Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

KAMELIE MNOŽENÍ

Historie kamélie

Kamélie pochází z jihovýchodní Asie, především Číny a Japonska. Dodnes je v těchto zemích květinou, která často zdobí chrámy a kláštery. Nejstarší rostliny v těchto prostorách dosahují stáří až šesti set let. Do Evropy se dostala v osmnáctém století, a to díky úsilí dovážet do evropských zemí kvalitní, vzácné čajovníky. Od té doby se kamélie stala v celé Evropě velmi populární zahradní rostlinou, ale také dlouhověkou ozdobou chladných prostor.

Zdroj: Pěstování krásných kamélií

Diskuze: kamélie hnědnutí listů

Prosím o radu,když mi u jedné kamélie jakoby seschli listy?nevím si rady!a to ji mám v zimní zahrade s teplotou 15-16 stupnů a nepřelévám ji.děkuji za radu.
Marešová

Zdroj: diskuze Kamélie hnědnutí listů
Počet odpovědí: 0

Výsadba kamélií

Pokud jste kamélii zakoupili na podzim, nechte ji v květináči a do přesazování či vysazování na záhon se pusťte až na jaře. Rostlina bude mít dostatek času na zakořenění a nebude trpět nedostatkem vody. Kamélie vyžaduje kyselou a kyprou půdu, která nebude zadržovat přebytečné množství vody, stejně jako rododendron.

Více o zalévání, hnojení či pěstování se dozvíte na stránce Jak pěstovat kamélie.

Zdroj: Nejlepší kamélie do zimní zahrady

Diskuze: Re: pěstování kamélií

Ani podlahové topení a ani málo světla není pro kamélie to pravé. V létě je dobré ji pěstovat venku nebo na terase a v zimě ji ideálně dát na okenní parapet v místnosti s teplotou okolo 15°C. Každé nedodržení těchto podmínek povede k tomu, že kamélie buď nepokvete nebo nebude vůbec prosperovat.

Zdroj: diskuze Pěstování kamélií
Počet odpovědí: 6

Vhodné klima pro kamélie

Kamélie je rostlina vyžadující chladnější klima, proto ji rozhodně nepotěšíte umístěním na přímé sluneční paprsky. Vyhovovat jí bude stinné, chráněné místo. Máte-li na zahradě vzrostlý strom, živý plot či zeď, to nejlepší, co pro kamélii můžete udělat, je umístit ji sem, neboť zde bude chráněna před větrem i přímým sluncem.

Vzhledem k tomu, že kamélie u nás nejsou schopny přežít velké zimní mrazy, bývají nejčastěji pěstovány v květináčích – v létě bývají umístěny do zahrad a zimu přečkávají v mírně vytápěných místnostech s dostatkem světla.

Zdroj: Nejlepší kamélie do zimní zahrady

Diskuze: kamelie japonska

dobry den. CHtela bych se zeptat na pestovani kamelie na zahradě a jestly muže byt nasazena k plotu do pudy. takze by byla porad venku i v zimě. A jak rychle roste. Dekuji za odpoved

Zdroj: diskuze Pěstování kamélií
Počet odpovědí: 6

Další využití kamélie

Kamélie je díky svým krásným, dlouhotrvajícím květům skvělým dekorativním prvkem, ale má i další využití. Dřevnaté stonky lze využít v řezbářství či jako dobré palivo. Dále například z odrůdy Camellia oleifera se lisuje kvalitní olej a z Camellia sinensis si můžete uvařit výborný čaj.

Zdroj: Pěstování krásných kamélií

Diskuze: Re: Pěstování krásných kamélií

Vraťte kamélie tam, kde se jim dařilo.

Zdroj: diskuze Pěstování kamélií
Počet odpovědí: 6

Zazimování kamélií

V mnoha oblastech s mírným podnebím může kamélie přezimovávat venku, musí být ale dostatečně chráněna před mrazy, nejlépe vrstvou mulčovací kůry a zakrytím geotextilií. Ani to ale leckdy rostlinu nedokáže dostatečně uchránit, protože pozdní mrazíky ničí málo odolné mladé výhonky.

U nás lze kamélie přezimovávat pouze ve vnitřních prostorech, na záhonu by nám bohužel vymrzla. Proto hned po prvních mrazících musíme rostlinu přemístit do místnosti, kde se bude teplota pohybovat nejlépe v rozmezí 8 až 15 °C a kamélie bude dodávat dostatek světla. Pokud máte zimní zahradu, určitě tam najdete kamélii její místo. Ideální je, postavíte-li kamélii na místo, na kterém může být až do doby, než ji budete moci přemístit znovu ven, častou manipulací s květinou by mohlo dojít k opadání poupat i květů.

Zdroj: Nejlepší kamélie do zimní zahrady

Diskuze: Pěstování kamélie

Dobrý den.
Chtěla jsem se zeptat. Mám kamélie několik let, vysoké asi 50 cm. Přes léto pěstované venku na stinném místě. Pravidelně hnojené. Na podzim přesunu do haly k oknu, obalené květními pupeny. Zalévám dešťovou vodou, každý den rosím. Neotáčím. A přesto mě většina poupat zaschne a upadá. Teplota v hale kolem 8°C. Kde dělám chybu?
Děkuji za odpověď

Zdroj: diskuze Pěstování kamélií
Počet odpovědí: 6

Výběr kamélie

Na trhu je mnoho druhů kamélií a vy se musíte rozhodnout, podle čeho budete svou rostlinu vybírat.

Jedním z hlavních aspektů, jak vybírat kamélii, je již zmiňované umístění. Máte-li vybrané místo, kde by se vám zrovna kamélie líbila, podle toho nakupujte. Většina kamélií má raději polostín než přímé slunce, ale jako u všeho i u kamélií najdeme výjimku, taková sadanguas si bude na slunci pěkně hovět.

Zvažte také, co od kamélie očekáváte. Nejpopulárnější japonské druhy přestavují širokou nabídku barev a velikostí. Druhy kamélií, jako je topiaria, groundcovers nebo espaliers, mohou vytvářet živý plot, zatímco hybridy ze středoevropských zemí vám nabídnou odolnost, a dokonce i vůni.

Dalším faktorem ovlivňujícím vaši volbu kamélie by měla být očekávaná rychlost růstu jednotlivých rostlin. Většina kamélií roste velmi pomalu, jen několik centimetrů za rok.

V neposlední řadě si mezi kaméliemi vybírejte podle barvy a stylu květu. Kamélie jsou k dispozici v různých barvách, od bílé přes růžovou až po temně červené, vzácností ale nejsou ani kombinace těchto barev. Za výjimku však můžeme považovat vzácnější druh kamélie nitidissima, která kvete žlutou barvou. Květy kamélií se neliší jen svou barvou, ale i svou velikostí a bohatostí. Některé kamélie mají květy plnokvěté, jiné jen prosté.

Zdroj: Nejlepší kamélie do zimní zahrady

Diskuze: muchovník množení

Jeli možno množení a jak muchovníku . Děkuji Hana

Zdroj: diskuze Muchovník množení
Počet odpovědí: 1

Vypěstujte si vlastní sazenice

Réva vinná se dá množit dvěma způsoby, buď vegetativním, nebo generativním. Vegetativní množení spočívá v nařezání menších či větších částí z původní rostliny a zabezpečení jejich dalšího růstu. Jedná se například o meristémové množení, štěpování, hřížení, řízkování. Svým způsobem jde u všech těchto způsobů o klonování původního keře s dobrými vlastnostmi. Generativní způsob spočívá v přirozeném způsobu množení semeny.

Zdroj: Vinná réva - množení

Diskuze: pěstování kamelie

Dobrý den chtěla bych se zeptat koupila jsem si kamélii a začali jí hnědnout listy a opadávají prosím oradu a je v květu. Děkuji Jílková

Zdroj: diskuze Pěstování kamélií
Počet odpovědí: 6

Pěstování kamélií

Kamélie je rostlina, kterou lze poměrně snadno pěstovat, jakmile jí vytvoříte ty správné podmínky. Může být pěstována jak ve vnitřních prostorách, tak ve venkovních květináčích, ale také venku na záhoně.

Světlo a teplo

Ideální při pěstování kamélie je možnost ji na léto umístit ven a na zimu zase přenést do chladných, nepřetápěných částí domu. Ven kamélii přestěhujte nejlépe v květnu, preferuje polostín, ale bude snášet i slunné místo, pokud to nebude horké polední slunce. Myslete i na to, že na větru či v průvanu bude koruna kamélie rychle osychat. Rostlinu venku nechte co nejdéle, nejvýše však do prvních mrazíků.

Pěstujete-li rostlinu v květináčích, jejich baly rychle promrzají a rostlinu poškozují. Tam, kde se zimní teploty pohybují do -15 °C lze nechat kamélie i přes zimu v zemi, jen je třeba je zakrýt velkou vrstvou mulče a přikrýt geotextilií. Největším problémem při tomto způsobu pěstování bývá, že při pozdních mrazech omrzají mladé výhonky a odumírají.

Mnohem lepší je, když si kamélii můžete donést zpět do domu a umístit ji do místnosti vytápěné nejvýše do 15 °C. Kamélie potřebuje nižší teploty, protože ji podněcují k rozkvětu pupenů. Při teplotě 6–10 °C vám kamélie pokvete až pět týdnů, kdežto pokud byste ji umístili do vytápěného obývacího pokoje, odkvetla by vám po několika dnech.

Tato rostlina rozhodně není určena k pěstování v paneláku.

Půda a přesazování

Kamélie vyžaduje kyprou, kyselou půdu, která je vlhká, ale nezadržuje přebytečné množství vody. Kořeny kamélie mají vysoké nároky na kyslík, proto jsou dost mělké a není doporučováno v její blízkosti pěstovat další rostliny, které by svými kořeny kamélii utlačovaly. Zvolíte-li pro pěstování kamélie místo pod vzrostlým stromem, ve stínu, bude jí to vyhovovat a určitě se jí zde bude dobře dařit. Vyberte takový strom, který ji nebude svými kořeny obtěžovat, jako by to dělala například borovice.

Pěstujeme-li kamélie v květináčích, je potřeba je přesazovat. Nejlepší čas pro přesazování je na jaře, před začátkem nového růstu. Pokud kořeny rostliny pronikají květináčem, je možné přesazovat i na podzim. Mladé rostliny kamélie se přesazují jednou za dva roky, starší rostliny dle potřeby. K přesazování můžete použít substrát určený pro rododendrony, protože obsahuje málo vápníku a má odpovídající nízké pH.

Zalévání

Kamélie by neměla být suchá ani podmáčená. Přelití rostlině nepomůže, stejně jako zaschnutí, proto zalévání věnujte dostatečnou péči. Při přeschnutí mohou opadat poupata, při přelití uhnívat kořeny. Množství vody je potřeba přizpůsobit daným klimatickým podmínkám. Kamélie pěstované v květináčích budou vyžadovat méně vody než ty na zahradě, proto kontrolujte, aby voda nezůstávala stát v květináčích. Ideální je, můžete-li kamélie zalévat dešťovou vodou, jsou totiž stejně jako rododendrony velmi citlivé na vysoký obsah vápníku ve vodě.

Kamélie vyžaduje pravidelné rosení listů, nikoliv však květů. Pravidelným otíráním listů zajistíme dostatečnou vlhkost.

Hnojení

Dostupným hnojivem pro kamélie je hnojivo na rododendrony. Kamélie sice mají vysoký požadavek na dusík, ale zároveň jsou velmi citlivé na soli, proto je lepší dávat jen polovinu doporučené dávky na obalu. Dlouhodobé hnojivo dodává svým rozpadem kaméliím živiny na několik měsíců. Je doporučováno hnojit kamélie vždy v květnu. Pokud se vám zdá, že vaše kamélie rostou pomalu, vypadají řídce nebo ztrácí sytou barvu, můžete je přihnojovat tekutým hnojivem pro zelené rostliny, a to jednou za dva až tři týdny až do konce června.

Prořezávání

Kamélie jsou stálezelené keře, které dobře snáší řez a mohou být upravovány podle potřeby. Prořezávání kaméliím velmi prospívá, zhušťuje je a rozhodně byste z toho neměli mít strach. Zpravidla se prořezávají po odkvětu, nejlépe na konci zimy, a vybírají se ty odnože, které jsou slabé nebo na nichž řídnou listy. Dále je potřeba prořezat ta místa, kde je rostlina tak hustá, že květy nemají prostor ani k tomu, aby se pořádně otevřely. Zkraťte spodní větve, abyste podpořili vzpřímený růst a zastřihněte horní, přečnívající růst, aby rostlina vypadala mohutnější a zdravější. Při prořezávání zkracujte výhony vždy nad loňským řezem, rostlina zpravidla na tomto místě pro příští rok připraví čtyři až pět nových výhonků.

Množení

Kamélie se množí takzvaným řízkováním, řízky však velmi dlouho a špatně koření. Množení provádíme:

  • připravíme si řízky asi deset centimetrů dlouhé;
  • napícháme je do půdy připravené z rašeliny a písku;
  • jednotlivé řízky zakryjeme sklenicí;
  • zakořeněné rostliny pak přesazujeme do jednotlivých květináčů.

Ideální doba pro množení kamélií je únor až březen, případně pak srpen.

Zdroj: Pěstování krásných kamélií

Diskuze: nemoci kamelií

prosím o radu ,po odkvětu na listech kamelie se tvoří hnědé skvrny a poté list asi za 2 dny opadne,co dělat?

Zdroj: diskuze Nemoci kamelií
Počet odpovědí: 0

Odolné druhy kamélií

Chandleri elegants

Mezi nejčastější druhy kamélií pěstovaných nejen u nás patří chandleri elegants, což je kamélie kvetoucí v pozdní zimě. Kvete bohatými růžovými květy s jádrem zlatých tyčinek uprostřed. Jejím původem je Čína, Japonsko a Korea. Vyžaduje kyselou či neutrální, dobře odvodněnou půdu a její růst je pomalý.

Alba plena

Dalším často pěstovaným druhem je oblíbená alba plena. Je jedním z nejstarších a nejlepších druhů odrůd kamélií. Má čistě bílé dvojité květy, kontrastující s lesklými tmavě zelenými listy. Kvete na konci zimy až na začátku jara, vyžaduje stín nebo polostín a její růst je středně rychlý. Po 20 až 25 letech je schopna narůst do výšky a šířky až 8 m.

Lady Campbell

Lady Campbell je kamélie, která snáší teploty až minus 15 °C, v dospělosti dosahuje výšky 3 m. Tato rostlina pochází z Číny, Korey a Japonska, kvete v březnu až dubnu a její květy jsou plné, karmínově červené.

Camellia sinensis

Camellia sinensis (čajovník čínský) je stálezelený keř nebo nižší stromek, dorůstající výšky 3–15 m, většinou se udržuje do výšky 1,2 m. Listy čajovníku jsou střídavé, řapíkové, vejčité až kopinaté, dlouhé 4–15 centimetrů, mají tmavozelenou barvu. Květy vyrůstají v chudých svazečcích v paždí listů o velikosti kolem 5 centimetrů, mají bílou nebo nažloutlou barvu. Plody čajovníku čínského jsou tobolky s třemi pouzdry. Pochází z jižní Číny a přilehlých oblastí od východní Indie po Vietnam. Čajovník vyžaduje teploty pohybující se mezi 12–32 °C. Rostlina vyžaduje kyselou, hrubší, dobře propustnou půdu, pomalejší růst má kladný vliv na kvalitu produkce. Čajovník bývá pěstován plantážním způsobem a sbírá se většinou ručně, následně je sušen a tříděn. Čajovník obsahuje alkaloid kofein, a proto odvar z něj má povzbuzující účinky.

Malá rada na závěr. Pokud chcete začít s pěstováním kamélií, začněte s nákupem levnějších druhů, aby vás případný neúspěch tolik nemrzel, a s postupující odvahou a zkušenostmi přecházejte k druhům dražším.

Zdroj: Nejlepší kamélie do zimní zahrady

Diskuze: Pěstování krásných kamélií

Prosím o radu, kamélie japonica mně ochodila téměř všechny listy. Má nasazeno hodně poupat, ale pomalu umírají. Je mně to moc líto a nevím,co mám udělat . Zalévám přiměřeně, stanoviště měla v květináči venku v polostínu.Děkuji za radu.

Zdroj: diskuze Pěstování krásných kamélií
Počet odpovědí: 1

Množení

Množení se provádí pomocí řízků. Řízky se řežou z dřevitých výhonů, měly by mít asi 3–4 listy. Dolní konce řízků je možné ještě namočit do stimulátoru zakořenění (například Stimulax) a pak už je píchejte do předem připravených jamek v substrátu pro množení rostlin. Tato rostlina je takový nezmar, že lze i řízky píchnout přímo do země na požadované místo výsadby a nechat je zakořenit rovnou na místě. Šlahounům plazícím se po zemi také přirozeně vyrážejí z paždí listů nové kořeny. Obzvlášť na vyšší vrstvě mulče jsou tyto kořeny docela dlouhé a snadno se z mulčovací kůry vyjímají.

Zdroj: Psí víno

Diskuze: množení borůvek

Dobrý den,
Začal jsem pěstovat borůvky a prosím o všechny možné info o množení (doba, ,postup a td.) mám dobré pozdní odrůdy a chtěl bych je sám namnožit , děkuji Stříž

Zdroj: diskuze Kanadské borůvky množení
Počet odpovědí: 3

Množení

Bobkovišně lze množit řízkováním. Řízky se odebírají ke konci letních prázdnin. Musí být cca 10 cm dlouhé a ponecháme jim pouze 2–3 listy. Řízky nejprve namočíme do růstového stimulátoru, poté vysadíme do mobilních nádob a na zahradu je umístíme až na jaře. Plody obsahují semena, ale dle zkušeností se nedoporučuje množení jejich pomocí.

Zdroj: Bobkovišeň na živý plot kolem vinohradu

Množení

Nejčastěji se pachira množí semenem, ale zkusit můžete zakořenit i vrcholové řízky, a to vždy z jara.

Zdroj: Pachira

Kanadské borůvky množení

Kanadské borůvky se množí řízkováním do agroperlitu a řízky se ošetří gelovým růstovým stimulátorem pro špatně kořenící rostliny.

Zdroj: Kanadské borůvky

Množení vřesu

Šlechtěné odrůdy vřesu na zahradě množíme dvěma způsoby. Buď hřížením, nebo pomocí řízků. Při hřížení ohneme delší výhonek rostliny k zemi. V místě, kde se dotýká země, ho lehce nařízneme, zasypeme zeminou a zatížíme např. kamenem. Po nějaké době se v zářezu vytvoří kořínky a tento mladý, nový výhonek od mateřské rostliny můžeme odříznout. Množení pomocí řízků je nejvhodnější provádět v červenci až srpnu. Z vyzrálých větévek, nejlépe dvouletých keříků, nařežeme vrcholové řízky asi 10 cm dlouhé. Ty zasadíme do směsi rašeliny a písku, udržujeme stálou vlhkost. Do podzimu by pak řízky měly zakořenit.

Zdroj: Vřes obecný

Množení rozmarýnu

Množení rozmarýnu není náročné. Buď ho můžete vypěstovat ze semen, která se vysévají na jaře (březen). Následně pěstujeme při teplotě okolo 20 stupňů celsia. Do záhonu pak mladé rostlinky sázíme v červnu, a to do sponu přibližně 30 x 30 cm. Druhým způsobem množení je řízkování. Ze zdravé, měkké a ještě nezdřevnatělé rostliny odřízněte velmi ostrým nožem konce výhonků (řízky) 10 – 15 cm dlouhé, a to nejlépe v letním období. Zapíchejte je do vzdušné zeminy v květináči (smíchané s pískem) a půdu kolem lehce přitlačte. Aby se vám výhonky nezlomily, udělejte si předem tyčkou nebo kolíkem v hlíně dírky a z části rostliny, která „půjde pod zem“ otrhejte listy. Umístěte květináč na světlé místo (ne ale na přímé slunce) a udržujte mírnou vlhkost substrátu. Vzhledem k tomu, že se často všechny řízky neuchytí, dejte jich do jednoho květináče větší počet. Tvorba kořenů je ukončena do jara následujícího roku.

Zdroj: Rozmarýn

Řízkování muškátů/pelargonií

Muškáty pocházejí z Afriky a existuje obrovské množství druhů. U nás jsou k vidění pelargonie vzpřímené a převislé. Důležité je, abychom vždy řízkovali kompaktní části rostlin, které jsou zdravé a nenapadené škůdci. Vždy odebíráme pouze vrcholové řízky o délce 5–8 cm, jejichž spodní konce ponoříme nejprve do růstového stimulátoru, poté sázíme do připravených květináčků naplněných nejlépe perlitem nebo substrátem pro výsev a množení. Po zakořenění, to je asi po 3 týdnech, přesazujeme do květináčů naplněných zahradnickým substrátem.

Řízkování muškátů foto

Zde jsou fotografie, na kterých je vidět odběr řízků muškátů.

Řízkování muškátů video

Zde jsou video návody, na kterých je vidět řízkování muškátů.

Zdroj: Množení řízkováním

Množení levandule

Na trhu dnes seženete již předpěstované sazenice, nebo si levanduli můžete také sami vyset brzy zjara do skleníku nebo do okenních truhlíků a květináčů, případně si můžete odebrat řízky ze starších keříků. A jak postupovat při řízkování? Zhruba v polovině jara ostříhejte větvičky levandule na řízky o délce zhruba 7 až 10 cm. Řízky ponořte do práškového kořenového stimulátoru a poté zasaďte (po 3 až 5 kusech) 4 až 5 cm hluboko do speciálního substrátu určeného k výsevu nebo množení. Ideální konečné umístění je v pařeništi, jinak stačí překrýt řízky průsvitnou fólií. Nezapomeňte také udržovat substrát vlhký. Až budou rostlinky dostatečně velké a venku již nebudou hrozit mrazíky, zasaďte je na vybrané venkovní stanoviště.

Zdroj: Levandule

Video návod pro přesazení

Jak na množení malin nám pomohou následující video návody: jak množit maliny.

Zdroj: Jak množit maliny

Muškáty – množení

Množit muškáty lze dvěma způsoby, buď řízkováním, nebo výsevem semen. Vhodnější způsob je řízkování, které není tak časově náročné, jako výsev semen a následná péče o ně.

Množení muškátů semeny

Muškáty vyséváme v březnu až dubnu do plochých květináčů. Vhodným pěstebním substrátem je směs zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1/2. Semínka sejeme plošně, poté je mírně přihrneme zeminou a umístíme do teplého skleníku. Je vhodné výsev přikrýt tenkým sklem. Jakmile se objeví první klíčící rostlinky, odstraníme sklo. Když mají rostliny první pravé lístky, je potřeba je přepichovat (2–3 centimetry od sebe, přepichujeme do trojsponu). Po 2 až 3 týdnech je potřeba rostliny přesadit do květináčů o průměru 10 centimetrů. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 21–25 °C.

Množení muškátů řízkováním

Řízkování muškátů je velmi hojně používaný způsob jejich rozmnožování. Postačí, když z matečné rostliny, která musí být zdravá a silná, uříznete (můžete i ulomit) řízek dlouhý okolo 10–12 centimetrů. Řezná rána nemusí být přesná, na spodní části nového řízku mohou zůstat také listy. Takto připravený řízek namočíme do stimulátoru a můžeme zapíchnout do květináče nebo speciálních množárenských záhonů. Vhodným pěstebním substrátem je směs zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1/2. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 25 °C.

Zdroj: Pěstování muškátů

Množení

Skalníky se množí výsevem, semena je nutno stratifikovat ihned po sklizni (po uzrání) a zjara je vyséváme buď pod sklo, nebo do volné půdy. Od počátku léta lze rostliny množit i vegetativně, řízkováním, sorty s listy neopadavými řízkujeme o něco později.

Zdroj: Skalník v truhlíku

Množení malin

Maliník se množí odnožováním ze spících pupenů na kořenovém krčku a na kořenech. K rozmnožováním malin se obvykle využívají výmladky a kořené řízky. Výmladky jsou myšleny výhony, které přirozeně vyrůstají z kořenů blízko povrchu země (těchto výhonů vyrůstá často větší množství, a proto bývají kořeny maliníku poškozeny). Výmladky je potřeba oddělit a vykopat lopatou nebo rýčem od kořene.

Zdroj: Jak množit maliny

Autoři obsahu

Nina Vinšová

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Michal Vinš

Ing. Romana Šebková


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP

NABÍDKA OBCHODU

Beurer LA 30

Beurer LA 30

Cena: 899 Kč

Goodie MSM 150 g

Goodie MSM 150 g

Cena: 79 Kč