KDY SE STŘÍHÁ MERUŇKA

FAQ – často kladené otázky

Kdy přesně se stříhá komule Davidova

Komule Davidova se stříhá brzy na jaře, nejčastěji během března. Jarní řez komule Davidovy podporuje tvorbu nových výhonů, na kterých se během léta objevují květy.

Ideální je období, kdy už nehrozí silné mrazy, ale rostlina ještě nezačala intenzivně růst. Pokud je jaro chladnější, může se řez motýlího keře posunout na začátek dubna. Důležité je nečekat příliš dlouho, protože pozdní zásah může mírně zpozdit kvetení.

Může se komule stříhat na podzim

Podzimní řez komule Davidovy se obecně nedoporučuje. Komule se stříhá na jaře, protože podzimní zásah může zvýšit riziko poškození mrazem.

Když se keř zkrátí na podzim, nové výhony nestihnou vyzrát a během zimy mohou snadno namrznout. Proto je bezpečnější provádět řez komule Davidovy až na jaře, kdy se rostlina připravuje na nový růst.

Jak moc se má komule zkrátit

Komule Davidova snáší poměrně silný řez. Větve se obvykle zkracují na výšku asi 30 až 50 centimetrů nad zemí, aby vznikly silné nové výhony.

Takový silný jarní řez komule podporuje růst mladých větví, na kterých se tvoří květenství. Pokud se provede jen slabé zkrácení, může keř vytvářet dlouhé pruty s menším množstvím květů. Proto se při řezu motýlího keře vyplatí nebát se razantnějšího zásahu.

Proč komule po řezu nekvete

Pokud komule po řezu nekvete, bývá nejčastější příčinou nedostatek slunce nebo příliš pozdní řez. Komule Davidova potřebuje plné slunce, aby vytvořila velké množství květů.

Někdy může být problém také v tom, že byl řez komule proveden příliš pozdě na jaře. Rostlina pak nestihne vytvořit dostatečně silné výhony. Důležité je také zajistit dostatek vláhy během horkého léta.

Co se stane když komuli nestříhám

Pokud komule Davidova není pravidelně stříhaná, začne postupně vytvářet stále více starého dřeva. Komule bez řezu pak kvete méně a květy se objevují pouze na koncích dlouhých větví.

Takový keř může dorůst do velké výšky, ale jeho kvetení bývá slabší. Pravidelný jarní řez komule Davidovy proto pomáhá udržet rostlinu kompaktní a podporuje bohaté kvetení.

Kdy stříhat komuli po zimě

Po zimě se komule obvykle stříhá v březnu nebo začátkem dubna. Tento termín umožňuje rostlině rychle reagovat a vytvořit nové výhony.

Pokud byla zima velmi chladná, je dobré počkat, až pomine riziko silných mrazů. Řez komule po zimě by měl být proveden v období, kdy se začínají objevovat první známky jarního růstu.

Lze komuli ostříhat v únoru

Řez komule v únoru je možný pouze v teplejších oblastech, kde už nehrozí silné mrazy. Obvykle je ale bezpečnější počkat alespoň do března.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kdy stříhat komuli Davidovu: chyba, kvůli které nekvete

Poradna

V naší poradně s názvem BUKSUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maruška.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Zdroj: příběh Buksus

Dávkování

Dávkování je individuální, záleží na ošetřované rostlině a na tom, proti jaké nákaze se bude používat. Vždy je k přípravku přiložen dávkovací list, který je nutné si důkladně přečíst.

Jádroviny – strupovitost

Ošetření se provádí podle signalizace nebo podle potřeby v intervalu 10–14 dní. Při preventivní ochraně se ošetřuje 2–3x před květem a dále dle průběhu infekce. Nižší dávku lze použít při preventivní aplikaci. Baycor je účinný 72 až 96 hodin od začátku infekce, má současně vedlejší účinky proti padlí jabloňovému. Množství vody: 500 l/ha a 1 m výšky koruny stromů.

Karafiáty – rez karafiátová

Ošetření preventivně, nejpozději při prvních příznacích a dále po 10–20 dnech podle potřeby, koncentrace 0,2 %.

Meruňka – monilióza

Ošetřuje se těsně před květem a při dokvétání, při zvýšeném riziku infekce se ošetření zopakuje 6 týdnů před sklizní.

Meruňka – hnědnutí listů

Ošetření 3 až 4 týdny po odkvětu, opakovat 2x po 1–2 týdnech. Množství vody: 500 l/ha a 1 m výšky koruny stromů.

Růže – padlí, rez, černá skvrnitost

Ošetření podle potřeby, koncentrace 0,15 %.

Višeň, třešeň – skvrnitost

První ošetření 3 až 4 týdny po odkvětu, druhé po 10 dnech. Tato dvě ošetření zpravidla postačí ke zvládnutí choroby, v případě potřeby se ošetřuje ještě po sklizni. Množství vody: 500 l/ha a 1 m výšky koruny stromů.

Zdroj: článek Baycor 25 WP

Poradna

V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Kubánek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Řez vinné révy na podzim

FAQ – Často kladené otázky

Kdy se stříhá bobkovišeň nejčastěji a proč právě tehdy?

Bobkovišeň se nejčastěji stříhá po odkvětu, tedy od konce května do konce června, protože tehdy nejlépe reaguje na řez.

V tomto období už má keř za sebou kvetení a zároveň ještě není vystaven extrémním letním vedrům. Z vlastní praxe se potvrzuje, že řez v tomto termínu vede k rovnoměrnému obrůstu a keř si výrazně déle udrží tvar. Oproti zimnímu nebo jarnímu řezu je také menší riziko chorob a oslabení rostliny.

Mohu stříhat bobkovišeň na jaře před rašením?

Jarní řez bobkovišně je možný, ale není ideální a nese s sebou určitá rizika.

Při řezu před rašením keř reaguje velmi bujným růstem, který bývá měkký a náchylný k chorobám. Často také přijdete o květy. Zkušenost ukazuje, že jarní řez vede k rychlému přerůstání a nutnosti dalšího zásahu během sezóny. Proto je lepší počkat na období po odkvětu.

Co se stane, když bobkovišeň ostříhám v zimě?

Zimní řez bobkovišně vede k oslabení keře a nevyrovnanému růstu na jaře.

Keř sice na jaře silně obrazí, ale nové výhony bývají slabé a řídké. Z praxe je patrné, že zimní řez zvyšuje riziko padlí a dalších chorob. Krátkodobý efekt rychlého růstu je vykoupen dlouhodobým zhoršením tvaru živého plotu.

Jak často se má bobkovišeň stříhat během roku?

Většina bobkovišní vyžaduje jeden hlavní řez ročně, případně lehkou korekci.

Hlavní řez se provádí po odkvětu, druhý, velmi mírný řez lze udělat v srpnu. Častější stříhání není nutné a často ani žádoucí. Příliš časté zásahy vedou k únavě keře a zhoršení jeho vitality.

Kdy stříhat bobkovišeň po výsadbě?

Po výsadbě se bobkovišeň stříhá velmi opatrně a spíše jen tvarově.

V prvním a druhém roce je cílem zakořenění, ne formování výšky. Doporučuje se pouze lehce zakracovat špičky po odkvětu. Zkušenosti ukazují, že radikální řez po výsadbě růst zpomaluje a oddaluje zapojení živého plotu.

Jak poznám, že bobkovišeň potřebuje řez?

Potřebu řezu poznáte podle ztráty tvaru a řídnutí spodní části keře.

Typickými signály jsou přerůstající výhony, menší a světlejší listy a prosvítání spodních větví. Pokud se tyto znaky objeví, je vhodné plánovat řez v nejbližším vhodném termínu. Rostlina sama ukazuje, kdy je zásah potřeba.

Jak omladit starou nebo zanedbanou bobkovišeň?

Omlazení bobkovišně je možné, ale musí se rozložit do více let.

Radikální jednorázový řez často způsobí nepravidelný obrůst. Z praxe se osvědčilo zkrátit nejprve nejdelší větve a tvar dolaďovat až v další sezóně. Postupné omlazení dává lepší a stabilnější výsledek.

Je lepší ruční řez, nebo plotostřih?

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kdy se stříhá bobkovišeň: správný termín řezu podle odrůdy, stáří

Poradna

V naší poradně s názvem ŘEZ OVOCNÝCH STROMŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Františka Dostalová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Řez ovocných stromů

FAQ – často kladené otázky

Kdy stříhat katalpu

Katalpa se nejčastěji stříhá na konci zimy nebo na začátku jara. Nejvhodnější období pro řez katalpy je únor až březen, kdy strom ještě neraší.

V tomto období je strom v klidové fázi a zásah do koruny mu způsobuje menší stres. Pokud se katalpa stříhá na jaře, obvykle velmi dobře reaguje a během sezóny vytvoří nové výhony. Řez provedený během léta nebo na podzim může naopak strom oslabit a zvýšit riziko poškození mrazem.

Jak stříhat katalpu

Řez katalpy by měl být především tvarovací a udržovací. Odstraňují se suché, poškozené nebo nevhodně rostoucí větve.

Při řezu je důležité zachovat přirozený tvar koruny. Větve se zkracují těsně nad pupenem nebo nad větvením. Pokud je potřeba strom zmenšit, provádí se redukční řez, při kterém se zkracují delší větve. Obvykle se doporučuje neodstraňovat více než třetinu koruny během jednoho řezu.

Kdy stříhat katalpa nana

Katalpa nana se stříhá podobně jako klasická katalpa. Nejvhodnější období je konec zimy, obvykle během února nebo března.

Řez se používá hlavně k udržení typické kulovité koruny. Výhony se zkracují tak, aby si strom zachoval kompaktní tvar. Pravidelný řez katalpa nana pomáhá udržet hustou korunu a podporuje růst nových větví.

Jak zmenšit katalpu

Pokud strom příliš vyroste, lze katalpu zmenšit redukčním řezem. Tento zásah se provádí na konci zimy před začátkem vegetace.

Při redukčním řezu se zkracují hlavní větve stromu. Důležité je postupovat opatrně a rozdělit větší zásah do více let. Pokud by se během jednoho řezu odstranila příliš velká část koruny, strom by mohl reagovat tvorbou dlouhých slabých výhonů.

Jak rychle roste katalpa

Katalpa patří mezi poměrně rychle rostoucí stromy. V prvních letech po výsadbě může přirůstat několik desítek centimetrů ročně.

Rychlost růstu závisí především na kvalitě půdy, množství slunečního světla a dostatku prostoru. Pokud má strom dobré podmínky, může během pěti až deseti let vytvořit výraznou korunu. Právě proto se někdy provádí tvarovací řez katalpy, který pomáhá udržet strom v rozumné velikosti.

Proč katalpa neroste

Pokud katalpa neroste, bývá příčinou nejčastěji nedostatek světla, živin nebo prostoru.

Strom potřebuje dostatek slunečního světla a propustnou půdu. Pokud roste ve stínu nebo v chudé půdě, může být jeho růst pomalejší. Někdy může růst zpomalit také špatně provedený řez katalpy nebo poškození kořenů během výsadby.

Je potřeba katalpu stříhat každý rok

Katalpa nevyžaduje každoroční řez. Strom může růst i bez pravidelného zásahu.

Řez se provádí především tehdy, když je potřeba upravit tvar koruny nebo odstranit poškozené větve.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Katalpa řez: kdy a jak správně stříhat katalpu

FAQ – často kladené otázky

Kdy stříhat blýskavku

Blýskavku (Photinia) je nejlepší stříhat na jaře a případně znovu během léta. Pravidelné stříhání blýskavky podporuje růst nových výhonů a tvorbu typických červených listů.

Hlavní řez se obvykle provádí v březnu nebo dubnu, kdy rostlina začíná růst. Druhý lehký řez je možné provést v květnu nebo červnu, případně ještě jednou v červenci. Po srpnu se už stříhání Photinia nedoporučuje, protože nové výhony by nestihly vyzrát před zimou. Pokud chcete hustý živý plot, je důležité provádět pravidelný jarní řez.

Jak množit blýskavku

Nejjednodušší způsob množení Photinia je pomocí řízků. Množení blýskavky řízky umožňuje získat nové rostliny z mladých výhonů.

Řízky se odebírají z mladých zdravých výhonů, které mají délku přibližně 10 až 15 centimetrů. Spodní listy se odstraní a řízek se zapíchne do lehkého substrátu. Pokud je substrát stále mírně vlhký, začnou se během několika týdnů vytvářet kořeny. Tato metoda množení Photinia je poměrně spolehlivá a používá ji mnoho zahradníků.

Jak rychle roste blýskavka

Blýskavka patří mezi poměrně rychle rostoucí keře. Photinia Red Robin může za rok vyrůst přibližně o 30 až 60 centimetrů.

Rychlost růstu závisí především na stanovišti a kvalitě půdy. Na slunném místě s dostatkem živin roste rostlina mnohem rychleji než ve stínu. Pokud je živý plot pravidelně stříhán, vytváří více postranních větví a působí hustším dojmem. Správná péče o živý plot z Photinia tedy výrazně ovlivňuje jeho vzhled.

Proč blýskavka nemá červené listy

Červené listy se objevují hlavně na mladých výhonech. Pokud rostlina nevytváří nové výhony, mohou být listy převážně zelené.

Nejčastější příčinou bývá nedostatek řezu nebo nedostatek slunečního světla. Když se provede jarní řez blýskavky, rostlina obvykle začne vytvářet nové výhony s červenými listy. Důležitou roli hraje také kvalita půdy a hnojení. Pokud má Photinia Red Robin dostatek živin a světla, červené listy se objevují pravidelně.

Jak zahustit živý plot Photinia

Hustotu živého plotu lze výrazně zvýšit pravidelným zkracováním vrcholových výhonů. Stříhání živého plotu Photinia podporuje tvorbu nových větví.

Když se vrchol výhonu zkrátí, rostlina začne vytvářet několik postranních větví. Ty postupně zaplní prázdná místa v živém plotu. Pokud chcete opravdu hustý plot, je dobré provádět tvarovací řez alespoň jednou nebo dvakrát ročně. Důležitý je také dostatek světla a živin v půdě.

Jak daleko od sebe sázet blýskavku

Při zakládání živého plotu se blýskavka obvykle vysazuje ve vzdálenosti přibližně 60 až 80 centimetrů.

Přesný rozestup závisí na velikosti sazenic a na tom, jak rychle chcete vytvořit souvislý živý plot.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Blýskavka (Photinia): stříhání, množení a pěstování živého plotu

Ryngle versus blumy

Jaký je přesný rozdíl mezi rynglí a blumou? V tom nemají úplně jasno snad ani biologové. Jejich společný rod slivoň je totiž velice variabilní a názory na zatřiďování jednotlivých druhů a poddruhů se teprve postupně vyvíjejí. Všeobecně ale bývají odrůdy a variety s kulatými plody nazývány ryngle (var. Claudiana), ovoidní (vejcovité) a protáhlé pak blumy (var. Ovoidea, případně var. Subrotunda).

Třeba taková slíva, dříve považovaná za samostatný druh, je dnes řazena jako poddruh švestky, podobně jako mirabelka. Jejím poddruhem je zase typický staročeský špendlík. Jisté je, že stejně jako švestky patří i slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy do početné rodiny slivoní (Prunus). Jejich příbuzné jsou i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod tak má na 430 druhů. Podle odrůdy jsou pak plody různě velké a zabarvené.

Slivoň bluma (Prunus domestica subsp. italica) je pravděpodobně křížencem slivoně trnky a slivoně myrobalán. Planá forma blumy není totiž známa. Jde o strom se silnějšími větvemi, vysoký asi 5 až 8 metrů, pro zajištění plodnosti se musí roubovat. Listy mají stejný tvar jako u švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé, po oplodnění na místě květu vyroste dužnatý plod žluté barvy, kulatého tvaru, přibližně 5 cm v průměru. Plod po dozrání v červenci až srpnu obsahuje velkou pecku.

Zdroj: článek Ryngle

Blumy versus špendlíky

Švestky, slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy patří do početné rodiny slivoní (Prunus). Mezi jejich příbuzné patří i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod má přibližně 430 druhů. Složením těla do něj patří i mango, ale jako tropická plodina se tam nepočítá.

Blumy mají žluté, zelené i fialovočervené kulovité plody se žlutou dužninou. Na trh se běžně dostává cca osm druhů blum.

Špendlíky vypadají jako menší žluté švestky, jsou tedy oválné. Dužnina, kterou lze dobře oddělit od pecky, má velice lahodnou chuť.

Zdroj: článek Blumy

Jak omladit starou meruňku

U staré meruňky lze růst pouze usměrnit výchovným řezem. V letech s nižší úrodou stromy více narůstají, a pokud vynecháte letní řez, vytvoří nadměrně dlouhé jednoleté výhony, které dosahují délky 80–120 cm. Na rozdíl od jabloní je u meruněk (a vlastně u většiny peckovin) nástup do plodnosti o rok kratší: V prvním roce letorosty vyrůstají a současně se na nich zakládají květní pupeny, které hned v následujícím roce plodí. Jenže to platí u výhonů přiměřené délky (20–30 cm). U dlouhých výhonů se květní pupeny zakládají jen ve vrcholových částech, dolní jsou často holé nebo jen s listovými pupeny. Plodnost může být stále vysoká, ale plody jsou drobné a méně chutné. Tomu však lze předejít pomocí takzvaného Šittova řezu: Když letorosty narostou do přiměřené délky (20–30 cm), zaštípněte jejich vrchol nehtem. Toto udělejte zpravidla již v druhé polovině května, případně i později. Tím vyvoláte žádoucí tvorbu bočního předčasného obrostu, na němž se květní pupeny založí daleko ochotněji než na nadměrně dlouhých letorostech. Květní pupeny na předčasném obrostu pak kvetou v následujícím roce o 3–5 dní později než na „starém“ dřevě. To může být při nepříznivém počasí s pozdními jarními mrazíky v průběhu květu značným přínosem pro uspokojivou sklizeň i v méně příznivých letech. Takže ořežte jen suché větve, meruňka zmlazování nesnáší, dostane klejotok a uschne.

Zdroj: článek Stříhání peckovin

Kdy se bobkovišeň stříhá

Kromě lesklých a kožovitých tmavě zelených listů je bobkovišeň známá svým rychlým a bujným růstem. Právě proto často ztrácí tvar, pokud je stříhána v nesprávnou roční dobu.

Pokud bobkovišeň seříznete v zimě, rostlina zareaguje rychlým vytvořením bohaté vegetace na jaře. To znamená nejen okamžitou ztrátu tvaru, ale také vyšší náchylnost k padlí, které napadá mladá a měkká pletiva.

Optimální období pro řez bobkovišně je pozdní jaro až začátek léta, tedy obvykle od konce května do konce června, kdy má rostlina po odkvětu. V tomto období reaguje na řez pomalejším a vyrovnanějším růstem, díky čemuž si déle udrží pravidelný tvar.

Přehled termínů řezu podle roční doby:

Zdroj: článek Kdy se stříhá bobkovišeň: správný termín řezu podle odrůdy, stáří

Kdy stříhat komuli Davidovu během roku

Mnoho zahradníků si není jistých, zda je řez komule vhodný právě v měsíci, kdy se na keř dívají. Přehled podle měsíců pomáhá rychle pochopit, kdy je zásah vhodný a kdy je lepší počkat.

Následující tabulka ukazuje, jak se k řezu komule Davidovy během roku přistupuje v českých podmínkách.

V praxi se tedy většina zahradníků drží jednoduchého pravidla: komule Davidova se stříhá brzy na jaře, kdy už nehrozí silné mrazy, ale rostlina ještě nezačala intenzivně růst.

Zdroj: článek Kdy stříhat komuli Davidovu: chyba, kvůli které nekvete

Kdy stříhat hroznové víno

Máte před sebou kmen (staré dřevo), tažeň (loňské dřevo) a výhony, ze kterých jste sklízeli hrozny. V době, kdy se réva stříhá (únor–březen), si vyberte jeden výhon, na kterém byly loni hrozny, nejlépe ten nejblíže kmínku. Všechny ostatní výhony odstřihněte a ten jeden, co zbyl, ohněte do podoby nového tažně. Nejlépe jde ohýbat v době, kdy už v něm proudí míza. Z jeho pupenů vyrostou na jaře nové výhony, které na podzim zaplodí. A tak stále dokola provádíte stříhání vinné révy. Vinná réva se vám pak odvděčí následnou plodností.

Platí však pravidlo, že neořezaný keř má větší zásobu živin ve dřevu, a proto je lépe mrazuvzdorný. Neměli byste tedy řezat dřív, než pomine riziko velkých mrazů, které by révu mohly zničit. Na druhou stranu, jakmile začne do révy proudit hodně mízy, z řezných ran réva takzvaně slzí a oslabuje ji to. Takže příliš pozdní řez také škodí. Pokud používáte dlouhé tažně, tak zde platí, že tažeň se lépe ohýbá a vyvazuje v momentě, až je v něm nějaká míza, jinak by mohl prasknout.

Jedna nápověda pro řez: Řežte v době od Matěje (24. 2.) do Josefa (19. 3.), tím toho mnoho nepokazíte. Velké mrazy už obvykle nebudou hrozit, přičemž pupeny ještě nebudou nalité.

Zdroj: článek Řez vinné révy pro začátečníky

Kdy se stříhá komule Davidova

Ideální termín řezu komule Davidovy je brzy na jaře, většinou během března nebo začátkem dubna. Důležité je, aby už pominuly silné mrazy, ale zároveň aby keř ještě nezačal intenzivně růst.

V českých podmínkách se často osvědčuje období, kdy začínají rašit první pupeny na jiných keřích. V tu chvíli je rostlina připravená na nový růst a řez ji neoslabí.

Naopak podzimní řez je velká chyba. Pokud keř zkrátíte na podzim, nové výhony nestihnou vyzrát a během zimy mohou snadno namrznout.

Rozdíly mohou být také mezi jednotlivými regiony. V teplejších oblastech jižní Moravy lze komuli řezat o něco dříve než například v horských oblastech.

Následující tabulka ukazuje orientační kalendář řezu podle počasí.

Právě v této fázi zahrady je také dobré si komuli dobře prohlédnout a připravit si nářadí. Níže je ukázka, jak keř obvykle vypadá těsně před jarním řezem.

Fotografie: Komule na konci zimy těsně před jarním řezem.

Zdroj: článek Kdy stříhat komuli Davidovu: chyba, kvůli které nekvete

Moje zkušenost z praxe: proč jsem musel změnit přístup k řezu

Bobkovišeň jsem na vlastní zahradě začal pěstovat hlavně kvůli rychlému soukromí. První roky jsem ji stříhal intuitivně, vždy když „už byla velká“. Výsledek byl nevyrovnaný plot, který sice rychle obrůstal, ale dole řídnul a nahoře byl přerostlý.

Zlom přišel ve chvíli, kdy jsem posunul hlavní řez až po odkvětu. Už první sezóna ukázala rozdíl – méně výhonů, ale silnějších, listy byly větší a plot držel tvar déle. Během dvou let se spodní část viditelně zahustila.

Zdroj: článek Kdy se stříhá bobkovišeň: správný termín řezu podle odrůdy, stáří

Lokální zkušenosti z českých zahrad

Při pěstování katalpy v českých podmínkách se často ukazuje, že strom reaguje trochu jinak než v teplejších oblastech Evropy. Především během prvních let po výsadbě může být katalpa citlivější na pozdní jarní mrazy. Ty někdy poškodí mladé výhony, které se objevují na jaře.

Zahradníci v České republice proto často doporučují vysazovat katalpu na slunné a chráněné stanoviště. Strom tak lépe zvládá chladnější jaro i silnější vítr.

Další zkušenost z českých zahrad se týká řezu stromu. V našich podmínkách se jako nejvhodnější období pro řez katalpy osvědčil konec zimy, především únor nebo začátek března. Pokud se strom stříhá později na jaře, může začít silně „plakat“, tedy vytékat míza z čerstvých ran.

Praktické zkušenosti pěstitelů ukazují také to, že katalpa často velmi dobře reaguje na tvarovací řez. Strom po zásahu obvykle rychle vytvoří nové výhony a během léta se koruna opět zahustí.

Následující tabulka shrnuje nejčastější zkušenosti pěstitelů katalpy v českých zahradách.

Zkušenosti z praxe tedy ukazují, že katalpa se v českých zahradách pěstuje poměrně snadno, pokud má dostatek světla a prostoru. Při správném řezu a vhodném stanovišti může během několika let vytvořit výrazný strom s hustou korunou.

Zdroj: článek Katalpa řez: kdy a jak správně stříhat katalpu

Sklizeň a sušení

Mladé křehké listy určené na přímou spotřebu v čerstvém stavu se mohou sbírat v průběhu celého vegetačního období. Nejlepší je spotřebovat rostlinu hned, ale pokud ji uložíte do lednice, na své pikantní chuti rozhodně neztratí. Obecně se ale saturejka sklízí a suší před rozkvětem, a to dvakrát ročně. Poprvé je to v červenci, nať rostlin se trhá či stříhá asi pět až deset centimetrů nad zemí, podruhé dochází ke sklizni v září, kdy se nať řeže o něco výše než při první sklizni, abychom zabránili nadměrnému množství zdřevnatělých stonků.

Sklizená nať se suší na dobře větraném místě ve stínu, v tenkých vrstvách nebo v menších svazcích, bez průvanu a bez obracení. Správně usušená nať si zachová původní barvu. Po usušení chuť saturejky ještě zesílí.

Zdroj: článek Jak se pěstuje saturejka

Řez bobkovišně podle stáří keře

Z praxe se mi opakovaně potvrzuje, že největší chyby při stříhání bobkovišně vznikají tehdy, když se ke všem keřům přistupuje stejně. Stáří keře rozhoduje o síle řezu a o tom, jak rychle se bobkovišeň zotaví.

Nově vysazená bobkovišeň (1.–2. rok)

V prvních dvou letech po výsadbě bobkovišeň nestříhejte radikálně. Vlastní zkušenost je taková, že lehké zakrácení špiček po odkvětu pomůže keři zahustit se, ale silný řez růst spíše zabrzdí. V této fázi řešte hlavně zakořenění a rovnoměrný růst.

Zapojený živý plot (3.–5. rok)

Jakmile se živý plot zapojí, nastává ideální čas na pravidelný udržovací řez. Stříhám vždy po odkvětu a případně jednou lehce v srpnu. Cílem není zmenšovat, ale udržet tvar a zabránit řídnutí spodní části.

Přerostlá nebo zanedbaná bobkovišeň

U starých a dlouho nestříhaných keřů je nutná trpělivost. Vlastní zkušenost ukazuje, že omlazení je lepší rozložit do dvou sezón. První rok zkraťte nejdelší větve, druhý rok dolaďte tvar. Nárazový hluboký řez často vede k nepravidelnému obrůstu.

Zdroj: článek Kdy se stříhá bobkovišeň: správný termín řezu podle odrůdy, stáří