Její pěstování v bytě není zas tak náročné, i když její růstový rytmus vypadá na první pohled složitě. A přitom tato rostlina přežije i nedostatečnou péči. Jedno si však při pěstování musíte uvědomit. Rostlina chce mít svůj klid, takže ji nedoporučujeme při vegetačním růstu přenášet z místa na místo nebo květináčem otáčet. Jako pokojové rostliny se pěstují dva druhy, a to Kala aethiopica var. gigantea Hort., která je mohutného vzrůstu, a Kala aethiopica hybr. Perla ze Stutgartu, jejíž vzrůst je nízký a je celkově drobnější. Na jaře, po odkvětu, necháme rostlinu zatáhnout. Nejpozdější termín by měl být konec května. Většina listů v té době zežloutne a uschne a zůstane jen zelené srdíčko rostliny, tedy jeden dva malé zelené listy. Rostlinu v této době můžeme umístit i do venkovního prostředí. V době odpočinku kalu zaléváme velmi mírně a jen občas. Delší doba sucha jí nevadí, naopak. Koncem srpna pak rostlinu přeneseme na stabilní stanoviště. V této době můžeme také kalu přesazovat a můžeme rozdělit i mohutné trsy na více rostlin. Přesazujeme do směsi jílu a listovky s příměsí rašeliny a písku. Do zeminy pro kaly se přidává i mletá rohovina. V době vegetačního růstu vyžaduje kala hojnost vody, a pokud možno i často rosíme. Odpovídá to tak nejvíce jejím podmínkám v přírodě. Až do období květů jednou týdně kalu přihnojujeme slabými tekutými hnojivy. Zimní stanoviště by kala měla mít kolem 10 °C a chráníme ji proti intenzivnímu slunečnímu svitu. Zantedeschia aethiopica se velmi dobře hodí i pro hydroponické pěstování, ale i zde musíme zachovávat její růstový rytmus. Ze škůdců ji v nevětraných suchých místnostech s oblibou napadají mšice. Mnozí majitelé kaly se ptají, proč jim kala nekvete. Ve většině případů je to proto, že nezachovávají její růstový rytmus. Zalévají ji po celý rok naprosto stejně a neumožní rostlině prodělat dobu vegetačního klidu. A právě v tom ve většině případů spočívá příčina neúspěchu. Musíte si uvědomit, že každá rostlina, nejenom kala, je uzpůsobená i přes mnohaleté pěstování podmínkám ve své původní vlasti a tyto podmínky je nutno co nejvíce zachovávat i při pokojovém pěstování. Proto je dobře si o každé doma pěstované rostlině toho prostudovat co nejvíce, abychom pěstování doma přizpůsobili podmínkám v její domovině. Dodržíte li tedy její růstový rytmus, odmění se vám rostlina svými květy.
V naší poradně s názvem ODPOVĚDI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka30.
Dostala jsem kalu.Má krásné bílo-zelené květy.Hledala jsem jak ji pěstovat. Našla jsem otázky,ale ač je nadpis odpovědi, nevztahují se k otázkám. Takže mám pocit, že nadále nebudu tušit,kdy ji prosadit do většího květináče. Má 6 květů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to jednoduché. Když chcete zachovat současnou velikost rostliny, tak nepřesazujte. Když chcete mít rostlinu rozlehlejší, tak ji můžete každý rok v době zimy přesadit do většího květináče. Hloubka květináče není důležitá naopak šířka ano. Kala postupně zaplní všechen produktivní prostor. Když ji nebudete přesazovat, tak musíte přihnojovat. Hnojivo volte do zálivky s nízkým obsahem dusíku a občas rostlinu zalijte ve vodě rozmixovanými skořápkami od vajec. Co kala nezbytně potřebuje, je voda. Kala nesmí nikdy vyschnout.
Velký efekt poskytnou kaly v květináčích na terase či na balkonu. Hlízy vysazujeme v březnu, nejpozději v dubnu. Kala špatně snáší těsnou nádobu. Z nenápadné hlízy vyrůstá celý trs půlmetrových listů. Pokud je květináč malý, je možné, že kala nevykvete. Jakmile se objeví zelené listy, začněte je rosit, jinak začnou jejich konečky osychat a rostlina bude nevzhledná. Může to zdržet i kvetení. Jakmile se objeví první listy, začněte přihnojovat minerálními hnojivy. Na začátku sezóny potřebuje kala hlavně dusíkatá a při kvetení fosfátová a draselná hnojiva. Doba kvetení kaly není dlouhá, asi jeden měsíc. Květ se zpravidla objeví pouze na jednom výhonku, při dobrém zacházení na dvou.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka bezáková.
Prosím,proč "gumovatí"olistění,děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Gumové nebo spíše vrásčité a kožovité listy se obvykle vyskytují na orchideích Phalaenopsis a Paphiopedilum a může to mít dva důvody: nedostatečná zálivka nebo tepelný stres.
Nedostatek vláhy je pravděpodobně nejčastější viník. Buď rostlina není zalita dostatečně, nebo její kořeny prohnily (obvykle z nadbytečného zavlažování) a systém není schopen získat vodu, protože kořeny prostě nemůžou přivést vodu do rostliny. Pokud má vaše rostlina vzdušné kořeny, podívejte se na jejich stav. Jsou stříbrné a pomačkané? Pokud ano, váš problém může být v nedostatečném zalévání spíše než v přelévání. Pokud najdete kořeny duté a slizké, pak máte případ kořenové hniloby.
Nadměrné zalévání způsobuje hnilobu kořenů a je nejčastější příčinou ztráty orchidejí u nových pěstitelů. Zkontrolujte svůj způsob zálivky. Hnilobu z kořenů odstraníte pomocí skořice, se kterou poprášíte vitální kořeny a řezné rány. Použijte zakořeňovací stimulátor a dejte pozor, aby byla rostlina ve stínu a zvyšte vlhkost vzduchu nejlépe vložením rostliny do igelitového pytle. Jakmile je list vrásčitý, zřídka se vrátí do lesklého tvrdého stavu, ve kterém byl před tím, ale může se poněkud zlepšit jeho stav.
Druhou příčinou gumových listů je často přehřátí. Dotkněte se listu a pokud máte pocit tepla, pak je to váš problém. Sluneční svit může být pro rostlinu příliš silný a nebo letní teploty přes 30 stupňů nedělají rostlině také dobře. Zvyšování vlhkosti a cirkulace vzduchu můžou být užitečné při prevenci tepelného stresu.
Extrémní chlad může také způsobit gumové listy, ale listy jsou často kašovité od mrazu a obvykle mají tmavou barvu.
Orchideje, které si lze běžně zakoupit v supermarketech, bývají obecně méně náročné než botanické druhy, přesto si dávejte pozor při jejich zalévání. Obvykle platí, že málokterá pokojová rostlina uschne, většina jich spíš zahyne na přelití. Nabízíme vám tedy několik důležitých rad ohledně správné zálivky orchidejí.
Tipy na zalévání:
Četnost zálivky závisí na druhu orchideje a na jejím stanovišti. Obecně však platí, že je lépe zalévat nebo rosit nejlépe ráno, a to jen měkkou, temperovanou vodou. Do večera by měl totiž substrát oschnout. V chladnější místnosti zalévejte samozřejmě méně často. Některé druhy orchidejí však mlžení nesnášejí, proto se na tuto skutečnost v květinářství vždy raději zeptejte.
Druhy, které nesnášejí rosení, ponořte na pár minut do nádoby s vodou a poté nechte dobře okapat. Takovouto „lázeň“ je vhodné opakovat jednou nebo dvakrát za týden, v horkém létě i častěji. Jednou za měsíc do vody přidejte hnojivo na orchideje.
Při zalévání dejte pozor, aby se voda nedostala do středu listové růžice.
Důležitá je rovněž kvalita vody: orchideje potřebují měkkou, nejlépe dešťovou vodu. Tvrdá voda jim škodí s postupujícím časem stále více, protože dochází k nevhodnému hromadění solí. Ideální tedy je, pokud máte možnost sbírat vodu dešťovou, která je pro rostliny opravdu přirozená.
Pokud nemáte k dispozici měkkou vodu, poslouží i voda destilovaná, kterou lze upravit přidáním hnojiva – pro trvalé zalévání však používejte jen velmi mírnou, spíše stopovou koncentraci. Nebo převařte vodu, která vám teče z kohoutku, a nechte ji vychladnout.
Teplota vody na zalévání by měla být taková, jaká je teplota prostředí.
Chyby při zalévání
Přehnaná zálivka: Nejčastější chybou při péči o teplomilné orchideje bývá jejich přelévání. Vzhledem k epifytickému způsobu života nesnášejí vzdušné kořeny orchidejí trvale vlhkou zeminu. Následkem je nedostatek kyslíku, uhnívání kořenů a následné chřadnutí celé rostliny, a také napadení houbovými chorobami. Nadměrnou zálivku poznáte podle toho, že je substrát mazlavý a kořeny nahnilé.
Nepravidelná zálivka: Pokud zaléváte příliš mnoho a v nepravidelných dávkách, stane se to, že se listy orchideje zvlní. Listy totiž rostou, pak se zastaví, začnou zase růst, zase se zastaví. Proto radíme zalévat až tehdy, když je substrát opravdu vyschlý. Při zalévání dávejte vždy pozor, aby se voda nedostala do středu listové růžice!
Kvalita vody: Orchidejím škodí tvrdá voda, neboť se v substrátu nahromadí nadměrné množství solí. Kvalita vody je důležitým faktorem, který má vliv na růst orchideje.
V naší poradně s názvem USCHLÁ RŮŽE Z JERICHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Roth.
Dobrý večer.
Když dědeček byl asi měsíc před smrtí dal krabičku a v ní bylo něco co vypadalo
jako koudel.Na otázku co to je odpověděl to je růže z Jericha.Bohužel víc už mi
nestačil říct.70roků neměla vodu.Když jí dám do vody,za jak dlouho se zazelená.
Moc děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pokud ji umístíte do vlažné vody, měla by se vaše růže z Jericha otevřít asi za 4 hodiny, přičemž na plnou velikost se může otevřít až za několik dní. Chcete-li ji „zasadit“, tak naplňte misku oblázky nebo štěrkem a přidávejte vodu, dokud nebudou oblázky ponořené. Umístěte svou Růži z Jericha navrch tak, aby se její kořeny dotýkaly vody. Můžete také vynechat oblázky a dát rostlinu přímo do mělké misky s vodou, ale je známo, že oblázky jí pomáhají vyvážit a také vypadají hezky. Umístěte ji na nepřímé, ale vydatné světlo a čekejte! Použijte destilovanou vodu nebo nechte vodu z kohoutku přes noc odstát, aby se chlór a další chemikálie odpařily, než ji použijete na rostlinu.
Zalévání
Vyměňujte vodu pro svou růži z Jericha každý den, aby byla čistá. (Pokud tu a tam vynecháte den, bude to stále v pořádku.) Vše, co musíte udělat, je natočit si každý večer trochu čerstvé vody. Ráno misku s oblázky sceďte a přidejte odstátou čerstvou vodu.
Největším trikem u zalévání růže z Jericha je nepřehnaně ji zalévat. To je snadné, protože rostlinu stačí vyjmout z vody každý týden, aby si odpočinula. Žádné dohady o tom, kolik vody jí dát nebo jak často. Stačí jí dát každotýdenní krátkou pauzu od vodní misky a je spokojená.
Každý měsíc dejte své růži z Jericha týden bez vody, aby trochu vyschla. Vyberte si každý měsíc stejný týden (první, druhý, třetí, apod.), aby to bylo snadné. Misku s kamínky jednoduše sceďte a rostlinu ponechte na oblázcích, nebo rostlinu úplně vyjměte a dejte na tmavší místo.
Teplota
Růže z Jericha nejlépe prospívá při pokojové teplotě, takže pozor na průduchy, průvan a extrémní výkyvy teplot. Je to sice pouštní rostlina, ale extrémní horko nebo chlad ji mohou stále poškodit.
Kala pochází z jižní Afriky, kde roste v bažinatých oblastech, ve kterých je v létě sucho. Roste keřovitě a skládá se z dutých stonků, z kterých vyrůstají tmavě zelené listy, později se objevují květy. Jejich barevná škála je velice pestrá, od bílé po různé odstíny žluté, růžové, oranžové a červené. Květenství se skládá z toulce a palice. Rostlina kvete od května do srpna. Rostlina obsahuje jedovaté látky, které při dotyku mohou podráždit pokožku. Její květy jsou vhodné k řezu.
Pěstování: Kala miluje světlé stanoviště, ne však přímé slunce. V období od října do prosince vyžaduje teplotu okolo 10 °C, jakmile začnou vyrážet stonky, tak by teplota měla být okolo 20 °C. V létě rostlinu vydatně zaléváme, v zimě jen mírně. Rosíme pouze listy. Hnojíme 2x měsíčně v období květu. Rostlinu množíme dělením trsů při přesazování po období klidu. Přesazujeme na začátku zimy do rašelinového substrátu s příměsí jílu. Rostlinu můžeme letnit na zahradě nebo na balkóně již od poloviny května. Na podzim rostlinu přesuneme do místnosti. Kale vadí příliš suchý vzduch, díky kterému se na rostlině objevují mšice a svilušky. Aby rostlina pravidelně kvetla, je nutno dodržovat klidové období. Po odkvětu rostlině snižte zálivku. Přesadíme ji a přeneseme do místnosti na chladnější stanoviště. Jakmile začnou stonky vyrážet, přesuneme ji do místnosti, kde je pokojová teplota.
V naší poradně s názvem KALA VENKOVNÍ JEJÍ PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Nikde nenachazim, zda chce venkovni kala na slunicko, nebo do stinu, kam nejlepe zasadit. Domaci kaly pestuji již léta, siroke okoli jsem podelila rozmnozenymi, ktere celou zimu krasne kvetou a na léto je necham pod stromem odpočinout. Jak ale s venkovni nevim?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Kala je stínomilná rostlina, takže i venkovní kaly vysazujte na stinná nebo polostinná ovšem dobře prohřátá místa s dostatkem vláhy a rozptýleným svetlem. Ideální je stín tvořený jinou vzrostlou košatou rostlinou, například vysoký listnatý strom.
Orchideje jsou tropické rostliny, ne? Takže se jim líbí hodně vody, že ano?
Mnoho známých orchidejí jsou tropické rostliny, ale jsou to tropické rostliny, které rostou na stromech. V jejich přirozeném prostředí jsou vystavovány prudkým dešťům, které mohou trvat hodiny nebo dokonce dny, ale mnoho druhů je také přizpůsobeno suchému prostředí, které na slabý déšť, čeká i týdny.
Při pěstování orchidejí u vás doma, je velmi nepravděpodobné, že byste byli schopni vytvořit totožné podmínky jako v prostředí tropického lesa, se správným prouděním vzduchu, vlhkostí a úrovní světla. Proto myslete na nejčastější chyby při zalévání rostlin:
Zalévání příliš často – orchidej by nikdy neměla zůstat stát ve vodě, rostlina by mezi zálivkami měla zcela vyschnout.
Zalévání v noci – bez ohledu na to, jaký druh orchideje máte, vždy zalévejte v dopoledních hodinách. Noční zalévání dovolí vodě zachycovat se v balu a to podporuje bakteriální a plísňové onemocnění. Rostlina orchideje by měla být v noci úplně suchá.
Nevšímavost signálů rostlin – orchideje si dobře umí říci, co potřebují. Během vegetačního období by měla být silná, košatá s mohutnými listy. Některé opadavé orchideje mohou během zimy opadat, to je v pořádku, musíte vědět, jaký druh pěstujete.
Jak jsme již zmínili, je těžké mluvit všeobecně, je vždy lepší dodržovat pravidla pro konkrétní rostlinu. Je však několik osvědčených postupů, které výrazně zvýší šanci na úspěch:
Důkladné zalévání – když budete zalévat, tak řádně. Různí pěstitelé mají různé metody, mnoho profesionálních pěstitelů se spoléhá na své postřikovače v trvání osmi a více minut. Úspěchem pro domácího pěstitele je občas namočit rostlinu s celou nádobou do kbelíku nebo umyvadla s vodou. Některé druhy, jako například Vandas, může být ponechána ponořena na poměrně dlouhou dobu. Cílem této zálivky je, abyste se přesvědčili, že je velamen zcela nasycen. Poznáte také podle kapiček na kořenech po zalévání. To znamená, že rostlina je plně hydratována.
Zkontrolujte vodu – dlouhou dobu pěstitelé tvrdili, že orchideje mohou být zalévány jen deštivou vodou. V současné době většina lidí používá vodu z vodovodu a i to je v pořádku. Již téměř deset let zaléváme vodou z kohoutku, bez problémů. Nicméně, nesmíme zapomenout, že upravená voda může obsahovat vyšší obsah soli a vápníku. Pokud vidíte, že tato voda vaší rostlině neprospívá, musíte hledat nový zdroj.
Pokud si nejste jisti – víme, že to zní divně, ale pokud si nejste jisti, zda byste měli vaší orchidej zalévat nebo ne, odložte zálivku na později. Opět zde jsou druhy, kde toto není pravidlem, například Paphiopedilum a Phragmipedium, které v době, kdy vypadají žíznivě, již měly být zality. Ale většina epifytických orchidejí by měla být spíše sušší nežli přelitá.
V naší poradně s názvem KALA DO INTERIÉRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
jako dárek jsem dostala kalu v barvě růžové,hned jsem si prostudovala její pěstování a jaké bylo pro mě smutné zjištění,když po 10 dnech začla uhnívat aniž bych ji vůbec zalila,nevíte čím to může být?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Problém bude v tom, že jste rostlinku dostala asi nakaženou hnilobnou nákazou od předchozího pěstitele. Často za to můžou skladovací podmínky prodejce a nevhodná péče, obvykle ve velkých hobby-marketech. Pokud rostlina uhnila, tak ji již nic nezachrání a bohužel se s ní budete muset rozloučit. Kala je velmi náchylná na tento typ nákazy, protože ke svému růstu potřebuje dostatečně zamokřený substrát a vlhkost prostě hnilobné zárodky přitahuje a prospívá jim.
Zajistěte dobrou vlhkost půdy zvýšením včasné zálivky. Aplikujte mulč kolem rajčat pro udržení vlhkosti půdy. Vědět, jak často zalévat rostlinu rajčat, může být výzvou pro začátečníky i zkušené zahradníky. Přílišné zalévání může mít za následek nemocné rostliny a shnilá rajčata. Pokud však nezaléváte dostatečně často, může to oslabit rostliny a poskytnout vám malé moučnaté ovoce. Trik je v tom, abyste věnovali pozornost vaší půdě a podnětům, které vám vaše rostliny dávají, abyste si mohli vypěstovat náruč lahodných, šťavnatých rajčat. Tyto tipy vám pomohou přesně zjistit, jak často zalévat rajčata pro nejlepší sklizeň:
Přiveďte vodu jen je kořenům rostliny. Při zalévání rajčat se vyhněte navlhnutí listů a stonků. Bakteriální a plísňové choroby rajčat se šíří snadněji, když jsou listy vlhké. Místo toho dodávejte vodu přímo k základně rostliny pomocí zalévací hůlky, kapací hadice nebo konve s dlouhým výtokem.
Zalévejte pomalu. Voda z rychlé a silné dešťové přeháňky často odtéká z rostlin, místo aby se vsakovala do půdy. Totéž platí, když rostliny dostanou proud vody ze zahradní hadice nebo konve. Při použití konve snižte průtok na zahradní hadici nebo zalévejte pomalu. Ještě lépe, použijte kapací hadici k pomalému namáčení půdy.
Máčet, máčet, máčet. Při zalévání se snažte prolít půdu do hloubky 30 cm. Hluboké zalévání podporuje hluboký kořenový systém. Hluboký kořenový systém rostlinu nejen dobře ukotví v zemi, ale také vybaví rostlinu, aby v případě potřeby dosáhla pro vodu široko daleko.
Zkontrolujte hloubku. Po zavlažování použijte zahradní lopatku k vykopání úzké, 30cm hluboké díry asi 15 cm od základny rostliny. Pokud byla rostlina dostatečně zalita, půda na dně jamky bude vlhká. V případě potřeby upravte v budoucnu čas zavlažování.
Přidejte vrstvu mulče. Šetřete půdní vlhkost rozprostřením 7 cm silné vrstvy organického mulče na kořenovou zónu rostliny rajčat. Mulč izoluje půdu a zabrání velkým teplotním výkyvům. Mulč také pomáhá udržet vodu kradoucí plevel na uzdě a zpomalí odpařování půdní vlhkosti. Dobrou volbou je drcená mulčovací kůra a posekaná tráva bez plevele.
Denně kontrolujte rajčata v nádobách. Rajčata rostoucí v květináčích mají vysokou potřebu vody. Relativně malý objem půdy v nádobě omezuje množství vody dostupné rostlinám. Během letních veder je často potřeba rajčata pěstovaná v kontejnerech denně zalévat. Horké a větrné podmínky mohou vyžadovat zavlažování dvakrát denně.
V naší poradně s názvem POKOJOVÁ KALA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylvie Milotová.
Dostala jsem červenou kalu k svátku,ale uhnívají jí kořeny,ať jí zalévám,nebo ne .Bojím se,že mi dlouho nevydrží a přijdu o ní.Prosím o radu
Děkuji Sylvie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To je úplně normální. Kala miluje vodu a musí být stále vlhká. Toto prostředí prospívá různým patogenům, jako jsou plísně a bakterie a ty potom ničí rostlinu rozkladem. Stačí, když rostlina během své prodejní cesty byla jedinkrát postavena do kontaminované misky. Infekce se pomalu rozroste a v brzké době rostlinu zničí, obvykle až po prodeji. Obrana proti tomu je těžká, protože na každý patogen působí jiné prostředky a zjištění, které patogeny jsou přítomny v substrátu, vyžaduje laboratorní vyšetření. Navíc, když už jsou viditelné projevy nákazy, tak je zpravidla na nějaké léčebné zásahy pozdě.
Kéž by byl nějaký jednoduchý průvodce nebo třeba vodní víla, která by se vznášela nad vašimi rostlinami a přesně řekla, kdy a kolik vody je potřeba. Bohužel, nic takového není. Ale myslím, že to je jeden z důvodů, proč jsme šťastni z růstu orchideje. Je to všechno o rovnováze, instinktu a spoustě trpělivosti. Zde jsou některé z faktorů, které je třeba zvážit při rozvrhu zálivek:
Metody zalévání – různé metody zalévání potřebují různé množství vody. Smrková kůra bude držet vodu déle než uhlí nebo jílové pelety. Čím větší je zadržování vody, tím méně je jí potřeba.
Druh – ujistěte se, že jste seznámeni s jednotlivými druhy svých orchidejí a postupy k jejich pěstování. Různé orchideje budou mít velmi rozdílné požadavky na zalévání, a proto může být velmi náročné pěstovat více druhů, a přitom nepřelévat ani málo nezalévat některé z rostlin. Já bych začala jen s jedním nebo dvěma oblíbenými druhy.
Teplota – čím vyšší je teplota, tím vyšší je potřeba vody.
Vlhkost – obecně platí, že větší okolní vlhkost, menší potřeba zavlažování. Vlhkost vzduchu úzce souvisí s tím, jaký druh zavlažování používáte. Mnoho pěstitelů používá nádoby naplněné oblázky zalitými vodou, aby zvýšili pokojovou vlhkost.
Průtok vzduchu – nebojte se, jen malého proudění vzduchu. Orchidej potřebuje dostatek čerstvého vzduchu, a to jak kolem kořenů, tak listů. Větší průtok vzduchu má tendenci rychlejšího vysychání, takže budete muset zvýšit zálivku.
V naší poradně s názvem KALA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Svobodová.
Koupila jsem si kalu,kvetla krásně bíle a tedˇmá zelené květy.
Nevím čím to je nebo zda se má nějak zvláště hnojit.
Děkuji za odpovědˇ.
Svobodová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Život kaly je mnoholetý a rostlina pravidelně vstupuje do období spánku. To způsobuje, že květy s dlouhou životností mění barvu, často na zelenou a pak hnědou. Kala se zelenými květy je normální součástí životního cyklu zdravých rostlin. Rostlina začne soustředit energii na listy, které shromažďují energii, aby podpořily rozkvět příští sezóny. Když jsou květy plné a zelené, odřízněte je tak, aby rostlina mohla využít veškeré své zdroje na zásobování oddenků.
Zelené květy rovněž mohou být následkem přebytku dusíku. Zvolte hnojivo, které má méně dusíku a více fosforu.
A jako poslední možná příčina zelených květů je nedostatek denního světla. Krátké zimní dny a zamračeno nestačí rostlině, aby mohla vybarvit květy do bíla.
Ve svém příspěvku KALA VENKOVNÍ JEJÍ PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Nikde nenachazim, zda chce venkovni kala na slunicko, nebo do stinu, kam nejlepe zasadit. Domaci kaly pestuji již léta, siroke okoli jsem podelila rozmnozenymi, ktere celou zimu krasne kvetou a na léto je necham pod stromem odpočinout. Jak ale s venkovni nevim?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vladka.
Musí se zahradní kala na zimu vyndávat ze země?
Děkuji Vladka
Zantedeschia neboli kala je vytrvalá bezlodyžná bylina se silným oddenkem, která obvykle dorůstá výšky 0,6–1,4 m. Listy jsou přízemní, dlouze řapíkaté, se střelovitou čepelí, až 45 cm dlouhou a 25 cm širokou. Květenství je palice na dlouhém stvolu, podepřená bílým, nálevkovitým, až 25 cm dlouhým toulcem, jehož dolní část se překrývá; palice je téměř 9 cm dlouhá; květy jsou jednopohlavné, velmi drobné, postrádají květní obaly; na bázi palice jsou květy samičí, tvořené 3pouzdrým semeníkem; výše jsou květy samčí s přisedlými prašníky. Plody jsou bobule, v době zralosti zelené až oranžové. Zahradnicky velmi oblíbená rostlina, v subtropech a tropech často pěstovaná ve venkovních kulturách, odkud pomístně uniká do přírody; v chladnějších územích se obvykle pěstuje v květináčích. Barevné kultivary vznikly křížením s dalšími druhy rodu Zantedeschia. V lidovém léčitelství byly listy po uvaření aplikovány jako obklady, například při léčbě revmatismu.
Ve svém příspěvku KALA VENKOVNÍ JEJÍ PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Nikde nenachazim, zda chce venkovni kala na slunicko, nebo do stinu, kam nejlepe zasadit. Domaci kaly pestuji již léta, siroke okoli jsem podelila rozmnozenymi, ktere celou zimu krasne kvetou a na léto je necham pod stromem odpočinout. Jak ale s venkovni nevim?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Blanka Tomiczkova.
Dobrý den, chci se zeptat zda se kala dá vypěstovat i za semen.Dostala jsem sáček semen Kaly-mix barev. V případě, že ano, za jak dlouho pokvetou. Stejný dotaz bych měla i u lilií. Díky za odpověď .blanka
Zahradní kaly vysazujeme do země až koncem května, nakupujeme velké hlízy, protože kaly kvetou až ze vzrostlých hlíz. Lze je také předpěstovat nebo alespoň nechat narašit v domácích podmínkách, pak pokvetou mnohem dříve. Hlízy na předpěstování necháme v pokojové teplotě volně nebo mírně zasypané pískem. Každý den vlhčíme rozprašovačem. Během května narašené hlízy (dvoucentimetrové klíčky) zasadíme na zahradu do hloubky cca 5 cm pod zem do hnízd po 5–10 hlízách. Nepodceňujte substrát, měl by být propustný a dobře vyhnojený. Kaly musíte především v parném létě pravidelně zalévat, aby nedošlo k úplnému vyschnutí substrátu. Pokud je chcete okopat, musíte velmi opatrně, protože jsou hlízy i vlásečnicové kořínky velmi mělké. Okopávejte raději jen mezi řádky, jinak stačí vytahovat případné plevele. Během léta začnou kaly nakvétat, pak pravidelně přihnojujte tekutými hnojivy pro podporu květu i listu. Zahradní kaly jsou u nás, ale i v zahraničí pěstované v posledních 5–10 letech.
Ve svém příspěvku ZALÉVÁNÍ BRAMBOŘÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.
Ahoj, nejspíš se mi podařilo brambořík ulít, půda je vlhká, listy žloutnou, dá se ještě nějak zachránit? nejsem asi moc velký pěstitel květin, ale ráda bych mu pomohla, prosím o radu Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta.
Také pěstuji brambořík poprve, dostala jsem ho na jaře. Po odkvětu jsem přesadila do většího květináče a dala na balkon na plné slunce. Zalévala jsem do korýtka (pod ruhlík) a dávala tam dost hodně vody. On si sám zal co chtěl a najednou mi narostla hlava listů jako hlávka zelí. Přihnojovala jsem na pokojové květiny hnojivem lx za týden a najednou jsem měla plno květů i třicet najednou a stále rostla poupata. Nemohla jsem se na tu krásu a zázrak vynadívat. Teď jsem ho přemístila domů ale nelíbí se mu to a já nevím co s tím. Snad tu najdu nějakou radu, jak ho přezimovat. Vlasta
V době, kdy je rostlina aktivní a má listy, je potřeba, aby byla zalita vždy, kdykoliv bude půda suchá. Při zalévání nelijte vodu na rostlinu, ale na zeminu.
V zimě, když je brambořík v květu, je důležité, aby měl vysokou vlhkost, květináč ale umístěte na podnos s vrstvou kamínků nebo něčeho podobného, aby samotná rostlina nezůstávala stát ve vodě.
V období, kdy se květy začnou vytrácet, postupně umožněte rostlině vyschnout na dva až tři měsíce. V případě, že v tomto období budete brambořík zalévat, hlízy uhnijí. Nový růst by se měl začít objevovat kolem září, v tomto období obnovte zalévání a hnojení a přeneste ho z chladného prostředí zpět dovnitř.
V naší poradně s názvem SPRÁVNÉ ZALÉVÁNÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Stuchlíková.
Jsem milovnici orchidejí,ale nevím jestli mohu rostlinkam osprchovat lísty od zaprášení,nebo je jen otírat vlhkým hadříkem,eventuelně rozpašovačem?.Orchideje mam jinak nádherné a rozkvetlé.Ale s touto věcí,co se tyka prachu na listech,tak potřebují poradit,abych rostlinam nějak neublížila.Předem děkují za odpovědi..........
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Vašim orchidejím ubližuje ten prach na listech. Rostliny pod tíhou prachu nemohou správně dýchat a ani fotosyntéza neprobíhá na plno, protože prach stíní. Sprchování listů je potřeba provádět pravidelně. Důležité je po osprchování nechat rostlinu vykapat, aby mohla odtéct přebytečná voda z kořenového balu. Po osprchování nezalévejte týden až dva. Pak rostlinu ponořte do směsi vody a hnojiva na 5 minut. Vytáhněte, nechte zase okapat a za dva týdny zase osprchujte a tak stále dokola.
Přesazování orchidejí je kontroverzním tématem mezi pěstiteli. Mnoho z nich trvá na vlastním míchání substrátu z různých přísad, jako jsou kokosové slupky, jílové pelety, kůra, perlit, polystyren, vermikulit, rašeliník a další. Používaný substrát by měl mít hlavní zásady:
pokud použijete kůru z borovice (která je běžně dostupná ve většině obchodů), proběhne její rozklad vlivem zalévání do jednoho roku;
váš substrát musí odpovídat zalévání, zvolte proto směs, která bude propustná a nebude držet vodu.
Phalaenopsis je monopodiální orchidej, která roste z jediné stopky. Není schopna ukládání většího množství vody, i když její listy nějakou vodu pojmou, přesto tato rostlina má nízkou toleranci k suchu. Během sezony, kdy orchidej roste, je potřeba ji zalévat vždy, když kořeny získají stříbřitě bílou barvu, obvykle jednou týdně. Snažte se udržovat substrát mírně vlhký. Během období květu můžete snížit zálivku zpět na jednou za dva týdny. Čím vyšší je vlhkost, tím důležitější je zachovat dobré proudění vzduchu kolem kořenů a listů. Více naleznete v článku zalévání orchidejí.
V naší poradně s názvem ZALÉVÁNÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Safarikova.
Je možné,že prelita rostlina špatně kvete a květy opadávají.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ano, přelitá orchidej je nespokojená a proto špatně kvete a shazuje svá poupata nebo květy. Většinou se již u takto churavějící orchideje nepodaří květenství zachránit a bude potřeba počkat na nové. Popřípadě koupit novou orchidej. Zálivka orchidejí se nejčastěji provádí nárazově, že se jednou za 14 dní kořenový bal potopí na 5 až 10 minut do výživného roztoku, pak se vytáhne a nechá se veškerá přebytečná voda z kořenů vytéct. V mezidobí je možné rostlinu mírně rosit zředěným hnojivem na list.
Dendrobium je vždy epifytická orchidej, kterou můžete pěstovat buď v závěsných nebo dobře odtokových květináčích. Ve výborných podmínkách jim stačí malá nebo dokonce nepotřebují žádnou zavlažovací nádobu se substrátem. Tyto rostliny jsou dodávány z Havaje, Tchaj-wanu a z celé Asie, někteří pěstitelé je začali prodávat v dřevěných blocích. To je pro mne ale ten nejméně oblíbený způsob pěstování, protože při zalévání dřevo postupně uhnívá a odpadává pryč. Upřednostňuji směs hliněného kameniva, perlitu a kokosového vlákna. Pokud je to nutné, přesazuji rostlinu na začátku růstového období.
Kamélie je rostlina, kterou lze poměrně snadno pěstovat, jakmile jí vytvoříte ty správné podmínky. Může být pěstována jak ve vnitřních prostorách, tak ve venkovních květináčích, ale také venku na záhoně.
Světlo a teplo
Ideální při pěstování kamélie je možnost ji na léto umístit ven a na zimu zase přenést do chladných, nepřetápěných částí domu. Ven kamélii přestěhujte nejlépe v květnu, preferuje polostín, ale bude snášet i slunné místo, pokud to nebude horké polední slunce. Myslete i na to, že na větru či v průvanu bude koruna kamélie rychle osychat. Rostlinu venku nechte co nejdéle, nejvýše však do prvních mrazíků.
Pěstujete-li rostlinu v květináčích, jejich baly rychle promrzají a rostlinu poškozují. Tam, kde se zimní teploty pohybují do -15 °C lze nechat kamélie i přes zimu v zemi, jen je třeba je zakrýt velkou vrstvou mulče a přikrýt geotextilií. Největším problémem při tomto způsobu pěstování bývá, že při pozdních mrazech omrzají mladé výhonky a odumírají.
Mnohem lepší je, když si kamélii můžete donést zpět do domu a umístit ji do místnosti vytápěné nejvýše do 15 °C. Kamélie potřebuje nižší teploty, protože ji podněcují k rozkvětu pupenů. Při teplotě 6–10 °C vám kamélie pokvete až pět týdnů, kdežto pokud byste ji umístili do vytápěného obývacího pokoje, odkvetla by vám po několika dnech.
Tato rostlina rozhodně není určena k pěstování v paneláku.
Půda a přesazování
Kamélie vyžaduje kyprou, kyselou půdu, která je vlhká, ale nezadržuje přebytečné množství vody. Kořeny kamélie mají vysoké nároky na kyslík, proto jsou dost mělké a není doporučováno v její blízkosti pěstovat další rostliny, které by svými kořeny kamélii utlačovaly. Zvolíte-li pro pěstování kamélie místo pod vzrostlým stromem, ve stínu, bude jí to vyhovovat a určitě se jí zde bude dobře dařit. Vyberte takový strom, který ji nebude svými kořeny obtěžovat, jako by to dělala například borovice.
Pěstujeme-li kamélie v květináčích, je potřeba je přesazovat. Nejlepší čas pro přesazování je na jaře, před začátkem nového růstu. Pokud kořeny rostliny pronikají květináčem, je možné přesazovat i na podzim. Mladé rostliny kamélie se přesazují jednou za dva roky, starší rostliny dle potřeby. K přesazování můžete použít substrát určený pro rododendrony, protože obsahuje málo vápníku a má odpovídající nízké pH.
Zalévání
Kamélie by neměla být suchá ani podmáčená. Přelití rostlině nepomůže, stejně jako zaschnutí, proto zalévání věnujte dostatečnou péči. Při přeschnutí mohou opadat poupata, při přelití uhnívat kořeny. Množství vody je potřeba přizpůsobit daným klimatickým podmínkám. Kamélie pěstované v květináčích budou vyžadovat méně vod
