JÍDLO PRO PSI je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Psí víno patří mezi popínavé rostliny. Zpočátku je nutné rostlině zajistit oporu, později se šlahouny přichytávají samy. Listy rostou na dřevnatých stoncích a jsou podle druhu pětilaločné nebo třílaločné. Od jara do léta jsou lesklé, tmavě zelené, s podzimem se začínají zabarvovat do nejrůznějších odstínů červené. Od července do srpna rostlina kvete nevýraznými bílými květy, po odkvětu tvoří modročerné bobule.
Psi sloužili jako ochránci majetku a sídla, přičemž jejich práce trvala 24 hodin denně. A tak není divu, že i rostliny, které chránily zdi panství před povětrnostními podmínkami, byly označovány jako psí. Patří mezi ně například psí víno, psí víno tříprsté, šípková růže neboli Rosa canina (canis = pes). Loubinec a přísavník jsou synonyma pro psí víno.
Zdroj: článek Psí víno
Ve svém příspěvku LIKVIDACE PLEVELE OCTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.
Psi jak znečistijí Prahu zapachem. Psi moc smrdí hlavně Roundupem, protože psi lezou do postříkaných ploch.
V celé ČR ve městech v supermarketech jsou puštěné dveřní clony, které topí. Je už teplo nemusely by topit už vůbec, nebo topit méně na nižší teplotu. Jde z nich nepříjemný vzduch, který je cítit Roundupem a prachem. Postřik smrdí i na podlaze v prodejně, hlavně u vchodů do budov. Nosí ho sem pravděpodobně lidé, zákazníci na botech z venkovního prostředí parkoviště. Lidé také stříkají Roundup před garáže bytové domy, chodníky domků. Někteří lidé stříkají i městské chodníky Roundupem. Neumí ho ani naředit. Používají silné koncentrace roztoku. Chodník je od toho zalepený, špinavý ještě příští rok. Neměl by se Roundup a přípravky jemu podobné prodávat jen naředěný v poměru 1:10 pro běžné spotřebitele? Účinnost postřiků méně naředěných není vyšší.Do Roundupu lezou i psi. Psi s Roundupem v sobě potom močí na stromy, ty pak často usychají. Žloutne od nich i trávník. Loňský postřik ještě smrdí více než rok..Lepší je ho vůbec neprodávat. Hubit plevel třeba vařící vodou, nebo horkým vzduchem.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Likvidace plevele octem
Nikoho jistě nepřekvapí fakt, že člověk ve vyšším či vysokém věku hůře vykonává běžné úkony denní potřeby. Nejčastěji za to může snížená mobilita, dlouhodobá nemoc anebo psychické problémy. Řada státních, komerčních i neziskových organizací si tuto skutečnost velmi dobře uvědomuje, a proto se snaží zajistit různé pomocné služby, mezi něž patří i rozvoz jídel (nejčastěji obědů).
Ceny rozvážených jídel se pohybují přibližně od 60 Kč do 100 Kč včetně dovozu, což je v porovnání s pokrmy z běžných restauračních zařízení, kam by člověk navíc musel docházet, relativně příznivé. Vždy samozřejmě záleží na lokalitě i obsahu služby (kvalita, obalový materiál, počet chodů a podobně). Ceny se však nikdy nevyrovnají dotovanému stravování například ve školách, neboť rozvážené obědy pro seniory stát nedotuje. Někde na ně přispívá příslušná obec (platí pro místní obyvatele) nebo sponzor. Co se týče nabízených služeb, v ceně většinou bývá i polévka, někdy dokonce i zákusek. Ne všechny poskytovatelem uváděné ceny však automaticky zahrnují poplatek za dopravu, tudíž je třeba si vždy důkladně pročíst podmínky služby. Poplatek za dopravu může být buď paušální, nebo (což bývá méně časté) daný kilometráží transportu. Většina dovážkových služeb pro seniory se obvykle omezuje jen na určitou obec či rozšířenou lokalitu, zpravidla tedy platí první možnost – jednotný poplatek.
Senioři mívají na výběr až ze dvou druhů polévek a ze tří či čtyř hlavních chodů. V nabídce zpravidla bývá jedno běžné jídlo, jedno diabetické či dietní jídlo (respektující například žlučníkovou, jaterní nebo žaludeční dietu) a jedno vegetariánské jídlo (často sladké). Někteří poskytovatelé vycházejí seniorům vstříc a nabízejí jim i menší porce (například 3/4) za úměrně nižší cenu (čímž se liší od běžných restaurací, kde se za poloviční porci platí až 75 % ceny). Jindy mohou senioři vynechat polévku, která bývá standardní součástí denního menu, což se rovněž projeví na konečné ceně obědu. Trochu překvapivé je, že většina poskytovatelů poledního stravování nenabízí slevy za dlouhodobý odběr.
Životní standard některých dnešních důchodců i kvalita jejich života roste, a tudíž i oni chtějí poznávat různé zahraniční kuchyně. V menu pro seniory se tak objevuje třeba grilovaný losos, pizza či gnocchi se špenátem, tortilly s kuřecím masem a podobně. Důraz se klade rovněž na to, v čem je jídlo rozváženo. Klasické jídlonosiče sice ještě nevymizely, ale mnohde už je vytlačují plně hygienické a nejrůznější normy splňující plastové krabičky, v nichž lze jídlo ohřát i v mikrovlnné troubě nebo zamrazit. A samozřejmě z nich lze také pohodlně jíst. Někde se za krabičku účtuje poplatek v řádu několika korun, jinde bývá součástí ceny oběda.
Zdroj: článek Co k obědu
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.
V ochranném vodním pásmu 1. a 2. stupně se nesmí používat Roundup a přípravky s glyfosáty.
Psi znečistijí nejen Prahu zapachem. Psi moc smrdí hlavně Roundupem, protože psi lezou do postříkaných ploch.
V celé ČR ve městech v supermarketech jsou puštěné dveřní clony, které topí. Je už teplo nemusely by topit už vůbec, nebo topit méně na nižší teplotu. Jde z nich nepříjemný vzduch, který je cítit Roundupem a prachem. Postřik smrdí i na podlaze v prodejně, hlavně u vchodů do budov. Nosí ho sem pravděpodobně lidé, zákazníci na botech z venkovního prostředí parkoviště. Lidé také stříkají Roundup před garáže bytové domy, chodníky domků. Někteří lidé stříkají i městské chodníky Roundupem. Neumí ho ani naředit. Používají silné koncentrace roztoku. Chodník je od toho zalepený, špinavý ještě příští rok. Neměl by se Roundup a přípravky jemu podobné prodávat jen naředěný v poměru 1:10 pro běžné spotřebitele? Účinnost postřiků méně naředěných není vyšší.Do Roundupu lezou i psi. Psi s Roundupem v sobě potom močí na stromy, ty pak často usychají. Žloutne od nich i trávník. Loňský postřik ještě smrdí více než rok..Lepší je ho vůbec neprodávat. Hubit plevel třeba vařící vodou, nebo horkým vzduchem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Hron.
Hubení plevele horkým vzduchem.
Plevel se musí ořrat horkým vzduchem, tak aby vypadala jako opatřená vařící vodou.Plevel potom za pár dní uschne.
Zdroj: příběh Ochranné pásmo
Tuto opadavou popínavou liánu zná asi každý, a nejčastěji právě jako divoké nebo psí víno. Přísavník pěticípý (Parthenocissus quinquefolia) se přichytává konstrukce tenkými úponky a na rozdíl od svého tříprstého příbuzného (Parthenocissus tricuspidata) netvoří přísavné destičky, takže se po zdech pne jen obtížně. Pěstuje se pro zakrytí nevzhledných konstrukcí, pokrytí drátěných plotů či pergol. Je velmi nenáročný, snese horko i plné slunce. Kromě tmavomodrých, jakoby ojíněných plodů, které však brzy opadávají, je u něj lákavé intenzivní podzimní vybarvení do červena až ruda. Složené listy se při opadávání listí postupně rozpadají. Přísavníky z rodu Parthenocissus mají podplodní terč nerozlišitelně připojený k semeníku; navíc mezi nimi existují druhy, které se podložky přidržují přísavnými destičkami/terčíky na úponkách. Loubince z rodu Ampelopsis mají podplodní terč pohárkovitý, výrazně rozlišený od semeníku, a podkladu se přidržují výhradně ovíjivými úponkami. Rychlost růstu u semenáčů je zpočátku pomalejší než u řízků a roubovanců. První rok sazenice jen koření a přírůstek je minimální, spíše žádný. Další rok je přírůstek maximálně 1,5 m a teprve rok následující činí přírůstek cca tři metry.
Jedná se o popínavou rostlinu, která dosahuje běžné výšky 9 až 15 m. Rychlost růstu patří k přednostem této rostliny, někdy však může být i na obtíž. Přísavník se totiž nikdy nezastaví přesně v místě našich představ, jelikož výhony jsou často delší než patnáct metrů. To platí jak na výšku, tak i směrem do stran. Domovní stěny přísavník neporuší. U oplocení, dovolují-li to podmínky, se nechávají výhony přepadávat, aby z druhé strany vytvořily krásný zelený vodopád.
Jen pro objasnění: loubinec trojhrotý (Parthenosissus tricuspidata) se velmi pevně přichytává přísavnými destičkami. Tento druh má i svoje kultivary, které jsou rovněž velmi krásné. Loubinec pětilistý (Parthenocissus quinquefolia) má rovněž přísavné destičky, některé výhony však volně splývají. A právě tomuto loubinci se u nás nejčastěji říká „psí víno“. Má známý kultivar 'Engelmanii', který se přichycuje ještě pevněji. Loubinec révovitý (Parthenicissus inserta) je ten, který se nepřichytává a je velmi podobný loubinci pětilistému, i jemu se říká lidově „psí víno“. Loubince jsou velmi krásné rostliny.
Zdroj: článek Psí víno
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava.
Správně ,i já dávám do buřtguláše smetanu dodá jemnou a výraznou chuť. Me vnučky buřtguláš milují.
Mám dost kuchařek od pana Pohlreicha a každé jídlo které v nich je dokáže vysvětlit i člověku který neumí uvařit ani čaj aby udělal výborné jídlo.
Na Pohlreicha co se týká kuchyně nedám dopustit a smekam před ním.
Zdroj: příběh Recept na buřtguláš