Zajímá vás téma KATALPA KULTIVAR NANA PRODEJ? Tak právě pro vás je určen tento článek. Jestliže svou zahradu osadíte příhodně zvolenými a dobře rozmístěnými keři, určitě vám budou vedle něco málo práce přinášet také mnoho radosti. Okrasné keře vás dovedou potěšit nejen rozličnou barvou svých květů, ale i listů, které u některých druhů mění své zbarvení i víckrát za rok. Plná krása kvetoucích keřů nejlépe vynikne, vysadíte-li je jednotlivě nebo v menších skupinkách. Jiné keře jsou zase vhodné k ohrazení či prostorovému rozčlenění zahrady v podobě buď stříhaných, nebo volně vedených živých plotů. Některým druhům, zvláště těm kvetoucím, vyhovuje sluníčko, jiné dávají přednost stínu či polostínu. Vybíráte-li tedy keř, nejprve se zamyslete, kde jej chcete zasadit, a jestli má plnit i jiný účel než jen estetický, a samozřejmě zohledněte prostorové možnosti své zahrádky.
Keře s bílými květy
Pokud chcete svou zahradu ozdobit bíle kvetoucím keřem, můžete vybírat z kultivarů těchto známých druhů: kdoulovec, čilimník, hroznovec, ibišek, hortenzie, tavolník, šeřík, kalina, vajgélie, trojpuk.
Kdoulovec
Kultivar Chaenomeles x superba ´Nivalis´je opadavý listnatý keř dorůstající do výšky 1,5 až 2 m. Kvete v březnu a dubnu. Vhodný je do skupin, jako živý plot nebo coby solitér. Lze jej dobře tvarovat řezem.
Kultivar Cytisus praecox ´Albus´ je zelený metlovitý keřík, dorůstající do výšky okolo 1,5 m. Kvete v květnu a červnu. Po odkvětu je nutný hluboký řez, ale určitě neřežte až do starého dřeva. Vyžaduje lehčí, písčité půdy a slunné stanoviště. Ve stínu totiž málo kvete a špatně vyzrávají nové výhony, které pak v zimě snadno namrzají.
Kultivar Exochorda x macrantha ´The Bride´ dorůstá cca do výšky 1 m. Listy jsou opadavé, obvejčité, až 7 cm dlouhé, raší poměrně brzy zjara. Keř kvete v květnu poměrně velkými jednoduchými květy uspořádanými v hroznech. Květy nejsou vonné a objevují se na loňských výhonech (řez tedy provádějte ihned po odkvětu). Tvar keře je zaoblený a přepadavý. Hroznovec roste pomalu a hustě, je to nenáročná dřevina, vhodná téměř do všech podmínek.
Kultivar Hibiscus syriacus ´China Chiffon´ dorůstá do výšky 1,5 až 2,5 m, kvete v srpnu až září nápadnými plnými bílými květy s červeným středem. Listy raší na jaře dost pozdě, jsou trojlaločné, hrubě zubaté. S podzimem se zbarvují do žluta a opadávají. Tento kultivar je mrazuvzdorný.
Na zeminu je nenáročný, přizpůsobí se téměř jakékoliv půdě. Vyhovuje mu spíš mírně vlhká půda, ale pozor na přemokření. Vysazuje se na slunné stanoviště. Řez provádějte jen tehdy, je-li to nutné. Vysazujte je jako menší solitéry nebo do skupin keřů. Přihnojujte kvůli lepšímu kvetení.
Kultivar Spiraea japonica ´Albiflora´ je opadavý nízký keř dorůstající cca do výšky jednoho metru. List je zelený, květy se objevují v červnu až srpnu. Roste vzpřímeně, jde o nenáročný keř, který lze každoročně tvarovat řezem.
Kultivar Viburnum plicatum ´Kilimadjaro´ dorůstá do výšky necelých dvou metrů. Čistě bílé květy jsou složené ve vrcholových latách, vyrůstají po celé délce vodorovných větví a ve velkém množství se objevují od konce května až do června. Opadavé listy jsou podlouhle vejčité, zelené, na rubu šedavé, chlupaté, na podzim se barví do fialova. Na keři jsou mí
V naší poradně s názvem KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Heřmanová.
Potřebovala bych zmenšit korunu katalpy. Lze sestřihnout už na podzim a dále pokračovat na jaře?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Katalpa snese velmi radikální řez a je to dobře, protože roste jak z vody, a když se nezastříhává, tak vás vystěhuje z pěkně velkého kusu vaší zahrady. Nebojte se katalpu zkrátit jako vrbu. Přikládám zde video, na kterém je vidět hodně radikální řez, který katalpě nijak neublíží: https://youtu.be/XdKE7pxXxak
Po takovém řezu bude katalpa jako zelená koule. Řez proveďte v dubnu.
Všechny katalpy jsou si vzájemně velice podobné růstem, listy i květy. Jsou zpravidla nepřehlédnutelné, exotické, majestátní a dlouhověké. Obvykle dorůstají výšky 12–18 m a 6–12 m do šířky. Zajímavostí je, že tyto impozantní stromy v mládí rostou pomalu, v deseti letech jsou vysoké jen 2–3 m, v teplých krajích až 6 m, ve dvaceti letech dorůstají do 4–7 m a ve třiceti měří 8–10 m. Kmen je krátký, u starších jedinců nezřídka nějak deformovaný. Spodní větve katalpy klesají až na zem, ale vyrůstají daleko od sebe a nevytváří pro podrost dusivý polštář. Světlá textura olistěné koruny může působit zblízka až řídkým, světlým, příjemně svěžím dojmem. Vystoupavé větve jsou často v mládí ojíněné. Pod světlou korunou katalpy zpravidla roste tráva. Katalpa má charakteristické listy a plody. Listy jsou na stromech dlouho do zimy. Katalpy mají rovněž nápadné květy. Kvetou často záplavou poměrně velkých bílých nebo narůžovělých květů. Samotný květ je tedy obvykle bílý, 3–5 cm dlouhý, jícen je zdoben žlutými pruhy a purpurovými tečkami, katalpa kvete v latách. Květ je složen z dvoupyské, zvonkovité, více nebo méně cípaté koruny a dvoupyského kalichu. Květy vydávají zajímavou jemnou vůni, katalpa kvete v červnu až červenci, poprvé vykvétá ve věku až 6–15 let. Plodem jsou lusky, pukavé na dvě chlopně, vyrůstají nahloučeně po třech a více. Na pohled tenký hnědavý lusk je tobolka 20–50 cm dlouhá s několika semeny. Katalpa je v zemi dobře ukotvena ve stáří ztlustlými, silnými kořeny.
V naší poradně s názvem KATALPA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
Dobrý den nejsem si jista jestli mám na zahradě katalpu. Stromeček malí cca 30cm jsem si přinesla z jedné zanedbané zahrady, kde se volně samy rozmnožily pod velikou "maminou". Loni vyrostl cca do výšky 50 cm, 4 lístky opadly. Letos vyrost do možná už více jak 2m výšky. Nekvetl, a listy jsou skoro 50 cm široké. Prosím jedná se o Katalpu? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vaší fotografii je rostlina s názvem pavlovnie protáhlá (Paulownia elongata). Tento druh pavlovnie je velmi bujně rostoucí strom pěstovaný pro ozdobu v zahradách a parcích. Tato pavlovnie je oblíbená pro své překrásné fialové květy a řadí se mezi nejrychleji rostoucí stromy na světě. Roste dobře v písčitých půdách, nesnáší přemokření. Zcela mrazuvzdorná se stane až po 4 letech. V osmi až deseti letech doroste do výšky 15 metrů a vytvoří obrovský strom. Katalpa a pavlovnie jsou často zaměňovány pro svůj podobný vzhled. Ale jde o dva různé zástupce. Katalpa pochází z USA, kdežto pavlonvnie z Číny. Katalpy jsou vzácné, ale pavlovnie jsou běžné. Listy Katalpy jsou velké, ale listy Pavlovnie jsou větší, často mnohem větší. Listy katalpy vyrůstají po třech třech, ale pavlovnie má listy jen v párech. Květy katalpy jsou bílé, ale květy pavlovnie jsou levandulové až fialové. Plody katalpy jsou dlouhé úzké lusky, ale plodem pavlovnie je zaoblená dřevěná kapsle.
Pavlovnie je u nás dostatečně odolná a pokud vysadíte jednoletou sazenici zjara, tak do podzimu zesílí natolik, že zpravidla přežije zimu bez poškození. Někdy během zimy omrzne nevyzrálý vegetační vrcholek rostliny, ale další roky se už zvýší její šance na další přežití. Vyžaduje plně osluněné stanoviště, ale snese i lehký polostín. Obvykle se vyrovná s běžnou výsadbu kdekoli na zahradě, bez úpravy zeminy, ale v humózních výživných půdách poroste asi o třetinu rychleji. První roky je dobré rostlině přilepšit občasnou závlahou a přihnojením.
Paulownie prvním rokem po vysetí vyroste zpravidla do metrové výšky a následující rok se běžně stává, že nadzemní část, nikoli kvůli mrazu, zcela odumře do výšky 5 - 30 cm nad zem. Není to vůbec na závadu, naopak, rostlina nad zemí vyraší a pokud je ve volné půdě s dostatkem vláhy a živin, je schopná v této druhé vegetační sezoně vyrůst do výšky i přes 3 metry. Následující rok může Paulownie přirůst další 3-4 metry, pakliže si zachová zřetelný terminál, a je přihnojována dusíkatými hnojivy. Pokud rostlina při suchém počasí není vůbec zalévána ani hnojena, pak jsou její přírůstky jen poloviční.
Tento oblíbený opadavý keř dorůstá do výšky 0,5 až 3 m a kvete podle odrůdy od května do srpna v bílé, růžové nebo červené barvě. Růžově kvetou kultivary ´Purpurea´, ´Piccolo´, ´Eva Supreme´ (k nim viz níže). Vajgélie v době květu dobře vyniknou jako dominantní solitér uprostřed travnaté plochy, vhodné jsou i do živých plotů, dobře vypadají rovněž vysazené ve skupinách. Oválné listy jsou dlouhé 5 až 10 centimetrů a u některých odrůd mají i okrasný význam (odrůdy s dvoubarevnými listy, které jsou dekorativní i v době, kdy nekvetou). V současnosti se pěstuje mnoho kříženců souhrnně označovaných jako Weigela hybrida.
Pěstování
Vajgélie potřebuje přiměřeně výživnou půdu a plné slunce, případně jen slabé zastínění. Je vhodná i do nižších poloh, neboť se považuje za mrazuvzdornou. V tuhých zimách sice může namrznout, ale po řezu dobře regeneruje. Na jaře přihnojujte kompostem. Na vhodném stanovišti jsou vajgélie dlouhověké a vypadají nádherně i déle než padesát let. Doporučuje se kombinovat je s tavolníkem, pustorylem či trojpukem. Keř se rozmnožuje bylinnými řízky, dřevité špatně rostou. Každý rok proveďte řez starších větví, aby si keř zachoval mohutnost a krásně kvetl. Staré rostliny s neuspořádaným růstem seřízněte úplně, zdokonalíte tím jejich habitus, ale jednu sezonu nepokvetou.
Přesazení vajgélie
Pro přesazování keře vajgélie vyberte nové místo s dobře propustnou půdou a dostatkem slunečního světla. Vykopejte jámu dvakrát širší a hlubší než kořenový bal. Připravte nové místo přidáním kompostu a kypré půdy. Opatrně vyjměte vajgélii z původního místa a zachovejte kořenový bal neporušený. Umístěte ji do nové jámy a ujistěte se, že horní část kořenového balu je v úrovni okolní půdy. Zasypte zeminou, důkladně zalijte a zamulčujte, aby se udržela vlhkost.
Načasování
Nejlepší doba k přesazení vajgélie je buď brzy na jaře, než vyraší nové porosty, nebo brzy na podzim po letních vedrech.
Vyhněte se přesazení v nejteplejší části léta.
Vyberte správné místo
Vajgélie preferuje plné slunce před částečným stínem a dobře propustnou půdu.
Prohlédněte rostlinu
Před vykopáním zkontrolujte vajgélii, zda nemá poškozené nebo nemocné větve, a prořezejte je.
Příprava nové jámy
Vykopejte jámu, která je dvakrát tak široká a hluboká jako kořenový bal vykopané vajgélie.
Připravte půdu
Na dno jámy přidejte trochu dobře shnilého kompostu nebo jiné organické hmoty pro zlepšení odvodnění a úrodnosti půdy.
Vykopání vajgélie
Kolem vajgélie vykopejte brázdu a ujistěte se, že z kořenového balu získáte co nejvíce.
Opatrně vyjměte
Opatrně vyjměte vajgélii z původního místa a zakryj
Ve svém příspěvku KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Bukáčková.
dobrý den, hodí se katalpa do venkovské zahrady u chalupy? Odkud katalpa pochází?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hedvika Olleova.
Dobry den, mam 20ti letou katalpu Nana. Letos namrzla, mesic je narasena, zhruba 3 pary listu. Ty jsou male. Dost neduzive. Prostrihala jsem suche vetve do ziveho. Nerada bych o ni prisla. Je jeste neco co pro to lze udelat? Dekuji za radu.
Pro pěstování v alejích a jako solitér v zahradách a parcích se více uplatňuje odrůda s menší korunou a růstem – Catalpa bignonioides „Nana“, která je původně keřovitá a jako stromek má kulovitý nebo polokulovitý růst. Podobně i odrůda Catalpa bignonioides „Globosa“ má kratší kmínek a kulovitou korunu. S těmito katalpami se u nás setkáte asi nejčastěji. V posledních dvaceti letech vytlačují z měst dříve tak oblíbené alergenní lípy a břízy.
V naší poradně s názvem KATALPA NANA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.
Dobry den, je prosim mozne presadit cca 5let starou Katalpu Nana? Pripadne jak a kdy spravne na to. Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Katalpa je velmi odolný strom a snese opravdu hodně. I přesazení v pěti letech. Přesazení se provádí v době, kdy na rostlině nejsou listy a ani neraší nové. Strom je zapotřebí nejdříve obrýt v okruhu 60 cm a postupně vykopat kořeny do hloubky 70 cm. Na kořenech nemusí nutně zůstat hlína. Důležité je strom na novém místě orientovat k jihu stejně, jako byl na svém původním místě. Proto je dobré před vykopáním mašlí označit větev směřující k jihu.
Zde se můžete podívat na video, kde je vidět přesazení čtyřleté katalpy: https://youtu.be/v5gbyvRRHS…
Katalpa nádherná je charakteristická svými listy, které při rozemnutí vydávají silnou vůni a jsou vespod hustě chloupkaté; tvar mají vejčitý až vejčitě podlouhlý, jsou 15–30 cm dlouhé, na bázi uťaté až srdčité. Květy mají průměr 4–5 cm, v latě chudokvěté, uvnitř se 2 žlutými proužky a nezřetelnými, červenohnědými tečkami. Tobolky jsou 20–45 cm dlouhé a asi 15 mm tlusté. Katalpa nádherná může být až 30 m vysoký strom s jehlancovitou korunou.
Ve svém příspěvku PESTOVANI KATALPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Holcova.
Dobry den,rada bych se zeptala,jestli se katalpě muže uplně zastřihnout koruna, třeba jako u vrby. Potřebovala bych ji zmenšit,každym rokem ji prostrihavam a už je moc veliká na to jak ma kratky kmen.
Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Yvona Čejková.
Dobrý den, dá se katalpaNana množit řízkováním?
Pokud ano, v jakém období?
Předem za odpověď děkuji
Yvona
Rozložitá kuželovitá koruna nese na větvích velké, široce srdčité listy, zakončené 1 až 3 hroty, které jsou svrchu pýřité a při rozemnutí vydávají silnou vůni. V létě se ve svisle uspořádaných květenstvích otevírají bílé květy, uprostřed žluto-fialově zbarvené, které se po opylení promění ve štíhlé, až 40 cm dlouhé převislé tobolky, vytrvávající na stromě i přes zimu. Strom má hluboko sahající bohatý kořenový systém.
Tato severoamerická dřevina vyžaduje teplé a dobře chráněné umístění v nižších polohách. Upřednostňuje hlubší, živné, svěže vlhké nebo sušší půdy a plně osluněná místa. Na nedostatečně chráněných lokalitách trpí pozdními mrazy.
Květy katalpy jsou jen slabě vonné, ale aroma listů působí na většinu hmyzu silně odpudivě, čehož se s oblibou využívá a katalpy jsou sázeny u teras nebo dvorů, aby odpuzovaly komáry a mouchy.
Strom obvykle dorůstá do výšky 12 až 18 m a šířky 6 až 12 m.
Blízce příbuzná katalpa nádherná (Catalpa speciosa) má mohutnější vzrůst, větší květy a silnější tobolky, které pro svoji podobnost doutníkům daly stromu lidový název doutníkový strom.
První rok po výsadbě se doporučuje zalévat pravidelně každý týden, avšak podle potřeby, tak aby nedošlo k přemokření nebo aby strom v kritickém období po výsadbě neuschl. Katalpa snáší lépe sucho než mokro. Mladé rostliny nemají být zejména na podzim příliš zalévány, aby kořeny a zimou ohrožené letorosty do podzimu co nejvíce vyzrály. Části rostliny, které jsou dužnaté a křehké, totiž mráz snadno poničí. Teplomilnější druhy je třeba zalévat méně často, zato však jednorázově větším množstvím vody.
Ve svém příspěvku CLEMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bartková ludmila.
dobrý den,
potřebuji poradit,na clematisu se objevují rezavé listy málo kvete,ošetřuji talentem,stanoviště je snad v pořádku na sluníčku kořeny zastíněné,málo výhonů ,jak stříhat ,děkuji bartková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libor.
Clematis neboli plamének není náročný na půdu, prakticky v každé zahrádce roste dobře. Pokud je substrát kyselý, tak se doporučuje párkrát do roka půdu povápnit (zalít vápennou vodou). Důležité u klemátisu je zachování kořenů ve stínu a hlavně v chladu a naopak zelenou část vystavit na plné slunce. Z tohoto důvodu není vhodné jeho pěstování v nádobách. Nesnáší totiž přemokření a přehřívání kořenů. Úplně stačí, když ho zasadíte volné půdy a kolem něj vysadíte asi 50 cm vysoké letničky, které vytvoří potřebný stín a chládek. Stříhání se provádí jednoduše. Před tím, než začne clematis rašit se část zdravých výhonů seřízne na délku zhruba jednoho metru od země a zbylá část se seřízne na délku 40 cm od země. Takto vám znovu pěkně a hustě obrazí do velkých délek.
K hnědnutí listů a malému počtu květů: buď máte nevhodný kultivar a nebo máte v blízkosti rostlinu, která roznáší plísňové choroby. Často to bývají například jalovce, túje, nebo hrušně a to v okruhu až stovek metrů. Máte na výběr několik možností jak to řešit. Buď clematis vykopejte a nahraďte ho jinou odrůdou, například od souseda, kterému roste dobře. A nebo zkuste změnit fungicid a na místo Talentu použijte například Dithane DG NeoTec, Delan 750 SC a nebo Topas C 50 WP.
Čilimníky lze rozdělit například podle tvaru do několika skupin (skupiny pochopitelně zahrnují více druhů, než se zde uvádí). Každý ze zmíněných čilimníků má obvykle několik barevných kultivarů.
MÍRNĚ PŘEVISAJÍCÍ – čilimník raný (Cytisus praecox) má polokulový tvar a husté metlovité větve, jejichž konce převisají. Dorůstá obvykle do výšky kolem 1,5 m. Čilimník raný kvete od konce dubna do června žlutě. Krásný, jasně žlutý je kultivar Lena, zlatožluté květy má kultivar Allgold. Bílou barvu najdete u kultivaru Albus s poněkud vzpřímenějším růstem. Pro ty, kteří dávají přednost červené barvě, je ideální kultivar Hollandia. Zde můžete vidět čilimník raný.
VYSTOUPAVÝ, VZPŘÍMENĚ ROSTOUCÍ – čilimník metlatý (Cytisus scoparius) má méně listů a je vysoký cca 2 m, avšak některé kultivary mohou být i o polovinu nižší. Čilimník metlatý je jedovatý. Krémově žlutou barvu má kultivar Moonlight, zatímco kultivar Daisy Hill má květy dvoubarevné, a sice žlutočervené. Existují i čilimníky kvetoucí růžově, například kultivar Gloria. Zde můžete vidět čilimník metlatý.
KULOVITÝ, VZPŘÍMENÝ – čilimník štírokvětý (Cytisus emeriflorus) bohatě větvený i olistěný keř. Tento druh čilimníku je o něco nižší, většinou nepřesáhne 1 m výšky. Zde můžete vidět čilimník štírokvětý.
PLAZIVÝ, ŠIROCE ROSTOUCÍ – čilimník chlupatý (Cytisus hirsutus) dorůstá do výšky 0,5 m a šířky přes 2 m. Zde můžete vidět čilimník chlupatý.
PŘITISKLÝ, AŽ PLAZIVÝ – čilimník poléhavý (Cytisus decumbens) tento keř měří maximálně 20 cm. Hodí se na skalky, zídky a lze ho využít i jako půdokryvnou rostlinu, neboť dorůstá do šířky až 2 m, a to na každou stranu. Zde můžete vidět čilimník poléhavý.
V naší poradně s názvem KATALPA NANA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Diana.
Dobrý den, na podzim jsme zasadili katalpu a letos na jaře ještě neobrazila. Mám o ni strach. Je to v pořádku, teprve koření a obrazí příštím rokem ? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Asi jste o katalpu přišla. Letošní zima zahubila mnoho stromů. Zkuste provést test vitality tak, že na kmínku obnažíte kousek kůry až na dřevo, čímž vizuálně můžete zjistit jestli je kmínek živý či nikoliv.
Ve svém příspěvku KATALPA NANA PLÍSEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zoja.
Dobrý den prosím vás nevíte někdo jak předejít vzniku plísní na katalpě?Každý rok nám na jaře krasne olisti udělá korunu,ale v červnu začnou černat a usychat listy a do 14 ti dnů celá opadá.Děkuji za radu,doufám že někdo zná odpověď jak tomuhle problému předejít.
Katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides) je strom rostoucí do šířky, který má bílé, do trumpety tvarované květy. Je to takový přírodní slunečník. A navíc, věděli jste, že tento strom odpuzuje komáry a mouchy? Na podzim se její 20 cm dlouhé, srdcovitě tvarované listy zbarví do jasně žluté. Kvete až v dospělosti. Výška při dodání bývá od 80 do 100 cm. Katalpě trubačovité se nejlépe daří na otevřeném prostranství. Zajistěte, aby byl před vysazením její kořenový bal dostatečně vlhký, a to tak, že jej na chvíli ponoříte do nádoby s vlažnou vodou. Připravte si vhodnou jamku v kvalitní, výživné zahradní zemině. Chudou zahradní zeminu vylepšete přidáním kompostu a kravského hnoje. Zasaďte kořenový bal katalpy trubačovité do vhodné hloubky. Vršek kořenů by měl být jen lehce pod povrchem země. Zasaďte stromek vedle pevné stromkové podpěry a zachyťte páskou kolem tyče a kmenu. Zasypejte zeminou a upěchujte. Ihned poté zalijte. Stromek zasaďte na slunné místo.
Jak hlubokou jámu na katalpu
Pro výsadbu katalpy vykopejte jámu dvakrát tak širokou a hlubokou, jako je kořenový bal. Tím zajistíte dostatek prostoru pro uchycení kořenů a podpoříte zdravý růst. Před umístěním stromu do jámy kořeny načechrejte a zasypte prosátou zeminou, přičemž se ujistěte, že horní část kořenového balu je v úrovni okolní země.
Hloubka
Jáma by měla být stejně hluboká jako kořenový bal, aby strom mohl sedět v původní hloubce výsadby a předejít tak problémům s kořeny.
Šířka
Jáma by měla být dvakrát tak široká jako kořenový bal, aby poskytla dostatek prostoru pro roztažení a uchycení kořenů.
Příprava půdy
Zkypřete půdu v oblasti výsadby, přimíchejte kompost nebo jinou organickou hmotu pro zlepšení odvodnění a úrodnosti.
Výsadba
Opatrně vyjměte strom z nádoby, jemně uvolněte všechny zkroucené kořeny a umístěte jej do jámy. Ujistěte se, že horní část kořenového balu je v úrovni země.
Zasypání
Jámu naplňte vykopanou zeminou a jemně ji uduste, abyste odstranili vzduchové kapsy.
Zalévání
Po výsadbě místo důkladně prolijte, aby se půda usadila a kořeny se hydratovaly.
Mulčování
Kolem základny stromu naneste vrstvu mulče, aby se udržela vlhkost a regulovala teplota půdy.
Podvazování (volitelné)
Pokud je strom vysoký nebo se nachází na větrném místě, může být nutné přivazování k opoře, které poskytne ochranu během počáteční fáze usazování.
V naší poradně s názvem KATALPA NANA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Asi jste o katalpu přišla. Letošní zima zahubila mnoho stromů. Zkuste provést test vitality tak, že na kmínku obnažíte kousek kůry až na dřevo, čímž vizuálně můžete zjistit jestli je kmínek živý či nikoliv.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tam.
Stromy katalpy Nana, ale i ostatních druhů, jsou náchylné k několika chorobám a škůdcům, i když mnoho z nich není závažných. Mezi hlavní problémy patří verticiliové vadnutí – houbové onemocnění způsobující vadnutí a odumírání. Listy katalpy mohou postihnout i další choroby, jako je antraknóza a padlí, ale obecně nepředstavují velkou hrozbu.
Nemoci katalpy
Verticiliové vadnutí
Toto houbové onemocnění může způsobit vadnutí a odumírání větví a v závažných případech celého stromu. Mezi příznaky patří změna barvy živého dřeva pod kůrou.
Skvrnitost listů
Několik hub může způsobit skvrnitost listů na stromech katalpy, které se projevují jako hnědé až černé skvrny, zejména za vlhkého počasí.
Antraknóza
Toto houbové onemocnění může způsobit odumřelé oblasti na listech.
Plíseň
Bílý nebo šedý práškový povlak na listech, zejména za horkého a vlhkého počasí.
Saze
Černá houba, která roste na medovici produkované hmyzem.
Škůdci
Mšice: Tento hmyz sající mízu může způsobovat kroucení a deformaci listů a přitahovat další škůdce, jako je plíseň černá.
Vlnatka: Tito škůdci také produkují medovici, která může vést k plísni černé.
Vrtálkovití: Tento hmyz se provrtává uvnitř listu mezi jeho povrchy, které zůstávají nedotčené.
Kobylky: Tento hmyz může způsobovat opadaní listů, zejména v podmínkách sucha.
Bekyně velkohlavá: Tyto housenky mohou způsobit opadávání listů katalpy a jsou považovány za škůdce.
Přástevník americký: Tyto můry mohou vytvářet pavučiny na větvích katalpy.
Mravenci: I když nejsou přímo škodliví, mravenci mohou být přitahováni medovicí a mohou být také spojováni s dalšími problémy se škůdci.
Plži: Slimáci a šneci se mohou živit listy katalpy.
Pilatka jasanová: Tyto pilky mohou způsobit opadávání listů.
Datel: Datlové mohou poškozovat kůru.
Brouci čeledi mandelinkovití: Tito brouci se mohou živit listy.
Roztoči: Svilušky, tito drobní škůdci mohou způsobit žloutnutí a tečkování listů.
Červci: Tento hmyz může způsobit zpomalený růst a změnu barvy listů.
Třásněnky: Tento hmyz může poškozovat listy a květy.
Červotoč: Tento hmyz se může zavrtávat do dřeva stromu.
Ve svém příspěvku PESTOVANI KATALPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Holcova.
Dobry den,rada bych se zeptala,jestli se katalpě muže uplně zastřihnout koruna, třeba jako u vrby. Potřebovala bych ji zmenšit,každym rokem ji prostrihavam a už je moc veliká na to jak ma kratky kmen.
Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tam.
Dobrý den, na podzim jsme zasadili katalpu nana, ale stále nerasi, na kminku nové lístky rostou, v korunce ani náznak..
Je šance, že ještě obroste? Nebo kde může být problém? Děkuji.
Řez dospělých stromů se omezuje nejčastěji na odstraňování suchých větví uvnitř koruny, které přirozeně odesychají v důsledku zastínění, a na citlivé redukce těžkých vodorovných větví. Katalpy se v žádném případě nehodí k tvarování. Jejich regenerační schopnost je se stoupajícím věkem čím dál slabší.
Pokud je to nevyhnutelné, řezat lze, ale zásah by neměl přesáhnout 1/3 délky větve. Protože se jedná o velmi pomalu rostoucí strom, měl by být řez vždy proveden uvážlivě.
Také mezi hortenziemi najdete kultivar, který kvete růžově. Dokazuje to už název ′Pink Anabelle′ (Hydrangea arborescens ′Pink Anabelle′). Jde o jediný druh stromečkovitých (křovitých) hortenzií, který kvete růžovými středně velkými kulovitými květy, a to v srpnu a září. Dorůstá do výšky 1,5 m. Optimální je pro něj živná vlhká půda na slunci nebo v polostínu. Tento kultivar lze využít do keřových skupin, předzahrádek, jako zadní partii trvalkových záhonů, k oživení zelených ploch, tedy i jako solitér.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Bílá plíseň na kůře katalpy může být způsobena padlím, ale obvykle se objevuje nejprve na listech a stoncích. Ale může se jednat i o jiný plísňový problém, jako je například bílá houba, nebo o příznak závažnějšího onemocnění, jako je Verticiliové vadnutí. Pro definitivní diagnózu nechte strom prohlédnout místním arboristou nebo zkušeným zahradníkem, protože příznaky kůry mohou být obtížně identifikovatelné a mohou naznačovat také problémy s kořeny nebo cévami.
Možné příčiny
- Padlí: I když se primárně vyskytuje na listech a stoncích, může se také projevit jako bílý povlak na novějších výhonech.
- Hladká bílá houba: Je neškodné houbové onemocnění na stromech, především dubech, při kterém se vnější kůra odlupuje a vytváří hladké, světlé, propadlé skvrny. Je způsobena houbami, jako je Aleurodiscus oakesii, které kolonizují odumřelou vnější kůru, aniž by ovlivnily živé tkáně stromu, a proto nevyžadují léčbu. Může se projevovat jako bílé, papírovité skvrny.
- Verticiliové vadnutí: Je způsobeno houbou Verticillium dahliae a jde o závažné houbové onemocnění, které postihuje cévní systém stromu a může způsobit vadnutí a odumírání. Houba může vést k rakovině kůry a často se nachází na úrovni země nebo v poškozených oblastech.
Doporučené kroky
- Kontaktujte odborníka: Poraďte se s místním arboristou o posouzení na místě, zejména pokud se bílý porost jeví pod kůrou nebo na bázi kmene, protože by to mohlo naznačovat závažnější problém.
- Podporujte zdraví stromu: Zajistěte, aby byl strom řádně zaléván a hnojen, aby lépe odolal stresu.
- Prořezávání a úklid: Pokud se jedná o rané stádium houbového onemocnění, může pomoci prořezávání napadených větví a odstraňování spadaného listí, ale nezapomeňte je řádně zlikvidovat.
- Chraňte strom před zraněním: Zabraňte zranění stromu, protože by to mohlo vytvořit vstupní brány pro patogeny.
Hortenzie latnatá, latinsky Hydrangea paniculata, je zástupcem keřovitých hortenzií. Tyto nádherné keře je možné pěstovat na záhonech, jiné lze použít k popnutí zdí a mnohé se dají pěstovat i ve stromkových tvarech či v nádobách.
Ani klasický kulovitý tvar květu už není jedinou možností. Květenství hortenzie latnaté až čtyřicet centimetrů vysoké, plně rozkvetlý keř je tak opravdu nepřehlédnutelný. Hortenzie kvetou od března do července. Záleží na ranosti odrůdy a pěstitelských schopnostech. Některé kvetou i v září. Listy mají jednoduché, pilovité či laločnaté a často bývají olistěné až k zemi. Vyšlechtěna je dokonce hortenzie měnící barvu květu z jarní krémové na růžovou, a to koncem léta. Hortenzie stromkovitá (Hydrangea arborescens) vás překvapí odrůdami s čistě bílými nebo rudými květy, přičemž obří květy kvetou po celé léto.
Bez nadsázky lze o těchto hortenziích tvrdit, že mnoho jejich odrůd přináší nové možnosti zejména majitelům menších zahrad. Některé z nich přirozeně dorůstají jenom do výšky 80–160 cm, ty další se pak pravidelným řezem dají v těchto rozměrech snadno udržet.
Převážná část nově vyšlechtěných odrůd je velice přizpůsobivá. Stále ale platí, že vápno v půdě hortenzii neprospívá – rostlina pak reaguje žloutnutím listů. Zajímavé jsou jejich barevné proměny, které má na svědomí půdní reakce. V alkalických půdách mají rostliny růžové zabarvení a v kyselých modré. Hortenzie se stříhají až zjara, neboť většinou kvetou na nových výhonech.
Protože hortenzie na zimu shazují listy, můžete je zazimovat v místnosti bez přístupu světla. Opatrně se zálivkou – hortenzie by neměly přeschnout, nadbytečná zálivka však způsobí zahnívání kořenů, což je může zcela zahubit.
Hydrangea paniculata 'Limelight'
Hydrangea paniculata 'Limelight' patří do skupiny latnatých hortenzií, tedy nikoli skupiny macrophylla s velkými listy a velkými kulovitými květenstvími. Květy jsou až 30 cm velké, když rozkvétají v polovině prázdnin, mají nejprve zelenobílou barvu, ta se od konce léta do začátku podzimu mění v jasně starorůžovou. Listy jsou oválně vejčité, středně velké, tmavě zelené.
Neskutečné bohatství květů na rostlině, která dokáže dorůst 1,5–2 m, odolává větru, dešti i plnému slunci. Obecně se má za to, že se hortenzie mají pěstovat v polostínu, ale tato rostlinka si na plném slunci přímo lebedí, pokud je řádně zamulčovaná. Kvete na nových výhonech, takže ji můžete zjara bez obav zastříhat na pevnou kostru a pěkný tvar, což přispěje k jejímu zhoustnutí.
V naší poradně s názvem JAK ZAZIMOVAT KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka sýkorová.
Mám od února vyseté katalpy/3ks mi vzešly/,již ted´vyrostli do v.45-50cm.Prosím o radu, jak je zazimovat,aby mi ještě takto mladé pžežili do příštího jara.
Děkuji, Jitka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Katalpu není třeba nijak zvlášť zazimovat. Stačí, když ji občas zalijete. Katalpa je strom, který pochází z mírného podnebného pásu a je plně adaptovaná na případné mrazy.
Pomněnkovec je krásná trvalka pocházející z lesů východní Evropy a severozápadní Asie. Svými velkými, okrouhle srdčitými listy tvoří zajímavý pokryv menších či větších ploch zejména kolem stromů, neboť koření mělce a silné kořeny kolem kmenů stromů pro něj nejsou konkurencí. Základní druh nese listy zelené, jemně plstnaté, zakončené výraznou špičkou.
Vykvétá v polovině jara na tenkých stoncích ve výšce kolem 20 až 30 cm. Tvoří nebesky modré, opravdu pomněnkové droboučké kvítky, které v husté výsadbě nabídnou překrásnou hru modravé a sytě zelené barvy v kombinaci se zdravými listy, a to po dobu necelých dvou měsíců. Netrpí chorobami ani na škůdce. Tato trvalka vynikne nejlépe vysazená ve větší mase. Sama od sebe se množí pomalu, stojíte-li tedy o hustý půdní pokryv, vysaďte již na počátku více rostlin do hustšího sponu, to znamená na metr čtvereční 5–6 rostlin. Listy plochu zakryjí brzy, ale kořeny s květními stonky rostou pomaleji.
Lodyhy vyrůstají do délky 15 cm z tmavého vřetenovitého kořene s 2 cm hrubým, šupinatým oddenkem. Jednoduché, drsně chlupaté lodyhy se větví až v květenstvích. Přízemní listy vyrůstají v trsu a řapíky mají 5 až 25 cm dlouhé. Srdčité čepele jsou na bázi hluboce vykrojené, na vrcholu protáhlé do špičky a mohou být veliké až 10 až 13 cm. Tvarově podobné, málo početné, střídavě vyrůstající lodyžní listy jsou drobnější, směrem vzhůru se jejich velikost i délka řapíku zkracuje a stávají se přisedlými. Všechny listy jsou vrásčité a porostlé tuhými chloupky.
Ne každý si brunneru oblíbí pro její květy. Hlavní atrakcí jsou totiž velké, srdčité listy, které mají nápadné vybarvení. Jsou v základu středně zelené, stříbřitě mramorované, takže původní zelená barva se objevuje jen při okrajích a jako nápadné žilkování. Odrůdy s barevnými listy dovedou pokrýt půdu za znatelně delší dobu než základní druh se zeleným olistěním, takže pokud si přejete vytvořit půdní pokryv rychle, vysaďte na určené místo více rostlin nepříliš daleko od sebe.
Během dubna a května se v porostu začínají objevovat nádherně modré pětičetné květy, které vyrůstají ve svazcích po několika. Květy s krátkými stopkami bývají 4 mm velké a rostou v řídkých vijanech s dlouhými vřeteny. Oboupohlavné květy mají vytrvalý kalich s kopinatými lístky nahoře zahrocenými. Modrá až modrofialová široce kolovitá koruna je v ústí korunní trubky žlutá a má bílou šupinatou pakorunku. Tyčinky s prašníky nevyčnívají z korunní trubky a jsou s ní v polovině srostlé. Spodní semeník má jednu čnělku s bliznou. Po odkvětu se květy samovolně ztrácejí a rostlina dělá parádu př
Jde o opadavý, až 3 m vysoký keř. Větve má vzpřímené až rozložité, světle hnědé, v mládí huňatě chlupaté, později lysé. Listy jsou řapíkaté, vejčité až kosočtverečné, často 3laločné až 3klané, na bázi klínovité, na okraji zubaté. Listy jsou obvykle zelené, ale známé jsou i druhy s pestrými listy. Raší pozdě na jaře. Květy vyrůstají jednotlivě v paždí listů na krátkých stopkách, korunní lístky jsou obvejčité, až 65 mm dlouhé, u přírodních odrůd fialové, u kulturních odrůd světlejší, až téměř bílé, na bázi s tmavší kresbou, kališní lístky čárkovité, tyčinek velmi mnoho, jejich nitky jsou srostlé v trubku kryjící semeník. Květy mohou být jednoduché nebo plné. Každým rokem rostlina kvete bohatěji. Plodem je tobolka. Keř kvete v srpnu až září.
Ibišek se hodí i pro výsadbu do živých plotů, protože roste spíše do výšky a do šířky se tak nerozšiřuje. Opadavé listy jsou poměrně velké, 7–8 cm dlouhé, trojcípé, se znatelným jedním bočním lalokem, středně až tmavě zelené a svým výjimečným tvarem velmi atraktivní. Jako u většiny v létě kvetoucích dřevin raší dost pozdě, takže není třeba si dělat starosti, že zmrzl, když ještě v dubnu na keři není. Pokud začnou listy žloutnout a opadávat, je rostlina momentálně přelitá nebo je nevhodně zasazená v těžké, neodvodněné zemi. Má totiž dužnaté kořeny, které si dobře poradí s dočasným nedostatkem vody, ale přemíra vody jim může ublížit. Je to typický příklad keře, kde je dobré naučit se rozpoznat správnou hranici mezi vlhkou zemí, kterou ibišky rozhodně potřebují, a mokrou zemí, která jim kazí image a dokáže je zahubit.
Odrůdy
Hamabo díky neobvyklému růžovému žilkování na lehce růžových, někdy téměř bílých okvětních plátcích se asi rychle rozhodnete pro tuto nádhernou dekoraci vaší zahrady. Květy jsou středně velké s nápadným, sytě červeným okem uprostřed. Tvar keře je vždy vzpřímený, s věkem lehce zaoblený.
Red Heart nese čistě bílé květy s nápadným, vínově červeným středem. Od něj směrem ven pokračují paprskovitě tenké žilky ve stejné barvě, které se postupně vytrácejí na bělostných okvětních plátcích.
Marina nese typicky otevřený květ modrofialové barvy se sytě vínovým středem, který navíc maluje jemné paprsky zevnitř ven do okvětních plátků. Pestík je krémově bílý, což výborně kontrastuje se sytě vybarveným květem. Vykvétá na začátku července a pokračuje až do konce léta, pokud má dost poupat. Výborně se kombinuje se žlutě kvetoucími nižšími keři.
Russian violet má zelené trojlaločné listy, vyrůstající na krátkých řapících, na podzim se barví do žluta. Kvete bohatě od července do září velkými růžovofialovými květy s vínovým okem, ze kterého vybíhají krátké paprsky do k
