Řez ovocných stromů u stromů typu blumy nebo také ringle by se měl provádět koncem zimy nebo v létě, přičemž zimní řez je možný od ledna do dubna a letní od konce června do srpna. Je důležité, aby teploty během zimního řezu neklesly pod -5 °C.
Zde je několik video-návodů, jak ořezat blumy:
Zdroj: článek Jak ořezat blumy
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovar.
Dobry den , velice me zajima, kdy je spravna doba na rez/zastrihnuti svestky. Po precteni Vaseho clanku , jsem bohuzel nejak zmaten. V odstavci jak prorezat svestku pisete:Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů.
A hned pote v nasledujicim odstavci:Stříhání švestek na jaře pisete-Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni.
Je mozne to nejak objasnit , nekolikrat v clanku pisete opakovane, ze se ma strihat/rezat na jare a pak obratem dodavate , ze nejlepsi doba je po sklizni zacatkem zari ..
diky za vysvetleni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba na řez švestek je druhá polovina června nebo hned po sklizni. Jarní řez se doporučuje jen začátečníkům, aby jim v orientaci v koruně nebránily listy. U jarního řezu je nebezpečí zanesení infekcí do řezných ran.
Zdroj: příběh Stříhání švestek
Nejlepší čas pro řez švestky je obvykle od května do července. Strom je v aktivním růstu a rány se hojí rychleji než během zimního období.
Švestky patří mezi peckoviny, které reagují citlivěji na infekce přes řezné rány. Pokud se strom řeže v zimě, rány zůstávají dlouho otevřené a zvyšuje se riziko chorob, například stříbřitosti listů. Proto mnoho sadařů doporučuje provádět letní řez švestek, kdy je strom aktivní a dokáže rány uzavřít rychleji. Správné načasování řezu může výrazně ovlivnit zdraví stromu i stabilitu budoucí úrody.
Zimní řez švestky se většinou nedoporučuje, protože strom je v klidu a rány se hojí pomaleji.
V zimním období jsou stromy citlivější na infekce a otevřené rány mohou být vstupní branou pro houbové choroby. Typickým příkladem je stříbřitost listů, která může napadnout větve přes čerstvé řezy. Pokud je nutné odstranit poškozenou větev, je lepší provést jen malý zásah. Pro běžný řez švestky je však bezpečnější období vegetace, zejména konec jara a začátek léta.
Pokud švestka po řezu nerodí, bývá příčinou příliš silný zásah do koruny.
Strom po silném řezu investuje energii především do růstu nových výhonů. Tento proces může trvat jednu až dvě sezony. Během této doby se vytváří nový plodný obrost a koruna se postupně stabilizuje. Proto je při řezu švestky důležité odstranit jen část větví a větší zásahy rozdělit do více let. Postupný řez pomáhá zachovat rovnováhu mezi růstem a plodností.
Silný růst vlků je běžná reakce stromu na hlubší řez švestky.
Vlky jsou silné vzpřímené výhony, které strom vytváří, aby rychle obnovil ztracenou listovou plochu. Nejlepší je regulovat je během léta, kdy se rány hojí rychleji. Některé výhony lze odstranit úplně a několik vhodně umístěných ponechat pro budoucí větve. Postupná letní regulace vlků pomáhá stromu vytvořit stabilnější strukturu koruny.
Omlazovací řez švestky je vhodný zejména u starších stromů, které mají hustou korunu a plodí jen na koncích větví.
Typickým znakem je také velká výška stromu a slabý růst nových výhonů. Spodní větve postupně ztrácejí vitalitu, protože do nich neproniká dostatek světla. V takovém případě může pomoci postupná obnova koruny. Omlazovací řez staré švestky by měl být rozdělen do několika let, aby strom nebyl vystaven příliš velkému stresu.
Ve většině případů není nutné rány po řezu švestky speciálně ošetřovat.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Prořezávání švestek: kdy řezat, aby strom neonemocněl
V naší poradně s názvem KROUCENÍ LISTŮ A PRASKÁNÍ KŮRY NA VĚTVÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Průcha.
1.
Nasadil jsem polokmen švestku, velké ,sladké plody. Ale už od začátku začala praskat kůra na větvích. Místa jsem zatíral ,zalepoval voskem barvou atd. Nepomáhá. Postižené větve usychají. Pak se přidala plíseň plodů v průběhu vývoje + červivost. Plody které přežijí jsou přesto velké, sladké, špičkové. 2/3 v průběhu opadá!
Prosím co s tím než to pokácím.?
2. Třešeň sladká dozrává v červenci. Kvete hodně ,ale plodů minimum. Ostatní stromy obalené plody.
Pavel Průcha
Pavel Průcha
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pokácet, vykopat pařez a zasadit nový strom. Nemá cenu se s tím dál trápit. Od samého začátku jsou s tím problémy. Zbavte se jich!
Zdroj: příběh Kroucení listů a praskání kůry na větvích
Calypso dnes neberte jako běžné řešení pro pilatku švestkovou, protože účinná látka thiacloprid má změněnou legislativní realitu.
Starší návody Calypso často uvádějí, protože historicky šlo o účinný insekticid. Pro dnešní zahradu je ale důležité ověřit aktuální registraci, českou etiketu a povolené použití. Nekupujte staré nebo zahraniční přípravky jen proto, že je doporučila diskuse. U jedlého ovoce rozhoduje legální a bezpečné použití, ne jen účinnost proti škůdci.
Postřik proti pilatce švestkové má smysl hlavně po odkvětu, při opadu korunních plátků, pokud je silný výskyt škůdce.
Do plného květu se chemický zásah obecně nehodí kvůli opylovačům. Když už plůdky hromadně padají, bývá často pozdě, protože larvy už poškodily plody zevnitř. Sledujte bílé lepové desky, konec kvetení a etiketu aktuálně povoleného přípravku. Největší chyba je stříkat podle kalendáře, ne podle fáze stromu.
Bílé lepové desky pomáhají hlavně s monitoringem a částečným snížením náletu pilatky švestkové před a během květu.
Nečekejte, že desky samy zlikvidují všechen hmyz. Jejich největší přínos je v tom, že včas ukážou začátek náletu. Vyvěste je před květem, ne až po opadu plodů. V malé zahradě jsou velmi praktické, levné a bezpečné. Když je spojíte se sběrem napadených plůdků a přesným sledováním stromu, často výrazně snížíte škody.
Opad malých švestek krátce po odkvětu může způsobit pilatka, zvlášť když jsou plůdky uvnitř vyžrané a tmavé.
Část opadu může být přirozená probírka stromu, ale hromadné padání s vyžranými dutinami ukazuje na škůdce. Rozmáčkněte několik plůdků a hledejte larvu, trus nebo chodbičku. Pokud se nález opakuje, zapište si termín. Příští rok budete vědět, kdy dát bílé lepové desky a kdy hlídat konec kvetení.
Mospilan se často zmiňuje jako dostupnější insekticid, ale použití na pilatku musíte ověřit podle aktuální etikety.
Nestačí vědět, že přípravek hubí hmyz. Rozhoduje konkrétní plodina, škůdce, dávka, ochranná lhůta a omezení. Pokud etiketa dané použití neumožňuje, nepoužívejte ho jen podle rady z diskuse. U pilatky je navíc zásadní termín po odkvětu. Špatně načasovaný postřik bývá slabý i s dobrým přípravkem.
Pilatku švestkovou bez chemie lze omezit hlavně bílými lepovými deskami, sběrem plůdků a prací s půdou.
Bez chemie nemusíte mít stoprocentní výsledek, ale v menší zahradě může být zlepšení výrazné.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Pilatka švestková: postřik, desky a náhrada Calypsa
V naší poradně s názvem DRACENA PŘESAZOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Slabá.
Dobrý den. Mám krásnou dracenu původně z IKEA. Roste do výšky, listy má zelené a pevné. Nic jí nechybí. Je tu jen jeden háček. Má hodně kořenů. Mám ji přesazovat pořád do většího a většího květináče, nebo ji můžu odstřihnout jemné kořeny a nechat jen ty silnější? Můžu ji zmenšit celý kořenový bal třeba na polovinu? Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kořenový bal je možné ořezat až na polovinu původního objemu, ale zároveň je třeba zmenšit i rostlinu. Jinak ny menší kořenový bal nestačil zásobovat celé její tělo. Pokud vám vyhovuje její velikost, tak nepřesazujte a v létě jenom hnojte a nechte ji v současném obalu.
Zdroj: příběh Dracena přesazování
Řez švestek vychází z několika důležitých poznatků, které bychom si měli hned na začátku ujasnit. Slivoně produkují velmi křehké dřevo. Často se říká, že je dokonce nejkřehčí ze všech ovocných stromů. V souvislosti s velkou plodností to může být někdy problém – větve se pod tíhou dozrávajících švestek snadno vylamují. Další důležitou informací je fakt, že nejžádanější slivoně plodí dvouleté a tříleté větve. Další výklad ohledně řezu švestky se opírá právě o tyto dva obecné a důležité poznatky.
Ačkoliv švestka zvládá řez nejlépe v průběhu vegetace, tak začátečníkům doporučujeme provádět řez švestek zjara po vykouknutí prvních pupenů. Řez na jaře totiž nekomplikují listy a lépe je tak vidět, co by se mělo prostříhat. Pokud vám nevadí při řezu olistění, tak je lepší švestku ostříhat v druhé polovině června nebo právě po sklizni. Během zimy jsou jakékoliv úpravy řezem nevhodné.
Slivoně jsou ovocné stromy bujného růstu. Potřebují tedy poměrně pravidelný a razantní řez. Nejlepší plody bývají na 2–3letém dřevě. To při řezu vždy zohledníme. Slivoně mají křehké dřevo a větve vyrůstající v ostrých úhlech se pod tíhou plodů často vylamují.
Správnou korunu slivoně by měly tvořit 3 až 4 kosterní větve, které mají dobré nasazení k terminální větvi. Terminální větev roste přímo vzhůru ve středu koruny. Pokud jsou větve kolem terminálu, pak se jedná o přirozenou korunu. Pokud jsou s odstupem 80 až 120 cm, pak se jedná o korunu patrovou. Nejčastěji se na našich zahrádkách pěstuje přirozený tvar koruny.
Jestliže máte ve své zahradě přehuštěný, možná několik let nestříhaný strom, nesnažte se ho radikálně zmladit najednou. Strom většinou zareaguje bujným růstem nových výhonků. Ty však rostou směrem nahoru (říká se jim vlky), a nejen že z nich nebudete mít úrodu, ale strom vám zbytečně zahustí. Druhým rokem je stejně budete muset odstranit. Raději se snažte omlazovat strom postupně. Někdy to může trvat i tři, možná čtyři roky, než dosáhnete požadovaného tvaru. Ale věřte, že se to vyplatí. Ušetříte si čas i námahu.
Pokud si na řez švestek nevěříte, je možné se obrátit na firmy, které se této činnosti věnují a určitě vám strom rády ostříhají podle standardů.
Zdroj: článek Stříhání švestek
V naší poradně s názvem ŘEZ OVOCNÝCH STROMŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Robert Mikšan.
mám dotaz,kdy se může ořezat mladý stromek vlašského ořechu - postranní větve,aby z toho vznikl strom,je velmi zahuštěn a větve jsou nízko,teměř na zemí,má již výšku 1,8m a je velmi košatý,asi 3 letý vypěstovaný z ořechu.Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vlašský ořech se prořezává právě teď, v době druhé poloviny léta až do začátku podzimu. Pokud chcete mít klasický strom, tak založte korunu ve výšce, kterou si přejete. V této výšce zkraťte větve na pět až šest listů a nižší větve ustřihněte přímo u kmene. Centrální větev nezkracujte a nechte ji volně dál růst. V dalších letech pak již není třeba dalšího prořezávání.
Zdroj: příběh Řez ovocných stromů
Je vůbec vhodné provádět řez vinné révy v zimě? V zimním období vinná réva odpočívá. Řez keřů se provádí obvykle ve fázi, kdy už jsou rostliny odpočaté a jsou fyziologicky připravené rašit, ale chladné počasí jim to nedovolí. Termín zahájení řezu záleží především na tom, jak veliká je výměra vinice, kterou je třeba ořezat. Někteří vinaři začínají řezat i v prosinci. Ale čekají do prvních mrazů, kdy jsou listy definitivně opadané a do keřů je pořádně vidět, aby bylo jasné, do jaké míry jsou výhony vyzrálé. Řez by měl být ukončen před začátkem slzení.
A jak poznat vhodnou dobu, kdy došlo k pomrznutí oček? Na první pohled to přímo poznat nelze. Až při krácení výhonu je na řezné ráně vidět, zda je výhon na průřezu zelený, to znamená živý, nebo hnědý, tedy zmrzlý. Pokud je zmrzlý, znamená to, že na podzim dostatečně nevyzrál a nepřipravil se na zimu. Neznamená to však, že je to takto s celým keřem, každý výhon to má jinak. Nejcitlivější jsou právě ty nejdůležitější části - očka na jednoletém dřevě, ta pomrzají při teplotách okolo -15 °C. A jak to zjistíme? Pomocí nože vedeme podélný řez skrz očko. To musí být na řezu také zelené, nikoli hnědé. Důležité je si vybrat očka na takovém výhonu, který po řezu na keři nechceme. Řezy očkem je dobré vyzkoušet na různých keřích rozmístěných pravidelně po ploše vinice. Míra poškození oček mrazem může být různá, záleží na klimatických podmínkách v dané části.
Zdroj: článek Kdy stříhat hroznové víno
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Kudernová.
Prosím o radu, jak orezat remontantni maliny na jare.Dkuji .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Remontantní odrůdy malin jsou trochu náročnější na řez. Řez se provádí v únoru a odstraňují se všechny dvouleté a starší šlahouny. Také všechny výmladky a slabé či nemocné šlahouny. Na rostlině nechte jen několik silných výhonů, které nijak nezkracujte.
Zdroj: příběh Stříhání malin
Jedna z nejčastějších otázek zahrádkářů zní: „Kdy přesně mám švestku řezat?“. Obecná rada říká, že nejbezpečnější období je od pozdního jara do poloviny léta. Pokud ale chceme být přesnější, je užitečné podívat se na průběh celého roku.
Následující kalendář vychází z praktických zkušeností ze zahrad ve střední Evropě a ukazuje, kdy je řez vhodný, kdy je lepší být opatrný a kdy se zásahům raději vyhnout.
Leden je typickým obdobím zimního klidu. Strom je bez listů a proudění mízy je velmi pomalé. Právě proto se může zdát, že je ideální čas na řez. U švestek to ale neplatí.
Rány vytvořené v tomto období zůstávají dlouho otevřené a strom se proti infekcím brání jen velmi omezeně. Proto se běžný řez v lednu nedoporučuje. Výjimkou může být pouze odstranění zlomených větví, které představují riziko.
Situace je podobná jako v lednu. Strom stále spí a rány se hojí velmi pomalu. Pokud navíc přijde silnější mráz, může dojít k poškození okrajů řezu.
V únoru je proto lepší plánovat práci na zahradě a připravit nástroje, než strom skutečně řezat.
Na konci března se začíná vegetace pomalu probouzet. Pupeny se zvětšují a strom se připravuje na růst.
Pokud je počasí stabilní a nehrozí silné mrazy, je možné provést velmi mírný zásah. Nejčastěji se odstraňují suché nebo poškozené větve.
Duben je vhodným obdobím pro první tvarování mladých stromů. Strom začíná aktivně růst a rány se hojí rychleji než v zimě.
U starších stromů je však stále lepší držet zásahy spíše mírné.
Květen patří mezi bezpečná období pro řez švestek. Strom je v plné vegetaci a dokáže se dobře bránit proti infekcím.
V tomto období se často provádí:
Červen je ideální měsíc pro letní řez. Strom má dostatek energie a rány se rychle hojí.
Právě v tomto období je vhodné odstranit většinu vlků a upravit tvar koruny.
Červenec je stále velmi vhodným obdobím pro řez. Strom reaguje klidněji než po zimním zásahu a nevytváří tolik nových výhonů.
V praxi se v tomto období často snižuje výška stromu nebo zkracují příliš dlouhé větve.
Na začátku srpna je ještě možné provést lehký zásah. Později už je lepší strom nechat připravit se na konec vegetace.
Silnější řez v pozdním létě může stimulovat růst nových výhonů, které nestihnou do zimy vyzrát.
V září se řez obvykle neprovádí. Strom postupně omezuje růst a začíná se připravovat na zimní období.
Podobně jako v září není řez vhodný.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Prořezávání švestek: kdy řezat, aby strom neonemocněl
V naší poradně s názvem OLEANDR PŘESAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Kalakajová.
Dobrý den, prosím o sdělení, zda mohu nyní přesazovat oleandr, trochu ořezat kořeny a dát do nového substrátu, hlíny.Oleandr mi dřevnatí od spodu, má dlouhé pruty bez listů, pouze u koruny. Je možno zkrátit? Děkuji. Kalakajová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Oleandr je velmi odolný a snese řez i přesazení v kteroukoliv dobu. Po přesazení oleandr umístěte ve slunné místnosti s teplotou 15 až 20 °C, aby se mohl dobře vyrovnat se změnou podmínek. Roste ho na list a zalévejte jen když je substrát suchý.
Zdroj: příběh Oleandr přesazení
Kdy a jak stříhat vinnou révu
Od minula víme, že v tomto zimním období je réva v postdormanci. Rostliny si odpočaly a jsou fyziologicky připravené rašit, ale vnější podmínky, tedy chladné počasí, jim to nedovolí. V této fenofázi se obvykle provádí řez keřů .
A jak vlastně poznáme, že už můžeme začít?
Nejvhodnější je řezat v předjaří, po přejití největších mrazů. To už jsme se podívali, zda a případně do jaké míry očka pomrzla. Termín zahájení řezu záleží především na tom, jak je veliká výměra vinice, kterou je třeba ořezat. Majitelé několika desítek či dokonce stovek hektarů začínají řezat už v prosinci, protože jinak by to do jara nestihli. I ti však s počátkem řezu čekají do prvních mrazů, kdy jsou listy definitivně opadané a je do keřů pořádně vidět, aby bylo jasné, do jaké míry jsou výhony vyzrálé. Řez by měl být ukončen před začátkem slzení.
Jak poznáme, zda opravdu došlo k pomrznutí oček?
Při prvním pohledu se to přímo nepozná. Avšak při zkrácení výhonu jednoletého dřeva je na řezné ráně vidět, zda je výhon na průřezu zelený, tedy živý, nebo hnědý – zmrzlý. A zmrzlý je proto, že na podzim nedostatečně vyzrál, mohli bychom říci, že se „nepřipravil“ na zimu. To je ovšem jen hrubý odhad, protože ne všechny části révového keře jsou stejně citlivé na zimní mrazy. Nejcitlivější jsou právě ty nejdůležitější části – očka na jednoletém dřevě - pomrzají při teplotách okolo mínus 15 °C. O jejich vitalitě se snadno můžeme přesvědčit pomocí nože, když vedeme podélný řež skrz očko. To musí být na řezu také zelené, nikoli hnědé. Pochopitelně, že si vybereme očka na takovém výhonu, který po řezu nechat na keři nechceme. Řezy očkem je dobré vyzkoušet na různých keřích rozmístěných pravidelně po ploše vinice. Míra poškození oček mrazem může být různá v klimaticky odlišných částech vinice a také se významně liší podle jednotlivých odrůd. Tuto kontrolu životnosti oček je vhodné provést v době těsně před zahájením zimního řezu, viz následující obrázky:
Ještě přesněji míru pomrznutí určit nejde?
Ale ano. Na konci zimy, kdy je réva v postdormaci, lze odebrat réví a nechat je narašit v teple s bazální částí ponořenou ve vodě, podobně, jako to děláme v předvánoční době s barborkami – větvičkami třešní nebo višní. Jen pozor na jednu vlastnost révy, o které byla řeč minule – apikální dominanci. Mohla by totiž vyrašit jen horní očka a výsledek by byl zkreslený.
Co tedy navrhujete?
Odebrané jednoleté dřevo rozřezat na jednooké rouby a teprve pak je nechat vyrašit.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - únor
V naší poradně s názvem OKRASNÁ VRBA PŘEVISLÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Nejspíše se jedná o strupovitost, kterou u vrby způsobuje houba Venturia saliciperda. Zde se můžete podívat na obrázky, jak vypadají její příznaky: https://www.google.cz/image….
Co s tím? Odstranění napadených větví je rozumné řešení. Styl sestřihu záleží na vás, ale stačí odstranit jen zjevně napadané části. Pro chemickou ochranou je vhodné zvolit postřik fungicidem proti strupovitosti a padlí jádrovin. Aplikace se provádí na jaře a začátkem léta ideálně bezprostředně před nástupem infekce. Postřik se opakuje maximálně 4 krát. Po řezu nezapomeňte desinfikovat pracovní nástroje v SAVU s vodou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Romana.
Musela bych ořezat celé , nyní jsem nechala 2 větve v
Koruně . R
Zdroj: příběh Okrasná vrba převislá
Fíkus by se měl prořezávat poté, co se koncem léta a počátkem podzimu zastaví nový růst. Rostlina zažívá nový růst na jaře a na začátku letních měsíců. Ideální čas pro řez fíkusu je před přenesením do domu. Vzhledem k tomu, že je benjamin poměrně otužilý a odolný, lze řez provádět v případě potřeby po celý rok, nejen během optimálního období. Mrtvé nebo zlomené větve lze kdykoli ořezat.
Zdroj: článek Kdy stříhat fíkus bejamin
Při nejistotě je důležité rozlišit, kdy zasahovat a kdy vyčkat. Níže uvádím přehled, který vychází z vlastních zkušeností i konzultací se zkušeným zahradníkem.
| Situace | Co dělat | Co nedělat | Riziko špatného zásahu |
|---|---|---|---|
| Povrchová plíseň | Upravit režim, sledovat | Okamžitě chemie | Spálení kořenů |
| Vlnatky | Izolovat, mechanicky odstranit | Pouze rosit vodou | Rozšíření napadení |
| Hniloba | Vyjmout, ořezat, dezinfikovat | Čekat bez zásahu | Rychlý kolaps |
| Zasolení | Propláchnout substrát | Přesazovat impulzivně | Zbytečný stres |
Jak číst tuto tabulku: Sloupec „Riziko špatného zásahu“ ukazuje, proč je důležité nejprve správně určit problém. Například použití chemie při pouhém zasolení může orchidej oslabit. Naopak čekání při skutečné hnilobě vede k rychlému kolapsu. Správná diagnóza je důležitější než rychlost zásahu.
Zdroj: článek Plíseň, škůdci nebo hniloba? 9 fatálních omylů při péči o orchidej
Švestku řežte pouze od pozdního jara do poloviny léta a nikdy v zimě. Peckoviny jsou citlivější na infekce přes řezné rány než jádroviny. Pokud strom řežete v době aktivního růstu, dokáže rány rychleji uzavřít a sníží se riziko chorob.
Toto jednoduché pravidlo pokrývá většinu běžných situací v zahradě. Pokud si nejste jisti, zda je správný čas na řez, stačí si zapamatovat následující orientační body:
V praxi to znamená, že většinu zásahů je vhodné provádět v době, kdy strom aktivně roste. Letní řez má ještě jednu výhodu – strom reaguje klidněji a nevytváří tak velké množství nových výhonů.
Zdroj: článek Prořezávání švestek: kdy řezat, aby strom neonemocněl
Pokud se bavíme o odrůdě ryngle Wazonova, je důležité ji nebrat jako klasickou švestku. Právě tady dělá většina lidí chybu, protože očekává stejnou chuť i využití.
Detail plodů Wazonovy na větvi
Chuť je hlavní důvod, proč lidé tuto odrůdu vysazují. A tady je potřeba říct realitu bez přikrášlení – Wazonova může být výborná, ale není to jistota každý rok.
Typická chuť plodů:
Tohle ale platí pouze ve chvíli, kdy se „sejdou podmínky“. V praxi jsem zažil roky, kdy byla chuť opravdu skvělá, a roky, kdy byla spíš průměrná.
Tohle Vám žádný katalog neřekne.
Tohle je podle mě nejdůležitější zkušenost, kterou Vám žádný katalog neřekne.
Suchý rok:
Deštivý rok:
DŮLEŽITÉ: Wazonova reaguje na množství vody víc než většina odrůd – chuť není stabilní.
Osobně mi víc chutnají plody ze sušších let. Nejsou tak velké, ale mají lepší chuť. Naopak plody z deštivých let jsou vhodnější na kompot nebo zpracování.
Ve srovnání s běžnými švestkami z obchodu je Wazonova lepší hlavně díky čerstvosti. Ale pokud ji srovnám s jinými rynglemi, tak:
Je to chuťový průměr s dobrými roky.
Zdroj: článek Bluma Wazonova: realita po 7 letech (chuť, výnos, chyby)
Obecně se o tento druh hortenzie nemusíte nijak přehnaně starat. Stačí, pokud ji občas prořežete a odstraníte zdřevnatělé větve, které keřík jen hyzdí. Větve na sebe samy upozorní, neboť budou v kontextu rostliny vypadat nepatřičně. Prořezávání rostliny by mělo proběhnout na jaře, kdy tím rostlinu prosvětlíte a ulevíte jí. Nejlepší je prořezávat v březnu. Všechny větvičky můžete s klidem seříznout na délku až půl metru. Nemusíte mít totiž strach z jednoduchého důvodu. Květy hortenzie totiž obráží na jednoletém dřevu. Proto i na ořezaných větvích vyrazí květy, které vám vezmou dech. V době květu si můžete hortenzie nařezat do vázy nebo je usušit a použít do suchých vazeb.
Dále je také vhodné ořezat větve po odkvetení. To se provádí na sklonku podzimu či na začátku zimy. Pokud se jimi však chcete těšit celou zimu, ani to není problém. Květy i přes zimu vypadají na keři velmi dekorativně. Nic se nestane, pokud tedy větvičky seříznete až s příchodem prvních jarních slunečních paprsků.
Zdroj: článek Hydrangea paniculata
Na podzim je pro stříhání vinné révy moc brzy. Na podzim se může provést jen lehký sestřih například na pergole, aby v zimě nepřekážely dlouhé šlahouny. Nejvhodnější je řezat až v předjaří, po přejití největších mrazů, protože až v té době zjistíme do jaké míry očka pomrzla. Termín zahájení řezu záleží především na tom, jak je veliká výměra vinice, kterou je třeba ořezat. Majitelé několika desítek či dokonce stovek hektarů začínají řezat už v prosinci, protože jinak by to do jara nestihli. I ti však s počátkem řezu čekají do prvních mrazů, kdy jsou listy definitivně opadané a je do keřů pořádně vidět, aby bylo jasné, do jaké míry jsou výhony vyzrálé. Únor je nejlepší doba na řez vinné révy.
Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - listopad
Kdy stříhat blumy? Nejlepší doba pro ořezání blum v létě je konec června až srpen.
Letní řez – inhibitor růstu: Letní řez slouží ke zpomalení růstu a prevenci nadměrné tvorby nových výhonů.
Redukce nasazených plodů: Letní řez lze také použít ke snížení množství nasazených plodů a ovlivnit tak velikost plodů ke sklizni.
Světlo a vzduch: Letní řez také zlepšuje přísun světla a vzduchu ke stromu.
Zdroj: článek Jak ořezat blumy
Kdy stříhat blumy? Řez se může provádět v období od ledna do dubna, ale nejlépe v době odkvětu. Proč je důležité, aby teploty při zimní řezu byly výše než -5 °C? V mrazu dřevo blum křehne a řez by nebyl rovný. Takový nerovný řez je pak vstupní branou klejotokům a dalším nákazám přicházejících vzduchem.
Zimní řez podporuje růst a tvorbu plodů: Zimní řez stimuluje růst nových výhonků a tvorbu plodů.
Odstranění vedoucích výhonků: Vyberte tři až čtyři vedoucí výhony a jeden střední výhon, všechny ostatní konkurenční výhony, převislé a přerostlé ovocné větve odstraňte.
Řezání větví: Zkraťte vedoucí větve o jednu třetinu nebo polovinu a odstraňte všechny výhony pod korunou a výhony vycházející přímo ze země.
Zdroj: článek Jak ořezat blumy
Hnědé skvrny nebo špičky listů klivie mohou být způsobeny několika faktory, včetně nesprávné zálivky, nadměrného slunečního záření nebo plísňových infekcí. Přelévání může vést k hnilobě kořenů, zatímco nedostatečné zalévání může způsobit vysychání a hnědnutí špiček listů. Přímé sluneční světlo, zejména během nejteplejší části dne, může listy spálit, což má za následek hnědé skvrny. Plísňové infekce mohou také způsobit hnědé skvrny se žlutými kruhy.
Klivie dávají přednost mírnému vysychání mezi zálivkami. Přelévání může vést k hnilobě kořenů, což způsobí žloutnutí nebo hnědnutí listů a jejich nakonec odumření. Nedostatečné zalévání může způsobit hnědnutí a suchost špiček listů.
Klivie se daří v jasném, nepřímém světle. Přímé sluneční světlo, zejména během nejteplejší části dne, může listy spálit a způsobit hnědé skvrny nebo špičky.
Hnědé skvrny se žlutými okraji na listech mohou být příznakem plísňových onemocnění. V takových případech se doporučuje odstranit postižené listy a zvážit použití fungicidu.
I když je to méně časté, nedostatek živin může také přispívat k žloutnutí a hnědnutí listů.
Je normální, že staré listy žloutnou a hnědnou, jakmile se objeví nové listy. Tyto listy lze ořezat nebo odlomit, jakmile zcela zažloutnou nebo zhnědnou.
Zhodnoťte zálivku
Ujistěte se, že rostlina nestojí ve vodě a že půda mezi zálivkami mírně vyschne.
Upravte osvětlení
Přemístěte rostlinu na místo s nepřímým světlem, mimo dosah přímého, intenzivního slunečního záření.
Zkontrolujte plísňové problémy
Zkontrolujte listy, zda se na nich nevyskytují hnědé skvrny se žlutými okraji. Pokud se na nich vyskytnou, zvažte prořezání postižených listů a použití fungicidu.
Zvažte potřebu přihnojení
Pokud máte podezření na nedostatek živin, aplikujte vyvážené hnojivo zředěné na poloviční koncentraci.
Otrhávejte odumřelé listy
Odstraňte všechny zcela zažloutlé nebo hnědé listy, abyste zlepšili vzhled rostliny a předešli potenciálním plísňovým problémům.
Zdroj: článek Nenáročné pokojové rostliny