Žito je sice díky nižšímu obsahu lepku zdravější, ale špatně drží tvar (u pšeničné mouky je to naopak). Žitný chléb je nápadný svojí tmavší barvou. Vydrží také déle čerstvý. Žitná a pšeničná mouka jsou chuťově diametrálně odlišné. Po chemické stránce je jiná i jejich struktura. Pšenično-žitný chleba je doménou střední Evropy. Čím blíž ke středu Evropy, tím víc se mouka míchá s žitem. Chléb se dříve pekl jen ze žita. Toho se ale rodilo čím dál míň, a tak se začala přimíchávat pšenice. Nejdřív se dávalo deset procent, pak dvacet, podle toho, jaká byla úroda žita.
Osmdesátiprocentní žitný chléb vydrží i celý týden měkký, netvrdne a je vláčný. Jakmile se začalo dávat padesát procent pšeničné mouky, trvanlivost se snížila a rovněž chuť je úplně jiná, než bývala u klasického žitného chleba. Chcete-li koupit ten nejzdravější chléb, sáhněte po celozrnném. Pozor, celozrnný chléb nemusí být vícezrnný a naopak. Vícezrnný chléb svým názvem garantuje jen fakt, že je složen z více druhů mouk než klasický pšenično-žitný.
Žitná mouka a výrobky z ní blahodárně působí na činnost střev, proti zácpě, hemoroidům či nádorům. Je též známo, že konzumace žita prospívá celému oběhovému systému. Žitný chléb je o něco více hutný a sytější než chléb pšeničný. Ocení ho tedy i lidé, kteří se snaží regulovat svou hmotnost.
V naší poradně s názvem PEČENÍ CHLEBA V ELEKTR.PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Kalina.
Mám problém.Když mě chléb v pekárně krásně vykyne a zahájím pečení,vždy po vypnutí pekárny se chléb ve středu propadne a je z toho neforemný kus upečeného chleba.Dík azdraví Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste jiný recept na pečení. Tady je podrobně vysvětlen netradiční recept z kvásku: https://www.ceskenapady.cz/…
První poznatky o pečení pocházejí z doby 10 000 let př. n. l. Kváskový chléb byl vynalezen až 6 000 let př. n. l. v Egyptě. Na proces kvašení přišli zřejmě náhodou, když zapomněli těsto delší dobu na slunci a ono jim vykynulo. Chlebu se pak po celá staletí dostávalo náležitých poct a platil za základní potravinu ve všech koutech světa. Bohatí Řekové ho namáčeli v medu a víně. Ve starém Římě měl dokonce politický význam – Caesar rozdával chléb lidu, aby si zajistil jeho přízeň. V českých zemích hrál důležitou roli při korunovaci králů a jeho význam se stavěl nad zlato.
Na našem území se našla nejstarší pec na pečení chleba v Bylanech u Olomouce a její stáří se odhaduje na 6600 až 6800 let. Pro naše předky byla starost o obilná pole a zajištění zásob mouky od nepaměti prioritní záležitostí, jelikož pouze jejich dostatek byl základní podmínkou přežití. Z obilí se pekly placky na rozžhavených kamenech, později po vynálezu pece, a tím pádem využití vysoké teploty a rovnoměrného propečení, vznikaly první bochníky chleba. Obilí z původních, zřejmě planých trav se postupně šlechtilo a pečení procházelo neustálým vývojem.
Slovo pečení, pec, pekárna v nás asociuje chleba. Chléb má pro nás Slovany historicky vžitou hodnotu, společně se solí je od dob starých Slovanů tradicí a symbolem vítání hostů. Obiloviny jsou základem a nezbytnou součástí našeho jídelníčku, těžko si naši kuchyni dokážeme bez chleba a dalšího pečiva představit. Vůni čerstvě upečeného chleba a pečiva miluje snad každý z nás, ovšem nad některými dnešními výtvory by se naše babičky zřejmě hodně podivovaly.
Až do středověku si lidé v Čechách pekli chléb doma a teprve potom přešel tento úkol zcela do rukou pekařů, kteří se stávali váženými měšťany. Ještě v 18. století podléhalo řemeslo přísným předpisům a v případě jejich nedodržení byl například v Praze pekař potápěn v pytli nebo ve velkém koši do Vltavy. V 19. století se pravidla uvolnila a pečení chleba a pečiva se díky postupujícímu technickému rozvoji začalo měnit ve výrobu průmyslového charakteru. Na začátku 20. století vznikaly ve velkoměstech velké moderní pekárny, zatímco na venkově přetrvávala tradiční výroba. Postupem času se otvíraly hlavně rodinné pekárny, které však byly v 50. letech bohužel postupně znárodňovány. V 70. letech bylo postaveno několik krajských a okresních kombinátů, po roce 1989 přichází privatizace, obnovuje se řemeslná výroba, aplikují se nové technologické postupy a sortiment se rychle rozšiřuje.
V současné době každodenní a dlouhodobá konzumace kupovaného
Ve svém příspěvku ČEVABČIČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janak.
Chtěla bych pravý recept , ten je bez česneku a cibule , tyhle recepty jsou na karbanátky , a obaluje se to v mouce .
to nejní přesný
děkuju
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jurko.
Ano, naprostá pravda. Tady se , nejenom tyto stránky, kašle na pravý recept. Tady si každý dělá co chce, ale propůjčuje si název jídla. Dle ČSN (15418) patří do čevabčiči směs hovězího a vepřového masa 500g - 500g umletého s 150g cibule osoleného, přidána mletá paprika 5g, pepř 1g. Vše smícháme a vytvoříme 30 dílků masa které rozválíme na tenké válečky a ty pak v sádle opečeme do zlatova. Podáváme s najemno nakrájenou cibulkou a hořčicí. K tomu chléb, nebo brambor. Toť vše.
PS. je mi líto, že se na základní jídla nepoužívají normy. Pak si člověk někde dá něco a přinesou mu úplně něco jiného než čekal. Ještě že Svíčkovou musí vařit alespoň přibližně. Protože třeba guláš pod určitým názvem je všude jiný
Pěkný den
Už samotný název napovídá, že je tento domácí chleba z kvásku, nejde o kvásek, který si vyrobíte z droždí, ale o takový, který si uchováváte v lednici a neustále ho omlazujete. Příprava tohoto chleba vám možná přijde zdlouhavá, opravdu se upečeného chleba dočkáte až druhý den, ale čas, který s přípravou chleba strávíte, není zas tak dlouhý.
Ingredience:
150 g žitné mouky
150 ml teplé vody
1 lžička založeného kvásku
300 g hladké mouky pšeničné
250 ml vlažné vody
10 g soli
5 g kmínu
Postup:
Chcete-li si upéct kváskový chléb, musíte mít doma v lednici již založený kvásek, není-li tomu tak, musíte si ho nejdříve buď obstarat u někoho, kdo ho má a kdo se s vámi podělí, anebo si ho vytvořit sami, ale počítejte s tím, že na jeho přípravu budete potřebovat asi 4 dny. Máte-li založený kvásek v lednici, pak si ho vyndejte a „dokrmte“ den předtím, než se do pečení chleba pustíte. Pro dokrmení kvásku budete potřebovat 150 g žitné mouky, 150 ml teplé vody a lžičku kvásku z lednice. Tyto suroviny důkladně vypracujte, pak ve vhodné nádobě – nezapomeňte, že kvásek bude kynout –, zakryjte potravinářskou folií, upevněte nejlépe gumičkou a nechte v pokojové teplotě alespoň 12 hodin. Jestli je kvásek připravený, zjistíte tak, že vám narostl a znovu poklesl, což by mělo být patrné na nádobě. S takovýmto kváskem můžete pracovat dále. Odeberte si lžičku dokrmeného kvásku, uzavřete do skleničky a vraťte do lednice, zbytek kvásku přidejte do proseté pšeničné hladké mouky společně se solí, kmínem a vlažnou vodou. S pomocí robota na hnětení těsta nebo ručně, vařečkou, vypracujte těsto, které přendejte na vál, kde z něho vytvarujete úhledný bochník, ten nechte asi 30 minut odpočinout. Po půlhodině přendejte chléb do ošatky na chleba, pomoučete, přikryjte utěrkou a nechte na teplém místě alespoň 3 hodiny kynout. Bude-li místo dostatečně teplé, bude vám tento čas stačit, nemáte-li dostatečně vyhřáté místo k dispozici, pak dobu kynutí prodlužte, klidně i zdvojnásobte. Předehřejte si troubu asi na 230 °C, přendejte chléb na plech, který nemusíte vymazávat ani vykládat pečicím papírem. Pečte asi 30 minut, pak chléb zkontrolujte špejlí, zda je dopečený. Hotový chléb nechte vychladnout.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ CHLEBA Z KVÁSKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Valeš.
Dobrý den, poprosím o radu. Peču kváskový chleba, to je báječná věc, trochu mě zrazuje, že mi ten chleba brzy tvrdne. Rychleji než koupený. Dávám jej do lněného plátna, do mikrotenu, nic nepomáhá. Peču 10 min. na 210, potom 35 min na 190. 700 g pšeničné hladké, 350 ml vody, 350 ml žitného kvásku. Budu Vám vděčný za jakoukoli radu. Předem děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Proč je kupovaný chléb tak měkký?
Na chlebu, který dostanete v místních pekárnách, je něco kouzelného – je vždy tak měkký a nadýchaný. Mnoho z těchto chlebů, zejména balených, je vyrobeno s množstvím chemických přísad, jako je propionát vápenatý, amyláza a oxid chloričitý, které pomáhají udržet je měkké, lehké a nadýchané po celé dny.
V domácích podmínkách můžete delší měkkosti docílit přidáním soli (2% z množství mouky, při 700 gramech je to 14 g soli). Zvážit můžete také přidání osmahnuté cibulky.
Tento chléb je velice rychlý, jednoduchý a chutný. Nejsou potřeba žádné velké přípravy ani není nutné čekat na kynutí – zhruba za jeden a půl hodiny budete mít chléb hotový, upečený, včetně přípravy, takže vážně rychlovka, která tím ale není ošizena na chuti.
Ingredience:
550 g hladké mouky
60 g másla
200 ml podmáslí
200 ml piva světlého
2 ks vajec
1 balení kypřicího prášku
1 lžička jedlé sody
1 a půl lžičky soli
2 lžíce cukru
2 lžíce kmínu
Postup:
Ve větší míse promíchejte všechny sypké ingredience, přidejte změklé máslo a zapracujte. Přidejte zbylé suroviny a důkladně propracujte. Mělo by vám vzniknout řidší, ale ne tekuté těsto, to přendejte na podsypaný vál a ještě několik minut důkladně zpracovávejte. Mezitím si vyhřejte troubu na 180 °C. Nyní vás nečeká žádné čekání, až těsto vykyne, rovnou ho vytvarujte do tvaru bochníku a přendejte do skleněné zapékací mísy, kterou můžete vymazat trochou sádla. Nechcete-li, aby vám chléb rozpraskal, je dobré ho seshora na několika místech mírně naříznout. Vložte do vyhřáté trouby a pečte asi 70 minut. Před vyjmutím z trouby ještě chléb zkontrolujte špejlí, zda je skutečně upečený a již se nelepí. Nechte vychladnout a můžete konzumovat.
Ve svém příspěvku RECEPT UTOPENCI SE ZELÍM A KŘENEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Inka.
V severních Čechách v hospůdce U vodopádu v zimě podávávali utopence s cibulí, zelím a křenem. Bylo to ohromné s chlebem a 2 dcl svařáku. Má někdo na podobné utopence recept?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
K výrobě tohoto chleba budete potřebovat tyto suroviny: 1 lžíce oleje, 2 lžíce octa, 350 ml vody, lžička soli, ½ lžičky cukru, 500 g žitné mouky, 2 lžičky kmínu, ½ kostky čerstvého droždí.
Chléb z žitné mouky bude hutnější (nenakyne tolik), vlhčí a také s menšími póry.
Technologický postup: Do pekárny nejprve nalijeme všechny tekutiny a pak přidáme sypké suroviny (dojde k řádnému promíchání), nastavíme program pro pečení chleba a necháme těsto zpracovat a vykynout. Pokud nechceme mít v chlebu díry po metlách, vyjmeme je po vypnutí a chléb necháme v pekárně upéct. Vše probíhá automaticky. U některých pekáren je možné odložit i start (pečení), to znamená, že do pekárny dáme všechny suroviny a nastavíme čas, kdy má být chléb upečen, pekárna si těsto zpracuje a upeče podle nastaveného času (nevýhodou je, že tam budete mít zapečeny hnětací metly).
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Celozrnný žitný chléb jednak neobsahuje lepek (asi jen 13 %, ale nelepivého), jednak obsahuje značné množství vlákniny (a to je velmi důležité pro správnou funkci střeva), obsahuje značné množství vitamínů a minerálů, které lidské tělo dnes a denně potřebuje nutně k životu, navíc je téměř bez tuku.
Už samotný přechod z bílého pečiva na celozrnný žitný chléb (a jiné výrobky z celozrnné žitné mouky) způsobí stabilizaci a pravidelnou denní stolici a snížení tělesné hmotnosti.
Samozřejmě je třeba si dát pozor při nákupu žitného pečiva, co vlastně kupujeme. Ne každý žitný chléb je jen ze žita. Naopak, většina žitných chlebů obsahuje značné množství pšeničné mouky, takže je nezbytné pečlivě číst popis výrobku. A pozor také na pečivo zabalené v ochranném obalu – vždy obsahuje chemii pro udržení trvanlivosti. Dávejte tedy přednost čerstvému, nebalenému pečivu.
Rychlá polévka, při níž využijeme cenné suroviny, je současně i zdravá.
Nestává se to často, ale i sebechutnější chléb může občas zbýt. Protože domácí chléb peču z kvalitních surovin, jako je špaldová mouka, určitě využiji i zbylý chléb.
V předstihu (nejlépe večer) kousky chleba namočím asi do dvou litrů vody. Na lžíci olivového oleje nebo másla dám zpěnit na kostičky nakrájenou cibulku. Nastrouhám kousek mrkve, celeru, petržele. Zeleninu s cibulkou lehce orestuji, až voní. Přidám chléb i s vodou, v níž se namáčel. Osolím bylinkovou solí. Rozvařím. Rozmixuji ponorným mixérem. Přiliju ve studené vodě rozmíchaný biobujón (1-2 lžičky). Krátce povařím. Ochutím čerstvě mletým pepřem. Na talíř dám nasekanou petrželku a přeliji polévkou. Každý si může polévku ochutit dle svého citrónem nebo umeoctem.
Vylepšená chlebová polévka
Do polévky můžeme přidat zakysanou smetanu nebo jogurt.
Usmažíme vajíčka a dáme je do talíře, kam budeme polévku servírovat.
Do polévky dáme podušené houby.
Při vaření použijeme též sušený zázvor - polévka bude pikantnější.
Při vaření použijeme čerstvý libeček. Polévka bude „masovější“.
Hanka Synková, poradkyně zdravého životního stylu autorka 5 knih o výživě, např. „Všechno je dobré“
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Tento chléb potřebuje dostatečně dlouhý čas na kynutí, proto s jeho přípravou začněte s dostatečně dlouhým předstihem, ideální je večer si ho připravit a ráno upéct nebo obráceně, ráno zadělat a večer upéct.
Ingredience:
3 hrnky hladké mouky
1 hrnek žitné chlebové mouky
2 hrnky vlažné vody
1/2 balení sušeného droždí
1 lžíce soli
1 lžíce octa
1 lžička kmínu
sádlo nebo olej na vymazání formy
Postup:
Odměřte všechny suroviny, kromě vody, a dejte je do větší mísy, důkladně promíchejte vařečkou a na závěr přilijte 2 hrnky vlažné vody. Asi vás konzistence těsta překvapí, ale věřte, že vše je správně. Zakryjte utěrkou nebo igelitovým sáčkem a nechte na klidném místě 8 až 12 hodin kynout. Pokud necháte kynout déle, nic se nestane. Připravené těsto přelijte na vál předem dostatečně posypaný moukou, párkrát přeložte a nechte ještě alespoň 30 minut odležet. Mezitím si zahřejte troubu na 225 °C, do zahřáté trouby si dejte předehřát nádobu, ve které budete chleba péct. Buď to může být skleněná zapékací nádoba, nebo obyčejný hrnec. Odpočinuté těsto vytvarujte dle možností do bochánku a přendejte do vyhřáté nádoby, zakryjte pokličkou nebo alobalem a vraťte do vyhřáté trouby. Pečte na 225 °C asi 30 minut, poté odklopte, snižte teplotu maximálně na 200 °C a nechte ještě asi 30 minut péct, aby se utvořila krásná, křupavá kůrčička. Zkontrolujte, zda je chléb upečený, pak už můžete vyndávat a před konzumací nechat vystydnout.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Odvažte si mouku a dejte do větší nádoby, ve které se vám bude těsto dobře propracovávat. K mouce přidejte ostatní suroviny, jen kvasnice nechte až na závěr. Všechny ingredience důkladně propracujte vařečkou nebo rukou, zkuste sami, jak se vám to bude dělat lépe. Důkladně vypracované těsto jemně pomoučete, zakryjte utěrkou a dejte na teplé místo vykynout asi 1 hodinu. Vykynuté těsto přendejte na pomoučený vál, ještě jednou propracujte a vytvořte úhledný bochánek. Připravte si ošatku na pečení chleba nebo skleněnou zapékací mísu, kterou vymažte sádlem. Přendejte připravený chléb a přiklopte jej víkem nebo zakryjte alobalem. Vložte do trouby předehřáté asi na 200 °C a pečte asi půl hodiny, pak odklopte a pečte další půlhodinu. Špejlí zkontrolujte, jestli je již chléb upečený – těsto se nesmí na špejli lepit. Upečený chléb vyjměte z trouby, potřete vodou a zabalte do utěrky, ve které ho můžete skladovat až do té doby, než ho sníte, ale myslím, že vám moc dlouho nevydrží, protože je opravdu výborný.
V naší poradně s názvem CIBULOVÁ ŠŤÁVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Doleželová.
Prosím Vás kde najdu recept na cibulovou šťávu. Měli jste ji na vašem webu. Děkuji D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Recept na cibulovou šťávu je tady: https://www.ceskenapady.cz/…
V článku je napsáno, jak se používá šťáva z cibule na kašel. Jestli je dobrá cibule s cukrem proti kašli. A také recept na to, jak vymačkat šťávu z cibule.
Jako toust (toast) se označují plátky bílého chleba a pšeničné veky opečené na elektrickém opékači, na grilu nebo na pánvi.
Při přípravě toastů (či toustů) se plátek chleba opeče nebo griluje a následně se obloží různými surovinami, případně se již obložený toast jen lehce zapeče. U toastů dominuje světlý chleba.
Recept na toastový chléb
Ingredience: 250 g hladké pšeničné mouky, 150 g plnotučného mléka, 26 g rozpuštěného másla, 20 g cukru, 1 vejce, 5 g soli, 3 g instantního droždí
Technologický postup: Začněte ve velké míse se všemi sypkými surovinami – prosejte mouku, přidejte cukr, sůl, kvasnice a pečlivě promíchejte. Udělejte v mouce důlek a přidejte do něj máslo, mléko a vejce. Poté všechno smíchejte vařečkou (nebo hákem v robotu), dokud vám nevznikne velká lepivá koule. V robotu pak můžete pokračovat v míchání hákem při střední rychlosti, dokud nebude těsto víc hebké a dokud se nezačne odlepovat od stěn mísy. Pokud na to půjdete rukama, vyklopte si základní lepivou hmotu na pomoučený vál a těsto hněťte a překládejte ručně tak dlouho, dokud nebude dostatečně hladké (cca 10 poctivých minut). Správně uhnětené těsto lepí, jen když do něj zaboříte prst. Na povrchu je ještě trochu vlhké, vláčné a rozhodně nesmí připomínat pružný suchý tenisák. Pokud je těsto stále lepivé, můžete si samozřejmě pomoci moukou. Pro první kynutí si připravte mísu a uvnitř ji vymažte trochou oleje. Těsto do ní dejte, jednou dvakrát otočte, zakryjte potravinovou fólií a dejte na teplé místo kynout. Cílem je, aby těsto přibližně zdvojnásobilo svůj objem. Zabere to něco přes hodinku. Po prvním kynutí těsto vyndejte a pěkně z něj pěstí vymačkejte většinu nabytého objemu. Těsto je potřeba na formu správně vytvarovat, proto si z něj při mačkání zkuste udělat obdélník, nebo alespoň placku, která k němu nemá úplně daleko. Aby vám chlebík krásně vyběhl (při kynutí i při pečení), je potřeba využít jedné „tvarovací finty“, při níž těsto postupně napínáte na povrchu. Zní to složitě, ale jde jen o to přehnout několikrát okraje tak, aby se pěkně vyboulily, a pak utěsnit vzniklý svár. Formu si vymažte olejem a zárodek bochníčku do něj uložte ke druhému kynutí (tentokrát pod utěrkou). Cílem je opět dostat se zhruba na dvojnásobek objemu. V půli druhého kynutí už můžete pomalu roztápět troubu na 180 °C. S nakynutým těstem je teď už potřeba opravdu opatrně. Poslední finální úprava spočívá v potření povrchu těsta vajíčkem pro krásnou barvu a lesk. Jakmile bude teplota tak akorát, dejte bochník do středu trouby. Peče se asi 45 minut, klíčová je však vnitřní teplota 87 °C, kt
Ingredience: 120 g kvásku, 600 g celozrnné pšeničné mouky, 400 g vody, 6 g soli, 2 lžičky kmínu, 3 lžíce oleje (olivový, slunečnicový, sezamový, lněný...)
Postup: Do nádoby pekárny nasaďte hnětače, nalijte vodu, poté nasypte mouku, do mouky dejte kvásek, olej, kmín a sůl. Nádobu usaďte do pekárny. Podle návodu nastavte programy hnětení, kynutí a pečení. Pro začátek nechte pekárnu otevřenou a odstartujte navolený program. Hnětače začnou zpracovávat těsto a na stěnách nádoby pravděpodobně bude zůstávat mouka – tu stírejte pomocí dřevěné špachtle do těsta. Po dokončení hnětení vyndejte hnětače a mokrou rukou těsto uhlaďte. Pekárnu zavřete a program bude pokračovat. Až zvukový signál ohlásí ukončení pečení, pomocí jehlového teploměru zjistěte teplotu uvnitř bochníku. Pokud dosáhne 95 °C, je chléb hotový. Vyjměte nádobu i s chlebem z pekárny a nechte asi půl hodiny chladnout. Teprve potom chléb vyklopte.
Všechny suroviny dejte do pekárny, nejdříve syrovátku, pak všechny ostatní, včetně droždí.
Teď máte dvě možnosti, buď nastavíte pečení celozrnného chleba a více si pekárny, pokud tedy nechcete vyndat hnětače, nebude všímat.
Nebo to uděláte tak, jak to dělám já. Nastavíte si program na kynutí těsta, a až vám program doběhne a těsto bude vykynuté, tak ho přendáte na vál, zapracujete, vytvarujete bochník chleba a necháte ještě chvíli kynout na plechu. Někdo používá ošatku na chleba, aby si bochník zachoval tvar, já peču přímo na plechu. Vložte do předem vyhřáté trouby asi na 230 °C a pečte cca 10 až 15 minut, pak teplotu snižte na 180 °C a pečte do té doby, než se přestane lepit na špejli.
Bílý chléb s bramborou
Ingredience:
1 kg hladké mouky
3 najemno nastrouhané vařené brambory
3 lžičky soli
3 lžičky kmínu
3 lžičky octa
1 a půl kostky droždí
450 ml vody
2 lžičky cukru
Postup:
Všechny suroviny dejte do pekárny, už víte, že vždy začínáte tekutými a pokračujete sypkými ingrediencemi. Zapnete program kynutí těsta, to v případě, že chcete chleba péct na plechu v troubě, anebo zvolte program pečení chleba. Pokud jste dali rovnou program pečení, nemusíte si pekárny několik hodin všímat (nechcete-li si vyndat metly). Pokud máte raději chleba klasického tvaru a dali jste program kynutí těsta, po vykynutí, což je po necelé hodině a půl, bude těsto připravené k dalšímu zpracování. Těsto dejte na vál, ještě jednou propracujte, udělejte jeden velký nebo dva menší bochníky chleba, potřete studenou vodou, vložte do trouby vyhřáté na 200 °C a nechte péct. Každých 20 minut znovu bochník potřete vodou, aby se chleba krásně opekl. Zhruba po hodině zkuste za pomoci špejle, zda máte chléb dopečený, pokud ne, pokračujte v pečení, pokud ano, vyjměte z trouby, nechte zchladnout a můžete konzumovat.
Nenechte se odradit případnými nezdary. Kváskový chléb je potřeba „vychytat“. Ani můj první chléb nebyl nejlepší. (Moje pekárna má jen jednu míchací ručičku. Ta neutáhla můj superzdravý chléb z celého zrna žitné mouky. Méně je někdy více, a tak je lepší začít s bílou špaldovou moukou, do níž přidáme jen trochu celozrnné.)
Věřte, že zakousnout se do kváskového chleba vlastní výroby je nad všechny zákusky.
Ingredience: 1 celý chléb nakrájený na plátky, 200 g šunky, 6 vajec, 150 g eidamu, 2 stroužky česneku, sůl, pepř, případně pažitku
Postup: Nejdříve nakrájíme chléb na středně tenké plátky, potom si nachystáme eidam a šunku – obojí nastrouháme na struhadle. Poté rozkvedláme vejce, do kterého dáme sůl, pepř, nastrouhaný sýr a šunku a nakonec přidáme prolisovaný česnek a vše dobře promícháme. Chléb v této směsi pořádně obalíme a hned smažíme na rozpáleném tuku. Osmažené chleby potíráme hořčicí nebo majonézou, jak kdo má rád, navrch poklademe rajčetem, kyselou okurkou, cibulí. Je to výborná večeře nebo svačinka.
Stejně tak jako na kváskovém chlebu, budete muset i na tomto začít pracovat o den dříve, než ho budete chtít péct, vlastně přípravou se celý hodně kváskovému chlebu podobá, jen chuť je jiná.
Ingredience:
150 g žitné mouky
150 ml teplé vody
2 lžičky založeného kvásku
500 g hladké mouky pšeničné
2 lžíce bramborákového těsta v prášku
1/4 kostky droždí
300 ml vlažné vody
5 ml oleje
15 g soli
15 g cukru
5 g kmínu
Postup:
Den před pečením chleba je potřeba „dokrmit“ založený kvásek. Pro dokrmení kvásku budete potřebovat 150 g žitné mouky, 150 ml teplé vody a lžičku kvásku z lednice. Tyto suroviny důkladně vypracujte, pak zakryjte potravinářskou folií, upevněte nejlépe gumičkou a nechte v pokojové teplotě alespoň 12 hodin. Jestli je kvásek připravený, zjistíte tak, že vám narostl a znovu poklesl, což by mělo být patrné na nádobě. Z dokrmeného kvásku odeberte lžičku, kterou uzavřete do skleničky a vraťte do lednice, zbytek kvásku smíchejte se zbylými surovina a s pomocí robota na hnětení těsta nebo ručně, vařečkou, vypracujte těsto. Můžete použít i domácí pekárnu, kam všechny suroviny nasypete a zapnete program kynuté těsto nebo rovnou základní pečení, ale pozor, těsta je opravdu dost, takže pokud máte nějakou menší pekárnu, pak vám tuto variantu nedoporučuji. Zaděláváte-li chleba ručně či v robotu, nechte ho pak na teplém místě asi 1 a půl hodiny vykynout. Vykynuté těsto přendejte na vál, kde z něho vytvarujete úhledný bochník, těsto je řidší, takže to dost dobře nepůjde, připravte si skleněnou zapékací mísu, kterou lehce vytřete sádlem a chléb do ní přendejte. Předehřejte troubu na 220 °C a nechte péct asi 60 minut.
Suroviny: 600 g žitné mouky, 400 g hladké mouky pšeničné, 1 kostka droždí, 15 g soli, 5 g kmínu, 600 ml vlažné vody, 25 ml octa, semínka na dochucení a posypání (sezamová, slunečnicová).
Technologický postup: Smícháme sypké suroviny, přidáme vodu, ocet a hněteme. Až pak zapracujeme rozdrobené kvasnice, protože nesmí přijít do přímého kontaktu se solí. Podle chuti přidáme semínka. Nelekejte se, těsto je dost lepivé. Stěrkou stáhneme těsto ze stěn misky a utvoříme bochánek (stěrkou). Necháme v misce kynout 80 minut na teplejším místě. Na plech si připravíme pečicí papír. Před koncem kynutí předehřejeme troubu na 250 °C. Vložíme pekáč se dvěma bochníky, které jsme potřeli vodou a posypali kmínem a semínky. Troubu postříkáme vodou a rychle ji zavřeme, aby se nám udělala pára. Takto pečeme 3 minuty. Pak otevřeme na chviličku dvířka trouby a odvětráme (stačí necelá minuta). Troubu přepneme na 180 °C a pečeme 40 minut. Chvilku před koncem pečení mašlovačkou lehce potřeme bochníky vodou a pečeme na 250 °C (stačí 3 až 4 minuty).
Špejlí vyzkoušíme, jestli jsou chleby dost propečené.
