Rychlá odpověď: Nejlepší jelení guláš vznikne po 24 hodinách marinování ve víně s jalovcem a pomalém dušení alespoň 2,5 hodiny. Klíčem je čas, mírná teplota a dostatek tuku. Bez toho zůstane maso tuhé a správný postup je rozhodující pro měkký a plný výsledek.
Nejchutnější jelení guláš vznikl po 24hodinovém marinování ve víně s jalovcem a následném pomalém dušení alespoň 2,5 hodiny. Důvodem je postupné rozpadání kolagenu a lepší propojení chutí. Bez dostatku tuku a času ale maso zůstane tuhé a suché, i když použijete kvalitní suroviny.
Jelení guláš jsem jedl v maďarském bográcsi nad otevřeným ohněm, v německé hospodě pod Alpami i v americké lovecké chatě v Michiganu. Všude chutnal jinak, ale pokaždé šlo o totéž – správnou práci s masem, tukem a časem. V tomhle článku nepopisuji teorie, tři metody jsem
FAQ – často kladené otázky
Musí se jelení maso na guláš marinovat?
Jelení maso na guláš marinovat nemusíte, ale výrazně tím zvýšíte měkkost a hloubku chuti. Nejlepší výsledky jsem dosáhl po 24 hodinách ve víně s jalovcem.
Bez marinování bude jelení guláš pevnější a chuť čistší, ale méně komplexní. Marinování pomáhá narušit povrchové struktury masa a zvýraznit aroma. U farmového masa stačí 12 hodin, u zvěřiny z honitby doporučuji minimálně 24 hodin. Pokud marinovat nechcete, počítejte s delším dušením a větším množstvím tuku.
Jak dlouho dusit jelení guláš, aby byl opravdu měkký?
Ideální doba dušení jeleního guláše je 2,5 až 3 hodiny při velmi mírném varu. Kratší čas často nestačí na rozpad kolagenu.
Při jedné hodině zůstává jelení maso tuhé, i když je prohřáté. Při dvou hodinách je měkkost přijatelná, ale až kolem třetí hodiny dosáhnete plné vláčnosti. Důležité je nevařit prudce – silný var vysušuje maso. Pokud si nejste jistí, zkuste test vidličkou: maso se má oddělit bez odporu, ale nesmí se rozpadat.
Proč je můj jelení guláš tuhý i po dlouhém vaření?
Nejčastější příčinou tuhého jeleního guláše je příliš vysoká teplota nebo nedostatek času. Další faktor může být stáří kusu.
Při prudkém varu se maso stáhne a ztratí šťávu. Pokud byl kus starší, obsahuje více vaziva a potřebuje delší dušení. Řešení je jednoduché: přidejte trochu vývaru, snižte teplotu a pokračujte dalších 30–60 minut. Trpělivost je klíčová. Někdy pomůže i malá dávka kyseliny, například lžíce vína.
Jak odstranit silný pach zvěřiny?
Silný pach zvěřiny zmírní delší marinování ve víně a použití jalovce. Pomáhá i kvalitní tuk.
Pach je výraznější u masa z volné přírody. Pokud je aroma příliš intenzivní, použijte 24hodinovou marinádu a přidejte lehce rozdrcený jalovec. Vyhněte se přehnanému kořenění, které chuť jen přebije. Někdy pomůže i malé množství brusinkového džemu na závěr, které chuť zaoblí bez ztráty charakteru.
Kolik cibule patří do jeleního guláše?
Ideální je poměr téměř 1:1 mezi masem a cibulí. Na 1 kg masa počítejte kolem 800 g cibule.
Cibule funguje jako přirozené zahušťovadlo. Pokud jí dáte málo, omáčka bude řídká a budete sahat po mouce. Dlouhé pomalé restování cibule minimálně 20 minut je zásadní. Barva má být tmavě zlatá, ne spálená. Správně připravená cibule je základ celého guláše.
Je lepší jelení guláš na sádle nebo na oleji?
Sádlo dává jelenímu guláši hlubší chuť a lepší základ než běžný olej. Rozdíl je znatelný.
Olej je neutrální a méně podporuje karamelizaci. Sádlo stabilně snáší vyšší teplotu a dodává jemný masový tón. Máslo se přepaluje příliš rychle. Pokud nechcete čisté sádlo, zkombinujte ho s ma
V naší poradně s názvem JELENÍ GULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva..
Může se občas jíst jeleni guláš na warfarin.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při léčbě Warfarinem je důležité hlídat příjem vitamínu K na stejné úrovni každý den. Jelení maso, stejně jako maso ostatních zvířat, obsahuje jen málo vitamínu K a proto není třeba jeho konzumaci nijak hlídat. 200 gramů syrového masa z jelena obsahuje 2,2 mikrogramů vitamínu K. Když si dáte jelení guláš s houskovým knedlíkem nebo s rýží, tak ho můžete jíst podle libosti neomezeně. Rýže totiž neobsahuje žádný vitamín K a pšeničná mouka v knedlíkách má jen zanedbatelné množství vitamínu K. Pšeničná mouka a rýže a výrobky z nich jsou nejlepší přílohy pro pacienty užívající Warfarin. Brambory jsou na tom o něco hůře. Jedna středně velká brambora obsahuje 4 mikrogramy vitamínu K. Přeji dobrou chuť.
Ekonomická realita: kolik stojí jelení guláš oproti hovězímu
Když jsem poprvé vařil jelení guláš pro širší rodinu, zazněla otázka: „A kolik tě to vlastně stálo?“ Upřímně – víc, než kdybych vařil klasickou hovězí kližku. Ale rozdíl nebyl tak dramatický, jak jsem čekal.
Pro srovnání jsem počítal náklady na 6 porcí podle aktuálních běžných cen v českých podmínkách (farmářské prodejny, regionální trhy, běžné potraviny).
Surovina
Jelení farmářské
Jelení z honitby*
Hovězí kližka
1 kg masa
380–480 Kč
200–300 Kč
240–320 Kč
Cibule (800 g)
20 Kč
20 Kč
20 Kč
Víno (300 ml)
45 Kč
45 Kč
45 Kč
Ostatní suroviny
40 Kč
40 Kč
40 Kč
Celkem cca
485–585 Kč
305–405 Kč
345–425 Kč
*Cena z honitby je orientační a závisí na vztazích a sezóně.
Závěr? Pokud kupujete jelení z farmy, zaplatíte přibližně o 150 Kč více než za hovězí. Pokud máte přístup k masu z honitby, může být dokonce levnější než kližka.
Náklady energie
Dušení 3 hodiny na plynu nebo elektřině vychází přibližně na 15–25 Kč podle zdroje energie. Tlakový hrnec je energeticky úspornější, ale chuťově méně hluboký.
Ekonomicky tedy jelení guláš není luxusní extravagance. Je to spíše otázka dostupnosti masa.
Cena za porci a procentuální rozdíl
Při průměrné ceně 520 Kč za farmářskou variantu vychází jedna porce jeleního guláše přibližně na 85–95 Kč. U hovězí kližky je to přibližně 60–70 Kč za porci.
Rozdíl tedy činí zhruba 25–30 % vyšší cenu ve prospěch hovězího. Pokud však máte přístup k masu z honitby, může být jelení dokonce levnější. Z ekonomického hlediska tedy nejde o luxusní extrém, ale o mírně vyšší investici do suroviny.
Ve svém příspěvku SVRAB OD KOČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Svobodová.
Ujali jsme se zuboženého toulavého kocoura.Myslím,že měl,možná ještě má svrab a že jsem ho od něj dostala také.Svědí mě již několik týdnů vlasatá část hlavy a vzadu krk.Na těle nemám vůbec nic.Nedokázu se toho zbavit,k lékaři se stydím jít.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jelení guláš potřebuje minimálně 2–3 hodiny pomalého dušení.
Zvěřina měkne postupně a rychlé vaření ji spolehlivě ztvrdne. Pokud maso po dvou hodinách ještě klade odpor, pokračuji dál. U jeleního guláše se čas nikdy nedá přesně uspěchat.
Musím maso předem marinovat?
Marinování není povinné, ale velmi pomáhá.
U mladší zvěřiny si vystačím bez něj, ale u staršího kusu je marináda ve víně s jalovcem znát na křehkosti i chuti. Ideální je 12–24 hodin v lednici.
Jaké víno je na jelení guláš nejlepší?
Vhodné je suché kvalitní červené víno.
Osobně sahám po Frankovce, Cabernet Sauvignon nebo Merlotu. Levné kyselé víno dokáže guláš zničit a žádné koření to už nezachrání.
Můžu jelení guláš vařit v pomalém hrnci?
Ano, pomalý hrnec je vhodná alternativa.
Nastavuji 6–8 hodin na LOW. Chuť je jemná, maso šťavnaté, ale omáčka bývá řidší než při klasickém dušení na sporáku.
Je lepší sádlo nebo olej?
Na jelení guláš je sádlo lepší než olej.
Cibule se na sádle lépe karamelizuje a chuť je plnější. Olej používám jen v nouzi, pokud sádlo nemám.
Jak guláš zahustit bez mouky?
Ideální je dostatek cibule a redukce.
Pokud je potřeba, přidám trochu strouhaného chleba nebo lžičku povidel. Mouku u zvěřinového guláše nepoužívám.
Dá se použít mražená zvěřina?
Ano, mražená zvěřina je použitelná.
Důležité je pomalé rozmrazení v lednici přes noc. Rychlé rozmrazování při pokojové teplotě maso zbytečně vysuší.
Co dělat, když je guláš hořký?
Hořkost lze zjemnit povidly nebo vývarem.
Přidávám malé množství povidel, případně trochu vývaru. Pomůže i krátké odstátí guláše, kdy se chutě srovnají.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jelení maso se řadí mezi zvěřinu, která jistě nepatří v našich domácnostech k denně připravovaným pokrmům, avšak jednou za čas ji ocení asi každý. Nejlepší maso mají zvířata do stáří jednoho roku a potom zvěř samičí. Zvěřina je maso volně lovených zvířat žijících v přírodě nebo chovaných pro lov. Jde o maso poměrně aromatické, jeho chuť při tepelné úpravě podtrhujeme přidáním slaniny a koření, například jalovce. Chuť masa však výrazně ovlivňují takové faktory, jako jsou roční období, část masa, věk zvířete a množství krmiva. Zvěřinu je nutno nechat před úpravou odležet, případně se nakládá do mořidel.
Jelení maso rozdělujeme na přední a zadní. K přednímu masu řadíme krk, plece, hrudí. Do zadního masa patří hřbet a kýta. Na přípravu guláše se nejlépe hodí krk, plec či kýta.
V tomto receptu se používá jelení maso. Recept je ale strukturovaný tak, že maso můžete nahradit jakoukoliv zvěřinou. Je jen na vás, zda si chcete připravit jelení klobásu, srnčí klobásu nebo klobásu z divočáka.
Ingredience
Na 1 kg divokých klobás:
600 g zvěřiny např. rameno, krk, břicho;
400 g pruhovaného vepřového bůčku.
Koření na kg masa:
20 gramů kuchyňské soli;
3 gramy pepře;
1 g muškátového květu;
2 gramy kmínu;
1 g bobule jalovce;
0,5 g bobkového listu;
1 g nového koření;
2 gramy majoránky;
0,5 g hřebíčku.
Potřebujete toto vybavení:
Mlýnek na maso;
Mlýnek na koření / hmoždíř;
Plnička uzenin / nástavec na mlýnek na maso / ruční plnicí trychtýř;
Šicí jehla nebo párek;
Přírodní střívka
K plnění klobásy potřebujete přírodní střívka ráže 28/30 nebo ovčí střívka ráže 20/22, podle toho, jak velkou chcete mít velkou klobásu ze zvěřiny.
Postup
Maso a vepřový bůček nakrájíme na kousky velikosti mlýnku.
Koření najemno umeleme.
K masu přidáme koření a vše spolu promícháme.
Nyní promíchejte a hněťte mleté maso asi 3 minuty. To vytvoří dobré spojení a zabrání tomu, aby se vaše klobása rozpadla, když ji nakrájíte.
Natáhněte střívko na plnič klobásy a pomalu spusťte hmotu do střívka. Jakmile hmota dorazí do střeva, můžete konec zauzlovat.
Masovou směs naplňte do střívek.
Zakruťte je. Můžete se rozhodnout, jak velká má být vaše klobása. Je důležité, abyste se otočili opačným směrem. Tedy 1x dopředu a 1x dozadu.
Vezměte jehlu a propíchněte klobásu, abyste otevřeli všechny vzduchové otvory. Zabráníte tak jejich pozdějšímu prasknutí na grilu.
Váš jelení klobása je hotová. Přeji hodně zábavy při její výrobě!
Jelení maso není hovězí. A to je první chyba, kterou jsem udělal při své úplně první várce. Vařil jsem ho stejně jako kližku. Výsledek? Po dvou hodinách bylo maso stále tuhé a omáčka řídká.
Jelen je aktivní zvíře. Svaly jsou pevnější, obsah intramuskulárního tuku je výrazně nižší a struktura vláken hustší. To znamená:
méně přirozeného tuku,
více kolagenu ve vazivu,
větší riziko vysušení.
Kolagen a čas
Kolagen se začíná rozpadat přibližně při teplotách kolem 70–80 °C, ale potřebuje čas. U jeleního masa to není otázka jedné hodiny. Pokud chcete měkký jelení guláš, počítejte minimálně se dvěma až třemi hodinami pomalého dušení.
Tuk jako ochrana
V Maďarsku mi jeden starý kuchař řekl větu, kterou si pamatuji dodnes: „Zvěřina bez tuku je jako oheň bez dřeva.“ Měl pravdu. Pokud nedodáte sádlo, špek nebo jiný tuk, maso se vysuší dřív, než kolagen změkne.
O krůtím mase se všeobecně tvrdí, že má devět druhů a zároveň i mnoho chutí. Běžný spotřebitel zná z obchodů většinou jen dva druhy krůtího masa a tím jsou prsa a stehýnka. Znalci však objevili i další lahůdky, jako je například opomíjený krůtí krk. V dřívějších dobách dávaly hospodyňky krůtí krk pouze do polévky či ho obíraly do rizota. Dnes se kupuje krk na vaření, ale i na pečení. Ano i na pečení, protože zákazníci, velcí labužníci, dobře vědí, že když se krůtí krk upeče, je to opravdová delikatesa. Upečenému šťavnatému masu s červenou křupavou kůžičkou totiž odolá jen málokdo.
K vůbec nejchutnějším masům krůty nepatří ani prsíčka ani krk, ale dvě malé kuličky nejjemnějšího masa, které se nacházejí u krůty pod páteří. Je to jen hrstka svalů, která se běžně v obchodech neprodává. Připravují se z nich vynikající, citlivě okořeněné medailonky, které jsou vyhledávanou pochoutkou kulinářských restaurací. Další znamenitou lahůdkou, určenou pro venkovní grilování je krocan nebo krůta vcelku.
Krůtí maso můžeme vařit, smažit, dusit i péct. Pečeme-li ale krůtu v celku, musíme dát pozor, aby pečeně nebyla příliš vysušená nebo naopak syrová u kosti. Na rozdíl od kuřecího je mladé krůtí i krocaní maso nejen jemné, ale hlavně vyzrálejší. Krůty jdou na jatka v 15. až 16. týdnu věku (váha 8,5–9,5 kg), krocani ve 21. až 22. týdnu (váha až 21 kg).
V obchodech se také můžeme setkat s takzvaným křehčeným masem. Křehčená krůtí prsa jsou injektována roztokem na přírodní bázi. Maso se při tepelném opracování okamžitě zatáhne a tak zůstane uvnitř šťavnaté (vhodné pro rožnění).
Krůtí maso můžeme koupit jak v celku, tak naporcované například na horní a dolní stehna či prsa, všechny varianty pak v čerstvém nebo zamrazeném stavu. Téměř 1/3 celé hmotnosti krůty tvoří prsa, která mají maso křehké, vzdáleně připomínající telecí. Zato maso ze stehen se chutí mírně blíží masu z divoké zvěře. Maso z křídel chutná něco mezi telecím a kuřecím, samotné letky s velkým podílem kůže jsou oproti jiné drůbeži dobře svalnaté a chutnají podobně jako maso kuřecí. Dlouhé maso z krku a boků zase obsahuje více tuku a hodí se do polévek. Ovšem nejtučnější částí krůty je samotný biskup, dobře upečený připomíná husí pečínku. Dalším lákadlem je maso malého bederního svalu vhodné na minutkovou přípravu, například šťavnatých medailonků. A nakonec droby, tedy játra a žaludek, ty přinášejí další chuťové variace v kuchyni upravené krůty.
Krůta má cca 70 % bílého masa a 30 % tmavého masa. Jednotlivé druhy masa se od sebe liší nutriční hodnotou. Bílé maso obsahuje méně tuků a je méně kalorické.
Jelení guláš podle Pohlreicha – jak chutná opravdu dobře připravená zvěřina
Jelení maso je tmavé, výrazné a vyžaduje správnou techniku přípravy. Podle Zdeňka Pohlreicha je základ jednoduchý: dobrý vývar, kvalitní červené víno, správně opečená cibule a trpělivé dušení. Pokud dodržíš tyto kroky, guláš se ti vždy povede.
Smyslová analýza: jak poznat, že je guláš opravdu povedený
Tohle je část, kterou v běžných receptech nenajdete. Ale právě tady se láme rozdíl mezi průměrným a výborným výsledkem.
Vůně
Správný jelení guláš voní hluboce, lehce nasládle po cibuli a jemně lesně po jalovci. Nemá agresivní kovový tón ani ostrý alkoholový výpar.
Textura masa
Když zatlačíte vidličkou, maso se má rozdělit bez odporu, ale nesmí se rozpadnout na vlákna. Pokud se rozpadá, je převařené. Pokud klade odpor, potřebuje čas.
Konzistence omáčky
Omáčka má být hustá přirozeně. Když naberete lžíci a lehce ji nakloníte, omáčka pomalu stéká a zanechává tenký film. Pokud teče jako polévka, chybí redukce.
Jak chutná převařené víno
Pokud víno vaříte příliš prudce nebo příliš dlouho bez krytí, vznikne ostrý kyselý dozvuk. Správně zredukované víno má jemnou kyselost a lehce nasládlý podtón. Pokud cítíte agresivní kyselinu na špičce jazyka, bylo víno vystaveno příliš vysoké teplotě.
Jak poznat převařenou strukturu masa
Převařené jelení maso se rozpadá na suchá vlákna a ztrácí pružnost. Správně uvařené maso drží kompaktní tvar, ale při tlaku se oddělí bez odporu. Rozpad není znakem kvality, ale překročeného času.
Jak má reagovat tuk na povrchu
Na hladině má být jemný lesk, nikoli silná mastná vrstva. Tuk má vytvářet tenký film, který propojuje chuť, ale nepůsobí těžce. Pokud zůstává silná vrstva odděleného tuku, bylo ho použito příliš mnoho.
Ingredience: 0,5 kg jeleního masa (kýta, plec, hrudí), 3 ks cibule (velké), 100 ml oleje, 2 ks masoxu, 2 listy bobkového listu, ¼ lžičky mleté skořice, ¼ lžičky drceného kmínu, sůl, 1 lžíce mleté papriky, 3 stroužky česneku, ½ lžičky pálivé mleté papriky, 1 lžíce povidel, mletý pepř, 4 kuličky jalovce, 1 lžička majoránky, 5 lžic hladké mouky, voda
Technologický postup: Do hrnce dáme olej, na kterém dorůžova osmahneme cibuli nasekanou nadrobno, přidáme maso nakrájené na menší kousky. Po dokonalém orestování přidáme masox a protlak, bobkový list, jalovec, pepř, povidla, gulášové koření, kmín a mletou skořici, opět orestujeme a podlijeme vodou. Dusíme pozvolna asi 2 hodiny, promícháváme a podle potřeby podléváme. Z guláše necháme za stálého míchání vydusit vodu, pak zaprášíme moukou, orestujeme, přidáme mletou papriku, promícháme a znovu podlijeme vodou. Guláš necháme provařit, přidáme česnek a majoránku, podle chuti osolíme. Guláš z jeleního masa je výborný proleželý. Na talíři můžeme ozdobit paprikou a rajčetem, podáváme s knedlíky nebo chlebem.
Suroviny: 1 kg jeleního masa, 100 g sádla, 2 ks cibule, 100 g slaniny, 100 ml octa, 1 lžička plnotučné hořčice, 2 lžíce sladké papriky, 1 ks rajčatového protlaku, sůl, 2 stroužky česneku, gulášové koření, 1 lžička kmínu, ½ lžičky majoránky, 1 lžička citronové kůry, 100 g hladké mouky, vývar, voda
Technologický postup: Maso ze zvěřiny na přípravu guláše marinujeme alespoň 24 hodin ve směsi vody a octa v poměru 5 : 1 s pokrájenou cibulí, lžičkou plnotučné hořčice a nakrájenou slaninou. Na sádle dozlatova osmažíme nakrájenou cibuli a přidáme papriku. Ihned zastříkneme vodou, aby paprika nezhořkla. Přidáme naložené maso, orestujeme, dále přidáme protlak, sůl, trochu gulášového koření, česnek, majoránku, kmín, nastrouhanou citronovou kůru a zalijeme 0,5 l vody. Když je maso měkké, tak jej vyjmeme, šťávu zaprášíme hladkou moukou, zasmažíme a zalijeme vývarem. Povaříme, přecedíme a přidáme maso. Podáváme nejlépe s knedlíkem.
Ingredience: 750 g jeleního masa, 500 ml červeného vína, 3 ks cibule, 2 lžíce sádla, 2 stroužky česneku, 1 lžička mletého pepře, sůl, 1 lžička kmínu, ½ lžičky sušeného tymiánu, 1 lžíce červené papriky, 5 kuliček jalovce, 3 listy bobkového listu, 1 ks sušené drcené feferonky, 2 lžíce brusinkové zavařeniny, 1 ks čerstvé feferonky, 1 ks čerstvého tymiánu, voda
Technologický postup: V míse smícháme tymián, kuličky jalovce, bobkové listy, mletou červenou papriku, nadrcenou sušenou feferonku a kmín, poté přidáme očištěné maso nakrájené na kostky, vše dobře promícháme a necháme do druhého dne odležet. Na rozehřátém sádle orestujeme nadrobno nakrájenou oloupanou cibuli, přidáme oloupané utřené stroužky česneku, kostky masa i s kořením a zprudka opečeme, aby maso zhnědlo a zatáhlo se. Potom osolíme, opepříme, zalijeme červeným vínem a pod pokličkou zvolna dusíme téměř doměkka (asi 2 hodiny), pak přidáme brusinkovou zavařeninu a společně dusíme doměkka (asi 20 minut). Podáváme ozdobené tymiánem a kolečky očištěné čerstvé feferonky, jako příloha se hodí knedlíky nebo chléb.
Ingredience: 1 kg jeleního masa, 150 g másla, 5 ks cibule, 250 g anglické slaniny, pepř, sůl, divoké koření (5 lžic celého černého pepře, 5 lžic celého jalovce, 15 bobkových listů, 5 lžic celého nového koření), 3 lžičky celého kmínu, 3 lžíce rumu, citronová šťáva, 500 ml červeného vína (suché), 2 l vývaru, 60 g hladké mouky, voda
Technologický postup: Divoké koření dejte do hrnce a zalijte jedním litrem vody, přiveďte k varu a 25–30 minut vařte. Na závěr přisypte sůl a počkejte, až vývar vychladne. Poté do něj vložte celé maso tak, aby bylo úplně ponořené, a dejte ho aspoň na šest hodin odležet do lednice. Maso vyndejte z nálevu a nakrájejte na kostičky velikosti sousta, osolte, opepřete. Cibulku smíchejte s kmínem a troškou soli a osmahněte ji na 100 g másla do tmavě zlatavé barvy. Pak vsypte slaninu a čtyři minuty opékejte, přidejte maso a nechte ho ze všech stran zatáhnout. Přilijte rum a červené víno a asi deset minut poduste – alkohol by se měl trochu odpařit, ale neměl by se úplně vyvařit. Poté maso vyjměte a do základu vlijte hovězí vývar a omáčku přiveďte k varu, zakápněte trochou citronové šťávy. Ze zbytku másla a hladké mouky připravte světlou jíšku. Vmíchejte ji do omáčky, vraťte do hrnce maso a duste pětadvacet až třicet minut doměkka.
Ingredience: 1 kg jeleního masa, 5 ks cibule, 100 g sádla, 3 plátky slaniny, 3 stroužky česneku, 1 lžička pepře, 1 lžička kmínu, 1 lžička celého nového koření, ½ lžičky celého jalovce, 5 listů bobkového listu, 1 lžička majoránky, 2 lžíce červené papriky, 1 lžíce cukru, 1 ks chilli papričky, 4 lžíce kečupu, 50 g hub, 2 ks sterilovaných okurek, citronová kůra ze ¼ citronu, 1 lžíce plnotučné hořčice, 5 lžic polohrubé mouky, voda
Technologický postup: Na sádle rozškvaříme 3 plátky slaniny, přidáme pokrájenou cibuli, kterou osmažíme do zlatohněda, přidáme lžíci cukru a necháme zkaramelizovat. Do tohoto základu dáme maso pokrájené na kostky a prudce restujeme, aby se zatáhlo, ale zatím nesolíme. Pak přidáme kečup a sladkou papriku, osolíme a dáme všechno koření, kromě majoránky. Podlijeme vodou a chvíli dusíme, asi za 20 minut přidáme houby, kdo má sušené, předem je namočí. Když je maso téměř měkké, zahustíme ho záklechtkou (polohrubá mouka rozšlehaná ve vodě) a vše řádně provaříme. Do téměř hotového guláše přidáme okurky nakrájené na kostičky, hořčici, utřený nebo prolisovaný česnek, majoránku a trošku strouhané citronové kůry z dobře omytého citronu. Podáváme s houskovým knedlíkem, ale je výborný i s chlebem.
