Téma: 

juka žloutne


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

JUKA

Juka zahradní pěstování

Druhy pěstované celoročně venku vyžadují plně osluněná stanoviště, dostatek slunce, vzduchu a tepla. Juky patří mezi suchomilné rostliny, proto mají zvýšené nároky na dobře propustnou písčitou nebo štěrkovitou půdu. Vhodné je okolí kořenů posypat oblázky.

Hnojivo juka nepotřebuje, i s dlouhým obdobím sucha se rostliny vyrovnávají výborně, vystačí si s vodou z dešťových srážek. Nově vysazené juky však do ujmutí zaléváme. Aby rostoucí juka stále dobře vypadala, odtrhávejte staré, suché spodní listy. Vyškubnout můžete i ty, které netrčí vzhůru a obloukovitě visí dolů. Po odkvětu pak odstraňte celé stvoly.

Dlouhověkost si juka zajišťuje tvorbou postranních růžic. Tyto odnože můžete používat k množení, a to tak, že celou rostlinu opatrně na jaře vyzvednete a rýčem rozdělíte. Odnož, kterou chcete použít, by měla mít dostatek vlastních kořenů. Pro lepší manipulaci při sázení svažte dlouhé listy, klidně i jedním z listů juky, který obsahuje velmi pevná rostlinná vlákna. Po výsadbě půdu okolo rostliny patou přitlačte, abyste odstranili vzduchové kapsy a zabránili vyvrácení. Juku, kterou jste zakoupili v květináči, můžete vysazovat během celé vegetační sezony.

Venkovní druhy jsou plně mrazuvzdorné, obejdou se tedy bez nadestýlky i bez překrytí. Nemějte obavy, když rostliny v zimě stočí své listy do ruličky, zmenšením listové plochy se totiž chrání proti ztrátě vody. Pokud juka zimu nepřežije, nebývá to vinou nízkých teplot, ale nadměrné půdní vlhkosti.

Zdroj: Juka
Zveřejněno: 14.6.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: juka

Ahoj Kamca asi mas pravdu bol to sok lebo este nebolo velmi teplo len dufam,ze sa spamata,ma na to cele leto .Dakujem ze si napisala a trochu ma povzbudila. Prajem Ti vela peknych dni Emilia

Zdroj: diskuze Juka
Odesláno: 18.5.2014 uživatelem Emilia Tichakova
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JUKA - ŽLOUTNUTÍ LISTŮ

Příčiny

Jukám žloutnou listy z důvodu nadbytečné zálivky (přemokření), nedostatečné zálivky (zasychání) nebo někdy i nedostatečné přihnojování. Vesměs se dá říci, že k tomu dochází v důsledku špatné péče o rostlinu.

Zdroj: Juka - žloutnutí listů
Zveřejněno: 30.5.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: juka

Tohle udělá nízká teplota a změna v pěstebních podmínkách vynesením kytky ven. Někdy se listy jen zbarví, ale když je šok velký, tak listy postupně zaschnou a musí vyrůst nové. S těmito změnami na listech se nic dělat nedá a je třeba počkat, jak se s tím rostlina vypořádá sama.

Zdroj: diskuze Juka
Odesláno: 18.5.2014 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JUKA - ŽLOUTNUTÍ LISTŮ

Jak předejít žloutnutí listů

Tomuto jevu lze předejít vhodnou péčí o juku. Zaměřit se hlavně na přiměřenou zálivku a pravidelné hnojení v době vegetace rostliny.

Zdroj: Juka - žloutnutí listů
Zveřejněno: 30.5.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

JUKA - ŽLOUTNUTÍ LISTŮ

Co s tím dělat

Pokud rostlině začnou žloutnout listy, je třeba zjistit, proč tomu tak je. Jestli z důvodu přemokření, zaschnutí, nebo nedostatkem hnojení.

Pokud se jedná o přemokření, je třeba rostlinu okamžitě přesadit do nového substrátu. U zasychání postačí obnovit rostlině zálivku. A pokud je to nedostatkem hnojení, začněte přiměřeně přihnojovat.

Zdroj: Juka - žloutnutí listů
Zveřejněno: 30.5.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: juka venkovní pěstování

dá se z venkovní juky co má trsy pichlavé a velký 2m stvol květů,dělat med? Děkuji

Zdroj: diskuze Juka venkovní pěstování
Odesláno: 18.7.2017 uživatelem čtvrtníková jana
Počet odpovědí: 0

JUKA

Juka venkovní

Juku zná většina z nás spíše jako nenáročnou exotickou pokojovou rostlinu. Některé druhy však snesou i mráz a lze je pěstovat celoročně venku na zahradě. Vytvářejí husté růžice přízemních listů, které jsou zajímavé svou namodralou barvou či veselým panašováním. Kromě juk se zelenými listy si můžete do zahrady vysadit i kultivary s listy různě zbarvenými, například žlutě pruhovanými.

Zde jsou uvedeny některé druhy, které lze u nás celoročně pěstovat mimo interiéry:

  • Yucca gloriosa – patří mezi oblíbené stromové juky. Je mrazuvzdorná asi do -20 °C, dorůstá do pětimetrové výšky a po odkvětu se rozvětvuje. Kvete velkým bílým květenstvím, ostatně jako všechny juky. Foto Yucca gloriosa.
  • Yucca glauca – nejmrazuvzdornější stromová juka, odolává totiž teplotám až -37 °C (ovšem jen za velmi suchých podmínek). Roste obvykle do výšky 2 metrů. Foto Yucca glauca.
  • Yucca filamentosa – nejznámější a nejodolnější mrazuvzdorná juka, která nevytváří kmen a po odkvětu odumírá. Vytváří hodně odnoží a pěstuje se na našich zahradách jako trvalka. Latnaté květenství měří 100–200 cm. Foto Yucca filamentosa.
  • Yucca baccata – známá též jako Banánová juka, vytváří kmen až 1,5 metru vysoký. Snáší mráz až do -29 °C. Má jedlé plody. Foto Yucca baccata.
  • Yucca brevifolia – je nejznámější stromová juka, nazývaná též Joshua tree. Vyrůstá až do výšky 15 metrů. Odolná je do -15 °C, takže je v našich klimatických podmínkách nutná velmi dobrá zimní ochrana. Foto Yucca brevifolia.
  • Yucca flaccida – velmi dekorativní druh, má měkké, převislé listy, u nás hojně pěstovaný v zahradách a parcích, je spolehlivě mrazuodolný, neinvazivní, množí se dceřinými růžicemi po odkvětu. Foto Yucca flaccida.

Zdroj: Juka
Zveřejněno: 14.6.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: juka

mam problem s jukou, dala som ju na terasu a zacali hnednut listy po celej dlzke, na okrajoch,spickach aj v novo vyrastenych.Poradite ako to odstranit a preco to asi je? dakujem Emilia

Zdroj: diskuze Juka
Odesláno: 18.5.2014 uživatelem Emilia Tichakova
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JUKA

Yucca filamentosa

Vypadá jako pouštní rostlina, ale na českých zahrádkách se jí daří tak dobře, jako by byla domácí. Juka vláknitá (Yucca filamentosa) je z mrazuvzdorných druhů u nás asi nejvíce pěstovaná, svým tvarem připomíná sadu mečů. Je velmi výrazná a asi na každého udělá silný dojem, i v době, kdy zrovna nekvete. Tato rostlina netvoří kmínek, vytváří pouze přízemní růžici tuhých a na okrajích vláknitých listů (odtud i její název). Listy jsou asi 40–70 cm dlouhé a zbarvené zeleně s modrým.

Juka vláknitá kvete přibližně od poloviny června, kdy v horní třetině silných květních stonků vyrůstajících uprostřed listových růžic postupně vykvétá několik desítek krémově bílých, 3–6 cm velkých zvonkovitých květů, které krásně voní. Celková výška květenství bývá asi 100–180 cm. Po odkvětu celá růžice postupně odumírá a vytvoří se kolem ní několik dceřiných růžic. Tvoří se tak hustý trs, který je možno rozdělit (nejlépe koncem srpna až v září) a juku tak namnožit. Nové růžice nakvétají přibližně až za 3–5 let.

Juka vláknitá je nenáročná a vysoce mrazuvzdorná rostlina (snáší bez potíží mráz větší než -25 °C), takže naše zimy přežívá bez úhony. Vyžaduje však velmi světlé místo, nejlépe se jí daří na plném slunci. Ideální je pro ni lehká, propustná, hlinitopísčitá půda s kvalitní drenáží, aby u kořenů nestála voda. Protože má juka raději sušší prostředí, zalévejte pouze mírně, někdy si rostlina vystačí s běžnými srážkami.

Zdroj: Juka
Zveřejněno: 14.6.2014

NENÁROČNÉ POKOJOVÉ ROSTLINY

Juka

Juka je vzrostlá rostlina, která vypadá jako nepravá palma. Zelené, slizké, výjimečné lineární listy se sbíhají do vločky na vrcholku stonku. Juka vyžaduje sluneční světlo a přiměřenou zálivku. Po proschnutí zaniká. V létě se doporučuje vynést ji na otevřený vzduch, v zimě je nezbytné uchovávat ji raději na chladnějších místech. Juka dobře roste při teplotě 13 až 21 °C. Od jara do podzimu udržujeme půdu permanentně vlhkou. Je však lepší, když půda přeschne, než když ji přelijeme. V zimě zeminu zavlažujeme pouze čas od času a v závislosti na teplotě. Rostliny milují zvýšenou vlhkost, ale snášejí i suchý vzduch. Na jaře a v létě jednou za 2 až 4 týdny rostlinu přihnojujeme minerálními hnojivy. Rostlina musí být v blízkosti svěžího vzduchu, proto je v létě vhodnější ji vynést na balkón nebo do zahrady. Pro kvalitní půdní podklad se používá směs zeminy z listové hlíny, dřevité hlíny, humusu, rašeliny, písku (v poměru 1 : 1 : 1 : 1: 1). Rozmnožování probíhá stonkovými odnožemi, výhonky.

  • Botanický název: Yucca aloifolia, Yucca elephantipes
  • Umístění: velmi světlé a slunné místo
  • Teplota: Přiměřená, v zimě chladnější 16 až 18 °C. Nejnižší 8 °C. V zimě je potřeba místnost dobře provětrávat, ale chráníme rostlinu před průvanem.
  • Osvětlení: Světlé, slunečné místo. V létě umístění v zahradě a na balkóně. V zimě najít stanoviště světlé, blízko okna. Tyto rostliny postrádají v zimě světlo.
  • Zalévání: Bohatě zalévat od jara do podzimu, voda ale nesmí být v misce pod květináčem. Jestli držíme rostlinu v zimě v chladnější místnosti, zaléváme omezeně. Juka nesnáší přelití, zahnívaly by kořeny a objevila by se hniloba i na stonku.
  • Rozmnožování: Na jaře zakořeňují vrcholová stébla a také kousky stvolů dlouhých asi 10 cm. Seříznutím dceřiných růžic ze stvolu také získáme novou rostlinu. Odříznuté růžice na místě řezu ošetříme sírou a dáme do vlhkého písku, po zakořenění zasázíme do květináče se zeminou, do které přidáme kousky dřevěného uhlí. Seříznutí růžic provádíme vždy na jaře.

Juka – foto

Zde je několik fotografií, na nichž je možné vidět juku.

Zdroj: Nenáročné pokojové rostliny
Zveřejněno: 19.3.2014

JUKA

Je juka jedovatá?

Juka má mírně jedovaté kořeny, protože obsahuje saponiny, to je krevní jedy rozrušující červené krvinky. Okvětní lístky jsou však jedlé (v Itálii se staly marinované nakládané květy dokonce oblíbenou pochoutkou). Indiáni považují juku za nejkrásnější rostlinu pouště a věří v její zázračnou moc, nazývají ji stromem života. Juka totiž dokáže přežít i ty nejextrémnější povětrností podmínky – vypořádá se s chladnou nocí, horkem i měsíce trvajícím suchem. I přes takovéto náročné podmínky si stále uchovává řadu výjimečných látek, jako jsou enzymy, vitamíny, minerální látky antioxidanty nebo chlorofyl.

Je známo, že je juka organismem poměrně dobře snášena, pouze u citlivějších osob může někdy dojít k podráždění trávicího systému. Jen ve vzácných případech se může vyskytnout i alergie na tuto rostlinu. Účinná látka se získává z oddenku a uplatňuje se při léčbě revmatických onemocnění anebo při zánětech kloubů. Doporučuje se i pro detoxikaci organismu, aby však byla kúra dostatečně účinná, je zapotřebí její dlouhodobé užívání, někdy i 10 týdnů. Při užívání přípravků z juky vždy dbejte na dostatečný pitný režim, abyste usnadnily organismu vylučování toxických látek. Důsledkem zrychleného metabolismu a detoxikace může na začátku pravidelného užívání juky dojít ke zvětšenému množství vylučování moči, k průjmu, ke snížení hladiny cukru a vápníku v krvi. Proto je důležité zaměřit se během léčby na kvalitní stravu a dodávat organismu navíc důležité vitamíny, minerální a stopové látky.

Příznivé účinky juky na lidský organismus:

  • zlepšuje trávení;
  • napomáhá dokonalému vstřebávání výživných látek;
  • svým příznivým vlivem na procesy vylučování posiluje a příznivě ovlivňuje přirozenou očistu organismu;
  • její užívání je vhodné při chronickém onemocnění tlustého střeva;
  • pomáhá snižovat cholesterol;
  • zvyšuje odolnost organismu;
  • je velmi účinná při léčbě zánětu kloubů (a to zejména díky tomu, že obsahuje takzvané saponiny).

Zdroj: Juka
Zveřejněno: 14.6.2014

JUKA

Juka choroby

U juky se můžete setkat s těmito chorobami a škůdci:

  • šedá plíseň
    • příznaky: zelený plísňový povlak na listech
    • ochrana: napadené listy odstraňte a rostlinu ošetřete fungicidním přípravkem
  • virová skvrnitost
    • příznaky: špičky listů jsou žlutě skvrnité
    • ochrana: napadené rostliny odstraňte, zbylé ošetřete proti mšicím, které virus přenášejí
  • skvrnitost listů
    • příznaky: na listech se zpočátku objevují drobné hnědé skvrnky s vyvýšeným okrajem a žlutým lemem; skvrny jsou nejprve nepravidelně rozmístěny, později se slévají
    • ochrana: odstraňte silně napadené části rostlin, k chemické ochraně můžete použít i speciální postřik; přestaňte rostlinu vlhčit
  • vlnatky a štítenky
    • příznaky: pletivo listů je prosvětlené, pod lupou jsou viditelné bělavé válcovité vlnatky, u silně napadených listů hnědnou okraje
    • ochrana: silně napadené části juky odstraňte, rostlinu čas od času mírně roste nebo osprchujte; pokud juka není vystavena přímému slunečnímu záření, lze ji ošetřit přípravky na bázi minerálního oleje, u větších ploch můžeme oba druhy škůdců stříkat lihem
  • puklicovití
    • příznaky: na listech se objevují světlá místa po sání, pod hnědými štítky se vyvíjí mnoho mladých jedinců, kteří se pevně usazují podél listových žilek a později hnědnou; při silném napadení jsou listy znečištěné lepivou medovicí, na níž se usazuje saprofytická čerň – listy jsou špinavé
    • ochrana: silně napadené listy odstraňte, listy opatrně ošetřete vatovým tamponem namočeným v jedlém oleji a opakovaně ošetřete postřikem na bázi minerálních olejů, puklice se totiž pod olejovým filmem udusí
  • třásněnky
    • příznaky: části listů se nerovnoměrně zbarvují do bílo-žluta, především na rubu listů jsou viditelné tmavé kupky exkrementů, což je pro napadení třásněnkami charakteristické
    • ochrana: drobní žlutí až hnědí dospělci se zdržují převážně na rubu listů a nízká vlhkost společně s vysokou teplotou podporují jejich rozmnožování. Takže prevencí je rosení a snížení pokojové teploty. Přítomnost třásněnek včas zjistíte za pomoci modrých lepových desek.

Zdroj: Juka
Zveřejněno: 14.6.2014

JUKA

Rostliny juka

Většina druhů pochází z teplých oblastí, takže je v našich podmínkách možné pěstovat je pouze jako pokojové rostliny. Jsou velice dekorativní, nenáročné a hlavně vhodné do všech typů bytů. Vzrostlé rostliny se silnými, efektními kmeny vyniknou především jako solitéry ve větších místnostech, zimních zahradách či halách.

Juky lze pěstovat ve dvou základních typech. Jednak tak, jak rostou ve svém přirozeném prostředí, to znamená, že je růžice v tomto případě zasazená přímo do substrátu, roste vzhůru a postupem času vytváří zdřevnatělý kmen. Mnohem častěji se však můžete setkat s jukou palmovitého tvaru, kdy ze silného zdřevnatělého kmínku vyrůstá několik postranních růžic ostrých listů. Mladé listy bývají tuhé a vzpřímené, postupem času se ale ohýbají dolů. Po uschnutí opadají a zanechávají po sobě charakteristickou jizvu. Listy juky jsou čepelovité, na okrajích zubaté. Juka rozkvétá od druhé poloviny června a kvete do konce července, ale teprve když dostatečně dospěje a zesílí, což může trvat i několik let. Květy mívají bílou, krémovou nebo voskově bílou barvu. Některé druhy mohou mít květy světle zelené nebo nachové. Květy vyrůstají buď v hroznech, nebo v latách. Skládají se ze šesti okvětních lístků. V době kvetení je juka mimořádně působivá. Plodem juky je tobolka nebo bobulka.

Vedle základního druhu s tmavě zelenými listy s namodralým nádechem existuje také několik zajímavých pestrolistých kultivarů. K těm nejoblíbenějším patří například Bright Edge se žlutě lemovanými listy nebo Golden Sword (v překladu „zlatý meč“), jehož listy jsou téměř celé žluté a zdobí je zelené okraje.

V našich domácnostech je asi nejrozšířenějším druhem Yucca elephantipes, která pochází z Mexika a Guatemaly. Přestože ve svém přirozeném prostředí dosahuje běžně výšky nad 10 m, v bytě roste velmi pomalu. Má rozšířený spodek kmene a matně zelené listy. Dalším druhem juky, se kterým se můžeme setkat spíše ve specializovaných obchodech, je Yucca aloifolia. Ta je specifická tím, že u země vytváří rozvětvené kmínky (takzvaná dvojčata) a u báze tvoří často odnože. Její listy jsou tmavozelené, špičaté a tuhé. U starších exemplářů se pak můžete dočkat i vysokých květenství se žlutavými květy. Tento druh pochází z jihu USA a Mexika, ale můžete se s ním setkat i na západoindických ostrovech. Dalším zajímavou odrůdou je Yucca texanum, která patří k vzácným druhům na jihu USA. Její úzké listy jsou pokryté bílým chmýřím.

Zdroj: Juka
Zveřejněno: 14.6.2014

JUKA

Juka pěstování doma

Juky nejsou příliš náročné na péči. Vyžadují však dostatek světla, jinak jim postupně žloutnou spodní listy. V létě můžete i doma pěstovanou juku přestěhovat na prosluněnou terasu nebo balkon. Zvolte pro ně ale chráněné místo, kde je neohrozí přímé sluneční záření, průvan ani prudký déšť.

Juku zalévejte vydatně od dubna do října, v této době také jednou za tři týdny rostliny přihnojujte tekutým hnojivem pro palmy a v suchých panelákových bytech nezapomeňte rosit listy. Při zálivce dávejte pozor, protože juka je citlivá na přemokření. Nechte tedy substrát před dalším přísunem vody proschnout. Dlouhodobé nadměrné zalévání má totiž za následek zahnívání kořenů a uvadání listů. V létě juce pěstované doma vyhovuje normální pokojová teplota nebo pobyt venku. V zimě má ráda nižší teploty, které by však neměly klesnout pod 10 °C. Jako nejvhodnější umístění se jeví zimní zahrada, případně prosklená lodžie. Ve svých přirozených podmínkách přežívají juky dlouhé období sucha, proto jim v době od listopadu do března omezte zálivku na minimum. Stačí zalévat pouze tolik, aby kořenový bal zcela nevyschl. V době vegetačního klidu také nehnojte.

Juku přesazujte na jaře přibližně jednou za dva roky, a to do květináčů, jejichž průměr je oproti těm původním větší minimálně o pět centimetrů. Starším rostlinám stačí vyměnit pouze svrchní vrstvu hlíny v květináči. Na přesazování používejte běžný hlinitý substrát nebo si kupte speciální substrát pro palmy, přidejte k němu kvalitní zahradní zeminu a trochu písku. Do spodní části nádoby nasypte nejlépe keramzit, který poslouží jako drenáž.

Když už je juka hodně velká nebo se vám nelíbí její tvar, můžete z ní na jaře odejmout kmínkové řízky. Rostlinu vyjměte z květináče a na pevném podkladu rozřežte kmen pilkou na části dlouhé cca 10 cm. Každá z nich musí mít alespoň jedno očko. Místa řezu je vhodné posypat stimulátorem, poté řízky vsaďte kolmo do substrátu z jednoho dílu rašeliny a jednoho dílu písku. Řízky nejlépe zakoření na stinném, vlhkém místě, při teplotě 24–27 °C. V domácích podmínkách si můžete vypomoct fólií, jíž zakryjete květináč. Jakmile řízky zakoření a objeví se nové výhonky, můžete mladé rostlinky přesadit do samostatných nádob nebo k sobě zasadit do skupiny několik exemplářů různé výšky.

Zdroj: Juka
Zveřejněno: 14.6.2014

JUKA - ŽLOUTNUTÍ LISTŮ

Juka

Juky se botanicky řadí do čeledi agávovitých (Agavaceae). Jejich prapůvodní vlastí jsou horké oblasti Severní a Střední Ameriky a také Indie. Rod čítá okolo čtyřiceti druhů keřů a stromů. Odborníci znají juky i pod označením Hesperoyucca.

Juku seženete téměř v každém květinářství. Jedná se o menší stromek, z jehož kmínku vyrůstá jedna či více růžic s asi šedesát centimetrů dlouhými, tmavě zelenými listy. Jako mladá roste ve formě růžic, později u ní dochází k zasychání spodních listů, což má za následek postupně se vytvářející, poměrně silný kmen. Pro kultivar Variegata jsou typické bílé okraje listů.

Teplomilné juky mají rády rozptýlené i přímé sluneční světlo a pravidelnou, avšak mírnou zálivku. Substrát by měl zůstávat stále mírně vlhký. Jednou za tři týdny rostliny přihnojujte tekutým hnojivem pro palmy a v suchých panelákových bytech roste listy.

V letních měsících jukám dopřejte pobyt na balkoně, případně na terase. Zvolte pro ně chráněné umístění, kde neohrozí přímé sluneční záření, průvan ani bičování deštěm.

V zimním období juku přeneste na místo s nižšími teplotami. Jako nejvhodnější se jeví zimní zahrada, případně prosklená lodžie. Nezapomeňte na omezení zálivky, hnojit v tuto dobu přestaňte úplně.

V případě přelití začnou rostliny velmi rychle chřadnout – kromě žloutnutí listů tento stav bezpečně poznáte podle změknutí kmínku. Záchrana musí být okamžitá, spočívá v přesazení do nového substrátu, jinak exempláře uhynou.

Juky přesaďte každé jaro do květináčů, jejichž průměr je oproti těm původním větší minimálně o pět centimetrů. Kupte substrát pro palmy, přidejte k němu kvalitní zahradní zeminu a trochu písku. Do spodní části nádoby nasypte keramzit, který poslouží jako drenáž.

Zdroj: Juka - žloutnutí listů
Zveřejněno: 30.5.2017

ŽLUTÉ BĚLMO OČÍ

Žluté oční bělmo po alkoholu

Pokud máte žluté oční bělmo po alkoholu, játra vám tímto způsobem dávají najevo, že se jim nelíbí, jak se s nimi zachází. Bělmo žloutne především rozpadem jaterních enzymů ALT, AST, respektive tím, že je jich moc a játra musí pracovat hodně, aby rozložily etanol. Vydržte nějakou dobu úplně abstinovat a nejezte tučnou stravu. Až se situace srovná, možná by neškodilo nechat si udělat jaterní testy.

Zdroj: Žluté bělmo očí
Zveřejněno: 3.11.2016

FUNKČNÍ JATERNÍ TESTY

Vyšetření jaterních funkcí: Bilirubin

Bilirubin je odpadní produkt z rozpadu červených krvinek. Játra zpracovávají bilirubin, takže může být vyloučen ve stolici. Bilirubin proudí přes játra do žlučovodů, kde je rozpuštěn ve žluči. Hladina bilirubinu může být zvýšena u lidí s poruchou toku žluči. Tato situace může nastat během těžkého onemocnění jater, žlučníku nebo jiných poruch žlučového systému. Velmi vysoké hladiny bilirubinu způsobují žloutenku, během které žloutne kůže a bělmo očí. Bilirubin může být užitečný při jaterních testech u lidí se známým problémem žluči. Zvýšený bilirubin může být také přítomný u lidí s anémií, typu hemolytické anémie.

Zdroj: Funkční jaterní testy
Zveřejněno: 18.11.2012

JAK PĚSTOVAT ČESNEK

Když česnek žloutne

Žluté listy u česneku jsou běžný jev, který mnozí považují za hrozbu. 6loutnutí česneku může být způsobeno například tuhou zimou, střídání mrazu a tepla v zimě a na jaře. Také mírný nedostatek živin nebo půdní nerovnováha mohou způsobit žluté listy u česneku. Stejně tak i příliš mnoho nebo příliš málo vody. Obvykle se není třeba strachovat, žluté listy u česneku jsou normální. Nicméně, žluté pruhy na listech, skvrny, flíčky, stočené listy, zahuštěné listy, fialové žíly na listech, nebo jiné abnormality ukazují na něco vážnějšího, například: půdní nedostatky, napadení hmyzem, parazitární onemocnění nebo plísně.

Zdroj: Jak pěstovat česnek
Zveřejněno: 29.4.2013

ANNAMAET

Annamaet krmivo pro kočky

Annamaet krmivo pro kočky se vyrábí ve dvou variantách, a to Original a Grain free.

Original

Jde o holistickou recepturu, krmivo je přirozeně konzervováno, vyrobeno bez kukuřice a pšenice. Všechny použité suroviny jsou přírodní a krmivo neobsahuje žádné umělé konzervanty, barviva nebo ochucovadla. Receptura je založena na velmi kvalitních živočišných bílkovinách s vysokou stravitelností.

Annamaet Original Feline Chicken & Fish je receptura vyhlášená svou výjimečnou chutí. Je vyrobena z kvalitních kuřat a ryb a hnědé rýže, bez přidání kukuřice či pšenice. Obsahuje také sledě a kraby pro větší chutnost. Pro doplnění omega-3 mastných kyselin jsou zde zařazeny i řasy. Krmivo je vhodné pro kočky ve všech životních stadiích.

Složení: kuřecí moučka, hnědá rýže, kuřecí tuk (konzervovaný směsí tokoferolů; vitamin E), ovesné vločky, proso, ječmen (ječné kroupy), moučka ze sleďů, sušená vejce, sušená řepná dužina, krabí moučka, menhadenový olej (konzervovaný směsí tokoferolů; vitamin E), sušené pivovarské kvasnice, lecitin, řasy (zdroj mastných kyselin), brusinky, chlorid sodný, uhličitan vápenatý, chlorid draselný, L-lysin, DL-methionin, kyselina L-askorbová, juka schidigera, taurin, vitamin E, niacinamid, moučka z mořských řas, biotin, vitamin B1, vitamin B6, vitamin A, vitamin B2, D-pantothenan vápenatý, vitamin B12, kyselina citrónová, vitamin D3, kyselina listová, síran železnatý, síran zinečnatý, chelát zinku, chelát železa, oxid zinečnatý, síran měďnatý, síran manganatý, chelát manganu, chelát mědi, oxid manganatý, seleničitan sodný, jodičnan vápenatý.

Doporučená denní dávka záleží na hmotnosti kočky. Denní dávka pro kočku ve velikosti do 2,5 kg by měla být 35–71 g; pro kočku od 2,5 do 4 kg je denní dávka 71–80 g. Doporučené dávkování je uvedeno vždy na obalu výrobku.

Krmivo je možné objednat v některých internetových obchodech za poměrně příznivou cenu ve srovnání s kvalitou výrobku.

Grain free

Jde o holistickou recepturu, krmivo je přirozeně konzervováno, vyrobeno zcela bez obilovin. Všechny použité suroviny jsou přírodní a krmivo neobsahuje žádné umělé konzervanty, barviva nebo ochucovadla. Základ krmiva tvoří vysoce kvalitní masové moučky. Obilné složky jsou nahrazeny hráškem nebo maniokem (tj. škrob z hlíz manihotu obecného).

Annamaet Grain Free Feline Chicken & Fish je receptura věrná masožravému původu koček – bez obilovin, vyrobena z kvalitních kuřat a ryb, obsahující velké množství bílkovin. Pro doplnění omega-3 mastných kyselin jsou zde zařazeny i řasy. Krmivo je určené pro kočky ve všech životních stadiích.

Složení: kuřecí moučka, tapioka (maniok), kuřecí tuk (konzervovaný směsí tokoferolů; vitamin E), moučka ze sleďů, sušená vejce, sušené pivovarské kvasnice, hrách, menhadenový olej (konzervovaný směsí tokoferolů; vitamin E), přírodní aroma, mrkev, celer, petržel, salát, řeřicha, špenát, lecitin, řasy (zdroj mastných kyselin), brusinky, chlorid draselný, DL-methionin, kyselina L-askorbová, juka schidigera, taurin, cholinchlorid, vitamin E, niacinamid, moučka z mořských řas, biotin, vitamin B1, vitamin B6, vitamin A, vitamin B2, D-pantothenan vápenatý, vitamin B12, kyselina citrónová, vitamin D3, kyselina listová, síran železnatý, síran zinečnatý, chelát zinku, chelát železa, oxid zinečnatý, síran měďnatý, síran manganatý, chelát manganu, chelát mědi, oxid manganatý, seleničitan sodný, jodičnan vápenatý.

Denní dávka pro kočku ve velikosti do 2,5 kg by měla být 19–28 g; pro kočku od 2,5 do 4 kg je vhodná denní dávka 28–56 g. Doporučené dávkování je vždy uvedeno na obalu výrobku.

Krmivo je možné objednat v některých internetových obchodech za vcelku příznivou cenu ve srovnání s kvalitou výrobku.

Zdroj: Annamaet
Zveřejněno: 2.2.2016

JAK ODVODNIT NOHY

Odvodnění organismu přírodní cestou

Pomoc při zavodnění poskytnou vhodné bylinky. Ideální kombinaci pro odvodnění organismu tvoří jalovec obecný, kopřiva dvoudomá, bříza a petržel zahradní. Extrakty z těchto bylin mají schopnost eliminovat otoky dolních končetin, současně podporují látkovou výměnu a přispívají ke zmírnění pocitů únavy a vyčerpání. Především však podporují fungování močových cest a pomáhají při vylučování přebytečných tekutin z těla.

Jalovec

Jalovec obecný (Juniperus communis) zvyšuje vylučování moči a díky tomu zbavuje tělo přebytečných tekutin. Je to keřík, který významně podporuje činnost ledvin, lymfatického systému i trávení. Navíc je významným antioxidantem. Pro odvodnění je nepostradatelnou bylinou.

Kopřiva

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) přispívá k vylučování přebytečných tekutin z organismu, osvěžuje tělo, podporuje vitalitu a energii a významně posiluje imunitní systém.

Bříza

Bříza (Betula Linné) přispívá k vylučování přebytečných tekutin z organismu a napomáhá tělu –podobně jako už předchozí zmíněné byliny – zbavovat tělo přebytečných tekutin. Její zajímavou vlastností je schopnost udržovat v krvi přiměřenou hladinu cholesterolu.

Petržel

Petržel zahradní (Petroselium crispum) podporuje správné fungování močových cest, navíc je významným zdrojem vitamínu C.

Abecední seznam bylin na odvodnění:

  • akantopanax, albízie, atraktylis
  • bahnička, bez, bob
  • cibule zimní
  • čepelatka
  • drynárie
  • euryale
  • heřmánek, hroznovice
  • chlupatka, choroš
  • ibišek
  • jahodník, jitrocel, jmelí (jedovatá bylina), juka
  • kakost skvrnitý, karbinec, kdoulovec, komonice, kopřiva, krtičník, kručinka
  • lagenárie, lapačo, lilek (jedovatá bylina), listnatec, líčidlo, lobelka, lopuch, lotos, lygodium, lýkovec
  • maraba, melie, meloun, morušovník, mosla
  • olše
  • palma areková, papája, polnička, povijník, prha, psyllium
  • sargenta, sedmikráska, schizonepeta, sítina, slzovka, stelera, stužkovec, svidina, svízel
  • šatavari
  • tinospora, touleň srdčitá, trubkovec, tykev
  • úhorník
  • violka, vraneček, vrbina, vrcholák, vřes
  • zarděnice, závitka
  • žabník, žlutodřev

Zdroj: Jak odvodnit nohy
Zveřejněno: 24.8.2017

JAK PĚSTOVAT ČESNEK

Sklizeň a skladování česneku

Doba sklizně česneku závisí především na podnebí. Nejčastějším obdobím pro sklizeň je konec léta a začátek podzimu, v teplých oblastech se může sklízet dříve. Správný čas sklizně česneku vám napoví samotná rostlina: když jedna třetina listů žloutne, až hnědne, je správný čas začít.

Než rostlinu začnete vytahovat z půdy, uvolněte ji pomocí rýče, lopatky či vidlí a opatrně vytáhněte. Doporučujeme používat rukavice, protože i nať česneku je natolik aromatická, že by z vašich rukou mohla být cítit i několik dní. Při rytí česneku buďte opatrní, protože česnek je náchylný k porušení a pak dochází k jeho zahnívání.

Česnek zbavte hlíny, omyjte a nechte uschnout na dobře větratelném místě několik dní, zabraňte, aby na sklizený česnek znovu pršelo. Neodstraňujte papírovitý vnější obal z česneku, neboť zabraňuje klíčení a chrání stroužky před hnilobou.

Zdroj: Jak pěstovat česnek
Zveřejněno: 29.4.2013

PÁSOVÝ OPAR JE POKRAČOVÁNÍ NEŠTOVIC

Příznaky a projevy

Prvním hlavním příznakem je bolestivost – pálení, píchání, pnutí v místě, kde se zhruba do 2 dnů začínají objevovat červené skvrnky, které postupně vystupují, v jejich středu se začíná objevovat čirá tekutina. Vzniká puchýřek, tekutina v něm postupně žloutne a kalí se, puchýřek zasychá, mění se ve stroupek, který se odlupuje. Místy výskytu bývají nejčastěji hrudník, bedra, obličej v okolí očí. Pásový opar se však může rozvinout téměř kdekoliv na těle. Výsev se objevuje v pruzích (podle dermatomů – oblastí inervovaných jedním míšním segmentem). Tyto pruhy puchýřků se na hrudníku a bedrech šíří od páteře k ose spojující pupík s hrudní kostí. Obyčejně je výsev jednostranný. Spolu s kožními změnami se onemocnění může projevovat celkovou schváceností, malátností, slabostí, zažívacími potížemi, teplota se objevuje někdy (horečka u tohoto onemocnění není obvyklá). Časté je také zduření místních lymfatických uzlin.

Zdroj: Pásový opar je pokračování neštovic
Zveřejněno: 10.11.2013

PÉČE O TRÁVNÍK

Škůdci a choroby

Kořínkům trávy mnohdy škodí larvy hmyzu, jako jsou chrousti, chroustkové a kovaříci. Horní vrstva trávníku se pak uvolňuje z půdy a žloutne. Přirozenými nepřáteli těchto druhů hmyzu jsou krtci, rejskové, ježci a částečně i kosi, ale zahrádkáře většinou zlobí to, že jim rozrývají půdu. Doporučované chemické prostředky ale představují likvidační riziko pro užitečné žížaly.

Trávník ohrožují i houby. Ty vylučují látky, které jsou schopné zničit celé kusy trávníkového drnu. Plodnice vyrůstají v kruzích, jejich podhoubí (mycelium) zarůstá hluboko do půdy. Objevují se především na jaře.

Jestliže na trávníku dlouho ležela vysoká sněhová pokrývka, může se utvořit plíseň sněžná. Na trávníku pak vyvstávají stříbrošedé a nahnědlé skvrny. Na jaře ošetříme bělavá místa přípravkem Fundazol a včas trávník pohnojíme ledkem nebo močovinou. Pečlivou prevencí proti plísni sněžné je ošetření trávníku na podzim – posečení a vyhrabání stařiny a pravidelné hnojení.

Zdroj: Péče o trávník
Zveřejněno: 14.6.2017

CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY

Virové choroby

Virová mozaika (Alfalfa mosaic virus)

  • příznaky: listům žloutne žilnatina a objevují se na nich světle zelené až žluté skvrny. Pokud jsou keře silně napadené, listy zcela zežloutnou, réva nekvete a po několika letech odumírá
  • ochrana: proti virovým onemocněním bohužel neexistuje žádná účinná ochrana. Napadené keře je třeba okamžitě zlikvidovat. Prevencí je důsledně kontrolovat vysazované sazenice. Chorobu přenáší savý hmyz, ale zdravý keř může nakazit i řízek či roub z nemocné révy
  • fotografie této choroby najdete mimo jiné tady: virová mozaika foto.

Virová svinutka révy vinné (Grapevine leafroll virus)

  • příznaky: svinování a předčasný opad listů, nízká plodnost a celkové chřadnutí révy
  • ochrana: chemické prostředky jsou proti této chorobě neúčinné. Důležitá je tedy prevence – zakoupit zdravé sazenice
  • fotografie této choroby najdete mimo jiné tady: virová svinutka révy vinné foto.

Obávaná jsou také virová onemocnění, která přenáší savý hmyz.

Zdroj: Choroby a škůdci vinné révy
Zveřejněno: 16.1.2015