Jíška neboli zásmažka či zápražka je prostředek k zahušťování polévek a omáček. Připravuje se v poměru ze stejného množství tuku a mouky. Postup je takový, že do rozpáleného tuku vmícháme mouku a pražíme do požadované barvy jíšky.
Jíška z polohrubé mouky
Jíška z polohrubé mouky se připravuje naprosto stejným způsobem jako z hladké mouky. Prostě když vám dojde hladká, použijte polohrubou. Rozdíl bude pouze v tom, že polévka nebo omáčka budou trošku „hrubší“. Ale účel to splní naprosto stejný.
Postup přípravy jíšky:
Na pánev si dáme rozehřát dvě lžíce másla, Hery nebo oleje, záleží na tom, z čeho chcete jíšku dělat.
Když začne omastek pěnit, přidáme stejné množství mouky, ale je lepší mít více tuku než mouky zhruba o třetinu, zabrání se tím tvorbě hrudek.
Za stálého míchání jíšku pražíme do požadované barvy, ale ne úplně do tmava, to by zhořkla.
Když máme hotovo, jíšku zalijeme troškou horké vody nebo vývaru a mícháme do hladké kaše.
Ve svém příspěvku JÍŠKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
Pavle, nemáš zač
Ja tu jisku používám už několik let a absolutní spokojenost do omáčky.
Jinak jak jsi vzpomněl ten chleba, tak ususit,udělat strouhanku a do guláše nic lepšího neznám.
Jíška z oleje se připraví tak, že na pánvi necháme rozpálit olej, poté do něj přidáme hladkou mouku a za stálého míchání nám vznikne jíška. Necháme smažit tak dlouho, jakou budeme potřebovat barvu jíšky. Pokud budeme chtít světlou jíšku, necháme jen zpěnit a stáhneme z plotny. Pokud tmavou, pražíme chvilku déle.
Do guláše používáme jíšku tmavou. Na pánvi necháme rozpálit olej, poté do něj přidáme hladkou mouku a za stálého míchání nám vznikne jíška. Necháme smažit tak dlouho, dokud nebude mít jíška tmavou barvu. Guláš lze zahustit také rozdrobeným chlebem.
Ve svém příspěvku JÍŠKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Dobrý den, najdu, prosím, někde návod na jíšku bez mouky? Mám k dispozici chleba a brambory. A protože nepeču, nechci si kupovat kilo mouky jen na jednu jíšku.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
Děkuji za radu. Zařídím se podle ní. Já znal jen strouhanku z rohlíků a tato varianta mě nenapadla.
Do čočky nakyselo by měla mít jíška hnědou barvu. Připravíme ji tak, že na pánev s rozpáleným olejem přidáme hladkou mouku a pražíme do zlatova. Pokud se vám jíšku podaří připálit, je to během chvilky, určitě si udělejte novou.
Jednoduchá jíška z vody a mouky se používá často do omáček, v nichž je mléko nebo smetana. Smícháme mouku s vodou nebo mlékem, pořádně rozkvedláme a za stálého míchání vlijeme do připravovaného pokrmu. Pokud se vám omáčka bude zdát řídká, musíte si do jíšky přidat více mouky.
Co je to buřtguláš a čím se liší od klasického guláše?
Buřtguláš je jednoduché české jídlo z uzeniny a brambor, které se vaří rychleji než klasický guláš a používá jiné suroviny na buřtguláš.
Na rozdíl od hovězího nebo vepřového guláše se buřtguláš připravuje hlavně z uzeniny, brambor a cibule. Nevyžaduje dlouhé dušení masa, takže je hotový výrazně rychleji. Typická je i hutnější konzistence díky bramborám, které se částečně rozvaří a omáčku přirozeně zahustí. Buřtguláš je proto ideální jako rychlé, syté a levné jídlo pro běžné vaření.
Jaké suroviny na buřtguláš jsou úplně základní?
Základní suroviny na buřtguláš tvoří brambory, uzenina, cibule, paprika, česnek a tuk.
Bez těchto surovin už by nešlo o klasický buřtguláš. Brambory zajišťují sytost a hustotu, uzenina dodává chuť a tuk, cibule vytváří základ omáčky. Mletá paprika je klíčová pro barvu i chuť a česnek s majoránkou dotvářejí typické aroma. Ostatní přísady, jako fazole, houby nebo pivo, jsou už jen varianty.
Jaká uzenina je nejlepší na buřtguláš?
Na buřtguláš jsou nejlepší kvalitní špekáčky nebo buřty s vysokým obsahem masa.
Ideální je uzenina, která při vaření pustí chuť i tuk, ale nerozpadne se. Klasické špekáčky jsou sázkou na jistotu, dobře fungují i liberecké párky nebo domácí uzenina. Vyhněte se příliš měkkým párkům s nízkým obsahem masa, které se v guláši rozvaří a ztratí strukturu.
Jak vaří buřtguláš Zdeněk Pohlreich?
Buřtguláš podle Pohlreicha staví na opečené uzenině, cibuli, paprice, smetaně a postupném zahuštění.
Zdeněk Pohlreich klade důraz na správně opečený základ, aby buřty zůstaly pevné a chuťově výrazné. Papriku krátce rozvoní, zalévá vařící vodou a guláš zjemňuje smetanou. Zahuštění řeší moukou rozmíchanou ve vodě až na závěr. Výsledkem je krémovější, výraznější verze, kterou detailně popisuje samostatný recept.
Je buřtguláš vhodný pro děti?
Buřtguláš pro děti ano, ale musí být upravený bez pálivého koření a s jemnější chutí.
Pro děti se používá méně uzeniny, ideálně kvalitní párek s vysokým obsahem masa, minimum papriky a žádné chilli. Chuť lze zjemnit přidáním cizrny nebo rozmixované brambory. Česnek a majoránku stačí přidat v malém množství. Taková verze je lehčí na trávení a přitom stále sytá.
Lze uvařit buřtguláš bez brambor?
Ano, buřtguláš bez brambor existuje a připravuje se hlavně z uzeniny, cibule a rajčatového základu.
Tato varianta je méně sytá, ale chuťově výrazná. Brambory se nahrazují sterilovanou paprikou, rajčatovým protlakem nebo kapiemi. Zahuštění zajišťuje tuk a redukce omáčky.
Proč v téhle fazolové polévce není jíška a čím se nahrazuje
Jíška je u fazolové polévky nejčastější berlička. Funguje rychle, zahustí, ale zároveň zabije to, co by mělo být hlavní – chuť fazolí. Když jsem ji použil, polévka byla hutná, ale těžká a po vychladnutí nevzhledná.
V momentě, kdy jsem ji vynechal a začal pracovat jen s fazolemi a tukem z klobásy, se chuť úplně změnila. Polévka byla lehčí, ale přitom sytá. A hlavně – druhý den chutnala lépe než první.
Zahuštění tady nevzniká přidáním něčeho cizího, ale správným zpracováním surovin, které už v hrnci jsou.
Pro rychlé zahuštění rajské omáčky přidejte do dušené omáčky kaši z kukuřičného škrobu (stejné díly kukuřičného škrobu a studené vody) a míchejte, dokud omáčka nezhoustne, nebo vmíchejte rajský protlak pro bohatší chuť a hustší konzistenci. Mezi další rychlé metody patří vmíchání jíšky (stejné díly změklého másla a mouky uvařené společně) nebo uvařené pasty z másla a mouky.
Kaše z kukuřičného škrobu
Smíchejte
V malé misce prošlehejte stejné díly kukuřičného škrobu a studené vody do hladka.
Přidejte
Kaši postupně nalijte do dušené omáčky za stálého míchání.
Zahuštění
Pokračujte v dušení několik minut, dokud omáčka nedosáhne požadované hustoty.
Rajčatový protlak
Přidejte: Vmíchejte jednu nebo dvě lžíce rajského protlaku do omáčky.
Vaření na mírném ohni: Nechte několik minut vařit, aby se chutě spojily a omáčka zhoustla.
Vylepšení: Pro ještě hustší omáčku a zvýraznění chuti opečte rajčatový protlak s máslem a moukou před přidáním do omáčky.
Jíška (máslo a mouka)
Příprava jíšky: V samostatné pánvi rozpusťte na středním plameni malé množství másla a poté do něj vmíchejte stejné množství hladké mouky.
Vaření: Šlehejte směs, dokud nevznikne hladká, krémová pasta.
Smíchání: Lžícemi přidávejte jíšku do rajčatové omáčky a po každém přidání dobře promíchejte, dokud nedosáhnete požadované konzistence.
Dovaření: Aby vás nepálila žáha, je třeba pokrm s jíškou povařit ještě 20 minut, aby se mouka deaktivovala.
Jedná se o produkt rostlinného původu. Medem se rozumí potravina přírodního sacharidového charakteru, složená převážně z glukózy, fruktózy, organických kyselin, enzymů a pevných částic zachycených při sběru sladkých šťáv květů rostlin (nektar), výměšků hmyzu na povrchu rostlin (medovice) nebo na živých částech rostlin včelami, které je sbírají, přetvářejí, kombinují se svými specifickými látkami, uskladňují a nechávají dehydrovat a zrát v plástech. Rozlišujeme dva zdroje medu, a to nektar a medovici.
Nektar je sladká šťáva tvořící se v květních nebo mimokvětních nektariích hmyzosnubných rostlin. Čerstvý nektar obsahuje vodu, cukry (sacharóza, fruktóza, glukóza a jiné), malé množství dusíkatých látek, minerálních látek, organických kyselin, dále pryskyřičnaté látky, inverzní enzymy z buněk nektarií, silice, terpeny, flavony, v některém nektaru se nachází i vitamín C. Nektar obsahuje rovněž pylová zrna či buňky rostlinných pletiv.
Medovice je hustá sladká šťáva, kterou vylučuje stejnokřídlý hmyz – červci, mšice nebo mery (medovnice jedlová, medovnice černoskvrnná, puklice dubová a jiné), které označujeme jako producenty medovice. Tito producenti cizopasí na listech, pupenech nebo větvích listnatých i jehličnatých stromů a keřů, jejichž sítkovicemi proudí míza, která slouží producentům medovice jako potrava, zvlášť v období rozmnožování. Míza je z rostlinných sítkovic nasávána ústním ústrojím producentů a prochází jejich trávicí soustavou, jejíž součástí je filtrační komora s tenkou blanitou stěnou, která hraje důležitou roli při filtraci bílkovin, cukrů, vody a dalších látek. Právě proteiny s menším množstvím cukrů a vody jsou zachyceny ve filtrační komoře a ve formě koncentrátu přecházejí dále do žaludku producentů. Naopak jednoduché cukry, minerální ionty a přebytečná voda proniknou přes filtrační komoru, respektive přes její propustnou blánu, a přecházejí do výkalového vaku. Tento filtrát (medovice) je pak vystřikován ve formě kapek na větve, listy nebo jehlice, odkud je sbírán včelami jako zdroj medovicového medu. Medovice obsahuje vodu, cukry (sacharóza, glukóza, fruktóza, maltóza, melecitóza, rafinóza a polysacharidy), aminokyseliny rostlinného původu, minerální látky, vitamíny a barviva.
Vznik medu je velmi složitý proces, který je závislý na včelstvu jako celku.
Postup: Připravíme jíšku z předešlého receptu, do které pak za stálého míchání přidáváme smetanu. Nejlépe tu, která je určena na vaření. Pokud vyžadujeme opravdu tučný bešamel, použijeme běžnou smetanu ke šlehání (šlehačku).
Ingredience: Na 50 g mouky potřebujeme cca půl litru smetany na vaření. Běžné smetany ke šlehání bude potřeba o poznání více. Nejprve uděláme bešamel raději hustší, zředit ho totiž můžeme kdykoliv. Zahušťování je náročnější.
Tip: Ekonomicky výhodným způsobem použití bešamelu je připravit si ho více najednou. Pak zbytek uložit do lednice a do deseti dnů ho spotřebovat. Je ale i další možnost – můžeme ho dát zamrazit. Jen je potřeba po rozmrazení bešamel rozmixovat. Přemrzlý škrob totiž vytvoří „cucky“, které pouhým mícháním nelze rozpojit.
Dále můžeme připravit do zásoby pouze jíšku, tedy osmahnout mouku na másle. Tu lze v lednici uchovat v dobře těsnící nádobě i měsíc. Pokud jíšku rozdělíme na malé porce, můžeme ji zamrazit a brát z mrazáku postupně, kdykoliv potřebujeme udělat omáčku, polévku nebo bešamel připravený k dalšímu použití při vaření.
Zamrazená jíška nijak nezmění svou konzistenci a lze ji pak po rozmrazení běžně použít. Jen je nutné myslet na fakt, že tuky v mrazáku silně nasávají okolní pachy. Takže jíšku musíme skladovat ve velmi dobře těsnící nádobě. Pouhý igelitový sáček nám totiž nebude nic platný. Zejména když máme v mrazáku například aromatické uzené maso, klobásy nebo třeba předpřipravené česnekové karbanátky. Takové pachy jíška chytá velmi rychle a silně, což by mohlo později zkazit celé vaření. Proto vždy zamrazujeme ve vzduchotěsných nádobkách.
Na pánvi rozehřejeme sádlo, přidáme nakrájenou cibuli a orestujeme. Cibuli můžeme, ale nemusíme použít. Je to dle libosti. Poté přidáme hladkou mouku a osmažíme do hněda. Hotovou jíšku zchladíme vodou a nalijeme do polévky. Já ji nechladím a rovnou dávám za stálého míchání do polévky. Vaříme alespoň 5–10 minut na mírném ohni.
V kastrolu na oleji zpěníme nadrobno nakrájenou cibuli, přidáme mouku a mícháme, dokud se nám vše neprovaří. Přilijeme vodu, přidáme nastrouhané brambory, masox a cukr. Necháme provařit, potom přidáme uvařené kyselé zelí a dochutíme dle libosti.
Lze připravit zapečený květák Kluci v akci pouze z květáku bez romanesca?
Ano, zapečený květák Kluci v akci lze připravit i pouze z klasického květáku, pokud romanesco není k dispozici.
Romanesco má sice o něco pevnější strukturu a lehce oříškovou chuť, ale základ receptu tvoří květák. Pokud použijete pouze květák, výsledné jídlo bude stále chutné. Je však dobré květák nerozvařit, aby si při zapékání zachoval pevnější strukturu. Někteří kuchaři dokonce preferují variantu bez romanesca, protože květák má jemnější chuť a lépe se spojuje s kari houbovou omáčkou.
Čím lze nahradit sýr s modrou plísní v tomto receptu?
Sýr s modrou plísní lze nahradit jinými výraznými sýry, které se dobře rozpouštějí při zapékání.
Pokud někomu nevyhovuje chuť modrého sýra, může použít například gorgonzolu, která je jemnější. Další možností je použít kombinaci smetanového sýra a tvrdého sýra, například čedaru. V některých variantách se používá také parmazán, který dodá pokrmu výraznou chuť. Je však dobré počítat s tím, že modrý sýr vytváří charakteristickou chuť celého receptu.
Lze použít mražený květák na zapečený květák?
Mražený květák lze použít, ale je potřeba ho předem rozmrazit a zbavit přebytečné vody.
Mražený květák při rozmrazování často uvolňuje více tekutiny než čerstvý. Pokud by se použil bez úpravy, mohla by být omáčka při zapékání příliš řídká. Nejlepší postup je květák po rozmrazení krátce povařit a následně ho dobře scedit. Díky tomu si zachová lepší strukturu a pokrm nebude vodnatý.
Jak zahustit omáčku na zapečený květák?
Nejjednodušší způsob, jak zahustit omáčku na zapečený květák, je použití klasické jíšky.
Jíška vzniká opékáním mouky na másle a je velmi stabilní způsob zahuštění omáček. Pokud je omáčka příliš řídká, lze přidat malé množství další jíšky nebo ji nechat déle provařit, aby se část tekutiny odpařila. Někteří kuchaři používají také smetanu, která omáčku zjemní a částečně zahustí.
Jak dlouho péct zapečený květák v troubě?
Zapečený květák se obvykle peče přibližně 15 až 25 minut podle teploty trouby.
Nejčastěji se používá teplota kolem 190 °C. Při této teplotě se sýr krásně rozpustí a lehce zezlátně. Pokud by byla teplota nižší, zapékání by trvalo déle. Naopak při vyšší teplotě může sýr zhnědnout příliš rychle. Nejlepší je sledovat povrch jídla a vyndat pekáč z trouby ve chvíli, kdy sýr vytvoří zlatavou krustu.
Jaký vývar použít do omáčky?
Nejlepší je použít vývar z květáku nebo romanesca, který vznikne při vaření zeleniny.
Tento vývar obsahuje chuť zeleniny a přirozeně doplňuje celý recept. Pokud vývar nemáte, lze použít i zeleninový vývar nebo jemný kuřecí vývar.
Ingredience: 800 g hovězí roštěné (vysoký roštěnec), 4 lžičky plnotučné hořčice, 50 g špeku, 2 nožičky párku v jedlém střívku, 2 vejce, 1 velká sterilovaná okurka, 1 velká cibule, 100 ml oleje, instantní jíška na zahuštění šťávy
Technologický postup: Maso nakrájíme přes vlákno na plátky, naklepeme je do šíře, osolíme, opepříme a potřeme hořčicí. Okurky, vejce, párky, špek a cibuli pokrájíme na stejné čtvrtinové dílky a klademe na jednotlivé plátky masa. Dobře zavineme, popřípadě spíchneme párátkem. Na povrchu můžeme též osolit a opepřit. Do pekáčku vložíme cibuli, zalijeme olejem, navrch naskládáme natěsno ptáčky a dáme zapéct do maximálně rozehřáté trouby na 10 minut, pak zmírníme a dopékáme při 150 °C cca 45 minut, až je maso měkké. Během pečení poléváme vypečenou šťávou nebo podle potřeby podléváme horkou vodou. Když jsou závitky upečené, vyjmeme je z výpeku, který přivedeme k varu, orestujeme do zlatohněda, zalijeme trochou vody a zahustíme jíškou, dochutíme solí, pepřem a lžičkou hořčice. Ptáčky vložíme zpět do šťávy a prohřejeme.
Ingredience: 4 králičí stehna, 1 palička česneku, 2–3 lžíce dijonské hořčice, kostka cukru, sádlo, vývar, 100 ml smetany ke šlehání, sůl, jíška na zahuštění vypečené šťávy
Postup: Maso osolíme a v kastrolu zprudka opečeme na sádle dohněda. Vypneme plotýnku a do výpeku přidáme dijonskou hořčici, kostku cukru, půl paličky nastrouhaného a půl paličky nasekaného česneku. Necháme česnek rozvonět, podlijeme vývarem nebo vodou a vhodíme rozdrobenou masoxovou kostku. Vložíme do trouby rozehřáté na 200–220 °C a pečeme nejméně hodinu přikryté a nejméně půl hodiny odkryté. Maso hlídáme a podléváme. Měkké maso vyjmeme, vypečenou šťávu dochutíme, seškrábeme do ní všechny přípečky ze stran kastrolu a zahustíme jíškou. Na závěr tohoto receptu přidáme do omáčky trochu šlehačky.
