Také toto kapání patří mezi velmi rychlé zavářky. Připravuje se z vejce smíchaného s trochou mouky na řídké těstíčko. To pak lijeme přes vidličku do vroucí polévky a vaříme asi 3 minuty. Kapání má tu výhodu, že si jej můžeme přikořenit podle chuti, přidat trochu sýra či zelených bylinek podle možností.
Suroviny:
2 vejce
3–4 lžíce mléka
cca 4 lžíce hladké mouky
sůl, pepř, bylinky
Postup:
Vejce rozšlehejte, můžete přidat lžíci vody a po lžících přidávejte hladkou mouku. Směs pak rozšlehejte vidličkou do hladka. Těstíčko by mělo být tekoucí, ale ne úplně řídké. Kapání vlijte do vroucí polévky přes vidličku a nechte asi 3–4 minuty provařit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel OTTO PEDACK.
Dobrý den všechny vás zdravím chtěl bych reagovat a přidat svůj příspěvek jelikož pěstuji dýně Hokaido jak zelené tak oranžové a jelikož z nich dělám krémové omáčky a polévky tak musím říct že za mě opravdu vynikající rodina tyto polévky miluje a můžu je vřele všem doporučit nebojte se toho zkuste to fakt se to vyplatí takže hezký den a dobrou chuť.
Vejce rozšlehejte se solí, mlékem a krupicí na řídké těsto. To nalijte přes děrovanou naběračku nebo přes vidličku do polévky a vařte asi 3 minuty.
Kapánído polévkybez vajec
Zavářka z hrubé pšeničné krupice, ale i z jiných obilovin se hodí převážně do zeleninových polévek. Krupici můžete pro chuť předem lehce osmahnout na másle, ale není to nutné. Zavářku vsypte tenkým pramínkem do polévky a nechte povařit nejvýše 3–5 minut, nebo můžete již za pomoci vejce udělat takzvané žmolečky, a to tak, že krupici krátce osmažíte, do horké krupice vmícháte vejce a mícháte, až se vytvoří malé kousky – žmolečky. Pak zalijete vývarem a krátce povaříte.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.
Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.
Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.
Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…
Noky a nočky se mohou zdát trochu pracnější, ale jde vlastně o trochu hustší hmotu než na kapání, připravenou také z vejce a mouky. Do jemnějších noků se přidává trochu másla nebo oleje, ale u noků používaných jen do polévky to není nutné. Spíše můžete postupovat stejně jako u kapání a noky přikořenit či doplnit zelenými natěmi, strouhaným sýrem nebo sekanou šunkou. Hodí se do masových i zeleninových polévek. Místo mouky můžete použít i jemnou strouhanku.
Suroviny:
2 vejce
125 g hrubé mouky
50 g strouhanky
125 g krupice
1/2 hrnku mléka
1 lžička soli
Postup:
Krupici nasypte do mísy a zalijte mlékem. Nechte asi půl hodiny bobtnat. Mezitím si přichystejte mouku, rozpusťte si máslo, které nechte chvíli vychladnout. Asi po půl hodině přidejte do krupice máslo, mouku, vejce, strouhanku a vypracujte tužší těsto. Malou lžičkou namáčenou ve studené vodě potom vykrajujte malé nočky a dávejte je vařit do vroucí vody. Noky vařte tak dlouho, dokud nevyplavou na povrch.
V naší poradně s názvem VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Litvák.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistil u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenal poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet? Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) dělá tyto díry do ořechů. Je to škůdce, který přezimuje jako larva v kůře stromu v hedváných chomáčcích. Vývoj začíná brzy na jaře a dospělí se objevují v době kvetení. Dospělí jsou aktivní pouze za soumraku a za úsvitu a kladou vajíčka na listy, případně na plody. Larvy vystupují z vajíček a hledají ořechy, aby se začaly krmit. Chemické postřiky se obvykle používají k likvidaci vajec a mladých larev předtím, než vstoupí do plodu. Larvy mohou vlést do středu vyvíjejících se ořechů, aby se krmili jádrem. Když dospívají, vytlačují ze vstupní díry své výkaly. Po třech až čtyřech týdnech larvy opustí ořech a hledají na stromě chráněné místo, aby se obalily kokony. Larvy ve svém kokonu mohou přezimovat, nebo se mohou objevit ve dvou až třech týdnech jako nová generace dospělých. Tito dospělí jsou aktivní v červenci a srpnu. V teplých oblastech může být i třetí generace.
Ochrana je postřikem celého stromu. To je při vzrostlém ořechu velmi komplikované, protože se používají kontaktní jedy, které jsou jedovaté pro všechno živé. Nejméně toxický je postřik neemovým olejem (olej ze stromu nimba). Existuje ale jedna nechemická vychytávka, která omezí populaci těchto potvor. Je to papírová vlnitá lepenka, která se omotá kolem kmene a větví. Larvy do ní velmi rády nalezou, aby se zakuklily. Pravidelným vyměňováním a likvidací lepenky zamezíte vývoji nových generací.
V naší poradně s názvem ODPOVĚDI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka30.
Dostala jsem kalu.Má krásné bílo-zelené květy.Hledala jsem jak ji pěstovat. Našla jsem otázky,ale ač je nadpis odpovědi, nevztahují se k otázkám. Takže mám pocit, že nadále nebudu tušit,kdy ji prosadit do většího květináče. Má 6 květů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to jednoduché. Když chcete zachovat současnou velikost rostliny, tak nepřesazujte. Když chcete mít rostlinu rozlehlejší, tak ji můžete každý rok v době zimy přesadit do většího květináče. Hloubka květináče není důležitá naopak šířka ano. Kala postupně zaplní všechen produktivní prostor. Když ji nebudete přesazovat, tak musíte přihnojovat. Hnojivo volte do zálivky s nízkým obsahem dusíku a občas rostlinu zalijte ve vodě rozmixovanými skořápkami od vajec. Co kala nezbytně potřebuje, je voda. Kala nesmí nikdy vyschnout.
Bílek rozšlehejte vidličkou, osolte, přidejte zázvor, krupici a vypracujte řidší těsto, které nechte chvíli stát. Potom kávovou lžičkou vykrajujte malé nočky a zavařte je do polévky. Vařte asi 8–10 minut.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Technologický postup: V hrnci rozehřejeme máslo, zaprášíme ho hladkou moukou a připravíme světlou jíšku, kterou za stálého míchání zalijeme vodou. Přidáme celou menší oloupanou cibuli, bobkový list, celý pepř, nové koření, hřebíček a špetku tymiánu. Vmícháme větší rajčatový protlak, osolíme a vaříme 15 minut. Polévku přecedíme a přivedeme k varu. Do polévky můžeme přidat například kapání, které připravíme tak, že v misce smícháme vejce s dětskou krupičkou. Kapání poté zavaříme do polévky, krátce povaříme a odstavíme. Polévku ochutíme podle potřeby a přidáme nasekanou pažitku.
V naší poradně s názvem KALA BÍLÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Felda.
Po třech týdnech kvetení většina květů zezelená. Má to tak být, nebo dělám při pěstování někde chybu?
Děkuji Felda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zelené květy takhle rychle po prodeji svědčí o přebytku dusíku v substrátu. Ten se tam mohl dostat společně s hnojivem v prodejně a nebo ve vaší zálivce. Zvolte hnojivo s nižším obsahem dusíku a vyšším obsahem fosforu. Pravidelně jednou za měsíc zalévejte rozmixovanými skořápkami od vajec.
Drobně nakrájenou cibulku zpěňte na oleji, přidejte rozdrobené droždí a osmahněte ho dorůžova. Po částečném vychladnutí vmíchejte vejce, osolte, ochuťte drobně rozsekanou petrželkou, nastrouhaným muškátovým oříškem a zahustěte strouhankou tak, abyste mohli tvořit malé knedlíčky. Ty poté zavařte do vroucí polévky a vařte ještě asi 5 minut.
Knedlíčky játrové
Suroviny:
150 g jater
30 g tuku
1 vejce
sůl
trochu mletého pepře
1 stroužek česneku
asi 100 g strouhanky
Postup:
Namletá nebo najemno nakrájená játra utřete s tukem, vejcem a solí a vmíchejte pepř, utřený česnek a tolik strouhanky, abyste mohli tvořit malé knedlíčky. Vkládejte je do horké polévky a vařte podle velikosti cca 3–5 minut.
několik lžic másla – dle požadovaného množství a konzistence
2 lžíce majonézy
1 středně velká cibule
sůl
pepř
čerstvá nasekaná pažitka
Postup:
Uvařená vejce oloupeme, nastrouháme nebo protlačíme přes takzvané kolečko, přidáme najemno nakrájenou cibuli, trochu másla a majonézu. Vše smícháme a dochutíme solí, pepřem a troškou hořčice. Nasekanou pažitku necháme na zdobení, nebo ji můžeme přimíchat přímo do pomazánky.
Vajíčková pomazánka s jogurtem
Suroviny:
5 až 6 vajec natvrdo
kelímek bílého jogurtu
1 středně velká cibule
několik lžic másla – dle požadovaného množství a konzistence
1 lžička plnotučné hořčice
sůl
pepř
čerstvá nasekaná pažitka
Postup:
Vajíčka si rozdělíme na žloutek a bílek. Žloutky smícháme dohladka společně s máslem, jogurtem a hořčicí. Nadrobno pokrájíme bílky, cibuli, pažitku a zapracujeme do připravené směsi ze žloutků. Dochutíme solí a pepřem. Necháme ztuhnout v lednici asi půl hodiny a můžeme podávat.
Vajíčková pomazánka se sýrem
Suroviny:
4 až 5 vajec natvrdo
tavený sýr dle chuti a potřeby
2 lžíce másla
1 středně velká cibule
1 lžička plnotučné hořčice
sůl
pepř
čerstvá nasekaná pažitka
Postup:
Najemno nakrájíme cibuli, pažitku, přidáme tavený sýr, máslo, hořčici a pořádně zamícháme. Potom opatrně přidáme nahrubo nastrouhané vejce a vmícháme do směsi. Dochutíme solí a pepřem.
Vajíčková pomazánka s česnekem
Suroviny:
4 až 5 vajec natvrdo
1 lžička plnotučné hořčice
několik lžic másla – dle požadovaného množství
2 lžíce majonézy
3 stroužky česneku
1 středně velká cibule
sůl
pepř
čerstvá nasekaná pažitka
Postup:
Vajíčka oloupeme, nastrouháme, přidáme postupně máslo, majonézu, hořčici, najemno nakrájenou cibuli, pažitku a prolisované stroužky česneku. Vše promícháme a dochutíme solí a pepřem.
Ingredience: 1 balení rajčatového protlaku, 1 kostka masového bujonu, 5 kuliček nového koření, 5 kuliček pepře, 5 hřebíčků, 2 bobkové listy, trochu rozsekaného tymiánu, hladká mouka na zahuštění, 1–2 vejce, hrubá mouka na kapání, sůl dle chuti, cukr dle potřeby a chuti
Postup: Dáme vařit cca 1,5–2 litry vody, ve které povaříme 5–10 minut nové koření, pepř, hřebíček a bobkový list. Koření potom vyjmeme (lze použít nerezové sítko na čaj, je to jednodušší). Vložíme bujonovou kostku a zahustíme hladkou moukou rozmíchanou ve studené vodě. Přidáme rajčatový protlak a tymián a podle chuti přisolíme. Kdo má raději sladší, může si i přisladit 0,5–1 lžičkou cukru (ale není potřeba). Nakonec si v rozšlehaném vejci s trošičkou vody rozmícháme hrubou mouku – kapání nesmí být moc řídké (rozvařilo by se), ale ještě musí z vidličky pomalu odkapávat. Připravenou směs nakapeme do vroucí polévky, a když vyplave, polévku odstavíme. Můžeme hned podávat.
V naší poradně s názvem POLÉVKY. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva..
Můžu polévku kuřecí vývar z ní.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jestli myslíte kuřecí polévku při léčbě Warfarinem, tak samozřejmě můžete. Kuřecí maso obsahuje jen zanedbatelné množství vitamínu K, který ovlivňuje účinky Warfarinu. Ani vývar z kuřecího masa nebude obsahovat vitamín K.
Ingredience na zavářku: 1 lžíce dětské krupice, 1 vejce
Technologický postup: V hrnci rozehřejeme máslo, zaprášíme moukou a připravíme světlou jíšku, kterou za stálého míchání zalijeme vodou. Přidáme celou menší oloupanou cibuli, bobkový list, celý pepř, nové koření, hřebíček a špetku tymiánu. Vmícháme větší rajčatový protlak, osolíme a vaříme 15 minut. Polévku přecedíme a přivedeme k varu. Na kapání smícháme v misce vejce s dětskou krupičkou. Do polévky zavaříme kapání, krátce povaříme a odstavíme. Polévku ochutíme podle potřeby a přidáme nasekanou pažitku. Rajskou polévku podáváme teplou na stůl.
Ingredience: 150 g rajského protlaku, 1 l zeleninového vývaru, 5 kuliček nového koření, 5 kuliček pepře, 5 hřebíčků, 2 bobkové listy, tymián, 2 lžíce hladké mouky, 1 vejce, hrubá mouka na kapání, sůl, cukr
Technologický postup: Dáme vařit cca 1,5 vývaru, ve kterém povaříme 5–10 minut nové koření, pepř, hřebíček a bobkový list. Koření potom vyjmeme. Zahustíme hladkou moukou rozmíchanou ve studené vodě. Přidáme rajčatový protlak a tymián a podle chuti přisolíme. Kdo má raději sladší, může si i přisladit. Nakonec si v rozšlehaném vejci s trošičkou vody rozmícháme hrubou mouku – kapání nesmí být moc řídké (rozvařilo by se), ale ještě musí z vidličky pomalu odkapávat. Připravenou směs nakapeme do vroucí polévky, a když vyplave, polévku odstavíme. Můžeme hned podávat.
V naší poradně s názvem POLÉVKY. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Jestli myslíte kuřecí polévku při léčbě Warfarinem, tak samozřejmě můžete. Kuřecí maso obsahuje jen zanedbatelné množství vitamínu K, který ovlivňuje účinky Warfarinu. Ani vývar z kuřecího masa nebude obsahovat vitamín K.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sylva..
Jde o nejstarší cukrářský recept na výrobu piškotového dortu. Tento nadýchaný piškotový dort tvoří pěnový korpus, jehož vzdušná textura pochází z našlehaných vajec bez chemických kypřících přísad, jako je jedlá soda nebo prášek do pečiva. Klasický piškotový korpus na dort, jako je tento, je bez tuku, to znamená, že v těstíčku není žádné máslo ani olej.
I když je piškot krásně vysoký, nadýchaný a lehký, nejedná se o vlhký druh dortu. Piškot bývá trochu sušší. Ale to je vlastně výhoda tohoto dortu, protože vrstvy dortu můžete napouštět nejrůznějšími lahodnými sirupy, likéry a ovocnými omáčkami. Po sestavení nebudou tyto krásné piškotové dorty vůbec suché.
Ingredience
6 velkých vajec pokojové teploty
1 hrnek cukru krupice nebo moučka
1 1/4 hrnku hladké mouky
3 vrchovaté lžíce kukuřičného škrobu
½ lžičky soli
Postup
Úplně první věc, kterou je třeba udělat, je z vychlazených vajec oddělit žloutky od bílků. Dejte pozor, aby se do bílků nedostalo ani trochu žloutku! Žloutky od bílků je vždy snazší oddělit, když jsou vejce studená přímo z lednice. Pak nechte obě složky vajec prohřát na pokojovou teplotu.
Předehřejte troubu na 175 °C. Připravte si formu o průměru 23 cm a na její dno položte do kruhu vystřihnutý pergamenový papír. Formu pak již nijak nevymazávejte.
V míse pomocí mixéru vyšlehejte všechny žloutky s ½ hrnkem cukru, dokud nebudou bledé a ztrojnásobí objem, asi 5 minut.
Mezitím smíchejte mouku, škrob a sůl.
V jiné míse pomocí mixéru ušlehejte všechny bílky při středně nízké rychlosti do pěny.
K bílkům pak přidávejte zbývající ½ hrnku cukru po 1 polévkové lžíci a pokračujte v šlehání, dokud nebudou bílky tuhé, postupně zvyšujte rychlost na středně vysokou. Celkem bílky šlehejte 7-10 minut.
Pomocí stěrky opatrně přidejte 1/3 ušlehaných bílků do žloutkové směsi a jemně promíchejte vařečkou. Přidejte zbývající ušlehané bílky a jemně promíchejte, dokud nebude vše spojeno. Snažte se udržet bílky stále nadýchané, proto při míchání dalších ingrediencí postupujte opatrně.
Do těsta ve 3 fázích přidejte přes sítko mouku a po každém přidání těsto dobře prošlehejte.
Těsto nalijte do připravené formy a uhlaďte povrch.
Korpus pečte, dokud nevyjde zapíchnutá špejle čistá, asi 40 minut. Minimálně prvních 30 minut troubu neotevírejte! Jinak riskujete spadnutí korpusu.
Dortový korpus nechte ještě 5 minut vychladnout na pánvi. Poté přejeďte nožem po okrajích formy a korpus vyklopte na chladicí mřížku, kde ho nechte zcela vychladnout. Po vychladnutí zabalte do igelitové fólie a dejte do lednice, nejlépe přes noc. Korpus se vám bude snáze krájet, když bude důkladně vychlazený.
Piškot pevně zabalený v igelitové fólii lze uchovávat v chladničce až 1 týden nebo zmrazovat až 1 měsíc.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rostlinné kurkumové barvivo je zcela neškodné. Krásně obarví polévky, rýži, máslo, sýry, tuky i hořčici na žádanou barvu. Kuchařka, která si kurkumu zvykne používat, se bez ní už neobejde. Například kuře potřené práškem z kurkumy rozmíchaným v trošce oleje získá při pečení lákavou kůrčičku. Ovšem potřebné dávky koření je třeba vždy nejprve opatrně vyzkoušet.
Vaječná omeleta
Ingredience: 6 vajec, 1/2 lžičky mleté kurkumy, 3 lžíce šťávy z cibule, sekaná petrželová nať, 1 chilli paprička, sůl, tuk na vymaštění plechu nebo mísy
Postup: Cibuli prolisujeme lisem podobně jako česnek. V takto získané cibulové šťávě rozšleháme žloutky společně s nasekanou petrželovou natí, kurkumou, solí a nasekanou zelenou paprikou, ze které jsme předtím odstranili semena. Do této dohladka vyšlehané hmoty zlehka vmícháme pevný sníh z bílků. Pekáč nebo zapékací mísu vymažeme olejem, vlijeme směs a pekáč vložíme do předehřáté trouby. Pečeme tak dlouho, dokud se omeleta nezdvihne a neztuhne. Musí však zůstat kyprá. Podáváme ji horkou na předehřátých talířích jako svačinu nebo vydatnou snídani s tmavým pečivem.
Rýže: 1 hrnek rychlovarné celozrnné nebo basmati rýže, 10 hřebíčků, ½ citronu
K podávání: ½ svazku čerstvé máty, 3 lžíce netučného bílého jogurtu, ½ citronu, 4 placky papadam
Postup: Otrhejte vnější listy květáku, pak jej nakrájejte na centimetrové plátky a opečte je na grilovací pánvi z obou stran. Do středního kastrolu dejte vařit 1 hrnek rýže se 2 hrnky vroucí vody, hřebíčkem, půlkou citronu a špetkou soli, přikryjte pokličkou. Olej vlijte do kastrolu, pak rychle vmíchejte semínka hořčice a pískavice, kurkumu a listy kari. Oloupaný zázvor, česnek, očištěné jarní cibulky, chilli papričku a stonky koriandru rozmixujte najemno a vmíchejte do kastrolu. Přidejte nahrubo nakrájená rajčata. Vlijte kokosové mléko, přidejte scezenou cizrnu, kousky ananasu i se šťávou. Přidejte opečený květák, přikryjte, zvyšte plamen a uveďte do varu. Syrové placky papadam dejte do mikrovlnky (800 W) na minutu nebo dvě, aby se nafoukly. Otrhejte lístky máty a rozdrťte je v hmoždíři na pastu. Vmíchejte k ní jogurt, přidej
V naší poradně s názvem KATALPA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
Dobrý den nejsem si jista jestli mám na zahradě katalpu. Stromeček malí cca 30cm jsem si přinesla z jedné zanedbané zahrady, kde se volně samy rozmnožily pod velikou "maminou". Loni vyrostl cca do výšky 50 cm, 4 lístky opadly. Letos vyrost do možná už více jak 2m výšky. Nekvetl, a listy jsou skoro 50 cm široké. Prosím jedná se o Katalpu? Děkuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vaší fotografii je rostlina s názvem pavlovnie protáhlá (Paulownia elongata). Tento druh pavlovnie je velmi bujně rostoucí strom pěstovaný pro ozdobu v zahradách a parcích. Tato pavlovnie je oblíbená pro své překrásné fialové květy a řadí se mezi nejrychleji rostoucí stromy na světě. Roste dobře v písčitých půdách, nesnáší přemokření. Zcela mrazuvzdorná se stane až po 4 letech. V osmi až deseti letech doroste do výšky 15 metrů a vytvoří obrovský strom.
Katalpa a pavlovnie jsou často zaměňovány pro svůj podobný vzhled. Ale jde o dva různé zástupce. Katalpa pochází z USA, kdežto pavlonvnie z Číny. Katalpy jsou vzácné, ale pavlovnie jsou běžné. Listy Katalpy jsou velké, ale listy Pavlovnie jsou větší, často mnohem větší. Listy katalpy vyrůstají po třech třech, ale pavlovnie má listy jen v párech. Květy katalpy jsou bílé, ale květy pavlovnie jsou levandulové až fialové. Plody katalpy jsou dlouhé úzké lusky, ale plodem pavlovnie je zaoblená dřevěná kapsle.
Pavlovnie je u nás dostatečně odolná a pokud vysadíte jednoletou sazenici zjara, tak do podzimu zesílí natolik, že zpravidla přežije zimu bez poškození. Někdy během zimy omrzne nevyzrálý vegetační vrcholek rostliny, ale další roky se už zvýší její šance na další přežití. Vyžaduje plně osluněné stanoviště, ale snese i lehký polostín. Obvykle se vyrovná s běžnou výsadbu kdekoli na zahradě, bez úpravy zeminy, ale v humózních výživných půdách poroste asi o třetinu rychleji. První roky je dobré rostlině přilepšit občasnou závlahou a přihnojením.
Paulownie prvním rokem po vysetí vyroste zpravidla do metrové výšky a následující rok se běžně stává, že nadzemní část, nikoli kvůli mrazu, zcela odumře do výšky 5 - 30 cm nad zem. Není to vůbec na závadu, naopak, rostlina nad zemí vyraší a pokud je ve volné půdě s dostatkem vláhy a živin, je schopná v této druhé vegetační sezoně vyrůst do výšky i přes 3 metry. Následující rok může Paulownie přirůst další 3-4 metry, pakliže si zachová zřetelný terminál, a je přihnojována dusíkatými hnojivy. Pokud rostlina při suchém počasí není vůbec zalévána ani hnojena, pak jsou její přírůstky jen poloviční.
Uzené maso vložte do hrnce, zalijte vodou a nechte asi hodinu vařit. Poté vyjměte z vývaru, nechte chvilku zchladnout a nakrájejte na kousky, místo uzeného můžete použít například i uzená žebra, která po vyjmutí oberte a maso pokrájejte na menší kousky. Vývar nevylévejte, použijete ho právě při přípravě hrachové polévky. Oloupejte a nadrobno nakrájejte cibuli, kterou osmahněte na troše oleje, přidejte pokrájené uzené maso, nemáte-li uzené, můžete ho nahradit například párky nebo klobásou. Až bude cibule narůžovělá, přidejte propláchnutý sterilovaný hrášek a krátce vše orestujte. Pak přilijte vývar z uzeného masa a můžete, ale nemusíte přidat zeleninový bujon. Polévku ochuťte solí, pepřem, prolisovaným česnekem a majoránkou, povařte asi 10 minut. Pak část hrášku a uzeného masa za pomoci cedníku vylovte a dejte zvlášť na talíř, zbytek polévky pomocí ponorného mixéru rozmixujte. Z mouky a másla si na pánvi připravte tmavší jíšku, tu přidejte do polévky a asi 10 minut povařte, vraťte zpět do polévky hrášek, který jste měli daný stranou, a nechte prohřát. Případně ještě dochuťte a můžete podávat. K hráškové polévce se skvěle hodí opečené krutony z toustového chleba.
Ve svém příspěvku BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Už 5 let se nemůžu zbavit blech v bytě. Jsou malinké 1,5 až 2 milimetry a černé - asi lidské. Občas je zahlédnu, lezou mi do šatů, rychle po sobě dvakrát kousnou někdy i hladově tři krát, špatné je, že letou často do intimních oblasti a svědí to a pak to bolí. Nemám zvíře, takže od něj to být nemůže. Kde jsem k nim přišla - nevím. Žiji sama a tak žerou jenom mně. Úplně mi změnily život, nikde nechodím - abych je někomu nechtíc nezavlekla. Nepomohly postřiky proti blechám a ani postřiky deratizačních firem, opakovaně. Pořád peru, denně převlékám postel, vysávám a vytírám 1x týdně dlážku savem. Abych aspoň něco zlikvidovala a mezi nimi vydržela a nějak přežila. Všechen nábytek jsem vyhodila, nemám koberce, záclony skříně - jenom kovové regály, kovou postel, židli, stůl a věci v pytlích. Co vyperu a vysuším v sušičce, hned balím do sáčků po jenom kuse a zauzluji. Jsem na všechno sama. Prosím, poraďte mi něco, co konečně na blechy zabere. Už jsem strašně z toho vyčerpaná a řešení nikde. Závidím psům, že mají proti bleší obojky a tablety na požití které je zabíjejí a mají šanci se tak blechám ubránit. Na člověka nic není. Prakticky je nechráněn, je pořád potravou pro blechy a šance se jich zbavit - nulová. Výrobci, zdá se - vůbec nepočítají s tím, že člověk je taky tvor s krví a když jej blechy napadnou a zamoří mu byt - nemá se jak chránit a jak s nimi bojovat. Chemie nezabírá a nic nepomáhá - jak se jich zbavit. A zvíře, aby na sebe lapalo blechy a mně se ulevilo - si dovolit nemůžu. Děkuji vám za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sandra.
Ten přípravek není dlouhodobě dostupný, který mi tady byl doporučen - to je Frontline Pet Care Difuzér proti hmyzu a roztočům. Na internetě Heuréka hlásí, že už nikde není k sehnání. Vypadá to, že to co je účinné tak bylo odstraněno z možnosti koupit si to volně, takhle by se neprodalo toů neúčinnéú drahé chemnické svinstvo, které nabízejí různé jiné firmy a stříkají s tím i specializované firma na hubení blech - deratizéři. Když jsem se jich na půl roku zbavila, tak se vedle mně nastěhoval mladá holka se takovým chlupatým malým ratlíkem - psem, ten mi pravidelně chodil přes rohožku několikrát denně jak ho venčila a navíc na boku - směr k jejím dveřím bytu ochcával - značkoval. Domluva s ní nulová. Navíc §prolézal kde jakým roštím před barákem a drbal se furt. Takže zablešený. Samozřejmě že mi ty blechy skákaly pak do bytu jak lozil přes mou rohožku a vyklepával navíc vajíčka o měl v srsti. Znovu se mi v bytě blechy od něj namnožily a jasně něco žrát musely - takže žraly mně. Nepomohlo ani denně vytírat byt dezinfekcí, a před mými dveřmi rohožku, byla jsem zablešená komplet - nepomohlo ani 2 x sprchování denně a brání si čistých věcí. Ty svině na mně naskákaly stejně a lezly mi pod šaty a žraly. Zalezou nejvíce do vlasů a do ochlupení kdekoliv na těle. Jsou odolné už na jakékoliv chemikálie, prakticky se už pouze snažím přežít pouze, omezit jejich počet v bytě, aby mně nedostaly do blázince.Jsme tři byty na poschodí, novinkou je, že i rodina vedle mně si pořídila psa. Jsem už naprosto zoufalá. Oční lékař mi řekl, že mám šedý zákal- to bylo před rokem, měla bych jít na operaci - nejdřív jedno oko a za 104 dní druhé - celkem 4 týdny mít oči v klidu aby se ranky zahojily po operaci, nesmí se ani mnout oko, žádný dotek - a běžně mně kousnou denně blechy do oka, skočí z vlasů nebo hrudi a kousnou, takže to zabolí, ranka svědí a já si mnu oko. Zhoršil se mu už zrak hodně, tu operaci potřebuji co nejdřív, nevyhubitelné agresivní blechy ale zařídily, že na ni jít nemůžu.Pokud mne dokoušou do očí po operativním zásahu - tak byla operace zbytečná a ještě můžu dostat od nakažené blechy infekci do rány. Nemám rodinu kam bych na ten měsíc šla, abych se dostala od těch agresivních parazitů pryč.A na operaci jít mohla. Jsem v neřešitelné situaci. Ty svině mně nakonec umoří. A řešení jak je pozabíjet a zbavit se jich - žádné. Paneláky jsou jeden velký psinec, páničkové na své mazlíčky mají šanci navěšet nebo do nich dostat antiparazitální chemické přípravky a tak je ochránit před blechami, Na napadeného člověk blechami - nic takového není. Nemůže spolykat protibleší tablety nebo si na sebe navěšet na kůži chemii.Takte funguji jako potrava pro blechy a blechy - nevyhubitelní vetřelci totálně ovládly můj život - připadám
si jak v hororu. Michale, nezávidím vám ani nikomu, kdo nemá zvíře a dostal se do stejné situace jako já. Stačí, aby k vám někdo se zablešeným mazlíčkem přišel na návštěvu a nechá vám tam dárek - kterého se už nezbavíte... a nepomůže ani přest
Postup: Odlijeme část odměřené tekutiny (100–150 ml) a ohřejeme ji, musí být příjemně teplá, ne horká – kvasinky bychom mohli spařit, zabít. Vmícháme cukr, droždí a tolik mouky, aby vzniklo řidší těstíčko, asi jako na kapánído polévky nebo na lívance. Necháme ho v teple vzejít, zvětšit objem. Takto máme kvásek, který pak přimícháme k ostatním surovinám a vypracujeme kynuté těsto. Každý dělá kvásek malinko jinak, většinou podle zvyku, který si přinese z rodiny od maminky či babičky. Výše uvedený způsob je vyzkoušený, vyjde vždycky a kuchařka hned vidí, jak kvásek v misce narůstá.
Na droždí záleží: Droždí používejte raději čerstvé, tradiční nebo francouzské značky, vždy zkontrolujte jeho trvanlivost, droždí musí být hezky světlé, bez známek oschnutí nebo zašedlosti. Prošlé nebo staré raději ani nepoužívejte, droždí tvoří živé organismy, které se množí za určitých podmínek, to znamená v teple a nakrmené cukrem, přeměňují ho na oxid uhličitý a tím těsto kypří. Pokud použijete droždí sušené, smíchejte jej s moukou, sušené droždí má výhodu dlouhodobého skladování, máte ho vždy po ruce a nezanechává pachuť kvasnic. Jestliže necháte těsto vypracovat v pekárně, kvásek není třeba dělat.
Ingredience: 300–350 g pórku, 2 l vody, 2 rovné lžičky mořské soli, 10 g čerstvého libečku, 1 rovná lžička koriandru, 40 g hladké rýžové mouky, 200 g brambor, 1–2 lžíce panenského oleje (řepkový, slunečnicový, sezamový a podobně), 25 g čerstvého pórku na ozdobu polévky, popřípadě rýžové chlebíčky, pár kapek polévkového koření bez glutamanu (nemusí být)
Postup: Pórek nakrájíme na větší kousky, které dáme vařit do osolené vody společně s libečkem a koriandrem. Vaříme od začátku varu asi 20 až 25 minut a necháme zchladnout. V jiné nádobě uvaříme brambory, které pak použijeme do polévky jako zavářku. Vychladlou polévku rozmixujeme a při mixování ještě přidáme hladkou rýžovou mouku pro mírné zahuštění. Polévku vrátíme do hrnce a přivedeme k varu. Povaříme asi 2 minuty a přidáme na plátky nakrájené brambory uvařené na skus. Na závěr polévku omastíme panenským olejem a povrch polévky na talíři posypeme nakrájeným pórkem. Kdo má rád polévku výraznější, může ji dochutit několika kapkami polévkového koření bez glutamanu. Není ale ani nutno. Použitý koriandr a čerstvý libeček polévku pěkně provoní a dá jí charakteristickou chuť. Polévku můžeme podávat i s rýžovými chlebíčky, máme-li potřebu něco k polévce zakousnout.
Doporučení: U osob s oslabenou slinivkou je tato polévka vhodná, ale nezdobíme si ji raději čerstvým pórkem, který je hůře stravitelný.
Tip: Na polévku je nejlepší použít mladý tenký pórek, ale samozřejmě, že ji můžeme uvařit i ze silných stonků, ty je však vhodnější nakrájet na kousky a ještě rozkrojit po délce, aby se dobře provařily.
