Dokončili jste stavbu či přestavbu rodinného domu, bytu nebo provozovny a stojí před vámi poslední úkol, kolaudace? Abyste z tohoto úředního procesu nebyli zbytečně nervózní a měli představu, co vás vlastně v brzké době čeká, připravila jsem pro vás malý přehled, který vám doufám pomůže a poradí.
Kolaudace bytu
Podmínky kolaudace bytu
Chystáte-li kolaudovat byt v bytovém domě, případně v atypickém domě s několika byty, není možné zkolaudovat vlastní byt, aniž by byly ostatní byty a společné prostory ke kolaudaci připraveny. Nekolaudujete bytovou jednotku, ale celou stavbu. Podmínky pro kolaudaci jsou téměř stejné jako u rodinného domu.
Kdy kolaudace probíhá?
Stejně jako u rodinného domu podá stavebník při dokončování prací písemnou žádost o kolaudaci, kde uvede předpokládaný datum dokončení, jméno, číslo stavebního povolení a seznam odchylek od stavebního povolení. Do 30, u větších objektů do 60 dnů by měl stavební úřad určit termín kolaudace a všechny dotčené účastníky o tom informovat.
Kdo se kolaudace účastní?
Kromě zaměstnance stavebního úřadu se kolaudace účastní vlastník stavby, stavebník, uživatel stavby a majitel pozemku, na kterém je stavba postavena, dále se kolaudačního řízení může účastnit projektant, stavební dozor nebo zhotovitel.
Co budete ke kolaudaci potřebovat?
Ke kolaudaci bytového domu budete potřebovat tyto dokumenty:
stavební projekt ověřený stavebním úřadem;
zpráva stavbyvedoucího;
geodetické zaměření stavby, včetně vodovodů a kanalizace;
Ve svém příspěvku POŽADAVKY PRO KOLAUDACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin Plaček.
Dobrý den!
Jsem vlastníkem stavby bez čísla popisného či evidenčního( jiná stavba). Lze tuto stavbu a za jakých podminek, kolaudovat za účelem bydlení?
Děkuji,Plaček.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal Vinš.
Dobrý den,
nejde kolaudovat žádná stavba na kterou nebylo vydáno stavební povolení nebo ohlášení. Každý stavební úřad má na tuto problematiku odlišný pohled, proto bych doporučil se zajít pozeptat na příslušný stavební úřad. Dokumentace k zlegalizování by měla obsahovat projektovou dokumentaci, geodetické zaměření a revize.
Garáž do 25 m2 zastavěné plochy nevyžaduje podle stavebního zákona ani stavební povolení, ani ohlášení, povoluje se v režimu takzvaného územního souhlasu. Kolaudovat je nutné až garáže o ploše nad 25 m2 zastavěné plochy, u nichž musíte před stavbou také získat podle stavebního zákona rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení.
Vysoká cukernatost je příjemná a současně praktická pro uchovávání vína, ale co spotřebitel, to jiné chutě, někdo preferuje kyselinky, tak je asi dobře, že limity jsou dost dobře splnitelné.
Kdo určitě uvítá sladkou chuť, jsou děti, takže od moštových odrůd pro výrobu alkoholických nápojů přejděme k odrůdám stolním.
Ano, jak název napovídá, stolní odrůdy se konzumují jako ovoce; vína se z nich většinou nevyrábějí, i když bychom to klidně udělat mohli. Takováto vína by určitě neměla vysokou kvalitu, protože ta není ani v hroznech, ale byla by lehká a pitelná. Hodila by se na rychlou konzumaci.
Stolní odrůdy mají od moštových odrůd odlišné parametry. Hrozen má být atraktivní, velký, ne příliš hustý, aby se bobule příliš nedotýkaly, a často mívá rozvětvenou třapinu. Bobule jsou také velké, při zralosti všechny dobře vybarvené. Jejich dužnina, na rozdíl od tekuté dužniny u odrůd moštových má být masitá, chruplavá, s malým počtem semen. Kdo stolní hrozny, pochopitelně z dovozu, častěji kupuje, jistě si všiml, že některé odrůdy jsou bezsemenné, zatím tedy jen odrůdy zahraniční. Chuť stolních odrůd má být jemná, příjemně aromatická. U stolních odrůd nikdy nebývá dosaženo tak vysokých cukernatostí, jako u odrůd moštových.
Nejprve projděme odrůdy, zapsané ve Státní odrůdové knize, to znamená, že byly prozkoušeny v Ústředním zkušebním ústavu zemědělském; není jich mnoho, protože, jak jsme si právě řekli, kritéria k jejich povolení jsou přísná. Nejstaršími u nás pěstovanými povolenými odrůdami jsou dvě, které jsou si velmi blízké, proto se zmíním o obou najednou. Jde o odrůdy Chrupka bílá a Chrupka červená.
Chrupka bílá:
Chrupka červená:
Obě jsou součástí velké rodiny Chrupek (syn. Chassellas nebo Gutedel), která je známa již několik tisíciletí. Pěstovaly se již v Egyptě, na území dnešního Jordánska, v Malé Asii a prostřednictvím Féničanů se přes Řecko a Řím rozšířily do mnoha oblastí Evropy, kde se révě mohlo dařit. Z doby, kdy se zaváděla první moderní evidence odrůd u nás, v roce 1941, bylo známo okolo čtyřiceti druhů různých Chrupek, i když samozřejmě byly zaevidovány jen ty nejvýznamnější. Musíme vzít v úvahu, že se tehdy vycházelo z pouhých popisů, a protože dnes používaná genetická kontrola dosud neexistovala, je možné, že v řadě případů mohlo jít o synonyma téže odrůdy. Tyto dvě jmenované odrůdy, jakožto odrůdy stolní, jsou v dnešní době již dávno překonané, protože výše uvedené požadavky, co se týká parametrů hroznů a bobulí, jsou dnes již několikanásobně překonané. Například při srovnávání velikosti bobulí jsou v pořadí dnes povolených odrůd na posledním místě.
Ve svém příspěvku CO JE KOLAUDACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel SilvaS.
Díky, aspoň jsem si konečně udělala jasno v tom, kde je potřeba byt či dům kolaudovat a že se nejedná (jak jsem si mylně myslela) o to, že pozvete známé na první návštěvu :D Chtěli bychom pořizovat byt do osobního vlastnictví tady https://www.eurobydleni.cz/byty/praha/prodej/ a snažím se pozjišťovat co bude vše potřeba.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Možná vás překvapí, že jíme stále méně brambor. Zatímco v roce 1850 připadlo na jednoho člověka ročně 170 kg, dnes už je to jen 77 kg. Mohou za to určitě i brambory z velkovýroby, často poškozené a nevalné chuti. Kdo pěstuje vlastní, ví, že není brambor jako brambor! Jaká sadba je tedy ta nejvhodnější? A jak na pěstování?
Brambory z velkých lánů a vlastní brambůrky ze záhonu – obrovský rozdíl v chuti a kvalitě zná každý, kdo okusil. Brambory z velkovýroby se navíc prodávají v době, kdy už pro konzumaci nejsou vůbec vhodné, odrůdy určené pro letní a podzimní spotřebu jsou nabízeny i po Vánocích. Důvodem jsou přebytky. Jenže vodnaté brambory kuchaře ani strávníky nepotěší.
Vlastní brambory naštěstí nepěstujeme pro co nejvyšší produkci, ale proto, abychom si pochutnali.
Na záhoně získáme nejlepší brambory ekologickým pěstováním. Žádná minerální hnojiva, pouze chlévský hnůj a zelené hnojení. Vhodné jsou odrůdy méně citlivé na plíseň bramborovou, což je pro zdravé pěstování bez přemíry chemie důležité. Mandelinku bramborovou snadno vysbíráte ručně.
Kromě skvělé chuti budou vlastní brambory výrazně zdravější než ty z velkovýroby, které prošly postřiky proti plevelům před i po vzejití sadby, mořením, nejméně třemi postřiky proti plísni, následují postřiky proti mandelince a mšicím či chemická likvidace porostu před sklizní.
Rozhodnutí, jakou odrůdu brambor budete na své zahrádce pěstovat, již dnes není snadnou záležitostí. K ranosti, barvy dužniny, barvy slupky, rezistence vůči háďátku přibyl v posledních letech další podstatný parametr, a to varný typ. Navíc počet odrůd je stále větší.
Varný typ udává vlastnosti hlíz po uvaření a tím i konzumní použitelnost brambor.
Rozlišujeme tři základní varné typy:
Varný typ A: pevné lojovité brambory, které jsou nerozvářivé, příjemně vlhké, velmi slabě až slabě moučnaté, vhodné pro přípravu bramborového salátu i ke konzumu jako vařené.
Varný typ B: polopevné, polomoučné brambory s jemnou až hrubší strukturou, příjemně vlhké až sušší, vhodné jako příloha k jídlu.
Varný typ C: měkké, moučnaté brambory s jemnou až středně hrubou strukturou, středně vlhké až suché, vhodné k přípravě kaší a těst.
Varný typ D: není pro zahrádkáře významný – jde o odrůdy pro průmyslové zpracování.
Některé odrůdy jsou přechodem mezi uvedenými varnými typy. Například u označení AB, BA či BC vždy první písmeno značí převahu k varnému typu.
Pro zahrádkáře mají význam odrůdy velmi rané, rané, méně už polorané. Polopozdní až pozdní odrůdy, které se sklízejí až v polovině září, se na zahrádce nevyplatí. A pozor na to, že velmi rané odrůdy bychom měli zkonzumovat co nejdříve, nejdél
Ve svém příspěvku POŽADAVKY PRO KOLAUDACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin Plaček.
Dobrý den!
Jsem vlastníkem stavby bez čísla popisného či evidenčního( jiná stavba). Lze tuto stavbu a za jakých podminek, kolaudovat za účelem bydlení?
Děkuji,Plaček.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel KarlL.
Dobrý den, my bydlíme v mobilhaimu, taky bez čísla popisného. A tudíž barák nemá pevné základy. Takže jsme nepotřebovali ani stavební povolení. Jen nám jej přivezli na podvalu pak přijeli z týhle firmy https://uplifter.cz/ Mobilní domek složili na pozemek a bydlíme. Nemuseli jsme nic kolaudovat díky tomu, že domek nemá pevné základy. Takže to není nemovitost.
Víme z historie, že Římané v zájmu rozšiřování svého území vedli dlouhá desetiletí války s Kelty, Germány a jinými národy. Římští vojáci putovali Evropou, a v dobách, kdy zrovna nevedli urputné boje, mísili s místním obyvatelstvem a předávali jim výdobytky své kultury. S postupujícími vojsky se tak rozšiřovalo pěstování révy po ostatních částech Evropy, na území dnešní Francie, Rakouska, Maďarska, a také k nám. Velký vliv na rozvoj vinařství mělo rozšiřující se křesťanství: víno bylo potřebné pro náboženské obřady. S rozšiřováním křesťanství souvisí příchody různých církevních řádů na naše území (cisterciáci, premonstráti, benediktýni), kteří přinášeli vzdělanost – někteří z mnichů byli v té době téměř jedinými, kteří uměli číst a psát. Uměli také léčit, starat se o půdu, pěstovat různé rostliny a zemědělské plodiny a chovat domácí zvířata. A také pěstovat révu a z hroznů vyrábět víno. Navíc je panovníci často obdarovávali půdou.
V legendách a ve více či méně věrohodně napsaných kronikách se můžeme setkat s příběhem o sv. Ludmile, jak se stala křesťankou a jak vychovávala svého vnuka Václava k získávání praktických zkušeností s různými profesemi. Vypráví se, že sv. Václav okopával vinici a také šlapal hrozny při sklizni. Ať už je to pravda nebo jen legenda, z tohoto příběhu vyplývá, že v této době se réva na našem území běžně pěstovala. První písemné záznamy o existenci vinic v Čechách jsou z roku 1057, kdy se v zakládací listině biskupství v Litoměřicích uvádí, že kníže Spytihněv daroval litoměřické kapitule pozemky pro zřizování vinic v okolí Litoměřic včetně vinařů. První písemná zmínka o vinicích na Moravě pak pochází z roku 1101, a tou je také zakládací listina, tentokrát kláštera v Třebíči.
Jan Neruda píše ve své Baladě o Karlu IV.: „Eh, vezu révu z Burgund sem...“ Jak moc se Karel IV. zasloužil o rozvoj vinařství na našem území?
O Karlu IV. bychom z dnešního pohledu mohli říct, že to byl velmi dobrý ekonom a velmi úspěšný podnikatel. Měl schopnost vidět možnosti ke zlepšování stavu země. A velmi výrazně se zasloužil o rozmach českého vinařství. V roce 1351 nechal dovézt odrůdy, které znal z let výchovy na francouzském dvoře a které měly nahradit doposud pěstované odrůdy. Ty byly sice plodné, ale s malými hrozny a bobulemi a vína z nich byla nekvalitní, řídká a obsahovala málo alkoholu. S novými odrůdami dovezl i vinaře, kteří uměli révu vysázet a pěstovat a také vyrábět kvalitní vína, a měli to naučit i místní obyvatele. A aby byl o tuto zemědě
