovač, do kterého nalijete ocet, a rostliny jím postříkáte. Jedná se o jednoduchý postup, který je ale zapotřebí opakovat vícekrát. Ocet se totiž nejdříve dostane pouze na listy, ne k samotným kořenům. Opakovanou aplikací však plevel zničíte.
Zmiňovala jste nebezpečí houbových chorob. Už nějaké hrozí?
Ano, je to dáno zvyšujícími se teplotami. Ale nežli budu konkrétní, musím se nejprve trošku věnovat filozofii přístupu pěstitele k přírodě a k jeho vinici. Ten může být trojí. Ten první přístup – klasické pěstování – známe dlouho a také jsme ho dlouhé desítky let plánovaného hospodářství uplatňovali. Spočívá v názoru, že chci od révy co nejvíce a v pokud možno slušné kvalitě a vliv takovéhoto konání na prostředí mě nezajímá. V tomto případě se hnojí až přemrštěnými dávkami hnojiv. Ochranné prostředky proti chorobám a škůdcům se se používají preventivně v pravidelných intervalech. Důsledkem je, že půda je zásobena některými živinami v nadbytku a obsahuje rezidua (zbytky) postřiků. Tím je potlačován přirozený život organizmů žijících v půdě, od mikroorganizmů až větší organizmy, jako jsou například žížaly. Užiteční tvorové se pak stěhují jinam, kde je méně „jedů“.
Druhý filozofický přístup k chování pěstitele ve vinici je „integrovaná produkce“. Slovník cizích slov tento výraz vysvětluje jako spojování prvků v harmonický celek. Těmi prvky v případě vinice je omezení přehnojování půd, náhrada černého úhoru nějakým způsobem ozelenění. Tím se omezí počet průjezdů těžké mechanizace. Když se totiž jezdí v meziřadích vždy na stejných místech, vede to k vytváření utužené podorniční vrstvy, neprůchodné pro vodu a vzduch. O práci s půdou jsme už ostatně mluvili. Dalším velevýznamným počinem při této filozofii je omezení chemických přípravků proti chorobám a škůdcům. Moudrý pěstitel aplikuje přípravky jen tehdy, kdy to má smysl! Tedy rozhodně ne preventivně desetkrát až dvanáctkrát ročně, jak se dělo při klasickém pěstování, ale jen tehdy, kdy přípravek bude mít na co působit. A jsme u jádra věci integrovaného pěstování – tím je aplikace přípravků na ochranu rostlin podle aktuální potřeby. Jen tehdy totiž přípravek bude účinně působit. Tím se počet aplikovaných dávek podstatně sníží, pěstitel se chová k prostředí šetrně a příroda se mu odmění spoluprací, především v boji proti škůdcům: ve vinici se usadí predátoři, kteří se budou na likvidaci škůdců spolupodílet.
Třetím principem je „bioprodukce“, kdy jsou chemické přípravky nahrazovány aplikací různých přírodních produktů a výsledkem jsou biohrozny. Ale zde musím upozornit, že tento postup není jednoduchý a nemusí být vždy úspěšný. Myslím, že běžnému zahrádkáři naprosto postačí dodržovat pravidla integrovaného pěstování, jak mu to jeho prostředky a schopnosti dovolí.
Jsou proti houbovým chorobám některé odrůdy odolnější?
To je výborná otázka. Velmi obecně lze říci, že odrůdy s jemnějšími pletivy, především v listech, podlehnou h
Elektrické topení může být napájeno centralizovanou cirkulací vzduchu z elektrických pecí nebo topením v každé místnosti. Vytápění se může skládat z elektrických podlahových ohřívačů, elektrických nástěnných ohřívačů, elektrického sálavého topení, nebo elektrického prostorového topidla. Je také možné použít elektrický akumulační systém, aby bylo zabráněno vytápění v době drahého tarifu dodávky energie.
Elektrické pece
Elektrické pece mají dražší provoz, než jiné elektrické vytápění, protože jejich potrubí způsobuje ztráty, při distribuci teplého vzduchu do celého domu a tím zvyšuje spotřebu elektrické energie (tyto ztráty jsou společné pro všechny topné systémy, které používají pro distribuci kanály). Ohřátý vzduch je dodáván do celého domu prostřednictvím potrubních kanálů a do pece se vrací vratným potrubím. Pokud tyto kanály prochází přes nevytápěné prostory, dochází k tepelným ztrátám.
Ventilátory v elektrických pecích víří vzduch nad skupinou elektrických odporových cívek, které se nazývají topné prvky, a každý z nich má obvykle hodnotu kolem pěti kilowattů. Tyto topné prvky se aktivují ve fázích, aby bylo zabráněno přetížení elektrického systému v domácnosti. Přehřátí zabraňuje vestavěný termostat, nazývaný také jako omezovač. Tento termostat vypne pec, pokud ventilátor selže, nebo pokud znečištěný filtr blokuje proudění vzduchu.
Stejně jako u jiných pecí je důležité čistit nebo vyměnit filtr dle doporučení výrobcem, s cílem udržet systém v co nejlepší účinnosti.
Elektrické kotle
Elektrokotel je určen svou konstrukcí do topných teplovodních systémů s nuceným oběhem vody. Lze jej montovat do systémů ústředních a etážových vytápění s nuceným oběhem s otevřeným nebo uzavřeným systémem. Jedná se o ekologicky čistý provoz bez nároků na odvod spalin. Bezobslužný provoz umožňuje vnější regulátor případně jiný vnější regulační nebo ovládací prvek, nebo lze využít jednoduchý ekvitermní regulátor nebo prostorový regulátor teploty, implantovaný přímo v řídicí automatice, udržující předem nastavenou teplotu ve vybrané místnosti. Elektrokotel lze využít jako univerzální zdroj tepla pro vytápění v bytech, malých rodinných domcích, rekreačních objektech i jako alternativní zdroj v případě použití jiného hlavního zdroje vytápění a přípravy teplé vody i na přechodné období, například pro tepelná čerpadla, akumulační systémy nebo v již dříve instalovaných etážových a ústředních systémech apod. Pro vyšší výkony lze kotle spojovat do kaskád.
