Hrachová kaše je klasický staročeský pokrm, který přetrval až do současné české kuchyně. Kaše je připravována vařením hrachu ve vodě a k její přípravě lze použít jak hrách zelený, tak žlutý, a jak sušený, tak (řidčeji) čerstvý.
Druhy hrachu na kaši
K přípravě hrachové kaše je možné použít hrách setý, žlutý, dřeňový a hrách zahradní. Dále můžeme využít hrách sušený i čerstvý.
Hrách je plodina nenáročná na půdu, nejlépe se mu daří v lehkých hlinitých půdách. Půdu přihnojujeme podle potřeby fosforečnými a draselnými hnojivy. Výsev hrachu provádíme brzy na jaře, nejlépe v druhé polovině března až začátkem dubna. Vyséváme na připravený pozemek do řádků vzdálených 15–30 cm, po jednotlivých zrnech 4–6 cm od sebe. Spotřeba osiva je 200–250 gramů na 10 m2. Sejeme do hloubky 5–7 cm. Po vzejití udržujeme porost v bezplevelném stavu. Ze škůdců hrachu je nejvýznamnější mšice.
Sklizeň zeleného hrášku probíhá zhruba od poloviny června až do poloviny července podle ranosti vysetých odrůd. Abychom dosáhli prodloužení sklizně, je vhodné vysévat několik odrůd s odlišnou vegetační dobou. Zvlášť vhodné je využít velmi rané velkozrnné odrůdy JUNOS, OSKAR v kombinaci s ranými odrůdami HAVEL, VLADAN a pozdní velkozrnnou odrůdou RADIM. Tím si prodloužíme sklizeň až na 4 týdny.
Máme-li k dispozici pouze jednu odrůdu, můžeme použít postupný výsev v termínech přibližně po 1 až 2 týdnech.
Krupicová kaše obsahuje ve 100 g průměrně 176,1 kilokalorií, tedy 737 kJ. 100 g krupicové kaše obsahuje 8,7 g tuků, 5,2 g bílkovin a 19,7 g sacharidů.
Česká krupicová kaše návod
Suroviny:
200 ml mléka
1 kostka cukru
1 lžíce cukru
1 lžíce krupičky
0,5 lžičky másla
0,5 lžičky skořice
Postup:
Krupici máčíme 1/4 hodiny v mléce. Poté v tomto mléce 10 minut vaříme do zhoustnutí s přidáním 1 kostky cukru. Kaši dáme na talíř. Povrch kaše posypeme cukrem smíchaným se skořicí a lehce polijeme rozpuštěným máslem.
Krupicová kaše z mouky
Suroviny:
0,5 l mléka
6 lžic hrubé mouky
kakao
máslo
moučkový cukr
Postup:
Mléko přivedeme těsně k varu a postupně do něj vsypeme hrubou mouku. Kaši musíme stále míchat, aby se nevytvořily hrudky. Do mléka vsypte jen tolik mouky, aby měla kaše pro vás tu správnou hustotu. Kaše začíná obratem houstnout. Přivedeme k varu a odstavíme. Posypeme kakaem, nebo grankem, položíme slabý plátek másla a posypeme moučkovým cukrem dle chuti.
Krupicová kaše z vody
Suroviny:
200 ml vody
1 lžíce cukru
1 lžíce krupičky
0,5 lžičky másla
Postup:
Kaši uvaříme ve vodě do zhoustnutí, to je cca 10 minut. Přidáme cukr. Povrch kaše lehce polijeme rozpuštěným máslem.
Krupicová kaše pro kojence
Suroviny:
1 rovná lžíce krupičky
1/2 lžičky másla
100 ml mléka
80 ml vody
2 ks kostkového cukru
Postup:
Krupici máčíme 15 minut ve vodě, pak ji ve stejné vodě 5 minut vaříme. Přidáme 100 ml mléka a vše vaříme dalších 5 minut. Nakonec do kaše zamícháme cukr a máslo. Do krupicové kaše můžete přidat ovoce nebo šťávu z mrkve či rajčat. Pro větší děti postupně snižujeme množství vody a nahrazujeme je mlékem, takže v 8 měsících věku dítěte vaříme kaši jen z mléka.
Krupicová kaše s jablky
Suroviny:
1 kg jablek
100 g krupice
trochu vody
100 g cukru
80 g másla
skořice
Postup:
Oloupaná jablka pokrájíme na menší kousky a rozvaříme s trochou vody. Poté do jablek s vodou zavaříme krupici. Mícháme, aby se kaše nepřipalovala. Je-li zapotřebí, zředíme trochou vody. Vmícháme cukr. Kaši dáme na talíře, posypeme skořicovým cukrem a polijeme rozehřátým máslem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jde o bakteriózu - plíseň ořechů produkovanou bakteriemi Xanthomonas juglandis. Toto onemocnění napadá listy, větve, květenství a plody. Bakterióza přezimuje v trhlinách kůry a na infikovaných rostlinných zbytcích a proniká do stromu prostřednictvím průduchů nebo ran, které se objevují při údržbě. Preventivní a léčebné opatření spočívá buď v prořezání postižených větví až do zdravé oblasti, ošetření pomocí bordeauxské kaše 4-5% a pokrytí ran tmelovou pryskyřicí;
Nebo použití postřiku na bázi mědi ve vegetačním období.
Technologický postup: Hrách namočíme a necháme přes noc nabobtnat. Před vařením přidáme nakrájenou cibuli a rozetřený česnek a vodu osolíme. Uvaříme doměkka (až rozvařena), slijeme vodu, část jí tam můžeme nechat. V hrnci rozmixujeme do hladka, vodu přidáme podle potřeby a podle toho, jakou chceme mít konzistenci kaše. Pro zjemnění přidáme trochu másla. Pokud použijeme neloupaný hrách, musíme počítat s tím, že nám zůstanou v kaši slupičky.
Kromě hrachu setého pěstovaného na zahrádkách existuje také polní varianta hrachu, a to hrách rolní (Pisum sativum var. Arvense), známý také pod názvem peluška. Tato odrůda hrachu má fialovobílé květy, malé lusky, její nezralá semena mají natrpklou chuť. Je využívána v zemědělské výrobě jako pícnina ke krmení nebo jako zelené hnojení.
Jako krmivo se využívají semena, která mají obdobné živinové složení jako hrách setý, ale obsahují navíc hořké látky, které tedy zhoršují její chutnost.
Peluška se od hrachu setého odlišuje hlavně červenofialovým zabarvením květu, lodyha je bohatě olistěná, méně poléhavá, další rozdíl je rovněž v úžlabí palistů, kde je patrná antokyanová skvrna. Semena této odrůdy jsou barevná a mají kulovitý tvar.
Hospodářské využití pelušky spočívá především v jejím pícninářském využití. Na semeno se peluška pěstuje pouze pro produkci osiva. Nutno je ještě poznamenat, že tato rostlina má své uplatnění jako meziplodina.
V naší poradně s názvem CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Theimer.
Dobrý den,
mám velký problém s vinnou révou. Zasazena před 4 roky, loni měla bohaté, velké střapce vína, na každé větvi řadu, bohatý nárůst, vynikající chuť. Těšili jsme se na letošní úrodu. Na jaře začala velice narůstat, roztáhla se do tří metrů a byla úplně planá střapců hroznů. Po nějaké době se začaly listy kroutit do sebe. Viz snímek. Ptal jsem se odborníka vinaře a ten mi řekl, že je to nedostatek výživy. Že to chce nadělat dokola hluboké díry a tam nalít rozpuštěné draslo a NPK. Udělal jsem to přesně tak, rozpustil jsem v 10l. konvi draslo a v dalším
NPK. Po dvou dnech jsem to naléval do všech otvorů. Nic se nezměnilo a má réva pomalu odchází. Několik střapečků vína zakrnělo a obávám se, že je to konec. Díval jsem se na stránky, ale nikde jsem neviděl ony pozkrucované listy, jak mám. Pokud může někdo poradit, poraďte, prosím. velmi děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Listy vinné révy svinuté na okrajích a zkroucené nebo zakrnělé mohou být příznakem náhodné kontaminace hormonálním přípravkem na hubení plevele aminopyralidem. Nejčastěji se k rostlině dostane v kompostu ve kterém je ošetřená biomasa a nebo je v něm hnůj zvířat krmených ošetřenou plodinou.
Aminopyralid se objevuje v koňském, kravském a slepičím hnoji, lejnu/podestýlce pro malá zvířata, kompostu ze zeleného odpadu, slámě, senu, trávě a některých značkových kompostech z obchodů. Je to potenciální problém pro každého pěstitele. Kontaminovaný kompost se začne rozpadat při kontaktu s půdními bakteriemi a šíření herbicidu skončí přibližně po 12 až 15 měsících.
Odrůdy hrachu lze rozdělit na dvě základní skupiny:
polní hrách – vhodný pro velkovýrobu – má malé lusky, jeho nezralá semena jsou natrpklá, pěstuje se jako pícnina ke krmení zvířat v luskovinoobilných směskách nebo jako zelené hnojení. Jako krmivo se využívají semena, která mají obdobné živinové složení jako hrách setý, ale obsahují také hořké látky, které zhoršují jeho chutnost.
zahradní hrách – má tři formy:
obecný – hrách vhodný k vylupování semen. Kvete bílými květy. Nezralá semena jsou sladká a kulatá, zralá mají žlutou nebo zelenou barvu, lusky uvnitř tuhé. Sklízí se po dozrání a zaschnutí. Plody jsou v této době žluté nebo zelené a jsou již tvrdé, to ale nevadí, protože tento druh hrachu je určen zejména pro vaření.
dřeňový – pěstuje se pro nezralé lusky, které se konzumují celé nebo se vylupují jen zrna. Tento hrášek se jí čerstvý či tepelně upravený, lze ho nakládat, sušit nebo mrazit. Využívá se také pro výrobu škrobu. Po dozrání ztrácí semena vodu, čímž se svrašťují a stávají se nevhodnými k požívání. I po uvaření zůstávají zrna tohoto druhu hrachu tuhé.
cukrový – jeho květy jsou bílé nebo bělorůžové, mladé lusky jsou sladké, dužnaté, křehké a neobsahují vnitřní tuhou slupku, lze je tedy jíst celé. Semena jsou kulatá a velmi sladká, málo svraštělá. Mají vyšší obsah cukrů, proto jsou vhodné k přímé konzumaci v syrovém stavu. U nás se tato varianta pěstuje poměrně zřídka, je vhodnější spíše pro pěstování v teplejších oblastech.
Ingredience: 10 g špeku, 500 g půleného žlutého hrachu, 1 cibule, lžíce hladké mouky, 50 g tuku, mléko, sůl, mletý pepř
Technologický postup: Hrách připravíme podle návodu na obalu. Uvařený hrách prolisujeme nebo rozmixujeme. Jemně nakrájenou cibuli rozdělíme na dvě půlky. Jednu zpěníme na tuku, přidáme mouku a poté rozředíme mlékem. Vmícháme prolisovaný hrách, povaříme a dochutíme solí a pepřem. Je-li kaše příliš hustá, zředíme ji mlékem. Druhou polovinu cibule osmažíme s nadrobno pokrájeným špekem. Hrachovou kaši ze žlutého hrachu rozdělíme na talíře a přelijeme špekem s cibulí. Ke kaši podáváme uzené maso, ale může být i opečený levný salám či párek. Kyselá okurka je ke hrachové kaši taky výborná. Bez špeku a masa je pokrm vhodný pro vegetariány.
Technologický postup: Vyloupaný zelený hrách nasypeme do vody bez soli a vaříme doměkka. Scedíme, necháme trochu vychladnout. Na masovém mlýnku všechen hrášek nameleme. Na pánev kápneme olej, orestujeme nastrouhaný česnek, přisypeme hladkou mouku a připravíme zápražku, trochu opražíme a rozmícháme ji dohladka s mlékem. Hned jak začne houstnout, přidáme rozemletý hrášek, promícháme, dochutíme solí, pepřem. Krátce povaříme a podáváme. Kaši servírujeme s orestovanou cibulkou.
Plodem hrachu setého je lusk, který může být rovný či mírně prohnutý. Uvnitř těchto lusků jsou ukryta chutná semena – hrášky, které obsahují velké množství vitamínů a živin podporujících obranyschopnost lidského organismu. Jako každá luštěnina i hrách obsahuje nejen bílkoviny, ale i cukry, které jsou pro naše tělo zdrojem okamžitě využitelné energie. Důležitá je také přítomnost vlákniny, která čistí zažívací trakt od toxických usazenin a napomáhá odstraňování škodlivého krevního cholesterolu. Svým obsahem bílkovin se hrách vyrovná masu, takže snadno vyvolá pocit sytosti. Odmítání jeho konzumace je způsobeno zřejmě tím, že může vyvolávat nadýmání, to způsobují přítomné oligosacharidy, které mizí při klíčení. Z hlediska aminokyselinové skladby je hrách, stejně jako ostatní luštěniny, bohatý na lysin, ale má nedostatek methioninu, což je situace úplně opačná než u obilovin. V jídelníčku se proto doporučuje vzájemně kombinovat luštěniny a obiloviny.
Hrášek je v naší stravě důležitý, protože kromě bílkovin, vlákniny a cukrů obsahuje vitaminy řady B (B1, B2, B3), vitamin C, fosfor (P), vápník (Ca), hořčík (Mg), měď (Cu), molybden (Mo), síru (S), nezralá semena pak i draslík (K). Zejména mladý a čerstvý hrášek je bohatým zdrojem vitaminu C, jednoho z nejvíce účinných antioxidantů. Karoteny obsažené v hrachu chrání zrak a stimulují obnovu sliznic. Nukleové kyseliny pak působí regeneračně a doslova omlazují celý organismus.
Zařazení hrachu do jídelníčku je zejména vhodné pro osoby s krevní skupinou A.
Ke konzumaci byly vyšlechtěny tři základní druhy kultivarů: hrách obecný (Pisum sativa), hrách dřeňový (Pisum sativa L., medulare) a hrách cukrový (Pisum sativa L., sacharatum).
Semena hrachu (lidově hrášky) jsou významným zdrojem bílkovin pro lidskou výživu i pro krmné směsi. Obsahují mnoho bílkovin a cukrů, jejichž obsah stoupá na úkor obsahu vody se stoupající zralostí. Z vitaminů jsou nejvýznamnější vitaminy A, C, B1, B2 a E, nezanedbatelné je také množství minerálů, pro příklad můžeme uvést fosfor, draslík, vápník nebo hořčík.
Semena sklizená za zelena se dají konzumovat bez jakékoli úpravy. U cukrových odrůd lze přímo konzumovat celé lusky. Pokud se zrna nechají dozrát, mohou se nakládat do slaného nálevu a takto upravená se dají později kulinářsky zpracovávat. Plně vyzrálá semena se suší nebo mrazí, takže jsou dobře skladovatelná a používají se dále jako základ mnoha polévek, omáček, salátů a jiných pokrmů.
Na našem trhu jsou pro pěstování na zahrádkách nejčastěji nabízena semena těchto odrůd:
Ambrosiana – středně raná odrůda cukrového hrachu, který postrádá pergamenovou vrstvičku uvnitř. Odrůda je vhodná ke konzumaci celých lusků za syrova nebo k jejich nakládání.
Alderman – pozdní, velmi vzrůstná (až 1,5 m vysoká) odrůda hrachu. Může se vysazovat k opoře, ale nevyžaduje to. Lusky jsou 12 cm dlouhé a mají světle zelenou barvu.
Gloriosa – velmi raná odrůda, která tak dobou sklizně může uniknout padlí. Lusk je asi 7 cm dlouhý, tmavě zelený. Je vhodná spíše pro průmyslové zpracování.
Oskar – charakterově se podobá předešlé, ale je vhodnější pro zahrádkáře. Rovněž se jedná o ranou odrůdu, její lusky jsou dlouhé.
Vladan – raná odrůda s lusky dlouhými 7 cm a s velkými zrny. Rostlina má tmavě zelenou barvu.
Nejžádanější jsou v současnosti různé druhy dřeňových hrachů. Hrách setý dřeňový je velmi raná odrůda, která je určená pro postupnou sklizeň zeleného hrášku na přímou konzumaci. Zrna jsou velká, středně zelená. Délka lusku je 8–9 cm. Vegetační doba od výsevu je 55 až 60 dní. Pro podzimní sklizeň se dá vysévat i uprostřed léta. Z lusků se vybírají nezralá zrna. „Mladý“ hrášek je pak žádaný v konzervách i zeleninových mražených směsích, vyloupaná semena jsou lahůdkovou zeleninou pro přímý konzum i do salátů, polévek a podobně.
Další odrůdou, kterou milují především děti, jsou hrachy cukrové. Jejich nezralé, slaďounké, křehké, ploché lusky bez vnitřní pergamenové blány se totiž dají sníst úplně celé.
Ingredience: 500 g loupaného hrachu, 150 g sádla, 5 stroužků česneku, 2 cibule, 500 g uzeného masa, 1 lžíce hladké mouky, sůl, mletý pepř, majoránka
Technologický postup: Cibule oloupeme, jednu nakrájíme nadrobno a druhou na kolečka. Nadrobno nakrájenou cibuli osmažíme dozlatova. Česnek oloupeme a rozetřeme. Hrách pořádně propláchneme pod tekoucí horkou vodou a dáme vařit. Vaříme tak dlouho, dokud se hrách zcela nerozvaří. Poté ho rozšleháme metličkou, přidáme osmaženou cibuli, dolijeme podle potřeby vodou, zavaříme, dohustíme hladkou moukou, osolíme, opepříme, přidáme majoránku, rozetřený česnek a za stálého míchání provaříme. Plátky uzeného masa opečeme zvolna na sádle po obou stranách. Opečené maso vyjmeme, do zbylého tuku vsypeme cibuli nakrájenou na kolečka a osmažíme dorůžova. Na talíř servírujeme hrachovou kaši, na ni položíme plátek uzeného masa a přidáme osmaženou cibuli. Hrachovou kaši s uzeným masem podáváme s čerstvým chlebem.
Technologický postup: Hrách několikrát propláchněte a přes noc nebo aspoň na tři až čtyři hodiny namočte do čisté vody. Ve stejné vodě ho dejte vařit s bobkovými listy. Vody dejte jen tolik, aby byl hrách ponořený. Až bude hrách uvařený, vyjměte bobkové listy a rozmixujte ho. Sádlo rozpusťte v jiném hrnci, přidejte mouku a nechte ji zpěnit, zalijte mlékem, krátce povařte a pak přidejte hrách, česnek, sůl a pepř a pět minut zahřívejte. Kaši zjemněte lžící másla. Zbylé máslo rozpusťte v pánvi a dozlatova na něm osmahněte cibuli. Kaši podávejte ozdobenou cibulkou a okurkami.
Ingredience: 300 g hrachu, 80 g másla, 30 g cibule, 20 g hladké mouky, 150 ml mléka, voda, mletý pepř, sůl
Technologický postup: Hrách propláchneme a namočíme na několik hodin (nejlépe přes noc). Vodu slijeme, nalijeme čistou a pod pokličkou uvaříme hrách doměkka, nezapomeneme osolit těsně před koncem vaření. Uvařený hrách prolisujeme přes jemné sítko do mlékem zředěné máslové jíšky z másla a mouky. Osolíme, opepříme a ještě chvíli podusíme. Jednotlivé porce hrachové kaše omastíme rozpuštěným máslem a ozdobíme orestovanou cibulkou.
Minule jste nám podrobně vysvětlila, jak založit vinici, jak provést výsadbu a jak se o mladé keře starat. Kde získáme sazenice?
Většina zájemců o výsadbu vinic si sadbu koupí; ti, co chtějí vysazovat větší výměru vinic, si ji raději předem objednají u školkaře. Školkaři, jakožto výrobci sazenic, si musí nejprve zajistit zdravý školkařský materiál, tzn. podnože a rouby příslušných odrůd. Garanty za množství a hlavně kvalitu školkařského materiálu jsou tzv. udržovatelé, většinou šlechtitelé, kteří mají dostatečně velké výsadby jednotlivých odrůd a provádějí na nich negativní selekci. To znamená, že vyřazují keře, u kterých se vyskytnou virová či jiná onemocnění, přenositelná tímto materiálem. Touto činností garantují, že rostlinný materiál, který od nich odchází, je zdravý.
Podnožová réva:
Kontroluje to ještě někdo?
Ano, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, zkráceně ÚKZÚZ. Takže školkařům můžeme důvěřovat. Školkaři pak produkují vlastní révové sazenice. Jde o poněkud komplikovaný proces. Nejprve odstraní všechna očka z podnoží a rouby rozstřihají na jednooké části. Pak spojí podnože a rouby – jde tedy o roubování, i když vinaři pro tento krok používají historický výraz: „štěpování“. Je možné to dělat anglickou, čili jazýčkovou kopulací – to je vhodné jen pro malé partie, protože je to časově náročná práce a ještě k tomu se to musí umět. Ve školkách se proto místo nožů používají štěpovací strojky, které nařezávají určitým způsobem, kdy vzniká řez ve tvaru řeckého písmene omega. Ve srovnání s ručními štěpaři jsou štěpovací strojky mnohem výkonnější, a dokonce umí zasouvat rouby do podnoží.
Spojení podnože a roubu štěpovacím strojkem:
Ať už se provádí štěpování ručně nebo strojově, místo spojení se ihned naparafínuje, aby spoje nevysychaly. „Štěpovance“ (podnože spojené s rouby) se ukládají do beden, ve kterých ve vhodnou dobu následuje proces stratifikace. Tím se rozumí, že štěpovanci jsou po určitou dobu vystaveni vyšším teplotám (okolo 30 °C), aby se začal vytvářet kalus – pletivo, jehož prostřednictvím obě části spolu srostou za zvýšených vlhkostních podmínek. Tvorba kalusu se musí kontrolovat. Později začínají rašit očka na roubech – to je signál pro snížení teploty prostředí. Jakmile se vytvoří kalus po celém obvodu štěpovaného místa, stratifikace je ukončena.
Naparafínované vrcholky roubovanců ve stratifikačních bednách:
Při stratifikaci tedy obě části srostou. Narostou při ní už i kořeny?
Mohou narůst, ale nemusí. Pokud ano, bývá to jen pár kořínků, které by rostlinu určitě nevyživily.
Krupicovou kaši tvoří základ z mléka, pšeničné krupice a cukru. Ve 100 gramech krupicové kaše je zhruba 20 g sacharidů s vyšším glykemickým indexem, 8 až 9 g tuků a 5 g bílkovin. Krupicová kaše je vhodná při onemocnění jícnu a žaludku. Konzumace krupicové kaše se však musí vzdát lidé trpící celiakií, laktózovou intolerancí a alergiemi na bílkoviny kravského mléka.
Ingredience: 820 g brambor, 120 g šalotky, 100 g másla, 4 vejce, 1 a 1/2 dl mléka, 100 g sýra s modrou plísní, 100 g eidamu, několik snítek čerstvého tymiánu.
Postup: Šalotku nakrájíme nadrobno a osmažíme na 40 g másla dozlatova. Mezitím dáme vařit brambory ve slupce. Jakmile budou brambory hotové (zapíchnete do nich vidličku a ta jimi hladce projede), slijeme vodu a stáhneme z nich slupku. Ještě teplé brambory rozšťoucháme na kaši, zjemníme zbylým máslem a přimícháme cibulku. Z tymiánu pečlivě otrháme lístky (abychom v jídle neměli ani boční větvičky) a vmícháme je do kaše. Rozehřejeme troubu na 200 °C. V míse rozšleháme vajíčka a společně s oběma druhy sýrů přidáme do kaše. Nakonec vlijeme mléko, pořádně promícháme a přelijeme do zapékací nádoby. Vložíme do vyhřáté trouby a necháme péct asi 45 minut, dokud kaše neztuhne a na povrchu nezezlátne. Podáváme se zeleninovým salátem.
