Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

KDY OSTŘÍHAT OLEANDRY

Choroby

Základem je správné zalévání odstátou vodou, správné dávkování hnojiva a tvarování. Pokud oleandry nekvetou, příčinu hledejte buď v nesprávné péči, nebo v nedostatečné likvidaci škůdců a chorob. Nejčastěji jde o čerň, kdy listy vypadají jako posypané sazemi, houby poškozující květy (plíseň), mšice, puklice a svilušky. Pokud je oleandr napaden škůdci, dochází ke žloutnutí listů a jejich opadávání. Oleandr je teplomilná rostlina z oblasti Středomoří, takže i menší mráz jí může uškodit.

Velkým nepřítelem oleandru jsou mšice. Ty jsou většinou zelené až černé a najdeme je na všech zelených částech rostliny. Po napadení mšicemi dochází ke kroucení listů a k plstnatění či zakřivení pupenů. Na mšice je ideální nasadit slunéčko sedmitečné. Pomoct si můžete i vodou smíchanou s tabákem.

Zdroj: Stříhání oleandru

Diskuze: Re: Re: oleandry žloutnutí listů

děkuji pokusím se zdraví Johan

Zdroj: diskuze Oleandry žloutnutí listů
Počet odpovědí: 3

Zazimování oleandru

Kdyby u nás bylo o pár stupňů více, lemovaly by nám různobarevné oleandry zahradní cesty a stínily okna domů. Bohužel tomu tak není, a tak se začátkem každé zimy oleandry v květináčích stěhují do nezamrzajících prostor, chat, suterénů domů nebo chodeb. A na jaře je znovu vynášíme. Stěhování mohutných oleandrů v těžkých nádobách dovnitř a jejich jarní vynášení ven představuje náročnou akci i pro několik lidí. Kdo se tomu chce vyhnout, zaměří se na malé keříky nebo si možná troufne vypěstovat oleandrové bonsaje, které udivují něžnými miniaturními kvítky.

Na přezimování přeneste oleandr na podzim, nejčastěji koncem září (v závislosti na aktuálním počasí). Oleandr snese krátkodobě mráz až do cca -10 °C. Mráz sice poškodí mladé výhony, ale rostlina dokáže spolehlivě vyrašit ze staršího dřeva nebo vyžene nový výhon od kořenů. Dlouhodobé mrazy by však oleandr nepřežil. Pokud je to možné, zimujte oleandry v chladnějším prostředí s teplotou v rozmezí od 2 do 12 °C. Citlivější kultivary je vhodné zimovat při teplotách 8–12 °C. Při teplotách nad 12 °C se rostliny probouzejí k růstu. Teplejší zimování může být i příčinou slabšího kvetení v následující sezóně. Dalším faktorem ovlivňujícím kvetení je velikost ztráty listů v zimním období. Čím více listů opadne, tím méně bude rostlina pravděpodobně kvést.

Aby listy neopadávaly, je třeba jim dopřát i v zimě dostatek světla. Naopak vody potřebují rostliny zimované v chladnu minimum – pouze tolik, aby kořeny zcela nepřeschly. Přes veškerou péči může během zimy k nějakému opadu listů dojít, je to v našich klimatických podmínkách zcela přirozené. Listy na původním místě však již nenarostou, proto se holé větvičky na jaře seřezávají.

Zdroj: Stříhání oleandru

Diskuze: Re: Re: oleandry žloutnutí listů

děkuji-přesně je to ono,pokusím se likvidovat zdraví Johan

Zdroj: diskuze Oleandry žloutnutí listů
Počet odpovědí: 3

Řez ovocných stromů – video

Na internetu máte možnost zhlédnout video, které vám poradí, jak správně ostříhat švestku na vaší zahradě.

Zdroj: Stříhání švestek

Diskuze: Re: oleandry žloutnutí listů

Bílé tečka a žloutnutí listů.Děkuji a hezký den.

Zdroj: diskuze Oleandry žloutnutí listů
Počet odpovědí: 3

Jak provést stříhání oleandru – video

Oleandry se doporučuje stříhat po celé vegetační období, to znamená od března do září. Je však zapotřebí si uvědomit, kdy a jak oleandr kvete. Květy se objevují na koncích výhonků v pozdním létě, od července do října. Stříhání by tedy mělo být vhodně načasováno. Brzké stříhání, to znamená stříhání na jaře, obvykle zapříčiní ztrátu nových květů. Zde je praktická ukázka stříhání oleandru.

Zdroj: Jak na stříhání oleandru

Diskuze: oleandry žloutnutí listů

dotaz- na vetvičkách i listech oleandru jsou takové bílé tečky.co s tím kdo poradí?

Zdroj: diskuze Oleandry žloutnutí listů
Počet odpovědí: 3

Pěstování

Oleandry jsou poměrně nenáročné rostliny. Při pěstování vycházíme z podmínek, na jaké jsou rostliny zvyklé v přírodě, to znamená, že je pěstujeme na slunných místech s dostatkem vláhy v době vegetace. V domovině oleandrů často letní teplota vystoupí nad 30 °C, v zimě se pohybuje průměrně kolem 2–8 °C. Krátkodobě snesou i teploty klesající až k -10 °C. Mrazíky sice většinou poškodí mladé výhony, které potom odumírají, avšak rostliny spolehlivě obrážejí ze staršího dřeva nebo tvoří nové výhony od kořenů. Dlouhodobé mrazy ovšem nepřežijí. V našich podmínkách se pěstují oleandry ve větších nádobách s dobrou drenáží. Daří se jim v hlinitopísčité půdě s přídavkem rašeliny (nejlépe kompostová zemina, písek a rašelina v poměru 2 : 1 : 1).

Mladé rostliny (asi do věku 4 let) přesazujeme nejlépe každý rok, a to vždy do o něco většího květináče, starší rostliny pak jednou za 3–4 roky. U takových rostlin zkrátíme kořeny asi o třetinu a zasadíme je do původní nádoby s novým substrátem. Od jara do podzimu se rostlinám daří nejlépe venku na chráněném místě na zahradě nebo na terase, vhodné je pěstovat oleandry pod pergolou krytou průhlednou stříškou. Jejich květy jsou totiž náchylné na vlhkost a při dlouhotrvajících deštích hnědnou, plesniví a opadávají.

Na vláhu a výživu jsou oleandry náročné zvláště v době květu. Substrát bychom měli udržovat stále vlhký. Hnojit musíme pravidelně každý týden hnojivy pro okrasné kvetoucí dřeviny. Oleandry dáváme přezimovat na velmi světlé místo, třeba na zasklený balkon nebo chladnou chodbu, nejlépe při teplotě mezi 5–10 °C.

Oleandry kvetou na koncích nových výhonů. Proto staré přerostlé větve na podzim seřízneme asi o třetinu až polovinu. Během zimy vyrazí nové výhony, které začnou na jaře rychle dorůstat a v létě se na nich již dočkáme bohaté násady květů.

Zdroj: Oleandr

Diskuze: Kvetoucí pokojový keř oleandr

Zdravim,mám dotaz.Maminka má tři oleandry a dvoum osychají listy,nevíme proč ?

Zdroj: diskuze Oleandry žloutnutí listů
Počet odpovědí: 3

Jedovatost

Při manipulaci s oleandry nezapomeňte, že je celá rostlina jedovatá, šťáva z listů může dráždit pokožku. Oleandry obsahují různé glykosidy (například oleandrin, adinerin, folinerin a další). Tyto látky mají podobné účinky jako glykosidy známého náprstníku (Digitalis). Jedovaté jsou všechny části rostliny, včetně květů, ale největší koncentrace účinných látek je v listech. Mírná otrava se projeví nevolností, požití většího množství listů nebo květů může skončit smrtí! Při pěstování je třeba dávat pozor hlavně na děti.

Všechny části těla oleandru při poranění roní slizkou šťávu. Již od starověku se odvary z květů a listů používaly jako jed. Jsou známé i případy, že se lidé přiotrávili, když třeba opékali maso na prutech z oleandru (tak se údajně ve starém Římě otrávila téměř polovina vojenské jednotky na válečném tažení). Na opékání si proto pruty z oleandru rozhodně nepřipravujte! Jedy oleandru se však využívají i v medicíně, a to zejména k povzbuzení srdeční činnosti (podobně jako Digitalis), přidávají se i do močopudných prostředků.

Zdroj: Oleandr

Diskuze: oleandr šedé listy

Letos poprvé mi na některých oleandrech začaly listy ztrácet zelenou barvu a zešedly. Začalo se to se to šířit i na další oleandry. Poradí mi někdo co s tím?
Předem děkuji

Zdroj: diskuze Oleandr šedé listy
Počet odpovědí: 1

Mají se stříhat květy oleandrů?

Staré větve i loňské výhony je třeba řezat až po odkvětu, nejlépe v září. Můžete je také jen zaštípnout, jestliže nemají dostatek přeslenů a chcete, aby se co nejvíce rozkošatěly. Oleandr velmi rychle obrazí a další rok na nových výhonech kvete. Uschlé květy neodstřihávejte, jen odstraňte zcela suché květy, které se už samy oddělily od rostliny. Zcela odkvetlá květenství můžete odstřihnout koncem září, až budete oleandr tvarovat. Mnoho pěstitelů z obavy, že jim příště oleandr nenasadí na květ, nechává uschlé květenství na rostlině, dokud samo neodpadne, a skutečně jim v dalším roce oleandry bohatě vykvetou.

Zdroj: Jak na stříhání oleandru

Diskuze: Re: oleandry žloutnutí listů

Zkuste se podívat na ty bílé tečky hodně z blízka a nebo s lupou a zjistěte, jestli ty tečky jsou bílá křídla malinkatých mušek. Vypadá to podobně jako zde: www.google.cz/search…
Pokud ano, tak použijte postřik Karate 2,5 EC podle návodu 2 krát s odstupem 14 dní.

Zdroj: diskuze Oleandry žloutnutí listů
Počet odpovědí: 3

Kdy ho dát ven

V našich podmínkách je potřeba na zimu oleandry přestěhovat dovnitř. Oleandrům vyhovuje zimní klidové období s chladnější teplotou, a to nejlépe v rozmezí 2–12 °C. U citlivějších kultivarů by teplota neměla klesat pod 8 °C. Přezimování je vhodné například ve světlém sklepě, studeném skleníku či v zimní zahradě. Využít můžete také zasklený balkon či chladnou chodbu. Pokud by měl oleandr nedostatek světla, začne ztrácet listy. S ohledem na klidový režim je třeba v zimním období také omezit zálivku. V této době zalévejte oleandr až tehdy, když kořenový bal mírně proschne. V misce pod květináčem nesmí zůstávat žádná voda. Oleandr je citlivý na tvrdost vody, proto je vhodné zalévat odstátou, měkkou vodou. V prostoru s vyšší teplotou v zimě byste se připravili o bohaté kvetení v další sezoně. Rostliny pravidelně kontrolujte, abyste v případě napadení štítenkami či puklicemi zasáhli co nejdříve. Pokud od března dopřejete oleandru více tepla (a tomu odpovídající zálivku), dočkáte se časnějšího nakvétání. Ven však můžete oleandr umístit, až když pomine nebezpečí jarních mrazíků. Obvykle to bývá v polovině května. Je třeba sledovat aktuální stav počasí. Pokud je to možné, na nové podmínky přivykejte rostlinu pozvolna. Ideální stav je, pokud ji necháte venku jen pár hodin a dobu postupně prodlužujete.

Zdroj: Jak na stříhání oleandru

Diskuze: Re: jak a kdy stříhat ostružiny

Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.

Zdroj: diskuze Jak a kdy stříhat ostružiny
Počet odpovědí: 2

Tvary

Existuje pouze jeden jediný zástupce rodu oleandru, a to oleandr obecný. Výrazněji odlišné znaky má pouze bývalý druh Nerium indicum, který má hranaté větvičky. Šlechtěním však vzniklo mnoho kultivarů kvetoucích různými barvami – od bílé přes žlutou až po tmavě růžovou. Křížením se docílilo i plnokvětosti a vůně květů u některých kultivarů. Žlutě kvetoucí, plnokvětá a vonící odrůda je pojmenována Nerium oleander ´Luteum Plenum´. Latinské pojmenování Nerium má řecký základ ve slově neros. Původní barva květů oleandrů je růžová. V 16. století byl na Krétě vypěstován bělokvětý kultivar. Vonné odrůdy byly vyšlechtěny až na konci 17. století. Za vrchol šlechtitelství bylo považováno vypěstování žlutokvěté odrůdy na počátku 19. století. Dodnes jsou žlutě kvetoucí oleandry spíše vzácností.

Jak již bylo napsáno, oleandr je keř, který můžete tvarovat do stromečků pomocí spletení kmínku a sestřihávat větvičky tak, aby se vytvořila korunka, anebo si vypěstovat bonsaj. Záleží jen na vaší fantazii. Také si můžete vypěstovat vícebarevný oleandr – zasazením různých zakořeněných barevných variant.

Zdroj: Stříhání oleandru

Diskuze: vřes

Dobrý den,chtěla bych vědět zda s e mají květy vřesu na jaře ostříhat.Krasně mě vřes přezimoval a na koncích květů jsou již nové větvičky.Aby znonu vykvetl tak nevím zda ho mám ostříhat od květů.Děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Vřes
Počet odpovědí: 0

Zazimování oleandru

V našich podmínkách je potřeba na zimu oleandry přestěhovat dovnitř. Oleandrům vyhovuje zimní klidové období s chladnější teplotou, nejlépe v rozmezí 2–12 °C. U citlivějších kultivarů by teplota neměla klesat pod 8 °C. Přestěhovat jej můžeme například do světlého sklepa, studeného skleníku či zimní zahrady. Využít můžeme také zasklený balkon či chladnou chodbu. Pokud by měl oleandr nedostatek světla, začne ztrácet listy.

S ohledem na klidový režim je třeba v zimním období omezit zálivku. V této době zaléváme rostlinu až tehdy, když kořenový bal mírně proschne. V misce pod květináčem nesmí zůstávat žádná voda. Oleandr je citlivý na tvrdost vody, proto je vhodné zalévat odstátou, měkkou vodou. Pozor, v prostoru s vyšší teplotou v zimě bychom se připravili o bohaté kvetení v další sezoně. Rostliny pravidelně kontrolujeme, abychom v případě napadení štítenkami či puklicemi zasáhli co nejdříve. Pokud od března dopřejeme oleandru více tepla (a tomu odpovídající zálivku), dočkáme se časnějšího nakvétání.

Ven můžeme oleandr umístit, až když pomine nebezpečí jarních mrazíků. Obvykle to bývá v polovině května. Je třeba sledovat aktuální stav počasí. Pokud je to možné, na nové podmínky přivykáme rostlinu pozvolna. Ideální stav je, pokud ji necháme venku jen pár hodin a dobu postupně prodlužujeme.

Zdroj: Oleandr

Diskuze: kdy přesadit nové odnože ostružin-na podzim či na jaře?

Děkuji předem za zprávu.

Zdroj: diskuze Kdy přesadit nové odnože ostružin-na podzim či na jaře?
Počet odpovědí: 0

Jak ostříhat zmrzlý oleandr

V dubnu odstraňte všechny suché, omrzlé a mrtvé výhonky. Se zálivkou opatrně, hodně vody potřebuje rostlina jen v parných měsících. Oleandr bezpečně přezimuje od listopadu do dubna při teplotě od 7 °C do 0 °C. Zalévejte mírně, asi 3x za dobu přezimování, a uvidíte, jak nádherně pokvete. Důležité je neodstraňovat na podzim zárodky nových květů, tudíž ani ty přemrzlé. Rostlina se může vzpamatovat, takže řez neuspěchejte.

Zdroj: Jak na stříhání oleandru

Nejčastější choroby a škůdci oleandru

Fomová hniloba (Phoma sp.): Listy mění barvu, začínají žloutnout a hnědnou. Na průřezu stonku je viditelné zhnědlé pletivo. Příčinou je dlouhodobé umístění ve vlhkém a chladném prostředí, často také přehoustlé keře a trvalé přemokření pěstební nádoby či nevhodný těžký pěstební substrát. Napadené části rostlin musíme odstranit až ve zdravém pletivu a vylepšit pěstební podmínky. Použití přípravku Previcur pomůže jako prevence.

Šedá hniloba (Botrytis cinerea): Pletivo stonků je vodnaté a zahnívá, při vyšší vzdušné vlhkosti se pokrývá šedivým porostem houby. Plíseň se vyskytuje především v období, kdy jsou oleandry vystaveny prudkému kolísání suchého a chladnějšího prostředí s vlhčím a teplejším. Starší listy a odumřelé části rostlin je nutné odstranit. V zimních měsících udržujeme sušší prostředí a zabraňujeme dlouhodobému ovlhčení listů. Aplikace fungicidu má význam především při zvýšeném infekčním tlaku.

Bakteriální uzlovitost (Pseudomonas syringae pv. sevastanoi): Na listech se objevují černé skvrny se žlutým lemem. Výhony praskají a tvoří se „nádory“. Vlivem silného napadení jsou vrcholky výhonů, květy a plody hnědočervené a odumírají. Napadené listy je nutné okamžitě otrhat a zajistit rychlé osychání listů. Jako prevence se u zdravých rostlin provádí ošetření přípravkem Kuprikol.

Puklicovití (Coccidae): Patří k nejčastějším a nejzávažnějším škůdcům. Na listech a výhonech se objevují bělavé až žlutohnědé vyvýšeniny. Při počátečním napadení se dají odstranit štětcem namočeným ve slabém lihovém roztoku. Při větším plošném výskytu se provádí opakovaný postřik olejovým přípravkem Biool nebo přípravkem Careo koncentrát.

Mšice (Aphididae): Listy jsou v důsledku sání mšic zkadeřené a žloutnou, při silném napadení se pokrývají lepivou medovicí, kterou mšice produkují. Na této medovici se druhotně usídlují černě. Vhodnou ochranou je trvalé umístění žlutých optických lapačů. V případě zjištění napadení mšicemi provádíme opakovaný postřik olejovým přípravkem Biool. Naprosto ideální je použití biologického predátora – parazitické vosičky Aphidius colemani. Tato vosička o velikosti 0,5 mm vyhledává mšice, do kterých klade vajíčka. Tím dochází k usmrcení mšic a v mumifikovaném těle se následně vyvíjí další generace vosiček, které pokračují v parazitaci.

Třásněnka západní (Frankliniella occidentalis): Způsobuje kromě přenosu viróz deformaci mladých listů a zakrnění vrostlého vrcholu. Třásněnky se silně rozmnožují v květech, ty jsou znečištěny pylem a mají zhnědlé okraje. Ochranu je možné provádět postřikem přípravkem Vertimec, ale i zde opět jednoznačně upřednostňujeme biologickou ochranu pomocí dravého roztoče Amblyseius cucumeris a trvalým umístěním modrých optických lapačů.

Zdroj: Oleandr

Jak stříhat kamčatské borůvky

Kamčatská borůvka v prvních letech nepotřebuje žádný řez. Ten první, zmlazovací a udržovací, se provádí cca ve čtvrtém roce života, kdy vybereme 12 základních prutů a odstraníme ty vodorovné nebo ty, které mají tendenci přečnívat a viset. Vybrané větve zkrátíme nad místem rozvětvení, abychom podpořili tvorbu nových silných výhonů. Nejvhodnějším obdobím k řezu je podzim, kdy opadá listí, nebo jaro, a to před prvním rašením.

Zdroj: Kdy stříhat kanadské borůvky

Kdy řízkovat túje

Zastřihování plotu se provádí až při výšce 2 metry. Túje následně zhoustnou a plot bude „neprůhledný“. Zastřihování se provádí zpravidla na podzim. Rychlost růstu do 5 let je asi 20 cm za rok. 7–8leté túje mají přírůstky až 40 cm za rok.

Množení řízkováním je možné od června až do srpna.

Zdroj: Kdy sázet túje

Jak stříhat stáleplodící maliny

Stříhání malin, respektive větví, které odplodily, provádíme pokud možno ihned po sklizení úrody, aby měly nové větve, které budou plodit následující rok, dostatek prostoru a světla a mohly zesílit. Na téma, kdy stříhat maliny, probíhají mnohé diskuze, neboť remontantní odrůdy plodí ještě druhý rok, pokud je neostříháme. Odborníci doporučují ostříhat i tyto větve po první úrodě, protože ve výsledku bude celková úroda vyšší – rostlina zesílí a získá víc potřebného světla.

U keřů s dvouletým vývojovým cyklem se provádí střih maliníku tak, že se po dozrání plodů uříznou těsně u země všechny dvouleté výhony, které by už stejně nikdy neplodily. Stejně můžeme seříznout i nové slabší výhony, abychom měli na jednom metru 8 až 10 větví, pokud pěstujeme maliny na zahradě v řadě, což je nejšikovnější způsob. V případě pěstování maliníku jako jednoho polokeře u kůlu necháváme pouze 7 výhonů. To jsou asi ty základní rady, jak se starat o maliny. Konce výhonů nezkracujte, snížili byste tím výnos.

Remontantní odrůdy (plodící na ročních větvích) po podzimní sklizni ostříháme kompletně, aby byly v zimě vidět jen asi tři centimetry dlouhé pozůstatky posledního porostu. Stříhání maliníku provádíme opět především za účelem prosvětlení budoucí vegetace.

Průměrná životnost maliníku je osm až deset let, při dobré péči a u zdravých porostů i více let.

Zdroj: Stříhání malin

Kdy pivoňky kvetou

Pivoňky kvetou podle stavu klimatických podmínek v dubnu, květnu, červnu a červenci.

Zdroj: Pivoňka

Otužování muškátů

V prvním týdnu je rozumné čerstvě vysazené muškáty zlehka otužovat, než je přemístíme na finální stanoviště. Některé rostliny by teplotní šok nemusely přežít.

Zdroj: Kdy dát ven muškáty

Kdy stříhat

Borůvky se vyznačují svou dlouhověkostí – dožívají se až 100 let. Produkční životnost plantáží je 30–35 let. U nás se můžete setkat s keři starými 65 let. Borůvky na množení se stříhají na jaře, a to nejméně 5leté rostliny. Stříhají se odspodu, přičemž hned vyrazí nové výhony. Pokud byste tedy borůvky ostříhali na podzim, nové výhony by vám zmrzly. Od dubna je dobré používat pravidelně hnojivo na borůvky a keře zalévat. Některé odrůdy borůvek je možno také pěstovat ve velkých nádobách, kde se jim daří výborně. Dávají se pouze do rašeliny na borůvky.

Zdroj: Kdy stříhat kanadské borůvky

Kdy množit maliny

Výsadba maliníku probíhá nejčastěji na jaře (možné je ho vysadit i na podzim). Při výsadbě rostliny by se měly kořeny zakrýt vlhkou pytlovinou. Je potřeba také řádně zastřihnout všechny zlomené kořeny s roztřepenými konci.

Zdroj: Jak množit maliny

Jak ustřihnout květ do vázy

Nařezaným rostlinám ihned ponořte spodní části stonků na půl minuty do vroucí vody, poté je až po květ vnořte na co nejdelší dobu do teplé vody a nechte zregenerovat. Takto ošetřené je můžete aranžovat do vázy.

Zdroj: Kdy stříhat pivoňky

Množení

Namnožit kanadské borůvky můžete dvěma způsoby:

  1. řízkováním – ustřihněte větvičku pod kolínkem, namočte konec do práškového stimulátoru a vsaďte do nádoby s rašelinou, umístěte do pařeniště;
  2. hřížením – nalomte větvičku a připevněte ji drátem do půdy vedle mateční rostliny. Obvykle se ujme, ale řízkování je úspěšnější metoda.

Zdroj: Kdy stříhat kanadské borůvky

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Jitka Konášová

Nina Vinšová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU