Na Slovensku se o katastr nemovitostí stará Úřad geodézie, kartografie a katastru SR, který má k dispozici online veřejnou katastrální mapu, ale její údaje neobsahují pozemkové dělení. Tato mapa zobrazuje pouze popisná čísla budov podle registru Ministerstva vnitra SR. V této mapě se dají identifikovat pouze budovy. Mapa je k dispozici na adrese http://zbgis.sk/. Aplikace kromě běžných funkcionalit mapové aplikace umožňuje identifikaci budov, rozšířené vyhledávání, měření, tisk, ale také funkce objednávání údajů, služeb a geodetických údajů přímo z aplikace. Názorný video návod na to, jak použít tuto slovenskou katastrální mapu, je zde: jak zobrazit katastrální mapu Slovenska.
Pokud chcete identifikovat pozemek, tak je pro vás k dispozici pozemková mapa ArcGIS Hub. Tato mapa zobrazuje dělení pozemků celé Slovenské republiky podle moderní pozemkové organizace označované jako "C". Pozemková mapa Slovenské republiky je k dispozici na adrese https://hub.arcgis.com/.
V naší poradně s názvem KATASTRÁLNÍ MAPY POZEMKŮ A ČÍSLA PARCEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Wendlová.
Dobrý den.
V Golčově Jeníkově vlastním nemovitost v Ráji č. 512, parcela 495,2290,2291. To samozřejmě vím kde se nachází. Ovšem k tomu patří ještě parcela 2430. Na mapě jsem si toto našla, ale potřebovala bych vědět č.p. domů, za kterými se pozemek nachází. Čísla parcel jsou 2431 a 2432.
Je možné od vás též zjistit rozměry parcely 2430? Děkuji za odpověď a přeji hezký den.
Marcela Wendlová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Parcela 2431 souvisí s domem Ráj č.p. 590.
Parcela 2432 souvisí s domem Ráj č.p. 550.
Parcela 2430 má výměru 315 m2.
Informace o parcelách můžete pohodlně prohlížet na interaktivní mapě. Mapu naleznete na této adrese https://nahlizenidokn.cuzk.…
Zadejte název obce nebo katastrálního území a číslo parcely. Až se vám mapa zobrazí, tak dole v nástrojích vyberte tlačítko s názvem KN, pak se vám myš změní v ukazovátko, kterým když kliknete na parcelu, tak uvidíte všechny podrobnosti k ní.
Vedení elektrického proudu je v naší republice celkem hustě zastoupeno a na žádost stavebníka jsou distribuční společnosti celkem ochotné přivést silovou elektřinu na hranici pozemku (k pozemku). Tedy někam do rohu nebo k příjezdové cestě.
Na většině území ČR spadá distribuční síť pod společnost ČEZ Distribuce, významnější výjimkou je pak jižní Morava a jižní Čechy, kde je distributorem společnost E.ON. Pro úplnost: v Praze je to společnost Pražská energetika a.s.
Pokud chcete mít jistotu, ještě dřív než koupíte pozemek, že vám distribuční společnost přivede elektrickou energii na hranici pozemku do elektrického pilířku, stačí si na internetu podat „informativní“ žádost o připojení. Vše bude probíhat úplně stejně jako oficiální žádost, až do té doby, že nepodepíšete s distribuční společností smlouvu o připojení – tento postup je normální a běžný.
Ohledně příkonů se doporučuje vyplnit požadavek na třífázový proud, který je i pro elektrické vytápění, nejčastěji se dávají k rodinnému domu jističe 3 x25 A.
Ovšem je třeba pamatovat na to, že se za rezervaci příkonu platí poplatek.
Například:
1 fáze x 20 A – platí se 200 Kč za A = 20 x 200 Kč = 4 000 Kč
3 fáze x 25 A – platí se 500 Kč za A = 25 x 500 Kč = 12 500 Kč
Pokud u žádosti něco opomenete, ČEZ vás vyzve k doplnění a nic se neděje.
Máte-li již elektrický pilířek na hranici pozemku, přijde vám do 30 dnů smlouva o připojení s uvedením podmínek. Smlouvu podepíšete, splníte podmínky, zaplatíte poplatek a ČEZ vás připojí.
Pokud je přípojný bod vzdálený od vašeho pozemku a je třeba ho k vašemu pozemku teprve přivést, přijde vám smlouva o smlouvě budoucí včetně podmínek připojení a vyčíslení poplatku za ampéry. Pokud smlouvu podepíšete a zaplatíte alespoň 50 % poplatku za ampéry, distributoři následně zahájí potřebné úkony, jako vypracování projektové dokumentace, souhlasy sousedů, věcná břemena, povolení (územní souhlas) až po výběr realizační firmy a samotnou realizaci přípojky. O každém kroku vás bude ČEZ informovat dopisem. Zde je však potřeba se obrnit trpělivostí a počítat s tím, že celý proces podle jeho složitosti bude trvat od 3 až do 12 měsíců.
V naprosté většině případů celou přípojku hradí ČEZ Distribuce. Pouze ve výjimečných složitých případech může poskytovatel požadovat nějakou úhradu i od stavebníka. Cena je pak individuální.
Od elektrického pilířku na hranici pozemku si propojení se svým domem řešíte už sami s elektrikářem.
Výsadba živého plotu je častou příčinou sousedských sporů. Rozhodnete se vysázet si na svém pozemku hned u hranice s pozemkem sousedů túje (nebo jakékoliv jiné stromy), jenže sousedé z toho nemají radost... Až dosud se proti vysázení mohli bránit jen těžko. Od vydání nového občanského zákoníku však mohou sousedé po vlastníkovi chtít, aby stromy nesázel, protože pro to mají rozumný důvod, případně aby stromy sázel až od určité vzdálenosti. Nový občanský zákoník přináší některé novinky, které mohou pomoci těm, kdo se nechtějí dívat, jak sousedův strom prorůstá plotem a kořeny boří dům.
Nový občanský zákoník začal platit od ledna 2014 a do řady oblastí lidského počínání přinesl nové věci, termíny a pravidla. Týká se to i sousedského soužití. Zatímco starý občanský zákoník nijak neošetřoval to, jak blízko společné hranici lze sázet stromy, nový se této záležitosti věnuje.
Viz § 1017: Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
Jako příklad rozumného důvodu pro pokácení stromu nebo jeho nevysazování je v důvodové zprávě uvedena tato situace: Z pohledu vlastníka zemědělského pozemku se jako rozumný důvod dá chápat obava, že vysazené stromy ohrozí v budoucnu podstatnou měrou podzemní vláhu i pod zemědělským pozemkem nebo že ho v budoucnu zastíní. Stejně tak bude mít například vlastník pozemku s domem nedaleko hraniční čáry rozumný důvod bránit se, zasadí-li soused při hraniční čáře například mladý exemplář jírovce maďalu, protože kořeny vzrostlého jedince tohoto druhu mohou dům vážně poškodit.
§ 1017 zmiňuje i místní zvyklosti. Ani ty však nejsou přesně vymezené. Jako místní zvyklost jistě nebude posuzován místní výskyt určité skutečnosti. To, že jeden obyvatel vesnice má strom umístěn v určité vzdálenosti od hranice pozemku, v žádném případě nic nevypovídá o tom, že by ve vesnici byla zavedena určitá zvyklost. O zvyklosti je možné hovořit až v okamžiku, kdy takto bude postupovat větší počet vlastníků – ať už v současné době, nebo v minulosti, neboť i historická praxe, která se osvědčila, může vypovídat o existující zvyklosti v současnosti. Jestli je v konkrétní obci zavedena nějaká praxe, bude ji muset prokázat ten, kdo má zájem na zachování stromu (v případě návrhu souseda k jeho pokácení), respektive ten, kdo chce strom zasadit v určité vzdálenosti, která je kratší než požadavek paragrafu.
Existují 3 základní parametry, podle nichž můžeme orbu dělit:
1) doba orby
letní neboli strnisková, která se provádí po včas sklizených plodinách, jako jsou ozimé směsky, rané brambory, a před setím meziplodin;
podzimní, která slouží pro jarní plodiny, okopaniny, zvyšuje zásoby půdní vláhy, je zpracovaná mrazem, ničí plevel;
zimní, která se provádí výjimečně, a to jen tehdy, když nemůžeme provést podzimní orbu, její nevýhodou je, že ochuzuje půdu o vláhu, zvyšuje zaplevelení, opožďuje termín setí (sázení), půda je po ní nerovnoměrně slehlá; výhodou jedině to, že ji lze použít na mělkých půdách a svažitých pozemcích;
2) hloubka orby
ovlivňuje všechny vlastnosti půdy a dělíme ji na:
mělkou – do 18 cm, vhodná pro štěrkovité půdy;
středně hlubokou – do 24 cm, vhodná ke všem plodinám;
hlubokou – 24–30 cm, vhodná k okopaninám na těžších půdách;
velmi hluboká – nad 30 cm, používá se na velmi utužených půdách, střídá se hloubka orby;
3) způsob orby
závisí na tvaru a velikosti pozemku, na jeho svažitosti, jak je mokrý, dále na termínu orby a použité technice – dle těchto parametrů se pak volí mezi těmito dvěma základními typy:
záhonová orba – používá se na pravidelné pozemky, kdy se pozemek rozdělí na záhony, na nichž se pak provádí orba, a to buď do skladu nebo do rozoru:
do skladu – orba začíná od středu a končí u krajů obdělávaného pozemku, spočívá v tom, že se uprostřed pozemku začne takzvaným rozpichem a další jízdy přikládají půdu směrem ke středu pozemku, takže vzniknou jakési „sklady“;
do rozoru – začíná se orat od okraje obdělávaného pozemku a postupuje se do středu, kde vzniká takzvaný rozor;
orba do roviny – provádí se takzvanými pracáky, tedy pluhy obracecími (pomocí hydrauliky), pojezd je člunkový; orbu začínáme z kraje pozemku a končíme opět u kraje, ale protějšího, tato orba má spoustu pozitiv:
Ve svém příspěvku JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Dostálová.
Mám zasazené tuje ve vzdálenosti 90cm od svého plotu. Sousedka myslí, že vzdálenost je malá. Kde získám informace o skutečně nutné minimální vzdálenosti?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mirek.
Ochranné pásmo sousedních pozemků pro výsev rostlin není zákonem upraveno. Obecně se v těchto případech postupuje podle Občanského zákoníku. Občanský zákoník jako základní pravidlo pro všechny vlastníky pozemků (domů) stanoví, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (prorůstání kořenů, zábor místa, znečištění opadáváním) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Takže, když soused nesouhlasí s výsadbou, tak raději ustupte o něco dále, protože jinak se na to soused bude soustředit a určitě alespoň jednu podmínku z výše uvedeného výčtu jednoho dne porušíte. Určitě to bude stín, kořeny a když nebudete stříhat, tak i prorůstání rostliny za hranici vašeho pozemku. Klidné sousedské vztahy ovlivňují kvalitu vašeho bydlení, proto by jejich udržení mělo mít vždy nejvyšší prioritu.
Nový stavební zákon v tomto mluví velmi jasně: pokud pergola dle § 103 zákona č. 183/2006 Sb. nepřesáhne zastavěnou plochu 25 m² a výšku 5 m, není pro tuto stavbu nutné stavební povolení ani zrychlené řízení v podobě ohlášení stavby. V případě, že pergola splní podmínku stavby, pro kterou není třeba územní souhlas nebo rozhodnutí, platí v tomto případě, že „stavba do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.“
V případě, že některý z bodů není splněn, musíte zažádat o územní souhlas nebo rozhodnutí. Územní souhlas je ošetřen § 96 zákona č. 183/2006 Sb. Tento paragraf obsahuje i výčet dokumentů, které jsou k vydání územního souhlasu potřeba:
doklady prokazující vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem; anebo souhlas podle § 86 odst. 3;
souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě rozhodnutí podle § 169 odst. 3 a 4;
stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem;
souhlasy osob, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu; souhlas se nevyžaduje v případech stavebních záměrů uvedených v § 103, pokud nejsou umístěny ve vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 m;
jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy.
Ve vyhlášce není rozveden důležitý pojem „příslušné výkresy“, který však rozvádí příloha č. 7 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Jedná se o žádost o územní souhlas, který je třeba vyplnit a odnést na stavební úřad, ale také podrobnější seznam příloh, které jsou spolu s žá
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Dobrý den.Chci se zeptat...tuje zasadili moji rodiče před 20ti lety u plotu se sousedy.Nyní nový majitelé sousedního pozemku mají problém s existencí našich tují u plotu.Výška tují je 2metry.Po dvou lezech tuje zkracujeme vždy o cca 30cm na tuto výšku 2metry.Má soused nárok či právo na odstranění tújí?Vše co proroste k sousedovi vždy odstraníme po předchozí domluvě.Za plotem má soused kompost a trávník.Nic jiného.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Soused má právo na užívání svého majetku bez jakékoliv újmy nebo omezení. Vaše túje, ač rostou na vašem pozemku, tak určitě díky své výšce vytváří stín na sousední parcele. To způsobuje újmu a omezení ve využívání prostoru v bezprostřední blízkosti hranice pozemku. Pokud je situace kritická a soused nutně potřebuje pro využití svého pozemku sluneční svit, tak nezbude nic jiného, než túje více zkrátit a nebo je přesadit o kus dál, aby při jejich současné výšce vrhaly stín pouze k hranici vašeho pozemku, měřeno v době zimního období.
Katastr nemovitostí ve Slovenské republice funguje obdobně jako u nás. Návod, jak se na něj podívat, můžete vidět v našem článku Jak to má s nahlížením do katastru nemovitostí Slovenská republika. Využívá obdobné aplikace jako v naší republice, kdy je možné dohledat informace o vlastnictví parcel, staveb, jednotek a práv stavby evidovaných v katastru nemovitostí.
V naší poradně s názvem HLEDÁNÍ POZEMKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Kemza.
Pozemek dle jména v obci Tři Dvory
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Katastrální úřady poskytují výstup z katastru nemovitostí - tzv. přehled vlastnictví. Přehledem vlastnictví se rozumí tiskový výstup vytvořený pro zadanou osobu v rámci územní jednotky (tedy i celé ČR), jehož obsahem je výčet katastrálních území s uvedením čísel listů vlastnictví, na kterých má zadaná osoba zapsáno vlastnické nebo jiné věcné právo, případně, že k zadané osobě v katastru žádné takové právo evidováno není. Na přehledu budou uvedena jak jednotlivá katastrální území, tak čísla listů vlastnictví pro každé katastrální území.
Při žádosti se ověřuje totožnost žadatele. Jde to samozřejmě zařídit osobně i poštou či datovou schránkou, jen je při tomto podání třeba vyřešit prokázání totožnosti. Přehled vlastnictví lze získat také prostřednictvím zřízené služby Dálkového přístupu https://www.cuzk.cz/%E2%80%… .
Prokázání totožnosti při osobním podání
V případech, kdy je žádost o poskytnutí přehledu vlastnictví nebo údajů ze sbírky listin podána osobně na katastrálním úřadě, bude proto katastrální úřad po žadateli požadovat, aby předložil doklad totožnosti.
Prokázání totožnosti při jiném než osobním podání
V případech, kdy žádost není podána osobně nebo prostřednictvím datové schránky, bude katastrální úřad totožnost žadatele považovat za zjištěnou, pokud žádost bude opatřena úředně ověřeným podpisem žadatele, jde-li o fyzickou osobu, úředně ověřeným podpisem fyzické osoby, která jedná za žadatele.
Z výše uvedeného vyplývá, že o přehled vlastnictví může žádat kdokoliv, kdo prokáže svoji totožnost, není třeba prokazovat právní zájem ani jednat na základě plné moci. Pokud se o přehled vlastnictví žádá osobně, je vyhotoven na místě. Stačí navštívit jakékoli katastrální pracoviště.
Osobu je třeba co nepřesněji identifikovat, nejjednodušeji samozřejmě pomocí rodného čísla. Poplatek za vydání přehledu vlastnictví činí 50 Kč za každou stránku A4 a hradí se buď v pokladně katastrálního pracoviště a nebo na výzvu k zaplacení, kterou katastrální úřad zašle po obdržení žádosti.
Chcete-li informace o pozemku, uděláte nejlépe, když osobně návštívíte nejbližší katastrální pracoviště. Seznam pracovišť i s adresami najdete zde: https://www.cuzk.cz/Urady/K…
Další možnost je poslat žádost s úředně ověřeným podpisem na katastrální úřad do Prahy. Adresa je Katastrální úřad pro hlavní město Prahu
Pod sídlištěm 1800/9
Kobylisy
18214 Praha 8
ID datové schránky: qjfadtx
Nahlížení do katastru nemovitostí je ze zákona bezúplatné, tudíž zcela zdarma. Nahlížení do katastru nemovitostí online je v provozu od roku 2004 a grafická mapa je dostupná od roku 2008. S touto aplikací je nahlížení do katastru nemovitostí dostupné na internetu, nahlížení je zdarma a nevyžaduje registraci, proto jsou veškeré výstupy pouze orientační a nelze jejich přesnost vymáhat. Aplikace umožňuje získávat některé vybrané údaje týkající se vlastnictví parcel, staveb, jednotek a práv stavby evidovaných v katastru nemovitostí a dále informace o stavu řízení založených na katastrálním pracovišti pro účely zápisu vlastnických a jiných práv oprávněných subjektů k nemovitostem v České republice, nebo pro účely potvrzování geometrických plánů a také zobrazení mapy. Online nahlížení do katastru nemovitostí naleznete na stránkách Katastrálního úřadu. Možnosti výstupů jsou však proti dálkovému přístupu do katastru nemovitostí omezené. Výpis z katastru nemovitostí a některé další výstupy aplikace nahlížení do katastru nemovitostí zdarma neumožňuje, ale lze v aplikaci provést jejich nákup a platbu uskutečnit prostřednictvím platebního portálu.
Zobrazení požadované mapy v aplikaci:
Klikněte na odkaz „Zobrazení mapy“ v horní liště a dostanete se na stránku s mapovými podklady evidovanými Katastrálními úřady České republiky.
Kolečkem myši můžete mapu zvětšit / přiblížit a vidět tak jednotlivé parcely.
Pokud chcete zobrazit informace o parcele, vyberte ze spodního menu nástroj s označením KN. Tím se změní ikonka kurzoru na otazník a klikem na konkrétní parcelu můžete vidět některé informace o ní.
Pokud chcete vidět všechny veřejně dostupné informace o zvolené parcele, musíte opsat kód z rozmazaného obrázku a odeslat ho.
Někdy se stane, že se po zvolení správného nástroje a kliku na parcelu nezobrazí očekávané informace. Je to proto, že ve svém prohlížeči máte zakázána vyskakovací okna. Povolte vyskakovací okna.
V mapě lze měřit vzdálenosti, plochu či měnit měřítko dle potřeby.
Přes mapu můžete snadno dohledat i další informace, jako je například vlastník nemovitosti, výměra, číslo listu vlastnictví (LV), způsob ochrany nemovitosti, seznam BPEJ (bonitované půdně ekologické jednotky) a další údaje.
V naší poradně s názvem JAK NAHLÍŽET DO KATASTRU NEMOVITOSTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Beluš.
Dobrý den.Chtěl bych vědět zda po mé zesnulé matce nebyly nějaké pozemky.
Jméno mé matky bylo .Anděla Kreislová-Belušová.Narozena 18.9.1934.Vrbice okr.
Rakovník.
Děkuji.Beluš.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Zda-li zesnulý člověk vlastní nějaké nemovitosti včetně pozemků, se s jistotou dozvíte v dědickém řízení u notáře. Notář je odměněn procenty z veškerého majetku zesnulého a má tedy motivaci dohledat všechen majetek. Notář může nahlížet do všech úředních majetkových registrů, jako jsou banky, evidence vozidel a katastr nemovitostí. Pokud se v dědickém řízení neobjevily žádné pozemky, tak s jistotou nikde zesnulý člověk nefiguruje jako vlastník. Katastrální úřad může reagovat i na vaši žádost o výpis všech nemovitostí, u kterých eviduje vlastnictví dotazovaného člověka. Ovšem k jejich převodu na dědice může dojít opět jen na základě dědického řízení u notáře.
Katastr nemovitostí (KN) je soubor údajů o nemovitostech v České republice, zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení. Součástí katastru je evidence vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem podle zvláštního předpisu a dalších práv k nemovitostem podle katastrálního zákona.
Katastr je zdrojem informací, které slouží k ochraně práv k nemovitostem, pro daňové a poplatkové účely, k ochraně životního prostředí, zemědělského a lesního půdního fondu, nerostného bohatství, kulturních památek, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a statistické a pro tvorbu dalších informačních systémů.
Rozsah a podmínky poskytování údajů z katastru nemovitostí se řídí vyhláškou č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí, v platném znění. Mimo obvyklých forem vydávání informací, výpisů, opisů a kopií, dostupných přímo na katastrálních pracovištích, poskytuje ČÚZK některé výstupy rovněž prostřednictvím veřejné sítě Internet. Jsou to bezplatná aplikace „Nahlížení do KN“ (omezený rozsah informací, zdarma), placená aplikace „Dálkový přístup k datům KN“ nebo aplikace „Webové služby dálkového přístupu“.
Resortní organizace zajišťují řadu dalších datových služeb. Jde například o poskytování dat KN v elektronické podobě (tyto výstupy z databází katastru nemovitostí lze získat pouze za legislativně stanovených podmínek). Daty v elektronické podobě se rozumí data KN ve stanovených výměnných formátech, obsahující údaje souboru popisných informací (SPI), digitální katastrální mapy (DKM) a rastrová data skenovaných katastrálních map. Tato data poskytují v rámci své působnosti jednotlivá katastrální pracoviště. Výstupy přesahující rámec jednoho katastrálního pracoviště zajišťuje ČÚZK, odbor služeb uživatelům.
Zvláštní službu představuje poskytování přehledu vlastnických a jiných práv k nemovitostem evidovaným pro fyzické nebo právnické osoby v rozsahu celé ČR. Pro žadatele, kteří mají ze zákona nárok na bezplatné poskytnutí těchto informací, zajišťuje tuto službu ČÚZK, odbor služeb uživatelům. Pro ostatní zájemce poskytují tuto službu za úplatu všechna katastrální pracoviště v úředních hodinách.
Působnost katastrálního úřadu vykonává katastrální pracoviště v územním obvodu, který je zveřejněn Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním sdělením ve Sbírce zákonů.
Co vlastní někdo jiný, je možné zjistit nahlížením do katastru nemovitostí, ale musíte zadat k vyhledávání přesné údaje, například číslo parcely, stavby, jednotky, práva stavby, řízení, mapy, LV a katastrálního území. Poté se vám načtou potřebné údaje. Katastr nemovitostí České republiky je veřejným souborem údajů o nemovitostech v České republice, zahrnující jejich popis, soupis, geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem. Řídí se zákonem č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Jeho součástí je evidence vlastnických, jiných věcných práv a dalších zákonem stanovených práv k těmto nemovitostem. Katastr nemovitostí je zdrojem informací, které slouží k ochraně práv k nemovitostem, pro daňové a poplatkové účely, k ochraně životního prostředí, zemědělského a lesního půdního fondu, nerostného bohatství, kulturních památek, dále pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a statistické a pro tvorbu dalších informačních systémů. Je veden jako informační systém o území České republiky převážně počítačovými prostředky. Problematika zápisu věcných práv do katastru nemovitostí a zásady, kterými se katastr řídí, jsou součástí nového občanského zákoníku.
Nejdříve musíme podle zákona najít odpovědného projektanta, který vypracuje projektovou dokumentaci a který pak odpovídá za správnost, celistvost, úplnost, bezpečnost a proveditelnost stavby. Odpovídá rovněž za technickou a ekonomickou úroveň projektu, včetně vlivů na životní prostředí.
Projektovou dokumentaci, jež zahrnuje i dokladovou část (například stanoviska dotčených orgánů), následně posoudí stavební úřad. Pokud je garáž na našem vlastním pozemku a bude sloužit pouze nám, končí celý oznamovací proces povinností stavebníka oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním stavby.
Mezi základní podmínky umístění garáže patří to, že musí být postavena ve vzdálenosti minimálně 1,5 metru od sousedního pozemku rodinného domu (nachází-li se za plotem pozemek jiný, vzdálenost se dodržet nemusí, vždy ale záleží na konkrétním případu).
Rozhodně stavíme s rezervou, bylo by totiž krátkozraké stavět malou garáž jen proto, že právě vlastníme malé auto. Do garáže se vejde ještě třeba motorka, jízdní kola, sportovní náčiní a skříně na nářadí. Podmínky pro stavbu malých a velkých garáží se liší, přičemž limit je 25 m². Většina dnešních garáží tuto hranici přesahuje.
Malou garáž do 25 m² (na motorku a kola nebo sloužící jako sklad nářadí a podobně) lze na pozemku umístit jen na základě územního souhlasu. Pro jeho vydání musí být prokazatelné, že stavbě nic nebrání (stavba je v souladu s územním plánem, dotčené orgány mají souhlasné stanovisko, všichni účastníci stavebního řízení se stavebním záměrem souhlasí). Poté může stavební odbor vydat územní souhlas dle § 96 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů.
Garáž větší než 25 m² se nejprve musí na pozemek potenciálně umístit. To je úkolem územního rozhodnutí. Potom přichází na řadu stavební povolení. Územní rozhodnutí a stavební povolení lze sloučit a požádat o ně najednou tehdy, když jsou podmínky území jednoznačné. To znamená, že je vše vyřešeno a stavbě nic nebrání: k pozemku se nevážou žádné výjimky; je vyřešen přístup na komunikaci; se stavbou souhlasí sousedi i všechny dotčené orgány; pozemek se nenachází v památkově chráněném území nebo v chráněné krajinné oblasti (a pokud ano, pak odbor památkové péče či příslušný odbor chráněné krajinné oblasti se stavbou souhlasí). Jestliže podmínky území jednoznačné nejsou (například technicky nelze dostát požadavku umístění garáže 1,5 m od hranice pozemku), musí se nejdříve projednat a udělit výjimka o Obecné technické požadavky na výstavbu ve znění pozdějších předpisů , poté přijde na řadu územní řízení a následně stavební povolení.
Garáže můžeme rozlišovat podle toho, z jakého materiálu jsou postaveny, jedná se tedy o garáže zděné, betonové, montované, montované zateplené.
Rozměry garáže se stanovují na základě potřeb zákazníka, přičemž nejmenší rozměr garáže je 5020 x 2900 x 2160 mm (délka x šířka x výška).
Ve svém příspěvku KOLAUDACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
co je třeba ke kolaudaci při změně užívání obchodu na byt?děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ehlová Antonie.
Dotaz : Před 50 lety byla povolena stavba chaty, na našem pozemku, zahradě,
Bosonohy. MNV je zrušeno, listy k povolení otec někomu na úř. /zemřelý/ - založil, a my je nemáme.Chceme napravit rozpor se staveb. zákonem.
Chceme zkolaudovat chatu, ale nevíme, zda stále platí staré nařízení, v chatě 4x4 musí být před kolaudací WC s žumpou bez přepadu,. My máme WC vedle chaty
jako na zahradě - s kádí, kterou vyčerpáváme, jelikož jsme tam občas.
Prosíme kvůli tomu, že chceme to jako spoluvlastníci dát dodatečně dle nových nařízení do pořádku, neboť matka již je neschopna a nyní jsem se o tom dověděla, že je nezkolaudovaná v nepořádku, jako spoluvlastnice, matka mě jako dítě neinformovala.
Kam se obrátit, na staveb. úř. do Bosonoh, nebo na Mag. Brno 1, nebo Katastrál. Brno? Děkujeme , velmi , velmi spěvhá ..... Co k tomu doložit, a
jaké je to WC s přepadem,.......nepropustnou žumpou????
Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem.
Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.
§ 1017
Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.
Vlastníkem přípojek může být osoba odlišná od vlastníka pozemku, na kterém jsou přípojky umístěny. To může představovat problém při majetkoprávních dispozicích (převodech) s pozemkem, v němž jsou uloženy přípojky, které slouží budově na pozemku umístěné. Nelze totiž vždy spoléhat na to, že přípojky budou ve vlastnictví vlastníka pozemku. V takovém případě by nemohly být ani platně převedeny při převodu pozemku, v němž jsou umístěny, a to i přesto, že do převodní smlouvy již není nutné výslovně zahrnout vůli k jejich převodu. Vlastníkem elektrické přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO U SOUSEDSKÉ HRANICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luboš Pařízek.
Dobrý den ,
chtěl bych se touto cestou zeptat , jaké je ochranné pásmo od sousedské hranice pro různou výsadbu jako jsou třeba ovocné stromy , vrby nebo túje a různé
listnaté dřeviny které se používají jako živý plot . Na fotce vidíte rozrostlou
okrasnou vrbu , živí plot z listnáčů a za ním těsně u hranice zasadila sousedka ještě třešeň a ta až bude v kondici , tak nám jednak bude clonit na pozemek , jednak se o tyto dřeviny absolutně nestará v období střihání a jednak mám na pozemku na podzim hromady listí . O dřeviny se ze střiháním musím starat já ze svého pozemku jinak bych se snad už asi nedostal s autem do garáže . Budu rád když mi pomůžete a napíšete jaká je ta vzdálenost od hranice ( pokud tedy nějaká existuje) a jaké jsou povinnosti když mě voda ze střechy jejího kotce na psa teče
přímo na můj pozemek a podmáčí nám základy garáže .
Předem děkuji za Vaší odpověď
S pozdravem Pařízek
V České republice správu údajů o tuzemských nemovitostech, jejich soupis, popis a geometrické a polohové určení zajišťuje Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK), respektive jeho krajské katastrální úřady. Součástí údajů spravovaných katastrem nemovitostí je také evidence vlastnických a jiných věcných práv a dalších, zákonem stanovených práv k těmto nemovitostem. Katastr nemovitostí je zdrojem informací pro řadu subjektů. Slouží například k ochraně práv k nemovitostem, pro daňové a poplatkové účely, k oceňování nemovitostí. Základní územní jednotkou je katastrální území.
Údaje z katastru nemovitostí dříve poskytovala pouze jednotlivá pracoviště katastrálních úřadů. Od začátku roku 2007 mohou na základě zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, vydávat výpisy z katastru nemovitostí vedle katastrálního úřadu rovněž obecní úřady, úřady městských částí, krajské a matriční úřady, notáři, Česká pošta a Hospodářská komora ČR.
Předmětem evidence v katastru nemovitostí jsou pozemky v podobě parcel (označené parcelním číslem), budovy spojené se zemí pevným základem (budovy, kterým se přiděluje popisné nebo evidenční číslo, nebo budovy, kterým se popisné nebo evidenční číslo nepřiděluje a které nejsou příslušenstvím jiné stavby evidované na téže parcele), byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního zákona v budovách, rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, které budou podléhat evidenci. Evidují též přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť, pokud jsou spojené se zemí pevným základem.
Informace o vlastníkovi získáte na stránkách Katastrálního úřadu. Můžete si vybrat, zdali chcete vyhledat vlastníka parcely, stavby nebo bytové jednotky. Jakmile máte zobrazenu parcelu, stavbu nebo byt jejíhož vlastníka chcete dohledat, opište z obrázku kód pro zobrazení vlastníka a odešlete jej. Pokud jste kód opsali správně, což někdy může být náročné, zobrazí se vám všechny dostupné informace k danému objektu. Mezi tyto informace patří:
Jména a adresy vlastníků a jiných oprávněných osob;
Vlastnické právo a podíl;
Omezení vlastnického práva (nejčastěji zástavní právo smluvní a věcná břemena);
Jiné zápisy;
Řízení, v rámci kterých byl k nemovitosti zapsán cenový údaj;
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri.
v r.2006 jsem koupil chatu se zahradou cca 550m2. rozhodl jsem se ze mezi sousedy,(kde jiz meli na hranici plot, resp. sloupky s lanem)vysadim tuje. zacal jsem vysazovat a soused nic nenamital ani neprotestoval. poridili jsme si maleho psika ktery mezi tujemi obcas k sousedum utikal. asi pred 2 lety jsem se proto rozhodl ze na ty jejich sloupky s lanem pripevnim 1m vysoky drateny plot. soused opet nic nerikal ani nenamital tak jsem plot dokoncil.
v posledni dobe sousedi namitaji ze se jim spatne pleje trava mezi plotem a tujemi ze jsem mel tuje vysadit 1.5m
od hranice pozemku. rikal jsem ze kdyby tenkrat rekli ze to mam vysadit dale od hranice tak bych to urcite udelal.
podotykam ze tuje jsou cca 2m+ vysoke a striham je i z jejich strany aby nepresahovaly pres ten plot. neni to vyhrocena situace ale sousedi se sem tam zminuji.
vidite zde nejake reseni? ja bych mel tato:
1.zrusit ten drateny plot
2. vyrubat cca 80tuji
3. udelat gesto a dat sousedum tu cast pozemku tedy posunout hranici smerem k memu
diky za info jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Z vašeho textu je patrné, že jste muž činu a při pracích na svém vás moc nezajímá okolí. Tak tomu bylo při výsadbě tújí i při instalaci pletiva na cizí sloupky. V obou případech jste pouze očekával reakci, ale aktivně jste nikoho se svými záměry předem nekonfrontoval. To nyní vyústilo v situaci, kterou zažíváte. Sousedé jsou naštěstí tolerantní a jenom občas brblají, jak píšete. Nicméně vám dali jasně najevo, co je v souvislosti s vašimi tújemi trápí, a to je ztížená možnost pletí trávy. A pokud zmiňují vzdálenost od hranice pozemku, tak tím zároveň nepřímo říkají, že jim vadí i vysoký vzrůst tújí.
Co s tím dělat? Sednout si jako rozumní lidé a vyříkat si co vše sousedé vidí jako problémové a pak se aktivně na odstranění problému podílet. Pokud jde o ztíženou možnost pletí, tak navrhnout, že o tento kus povrchu se postaráte, aby tam nerostla žádná tráva, což docílíte herbicidem nebo vhodnou půdokryvnou ušlechtilou rostlinou. Pokud vadí výška tújí, tak provést jejich sestřih, aby byly uvedeny do výšky, která bude akceptovatelná pro vaše sousedy. Toto je mnohem levnější a příjemnější řešení, než kterýkoliv z vámi uváděných tří návrhů. Základem je komunikace a utužování dobrých sousedských vztahů. Pokud s tím máte problém, prodejte to a najděte si parcelu kdekoliv na samotě.
Nahlížení do KN je volně přístupné všem uživatelům internetu, nevyžaduje žádnou registraci a je bezplatné. Možnosti výstupů jsou však oproti aplikaci „Dálkový přístup do KN“ omezené. Výpis z katastru nemovitostí a některé další výstupy aplikace „Nahlížení do KN“ zdarma neumožňuje, ale lze v této aplikaci provést jejich nákup. Platba je realizována prostřednictvím platebního portálu.
Katastr lze prohledávat mnoha způsoby. Pokud jde o online prohlížení, tak lze vyhledávat podle parcely, stavby, jednotky, práva stavby, řízení, mapy, listu vlastnictví a katastrálního území. Po přesném vyhledání je možné zjistit i majitele daného pozemku. Ovšem samotné hledání podle majitele umožněno není. Pro rozšířené možnosti dálkového přístupu je potřeba se zaregistrovat, a to přímo na dotyčném katastrálním úřadě, který náleží k vašemu kraji. Pro vyhledání bližších informací je vždy nutné znát potřebné informace pro hledání, následně je již hledání snadné.
Vlastnická práva ke všem svým nemovitostem je možné zjistit na katastrálním úřadu nebo pomocí dálkového přístupu.
Vyhledávání podle jména v aplikaci „Nahlížení do KN“ nelze, toto je možné pouze v placené aplikaci.
Chcete-li zjistit rozsah svého nemovitého majetku, je to možné učinit osobně na katastrálním úřadu nebo pomocí dálkového přístupu. V bezplatné aplikaci „Nahlížení do KN“ toto není možné. A rovněž zjištění rozsahu cizího majetku (nemovitého) nelze provést v aplikaci „Nahlížení do KN“ podle jména, ale pouze na katastrálním úřadě, a to na základě rozhodnutí soudu.
Pokud si chcete prověřit cizí majetek v bezplatné aplikaci, musíte znát buď číslo parcely, číslo pozemku, katastrální území, list vlastnictví, nebo si otevřít přehledovou mapu a pozemky si vyhledat slepě na mapě a následně si o nich zjistit informace o vlastnických vztazích. Až zjistíte požadovaného vlastníka, je možné podle listu vlastnictví v daném katastrálním území dohledat veškerý jeho nemovitý majetek.
Ve svém příspěvku ČMELÁČÍ NÁSADA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Kratochvíl.
21.01.2020
Vážení dovolil bych požádat o radu či informaci, KDE je možno zakoupit "čmeláčí násadu", popřípadě i s čmelínem. Mám na přehradě u Chebu chatu i se zahrádkou a v okolí je minimum včel. Rád bych, aby ovocné stromy a keře byly opylovány, včetně parcel mých sousedů.
Vřelé díky za radu či informaci, V.Kratochvíl
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Často se stává, že s nákupem nové nemovitosti si nový majitel zakoupí i studnu, která se nachází na jeho pozemku. Pak řeší otázku, jestli se taková kamenná studna musí někam hlásit, jestli jsou na ni potřeba nějaká povolení a zaplatit nějaký poplatek. U již existujících studní platí, že pokud byly vyhloubeny před rokem 1955 a novým majitelem je fyzická osoba (ne právnická), není potřeba žádné povolení a povolení k odběru vody ze studny získává majitel automaticky. Stáří studny je potřeba doložit pro přípravnou kontrolu, nebo třeba pro budoucí prodej pozemku (jinak se stáří dokládat nemusí). Jako doklad stáří stačí letecký snímek, stará mapa, kupní smlouva, nebo i svědectví s čestným prohlášením notářsky ověřeným. Pokud ale byla studna vybudována po roce 1955 a v povolení, které má majitel k dispozici není uvedeno, k jakému účelu je studna využívána, je nutné požádat o prodloužení povolení. K žádosti o prodloužení povolení k odběru vody je potřeba zajistit kopii stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí a platné povolení k nakládání s vodami. V dalším případě je nutné zažádat o nové stavební povolení (i v případě pokud povolení předcházející majitel ztratil a originál se nenachází v archivu vodoprávního úřadu), tato varianta je ale dražší a také administrativně a časově náročnější. Je potřeba mít také na paměti, že odebírat vodu bez vydání příslušného povolení se majitel vystavuje pokutě ve výši 50 000 Kč. Od roku 2007 je k této žádosti potřeba přiložit i stavební povolení, hydrogeologický posudek a projekt. Vše ještě musí být završeno kolaudací této stavby. Pokuta uživateli studny nehrozí, pokud vodoprávní úřad sám (a na své náklady) nedokáže, že studna (vybudovaná po roce 1955) byla vyhloubená načerno a s úmyslem obejít úřady (pokud takovou studnu odhalí při kontrole , může kromě pokuty uložit i nezbytné odstranění stavby). I tak se ale majitel stejně nevyhne tomu, že musí žádat o příslušné povolení.
Pokud koupíme pozemek se studnou, kterou nehodláme využívat, je potřeba, aby bylo hned na první dojem jasné, že je studna nefunkční (ve studni nesmí být rozhodně instalované čerpadlo, nebo pumpa, je ale možné čerpat ze studny vodu ručně třeba vědrem), k tomu je dobré mít notářsky ověřené čestné prohlášení nebo notářsky ověřené svědectví třeba souseda.
Plot je doplňkovou, poměrně jednoduchou stavbou na hranici území různých vlastníků, tedy různých zájmů. Z hlediska stavebně právního je s ní však spojeno mnohem více problémů, než by se na první pohled mohlo zdát. Stavební zákon stanoví jen v hrubých obrysech, jakým způsobem mají postupovat stavební úřady, proto se jejich praxe liší podle místních podmínek, zvyklostí a potřeb. Přitom jsou tyto postupy někde upraveny obecními vyhláškami, jinde nikoliv.
Dříve platilo, že vlastník pozemku odpovídá za postavení plotu po pravé straně při pohledu od veřejné komunikace a tento mu patří. V současné době takové obecné ustanovení neplatí, stavební zákon otázku vlastnictví neřeší. Jsou tedy v zásadě tři možnosti. Buď po vzájemné dohodě mezi sousedy není žádný plot, obvykle to bývá mezi pozemky mimo zástavbu v obci. Mít plot totiž není podle zákona obecnou povinností, nařizován je pouze ve vymezených případech. Druhou možností je, že sousední pozemky odděluje jeden plot. Vlastníkem je pak jeden ze sousedů, nejčastěji ten, který ho postavil, mohou ho však vlastnit společně. V tom případě je důležitá dohoda o jeho údržbě. Spíš absurdní možností jsou dva ploty na téže hranici. Stává se to naštěstí jen výjimečně, když se sousedé nedokážou dohodnout.
Doporučený postup při přípravě výstavby plotu:
ověřit si hranice svého pozemku na katastrálním úřadě;
zajít za sousedem a seznámit ho se svým záměrem;
zjistit podmínky pro výstavbu plotu do ulice – předpisy, zvyklosti;
zajít na stavební úřad s dobře ujasněným záměrem – přesné vymezení místa, skica;
pracovník úřadu poradí, co všechno je třeba předložit k vydání územního souhlasu podle ustanovení § 96 odst. 1 stavebního zákona (zákon 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu): obvykle technický popis či nákres, souhlas souseda, prostupy přípojek, vyjádření správců dotčených inženýrských sítí a Policie ČR a v některých případech i souhlas památkářů;
se sousedem si ujasněte, jak bude vypadat plot směrem na jeho pozemek, zavedená praxe je, že líc plotu (ta hezčí strana) se orientuje k sousedovi;
podat žádost o územní souhlas s vyžadovanou dokumentací, kterou nemusí vypracovat k tomu oprávněná osoba;
stavební úřad by měl do 30 dnů vydat sdělení o územním souhlasu, po jeho doručení vám vzniká právo začít s realizací plotu;
práce je nutné zahájit do 12 měsíců od vydání územního souhlasu, pak ztrácí platnost; nejpozději v tuto chvíli se se sousedem dohodnout o údržbě plotu, především o přístupu na jeho pozemek za tímto účelem, nejlépe písemně.
