Trubač je rod dřevin z čeledi trubačovité (Bignoniaceae). Jsou to úponkaté liány a keře s dvojčetnými listy a nápadnými trubkovitými až nálevkovitými květy. Rod zahrnuje 28 druhů a je rozšířen v tropické a subtropické Americe. Některé druhy jsou v teplých krajích pěstovány jako okrasné liány. V České republice je vzácně pěstován severoamerický trubač kozí.
Je trubač jedovatý?
Trubač, je obecně považován za nejedovatou rostlinu pro lidi i domácí zvířata. I když není hlavními toxikologickými centry a zdravotnickými organizacemi uveden jako škodlivý, je vždy moudré být opatrný a vyhledat lékařskou pomoc, pokud se u vás po kontaktu nebo požití objeví jakékoli neobvyklé příznaky.
Hlavní toxikologická centra a zdravotnické organizace neuvádějí trubač jako toxický.
Není známo, že by trubač byl pro psy toxický.
Trubač také není uveden jako toxický pro kočky.
Upozornění
I když je trubač obecně bezpečný, doporučuje se sledovat jakékoli neobvyklé příznaky po kontaktu nebo požití, zejména u domácích mazlíčků.
Nadměrná konzumace jakékoli rostliny, včetně trubače, může u domácích mazlíčků potenciálně způsobit gastrointestinální potíže.
Ve svém příspěvku ZAŠTIPOVÁNÍ HOKAIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra.
prosím jestli máte zkušenost s pěstováním prolezl jsem mraky článku a nikde nic dají se zaštipovat???dik za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Steinmetzova.
Dobrý den .
Potrebovala bych zjistit střiháni rakytniiku ( samice) . Říká se ostríhat větve kde jsou plody . Nojooo, ale to my zbyde jen kmen . Loni už taky měl plody, ale nevhala jsem ho jak byl. Letos uz musím asi něco ostřihat , jinak bude uvnitř suchej a jen konce ponesou plody . Co mám dělat , jak to mám udělat ? Prosím , odpoví mi někdo , kdo má už zkušenosti ?
Děkuji. Steinmetzová
Pro optimální kvetení trubač zasaďte do dobře propustné půdy s dostatkem slunečního světla (6–8 hodin denně). Zajistěte dostatečnou zálivku, zejména v mladém věku, a zvažte přidání kompostu pro obohacení. Podle potřeby prořezávejte, abyste kontrolovali velikost a tvar rostliny, a chraňte ji před zimními větry.
Výběr místa
Vyberte si místo s plným sluncem až polostínem a dobře propustnou půdou. Trubače snáší různé typy půdy, ale daří se jim v mírně kyselém až neutrálním pH (6,0–7,0).
Příprava půdy
Půdu obohaťte kompostem nebo jinou organickou hmotou pro zlepšení odvodnění a úrodnosti.
Výsadba
Vykopejte jámu dvakrát širší a hlubší než kořenový bal. Umístěte rostlinu do stejné hloubky, v jaké rostla v květináči pro pěstování. Zasypte zeminou, jemně ji uduste a důkladně zalijte.
Zalévání
Pravidelně zalévejte, zejména v mladém věku, aby půda zůstala rovnoměrně vlhká. Jakmile se trubač uchytí, je relativně odolný vůči suchu, ale pravidelná zálivka zlepší jeho výkon.
Hnojení
V případě potřeby aplikujte během vegetačního období vyvážené tekuté hnojivo pro podporu růstu a kvetení.
Prořezávání
Prořezávejte rostliny pro regulaci velikosti a tvaru, zejména pokud se příliš zvětší nebo rozrůstá. Prořezávání je nejlepší provést hned po odkvětu.
Podpěra
Zajistěte mřížoví, plot nebo jinou konstrukci, po které se může trubač šplhat.
Hubení škůdců a chorob
Trubač je relativně odolný vůči škůdcům a chorobám, ale sledujte jakékoli problémy a neprodleně je řešte.
Ochrana před chladem
V chladnějším podnebí chraňte rostlinu před ostrými zimními větry.
V naší poradně s názvem BUKSUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maruška.
Máme na zahrádce asi 8 buksusů. Je jim asi 15 let, manžel se o ně stará, stříhá je do tvaru koule. Problém je v tom, že nám je za tuto zimu všechny občůral náš pes, který si jich do teď nevšímal. Obrazí, když ty spálené větvičky ostříhám? Děkuji za odpověď. Maruška
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Spálené větvičky buksusu je třeba ostříhat a počkat až znovu obroste. Pokud bude řez hluboký, tak dorůstánì bude zdlouhavé a bude potřeba zřejmě změnit i tvar rostlin. Růst můžete trochu podpořit dusíkatými hnojivy.
Trubač se dá množit několika metodami, včetně výsevu semen, řízkování stonků a hřížením. Řízkování je oblíbenou metodou pro rychlejší výsledky.
Množení semeny
Zralé semenné lusky sbírejte po uschnutí.
Semena zasejte do dobře propustné směsi pro výsev semen.
Udržujte stálou vlhkost a teplo.
Očekávejte klíčení během několika týdnů.
Sazenice přesaďte, jakmile mají několik párů pravých listů.
Řízkování stonků
Řízky odebírejte na jaře nebo začátkem léta během aktivního růstu. Vyberte zdravé, nekvetoucí stonky se 4–6 očky. Proveďte čistý řez pod očkem a odstraňte spodní listy. Pro rychlejší vývoj kořenů řízek ponořte do kořenového hormonu. Zasaďte je do dobře propustného substrátu a ponechte alespoň 2 očka zakopané. Udržujte řízky vlhké a na teplém, světlém místě mimo dosah přímého slunečního záření. Tvorba kořenů může trvat několik týdnů.
Hřížení
Část stonku, která je stále přichycena k mateřské rostlině, zakopejte do půdy. Kořeny se vytvoří v očku. Jakmile kořeny zakoření, oddělte novou rostlinu od mateřské rostliny.
Obecné tipy
Půda: Pro řízky a sazenice použijte dobře propustnou substrátovou směs.
Vlhkost: Udržujte stálou vlhkost, ale vyvarujte se přemokření.
Světlo: Řízkům a sazenicím zajistěte jasné, nepřímé světlo.
Teplo: Udržujte teplé teploty, zejména pro řízky.
Trpělivost: Zakořenění může trvat několik týdnů, proto buďte trpěliví.
Níže se můžete seznámit s keři, které kvetou v období léta a dodají vaší zahradě krásný a jedinečný vzhled.
Sazaník květnatý
Tento keř pochází ze Severní Ameriky, dorůstá obvykle do výšky 1 až 2 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné rudé. Má rád přímé slunce.
V době kvetení voní po jahodové marmeládě. Tento hustě rostoucí keř obsahuje aroma všude – v listech, větvích, dokonce i kořenech. Květy jsou 3 až 5 cm velké s mnohočetnými plátky jako plnokvětá hvězda. Barva je jasně vínová nebo tmavě purpurová až červenohnědá. Odstín se liší v závislosti na umístění, kvalitě půdy, oslunění i době kvetení. Sazaník vykvétá někdy již ke konci května, přičemž hlavní dobou kvetení je přelom června a července. Květy se nadále objevují sporadicky až do poloviny srpna. Vůně tohoto keře je však nenapodobitelná. Je to něco mezi jahodami a jablečným moštem.
Listy jsou podlouhle vejčité a na jaře raší jasně zeleným odstínem, jsou mírně lesklé a dlouho si drží svou svěží barvu. Výjimečně se na opylených květech mohou objevit na konci srpna plody, což jsou zvláštní tobolky zelené barvy, které se během zrání zbarvují do vínové až hnědé.
Jedná se o keř bez nároků na zvláštní údržbu. V prvních několika letech jej zastřihněte (v březnu) do kompaktního tvaru – pak už bude sám tvořit pěkný tvar a pravidelné olistění. Zasaďte jej do vlhké země, v suchu poroste stejně špatně jako v přemokřené zemi. A dopřejte mu hodně slunce, aby vás odměnil množstvím květů.
Zvonek garganský
Jedná se o keř dorůstající jen do výšky 20 cm, je listnatý opadavý, barva listů je zelená, květy nápadné fialové. Má rád přímé slunce nebo polostín.
Tato nesmírně efektní půdopokryvná forma skalkového zvonečku se zajímavě zoubkatými, drobnými listy svěže zelené barvy a mnoha stonky je obvykle obalena záplavou světle modrofialových květů. Jejich tvar je hvězdicovitě zvonkovitý.
Kvete přibližně od poloviny června až do srpna, přičemž po hlavním kvetení v půlce léta můžete celou rostlinu radikálně sestřihnout, aby znovu narašila a v září a říjnu nabídla čerstvý trs i s novými květy. Po zastřižení se doporučuje rostlinu přihnojit.
Rozrůstá se při zemi, květní stonky se nezvedají. Má rád rovnoměrně vlhkou, ale dobře propustnou půdu a nevadí mu mírné přistínění. Můžete jej pěstovat i v okrasných venkovních nádobách, kde vypadá o to lépe, když přeroste jejich hrany a květy se svěsí přes okraj a vytvoří modrý vodopád.
Každý stromek potřebuje sestříhat podle jeho aktuálního stavu, nelze tedy určit univerzální návod pro všechny. Inspirací, jak ostříhat právě tu vaši ryngli můžete získat z obrázků s naznačenými řezy, které uvidíte zde: diagramy řezu ryngle. Pokud se chystáte ostříhat přerostlou zanedbanou ryngli, tak se podívejte na schémata řezu zde: řez staré ryngle.
Kdo dává přednost videu, můžete so podívat na seznam videí, která názorně ukazují jak ostříhat ryngle, můžete vidět tady: jak ostříhat ryngle vide návody.
Pokud chcete video návody jen v češtině, tak můžete zkusit štěstí tady: řez ryngle česky.
Ve svém příspěvku JAK OSTRIHAT ZAHRADNI JUKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Valeria fojtik.
Dobry den potrebuji poradit s jukou .Mam 2stromy krasne kvetou letos maji 8 kvetu rostou jak do vysky tak do sirky.maji zhruba 3 - 4 m a potrebuji ji zkratit .je mozne je uriznout od zeme 1m? Poroste dal? Pri zmene pocasi a hlavne vetru a ze to tady fouka aby nam nespadla na barak.Nebo je mozne je presadit, nevim jak hluboko maji koreny. Dekuji Val. Anglie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Valeria.
Fotka na dotaz jak ostrihat juku a zkratit kmen je li to mozne
Komule Davidova se stříhá brzy na jaře, nejčastěji během března. Jarní řez komule Davidovy podporuje tvorbu nových výhonů, na kterých se během léta objevují květy.
Ideální je období, kdy už nehrozí silné mrazy, ale rostlina ještě nezačala intenzivně růst. Pokud je jaro chladnější, může se řez motýlího keře posunout na začátek dubna. Důležité je nečekat příliš dlouho, protože pozdní zásah může mírně zpozdit kvetení.
Může se komule stříhat na podzim
Podzimní řez komule Davidovy se obecně nedoporučuje. Komule se stříhá na jaře, protože podzimní zásah může zvýšit riziko poškození mrazem.
Když se keř zkrátí na podzim, nové výhony nestihnou vyzrát a během zimy mohou snadno namrznout. Proto je bezpečnější provádět řez komule Davidovy až na jaře, kdy se rostlina připravuje na nový růst.
Jak moc se má komule zkrátit
Komule Davidova snáší poměrně silný řez. Větve se obvykle zkracují na výšku asi 30 až 50 centimetrů nad zemí, aby vznikly silné nové výhony.
Takový silný jarní řez komule podporuje růst mladých větví, na kterých se tvoří květenství. Pokud se provede jen slabé zkrácení, může keř vytvářet dlouhé pruty s menším množstvím květů. Proto se při řezu motýlího keře vyplatí nebát se razantnějšího zásahu.
Proč komule po řezu nekvete
Pokud komule po řezu nekvete, bývá nejčastější příčinou nedostatek slunce nebo příliš pozdní řez. Komule Davidova potřebuje plné slunce, aby vytvořila velké množství květů.
Někdy může být problém také v tom, že byl řez komule proveden příliš pozdě na jaře. Rostlina pak nestihne vytvořit dostatečně silné výhony. Důležité je také zajistit dostatek vláhy během horkého léta.
Co se stane když komuli nestříhám
Pokud komule Davidova není pravidelně stříhaná, začne postupně vytvářet stále více starého dřeva. Komule bez řezu pak kvete méně a květy se objevují pouze na koncích dlouhých větví.
Takový keř může dorůst do velké výšky, ale jeho kvetení bývá slabší. Pravidelný jarní řez komule Davidovy proto pomáhá udržet rostlinu kompaktní a podporuje bohaté kvetení.
Kdy stříhat komuli po zimě
Po zimě se komule obvykle stříhá v březnu nebo začátkem dubna. Tento termín umožňuje rostlině rychle reagovat a vytvořit nové výhony.
Pokud byla zima velmi chladná, je dobré počkat, až pomine riziko silných mrazů. Řez komule po zimě by měl být proveden v období, kdy se začínají objevovat první známky jarního růstu.
Lze komuli ostříhat v únoru
Řez komule v únoru je možný pouze v teplejších oblastech, kde už nehrozí silné mrazy. Obvykle je ale bezpečnější počkat alespoň do března.
Kdy je nejlepší čas stříhat okrasnou převislou vrbu?
Nejlepší čas na stříhání převislé okrasné vrby je konec zimy až velmi brzké jaro, ještě před rašením.
V tomto období je strom v klidové fázi, dobře snáší zásah a po zahájení vegetace rychle reaguje novým růstem. Pokud se řez provede příliš pozdě, už během aktivního rašení, strom sice obvykle přežije, ale může být oslabený a růst bude chaotičtější. Správně zvolený termín řezu převislé vrby výrazně ovlivňuje hustotu koruny i celkový tvar v daném roce.
Mohu převislou vrbu ostříhat opravdu hodně, až „na hlavu“?
Ano, převislou vrbu lze ostříhat velmi razantně, pokud je zdravá a dobře zakořeněná.
Začátečníci mají často strach, že strom zničí, ale převislá vrba snáší hluboký řez překvapivě dobře. Právě razantní zkrácení větví podporuje tvorbu nových, silných výhonů. Problém není v tom, že by byl řez příliš hluboký, ale spíše v tom, že je váhavý a nepravidelný. Strom pak reaguje nevyváženým růstem a ztrácí převislý tvar.
Co když jsem převislou vrbu několik let vůbec nestříhal?
Pokud převislá vrba nebyla několik let stříhaná, není to konec, ale náprava bude trvat déle.
U zanedbané vrby bývá dřevo přestárlé, větve holé a koruna zahuštěná u hlavy. Řez převislé vrby po letech zanedbání je nutné rozdělit do jednoho až dvou let, aby strom nebyl příliš oslabený. První rok se provede hlubší základní řez, další rok se tvar doladí. Výsledky nejsou okamžité, ale ve většině případů se strom dokáže obnovit.
Jak poznám, že jsem řez převislé vrby udělal špatně?
Špatně provedený řez se obvykle projeví nepravidelným nebo nežádoucím růstem.
Typickým signálem je, že převislá vrba po řezu roste hlavně nahoru, vytváří dlouhé svislé výhony a ztrácí převis. Dalším znakem je slabé obrůstání nebo holé konce větví. To většinou znamená, že řez byl příliš opatrný nebo vedený ve špatných místech. Výhodou vrby je, že chyby lze většinou v dalších letech opravit.
Přestane převislá vrba po řezu růst?
Ne, správně provedený řez růst převislé vrby nezastaví, naopak ho podpoří.
Po řezu může strom krátkodobě působit „mrtvě“, ale během sezóny obvykle vyraší velmi silné výhony. Řez převislé vrby stimuluje růst, protože strom se snaží obnovit korunu. Pokud vrba po řezu neroste vůbec, bývá problém v termínu řezu, zdravotním stavu nebo v nevhodných podmínkách stanoviště.
Jak rychle převislá vrba po řezu znovu obrazí?
U zdravé převislé vrby se nové výhony objevují obvykle během několika týdnů.
V první sezóně po řezu bývá růst velmi rychlý a výhony mohou dosahovat i desítek centimetrů. Druhý rok se růst zpomaluje a koruna se začne zahušťovat.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Steinmetzova. Eva.
Dobrý den pěstitelé rakytníku .
Tak jsme natom asi stejně , taky už budu pomalu otrhávat kuličky . Nemůžu čekat az do podzimu . V loni jsem trhala začatkem srpna . Letos se mi zdá už taky docela dobrej . . Snažime se ho otrhat teď , né až na podzim . Asi máme nějaký ranní druh rakytníku
Problem mám se strihem stromku ( keře) nevim jak ostřihat . Když ostřiham větvičky s plodama , tak mi tam zbyde asi jen kmínek Poradí mi někdo , prosím . Děkuji. Steinmetzová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlaďka.
Dobrý den,ostřižení keře s plody se nemusíte bát.Je dobré aspoň 30 % větví nechat a rakytník zase obrazí. Taky už budu tak do 14 dní sklízet.Teď hodně zalívám,plody se krásně nalévají a čekám ještě na správnou chuť.Čím vyzrálejší tím lepší.Určitě nebudu čekat se sklizní až na září.Plody by šli špatně sklízet.Záleží na teplém počasí.Ať se daří oranžové zlato! Vlaďka
Puklice švestková (Eulecanium corni) je velmi rozšířený škůdce. Její larvy sají mízu od června do zimy, nejprve na listech, pak na mladých větévkách a přezimují v puklinách borky na silnějších větvích. Nad sebou vytvářejí půlkulovitý štít o průměru 1,5–2 mm. Napadený strom je na větvích jakoby poprášený sazemi. Ochranou je seškrabat borku na kmeni a silnějších větvích a spálit ji. Poté provést zimní postřik. Při větším výskytu je nutný i jarní postřik po odkvetení stromu. Puklici škodí slunce, proto je dobré udělat řádný průklest koruny a řez.
Samičky žijí na kůře větví pod ochranou 4–6 mm velkých, oválných, silně vyklenutých, tmavě hnědých štítků. Samečci jsou okřídlení. Larvy jsou oválné, ploché, hnědé, kolem 2–3 mm velké.
V průběhu května a června kladou samičky pod ochranu svých štítků několik set až 1000 vajíček. Vylíhlé larvy opouštějí štítky a přelézají na listy, kde – zpravidla na spodní straně – sají rostlinné šťávy. Koncem léta přelézají larvy na větve či kmeny a přezimují. Po přezimování obsazují jednoleté větve, kde se přisají a dokončí svůj vývoj.
Puklice švestková je schopna silně poškodit napadené stromy. Larvy a samičky podněcují svým sáním tvorbu nekróz. Následně dochází k předčasné ztrátě listů a prosychání větví; po dlouhodobém, víceletém napadení v některých případech i k hynutí celých stromů.
Při použití insekticidního přípravku k postřiku stromů je dobré znát konkrétní výskyt jednotlivých škůdců a umět si vybrat ten správný postřik. Proti puklici švestkové lze doporučit postřik Mospilan 20 SP, Reldan 22 či Sulka. K ekologickým postřikům patří přírodní insekticid Rock Effect.
Ve svém příspěvku HROZNOVÉ VÍNO VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubíková Helena.
Dobrý den,
prosím o radu : mám skleníkové víno a letos s mimořádně velkou úrodou hroznů, ale nevím čím ho ošetřit, když v hroznech začaly některé kuličky jako hnít a plesnivět.
Děkuji za radu.
Helena Kubíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MARIE HLAVSOVÁ.
Vážení, druhým rokem vlastní dcera zakoupený domeček, samozřejmě jsme převzali i pnoucí vinnou révu, hrozny zelené, fialové. Loni docházelo k tomu, že úroda byla docela dobrá, ale hrozny dozrávaly pomalu. Myslíme si, že splňujeme veškerá doporučení i slunné místo, hnojení....zalévání...Víno má vždy velmi mnoho listů a pod nimi se ukrývají hrozny...Mají se kolem listy ostříhat aby sluníčko pomohlo dozrávání. Letos to vypadá také na slušnou úrodu s možností konzumace, jinak víno nevyužíváme. Mám obavu, že dozrávání bude opět pomalé, poraďte. Jak sklizeň nejen uspíšit, ale i hrozny sklízet, aby byly sladké a chutné, jaká je to odrůda to bohužel nevíme...Děkuji. Hlavsová
Oleandr je po zimě úplně holý. Má cenu ho ještě zachraňovat?
Ano, holý oleandr po zimě ještě nemusí být mrtvý, pokud jsou větve živé.
Rozhodující je stav výhonů, ne přítomnost listů. Pokud jsou větve pružné a pod kůrou zelené, má oleandr velkou šanci znovu obrazit. Po zimování ve tmě je opad listů běžný. Klíčem je trpělivost, světlo a velmi střídmá zálivka. Rychlé hnojení nebo razantní řez v této fázi situaci často zhorší.
Kdy mohu oleandr po zimě poprvé zalít?
Oleandr zalévejte až po vyndání ze zimoviště a velmi opatrně.
První zálivka má jen zvlhčit substrát, nikoli ho promočit. Studená a přemokřená zemina je po zimě nejčastější příčinou hniloby kořenů. Pokud oleandr ještě neroste, voda se v květináči hromadí a dusí kořeny. Zvyšujte zálivku až s viditelným růstem.
Kdy je správný čas dát oleandr po zimě ven?
Oleandr dejte ven až při stabilních nočních teplotách nad 5 °C.
Jednorázové teplé dny nestačí. Jarní mrazík dokáže poškodit mladé pupeny a vrátit rostlinu o týdny zpět. Na balkoně i na zahradě je lepší postupné otužování než rychlý přesun. Ideální je nejdřív denní pobyt venku a návrat na noc.
Mohu oleandr po zimě hned hnojit, aby rychleji rostl?
Ne, příliš brzké hnojení oleandr po zimě oslabuje.
Hnojivo má smysl až ve chvíli, kdy oleandr skutečně roste. Pokud hnojíte spící rostlinu, zatěžujete kořeny a podporujete nerovnoměrný růst. První lehké hnojení patří až po objevení nových výhonů, ideálně slabší dávkou.
Kdy a jak ostříhat oleandr po zimě?
Řez provádějte až když je jasné, které větve jsou živé.
Suché, černé nebo měkké výhony odstraňte bez obav. Naopak živé větve s pupeny nestříhejte příliš brzy. Silný tvarovací řez je lepší odložit na pozdější jaro. Předčasný řez může odstranit části, které by jinak bez problémů obrazily.
Oleandr má po zimě žluté listy. Co to znamená?
Žluté listy po zimě většinou znamenají přelití nebo nedostatek světla.
Nejde hned o nedostatek živin. Po zimě oleandr často reaguje na změnu prostředí. Omezte zálivku, zvyšte přístup světla a vyčkejte. Hnojení v této fázi žloutnutí většinou zhorší. Jakmile se objeví nové zelené výhony, problém obvykle ustoupí.
Jak dlouho trvá, než se oleandr po zimě probudí?
Probuzení oleandru po zimě může trvat několik týdnů.
Záleží na podmínkách zimování, teplotě a světle. Některé oleandry reagují do dvou týdnů, jiné až po měsíci. Pokud jsou větve živé, je to v pořádku. Pomalý start je po zimě běžný a není důvod k panice.
Co dělat, když oleandr po zimě plesniví?
Plíseň po zimě znamená kombinaci vlhka a nedostatku vzduchu.
Proč rýmovník černá po zalití (nejčastější chyba)?
Rýmovník černá po zalití nejčastěji kvůli přelití, kdy kořeny nemají dostatek kyslíku.
V přemokřené půdě dochází k zahnívání kořenů, což se rychle projeví na listech. Ty začnou tmavnout a měknout. Řešením je okamžité omezení zálivky a vysušení půdy.
Jak poznat, že jsem rýmovník přelil?
Přelitý rýmovník má měkké, tmavé listy a často mokrou půdu.
Listy mohou být lesklé a povadlé, někdy i opadávají. Klíčové je zkontrolovat půdu – pokud je dlouhodobě vlhká, jde o přelití. Rychlá reakce je zásadní.
Je černání rýmovníku vždy plíseň, nebo chyba v péči?
Černání listů není vždy plíseň, často jde o přelití nebo stres.
Plíseň má typicky skvrnitý charakter, zatímco přelití způsobuje měkké tmavnutí. Rozlišení je klíčové, protože každá příčina vyžaduje jiný postup.
Dá se rýmovník ještě zachránit, když má černé listy?
Rýmovník lze ve většině případů zachránit, pokud zasáhnete včas.
Odstranění poškozených částí a úprava podmínek často vede k obnově. Nejdůležitější je rychlá reakce a odstranění příčiny problému.
Co když má černé jen špičky listů?
Černé špičky listů obvykle znamenají stres nebo sucho.
Může jít o reakci na slunce nebo nedostatek vody. Listy jsou spíše suché než měkké. Úprava podmínek často stačí.
Může černání způsobit mráz?
Ano, chlad nebo mráz může způsobit černání listů.
Rýmovník je citlivý na nízké teploty. Listy poškozené chladem bývají pevné a tmavé. Přesun do tepla je nutný.
Pomůže přesazení rýmovníku při černání listů?
Přesazení rýmovníku může pomoci pouze v případě přelití, kdy je půda dlouhodobě přemokřená.
Pokud jsou kořeny ve špatném substrátu, přesazení do lehčí a vzdušnější půdy může zastavit zhoršování. Chyba je přesazovat zbytečně – při stresu nebo chladu to může situaci ještě zhoršit. Vždy nejdříve určete příčinu.
Mám rýmovník ostříhat, když černá?
Ano, odstranění poškozených částí je důležité, protože rostlina šetří energii.
Černé listy už se neobnoví a jen zatěžují rostlinu. Odstraněním podpoříte růst nových listů a snížíte riziko šíření problému. Stříhejte čistým nástrojem a postupně.
Jak rychle se rýmovník zotaví?
Rýmovník se může zotavit během několika dní až týdnů, podle závažnosti poškození.
Pokud byl zásah včasný, nové listy se objevují rychle. Klíčové je stabilní prostředí bez dalších změn. Při větším poškození trvá regenerace déle, ale stále je možná.
Proč rýmovník černá po přesazení?
Černání po přesazení je často důsledkem stresu a změny podmínek.
Kořeny se musí přizpůsobit novému prostředí a rostlina reaguje. Dočasné zhoršení je normální, pokud není spojeno s přelitím.
Ve svém příspěvku STŘÍHÁNÍ KVĚTŮ NA OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka.
Dobrý den.
Prosím o radu. Ještě teď na konci října mám poupata na oleandru, ale opadávají. Je zcela zřejmé, že již nevykvetou.
Mohu poupata ostříhat nebo je mám nechat, ať opadají.
Děkuji za radu. Jarka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Blýskavka padá listí: nejdřív zjistěte, jestli jde o stres, chorobu, nebo špatné stanoviště
Blýskavka je v českých zahradách oblíbená hlavně proto, že vypadá draze, moderně a rychle vytvoří pěkný živý plot. Jenže právě u živých plotů se také nejčastěji ukáže její slabina: když je výsadba moc hustá, listy po dešti dlouho osychají a uvnitř keře se drží vlhký vzduch. Pak člověk najde pod rostlinou zelené, žluté, hnědé nebo skvrnité listy a začne hledat, jestli ji má ostříhat, přihnojit, postříkat, přesadit nebo rovnou vyhodit.
Moje první chyba byla, že jsem opad bral jako jeden problém. Jenže padání listů u Photinie není diagnóza, ale příznak. Stejně jako když u auta svítí kontrolka: může jít o maličkost, ale také o věc, kterou zhoršíte, když začnete zasahovat bez rozmyslu. U blýskavky se mi nejvíc osvědčilo nejdřív rozdělit příznaky podle listů, půdy a roční doby.
Praktické pravidlo: pokud listy padají čisté, bez výrazných skvrn, často jde o stres po výsadbě, sucho, mráz nebo přemokření. Pokud mají drobné tmavé tečky, hnědé až černé skvrny a padají hlavně po vlhkém období, podezření míří k listové skvrnitosti.
V českých podmínkách se problém často objeví ve třech vlnách. První je jaro po zimě, kdy rostlina shazuje listy po mrazu, větru nebo zimním suchu. Druhá je období po delších deštích, kdy se v hustém plotu rozjede skvrnitost. Třetí je léto, kdy se u mladých výsadeb střídá sucho, přelití a rozpálená půda kolem plotu, hlavně u chodníků, zdí a zámkové dlažby.
Než začnete něco stříkat, vezměte do ruky několik spadaných listů a porovnejte je. U zdravějšího stresového opadu bývá list často žlutý, hnědavý, suchý nebo prostě starší. U choroby bývají na listech malé skvrny, které se zvětšují, splývají a někdy mají tmavý lem. Když se k tomu přidá hustý porost a zálivka přes listy, problém se umí vracet i po částečném zlepšení.
Fotografie ukazuje první rozhodovací moment: zda listy opadávají „čistě“, nebo jsou na nich skvrny. Bez tohoto rozlišení se špatně volí další postup.
Fotografie znázorňuje detail několika spadaných listů blýskavky na světlé dlažbě: některé listy jsou jen zažloutlé, jiné mají drobné tmavé skvrny, aby bylo jasně vidět rozdíl mezi stresovým opadem a podezřením na listovou skvrnitost.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Steinmetzova. Eva.
Dobrý den pěstitelé rakytníku .
Tak jsme natom asi stejně , taky už budu pomalu otrhávat kuličky . Nemůžu čekat az do podzimu . V loni jsem trhala začatkem srpna . Letos se mi zdá už taky docela dobrej . . Snažime se ho otrhat teď , né až na podzim . Asi máme nějaký ranní druh rakytníku
Problem mám se strihem stromku ( keře) nevim jak ostřihat . Když ostřiham větvičky s plodama , tak mi tam zbyde asi jen kmínek Poradí mi někdo , prosím . Děkuji. Steinmetzová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Láďa.
Samičího rakytmíku můžete ostříhat maximálně jednu třetinu aby stromek neuhynul. plody, které zůstanou na stromku opadají. Je dobré mít více samičích stromků.
Choroby oleandru podle listů: nejrychlejší domácí diagnostika
Když se mě někdo zeptá na choroby oleandru, většinou mi jako první ukáže list. Žlutý list, suchý okraj, hnědou špičku, lepkavý povrch, černý povlak nebo celé holé větve. A právě to je u oleandru správný začátek. Nejdřív se dívám na listy, potom na spodní stranu listů, stonky, substrát a nakonec na to, kde rostlina poslední týdny stála.
Oleandr je v českých podmínkách trochu zvláštní rostlina. Přes léto se chová jako žíznivý středomořský keř, který chce slunce, vodu a živiny. Přes zimu se z něj ale stane citlivá nádoba plná kompromisů: potřebuje světlo, chlad, méně vody a zároveň nesmí stát v zatuchlém vlhku. Právě mezi těmito dvěma režimy vzniká nejvíc problémů.
Moje pravidlo z praxe: pokud oleandr žloutne rovnoměrně odspodu, nejdřív řeším zálivku, živiny a kořeny. Pokud má lepkavé listy, tečky, pavučinky nebo černý povlak, hledám škůdce. Pokud hnědnou výhony, měknou stonky nebo jsou na nich nádorky, beru to jako vážnější chorobu.
Největší chyba, kterou jsem u oleandrů udělal, byla ta, že jsem první rok řešil všechno postřikem. Žluté listy? Postřik. Suché listy? Postřik. Opadávání? Další postřik. Výsledek byl slabý, protože problém nebyl vždy choroba. Jeden oleandr měl přesušený kořenový bal, druhý stál v těžké zemině bez pořádné drenáže a třetí měl pod listy puklice, kterých jsem si všiml až pozdě.
Proto tento článek není jen seznam nemocí. Je to praktická mapa: co vidíte na oleandru, jaká je nejpravděpodobnější příčina, co udělat hned a co sledovat za týden. U každého problému najdete i situace, kdy už nejde o běžnou pěstitelskou chybu, ale o stav, kdy má smysl rostlinu radikálně ostříhat, izolovat nebo se jí dokonce vzdát.
Než začnete, připravte si rukavice. Oleandr je jedovatá rostlina, šťáva může dráždit pokožku a zbytky po stříhání nepatří na místo, kde by se k nim dostaly děti, domácí zvířata nebo hospodářská zvířata. To není strašení, jen obyčejná opatrnost, kterou u oleandru dodržuji vždy.
Ve svém příspěvku PESTOVANI KATALPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Holcova.
Dobry den,rada bych se zeptala,jestli se katalpě muže uplně zastřihnout koruna, třeba jako u vrby. Potřebovala bych ji zmenšit,každym rokem ji prostrihavam a už je moc veliká na to jak ma kratky kmen.
Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Jandová.
Mám katalpu již několik let.Letos kvetla po druhé.Ale zajímalo by mě kdy by se měla stříhat ,aby příští rok kvetla.Mám pocit ,že když ji ostříhám tak pak následující rok nekvete ,až další. To kvete na starších větvích nebo na nových? Četla jsem ,že se má stříhat v dubnu,to nevadí na květ?
Strom je to nádherný,i když nekvete má krásný ,ohromný listy tak v zahradě udělá parádu i bez květu.Květ má nádherný tak bych chtěla ,aby mě i kvetla.Jelikož roste docela rychle ,každý rok narostou větve hnedle 2 metry,tak ji musím ostříhat.
Děkuji za odpověď ,kdo má s katalpou zkušenosti. Jandová
V tomto měsíci můžeme vidět horlivé pěstitele, jak běhají po svých zahrádkách se zádovým postřikovačem a postřikují stromy. Jak je tomu u révy?
Problematika ochrany vinice před chorobami a škůdci je velmi komplikovaná a vinaři zabírá čtvrtinu až třetinu veškeré jeho práce. A navíc, jsou možné různé způsoby ochrany révy podle toho filozofického náhledu pěstitele na životní prostředí: klasická ochrana, integrovaná ochrana a bioochrana. Podrobněji to vysvětlím později, teď zpět k zimnímu nebo lépe: předjarnímu postřiku. U révy má smysl ho provádět jen na ochranu proti škůdcům, kteří škodí hned na začátku vegetace, především roztoči. Většinou přezimují na jednoletém dřevě v okolí oček nebo v očkách. Takovýto postřik se provádí v předjaří, na konci února nebo spíše na začátku března, v době, kdy je réva ještě v postdormanci. Nejčastěji se používají přípravky na bázi síry, v poměrně vysokých koncentracích – asi 3% roztok, (např. Sulka, Kumulus). Také je možné použít přípravky na olejové bázi (např. Oleoekol, Aliekol). Ošetření révy lze spojit s předjarním ošetřením ovocných stromů, jak se lidově říká: „z jedné vody načisto“ lze jedním přípravkem ošetřit obojí.
A nějaký ekologicky šetrnější způsob ochrany?
Je možné nasadit do vinice predátora těchto a podobných škůdců – dravého roztoče jménem Typhlodromus pyri, který je v přípravku Biolaagens – TP. Predátor se živí škůdci a zároveň s nimi vytváří rovnováhu, protože si jich část vždy ponechá, aby se mu potrava domnožila. Přežívá za suchého a chladného počasí. Jediné, na co je citlivý, je používání některých přípravků proti houbovým chorobám, především na bázi mankozebu (např. Dithane). Protože se také používá k likvidaci škůdců ovocných stromů, výrobci postřiků vždy na obalech uvádějí způsoby využití přípravku, aby nedošlo k poškození populace tohoto užitečného dravého roztoče. Predátor umí zcela nahradit aplikaci přípravků proti roztočům.
Pokud jsem ryzí amatér a troufám si spíše jen na okopávání a sklizeň, mohu se obrátit na odborníky, aby mi v předjaří pomohli révu ostříhat?
Na Moravě, v polohách, kde se révě daří, má alespoň malou viničku každý a neví-li, jak na řez, tak mu soused poradí, takže firma není potřeba. V Čechách je ve srovnání s Moravou velice málo vinic, takže by se řezem žádná firma neuživila. A pokud by se nějaká firma na řez révy specializovala a prováděla jej takříkajíc „na klíč“, tak bude jistě nabízet své služby těm, kteří obhospodařují tak mnoho hektarů, že sami na řez nestačí. Ale poradit se můžete u majitele nejbližší vinice, jistě Vám tuto činnost na několika keřích rád předvede. Zkušenost však člověk získá vlastním prováděním této práce.
V březnu nebudeme sedět za kamny, ale prozkoumáme klimatické podmínky, zeměpisné a místopisné podmínky a také se blíže seznámíme s půdou.
V naší poradně s názvem PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava Cromá.
V návodu jsem se nedočetla co s kořeny které jsou nad substrátem. Mám je ostřihat nebo je ponechat tak jak původně byly? Děkuji za radu. Přeji hezký den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kořeny nestříhat. Orchideím nevadí, když mají kořeny odkryté na vzduchu.
Nejlepší doba pro prořezávání magnólie závisí na tom, zda se jedná o opadavý nebo stálezelený druh. Opadavé magnólie, které v zimě ztrácejí listy, by se měly prořezávat koncem léta, ideálně po odkvětu a předtím, než začnou tvořit nové pupeny pro další sezónu. Vždyzelené magnólie, které si listy zachovávají po celý rok, lze prořezávat koncem jara nebo začátkem léta. Prořezávání v nesprávnou dobu, zejména koncem zimy nebo začátkem jara, může způsobit, že větve budou vypouštět mízu a budou náchylnější ke škůdcům a chorobám. Při stříhání magnolie se zaměřte na odstranění odumřelých, poškozených nebo křížících se větví a v případě potřeby tvarujte strom.
Nejlepší doba pro prořezávání stříbrného smrku je koncem zimy nebo začátkem jara, než začne nový růst. To umožňuje stromu soustředit svou energii na nový růst během vegetačního období a zabraňuje šoku stromu odstraněním živé tkáně uprostřed cyklu. Prořezávání během období klidu také minimalizuje riziko plísňových infekcí.
Jakmile uvidíte na smrku rašit nové pupeny, je nejlepší počkat s prořezáváním do následujícího roku.
Vyhněte se letnímu prořezávání!
I když lze některé prořezávání provádět i po vytvoření nového růstu v létě, obecně je nejlepší se prořezávání v letním horku vyhnout.
Dipladenia se odborně nazývá Mandevilla splendens, ale velmi často slýcháváme spíše její synonymum Dipladenia, případně Sundevilla. Český název pro tuto rostlinu je chilský jasmín nebo brazilský jasmín, mandevila nebo sandevila.
Mandevilla upoutá pěstitele na první pohled – prodává se obvykle vyvazovaná k opoře a se svými velkými, sytě zelenými lesklými listy vypadá velmi svěže. Vejčité listy rostou na stonku vždy po dvou.
Naštěstí už není problém koupit rozkvetlé rostliny také v našich zahradnických centrech, často najdete v nabídce nejen druh Mandevilla splendens, ale i Mandevilla sanderi nebo Mandevilla amoena. Pokud budete mít štěstí, můžete si vybrat květy i v jiných barvách. Působivé jsou odstíny růžové a červené, občas však bývá k mání i mandevila se žlutými či bílými květy – Mandevilla amoena.
Trubkovité zvonky květů mají průměr od pěti do deseti centimetrů, objevují se od léta do podzimu a nesou bílou, růžovou nebo purpurovou barvu. Jícen květu je obvykle žlutý. Velmi pohledné jsou i lesklé tuhé listy dosahující až dvaceti centimetrů v průměru.
Mandevila je bujně rostoucí liána (popínavá rostlina) a dokáže za léto vyrůst do třímetrové výše. To znamená, že potřebuje pravidelný přísun živin a přiměřený prostor pro kořenový systém. Před umístěním na stanoviště ji můžete přesadit do nádoby o něco větší, než v jaké jste ji koupili. Na dno dejte dobrou drenáž a zeminu buď pro balkonové rostliny, nebo směs ze tří dílů rašeliny a jednoho dílu pařeništní zeminy.
Pravidelné přihnojování mandevile svědčí, vybuduje si pak mohutný kořenový bal a silné, bohatě kvetoucí nadzemní výhony. Vhodná jsou tekutá hnojiva s vyšším obsahem fosforu či plná tekutá hnojiva pro balkónové rostliny. Jakmile se i při této péči zastaví růst nebo rostlina málo kvete, potřebuje přesadit.
Mandevila dobře snáší polostín – má ho raději než celodenní plné slunce, které jí poškozuje a deformuje listy. Vítr není pro pnoucí rostliny nikdy moc dobrým návštěvníkem, dokáže je vmžiku polámat nebo potrhat květy a listy, najděte proto rostlině chráněnou polohu.
Vysoké teploty snáší mandevila celkem bez problémů, stejně tak i sucho (ovšem ne dlouhodobé) – většinou reaguje jen zpomalením růstu a menší násadou květů. Po návratu k normálním podmínkám (teploty kolem dvaceti stupňů a pravidelná zálivka) pokračuje rostlina v růstu i kvetení.
Pro mandevilu představují ideální nádobu k pěstování velké a hlubší samozavlažovací květináče. Nezáleží na jejich tvaru (zda kulaté, či hranaté), důležité je, aby měly kořeny stále možnost čerpat závlahu a živiny, pak mandevila roste přímo před očima.
