Rychlá odpověď: Pragandu nepoužívejte jako běžnou kuchyňskou sůl ani univerzální koření, ale jen jako dusitanovou solicí směs do masa podle dávkování. Její smysl je konzervace, barva a bezpečnost uzenin. Pozor hlavně u dětí, těhotných, lidí s vysokým tlakem, nemocnými ledvinami a při časté konzumaci uzenin.
Praganda je téma, u kterého se v českých domácnostech často míchají dvě věci dohromady: vzpomínka na výrazné dochucování jídla a dnešní rychlosůl používaná při nakládání masa. Právě proto je kolem ní tolik zmatku, strachu i hádek v diskuzích.
V článku se podíváme prakticky na to, co Praganda skutečně je, proč ji řezníci používají, kde může dávat technologický smysl a kde už je zbytečná. Vycházím z domácí zkušenosti s uzením, čtení složení na obalech a z toho, co se opakuje v českých debatách kolem klobás, šunky a uzeného masa.
FAQ – Praganda, škodlivost, rychlosůl a domácí uzení
Je Praganda škodlivá?
Praganda může být problematická hlavně při častém používání, špatném dávkování a pravidelné konzumaci uzenin s vysokým obsahem soli.
Jednorázové správné použití podle návodu není totéž jako každodenní jídelníček plný uzenin. Riziko se týká hlavně dusitanů, soli a zpracovaného masa. Pokud máte vysoký tlak, nemocné ledviny, malé děti nebo jíte šunku a salámy denně, dává smysl Pragandu i uzeniny výrazně omezit.
Je Praganda totéž co obyčejná sůl?
Praganda není obyčejná sůl. Je to dusitanová solicí směs určená hlavně k nakládání masa a výrobě uzenin.
Obyčejná sůl slouží především k dochucení. Praganda má navíc technologickou funkci: ovlivňuje barvu, chuť, údržnost a vlastnosti masného výrobku. Proto ji nepoužívejte na hotové jídlo ani do běžného vaření. Patří jen tam, kde recept opravdu počítá s rychlosolí.
Může se Praganda sypat na hotové jídlo?
Ne, Praganda se nemá používat jako dochucovadlo na hotové jídlo, polévku, brambory, maso ani omáčku.
Pokud jde o dusitanovou solicí směs, je určena pro přesně dávkované zpracování masa. Na hotové jídlo patří obyčejná sůl, bylinky nebo běžné koření. Záměna za kuchyňskou sůl je jedna z nejhorších domácích chyb. Pragandu držte odděleně od běžného koření.
Je Praganda rakovinotvorná?
Samotnou Pragandu nelze zjednodušeně označit za okamžitě rakovinotvornou, ale dusitany a zpracované maso vyžadují opatrnost.
Riziko se řeší hlavně u dlouhodobé konzumace uzenin a možného vzniku nitrosaminů za určitých podmínek. Prakticky to znamená nejíst zpracované maso denně a nepoužívat rychlosůl zbytečně. Rozumné omezení uzenin je lepší závěr než panika z jednoho svátečního sousta.
Kolik Pragandy na kilo masa je bezpečné?
Dávkování Pragandy vždy určujte podle konkrétního obalu, typu výrobku, receptury a hmotnosti masa, ne podle odhadu.
Různé výrobky mohou mít odlišné složení a doporučení. Proto není bezpečné převzít náhodný údaj z diskuse bez kontroly etikety. Použijte digitální váhu, zapište dávku a nepřidávejte „pro jistotu“. U rychlosoli není odhad dobrý kuchařský styl.
Je Praganda vhodná pro děti?
Pro děti není vhodné pravidelně podávat uzeniny a slané masné výrobky, ať už jsou domácí nebo kupované.
Nejde jen o Pragandu, ale o celý vzorec stravy. Děti nepotřebují často šunku, párky, salám ani výrazně slané domácí uzené. Pokud domácí šunku připravujete, dávejte malé porce, střídejte zdroje bílkovin a neberte ji jako každodenní základ. Dětský jídelníček má být méně slaný.
Může Praganda vadit při vysokém tlaku?
Ano, při vysokém tlaku je potřeba hlídat hlavně celkový příjem soli z uzenin, pečiva, sýrů a hotových jídel.
Ve svém příspěvku OSMO DRY RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Vnouček.
No vše je velice hezké,ale pakovat se na přístroji,který vyrobíte za pár kaček takovýmto způsobem je zlodějina...výrobce si lehce spočítal kolik stojí podřezání a dal stejnou cenu..to si ho radši podřežu a mám to za babku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zuzana křiklanová.
Dobrý den máme už skoro rok namontovaný přístroj OsmoDry naše nemovitost je s části postavená na skále kudy zřejmě protéká voda. Začátkem července jsem telefonovala p. Zedníčkovi a informovala jsem ho o tom že stěny jsou i nadále vlhké a to ještě výš než kdy jindy a že máme pocit že přístroj nefunguje jak by měl.Bylo nám zděleno že máme vyčkat do smluvené doby kdy přijde technik naměřit hodnoty.A tak jsme počkali do 4.10.2018 Technik naměřil rychleji než na počátečním měření hodnoty které údajně stačí a na moji žádost vyfotil mokré stěny s tím ,že mě bude někdo na základě připomínek ke stálé vlhkosti telefonicky kontaktovat a že se někdo přijde podívat.Místo toho jsem obdržela 8.10.2018 fakturu na zbylou částku.Domnívám se že jednání Vaší firmy není fér,že můj požadavek, že není vše v pořádku by jste mohli lépe prověřit za 50 000.- by to byla především slušnost.
Praganda je dusitanová rychlosůl používaná především při nakládání masa na uzení, vaření nebo další zpracování. Jejím hlavním účelem je stabilizace barvy, chuti a mikrobiální bezpečnosti masa.
V praxi se Praganda používá při domácím uzení, výrobě šunky, klobás a dalších uzenářských výrobků. Díky obsahu dusitanů zajišťuje typické růžové zbarvení masa, chrání tuky před oxidací a zároveň brání růstu nežádoucích bakterií. Pokud se používá správně a v doporučeném množství, plní technologickou funkci, kterou běžná kuchyňská sůl neumí.
Jaký je rozdíl mezi Pragandou a obyčejnou solí
Hlavní rozdíl je v obsahu dusitanů, které běžná kuchyňská sůl neobsahuje. Právě dusitany způsobují vybarvení masa a zrychlují proces proležení.
Při použití obyčejné soli maso po tepelné úpravě zešedne a chuť je plošší. Praganda naopak zajišťuje typickou uzenou barvu a aroma. Rozdíl je patrný nejen vizuálně, ale i chuťově. Použití obyčejné soli je možné, ale vyžaduje delší čas nakládání a jiný výsledek.
Kolik Pragandy se dává na kilogram masa
Doporučené dávkování Pragandy je 20–25 g na 1 kg masa v závislosti na druhu masa a zvoleném postupu.
Pro domácí uzení se doporučuje držet spodní hranici dávkování. Vepřové maso se běžně solí 22–25 g/kg, hovězí a skopové 25–27 g/kg. Překračování těchto hodnot nepřináší lepší chuť, ale zvyšuje riziko přesolení a vyššího příjmu dusitanů.
Jak připravit lák z Pragandy
Lák z Pragandy se připravuje rozpuštěním soli ve vodě o přesně dané koncentraci, nejčastěji 8–16 %.
Pro běžné domácí nakládání se používá lák o koncentraci 8–11,5 %. To znamená 80–115 g Pragandy na 1 litr vody. Silnější 16% lák se používá u specifických postupů. Lák musí být vždy vychlazený na cca 4 °C a maso v něm musí být zcela ponořené bez přístupu vzduchu.
Jak dlouho se maso nakládá do Pragandy
Doba nakládání masa do Pragandy je obvykle kolem 14 dnů, v závislosti na velikosti kusu a způsobu solení.
Menší kusy masa se prosolí rychleji, větší kusy, jako jsou šunky nebo kýty, potřebují delší čas. Teplota skladování by měla být stabilně kolem 4 °C. Příliš krátká doba vede k neproleženému středu, příliš dlouhá k přesolení.
Je Praganda zdraví škodlivá
Praganda obsahuje dusitan sodný (E250), který je ve vyšších dávkách toxický, ale v potravinářství je používán v přísně regulovaném množství.
Při dodržení doporučeného dávkování je riziko pro zdravého dospělého člověka nízké. Riziko vzniká především při nadměrné konzumaci uzenin nebo při špatném dávkování.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sidonie.
Dobrý den, mám dotaz zda se dá domácí šunka vyrobit také z mraženého/ rozmraženého masa...nemám možnost pokaždé dostat čerstvé maso ale v mrazáku ho mám dosti a také jakje to potom s vařením...mám schinkenfee ale nevím , zda z rozmraženého masa se musí vařit na ( jakou teplotu a jakou dobu )? Děkuji moc za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bla bla.
čerstvé je po úpravě šťavnatější při rozmrazení část tekutiny z masa vyteče lze dodat lákem a maso napíchat 4 procentním roztokem soli s cukrem nebo praganda teplota 75 stupňů čím méně bude kolísat tím lépe cca 2 hod - kuřecí šumku táhnout při 80 C
Rychlosůl Praganda se dá koupit v některých drogeriích, prodejnách Albert, Tesco, Kaufland a v internetových obchodech. Cena za malé balení (250 g) se pohybuje kolem 12 korun. Na trhu jsou k dostání i větší balení, a to o váze 1 kg, 5 kg, 10 kg a 50 kg. Na internetu můžete zjistit aktuální ceny Pragandy zde: Praganda cena.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sidonie.
Dobrý den, mám dotaz zda se dá domácí šunka vyrobit také z mraženého/ rozmraženého masa...nemám možnost pokaždé dostat čerstvé maso ale v mrazáku ho mám dosti a také jakje to potom s vařením...mám schinkenfee ale nevím , zda z rozmraženého masa se musí vařit na ( jakou teplotu a jakou dobu )? Děkuji moc za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bla bla.
čerstvé je po úpravě šťavnatější při rozmrazení část tekutiny z masa vyteče lze dodat lákem a maso napíchat 4 procentním roztokem soli s cukrem nebo praganda teplota 75 stupňů čím méně bude kolísat tím lépe cca 2 hod - kuřecí šumku táhnout při 80 C
Videonávody: co se vyplatí vidět před použitím Pragandy
U Pragandy je video užitečné hlavně proto, že člověk vidí konzistenci masa, způsob práce, čistotu, vážení, nakládání, injektáž, udírnu i hotový výsledek. Vybral jsem videa, která pokrývají různé úhly: samotnou rychlosůl, debatu o mýtech, rychlé nakládání masa, klasické nakládání a domácí šunku bez konzervantů. Stopáže berte jako praktický redakční rozcestník, který je vhodné před publikací ještě jednou ověřit přímo ve videu.
Rychlosůl – dusitan sodný – Praganda
Toto video se hodí jako vstupní vysvětlení pro čtenáře, kteří si pletou Pragandu s obyčejnou solí. Sledujte hlavně úvodní část přibližně 0:00–2:00, kde se vysvětluje pojem rychlosůl, a část kolem 2:00–5:00, kde je důležité vnímat rozdíl mezi použitím do masa a běžným solením.
Praganda: mýty, fakta a realita dusitanové solicí směsi
Video je vhodné jako protiváha k jednoduchému strašení i nekritické obhajobě. Pro článek jsou důležité pasáže přibližně 0:00–3:00, kde se rámuje, co Praganda je, a přibližně 3:00–8:00, kde se řeší praktický význam v masné výrobě a rozumné používání.
Jak naložit maso na uzení metodou narychlo
Toto video je užitečné hlavně pro pochopení, proč je u rychlosoli nebezpečné dávkování od oka. Sledujte přibližně 0:00–1:30 kvůli upozornění na množství, 1:30–4:30 kvůli přípravě láku a 4:30–8:00 kvůli práci s masem.
Jak naložit maso na uzení klasickým postupem
Video se hodí pro čtenáře, kteří chtějí vidět rozdíl mezi teorií a skutečnou domácí přípravou. Doporučuji sledovat přibližně 0:00–3:00 pro přípravu masa, 3:00–7:00 pro nakládání a 7:00 dále pro praktické poznámky k výsledku.
Domácí šunka bez přidaných konzervantů
Toto video doplňuje článek z opačné strany: ukazuje, že některé výrobky lze dělat i bez Pragandy, pokud přijmete jiný vzhled, kratší trvanlivost a větší důraz na čerstvost. Sledujte přibližně 0:00–2:30 kvůli surovinám a 2:30–6:00 kvůli praktickému postupu.
V naší poradně s názvem RYCHLOSŮL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel VIT.
mam DNU je to spatny praganda na moji DNU?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Praganda se používá k nasolování masa a při běžném používání v kuchyni se s ní nesetkáte. Ptáte-li se, jestli maso nasolené pragandou je špatné pro vaši dnu, tak v tomto ohledu vůbec nezáleží, čím je maso upraveno. Je to stále maso a při jeho trávení bude vznikat kyselina močová. Máte-li chuť na uzené, tak si dát můžete, i když máte dnu, ale jen jednu malou porci. Každé takové hodování je třeba řádně zapít čistou neochucenou vodou. Voda zaměstná ledviny a ty pak mohou lépe odvádět kyselinu močovou ven z těla.
U Pragandy je fér říct dvě věci najednou. První: správně použitá dusitanová solicí směs má v masné technologii jasný smysl. Druhá: z pohledu běžného jídelníčku není rozumné zvyšovat příjem dusitanů, soli a uzenin víc, než je nutné. Proto nejde o strašení, ale o rozumné omezení tam, kde Pragandu nepotřebujete.
Dusitan sodný E250
Dusitan sodný je hlavní důvod, proč se o Pragandě mluví. Pomáhá u masa s typickou růžovou barvou, uzenářskou chutí a mikrobiologickou stabilitou. V domácí praxi se často zdůrazňuje také souvislost s bezpečností při zpracování masa, protože dusitany pomáhají brzdit růst některých nebezpečných mikroorganismů v prostředí bez přístupu kyslíku.
Riziková stránka dusitanů souvisí s tím, že se mohou za určitých podmínek podílet na vzniku N-nitrosaminů. Ty se řeší hlavně u zpracovaného masa, uzenin, tepelné úpravy a dlouhodobého příjmu. V praxi to neznamená, že jeden plátek domácí šunky je okamžitý problém. Znamená to, že člověk nemá dělat z dusitanově ošetřených uzenin každodenní základ jídelníčku.
Vysoký příjem soli
Praganda je z naprosté většiny sůl. To je pro domácí kuchyni možná banální, ale zdravotně zásadní informace. Když někdo řeší jen dusitan, přehlédne, že výsledné maso může být zároveň velmi slané. Dlouhodobě vysoký příjem soli je problém hlavně u lidí s vysokým krevním tlakem, nemocemi ledvin, srdečně-cévním rizikem a u těch, kteří už jedí hodně pečiva, sýrů, polotovarů a uzenin.
V praxi jsem viděl, že lidé často nepočítají sůl z uzenin jako „solení“. Řeknou, že doma skoro nesolí, ale ráno mají šunku, večer klobásu, o víkendu uzené a mezi tím sýr. Právě tady Praganda nepůsobí sama. Je součástí širšího vzorce: více zpracovaného masa, více soli, výraznější chuť a menší citlivost na přirozenou chuť potravin.
Cukry, škrobový sirup, jód a protispékavé látky
Některé varianty Pragandy obsahují kromě soli a dusitanu také cukr, dextrózu, škrobový sirup, jód nebo protispékavé látky. Tyto složky většinou nejsou hlavním zdravotním strašákem, ale jsou důležité pro pochopení, že neexistuje jedna jediná univerzální Praganda. Složení se může lišit podle výrobce a typu výrobku.
Proto nedává smysl přebírat cizí recept bez kontroly obalu. Pokud někdo na internetu píše „dejte 20 gramů Pragandy“, musíte vědět, pro jaký výrobek, jaké maso a jaký technologický postup to platí. U domácí výroby je nejhorší kombinace nepřesný recept, neznámé složení, špatná teplota a dlouhé skladování.
Bezpečný domácí závěr: Pragandu neposuzujte podle názvu, ale podle etikety. Hledejte slova jako „dusitan sodný“, „E250“, „dusitanová solicí směs“, „není určeno k přímé spotřebě“ a doporučené dávkování na kilogram masa.
Co je Praganda a proč se o její škodlivosti tolik mluví
Praganda je v dnešním praktickém použití hlavně dusitanová solicí směs, lidově rychlosůl, která se používá při nakládání masa, výrobě domácích klobás, šunky, slaniny, sekané, uzeného masa nebo některých masných výrobků. Není to totéž jako obyčejná kuchyňská sůl a už vůbec by se k ní nemělo přistupovat jako k univerzálnímu dochucovadlu na polévku, brambory nebo guláš. Když jsem ji poprvé držel v ruce u domácího uzení, největší překvapení pro mě nebyla její chuť, ale to, jak přesně se musí dávkovat a jak snadno si ji člověk v hlavě splete s běžnou solí.
O Pragandě se mluví proto, že stojí přesně na hranici mezi technologickou užitečností a rozumnou zdravotní opatrností. Na jedné straně pomáhá u masných výrobků s barvou, chutí, údržností a mikrobiologickou bezpečností. Na druhé straně obsahuje dusitan sodný, tedy látku, kterou nechcete sypat do jídla jen tak od oka. Problém se navíc netýká jen samotného sáčku Pragandy, ale celého návyku jíst často uzeniny, šunku, klobásy, párky, salámy a domácí uzené maso.
Největší zmatek vzniká v tom, že lidé někdy mluví o Pragandě jako o staré kořenicí směsi, jindy jako o rychlosoli. V praxi je proto nutné začít ne otázkou „je Praganda škodlivá?“, ale otázkou: jakou Pragandu máte doma, co je napsané ve složení a k čemu ji chcete použít. To je první rozhodovací bod celého článku.
Praktické pravidlo z domácí kuchyně: pokud na obalu vidíte „dusitanová solicí směs“, „rychlosůl“, „E250“ nebo „dusitan sodný“, nejde o směs na běžné dochucování. Patří jen do přesně dávkovaného zpracování masa.
Fotografie znázorňuje první rozhodovací moment: čtení složení Pragandy před použitím, protože právě obal rozhoduje, zda jde o rychlosůl, nebo jiný typ směsi.
Ve svém příspěvku RYCHLOSŮL PRAGANDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Heřmánek.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat na zkušenost při smíšeném způsobu solení (naložení) masa s použitím směsi běžné soli a Pragandy. U Pragandy se uvádí, že maso je připravené pro uzení již po 14 dnech. Což mi připadá krátká doba, aby se do masa dostala chuť česneku. Když bych použili Pragandu 50% a běžnou sůl 50% a prodloužil dobu na 4 týdny, může vzniknout nějaký problém? Děkuji za názor.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Praganda je obchodní název pro dusitanovou solicí směs, která se používá při zpracování masa. V běžné řeči se označuje také jako rychlosůl, případně uzenářská nebo řeznická sůl.
Pojem rychlosůl neznamená, že by sůl sama o sobě urychlovala technologický proces mechanicky. Název vychází z toho, že díky obsahu dusitanů dochází k rychlejšímu proležení masa, stabilnímu vybarvení a potlačení nežádoucích mikroorganismů.
V masném průmyslu je Praganda standardní surovinou. V domácnostech se používá především při:
Praganda není totéž jako koření: nejdůležitější rozdíl pro domácí vaření
Největší službu svému zdraví uděláte tím, že si v hlavě oddělíte tři věci: obyčejnou sůl, kořenicí směs a dusitanovou solicí směs. Obyčejná sůl solí. Kořenicí směs dodává chuť. Dusitanová solicí směs mění technologii zpracování masa. Pomáhá s vybarvením, chutí a údržností, ale právě proto se nemá používat mimo svůj účel.
V české realitě je problém i v tom, že sáček Pragandy bývá levný, dostupný a leží v regálu vedle koření na grilování, směsí na klobásy nebo přísad na uzení. Člověk pak snadno získá dojem, že jde o podobně neškodnou kuchyňskou surovinu. Jenže obal s výrazem dusitan sodný E250 je potřeba číst jinak než směs majoránky, pepře a česneku.
Níže uvedená tabulka shrnuje praktický rozdíl, který by měl znát každý, kdo doma nakládá maso nebo hledá, zda je Praganda škodlivá.
Surovina
K čemu slouží
Typické domácí riziko
Jak k ní přistupovat
Obyčejná kuchyňská sůl
Dochucení a základní nasolení
Přesolení, vyšší příjem sodíku
Používat střídmě, ochutnávat, hlídat celkovou slanost
Kořenicí směs
Chuť, vůně, barva pokrmu
Skrytá sůl, glutamát, cukr, aromata podle složení
Číst etiketu, nebrat automaticky jako zdravější volbu
Praganda / rychlosůl
Nakládání masa, barva, údržnost, uzenářský efekt
Záměna za sůl, špatné dávkování, časté uzeniny
Používat jen podle receptury a přesné váhy
Z tabulky je vidět, že škodlivost Pragandy nelze posuzovat stejně jako škodlivost koření. U koření řešíte hlavně chuť a případně alergie. U rychlosoli řešíte dávku, účel, typ masa, dobu naložení, hygienu a výslednou četnost konzumace uzenin.
Ve svém příspěvku NAPADENÉ OKURKY DISKUSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Matějus josef.
5.7.2018 asi před týdnem v začátku sklizně nakládaček pěstovaných na černé tkanině vyvěšených na síti,stříkaných se najednou,ze dne na den nebo i přes noc úplně čisté svěží zelené listy i jednotlivé větve uvadly jako by byly ulomené a po několika dnech zaschly.Žádná plíseň,padlí prostě bez výstrahy,okolní větve sazenice jsou normální a dále plodí.Ještě jsem to nikdy neviděl.V okkolí se případy množí (V.Mýto).Co to je, jak postupovat a čím ???
Dík za radu Matějus
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pro koho Praganda není vhodná nebo by měla být výrazně omezená
Praganda není surovina, kterou by většina lidí musela mít doma. Pokud neudíte maso, nevyrábíte šunku, klobásy nebo jiné masné výrobky, pravděpodobně ji nepotřebujete vůbec. A i když ji používáte, existují skupiny lidí, u kterých má smysl být opatrnější. Ne proto, že by je jednorázové ochutnání nutně ohrozilo, ale proto, že u nich rozhoduje dlouhodobý součet soli, dusitanů a zpracovaného masa.
Největší opatrnost dává smysl u dětí, těhotných žen, lidí s vysokým krevním tlakem, osob s onemocněním ledvin, lidí po kardiovaskulárních příhodách a u těch, kteří mají doporučenou dietu s omezením soli. Zvláštní skupinou jsou lidé, kteří jedí uzeniny prakticky denně a Pragandu řeší jen jako špičku ledovce. Tam nejde jen o domácí sáček rychlosoli, ale o celý jídelníček.
Děti nepotřebují pravidelně uzeniny ani výrazně slané masné výrobky.
Těhotné ženy by měly dávat pozor na hygienu, skladování masa a zbytečnou konzumaci vysoce zpracovaných potravin.
Lidé s hypertenzí by měli hlídat hlavně celkový příjem soli, nejen samotnou Pragandu.
Lidé s nemocnými ledvinami by měli masné výrobky a sůl řešit podle doporučení lékaře nebo nutričního terapeuta.
Domácí uzenáři začátečníci by neměli improvizovat s dávkou ani postupem.
Pro koho tedy Praganda není vhodná? Pro každého, kdo ji chce používat jako běžné ochucovadlo, kdo nechce vážit, kdo si nečte složení a kdo si myslí, že domácí uzenina je automaticky zdravá jen proto, že je domácí. Domácí výroba může být poctivější, ale také rizikovější, pokud se dělá bez hygieny, chladu a přesného dávkování.
Fotografie znázorňuje druhý rozhodovací moment: domácí uzení a nutnost oddělit poctivý postup od improvizace „od oka“.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
EU stanoví pro každý včelařský rok částku v eurech, kterou smí členský stát na včelařská opatření vydat. ČR se spolupodílí na financování dotace 50 % vynaložených prostředků. Příspěvek EU pro ČR na včelařské dotace ve výši 50 % v roce 2019 činí 1 250 509 eur.
Částku v Kč určenou na dotace v příslušném včelařském roce zveřejňuje Fond vždy v lednu – www.vcelarstvi.cz v záložce Dotace, případně na www.szif.cz, v záložce SZIF poskytuje > Společná organizace trhů > Živočišná výroba > Včelařství > Eurodotace podle nařízení vlády č. 197/2005 Sb. > Zpravodajství.
Pro včelařský rok 2019 je pro chovatele včel určena částka v celkové výši 64 336 187 Kč. Český svaz včelařů, z.s., je zprostředkovatelem mezi chovateli včel a Fondem a aktivně se podílí na administraci včelařských dotací. V souladu s nařízením vlády je jediným žadatelem o dotace na všechna opatření za všechny chovatele včel bez ohledu na jejich členství v ČSV. ČSV shromažďuje požadavky jednotlivých chovatelů včel. U doručených požadavků provádí evidenci a základní administraci, v případě neúplných požadavků vyzývá chovatele k doplnění povinných údajů, zpracovává přehledy dle pokynů Fondu a provádí další nezbytné úkony související s administrací „eurodotací“.
ČSV jako uznané chovatelské sdružení včely medonosné kraňské plní nezastupitelnou úlohu při vypracování seznamu šlechtitelských chovů včelích matek z uznaného šlechtitelského programu, na které lze poskytnout dotaci podle § 8 nařízení vlády. ČSV zajišťuje předání dílčích dotací jednotlivým chovatelům včel, kteří splnili dotační podmínky. K zajištění řádné administrace „eurodotací“ vydává ČSV každoročně Organizační pokyny ČSV. Tyto pokyny jsou zveřejněny v časopisu Včelařství č. 1/2019 a na www.vcelarstvi.cz. Součástí organizačních pokynů jsou i lhůty pro doručení požadavků a všech dokumentů na ČSV. Tyto lhůty je nutno vzhledem k administrativní náročnosti zpracování dotace dodržet!
Fond na základě požadavků předaných od ČSV provádí jejich administrativní kontrolu a výpočet dotace pro chovatele, kteří splnili podmínky pro její získání. Pokud soubor všech oprávněných nároků přesáhne pro příslušný včelařský rok finanční částku určenou na dotace pro chovatele včel, upravuje u vybraných opatření v souladu s § 10 odst. 6 nařízení vlády výši oprávněných nároků koeficientem krácení. Fond každoročně do 15. října poukazuje celou částku dotace na ČSV, který bezprostředně po přijetí finančních prostředků provádí jejich rozesílání jednotlivým chovatelům včel.
Ve svém příspěvku KDE SE DÁ V PRAZE KOUPIT ŠTÁVA Z KYSANÉHO ZELÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.
Nevíte někdo kde se dá v Praze koupit šťáva z kysaného zelí?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helena.
Já si kupuju kysané zelí u Alberta 500g v celofánové fólii a z něho si vymačkávám čerstvou šťávu. Je jí tam vždycky 1 až 1,5 deci a pytlík stojí pár korun.
Čepička na hlavičku o obvodu 50 cm. 50 : 3,14 = 15,9. Potřebujeme tedy placku o průměru 15,9 cm plus minus 1 cm.
Vysvětlivky:
ř. o. = řetízkové oko
dl. sl. = jeden dlouhý sloupek do jednoho očka
2x dl. sl. = dva dlouhé sloupky do jednoho očka
Postup:
Uděláme si 6 ř. o., která spojíme pevným okem do kruhu.
1. řada: Do kruhu uděláme 2 ř. o. a 17 dl. sl., to je dohromady s 2 ř. o. 18. Řadu ukončíme pevným okem.
2. řada: Ve druhé řadě děláme 1 dl. sl., 2x dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl., opakujeme až do konce řady. Řadu ukončíme pevným okem.
3. řada: Opět začneme na 2 ř. o. a děláme 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl., opakujeme až do konce řady. Řadu ukončíme pevným okem. Tak jako ve 2. řadě pícháme dl. sl. hned do prvního oka a taky do posledního.
4. řada: Začneme 2 ř. o. a dále děláme 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl. tak, že stále opakujeme 1, 1, 1, 2, 1, 1, 1, 2 až na konec řady. Řadu ukončíme pevným okem.
5. řada: Začneme 2 ř. o. a děláme 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl. tak, že opakujeme 1, 1, 1, 1, 2, 1, 1, 1, 1, 2 až do konce řady. Řadu ukončíme pevným okem.
6. řada: Začneme 2 ř. o. a děláme 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl. tak, že 1, 1, 1,1, 1, 2, 1, 1, 1, 1, 1, 2 opakujeme až na konec řady. Řadu ukončíme pevným okem.
7. řada: Začneme 2 ř. o. a děláme 1, 1, 1, 1, 1, 1, 2, 1, 1, 1, 1, 1, 2 – 6x uděláme po 1 dl. sl. a jednou 2x dl. sl., opakujeme až na konec řady. Řadu ukončíme pevným okem.
8. řada: Začneme 2 ř. o. a děláme 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 2, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 2 tak, že 7krát po 1 dl. sl. a 2 dl. sl. Opakujeme až do konce řady. Řadu ukončíme pevným okem. Když se podíváme, vytvořili jsme placku o průměru skoro 15 cm. Jelikož děláme čepičku pro hlavičku s obvodem 50 cm a 50 : 3,14 = 15,9 cm, tak potřebujeme ještě kousek větší placku, ale pokud v další řadě budeme přidávat tak, jak by se v další řadě dle úvodního návodu mělo, byla by už placka moc velká, takže přidáváme pouze do každého třetího zdvojeného dl. sl. z předchozí řady.
9. řada: Opakujeme 8. řadu.
10. řada: Je už bez přidávání, jen po 1 dl. sl. do každého očka. Budeme píchat stále do prvního, a to tak dlouho, až uvidíme, že se šev začne stáčet doprava.
Proč se Praganda používá v masném průmyslu a proč ji lidé chtějí i doma
Praganda se používá hlavně proto, že maso po ní vypadá a chutná tak, jak lidé u uzenin očekávají. Šunka je růžovější, klobása má stabilnější barvu, uzené maso nepůsobí šedě a výsledek je chuťově bližší tomu, co znáte z řeznictví. V masném průmyslu navíc nejde jen o vzhled, ale také o údržnost, bezpečnost, opakovatelnost a technologickou kontrolu.
Doma je motivace trochu jiná. Lidé chtějí, aby se maso povedlo, aby nebylo mdlé, aby vydrželo, aby mělo krásnou barvu a aby návštěva řekla, že je „jako od řezníka“. Jenže domácí podmínky nejsou provozovna. V lednici kolísá teplota, maso se někdy překládá nepravidelně, nádoby nejsou vždy ideální a recepty z internetu se liší. Proto je doma mnohem důležitější neimprovizovat.
Chuť: vytváří známý uzenářský charakter, který lidé očekávají u šunky nebo klobás.
Údržnost: podporuje stabilitu masného výrobku při správném postupu.
Bezpečnost: má technologický význam v prostředí, kde se maso nakládá, udí nebo skladuje.
Opakovatelnost: při přesném dávkování dává předvídatelnější výsledek.
Tady je důležité nebýt černobílý. Není pravda, že každý, kdo použije Pragandu, dělá automaticky špatnou věc. Stejně tak není pravda, že domácí výrobek s Pragandou je zdravý jen proto, že je domácí. Správnější otázka zní: opravdu ji v tomto receptu potřebuji, umím ji přesně dávkovat a jak často budu výsledek jíst?
Časová dimenze: kdy je Praganda malý problém a kdy už zbytečný návyk
U Pragandy je nutné rozlišit občasné použití, sezónní domácí uzení a každodenní jídelníček. Pokud někdo dvakrát do roka naloží maso na rodinnou oslavu, přesně váží, drží chlad a maso se sní rychle, je situace jiná než u člověka, který má denně šunku, párky, salám, klobásu nebo uzené. Riziko roste s opakováním, ne s tím, že znáte název Praganda.
V českých podmínkách se to často láme v zimě a na jaře. Udí se na svátky, po zabijačkách, před rodinnými oslavami, na chalupě nebo v sezóně grilování. Člověk má pocit, že jde o výjimku, ale když se sečte víkendové uzené, obložené mísy, klobásy u piva a šunka k snídani, výjimka se může proměnit ve zvyk. Tehdy už je lepší položit si otázku: kolik zpracovaného masa skutečně sním za týden?
Následující přehled pomáhá rozlišit míru rizika podle četnosti. Není to lékařské doporučení pro konkrétní diagnózu, ale praktická pomůcka pro domácí rozhodování.
Četnost konzumace
Typická situace
Praktické riziko
Co bych udělal
Výjimečně několikrát za rok
Rodinné uzení, ochutnávka, oslava
Spíše nízké, pokud je dodržen postup
Hlídat dávkování, hygienu a nepřejídat se
Několikrát měsíčně
Domácí šunka, slanina, klobása o víkendech
Střední, záleží na porcích a soli
Střídat s čerstvým masem, rybami a luštěninami
Několikrát týdně až denně
Šunka k snídani, salám ke svačině, párky k večeři
Vyšší kvůli zpracovanému masu a soli
Výrazně omezit uzeniny a hledat běžné alternativy
Prakticky mi nejlépe funguje pravidlo, že uzenina není základní potravina, ale chuťová výjimka. Když ji takto berete, nepotřebujete doma vést válku proti Pragandě. Stačí přestat dělat z uzenin každodenní jistotu. Nejzdravější alternativa Pragandy často není jiná chemie, ale méně zpracovaného masa.
Největší problém Pragandy není samotný sáček, ale domácí improvizace. U běžného vaření si můžete dovolit přidat trochu majoránky navíc nebo ubrat pepř. U rychlosoli je potřeba větší přesnost. Když někdo odměřuje lžící, neváží maso, neví, jakou koncentraci má směs, a ještě k tomu maso dlouho skladuje, vzniká přesně ta situace, která dělá Pragandě špatnou pověst.
Záměna za obyčejnou sůl:Praganda se nesype na hotové jídlo jako dochucovadlo.
Dávkování od oka: u rychlosoli má smysl digitální váha, ne hrst ani lžíce.
Přebírání receptů bez kontextu: jiný typ masa, jiná hmotnost a jiná směs znamenají jiné riziko.
Příliš častá konzumace: domácí uzenina není automaticky zdravá potravina pro každý den.
Slabá hygiena: špatně umyté nádoby, teplá lednice a dlouhé skladování jsou často větší problém než samotný název Praganda.
Jedna z nejčastějších slepých uliček je snaha „dát méně Pragandy, aby to bylo zdravější“, ale zároveň maso skladovat stejně dlouho a čekat stejný výsledek. To je nebezpečné uvažování. Pokud změníte konzervační složku, musíte změnit i očekávání: menší dávka, kratší spotřeba, menší množství masa, lepší chlazení a opatrnější zacházení. Zdravější postup nesmí znamenat horší bezpečnost.
Fotografie znázorňuje třetí rozhodovací moment: přesné vážení a zápis dávky, protože právě zde vzniká většina domácích chyb.
