Celer má dlouhou vegetační dobu, proto je potřeba sazenice předpěstovat včas. Únorový či nejpozději březnový výsev platí pro celer bulvový, listový i řapíkatý. Drobná semena celeru klíčí dva až tři týdny při teplotě mezi patnácti až dvaceti stupni. Semena si udržují klíčivost tři až pět let, můžete si jich proto bez obav naset jen takové množství, jaké potřebujete. Zbytek si uschovejte pro příští sezonu.
Po vzejití nenechte celer přeschnout, semenáčky jsou velice drobné, a tím pádem i jemné a choulostivé. Zahuštěný porost je potřeba přepíchat a rozsázet sazenice poprvé do sponu asi třikrát dva centimetry a nechat je zesílit. Silnější sazenice s pěknými pravými listy postupně přesazujte do kelímků nebo sadbovačů. Kořínky zkraťte sazeničkám asi o třetinu, vytvoří si pak bohatší kořenový systém.
Dlouhou vegetační dobu, která je cca 140 dnů, zkracujete celeru předpěstováním, sazenice ale nemusíte nutně pěstovat ve vytápěném pokoji. Pro předpěstování až do doby výsadby je vhodný skleník či zimní zahrada, kde je dostatek světla (sazenice zůstanou nižší a silnější) a kde teploty neklesnou pod deset stupňů.
Nachladnou-li sazenice celeru, vyběhnou po výsadbě do květu a nevytvoří bulvy, projdou totiž obdobím takzvané jarovizace, která urychlí jejich vývoj. Dvouletá rostlina, která kvete a vytváří semena v druhém roce po výsevu, se v tomto případě chová jako jednoletá a kvete v roce výsevu. Tomu věnuje veškerou energii, takže se nedočkáte sklizně.
Celer na venkovní záhony nevysazujte dříve než po polovině května. Máte-li koncem dubna uvolněné pařeniště, kde je zem prohřátá, můžete pod sklo vysazovat. Celer by měl být před výsadbou otužilý větráním a opět s kořínky asi o třetinu zkrácenými. Má-li sazenice více než tři listy, můžete vnější přebytečné odstranit. Sazenice celeru sázejte pečlivě, tak aby srdéčko nebylo v zemi. Celer se pak deformuje a místo bulvy tvoří jen množství dužnatých kořenů. Spon pro výsadbu se u jednotlivých druhů příliš neliší.
U bulvového celeru je vhodná vzdálenost v řádku i mezi řádky padesát centimetrů, listový celer má mít spon třicet pět krát čtyřicet centimetrů. O něco menší vzdálenost pak nechte řapíkatým celerům, které se sázejí do brázd hlubokých kolem dvaceti centimetrů. Zjednoduší se pak práce s přihrnováním řapíků k bělení a nepoškozuje se kořenový systém rostlin. Po výsadbě musí přijít vydatná zálivka a nic nezkazíte, pokud záhon přikryjete netkanou textilií.
Celer je náročný na živiny a obsah vápna v půdě. Během vegetace je potřeba ho přihnojovat vícesložkovým hnojivem. Například hnojivo na kořenovou zeleninu je vyhovující. Bulvový celer vyžaduje dostatek vláhy a prospívá v hlinitý
V naší poradně s názvem SAZENICE VINNÉ RÉVY PLAČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denny.
Kdy je nevhodnější doba pro sázení vinné révy?
zakoupil jsem v srpnu sazenici, mám ji hned zasadit nebo uskladnit do sklepa a sázet na jaře?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba pro sázení vinné révy je v dubnu a květnu. Kontejnerové sazenice je nejlepší sázet až do léta. Přestože lze vinnou révu sázet i v létě a na podzim, nově vysazená réva by mohla v zimě utrpět poškození mrazem a vlhkostí. Pokud jste tedy koupil sazenici teď v plném letním proudu, tak ji zasaďte co nejdříve na své stanoviště, aby měla čas zakořenit, než skončí vegetační období. Na zimu nezapomeňte rostlinu dostatečně přihrnout živým kompostem, který tlením stále vytváří teplo a ochrání tak novou sazenici před mrazy výkyvy vlhkosti.
Minule jste nám podrobně vysvětlila, jak založit vinici, jak provést výsadbu a jak se o mladé keře starat. Kde získáme sazenice?
Většina zájemců o výsadbu vinic si sadbu koupí; ti, co chtějí vysazovat větší výměru vinic, si ji raději předem objednají u školkaře. Školkaři, jakožto výrobci sazenic, si musí nejprve zajistit zdravý školkařský materiál, tzn. podnože a rouby příslušných odrůd. Garanty za množství a hlavně kvalitu školkařského materiálu jsou tzv. udržovatelé, většinou šlechtitelé, kteří mají dostatečně velké výsadby jednotlivých odrůd a provádějí na nich negativní selekci. To znamená, že vyřazují keře, u kterých se vyskytnou virová či jiná onemocnění, přenositelná tímto materiálem. Touto činností garantují, že rostlinný materiál, který od nich odchází, je zdravý.
Podnožová réva:
Kontroluje to ještě někdo?
Ano, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, zkráceně ÚKZÚZ. Takže školkařům můžeme důvěřovat. Školkaři pak produkují vlastní révové sazenice. Jde o poněkud komplikovaný proces. Nejprve odstraní všechna očka z podnoží a rouby rozstřihají na jednooké části. Pak spojí podnože a rouby – jde tedy o roubování, i když vinaři pro tento krok používají historický výraz: „štěpování“. Je možné to dělat anglickou, čili jazýčkovou kopulací – to je vhodné jen pro malé partie, protože je to časově náročná práce a ještě k tomu se to musí umět. Ve školkách se proto místo nožů používají štěpovací strojky, které nařezávají určitým způsobem, kdy vzniká řez ve tvaru řeckého písmene omega. Ve srovnání s ručními štěpaři jsou štěpovací strojky mnohem výkonnější, a dokonce umí zasouvat rouby do podnoží.
Spojení podnože a roubu štěpovacím strojkem:
Ať už se provádí štěpování ručně nebo strojově, místo spojení se ihned naparafínuje, aby spoje nevysychaly. „Štěpovance“ (podnože spojené s rouby) se ukládají do beden, ve kterých ve vhodnou dobu následuje proces stratifikace. Tím se rozumí, že štěpovanci jsou po určitou dobu vystaveni vyšším teplotám (okolo 30 °C), aby se začal vytvářet kalus – pletivo, jehož prostřednictvím obě části spolu srostou za zvýšených vlhkostních podmínek. Tvorba kalusu se musí kontrolovat. Později začínají rašit očka na roubech – to je signál pro snížení teploty prostředí. Jakmile se vytvoří kalus po celém obvodu štěpovaného místa, stratifikace je ukončena.
Naparafínované vrcholky roubovanců ve stratifikačních bednách:
Při stratifikaci tedy obě části srostou. Narostou při ní už i kořeny?
Mohou narůst, ale nemusí. Pokud ano, bývá to jen pár kořínků, které by rostlinu určitě nevyživily. Proto štěpovance čeká ještě jedno vegetační období, které tentokrát strá
Plevelům se na povrchu té nevyhnojené půdy tolik dařit nebude, zatímco réva bude mít lepší podmínky. Musí se sazenice na výsadbu nějak připravit?
Záleží na tom, jak je připravená z révové školky. Sazenice při vyorávání ze školky mají dlouhé kořeny a na vrcholu dobře vyzrálý delší letorost – jak to nařizuje vyhláška o sadbě. Některé školky však pro zákazníky sazenice předem částečně upravují tak, že výhon zakrátí nanejvýše na dvě viditelná očka a celou vrchní část sazenice včetně místa srůstu podnože a roubu zaparafínují. To pak umožní výsadbu tzv. „na vysoko“, kdy místo srůstu bude trvale nad povrchem půdy a nebudou se tak vyvíjet rosné kořeny. Ty je totiž nutné v prvních letech odstraňovat nůžkami, aby se nestalo, že sazenice „zpravokoření“. Tím by se eliminovala ochranná funkce podnože před mšičkou révokazem, jak jsme o tom mluvili v lednu. Odstraňování rosných kořenů se odborně nazývá „ramování“.
Pokud sazenice ze školky zakrácené a naparafínované nejsou, musí se odstřihnout na dvě očka před výsadbou a musíme je vysadit hlouběji, aby místo srůstu (parafínem nechráněné) nevysychalo. Pak se ovšem ramování nevyhneme. Kořeny se zakracují tak, aby se bez problémů vešly do jamky a neměly tendenci se obracet nahoru – pak by nerostly. Obvykle je to na šířku dlaně, tady asi na 8 – 10 cm. Tyto úpravy se dělají bezprostředně, nejvýše den před výsadbou, a sazenice se pak na několik hodin, nejlépe přes noc, namočí, aby nasály vodu.
V naší poradně s názvem SUCHÁ SKVRNITOST LISTŮ BOBKOVIŠNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Adámková.
Dobrý den,
prosim o radu. Asi před měsícem jsem koupila a zasadila
bobkovišeň do zeminy pro okrasné dřeviny. Je jich patnáct v řadě, jsou na jižni straně kde je hodně slunička. Asi před 4 dny se začaly na některých bobkovišních dělat hnědé listy. Viiz foto
Poradíte mi co s tim?
Děkuji
Alena Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zavíječ broskvoňový.
Přítomnost tohoto hmyzu způsobuje odumírání větví a hnědnutí listů. Hledejte kolem základny stonků díry v kůře a dole piliny. Tento vrtal je přitahován nadměrným mulčem a hlubokou výsadbou. Udržujte mulčování ne silnější než 6 cm a dále od základny stonků. Při výsadbě v těžkých jílovitých půdách je vhodné keř vysadit o něco výše, než je stávající úroveň půdy. Pokud se potvrdí přítomnost zavíječe, můžete použít postřik přípravkem MOSPILAN 20 SP.
Špatná drenáž.
Listy mohou žloutnout, hnědnout a odumírat. Bobkovišeň nemá ráda těžkou jílovitou půdu, která špatně odvodňuje. Nadměrná vlhkost půdy snižuje kyslík v půdě, poškozuje jemné kořenové vlásky a kořenový systém není schopen absorbovat vodu. Ujistěte se, že máte dobrou drenáž půdy a ujistěte se, že v kořenové zóně nejsou žádné svody vypouštějící vodu. Rostliny zasaďte na vyvýšené záhony a/nebo odveďte svody na jiné místo.
Přilišná zálivka.
Bobkovišně nezalévejte každý den. Nechte substrát jeden vyschnout, aby kořeny mohly dýchat
Na dno jamky je možné dát jemný, dobře proleželý kompost. Nikdy se takto nepoužívá čerstvý hnůj a také se nikdy do jamky nepřidávají průmyslová hnojiva – na začátku rozpouštění je koncentrace jednotlivých živin v jamce příliš vysoká. Jemné, mladé, čerstvě vyrůstající kořínky by se mohly při této koncentraci spálit. Připravené sazenice se umístí do jamky tak, aby výhon se dvěma očky směřoval vzhůru a kořeny byly volně rozprostřené v jamce. Místo srůstu umístíme v případě parafinovaných sazenic asi 2 – 3 cm nad budoucí povrch půdy. Nejsou-li sazenice ošetřené parafínem, umístí se zhruba ve výšce okolního povrchu půdy. Pak se jamka částečně zasype zeminou, která byla původně na povrchu a je tedy vyhnojená. Následuje utužení zeminy mírným přišlápnutím, a pak je potřeba jamku dostatečně zalít.
Výsadba sazenice „v polovině práce“:
Po vsáknutí vody se přihrne zbytek zeminy tak, že zemina, která byla původně dole, se umístí nahoru. A hned se z ní také vytvoří kopeček, aby očka na výhonu byla zakrytá a mohla vyrašit v klidu a bezpečí, bez ohrožení jarními mrazy přicházejícími v květnu. K sazenici hned můžeme umístit tyčku, ke které se vyrůstající letorosty budou za vegetace vyvazovat.
Vytvoření hrobku nad sazenicí:
Můžete upřesnit termín výsadby?
Většinou se sazenice vysazují na jaře, protože na podzim školky většinou nestihnou připravit sadbu k prodeji před zamrznutím půdy. Z hlediska zásobení sazenice vodou je však podzimní výsadba lepší. A ještě něco: je také možné koupit během roku kontejnerovanou sadbu, většinou na různých výstavách či trzích. Pak je dobré vysazovat co nejdříve po nákupu, aby kořeny měly konečně dostatek prostoru, který v kontejneru chybí.
A jak je potřebné se o nově vysazené keře starat?
V krátké době po výsadbě může dojít k utužení povrchu půdy, která tvoří kopeček nad sazenicí. Rašící výhon by pak mohl mít potíže při vyrůstání přes takto utužený půdní škraloup. Proto je nutné občas kopeček jemně a veleopatrně prokypřit. Ale v žádném případě by se pěstitel neměl snažit „pomoci“ rašícímu výhonu tím, že kopeček nechá rozhrnutý! Rašící výhon je pod půdou etiolizovaný (vybělený – neobsahuje chlorofyl) a při prvním setkání s prudkým sluníčkem by se mohl spálit stejně, jako se mnohdy na jaře spálíme my, když včas neodejdeme do stínu.
Jinak většina prací v době vegetace na nově vysazených keřích je v podstatě téměř shodná s pracemi kolem keřů, které už plodí, jak jsme o nich mluvili v předchozích měsících. Proto nám žádná z těchto „zelených prací“ principiálně neb
V naší poradně s názvem BOBKOVIŠNĚ, SKVRNITOST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ondra.
Děkuji za výborný článek, články. Na zahradě bojujeme se skvrnitostí. Minulou sezonu jsem používal Ortivu a po přečtení Vašeho článku bych zkusil CHAMPION 50 WP nicméně v popisu jsem nenašel okrasné keře. Doporučíte mi, prosím, dávkování? Zatím se kloním k dávkám dle vinné révy 20 g / 10 l vody / 100 m2
Připojuji fotku. Vysazeny byly 2023-05.
Předem velice děkuji.
S pozdravem,
Ondřej F. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ředění přípravku CHAMPION 50 WP v poměru 2 až 4 g na 1 litr vody je optimální roztok proti suché skvrnitosti bobkovišně. Postřik proveďte dvakrát s odstupem 14 dní před rašením.
Jaká je nejlepší vzdálenost pro výsadbu uvnitř živého plotu z bobkovišně? Mnozí hobby zahrádkáři jsou netrpěliví a chtějí rychle hustý živý plot a jednotlivé keře vysazují příliš hustě. I když se živý plot hned po výsadbě zdá trochu prořídlý, měli byste stále dodržovat minimální vzdálenost mezi rostlinami. Samotná vzdálenost se liší odrůda od odrůdy a závisí na výšce rostlin, které zasadíte do země. Nejlepší vzdálenost výsadby, kterou by odrůda měla mít, lze nalézt také na produktových stránkách příslušných odrůd bobkovišně.
Rozestup mezi jednotlivými rostlinami je důležitá a aby mohly v budoucnu tvořit hustý a neprůhledný živý plot, je třeba vysadit 2 až 3 rostliny na běžný metr. Rozestupy určuje rychlost růstu a požadovaná výška živého plotu.
Rychlost růstu 40 až 60 cm za rok je typická pro tyto druhy bobkovišňí:
bobkovišeň Caucasica,
bobkovišeň Novita.
Tyto dva druhy jsou nejrychleji rostoucí bobkovišně a na živý plot jich budete potřebovat:
na živý plot vysoký 60 až 80 cm: 3 rostliny na metr;
na živý plot vysoký 80 až 125 cm: 2,5 rostliny na metr;
na živý plot vysoký 125 až 200 cm: 2 rostliny na metr.
Středně rychle rostoucí druhy jsou:
bobkovišeň Rotundifolia - rychlost růstu 30 až 60 cm za rok;
bobkovišeň Genolia - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň Herbergii - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň portugalská - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň Etna - rychlost růstu 20 až 30 cm za rok.
Tyto středně rychle rostoucí druhy bobkovišně potřebují mít četnost rostlin ve výsadbě na jeden běžný metr shodnou jako u rychle rostoucích druhů.
Pouze u pomalu rostoucí odrůdy jako je bobkovišeň Otto Luyken, u které je rychlost růstu 10 až 20 cm za rok, se rostliny vysazují do živého plotu v tomto počtu na metr:
Živý plot vysoký 20 až 40 cm: 4 rostliny na metr.
Živý plot vysoký 40 a vyšší: 3 rostliny na metr.
Rychle rostoucí bobkovišně mohou dorůst až tří metrů a rostou velmi hustě a i zdánlivě vzdálené rozestupy rychle zarostou. Pokud jsou rostliny zasazeny příliš blízko u sebe, kořeny mohou mezi sebou soutěžit a bránit růstu.
Měli byste také myslet na vzdálenost před a za živým plotem z bobkovišně. Pokud jste si zakoupili rostliny bobkovišně, které chcete nechat dorůst do výšky jednoho metru, je vhodné dodržet vzdálenost 40 cm od hranice pozemku a nebo případných konstrukcí, jako je plot, zeď nebo zeď domu. U rostlin bobkovišně, které jsou vyšší než jeden metr, byste měli dodržet vzdálenost minimálně 60 cm.
Jakmile se tyto keře usadí v novém prostředí, stanou se z nich nenáročné okrasné rostliny, které krásně doplní každou prosluněnou místnost nebo zahradu. Jsou velmi nenáročné, a proto byste rozhodně měli zvážit, zda je začlenit do vaší vnitřní či venkovní zahrady.
Pokud keře bobkovišně zasadíte na pěkné místo ve vaší zahradě, kde budou mít správné světelné podmínky a teplotu, rychle porostou a brzy je budete moci zastřihovat a tvarovat, jak si přejete. Stačí je občas zalít, aby jejich půda zůstala vlhká, pravidelně je prořezávat a chránit před případným napadením. Pokud budete dostatečně trpěliví, můžete si donekonečna množit další a další sazenice na svůj vlastní labyrint z keřů těchto krásek. Jak daleko sázet bobkovišně se dozvíte v našem dalším článku: jak daleko se sází bokovišeň. Podívat se také můžete na informace o tom, jak a čím správně hnojit bobkovišně.
V naší poradně s názvem DÍRKY V LISTECH BOBKOVIŠNĚ 14 DNŮ PO ZASAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Dobrý den, 14 dnů po zasazení se objevily dírky v listech bobkovišně a některé listy žloutnou.
Bude potřeba nějaký postřik?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jsem si docela jistý, že je to buď bakteriální nebo houbová skvrnitost listů. Navrhuji nechat to, protože rostliny mohou tento problém překonat samy. Primární příčinou jsou příznivé povětrnostní podmínky pro skvrnitost listů. Pokud je to moc špatné a rostliny mají napadeno více než 30 % listů, pak by mohl být dobrý nápad použít fungicid, například LOVELA MERPAN 80 WP.
Na Znojemsku je Pavel Plaček jediným živnostníkem s podobným předmětem podnikání. Přestože je Znojemsko vinařským regionem, produkce sazenic vinné révy tu živí jediného muže. Pavel Plaček začal v Dyjákovičkách pěstovat sazenice vinné révy před třinácti lety, teď jich prodá až šedesát tisíc za rok. Podnožová vinice, na které nerostou hrozny, je pro produkci sazenic révy základ. Rok trvalo, než podnože vypěstoval a narouboval. Druhý rok mohl začít dělat sazenice a až třetí rok je prodávat. Začal je nabízet místním zahrádkářům z okolí. Chvíli samozřejmě trvalo, než se dostal do povědomí. Vloni dostavěl novou halu, na kterou získal dotaci z Evropské unie.
Pavel Plaček nabízí klasické odrůdy vín, ale i ty méně časté. „Pokud někdo chce něco speciálního, nebo přímo jeho odrůdu, která se mu líbí, tak se dá naroubovat cokoliv. Pokud třeba zákazník přijde, že chce sazenice Sauvignonu, ale přímo z keřů, co má na zahradě, protože právě ten je správně kopřivový, tak je možné udělat i to.“ Většinou ale dělá sazenice z oček ze šlechtitelských stanic, kde mají uznaný šlechtitelský materiál.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO SE SÁZÍ BOBKOVIŠEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza kadlecová.
Na plánovaný živý plot o výšce 2m z NOVIT na vzdálenost 6 m mám zakoupit 7 rostlin, které budou sázeny mezi sebou ve vzdálenost 100cm? tk
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na živý plot by všechny druhy bobkovišně měly být vysazeny ve vzdálenosti 60 až 90 cm od sebe. Pokud chcete rychle hustou clonu, zasaďte své bobkovišně ve vzdálenosti 60 cm od sebe, ale pokud jste ochotna počkat o něco déle, dosáhnete stejně hustého živého plotu s výsadbou ve vzdálenosti 90 cm od sebe, na což přesně stačí 7 rostlinek na 6 metrů živého plotu. Vzdálenost mezi rostlinami v živém plotu větší než 90 cm nebudí dobrý dojem, rostlinky vypadají dloooouhou dobu osamoceně.
Chcete-li mít kvalitní keř, musíte sazenice vybírat zásadně v zahradnictví nebo ovocných školkách, kde vám poradí nejen s vhodnou odrůdou, ale doporučí vám i optimální množství rostlin. Vyšlechtěné odrůdy jsou vysoce mrazuvzdorné. Nedoporučuje se pořizovat si rakytník z neznámého zdroje, třebaže při cestování můžete narazit na místa, kde volně roste. Urýpnout odkopek by se mohlo zdát výhodné, ale je to jako koupit velkou neznámou. Nic z toho, co je předpokladem pro dobře rostoucí keř, nepoznáte ve svahu u silnice, kde mají rakytníky spíše funkci okrasnou a působí jako zpevňovače svahů.
Sazenice rakytníku je možné zakoupit, pro přehled se můžete podívat na cenu zde: sazenice rakytníku - cena.
Sazenice řízků tújí v květináčích lze sázet po celou sezonu. Jinak tomu je u sadby v balu, nebo dokonce u prostokořenných sazenic. Ty je možné sázet jen brzy na jaře nebo naopak ke konci podzimu. V českých zahradnictvích už se dnes setkáte převážně s kontejnery (květináči), takže se nemusíte obávat, že by se rostlinky neujaly, pokud se rozhodnete živý plot založit například v červenci. Jen nezapomínejte na pravidelnou zálivku a další pravidla pro výsadbu tújí.
Túje potřebují vydatnou zálivku každý čtvrtý den bez deště. Zalévat budete tedy zejména v létě. V opačném případě mohou sucha zničit i vzrostlé sazenice. Jak již bylo zmíněno, sazenice tújí potřebují vlhkou půdu. Túje navíc sucho nesnáší dobře, jakmile jí zaschnou kořeny, už se nevzpamatuje.
Pokud již máte vypěstované sazenice tújí, je vhodné pustit se do výsadby. Výsadbu nepodceňujte. Máte jen jeden pokus a případná chyba vás bude mrzet desítky let. Rostliny v živém plotě vydrží pravděpodobně až do konce vašeho života.
Postup:
Kořenové baly namočte do vody.
Vykopejte 60 centimetrů hlubokou a 80 centimetrů širokou rýhu.
Vykopaný substrát smíchejte s kompostem.
Rostliny zasaďte na místo tak, aby nebyly příliš utopené.
Přiměřeně udusejte půdu v celé délce rýhy.
Půdu doporučujeme ještě zasypat bohatou vrstvou mulče.
Sazenice vydatně zalijte.
Odborníci doporučují na jeden metr dvě túje. Pokud tedy chcete vytvořit například 10 metrů dlouhou stěnu, budete potřebovat 20 tújí. Jestliže se rozhodnete pro exotičtější kultivary tújí, raději se zeptejte prodejce. Udávaná čísla platí pro nejžádanější túji 'Smaragd'.
Když přijde jaro a půda nebude zmrzlá, můžete dřevité řízky zasadit do květináčů se zeminou nebo je přenést na záhon. Nezapomeňte však sazenice nejprve otužovat, tedy postupně je zvykat na venkovní podmínky. Je také dobré, když se sazenice v prvním období udrží pod tunelem z netkané textilie.
Vysazení na záhon
Na záhonu udělejte do půdy svislé, dosti hluboké jamky a sazenice do nich umístěte tak, aby nad povrch vyčnívaly jen krátké kousky, pouze několikacentimetrové konečky. Nad zemí by měl vyčnívat pouze vrchol řízku s nejvyšším pupenem). Půdu kolem sazenic důkladně udusejte, nejlépe jemně prohněteme rukou. Je důležité, abyste při přesazování sazenic na záhon nepoškodili spodní část kořenových výhonů, protože tam mohou být sotva viditelné kořeny. Nesmíte tedy sazenice do země silně tlačit. Měly by se lehce vsunout do předem připravených otvorů.
Po několika týdnech (asi 10) by se měly objevit první listy, to si pak si můžete být jisti, že sazenice zakořenila a adaptovala se. Zakořeněné dřevité řízky lze vysadit na podzim na své určené stanoviště, například do řady na živý plot.
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Hrachová.
Kde lze koupit sazenice nebo semena bobkového listu-vavřínu. Děkuji za informaci.
A. Hrachová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Rostlinky vavřínu vznešeného alias bobkový list se dají běžně koupit v zahradnictví. Některá zahradnictví ho posílají i poštou. Jejich nabídky na internetu můžete vidět zde: https://www.zbozi.cz/hledej…
Ve svém příspěvku SAZENICE VINNÉ RÉVY PLAČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubomír Čermák.
Dobrý den, mám zájem o sazenice stolních rezistentních odrůd nebo i zapěstované rostliny v kontejnerech. Množství podle odrůdové skladby, 20-40 ks.
Děkuji za odpověď, případně radu.
Čermák
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V oblastech s mírnými zimami je bobkovišeň se svým hustým, stálezeleným olistěním téměř předurčen jako živý plot nebo lemovka vinic. Velmi dobře se hodí například do zahrad ve středomořském stylu, protože vypadá podobně jako vavřín, který se běžně používá v oblasti Středozemního moře. Bobkovišeň je vhodná nejen jako živý plot, ale také jako ozdoba pro individuální postavení, například pokud je ostříhaná jako velká koule nebo kvádr. Pro podsadbu se velmi dobře hodí i pomalu rostoucí odrůdy bobkovišně jako 'Otto Luyken' nebo půdopokryvné odrůdy jako 'Mount Vernon' u problémových rostlin s netolerantními kořenovými systémy. Bobkovišeň také předěluje prostor jako součást smíšených volně rostoucích zástěn na ochranu soukromí.
V srpnu se z květů bobkovišně rodí trsy malých červených peckovin, které jsou v plné zralosti černé. Jejich tvar je kuželovitý až kulovitý, někdy vejčitý. Čerstvá semena bobkovišně obsahují prunasin – glykosid, ze kterého se při trávicím procesu v žaludku tvoří kyselina kyanovodíková. Jsou tedy jedovatá. Vařením se ale toxické látky ničí, a tak lze z ovoce bobkovišně vyrobit například džem nebo želé. V Turecku se plody bobkovišně dokonce sbírají a konzumují v suchém stavu, podobně jako rozinky.
V naší poradně s názvem ČESNEK MEDVĚDÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Moldřík.
Dobrý den. Rád bych začal pěstovat medvědí česnek. Nemohu najít informaci o tom, kde mohu nakoupit sazenice.
Za všechny rady předem děkuji. S pozdravem Moldřík
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Před umístěním řízků do substrátu musíme řízky nastimulovat k zakořenění. Chcete-li to provést, ostrým nožem nařízněte tenkou část kůry u spodního konce sazenice a poté ji ponořte do zakořeňovací lázně, ta může mít práškovou formu a nebo může být tekutá.
Kořenící stimulátory jsou přípravky obsahující auxiny a další sloučeniny, které urychlují proces zakořeňování. Na dřevité odřezky habru se vyplatí použít GELSTIM B, dostupný v tekuté gelové verzi.
Takto připravené dřevité řízky vložíme svisle do květináčů nebo truhlíků naplněných vlhkým pískem. Sazenice by měla být pod povrchem substrátu 1/2 až 2/3 své délky. V této formě se sazenice uskladní až do jara v místnosti nebo skleníku, kde budou chráněny před mrazy při stálé teplotě 0 až 5 °C. Květináče se sazenicemi lze umístit také například do sklepa, garáže, do chladné místnosti nebo do nevytápěného skleníku. Po celou dobu dbejte na to, aby substrát, do kterého sazenice vkládáte, byl neustále mírně vlhký.
Někteří zahradníci také praktikují výsadbu sazenic rovnou do země venku. Pak je však potřeba je dobře chránit před mrazem, například silnou vrstvou suchého listí přitisknutého větvemi jehličnanů.
Ve svém příspěvku AVOKÁDO Z PECKY ZALOŽENÍ KORUNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Čálková.
vypěstovala jsem úspěšně sazenici avokáda z pecky , stonek je asi 1 m vysoký. Ráda bych ji zapěstovala jako stromek s korunkou a darovala vnukovi na terasu jeho nového bytu. Zastřihla jsem tady vršek sazenice, ale další výhon je zase jen jeden vedle mého řezu a roste šikmo vzhůru. Mám obavy, že jsem zničila celou rostlinu. Kde jsem udělala chybu ? Děkuji předem za radu pro další pěstování. M.Čálková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Čálková.
Vypěstovala jsem úspěšně sazenici avokáda z pecky . Ve výšce asi 1 m jsem chtěla zapěstovat na sazenici korunku a potom rostlinu věnovat na terasu nového bytu. Zastřihla jsem vršek , bohužel vyrostl jen jeden výhon, který vede šikmo od řezu. Mám obavy, že jsem celou rostlinu zničila. Prosím o radu, kde jsem udělala chybu a jestli mám ještě nějaké možnosti nápravy. Děkuji předem za radu.
Je jasné, že ve vlastním zájmu si máme sazenice raději kupovat, pokud nezvládáme štěpovat si je sami. Ale stejně, jak bychom vyrobili sazenice pravokořenné?
Naši předkové nařezali na jaře réví (asi tak dvouoké řízky), zapíchli je do půdy a hotovo. Samozřejmě, že množit révu takovýmto způsobem možné je. Otázkou je procento úspěšnosti, asi moc vysoké nebude. Když vezmeme v potaz to, co o výrobě štěpovaných révových sazenic víme, dalo by se stručně říci, že postup výroby pravokořenných sazenic bude podobný jako u sazenic štěpovaných, s tím rozdílem, že se nebude nic roubovat. Stručně řečeno, působením vyšších teplot v předjaří je možné donutit dvou až tříoké řízky (upravené tak, že jsou ponechána pouze horní očka, zatímco další očka jsou odstraněna), aby na patě vytvořily kalus /= hmota vzniklá při srůstu/. Když se sazenice otuží, zasadí se do půdy, aby během roku z kalusu vyrostla kořenová soustava – stejně jako v běžné révové školce. Mnoho místa v této fázi nepotřebují, takže je můžeme vkládat do půdy poměrně nahusto. Pochopitelně se však během roku musíme starat o jejich zdravotní stav.
Musím však varovat: takovýto způsob množení lze použít jen tam, kde se v minulosti dlouhodobě réva nepěstovala. Pokud by se mšička révokaz někdy v minulosti na takové lokalitě vyskytovala, pouze si ji takovýmto způsobem namnožíme. I když na druhou stranu chápu, že drobní pěstitelé často mají svou pěstitelskou hrdost, že dokáží totéž, co profesionální školkaři. A také třeba touží po některé odrůdě, jejíž sazenice se běžně neprodávají a právě soused ji na zahradě má. Já osobně bych ale do takových pokusů nešla.
Sází se ve sponu 25 cm, to je 4 sazenice na metr. Pro extra hustý plot sázíme ve dvou řadách, ve tvaru trojúhelníku o délce stran 30 cm (spon 30x30x30 cm). Je tedy potřeba 6–7 sazenic na metr (4 sazenice v jedné řadě, 3 sazenice ve druhé řadě). Vzdálenost od plotu může být 30 cm.
