Kardamom je poměrně drahé koření (v porovnání s ostatními, u nás běžně používanými a dostupnými kořeními). V kuchyních střední Evropy není kardamom zatím příliš známý a využívaný, ovšem v těch orientálních na něj kuchaři vyloženě spoléhají. My se s ním můžeme setkat ve směsích koření, například ve směsi kari nebo garam masala. V současnosti patří kardamom mezi nejdražší (konkrétně třetí nejdražší) dovážená koření v České republice.
Kardamom se používá k ochucení kávy a čaje či k prohloubení jejich chuti. Přidává se též do vánočního pečiva, do oblíbených perníků, ovocných zákusků, džemů a kompotů.
Semena kardamomu se používají jako koření při výrobě uzenin, v pekařství a při přípravě pokrmů v domácnostech. Silice kardamomu se uplatňuje v potravinářském průmyslu při výrobě perníku, cukrovinek a čokolády, dále v likérnictví, v tabákovém průmyslu a ve voňavkářství.
Gurmáni vědí, že kardamom propůjčí zajímavou chuť i šťavnatým steakům a zvýrazní přednosti mletého masa, masových vývarů i pikantních omáček.
Co se týče účinných látek, kardamom obsahuje celou řadu éterických olejů (cineol, pinen, geraniol a jiné), karboxylové kyseliny (olejovou, linolovou, palmitovou a stearovou) a vitamíny (thiamin, riboflavin a niacin). Semena kardamomu obsahují i velké množství bílkovin, tuků a sacharidů (včetně škrobu). Využívá se oddenek, plody a semena, případně éterický olej z nich připravený.
Kardamom má pozitivní vliv na zažívání (mimo jiné bojuje proti žaludečním potížím, například proti pálení žáhy), je považován za afrodiziakum, tonizuje, má antiseptické a diuretické účinky. Rozkousání několika kardamomových semen značně zklidňuje nervovou soustavu. Kardamovník přidaný do mléka neutralizuje jeho schopnost vytvářet hlen a zanášet tak organismus. Vzhledem k tomu, že kardamom vylučuje z těla jedy z alkoholu, pomáhá i při opilosti a kocovině. Podle ajurvédské a čínské medicíny má kardamom ohřívací a sladkou „povahu“, a proto podporuje oběh energie čchi.
V naší poradně s názvem SEKVOJ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lea Kafková.
Dobrý den,
potřebovala bych poradit. Asi před 10 lety jsme si koupili sekvoj, kterou jsme zasadili do zahrady na slunné místo. Celou dobu dobře prospíval, až letos v létě začal začalo jehličí od kmene mohutně rezavět a to až do výšky asi 5m od země. Máme strom moc rádi, je to velká okrasa zahrady a neradi bychom o něho přišli.
Děkuji za radu
Lea kafková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Sekvoje jsou náchylné k onemocnění zvané rakovina sekvojí nebo rakovina seiridium. Příčinou jsou houbové patogeny druhu Seiridium. Zde je vidět, jak vypadá rakovina sekvojí: https://www.google.cz/searc…
Tato nemoc způsobuje zachvácéní větví, na kterých všechny listy hnědnou, zatímco okolní větve udržují svůj zelený vzhled. V místech odumírající tkáně se může na kůře objevit výron slizu. Menší stromy mohou v důsledku této nemoci zemřít. Nákaza se šíří větrem a vodou, vývoj onemocnění je povzbuzen v deštivém počasí. Chcete-li překonat rakovinu sekvojí, tak odřízněte a zničte nemocné větve. Vždy sterilizujte své zahradnické nůžky mezi každým řezem, aby se zabránilo šíření nemoci. Neexistuje žádný lék na tuto nemoc, takže rostliny, které trpí extrémní infekcí by měly být odstraněny a zničeny.
Kardamom má příznivé účinky na trávení a vstřebávání živin z jídla, tudíž ho ocení lidé trpící pálením žáhy. Kardamom má i močopudné a protizánětlivé účinky.
Pokud si neumíte odepřít sladké, užíváním kardamomu alespoň snížíte negativní vliv sladkostí na váš organismus. Eliminuje totiž překyselení způsobené sladkými jídly.
Řekové a Římané používali kardamom jako parfém, Indové ho považovali za lék na tučnost.
Jak již bylo výše řečeno, rozkousání několika kardamomových semen má zklidňující účinky na nervovou soustavu, mimo to si tím osvěžíte dech a zlepšíte trávení.
Kardamom slouží také jako léčivo proti malárii. Semena se ale nejprve musí důkladně vysušit, teprve pak je nakažení domorodci žvýkají.
Kardamom je považován za poměrně účinné afrodiziakum, neboť mužům pomáhá zlepšovat potenci.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Valenta.
Dobrý den
Poradíte mi kdy je nejlepší doba na sklizeň rakytníku.?Zkoušeli jsme ho natrhat koncem října,byl to boj,plody jsou hodně měké,nejdou od větvičky a rozmačkávají se mezi prsty.Děkuji za odpověď Zdeněk V.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Novaková.
Dnes je červenec a na půl keři rakytníku jsou plody zralé a listy suché a na druhé půlce je zelený a plody ještě nejsu zralé. O co se jedná? Mám plody sebrat na té suché straně? Děkuji
Kardamom obecný je vytrvalá rostlina, která vyrůstá z tlustého masitého oddenku a dosahuje výšky 2–4 m. Listy jsou kopinaté, krátce řapíkaté, s čepelí dlouhou až 70 cm a širokou 8 cm. Na rozhraní pochvy a čepele se (podobně jako u našich trav) nachází tupý jazýček. Květonosné lodyhy dorůstají do výšky asi 60 cm a ze spodní strany jsou porostlé šupinami.
Květy vyrůstají po 3 až 6 v úžlabích úzkých tupých podpůrných listenů a vytvářejí hroznovitá květenství. Květy mají nazelenalou trojcípou korunu a jen jednu plodnou tyčinku. Ostatní tyčinky srůstají v nápadný pysk, který je na okraji žlutý a uvnitř modře a bíle proužkovaný.
Plodem je trojboká, podélně rýhovaná, žlutavá až hnědá tobolka, jež měří 1–2 cm a v průměru má asi 0,8 cm. Semena jsou zploštělá, napříč vrásčitá, červenošedá až červenohnědá, dlouhá 3–7 mm, obalená tenkým bezbarvým míškem. V tobolce najdeme větší počet semen.
Tobolky se sklízejí krátce před dozráním, zbavují se stopek a často se bělí. Semena se ponechávají v tobolkách až do upotřebení, aby se zabránilo vypařování silice (obsahují 3,5–8 % silice). Silice kardamomová velmi krásně voní.
Kardamom lze v našich podmínkách pěstovat jako pokojovou rostlinu. Zkuste ho pěstovat v květináči: příjemně vás překvapí vůně jeho listů. Rostlina bude vysoká přibližně 70 cm.
Ve svém příspěvku KDY JE GOLIÁŠ ZRALÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Patloková.
Mám dýni Goliáš, když jsem ji rozkrojila,oranžovou dužinou prostupuje z velké části zelený pruh. Mohu konzumovat i tuto zelenou část? Děkuji za odpověď
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Původ názvu lze najít v antické řečtině, kde se objevuje slovo kardamomon, zkráceně kardamom. V současné době je jediná správná varianta názvu s písmenem M na konci slova, to jest kardamom. Často užívaná varianta s N, tedy kardamon, se považuje za nespisovnou.
Ve svém příspěvku BARVA TŮJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAROSLAV.
Dobrý den,potřebuji poradit,na tůjích se mě místy udělali takové šedé nepěkné místa.Prostě tůje strácí barvu.Myslím si jestli to není molovkou tůjovou.Ze předu kde svítí slunce to tam je a zezadu kde je stín je plot krásně zelený.Má stím někdo zkušenost a poradí?Děkuji za odpověd.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Koriandr setý roste planě v oblasti Středomoří a jako koření jej lidé pěstují a používají více než 3500 let. O jeho léčivých účincích se zmiňovala každá kultura.
Koriandr je příbuzný kmínu, anýzu a kopru a představuje jednu ze základních součástí indického koření.
Koriandr se lidově označuje jako čínská nebo indická petržel. Listy koriandru jsou známy také pod pojmem „Cilantro“.
V koriandru se nacházejí tuky, bílkoviny, třísloviny, pektin a cukry, dále velké množství vitamínů A, B1, B2 a C. Koriandr v podobě čaje pomáhá při nadýmání: uvolňuje křeče hladkého svalstva a podporuje tvorbu žaludečních šťáv. Čaj připravený ze semen koriandru také zlepšuje chuť k jídlu. Koriandr se přidává do některých mastí používaných při revmatismu. Je účinný při léčbě kožních vyrážek. Pomáhá při zánětech močového ústrojí. Díky své výrazné vůni se využívá i v aromaterapii. Jeho silice pak našla uplatnění při výrobě parfémů.
Nadměrné užití koriandrových semínek i natě údajně u mužů snižuje sexualitu a u žen zastavuje menstruaci.
Koriandr se řadí k malému množství plodin, které se v kuchyni zužitkovávají úplně celé. Kromě semen se využívají i koriandrové listy a kořen.
Koriandr je velmi oblíbený nejen v indické kuchyni, ale i v té evropské. V indické kuchyni představuje důležitou složku různých kari koření nebo garam masaly.
V Evropě se koriandr používá při pečení pečiva, kdy se často kombinuje s kmínem. Typické aroma koriandru se využívá i při výrobě klobás nebo při pečení masa a ryb. V české kuchyni je oblíbená kombinace koriandru a hub, proto se koriandr přidává do houbových omáček, polévek nebo nakládaných hub. Používá se rovněž při nakládání okurek nebo kysaného zelí. Hodí se také k jehněčímu, vepřovému či hovězímu masu.
Čerstvé listy koriandru bývají výtečnou součástí orientálních pokrmů z masa (především dušených), čatní, polévek, restované zeleniny. Abychom koriandr neznehodnotili a neztratili cenné látky, přidáváme jej až na konci tepelné úpravy nebo jím pokrm zdobíme.
Koriandr a kardamom jsou součástí kari koření a garam masaly. Každé koření má typickou chuť a vůni.
Křižák zelený (Araniella cucurbitina) je pavouk z čeledi křižákovití. Samice dorůstá délky maximálně 7 mm, samec 5 mm. Hlavohruď je žlutohnědá, zadeček nápadně žlutozelený až zelený a na jeho hřbetní straně je možné ve většině případů vidět čtyři malé černé tečky. Pod snovacími bradavkami je malá, světle červená skvrna. U samce jsou po stranách hlavohrudi černé pruhy lemované světlým okrajem. Nohy i hlavohruď jsou červenohnědé. Napolo vzrostlý pavouk je před obdobím přezimování zbarven červeně.
Tento křižák žije na různých otevřených i lesních biotopech, zejména v listnatých lesích a na jejich okrajích (zvláště v doubravách), lesostepích, křovinách, ale i na loukách, v parcích, zahradách a podobně. Žije na větvích stromů a keřů (s oblibou na mladých dubech), kde si staví poměrně malé kolové sítě na listech a mezi větvemi. Číhá v blízkosti sítě na kořist. Samci žijí se samicí v síti nebo v její blízkosti několik dní. Žlutohnědé kokony připřádá samice obvykle na spodní stranu listu. S dospělci se setkáme od května do srpna.
Ve svém příspěvku KANADSKÉ BORŮVKY MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evelína.
Dobrý den, měla bych dotaz, zda je možno vysadit pouze jednu sazenici amerických borůvek, nebo musí být samičí a samčí, jak mi sdělila sousedka. Jeden keřík jsem si zakoupila a nevím jak poznám, který to vlastně mám a který mám přikoupit. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.
Dobrý den Před dvěma roky jsem zasadil dva keře kontejnerovaných borůvek na dvou metrech2 v rašelině, ve vaně z kašírované folie dole propíchané. Nahoře Propustná černá folie a na ní mulčovací kůru. Ranný keř je krásně zelený hojně velikých a šťavnatých plodů. Pozdní keř červenají listy od špičky schnou. Zatím nepadají. Plodů dost, jsou však menší a málo šťavnaté. Keř má méně nových přírůstů. Ještě jsem je neprořezával. Zálivka pravidelná. Za radu / názor/ děkuji.
Ingredience: 400 g hladké mouky, 180 g smetany, 120 g másla, 180 g cukru krupice, 35 g moučkového cukru, 10 g droždí, 220 g mandlí (případně vlašských nebo lískových ořechů), kardamom, špetka soli, 1 lžíce koňaku, 1 vejce.
Technologický postup: Z mouky, másla, smetany, moučkového cukru, droždí a špetky soli vytvoříme těsto a to necháme kynout. Mezitím si připravíme nádivku z oloupaných mandlí, které nadrobno nameleme a smícháme s krupicovým cukrem, mletým kardamomem a lžící koňaku. Poté lžící oddělujeme z těsta porce o hmotnosti asi 40 g, lehce je vyválíme, naplníme připravenou nádivkou a zavineme do tvaru rohlíku. Pečeme v troubě vyhřáté na 180 °C a potíráme rozšlehaným vejcem. Nádivku můžeme vytvořit také smícháním nadrobno namletých vlašských nebo lískových ořechů se skořicí a lžící koňaku.
V naší poradně s názvem TÚJE SMARAGD HNĚDNE PO PŘESAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MiroslavToušek.
Dobrý den.Obracím se na Vás s prosbou o radu ohledně hnědnutí stromku thuje Smaragd.Vzrostlý třímetrový zdravý strom jsem vloni na podzim vykopal a přesadil z velkého květníku před domem do řady thůjí ,které tvoří živý plot mezi sousedem a mojí zahradou.Na začátku jara jsem začal pozorovat,že stromek postupně hnědne a to přes pravidelné zalévání.Snažil jsem se stromku doplnit hořčík,ale ani to nepomohlo.Zvláštní je to,že strom usychá jen z poloviny.Směrem do mé zahrady na jižní stranu je už kompletně hnědý ,ale směrem k sousedovi je stromek sytě zelený jakoby vůbec nestrádal.Je docela možné ,že jsem při vykopávání thůje mohl neúmyslně poškodit část kořene která zásobuje právě usychající polovinu stromu.
Je nějaká reálná šance ,že bych mohl strom ještě zachránit?
Za odpověď předem děkuji.
S pozdravem.
Toušek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
S největší pravděpodobní takto rostlina reaguje na přesazení. Často se stává, že při přesazení na novou pozici se nedodrží původní orientace na jih, což má za následek ozáření sluncem té části, která na to nebyla zvyklá. Samozřejmě nejde ani vyloučit poškození kořenového systému při přesazování. Co s tím teď dělat? Uschlé větve ostříhat a nechat túji, aby se s tím vypořádala sama a postupně vyplnila proschlá místa novými větvemi z té části, která nyní prosperuje. S hnojením to nyní nepřehánějte, pouze dbejte na dostatečnou zálivku.
Technologický postup: Mrkev a brambory oloupejte, umyjte a nakrájejte na plátky. Cibuli oloupejte a nakrájejte na tenké proužky. Zeleninu osmažte v hrnci na rozehřátém oleji, přidejte koření (kari, chilli papričku, skořici, hřebíček a kardamom). Vše chvíli smažte a poté zalijte 1,5 l vody. Polévku vařte cca 40 minut, dokud zelenina nebude úplně rozvařená. Poté přidejte šťávu z pomeranče a citrónu. Přidejte také kuřecí bujón. Následně polévku důkladně rozmixujte na jednotnou hmotu. Dochuťte medem, a pokud je potřeba, také špetkou soli. Podávejte pokapané zakysanou smetanou.
Ve svém příspěvku BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Hajek.
zdravim mam bobkovy list a zacly se mi tvorit na dospelich listech hnede fleky nevite co stim dekuji,umisten na okne v kvetinaci
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika Laňková.
Dobrý den, prosím o radu, nerada bych o bobkový list přišla, po zalití stále schne. Není na přímém slunci, okno polostín, přesto schne i po zalití. Fleky nemá, je stále zelený. Děkuji za radu. Monika
Ingredience: 400 g vepřových jater, 2 hrušky, 10 ks rozinek, 3 dl portského vína, mletý bílý pepř, ½ lžičky mletého zázvoru, 1 kompotovaná broskev, 2 lžíce cukru, 10 ks hřebíčku, 600 ml vody, drcený kardamom, olej, koňak
Technologický postup: Nejdříve si připravíme marinádu. Rozinky nakrájíme najemno. Portské víno ochutíme zázvorem, kardamomem, pepřem a promícháme s nakrájenými rozinkami. Játra očistíme od blan, omyjeme a nakrájíme na malé kousky. Potom je promícháme s marinádou a necháme alespoň 24 hodin odležet. Hrušky omyjeme, oloupeme, rozkrojíme na půlky, zbavíme jádřince a lehce vydlabeme. Z vody, cukru a hřebíčku připravíme nálev, který vaříme asi 10 minut. Potom přidáme hrušky, které uvaříme do poloměkka. Marinovaná játra osušíme a prudce na oleji orestujeme. Podle chuti osolíme a opepříme. Půlky hrušek servírujeme na malých talířcích, plníme orestovanými játry a zdobíme malými kousky kompotované broskve. Při podávání přelijeme lžící koňaku a flambujeme.
Technologický postup: Vyloupeme kardamom. Pokud máme další koření celé a nikoli mleté, upražíme ho na pánvi a dáme stranou. Pak upražíme kokos, sezam a mák, až změní barvu. Po vychladnutí všechno dohromady rozmixujeme na kaši.
Římský kmín je v kuchyni velice oblíbený. Nejvíce jej uznává indická a mexická kuchyně, kde je přísadou snad všech pokrmů a přidává se i do směsi kari koření. Stejně tak je součástí směsi koření zvané garam masala (v ní je ještě koriandr, kardamom, černý pepř, hřebíček, skořice, muškátový květ a bobkový list). Často se přidává do zeleninových, rýžových a luštěninových pokrmů. Mohou se s ním ochucovat polévky a různá dušená jídla. Používá se i při nakládání zeleniny, uzenin a sýrů. Stejně jako kmín klasický je vhodný k přidání do kysaného zelí.
Nejlepší je používat celá semena. Pokud potřebujete přesto kmín nadrtit, doporučujeme provést to až těsně před vařením – silice totiž na vzduchu rychle vyprchávají. Chuť kmínu římského lze zvýraznit krátkým opražením na oleji a až potom jej rozdrtit. Klasický kmín je nenahraditelný při pečení nejen žitného, ale většiny druhů chleba i jiného pečiva. Každá hospodyňka jej pak zná jako přísadu pro vaření brambor. Koření se jím bylinkové sýry, saláty nebo pomazánky z tvarohu. Používá se při pečení a dušení masa. Je tak například nezbytnou součástí grilovaného vepřového kolene.
Na pečený čaj se můžeme dívat jako na zavařeninu. Jednotlivé kousky ovoce se pečou v troubě společně s cukrem nebo medem a s voňavým kořením, které dodá chuti šmrnc. Ovoce po určitém čase pustí šťávu. Vzniklá směs se ještě horká nalije do připravených sklenic a takto ji lze uchovávat i několik měsíců. Velkým pozitivem je nulová přítomnost barviv nebo chemických látek, které nahrazují chuť a vůni. Jediným konzervantem zůstává cukr. A co víc, když čaj pečete, tak krásně provoníte domácnost neopakovatelnou vůní ovoce. Při výběru vhodných plodů můžete použít herbář, který vám poradí s optimální kombinací ovoce a jeho využitelností dle konkrétního období.
Velkolepý zdroj prospěšných látek přináší právě zvolené druhy ovoce, které se v pečeném čaji nacházejí. Častým základem pečených čajů jsou jablka, hrušky nebo švestky. Jsou to naše domácí plodiny, na které je náš organismus zvyklý. Kromě vitaminů skupiny B se v tomto ovoci nachází značný podíl draslíku a hořčíku, který je potřebný pro řadu funkcí v lidském organismu. Vynikající skladbu minerálů a vitamínů však najdeme také v borůvkách, brusinkách, jahodách a dalších chutných plodech našich českých zahrádek a lesů. S čím však počítat nemůžeme, je přítomnost vitaminu C, ten bohužel podléhá vysokým teplotám, které jsou pro přípravu pečeného čaje nutné.
Součástí pečených čajů jsou kromě ovoce také různé druhy koření. Nejčastěji se setkáte se skořicí, kardamomem, hřebíčkem nebo badyánem. Kdo má rád trochu ostřejší chuť, určitě si oblíbí směs se zázvorem. Pečený čaj můžete ozvláštnit i vanilkovým luskem. Koření není v pečeném čaji pouze pro dodání chutě a vůně, má totiž také blahodárný vliv na lidské zdraví. Skořice je úžasným pomocníkem u mnoha zdravotních potíží, ať už se jedná o problematickou pokožku, artritidu nebo běžné prochladnutí. Kardamom a zázvor se mohou pyšnit pozitivními účinky na trávení. Hřebíček má antiseptické účinky. Co je však těmto kořením společné, je schopnost posilovat imunitu – a přesně to se v podzimním čase hodí.
Cukr je rovněž potřebnou ingrediencí. Sice se o jeho škodlivosti mluví na každém rohu, pokud to však s pitím pečeného čaje nebude přehánět a dopřejete si ho maximálně jednou denně, určitě vám takové množství cukru neuškodí. Také by se mohlo zdát, že diabetici mají smůlu a požitek z pečeného čaje si nemohou dopřát. Naštěstí existuje varianta s obsahem fruktózy pro diabetiky, takže i cukrovkáři si přijdou na své.
Příprava je velmi jednoduchá, vámi vybrané ovoce pořádně omyjte a větší plody nakrájejte na drobné kousky. Jablka ani hrušky není potřeba loupat. Máte-li doma bio citrony nebo jiné citrusy, doporučujeme nastrouhat i kůru
Našli jste doma dávno zapomenuté kompoty a domácí zavařeniny? Scvrkávají se vám ve sklepě jablka? Pusťte se do výroby pečeného čaje a věřte, nebudete litovat.
Ingredience: jakékoliv ovoce (vhodná jsou jablka, hrušky, třešně, víno, brusinky, borůvky a jiné druhy), cukr (obyčejný bílý krystal, použít můžete i třtinový cukr), kyselinu citronovou (koupíte cca za 15 Kč téměř v každých potravinách), nebo 3 citrony, alkohol (zvolit lze rum, vodku, jakoukoliv pálenku, griotku)
Koření: hřebíček, skořice, kardamom, vanilka
Dále: marmeláda (může být jakákoliv), skleničky s víčkem
Kombinace ovoce, koření, popřípadě alkoholu je zcela na vás, nebojte se pohrát si s chutí, popusťte uzdu fantazii...
Postup: Do pekáče s vyšším okrajem nebo zapékací mísy dáme omyté a na kousky pokrájené ovoce, promícháme s cukrem (množství cukru volte podle vaší chuti). Dle chuti přidáme také koření a kyselinu citronovou. S kyselinou pracujeme opatrně a přidáváme po malých dávkách nebo nakrájíme a vypeckujeme 3 citrony i s kůrou na kostičky. Dáme do předehřáté trouby péct na 200 °C. Pečeme 45 minut až hodinu. Ovoce pustí šťávu a vzkypí, proto často kontrolujeme a mícháme. Po upečení, pokud chceme, přidáme alkohol. Vždy se vyplatí čaj ochutnat a doladit chuť před plněním do skleniček. To záleží na vás. Toto byl obecný návod a nyní konkrétně:
Ingredience: 2 třešňové kompoty vypeckované, 1 kg hrušek, 0,5 kg jablek, 0,25 kg mražených jahod, 1 sklenička mandarinkové marmelády, 1 sklenička aróniové nebo rybízové marmelády, 1 sklenička bezinkové marmelády, cca 1 kg cukru nebo půl sklenice medu, 2 lžíce kyseliny citronové nebo 3 citrony, 250 ml griotky
Postup: Veškeré ingredience smíchejte a pečte cca 40 minut na 200 °C. Po upečení plňte do skleniček, zavíčkujte a dnem vzhůru nechte vychladnout, poté uložte do temna.
Pokud budete do čaje přidávat alkohol, nezapomeňte si to poznamenat, nejlépe přímo na lahvičku. Vyhnete se tak tomu, že byste čaj podali dětem! Vaříte-li čaj pro děti, alkohol do směsi nedávejte.
Technologický postup: Dýni opláchneme, oloupeme, zbavíme pecek a rozkrájíme na kusy, které opečeme v troubě při teplotě 170 °C dozlatova. Cibuli a oloupané brambory nakrájíme na kostky, orestujeme na másle, přidáme šafrán a zalijeme vodou nebo vývarem. S tekutinou pracujeme s rozumem, abychom neměli polévku příliš řídkou. Do polévky přidáme opečenou dýni, kterou uvaříme doměkka. Vše rozmixujeme a dochutíme solí, cukrem, kardamomem, mletým pepřem a citrónovou šťávou. Při podávání přidáme do polévky noček zakysané smetany, pokapeme ji lanýžovým olejem a ozdobíme klíčky řeřichy.
