Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

KDY SKLÍZET PATIZON

Obsah

Pěstování

Patisony se pěstují ze semen setých brzy na jaře do vlhké půdy. Mají se přihnojovat nejlépe kompostem, lze i umělými hnojivy. Vegetační doba je 70 dní. Vhodnější je sklízet plody nedozrálé, pak vydrží delší skladování.

Pro pěstování patisonu jsou vhodné středně těžké, hlinité půdy s dostatkem půdní vláhy. Před sázením patisonu půdu vhodně upravíme chlévským hnojem nebo kompostem. Patisony se pěstují z přímé setby nebo si vypěstujeme sazenice. Ty si připravíme koncem dubna. Sazenice patisonu vysazujeme na zahradě v druhé půlce května. Semena patisonu můžeme v květnu vysévat přímo na stanoviště, ideálně do sponu 120 x 60–70 cm po 2–3 semenech. Vydatně zaléváme.

Patison má krátké vegetační období, a proto jej můžeme sklízet už v červenci. Můžeme jej sklízet podobně jako okurky, pravidelnou sklizní zvyšujeme úrodnost. Sklízíme ještě nezralé plody, které mají v průměru 10 cm, u starších plodů tvrdne slupka. Patison nesnáší mrazy.

Zdroj: Patizon

Diskuze

V diskuzi KDY SKLÍZET KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libuše.

nevím kdy sklízet kaki děkuji Liba

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Svatoslava.

Dobrý den,
také nevím, kdy je nejvhdnější sklízet plody tomelu. Nechala jsem je až do prosince. Prý plody lépe dozrají, když je necháme přejít mrazem. Plody na mém stromě použe změnily barvu - na šedohnědou, ale stejně nedozrávají.
Zatím je začali nazobávat ptáci, a tak jsem je všechny otrhala. Mám je v pokojové teplotě, ale pořád jsou stejné - tmavé a nezralé.
Pokud by se vám podařilo získat nějakou radu, byla bych vám moc vděčná, když se se mnou o tuto radu podělíte. Zatím jsem nenašla žádné dobré informace.
Zdravím a předem děkuji.
Svatoslava

Zdroj: diskuze Kdy sklízet kaki

Použití v kuchyni

Oloupaný patison plníme masem, sýry, zeleninou, nádivkou, rybami, salátem, ovocem. Nakrájený lze obalit v trojobalu a smažit jako řízek, strouhaný připravujeme jako bramborák či lívance (slané lívanečky z patisonů a hub). Patisony nakládáme, dusíme, grilujeme, smažíme, zapékáme, pečeme. Výborný je především s česnekem (například dušený patison na smetaně s koprem a česnekem).

Zdroj: Patizon

Diskuze

V diskuzi SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlaďka.

Dobrý den,ostřižení keře s plody se nemusíte bát.Je dobré aspoň 30 % větví nechat a rakytník zase obrazí. Taky už budu tak do 14 dní sklízet.Teď hodně zalívám,plody se krásně nalévají a čekám ještě na správnou chuť.Čím vyzrálejší tím lepší.Určitě nebudu čekat se sklizní až na září.Plody by šli špatně sklízet.Záleží na teplém počasí.Ať se daří oranžové zlato! Vlaďka
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcela.

Právě jsem dosbirala .loni chtěla v říjnu byli měkké a vůbec nic z toho nebylo.spatne chuti jak by už přezrálé kvasné .

Zdroj: diskuze Sklizeň rakytníku

Smažený patison

Ingredience: 1 patison, polohrubá mouka, 1–2 vajíčka, strouhanka, sůl

Technologický postup: Patison zbavíme slupky, nakrájíme na slabé plátky a osolíme. Položíme na sítko a necháme takzvaně vypotit, aby se z něj dostala přebytečná voda. Takto ho necháme klidně půl hodinky. Poté jednotlivé plátky obalíme v klasickém trojobalu a smažíme na rozpáleném oleji dozlatova.

Zdroj: Patizon

Patisonové placičky

Ingredience: 1,5 kg patisonu, 2 vejce, 1 cibule, 50 g hladké mouky, majoránka, černý pepř, sůl, kmín, tuk na smažení

Technologický postup: Všechny patisony oloupeme, překrojíme a lžičkou vykrojíme semena. Dužinu nastrouháme, vymačkáme z ní vodu. Cibuli oloupeme a najemno nasekáme. Přidáme ji k patisonům, doplníme vejce, sůl, pepř, kmín, majoránku a mouku. Vše promícháme, spojíme a necháme chvíli odležet. Placky smažíme v lívanečníku, který před každým novým pečením pomažeme tukem. Patisonové placky podáváme s čerstvou zeleninou.

Zdroj: Patizon

Diskuze

V diskuzi KDY SKLÍZET KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Liba.

Některé plody jsem otrhala v listopadu,ale bylo to moc brzy,doma nedozrály,byly stále uprostřed trpké.Co jsem nechala přejít mrazem byly měkké a musela jsem je jíst lžíci.Tak nevím,kde se stala chyba Liba

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Svatoslava.

Děkuji za vaši zkušenost. Chci se ještě zeptat, zda vám plody po přejití mrazem také změnily barvu? Nebo jste je nechala ještě nějakou dobu po mrazu dozrát na stromě?
Děkuji předem za odpověď.

Zdroj: diskuze Kdy sklízet kaki

Dušený patison na smetaně s koprem a česnekem

Ingredience: 1 malý patison, stroužek česneku, střik citronové šťávy a vinného octa, sůl, bílý pepř, čerstvý kopr (hodně), zakysaná smetana

Technologický postup: Patison oloupeme, nakrájíme na kostičky, v kastrole podlijeme trošičkou vody a podusíme – opatrně, nemá to být kaše. Zastříkneme citronovou šťávou a vinným octem, osolíme, opepříme čerstvě mletým bílým pepřem, přidáme prolisovaný, nebo lépe nastrouhaný česnek, trochu kysané smetany – jen tolik, aby se kostičky patisonu rovnoměrně obalily. Prohřejeme, odstavíme, přidáme kopr a necháme před podáváním chvíli odležet.

Zdroj: Patizon

Slané lívanečky z patisonů a hub

Ingredience: 400 g oloupaných patisonů, 200 g čerstvých hub, 4 vejce, 2 dl smetany, 100 g hrubé mouky, sůl, pepř, špetka hrubě mletého kmínu, česnek podle chuti, olej na smažení

Technologický postup: Patisony nastrouháme na hrubší straně struhadla a vložíme do rendlíku na lžíci rozpáleného oleje, osolíme, mírně podlijeme a udusíme téměř doměkka. V dalším rendlíku na oleji podusíme houby nakrájené na plátky se špetkou kmínu, osolíme, opepříme. V míse rozšleháme 4 vejce se smetanou, přidáme hrubou mouku, česnek utřený se solí a obsah obou rendlíků. Promícháme, podle potřeby zahustíme, dosolíme, dopepříme a v pánvi na oleji smažíme lívanečky.

Zdroj: Patizon

Diskuze

V diskuzi SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Boráň.

Rakytník se sklízí podle odrůd. Letos na jaře jsem zasadil dva keře a byli na nich první malvičky. Ani jsem je neochutnal, protože mi je sklidili koncem července kosi. Běžně sklízím rakytník v druhé polovině srpna. Letos to bylo dřív kvůli počasí. Zahradu mámasi 450m nad mořem, tak je možné, že vy v kraji vína můžete sklízet ještě o 14 dní dříve.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petra.

bobrý den,prosím o radu---jaká je chuť bobulí a nemůžu je zaměnit s něčím nejedlým či jedovatým? pod domem nám to roste a ráda bych to využila ale potřebuji poradit . děkuji

Zdroj: diskuze Sklizeň rakytníku

Patison na grilu

Ingredience: 1 patison, 2 vejce, 100 g solamylu, 3 větší sušená rajčata, 1 hrst hladkolisté petržele, sůl, pepř

Technologický postup: Patison nakrájíme na plátky široké 2 cm a z obou stran osolíme. Necháme 2 hodiny odležet, aby se sůl důkladně dostala do patisonu, a mezitím si připravíme těstíčko. Vejce rozklepneme do misky, kam přidáme nadrobno nakrájená sušená rajčata a nasekanou petrželku. Ochutíme pepřem a důkladně promícháme společně se solamylem. Osolené plátky patisonu pustí vodu a před obalováním je třeba každý plátek otřít papírovými utěrkami. Pak obalíme v těstíčku a plátky vložíme na gril. Z každé strany grilujeme 3 minuty, dokud se na povrchu nezačne dělat hnědá struktura, poté hned podáváme.

Zdroj: Patizon

Poradna

V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Dobrý den.
Vlastním asi pět let keř bobkový list.Přes zimu je doma. Letos jsou na listech samý puklice a ještě jsou lepkavé a vně keře jsou listy a stvoly černé. Jako posypané sazí.Co to může být. Asi ho budu muset zlikvidovat. Škoda.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Můžete ho zachránit včasným postřikem přípravkem Actara. Tím spolehlivě zničíte všechny puklice a zastavíte to lepkání. Pokud to černé na listech jsou mšice, tak ty to taky zničí. Díky tomuto postřiku rostlina zůstane imunní vůči všem škůdcům po dobu 2 měsíců ode dne aplikace. Samozřejmě ošetřené listy nemůžete spotřebovávat v kuchyni, ale zachráníte svoji ristlinu. První nové lístky můžete sklízet až v létě.

Zdroj: diskuze Bobkovy list a puklice

Patisonová polévka

Ingredience: 1 patison, 2 stroužky česneku, 1 cibule, tymián, 600 ml zeleninového vývaru, 150 ml rostlinné smetany, pepř, sůl, muškátový oříšek, rostlinný olej, miso pasta na dochucení

Technologický postup: Na oleji orestujeme pokrájenou cibulku a přidáme oloupaný a na kostky nakrájený patison a česnek. Chvíli restujeme a poté zalijeme vývarem. Vaříme do změknutí zeleniny. Poté rozmixujeme ponorným mixérem a přidáme tymián, pepř, muškátový oříšek, smetanu a případně sůl (s ní opatrně, protože miso, které budeme podávat před servírováním, je rovněž slané). Krátce povaříme a můžeme podávat. Do každé porce přimícháme lžičku misa a promícháme. Servírujeme s opečeným pečivem nebo opraženými semínky.

Zdroj: Patizon

Diskuze

V diskuzi RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Boráň.

Já už sbírám plody rakytníku asi čtvrtým rokem. Původně jem zasadil dvě samice a jednoho samce. Loni jsem sklidil 28 l malviček. Protože byly rostliny dost vysoké a husté, tak jsem je radikálně ostříhal( kvůli sklizni). Letos jsem sklidil opět 28l. Pokud budete pod rakytníkem pravidelně křoviňákem sekat trávu, tak se vám nerozroste. Kořeny sice narostou dál, ale křoviňákem nové rostlinky pohodlně useknete.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.

Jde o to kolik plodů chcete sklízet a kolik máte placu na zahradě. Strýček má 7 leté stromky 2+1 3 m od sebe a nestříhá zatím ale už maj 4 m výšku. A je z nich tak 15 litrů plodů a to je podle mne to podstatné . Když jsem vyděl na netu obrázky zemědělské velkovýroby tak to bylo pole asi tak stejně velkých stromků. Tam to ale zbíraj nějakýmy kombajny. Ale určitě i mi budem asi omlazovat a prořezávat. Víc neporadím. J

Zdroj: diskuze Rakytník - jeho pěstování

Co je to patison

Patison je zelenina příbuzná dýni či tykvi. Má většinou bílou, žlutou či světle zelenou barvu, nepravidelný tvar podobný květu slunečnice. Roste na zelené keříkovité rostlině, která rodí až deset plodů. Bílá dužnina chutí připomíná cuketu, lilek, dýni a také se podobně zpracovává. Patison je pokrytý tuhou slupkou, která odolává nákaze po delší dobu než běžná zelenina.

Tato zelenina není v českých kuchyních moc rozšířená, ačkoliv výborně chutná. Koupíme ji v supermarketech a obchodech s ovocem a zeleninou. Slupka by měla být neporušená, napnutá, tvrdší bez známek plísně a poškození.

Lze je jíst i se semeny a slupkou. Patisonů je řada barvou i tvarem odlišných druhů. Obsahují důležité minerální látky a vitamín C.

Zdroj: Patizon

Diskuze

V diskuzi HROZNOVÉ VÍNO VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubíková Helena.

Dobrý den,
prosím o radu : mám skleníkové víno a letos s mimořádně velkou úrodou hroznů, ale nevím čím ho ošetřit, když v hroznech začaly některé kuličky jako hnít a plesnivět.
Děkuji za radu.
Helena Kubíková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MARIE HLAVSOVÁ.

Vážení, druhým rokem vlastní dcera zakoupený domeček, samozřejmě jsme převzali i pnoucí vinnou révu, hrozny zelené, fialové. Loni docházelo k tomu, že úroda byla docela dobrá, ale hrozny dozrávaly pomalu. Myslíme si, že splňujeme veškerá doporučení i slunné místo, hnojení....zalévání...Víno má vždy velmi mnoho listů a pod nimi se ukrývají hrozny...Mají se kolem listy ostříhat aby sluníčko pomohlo dozrávání. Letos to vypadá také na slušnou úrodu s možností konzumace, jinak víno nevyužíváme. Mám obavu, že dozrávání bude opět pomalé, poraďte. Jak sklizeň nejen uspíšit, ale i hrozny sklízet, aby byly sladké a chutné, jaká je to odrůda to bohužel nevíme...Děkuji. Hlavsová

Zdroj: diskuze Hroznové víno ve skleníku

Sklizeň bazalky

Bazalku používáme během celého jejího růstu až do doby kvetení. Pokud bazalka vykvete, je to nejlepší období pro sklizeň. V červnu většinou poprvé seřízneme bazalku a do září nám obrazí znova a můžeme sklízet podruhé. Zhruba dva týdny před sklizní už bazalku nehnojte. Doma ji můžeme pěstovat celý rok. Pokud chcete, aby vám rostlinka vydržela co nejdéle, zaštipujte ji, aby nevykvetla. Bazalka se suší ve stínu v tenké vrstvě při teplotě do 35 °C.

Zdroj: Jak pěstovat bazalku

Diskuze

V diskuzi PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Táňa Kuklová.

Dobrý den, prosím Vás laskavě o odpověď.
Žijeme na Vysočině ve městě Jihlavě. Na zahradě, na jihozápadní straně rod. domku jsme před 40 lety zasadili vinnou révu. Roste na stěně na ploše asi š. 1,60 m a v.2,0 m. Dali jsme tehdy 2 sazenice asi jen 30 cm od sebe /ani už nevím proč/. Pamatuji se, že prodejce říkal, že se jmenuje muškátové. Hrozny jsou růžové, sladké , s peckami. Moc neplodí, nevěnovalijsme téměř stříhání.

Stejnou sazenici jsme zasadili i do skleníku. Protože ve skleníku pěstujeme hlavně rajčata, na jaře jsem tuto révu velmi radikálně ostříhala a nyní jsme si my, vnoučata i kosáci pochutnali. To bylo hroznů, jak ještě nikdy.

Ta réva venku je hustá, rozrostla se, má 5 kmínků, plodí až ve výšce, musím lézt po žebříku a už se trochu obávám/ je mi 72 let /. Prosím, jak ji nejlépe omladit, tedy zachovat, plodí hrozny,...? Jak ji snížit, abych plody mohla sklízet ze země - tak, jako ve skleníku, kdy tento zásah udělat, na podzim nebo na jaře ? Anebo tuto raději vykopat a místo ní vysadit novou ? Do toho se mi moc nechce, synové jsou s rodinami v Praze a v cizině, manžel už mi kvůli zdravotnímu stavu nepomáhá.

Velmi Vám děkuji za odpověď.
S pozdravem
Táňa Kuklová

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Podzimní řez vinné révy

Kde se dá koupit

Tyto dýně seženete především na farmářských trzích nebo přímo od malých pěstitelů. Sem tam je najdete i v obchodech. Obdobím jejich sklizně (tak jako u ostatních dýní) je podzim. Vyzrálejší plody jsou nejchutnější. Cena za kilogram se pohybuje kolem 60 korun. Jejich nákupem ale rozhodně neprohloupíte. Pokud se vám podaří zakoupit plně vyzrálou dýni, najdete v její dužině již také semínka. Můžete si je usušit a na jaře následně zasadit. Na podzim pak můžete sklízet vlastní dýni a nemusíte ji shánět po obchodech.

Zdroj: Špagetová dýně

Sklizeň česneku podle listů

Věděli jste, že jasným ukazatelem toho, kdy sklízet česnek, jsou jeho listy? Když spodní listy česneku začínají být hnědé, ale stále ještě 3 nebo 4 zelené listy zůstávají (některé zdroje doporučují 5 nebo 6, ale ne každá odrůda má mnoho listů), je správný čas na sklizeň. Každý zelený list představuje ochranný obal, který může chránit česnekové palice poté, co jsou sklizeny. Takže se před sklizní ujistěte, že na rostlině máte několik zelených živých listů.

Zdroj: Jak pěstovat česnek

Plněný patison

Ingredience: 4 patisony, 500 g mletého masa, 1 cibule, 200 g eidamu, 1 lžíce čerstvé bazalky, 1 lžička mletého kmínu, sůl, pepř dle chuti, 3 vejce, 4 lžíce mléka

Technologický postup: Patison dobře omyjeme a lžící vydlabeme co nejvíce dužiny. Semena vyjmeme a vyhodíme. Dáváme pozor, abychom nikde nepoškodili slupku. Cibuli nakrájíme najemno, dužinu patisonu na větší kousky. Na pánvi rozpálíme olej. Nejprve na něm orestujeme mleté maso, poté přidáme cibuli a patison. Přidáme veškeré koření a chvíli opékáme. Pak přikryjeme poklicí a dusíme asi 10 minut. Mezitím nasekáme bazalku najemno a sýr nastrouháme na hrubším struhadle. Troubu rozpálíme na 220 °C. Když je masová směs hotová, odstavíme ji a promícháme s nasekanou bazalkou. Směsí naplníme patisony, přidáme sýr a přiklopíme druhou polovinou. Zalijeme vejci rozmíchanými s mlékem. Pečeme asi 20 minut. Podáváme s brambory nebo čerstvým pečivem.

Zdroj: Patizon

Pěstování

Křen vyžaduje vlhčí a dobře prohnojenou půdu. Řízky z kořene tlusté 2 až 3 cm a dlouhé asi 10 cm se vysazují vodorovně cca 30 cm hluboko a 70 cm od sebe. Během vegetace je třeba křen dále přihnojovat a v době sucha zalévat. První úrody se dočkáte na podzim 2. roku.

První rok se z křenových řízků vyvinou listové růžice a až druhý rok na podzim můžete sklízet pěkně vyvinuté kořeny. Při jejich dobývání dejte pozor, aby nedošlo k poškození matečných řízků. Sklízí se jen kořen, který prorostl brázdou na povrch. Protože je křen vytrvalá rostlina, se sklizní můžete pokračovat každý další rok. Jen na podzim dejte křenové zahrádce vždy novou zásobu živin v podobě čerstvého kompostu.

Jiný způsob pěstování křenu je rychlejší. Záhon připravíte jako u předchozího způsobu. Rozdíl spočívá v úpravě řízků, které před výsadbou otřete hadříkem. Tím se zabrání tvorbě vedlejších kořenů. Neotírá se jen vrchní část řízku o délce asi dva a půl centimetru. Sadba se klade opět do brázd, ale tentokrát šikmo (v úhlu čtyřiceti stupňů), aby byl vrcholek řízku těsně pod povrchem. Po výsadbě záhon urovnejte, během vegetace udržujte porost bez plevelů a na podzim už budete sklízet urostlé silné kořeny křenu, které se dobývají ze země celé. Na rozdíl od prvně uvedeného způsobu pěstování (takzvaně „po malínsku“) je ale potřeba výsadbu křenu založit každý rok znovu. Tento způsob pěstování umožňuje i zasazení do květináče.

Křen pěstujeme na slunci nebo v polostínu.

Zdroj: Křen

Pěstování čajovníku doma

Čajovník je velmi přizpůsobivou rostlinou. Byl vyšlechtěn i do odrůd, které lze pěstovat v různých klimatických podmínkách, tedy i u nás. Po celý rok by měl mít vlhkou, nikoli však přemokřenou půdu (ideálně rašelinu) a zastíněné stanoviště. Pokud ho budete pěstovat v květináči, v létě ho umístěte ven, naopak na zimu přesuňte do světlé místnosti s teplotou mezi 10 – 15 stupni. Pravidelně každé dva roky na jaře (březen) ho přesaďte do větší nádoby, nejlépe do rašeliny a zalévejte měkkou vodou. Pozor ale na poškození kořenového balu, čajovník okamžitě shodí listy. Doroste vám do výšky maximálně kolem 2 metrů. Květů se dočkáte až za dva roky od vysazení. V bytě ho ale musíte opylovat uměle štětečkem. Doma pak můžete sklízet mladé listové pupeny a připravit si z nich výtečný zelený čaj. Většinou se ale čajovník pěstuje jako dekorativní rostlina, a to buď ze semen, nebo z řízků.

Zdroj: Čajovník

Sklizeň a skladování česneku

Doba sklizně česneku závisí především na podnebí. Nejčastějším obdobím pro sklizeň je konec léta a začátek podzimu, v teplých oblastech se může sklízet dříve. Správný čas sklizně česneku vám napoví samotná rostlina: když jedna třetina listů žloutne, až hnědne, je správný čas začít.

Než rostlinu začnete vytahovat z půdy, uvolněte ji pomocí rýče, lopatky či vidlí a opatrně vytáhněte. Doporučujeme používat rukavice, protože i nať česneku je natolik aromatická, že by z vašich rukou mohla být cítit i několik dní. Při rytí česneku buďte opatrní, protože česnek je náchylný k porušení a pak dochází k jeho zahnívání.

Česnek zbavte hlíny, omyjte a nechte uschnout na dobře větratelném místě několik dní, zabraňte, aby na sklizený česnek znovu pršelo. Neodstraňujte papírovitý vnější obal z česneku, neboť zabraňuje klíčení a chrání stroužky před hnilobou.

Zdroj: Jak pěstovat česnek

Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Ing. Romana Šebková

Nina Vinšová

Gabriela Štummerová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP