Všechny katalpy jsou si vzájemně velice podobné růstem, listy i květy. Jsou zpravidla nepřehlédnutelné, exotické, majestátní a dlouhověké. Obvykle dorůstají výšky 12–18 m a 6–12 m do šířky. Zajímavostí je, že tyto impozantní stromy v mládí rostou pomalu, v deseti letech jsou vysoké jen 2–3 m, v teplých krajích až 6 m, ve dvaceti letech dorůstají do 4–7 m a ve třiceti měří 8–10 m. Kmen je krátký, u starších jedinců nezřídka nějak deformovaný. Spodní větve katalpy klesají až na zem, ale vyrůstají daleko od sebe a nevytváří pro podrost dusivý polštář. Světlá textura olistěné koruny může působit zblízka až řídkým, světlým, příjemně svěžím dojmem. Vystoupavé větve jsou často v mládí ojíněné. Pod světlou korunou katalpy zpravidla roste tráva. Katalpa má charakteristické listy a plody. Listy jsou na stromech dlouho do zimy. Katalpy mají rovněž nápadné květy. Kvetou často záplavou poměrně velkých bílých nebo narůžovělých květů. Samotný květ je tedy obvykle bílý, 3–5 cm dlouhý, jícen je zdoben žlutými pruhy a purpurovými tečkami, katalpa kvete v latách. Květ je složen z dvoupyské, zvonkovité, více nebo méně cípaté koruny a dvoupyského kalichu. Květy vydávají zajímavou jemnou vůni, katalpa kvete v červnu až červenci, poprvé vykvétá ve věku až 6–15 let. Plodem jsou lusky, pukavé na dvě chlopně, vyrůstají nahloučeně po třech a více. Na pohled tenký hnědavý lusk je tobolka 20–50 cm dlouhá s několika semeny. Katalpa je v zemi dobře ukotvena ve stáří ztlustlými, silnými kořeny.
V naší poradně s názvem KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Heřmanová.
Potřebovala bych zmenšit korunu katalpy. Lze sestřihnout už na podzim a dále pokračovat na jaře?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Katalpa snese velmi radikální řez a je to dobře, protože roste jak z vody, a když se nezastříhává, tak vás vystěhuje z pěkně velkého kusu vaší zahrady. Nebojte se katalpu zkrátit jako vrbu. Přikládám zde video, na kterém je vidět hodně radikální řez, který katalpě nijak neublíží: https://youtu.be/XdKE7pxXxak
Po takovém řezu bude katalpa jako zelená koule. Řez proveďte v dubnu.
Katalpatrubačovitá (Catalpa bignonioides) je strom rostoucí do šířky, který má bílé, do trumpety tvarované květy. Je to takový přírodní slunečník. A navíc, věděli jste, že tento strom odpuzuje komáry a mouchy? Na podzim se její 20 cm dlouhé, srdcovitě tvarované listy zbarví do jasně žluté. Kvete až v dospělosti. Výška při dodání bývá od 80 do 100 cm. Katalpě trubačovité se nejlépe daří na otevřeném prostranství. Zajistěte, aby byl před vysazením její kořenový bal dostatečně vlhký, a to tak, že jej na chvíli ponoříte do nádoby s vlažnou vodou. Připravte si vhodnou jamku v kvalitní, výživné zahradní zemině. Chudou zahradní zeminu vylepšete přidáním kompostu a kravského hnoje. Zasaďte kořenový bal katalpy trubačovité do vhodné hloubky. Vršek kořenů by měl být jen lehce pod povrchem země. Zasaďte stromek vedle pevné stromkové podpěry a zachyťte páskou kolem tyče a kmenu. Zasypejte zeminou a upěchujte. Ihned poté zalijte. Stromek zasaďte na slunné místo.
Ve svém příspěvku KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Bukáčková.
dobrý den, hodí se katalpa do venkovské zahrady u chalupy? Odkud katalpa pochází?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hedvika Olleova.
Dobry den, mam 20ti letou katalpu Nana. Letos namrzla, mesic je narasena, zhruba 3 pary listu. Ty jsou male. Dost neduzive. Prostrihala jsem suche vetve do ziveho. Nerada bych o ni prisla. Je jeste neco co pro to lze udelat? Dekuji za radu. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Katalpa nádherná je charakteristická svými listy, které při rozemnutí vydávají silnou vůni a jsou vespod hustě chloupkaté; tvar mají vejčitý až vejčitě podlouhlý, jsou 15–30 cm dlouhé, na bázi uťaté až srdčité. Květy mají průměr 4–5 cm, v latě chudokvěté, uvnitř se 2 žlutými proužky a nezřetelnými, červenohnědými tečkami. Tobolky jsou 20–45 cm dlouhé a asi 15 mm tlusté. Katalpa nádherná může být až 30 m vysoký strom s jehlancovitou korunou.
Ve svém příspěvku JAK OLOUPAT DÝŇOVÉ SEMENO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,
U nás doma se dýňová semínka sušila v troubě a suchá se pomocí zubů vylupovala. Upražená semínka musela být růžová. Pražila se pomalu na sucho. Později jsme semínka vylupovala těmito způsoby jak suchá, tak čerstvá (u čerstvých je to větší problém):
1. Přejeďte nehtem středem boční rýhy jádra co nejdále a poté tlakem palce a prsteníčku rozlomte v rýze.
2. Tlakem postupně ulomte u zobáčku obě vyvýšené strany. Zobáček by měl směřovat k vám. Poté jádro vyjměte, příp. nutno ještě trochu někde odlomit kousek slupky.
3. Tlakem na boční hrany pomocí prstů ve špičce semena se vám slupka rozevře a tu ještě trochu odlomte a máte jádro venku.
4. Jádro se slupkou vložit do úst, slupku okousejte, jádro snězte a slupku vyplivněte.
Je jen na Vás jaký postup si vyberete :)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří Šrámek.
Rozložitá kuželovitá koruna nese na větvích velké, široce srdčité listy, zakončené 1 až 3 hroty, které jsou svrchu pýřité a při rozemnutí vydávají silnou vůni. V létě se ve svisle uspořádaných květenstvích otevírají bílé květy, uprostřed žluto-fialově zbarvené, které se po opylení promění ve štíhlé, až 40 cm dlouhé převislé tobolky, vytrvávající na stromě i přes zimu. Strom má hluboko sahající bohatý kořenový systém.
Tato severoamerická dřevina vyžaduje teplé a dobře chráněné umístění v nižších polohách. Upřednostňuje hlubší, živné, svěže vlhké nebo sušší půdy a plně osluněná místa. Na nedostatečně chráněných lokalitách trpí pozdními mrazy.
Květy katalpy jsou jen slabě vonné, ale aroma listů působí na většinu hmyzu silně odpudivě, čehož se s oblibou využívá a katalpy jsou sázeny u teras nebo dvorů, aby odpuzovaly komáry a mouchy.
Strom obvykle dorůstá do výšky 12 až 18 m a šířky 6 až 12 m.
Blízce příbuzná katalpa nádherná (Catalpa speciosa) má mohutnější vzrůst, větší květy a silnější tobolky, které pro svoji podobnost doutníkům daly stromu lidový název doutníkový strom.
První rok po výsadbě se doporučuje zalévat pravidelně každý týden, avšak podle potřeby, tak aby nedošlo k přemokření nebo aby strom v kritickém období po výsadbě neuschl. Katalpa snáší lépe sucho než mokro. Mladé rostliny nemají být zejména na podzim příliš zalévány, aby kořeny a zimou ohrožené letorosty do podzimu co nejvíce vyzrály. Části rostliny, které jsou dužnaté a křehké, totiž mráz snadno poničí. Teplomilnější druhy je třeba zalévat méně často, zato však jednorázově větším množstvím vody.
V naší poradně s názvem JAK ZAZIMOVAT KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka sýkorová.
Mám od února vyseté katalpy/3ks mi vzešly/,již ted´vyrostli do v.45-50cm.Prosím o radu, jak je zazimovat,aby mi ještě takto mladé pžežili do příštího jara.
Děkuji, Jitka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Katalpu není třeba nijak zvlášť zazimovat. Stačí, když ji občas zalijete. Katalpa je strom, který pochází z mírného podnebného pásu a je plně adaptovaná na případné mrazy.
Ve svém příspěvku KATALPA - ŘEZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef čáp.
Dobrý den.
Nyní, když není katalpa olistěná , je vidět v koruně veliké množství drobných výhonů ( větviček). Mám obavu, aby nebyla koruna příliš hustá a hustota nebyla příčinou plísní. mohou se výhony vystřihávat?
Děkuji velice za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pro pěstování v alejích a jako solitér v zahradách a parcích se více uplatňuje odrůda s menší korunou a růstem – Catalpa bignonioides „Nana“, která je původně keřovitá a jako stromek má kulovitý nebo polokulovitý růst. Podobně i odrůda Catalpa bignonioides „Globosa“ má kratší kmínek a kulovitou korunu. S těmito katalpami se u nás setkáte asi nejčastěji. V posledních dvaceti letech vytlačují z měst dříve tak oblíbené alergenní lípy a břízy.
V naší poradně s názvem KATALPA NANA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.
Dobry den, je prosim mozne presadit cca 5let starou Katalpu Nana? Pripadne jak a kdy spravne na to. Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Katalpa je velmi odolný strom a snese opravdu hodně. I přesazení v pěti letech. Přesazení se provádí v době, kdy na rostlině nejsou listy a ani neraší nové. Strom je zapotřebí nejdříve obrýt v okruhu 60 cm a postupně vykopat kořeny do hloubky 70 cm. Na kořenech nemusí nutně zůstat hlína. Důležité je strom na novém místě orientovat k jihu stejně, jako byl na svém původním místě. Proto je dobré před vykopáním mašlí označit větev směřující k jihu.
Zde se můžete podívat na video, kde je vidět přesazení čtyřleté katalpy: https://youtu.be/v5gbyvRRHS…
Ve svém příspěvku KATALPA - ŘEZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Katalpa 18 let, jednou.za 3- 5 let zkracovana, posledni rez pred rokem, pomerne znacny, na serezanych vetvich obrosty za rok 4 m, proste dlouhe vetve. Premyslime,.jak ji serezat v pristim roce. Je tak 8 m vysoka. Mate radu, jak ji dostat trochu pod kontrolu?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Amarant se správně jmenuje laskavec, někdy se také označuje jako sloní ucho. Amarant je známý přibližně 8 000 let. V době Aztéků byl ceněn pro své výživné vlastnosti a oslavován jako potrava bojovníků. Největším pěstitelem této obiloviny je dnes Čína, dále pak Mexiko a Střední Amerika. Amarant můžete koupit v každé prodejně zdravé výživy.
Semínka amarantu jsou malá asi jako sezamová semínka a jejich barva se pohybuje od žluté po smetanovou. Laskavec chutná sladce až oříškově, tepelně upravená semínka jsou křupavá.
Amarant má největší obsah proteinů ze všech obilovin. Obsahuje esenciální aminokyselinu lysin, která se v ostatních obilovinách téměř nevyskytuje. Amarant rovněž patří k obilovinám s nejvyšším obsahem vlákniny. Je také zdrojem vápníku, hořčíku a kyseliny listové. Kromě toho obsahuje skvalen(nenasycený uhlovodík), který snižuje hladinu cholesterolu a pomáhá v boji proti rakovině.
Amarant se ve formě mouky používá na pečení. Semínka se dají opékat či dusit. Amarantová semínka chutnají lépe, když se vaří v tekutinách výrazné chuti, například v rajčatové šťávě. Amarant báječně zahušťuje polévky. Laskavec podušený nebo pečený s jinými obilovinami v jablečné šťávě podávejte s čerstvým ovocem. Nízkotučný smažený laskavec můžete připravit jako alternativu rýže. Semínka laskavce osmažená na pánvi pukají jako popcorn. Popraskaná semínka skvěle poslouží jako obal ryb či mas nebo jako křupavý posyp polévek, salátů či dušených pokrmů. Když uvařený laskavec vychladne, získá konzistenci želatiny, což lze využít při výrobě ovocných džemů bez pektinu a s minimem sladidel.
Amarant se pěstuje nejen pro svá semena, z nichž se vyrábí velmi kvalitní oleje a mouky, ale také pro své listy. V Karibiku a Asii se listy amarantu kvůli vysokému podílu vitamínu C a skvalenu používají jako listová zelenina.
Velikostí se semínka amarantu řadí někam mezi mák a sezam. Chuť mají sladce oříškovou. Vyskytují se v barevných variantách od smetanové přes žlutou a hnědou až k černé. Mohou se konzumovat přímo nebo je lze upravit vařením, dušením, pražit jako kukuřici. Ve studené kuchyni se může amarant přidávat do ovocných i zeleninových salátů, a to nejlépe osmažený. V této podobě se semínka mohou použít i k obalení masa a ryb. Před vařením amarant propláchneme studenou vodou, nasypeme do hrnce v poměru přibližně 1 díl semínek na 2 díly vody a vaříme zhruba 20 minut. Takto připravený ho pak můžeme přidat do rizota a karbanátků nebo použít jako přílohu, zavářku do polévky... Amarant lze připravit i nasladko jako kaši.
Amarantová mouka se používá nejčastěji ve směsi (ideálně v množství 20 %) s ostatními druhy při přípravě chleba, sladkého pečiva, sušenek, müsli tyčinek a podobně. Pouze z amarantové mouky pak můžeme připravit například vynikající bezlepkové palačinky.
Ve svém příspěvku KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan Magura.
V metropole východoslovenského kraja v Košiciach máme v mestskej zeleni aj KATALPY. Sú napadnuté štítničkou, ktorá na kôre konárov a kmeni tvorí až súvislé biele povlaky. Je zažratá hlboko do pazúch konárov a preto ťažko dostupná na mechanické ošetrenie. Nič s postrekov nepomáha tak, aby som ju vedel úplne odstrániť. Navrhol som u mladších jedincov orezať ich takmer na hlavu a u starších prebrať korunu uvoľniť zahustenie koruny a skrátiť konáre na max. mieru.
Všetko s cieľom úplne zničiť štítničku, aby neoslabovala Katalpy.
Názor arboristov je len presvetliť, orezať konáre do 5cm hrúbky. Obávajú sa, že to Katalpa neprežije. Ja vidím, že chradne práve následkom invázie štítničky a tiež sa obávam, že to vysávanie štítničkou časom neprežije.
Chápem to ,ale takto sa štítničky nezbavíme je to názor môj ako fytopatológa.
Navrhnite ako postupovať. Aké prípravky použiť. Ako max. rezať, aby prežila. Ďakujem.
Magura
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Řez dospělých stromů se omezuje nejčastěji na odstraňování suchých větví uvnitř koruny, které přirozeně odesychají v důsledku zastínění, a na citlivé redukce těžkých vodorovných větví. Katalpy se v žádném případě nehodí k tvarování. Jejich regenerační schopnost je se stoupajícím věkem čím dál slabší.
Pokud je to nevyhnutelné, řezat lze, ale zásah by neměl přesáhnout 1/3 délky větve. Protože se jedná o velmi pomalu rostoucí strom, měl by být řez vždy proveden uvážlivě.
Ve svém příspěvku PESTOVANI KATALPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Holcova.
Dobry den,rada bych se zeptala,jestli se katalpě muže uplně zastřihnout koruna, třeba jako u vrby. Potřebovala bych ji zmenšit,každym rokem ji prostrihavam a už je moc veliká na to jak ma kratky kmen.
Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Yvona Čejková.
Dobrý den, dá se katalpa Nana množit řízkováním?
Pokud ano, v jakém období?
Předem za odpověď děkuji
Yvona
Dýňová semena jsou ceněna jako zdroj minerálů a zinku. Světová zdravotnická organizace doporučuje jejich konzumaci jako dobrý způsob, jak získat potřebné minerály pro organismus. Nejčastěji se semena používají jako nejlepší zdroj přírodního zinku potřebného pro stavbu kostí a vůbec všech tkání v těle. Pravidelná konzumace se doporučuje zejména při onemocnění prostaty a kůže a při nemocech žaludku a střev. Dýňová semena obsahují asi 10 mg zinku, pražená dýňová semínka ho obsahují asi 7–8 mg. Přestože dýňová semena nejsou velmi bohatým zdrojem vitaminu E ve formě alfa-tokoferolu, nedávné studie prokázaly, že nám poskytují vitamín E v široké rozmanitosti forem.
Tipy pro přípravu pražených dýňových semen doma: nepražte déle než 15–20 minut. Toto doporučení podpořila nová studie, která označila 20 minut, jako mezní čas pro změnu tuků v dýňových semenech. V této nedávné studii byla dýňová semínka pečená v troubě po různě dlouhou dobu a zaznamenané změny potvrdily jako optimální čas 20 minut. Semena by po opražení měla šustit.
Zdravotní výhody dýňových semínek: antioxidant, minerální zdroj (fosfor, hořčík, mangan, měď, zinek a železo), prevence diabetu, prevence rakoviny, prevence benigní hyperplazie prostaty.
Semena pražte následujícím způsobem: odstraňte semínka z vnitřní dutiny dýně a otřete je papírovým ručníkem, v případě potřeby odstraňte přebytečnou vlákninu, která může být přilepená na semenech. Rozložte je rovnoměrně na papírový sáček a nechte vyschnout přes noc. Druhý den pražte v troubě při teplotě 90 °C po dobu 20 minut. Pražená semena se dají koupit i v obchodě.
Tipy na konzumaci dýňových semen: dýňová semínka s restovanou zeleninou. Nasypte dýňová semena na vrch zelených salátů. Nebo promíchejte dýňová semena s čerstvým česnekem, petrželkou a koriandrovými listy se zálivkou z olivového oleje a citronové šťávy. Přidejte nakrájená dýňová semínka ke svým oblíbeným teplým nebo studeným cereáliím. Zamíchejte je do ovesných vloček s rozinkami. Dýňová semínka můžete také přidat do mletého masa.
Ve svém příspěvku PESTOVANI KATALPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Holcova.
Dobry den,rada bych se zeptala,jestli se katalpě muže uplně zastřihnout koruna, třeba jako u vrby. Potřebovala bych ji zmenšit,každym rokem ji prostrihavam a už je moc veliká na to jak ma kratky kmen.
Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Roman.
Dobrý den, katalpa se mě už druhý rok neolistí komplet vždy je střed a vrch koruny bez listu jina je podle střihu živá
děkuj vám za odpověd
Dobrý tip, jak dobře vyloupat dýňová semena: semínka operte a pak dobře osušte (rozložené, lehce plesnivějí), poté vyloupejte a – snězte.
U nás doma se dýňová semínka sušila v troubě a suchá se pomocí zubů vylupovala. Upražená semínka musela být růžová. Pražila se pomalu na sucho. Později jsme semínka vylupovala těmito způsoby jak suchá, tak čerstvá (u čerstvých je to větší problém):
Přejeďte nehtem středem boční rýhy jádra co nejdále a poté tlakem palce a prsteníčku rozlomte v rýze.
Tlakem postupně ulomte u zobáčku obě vyvýšené strany. Zobáček by měl směřovat k vám. Poté jádro vyjměte, příp. nutno ještě trochu někde odlomit kousek slupky.
Tlakem na boční hrany pomocí prstů ve špičce semena se vám slupka rozevře a tu ještě trochu odlomte a máte jádro venku.
Když by se vám nechtělo loupat dýně v ruce, tak můžete jádro i se slupkou vložit do úst, slupku okousejte, jádro snězte a slupku vyplivněte.
V naší poradně s názvem KDE SEŽENU SEMENA AČOKČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Ačokča se dá sehnat normálně na internetu. Prodávají se semínka, ze kterých se vypěstují plnohodnotné rostliny. Zde je několik nabídek z různých obchodů: https://www.zbozi.cz/hledan…
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana Kynclová.
Já Vám semínka ačokči pošlu. Nejraději bych chtěla na výměnu semínka trvalek, pokud nějaká máte.
S pozdravem Hana Kynclová
Mochyně je absolutně nenáročná jednoletá rostlina, která nevyžaduje téměř žádnou péči a na konci léta vás odmění velkým množstvím velmi chutných plodů. Pěstování ze semínek je velmi jednoduché, a pokud se budete řídit postupem uvedeným na obalu, budete se svou pěstitelskou prací spokojeni.
Semínka pro předpěstování sazeniček je třeba vysít v únoru nebo březnu. Později si můžete koupit již předpěstované sazeničky. Vlastní semena pak získáte hned z prvního roku úrody a budete jich mít spoustu.
Semínka jsou malinká. Nejprve je vysejte do substrátu. Až se ukážou první pravé listy, přepíchejte je do sadbovače a teprve později každý zvlášť do kelímku nebo rovnou do malých květináčů či kelímků. Následně je předpěstujte stejně jako rajčata.
Ven sazenice vysazujte až po zmrzlých. Mochyně mají rády velké množství živin (půdu obohacenou hnojem), hodně slunce a tepla, jsou totiž doma v tropické Jižní Americe. Osvědčilo se pěstovat je například před jižní zdí domu.
V průběhu července a srpna se mochyně hodně rozroste a rozvětví a je třeba ji přivázat k opoře (třeba k bambusové tyčce). Někdo doporučuje rostliny vyštipovat. V červenci mochyně začíná kvést – po odkvětu se objeví malinký lampionek, ve kterém postupně roste a zraje třešeň. Plody ale dozrávají až pozdě – od začátku srpna do září. Sklidit je však musíte před prvními mrazy a uložte je pak v chladu a v suchu, kde vydrží i několik měsíců. Plody, které jsou ještě nezralé, ale už mají „bobulku“, skliďte také a nechte je dozrát třeba v obýváku na okně. Nakyslé a velmi příjemně aromatické plody jsou výborné do ovocných salátů, pohárů, na marmelády a podobně.
Na podzim si z dobře vyzrálých plodů (mají opravdu sytou oranžovou barvu) vydlabejte semínka. Je to strašná práce, protože jsou opravdu malinká, ale stojí to za to. Z jedné bobulky jich budete mít slušnou zásobu. Semínka pořádně omyjte, osušte a uschovejte je na příští jaro. Nezapomeňte, že je třeba vysít je brzy, nejlépe v únoru nebo počátkem března!
Rostlina dorůstá do výšky 30–50 cm a má pěkné zašpičatělé listy a hlavně krásné nadýchané oranžové obaly semen, které připomínají lampionky. Ty v sobě skrývají oranžový nebo červený plod.
Plody se konzumují syrové (po odstranění kalicha), používají se do ovocných salátů, jako ozdoba k zákuskům, namáčejí se do čokolády. Dá se z nich připravit marmeláda, kompot nebo rosol, suší se. Jsou močopudné, zlepšují látkovou výměnu, čerstvá šťáva z nich potlačuje svědění. Na koupelové kúry proti revmatismu lze použít i nať včetně kalichů rostliny.
Kalich, v němž se bobule vyvíjí, má podobu nafouklého lampionku pískově žluté barvy. Když dozraje, je světle hnědý. Nezralé plody jsou stejně jako zbytek rostliny jedovaté.
V naší poradně s názvem TRÁVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dáša.
Prosím o radu - co nám to roste v trávníku? Plocha těchto nevzhledných trsů se rozrůstá. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na fotografii je vidět jeden z nejhorších plevelů v trávníku s názvem paspal (Paspalum dilatatum). Patří mezi lipnicovité trávy a původem je z Uruguaye a Argentiny. Plevel paspal prospívá v písčitých nebo jílovitých půdách. Miluje dusíkaté hnojivo a roste dvakrát rychleji než ušlechtilé trávníkové trávy. Trsy mohou vytvářet překážky pro golfisty, nebezpečí pro atletické pole a nevzhledné chomáčky pro majitele domu. Zničení tohoto plevele je opravdu náročné, protože neexistuje selektivní herbicid ničící jen tuto rostlinu. Plevel můžete vykopávat, ale bohužel za nedlouho na stejném místě vyroste nová stejná rostlina, protože se množí i z kořenů. Nejúčinější je koupit neselektivní herbicid, rozředit ho podle návodu a roztok naplnit do láhve od saponátu s rozprašovačem. Pak s tímto nástrojem postříkejte jednotlivé rostliny plevelu. Bohužel při tomto postupu zahyne i okolní trávník. Buďte proto připravena co nejdříve dosít semínka nového trávníku bez plevelu. Za několik měsíců se vše srovná. Postarejte se, aby tato plevelná rostlina nevykvetla v blízkosti vaší zahrady, aby se k vám nedostaly znovu semínka s plevelem.
Chcete-li začít pěstovat minikiwi od semene, je to možné, jen nesmíte semínko zasadit přímo do záhonu, ale musíte si ho předpěstovat. Semena vysejte do půdy, lepší volbou bude půda lehčí. Ideální teplota pro vyklíčení semínek minikiwi se pohybuje kolem 20 °C a substrát udržujte stále vlhký. Asi po 20 dnech by vám semínka pomalu měla začít klíčit. Vyčkejte pár dní, až budou venku všechna semínka, můžete je rozsadit. Je možné v tuto chvíli vyklíčená semínka již zasadit na místo, kde budete rostlinu pěstovat, ale doporučuji semínka jedno po druhém rozsadit a nechat pořádně zakořenit, protože kořenový bal je u těchto rostlin hodně důležitý.
Až budete rostlinu vysazovat ven, myslete na to, že má ráda hodně světla a slunce, proto zvolte slunné stanoviště. Na substrátu minikiwi moc nezáleží, chcete-li být důslední, zvolte raději písčitou půdu. Pokud chcete, aby rostlina rostla rychle, nezapomeňte jí dodávat živiny ve formě hnojiva, ale zase pozor na přehnojení, rostlina pak poroste opravdu rychle, ale nepokvete, a tím ani nebude plodit.
Minikiwi je popínavá rostlina a její šlahouny dosahují až několika metrů, je potřeba, abyste tyto šlahouny zaštipovali, aby rostlina měla dostatek světla pro květy i plody. Plody budou dozrávat podle odrůdy, některé dozrávají již v červenci, jiné až v říjnu. Prvního plodného období se u minikiwi dočkáte většinou po třech až čtyřech letech.
Až přijdou chladné dny je potřeba na minikiwi myslet a zakrýt jeho kořeny větvičkou chvojí či textilií, aby nevymrzlo. Koncem zimy, dokud rostlina nemá ještě mízu, je dobré ji prořezat.
V naší poradně s názvem KATALPA NANA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Diana.
Dobrý den, na podzim jsme zasadili katalpu a letos na jaře ještě neobrazila. Mám o ni strach. Je to v pořádku, teprve koření a obrazí příštím rokem ? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Asi jste o katalpu přišla. Letošní zima zahubila mnoho stromů. Zkuste provést test vitality tak, že na kmínku obnažíte kousek kůry až na dřevo, čímž vizuálně můžete zjistit jestli je kmínek živý či nikoliv.
Do pěstování rukoly se může pustit i naprosto nezkušený zahradník, dokonce nemusí ani vlastnit pozemek. Není náročná na péči – může růst na záhonech, v truhlíku, anebo v zimních měsících na parapetu na podloží z vaty nebo buničiny. V obchodech se semenářskými produkty se její semínka dají koupit buď sypaná, nebo na takzvaných výsevových páscích, což je velmi praktické, protože tak zamezíme shlukování semínek, z nichž pak vyrazí trs rostlinek. Protože rukola roste rychle, je vhodná jako první předjarní zelenina (v období, kdy je lidský organismus vyčerpán zimními měsíci a trpí avitaminózou, která způsobuje „jarní únavu“). Připravíme si mělkou podložku, která se vejde na okenní parapet (užší tác nebo plastovou misku pod květináč), a vyložíme ji navlhčenou vatou nebo buničinou. Na podklad nasypeme rovnoměrně semínka, lehce je přitlačíme a opatrně zalijeme, aby neplavala. Semínka rukoly vzejdou asi po týdnu, po čtrnácti dnech je možné lístky sklízet (odštipovat). Má-li rostlinka dobrou péči (zálivku a mírné teplo), může na vatovém základu obrážet až šest týdnů. Pro tento druh pěstování se hodí druh rukola planá (Diplotaxis tenuifolia).
Pěstování na záhonu
V případě mírného jara (když teploty dovolí a nehrozí sněžení či mráz) vyséváme rukolu ven, a to buď do balkonového truhlíku, nebo na slunný záhon. V zemině (substrátu) se jí daří lépe než na vatě, vyroste asi do 20 centimetrů. Jestliže „vyžene do květu“, bude vyšší. Proto při výsevu dodržujeme vzdálenost mezi řádky přibližně 20 centimetrů. Máme-li úzký truhlík, budeme se muset spokojit s jednou řadou, anebo semena rovnoměrně rozptýlíme, aby rukola měla dost místa. Když semínka vzejdou, je třeba rostliny vyjednotit (protrhat). Během růstu jí věnujeme obvyklou péči – jemně ji okopáváme, zaléváme a plejeme.
Sklizeň
Rukolu sklízíme průběžným odštipováním lístků. Je nutné činit tak opatrně, abychom nepoškodili matečnou rostlinu. Odtrhávání lístků ji nutí k bujnějšímu obrůstání. Podle zkušeností pěstitelů ji lze na záhonu pěstovat i jako víceletou rostlinu, její kořeny na jaře znovu obrostou. Jestliže vykvete, sama se vysemení a rozmnoží. Na balkoně ovšem asi vymrzne.
Ve svém příspěvku KATALPA NANA PLÍSEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zoja.
Dobrý den prosím vás nevíte někdo jak předejít vzniku plísní na katalpě?Každý rok nám na jaře krasne olisti udělá korunu,ale v červnu začnou černat a usychat listy a do 14 ti dnů celá opadá.Děkuji za radu,doufám že někdo zná odpověď jak tomuhle problému předejít. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana wendlerova.
Dobrý den.Mam katalpu deset let.Treti rok mi vzdy v cervenci belavej listy a pak oschnou a opadaji.Nevim co ji trápí. Děkuji za info.
Technologický postup: Listové těsto vyválíme na ploše předem vysypané polohrubou moukou. Těsto neděláme moc tenké, jinak by se nenafouklo. Po vyválení nakrájíme těsto na pásky o délce asi 8 cm a šířce 1,5 cm. Než rozděláme tyčinky od sebe, pomažeme je vajíčkem a posypeme různými semínky (celý kmín, sezamová semínka, lněná semínka, slunečnicová semínka). Ale nejlepší a nejchutnější je posypat listové tyčinky sýrem či nivou. Tyčinky z listového těsta dáme na předem vymazaný plech. Pečeme při teplotě 160 °C asi 10–15 minut. Jednoduše vytáhneme, až tyčinky budou nazlátlé. Před podáváním necháme chvíli vychladnout.
Odborná literatura uvádí, že stromy po řezu dobře obrůstají, ale řez se u katalp provádí spíše výjimečně, obvykle se odstraňují jen suché a poškozené větve. Nedoporučuje se odstraňovat více než jednu třetinu koruny najednou. Rány jsou zamazávány bílým, respektive světlým Latexem či Balakrylem.
Při ořezávání stromů katalpy není načasování rozhodující - není třeba se obávat nemocí ani hmyzu jako u jiných druhů stromů. Katalpu můžete prořezat kdykoli, je jí to jedno. Možná jediná věc se týká mízy. Míza začíná téct na konci zimy / brzy na jaře a proto bude lepší z estetických důvodů počkat, až na pozdější jaro. Jinak hrozí, že míza může vytéct ze zářezů. Mimo tento estetický nedostatek neexistuje žádný jiný důvod čekat, pokud jde o zdraví samotného stromu.
Jsou to stromy s nízko nasazenou korunou, řídce větvené s tlustými větvemi a s širokou dření, často s listy po třech v přeslenu (zejména na bujných výhonech). Řezné rány na těchto tlustých větvích jsou náchylné k namrznutí, dost rychle vysychají a podléhají hnilobám. Katalpy řadíme mezi stromy se slabou schopností kompartmentalizace. Jejich kmenová a korunová výmladnost je zejména v mládí poměrně vysoká, s přibývajícím věkem se však snižuje. Proto můžeme v jistých případech přistoupit i k citlivé redukci horizontálních, zdravých, tlustých, ale velmi křehkých větví, které se často lámou nejen ve větru, ale i pod vlastní vahou. Reakce katalp na tento typ odlehčovacího řezu je poměrně dobrá, často vytvářejí dostatek výmladků v blízkosti vedených řezných ran.
