Téma: 

kdy sklízet rakytník


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ

Pěstování

Vzhledem k pozitivním účinkům rakytníku na lidský organismus a jeho minimální dostupnosti v běžné obchodní síti je ideální vypěstovat si jej doma. Rakytník je velmi nenáročná rostlina, nejlépe se mu daří na suchém slunečném místě, dobře prospívá na písčitých i kamenitých půdách. Má rozsáhlý kořenový systém a vytváří kořenové výhonky, proto si musíme dát pozor a vysadit ho pouze tam, kde jeho případné rozrůstání nebude činit problémy.

Rakytník řešetlákový je dvoudomá rostlina, proto pokud chceme sklízet plody, musíme vysadit samčí i samičí keř. Ideální je vysadit jeden samčí a více samičích, které nám budou plodit. Vzhledem k tomu, že k opylení dochází pomocí větru, je dobré zasadit samičí rostliny po větru od opylující samčí rostliny. Pohlaví rakytníku se nejlépe rozpoznává až na tříletých rostlinách, kdy mají samčí keře větší pupeny na výhonech hustěji rozložené, takže vypadají huňatější. Plodí nejpozději třetím rokem po výsadbě, plody jsou značně kyselé a trpké. Rakytník je naprosto mrazu odolný.

Dle odrůd u nás rakytník dorůstá asi 2,5 až 3m výšky. Koření velmi široce, takže po zakořenění snese i dost sucha. Na kořenech jsou hlízkové bakterie, které poutají vzdušný dusík. Již druhým rokem se boční kořeny dostanou několik metrů do stran, kde vypouští oddenky – tyto lze vykopat a přesadit. Hlavně je nenechávejte na malém pozemku, jinak vás časem rakytník vytlačí.

Rakytník dobře roste v každé půdě. Nesnese trvalé zamokření nebo zasolení. Při zavlažování a přihnojování přináší vysoké výnosy. Spon výsadby by měl být 2,5 m x 3 m. Při výsadbě přidejte dobrý kompost a superfosfát. Rakytník nesnáší zastínění, potom neplodí. Aby sklizeň byla každoroční, je nutné mít dva plodové keře a sklizeň řezem střídat, nebo každý rok sklízet jen polovinu keře. Řežou se jen výhony do průměru 1 cm.

Pěstování rakytníku na stinném místě

Rakytník nesnáší zastíněné místo, když je na takovém místě, přestává plodit. Pokud ho chceme pěstovat ke sběru plodů, tak jej na takové místo nesmíme v žádném případě zasadit.

Zdroj: Rakytník - jeho pěstování a využití
Zveřejněno dne: 2.11.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ

Rakytník řešetlákový

Rakytník řešetlákový je jednou z nejstarších bylin, kterou člověk používá k léčení. Záznamy o jejích léčebných účincích vedou až do starého Řecka. Odtud také pochází její název – Hippophae, který v překladu znamená třpytící se kůň. Staří Řekové totiž zaznamenali, že koně pasoucí se v oblasti, kde rostl rakytník, dobře prospívali a jejich srst dostávala lesklý nádech. Rakytník řešetlákový je trnitý keř se zeleno-stříbrnými listy, který obvykle dorůstá velikosti 1,5 až 2 metry. Pochází z oblastí severovýchodní Asie, jeho původním domovem je Čína, Kavkaz, Mongolsko, Nepál, Indie, ale také Sibiř. V současnosti je rozšířený po celé Evropě. U nás se rakytník používá většinou jako okrasný keř nebo jako rostlina zpevňující náspy u silnic. Mimořádné léčivé účinky rakytníku byly donedávna přehlíženy.

Výsledky výzkumů, kterým byl rakytník podrobován, jasně ukazují, že se jedná o mimořádně cenný přírodní zdroj širokého spektra vitamínů a minerálů a dalších látek s příznivým efektem na lidský organismus.

Plody rakytníku dozrávají podle odrůdy od srpna do října. Problémem je, že se v tuto dobu velice nesnadno sklízí. Na trnitých větvičkách drží plody velmi pevně, navíc jsou měkké, takže se snadno rozmáčknou. Proto je praktické sbírat plody až v zimním období, kdy klesne teplota k deseti stupňům mrazu. Bobule se pak snadno setřesou nebo otrhají bez poškození. Rakytník lze sklízet i způsobem, že se ostříhají větvičky s plody, které se umístí do plátěného sáčku v mrazničce, kde se nechají zmrznout, poté se vyjmou z mrazničky a v sáčku se otlučou, nakonec se sáček rozváže a plody vytřídí.

Ideálním skladováním zralých plodů je mrazení, které zachovává maximum účinných látek a vitamínů. Plody můžeme také dále zpracovávat a vyrábět z nich vlastní produkty. Tepelná úprava ovšem některé zdraví prospěšné látky znehodnotí.

Zdroj: Rakytník - jeho pěstování a využití
Zveřejněno dne: 2.11.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: Re: Re: rakytník řešetlákový

není problém počkat ař přemrzne a potom jde lehce sklízet

Zdroj: diskuze Rakytník řešetlákový
Odesláno dne: 16.10.2017 uživatelem pavel
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ

Rakytník řešetlákový sazenice

Chcete-li mít kvalitní keř, musíte sazenice vybírat zásadně v zahradnictví nebo ovocných školkách, kde vám poradí nejen s vhodnou odrůdou, ale doporučí vám i optimální množství rostlin. Vyšlechtěné odrůdy jsou vysoce mrazuvzdorné. Nedoporučuje se pořizovat si rakytník z neznámého zdroje, třebaže při cestování můžete narazit na místa, kde volně roste. Urýpnout odkopek by se mohlo zdát výhodné, ale je to jako koupit velkou neznámou. Nic z toho, co je předpokladem pro dobře rostoucí keř, nepoznáte ve svahu u silnice, kde mají rakytníky spíše funkci okrasnou a působí jako zpevňovače svahů.

Sazenice rakytníku je možné zakoupit, pro přehled se můžete podívat na cenu zde: sazenice rakytníku - cena.

Zdroj: Rakytník - jeho pěstování a využití
Zveřejněno dne: 2.11.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: Sklizeň rakytníku

Dobrý den,ostřižení keře s plody se nemusíte bát.Je dobré aspoň 30 % větví nechat a rakytník zase obrazí. Taky už budu tak do 14 dní sklízet.Teď hodně zalívám,plody se krásně nalévají a čekám ještě na správnou chuť.Čím vyzrálejší tím lepší.Určitě nebudu čekat se sklizní až na září.Plody by šli špatně sklízet.Záleží na teplém počasí.Ať se daří oranžové zlato! Vlaďka Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Sklizeň rakytníku
Odesláno dne: 3.8.2017 uživatelem Vlaďka
Počet odpovědí: 6 Zobrazit odpovědi

LÉČIVÉ ÚČINKY RAKYTNÍKU

Rakytník řešetlákový

Rakytník řešetlákový je keř původem z Ruska. Již před mnoha lety se hojně využíval v léčitelství, a to například na území Mongolska nebo Číny. Do Čech a do Evropy se rakytník řešetlákový dostal nejen díky svým léčivým účinkům, ale i díky svému zajímavému vzhledu. Stal se tak oblíbenou dekorativní dřevinou, která se pěstovala zejména v blízkosti silnic a cest. Pro své blahodárné účinky se rakytník řešetlákový později přesunul i na naše zahrádky a dvorky, kde je s oblibou pěstován pro šťávy, čaje nebo marmelády. Rakytník řešetlákový má podobu keře nebo keřovitého stromu. Pěstování rakytníku je vhodné i pro úplné začátečníky, neboť jde o rostlinu velmi odolnou, a to i proti dešti, větru a mrazu. Dosahuje výšky až tří metrů.

Rakytník řešetlákový foto

Zde můžete vidět, jak vypadá rakytník řešetlákový.

Zdroj: Léčivé účinky rakytníku
Zveřejněno dne: 30.7.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: rakytník

Dobrý den,kdy je vhodné rakytník zasadit,na podzim nebo až na jaře.Děkuji za info

Zdroj: diskuze Rakytník - jeho pěstování
Odesláno dne: 14.9.2017 uživatelem Šarlota
Počet odpovědí: 6 Zobrazit odpovědi

RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ

Recepty z rakytníku

Výborným způsobem užití rakytníku jsou čerstvé plody nebo plody ve formě šťávy, zavařeniny, sirupu či džemu. Další možností je připravit si například za studena lisovaný olej z plodů a listů. Aby se neničily vitamíny, je nutné upravovat rakytník tak, aby nedošlo ke styku s železem. Recepty tedy připravujte jen pomocí umělohmotného či dřevěného nádobí. Rovněž je dobré nepřijímat současně s rakytníkem stravu či nápoje bohaté na železo. Případně rakytník nebo výrobky z něj připravené pozřete hodinu před takovýmto jídlem či nápojem nebo dvě hodiny po jejich konzumaci.

Zdroj: Rakytník řešetlákový
Zveřejněno dne: 24.5.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: jak a kdy stříhat ostružiny

Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.

Zdroj: diskuze Jak a kdy stříhat ostružiny
Odesláno dne: 17.9.2017 uživatelem lubomír weinhauer
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ

Rakytníková šťáva s medem a mátou

Na tři sklenice rakytníkové šťávy se přidá 50 g medu rozpuštěného v jedné sklenici vařící vody a půl sklenice vřelého nálevu z pěti listů máty nebo meduňky.

Zdroj: Rakytník řešetlákový
Zveřejněno dne: 24.5.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Sklizeň rakytníku

Rakytník se sklízí podle odrůd. Letos na jaře jsem zasadil dva keře a byli na nich první malvičky. Ani jsem je neochutnal, protože mi je sklidili koncem července kosi. Běžně sklízím rakytník v druhé polovině srpna. Letos to bylo dřív kvůli počasí. Zahradu mámasi 450m nad mořem, tak je možné, že vy v kraji vína můžete sklízet ještě o 14 dní dříve.

Zdroj: diskuze Sklizeň rakytníku
Odesláno dne: 3.10.2017 uživatelem Zdeněk Boráň
Počet odpovědí: 6 Zobrazit odpovědi

RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ

Rakytníkový čaj

2 polévkové lžíce usušených rakytníkových plodů (nebo 2 g řezaných listů) povařte ve vodě po dobu 5 minut a poté sceďte. Můžete dosladit medem. Čaj se pije vlažný a připravuje se vždy čerstvý. Denně užívejte maximálně 2 šálky.

Zdroj: Rakytník řešetlákový
Zveřejněno dne: 24.5.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Rarytnik

Prosim o radu,da se rakytnik pestovat na balkone a kdy je vhodna doba na sazeni.Dekuji.

Zdroj: diskuze Rakytník - jeho pěstování
Odesláno dne: 25.10.2017 uživatelem Abrahamova
Počet odpovědí: 6 Zobrazit odpovědi

RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ

Léčivé účinky rakytníku

Kvality rakytníku objevili již naši předkové, o čemž svědčí i písemné doklady. Rakytníkové plody v sobě mají ohromné množství vitamínů A, B, C, D, E, K. Co se vitamínu E týká, rakytník ho má v sobě nejvíce z veškerých rostlinných plodů. Rakytník obsahuje také karoten, z něhož se tvoří vitamín A. Množstvím karotenu se dokonce rakytník vyrovná mrkvi. V rakytníku jsou obsaženy též minerální látky, barviva, sacharidy, oleje, organické kyseliny a flavonoidy jako rutin či kvercetin.

Keře rakytníku dožívají i sta let. Rakytníku se také někdy přezdívá sibiřský ananas.

Rakytník se dá užívat vnitřně i zevně. Využít lze i jeho tonizujících účinků na lidské tělo. Pokud se rozhodnete konzumovat čerstvé plody, pak si tím zlepšíte celkový zdravotní stav. Využívat můžete i rakytníkový olej.

Pozor na rakytníkové trny, kterých se od třetího roku na rostlině vyskytuje velké množství (délka až 8 cm). Trnům se asi nevyhnete při sklizni, jejich špičky se často po dostatečně hlubokém zabodnutí odlomí tak, že nevyčnívají z kůže ven a způsobují dost velkou bolest.

Zdroj: Rakytník - jeho pěstování a využití
Zveřejněno dne: 2.11.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: Rakytník - jeho pěstování

Jde o to kolik plodů chcete sklízet a kolik máte placu na zahradě. Strýček má 7 leté stromky 2+1 3 m od sebe a nestříhá zatím ale už maj 4 m výšku. A je z nich tak 15 litrů plodů a to je podle mne to podstatné . Když jsem vyděl na netu obrázky zemědělské velkovýroby tak to bylo pole asi tak stejně velkých stromků. Tam to ale zbíraj nějakýmy kombajny. Ale určitě i mi budem asi omlazovat a prořezávat. Víc neporadím. J

Zdroj: diskuze Rakytník - jeho pěstování
Odesláno dne: 21.10.2017 uživatelem jirka
Počet odpovědí: 6 Zobrazit odpovědi

RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ

Rakytníkový džem

Na 1 kg plodů budete potřebovat jedno balení želírovacího cukru. Očištěné a omyté plody dejte do nerezového hrnce, podlijte trochou vody a krátce poduste a smíchejte s želírovacím cukrem. Po zhoustnutí nalijte ještě horké do vyvařených skleniček, zavíčkujte a obraťte dnem vzhůru až do vychladnutí.

Zdroj: Rakytník řešetlákový
Zveřejněno dne: 24.5.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

JAK PĚSTOVAT ČESNEK

Sklizeň česneku podle listů

Věděli jste, že jasným ukazatelem toho, kdy sklízet česnek, jsou jeho listy? Když spodní listy česneku začínají být hnědé, ale stále ještě 3 nebo 4 zelené listy zůstávají (některé zdroje doporučují 5 nebo 6, ale ne každá odrůda má mnoho listů), je správný čas na sklizeň. Každý zelený list představuje ochranný obal, který může chránit česnekové palice poté, co jsou sklizeny. Takže se před sklizní ujistěte, že na rostlině máte několik zelených živých listů.

Zdroj: Jak pěstovat česnek
Zveřejněno dne: 29.4.2013


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: sušený rakytník

Dobrý den,mám usušený rakytník.Prosím o radu jak ho nelépe uskladni aby vydržel co nejdéle.Moc děkuji Fafejtová.

Zdroj: diskuze Rakytník řešetlákový
Odesláno dne: 26.10.2017 uživatelem Blanka Fafejtová
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

LÉČIVÉ ÚČINKY RAKYTNÍKU

Zpracování rakytníku

V dnešní době jsou účinky rakytníku řešetlákového známé již po celém světě. Rakytník řešetlákový je využíván v potravinářství (sirupy, kompoty, marmelády, džemy), medicíně (léčba kožních onemocnění, sliznice, vředů, zažívacích potíží, rakoviny, gynekologických problémů), v kosmetice, a dokonce i v zemědělství, kde rostlina slouží jako ochrana před půdní erozí.

Zdroj: Léčivé účinky rakytníku
Zveřejněno dne: 30.7.2014

RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ

Rakytníkový čaj

Rakytník patří k velice zajímavým bylinkám, ze kterých se připravují zdravé čaje. Příprava rakytníkového čaje není vůbec složitá. Potřebujete jen jednu až dvě polévkové lžíce usušených rakytníkových plodů. Následně tyto usušené rakytníkové plody uvařte ve vodě. Vařte je po dobu pěti minut a poté vše sceďte. Rakytníkový čaj by se měl vždycky připravovat čerstvý a popíjet ještě teplý. Čaj se dá připravit rovněž ze sušených či čerstvých listů, popřípadě z kůry nebo čerstvých výhonků. V takovém případě je dávkování jedna čajová lžička na čtvrt litru vody.

Odvar z listů a větví funguje údajně proti průjmu, semena jako projímadlo.

Zdroj: Rakytník - jeho pěstování a využití
Zveřejněno dne: 2.11.2015

RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ

Rakytník zpracování

Rostlina se využívá skoro celá: plod, trny, kůra a olej. Přičemž kůra a trny mají protinádorovou aktivitu díky obsahu alkaloidu hippopeinu. Léčivý olej je přítomen ve všech částech rostliny, ale nejvíce v plodu. Olej se jednoduchým způsobem po nadrcení dužiny nechá odstát nebo se ze sušiny a semen lisuje. Také se připravuje olejový extrakt, kdy se za studena nebo i za tepla drcené semeno a nasušené zbytky po lisování dužiny vkládají do oleje po čas nepřímo úměrný teplotě. Vzhledem k obsahu flavonoidů se doporučuje olej i plody uchovávat v temnu.

Při sklizni čerstvých plodů získáte obvykle malé množství plodů, zato velké množství bolestivých šrámů, bez ohledu na pomůcky, šikovnost a ochranné prostředky. Lepší verzí je nechat plody na větvičkách zmrznout a potom je z nich oklepat. Chce to alespoň minus 10 °C. Potom je práce celkem snadná a rychlá. Rakytník můžete dále skladovat v mrazáku nebo jej zpracujte lisováním či jinak konzervací. Z větviček můžete naloupat kůru za účelem výroby extraktu proti rakovině. Zbylé dřevo se nasuší a použije do samovárku na odvar velmi kyselého čaje. Pozor, opakovaně zmrzlé plody bělají a ztrácejí trpkost i léčebné vlastnosti.

Plody se zpracovávají na džem, marmeládu, povidla, kompot, sirup, limonádu, džus, prášek či křížaly.

Zdroj: Rakytník - jeho pěstování a využití
Zveřejněno dne: 2.11.2015

RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ

Sirup z rakytníku připravený za studena

Suroviny:

  • 3 kg aronie (černého jeřábu)
  • 2 kg rakytníku
  • 50 g kyseliny citronové
  • 2 l vody

Postup:

Rozmačkejte omyté plody aronie a rakytníku, zasypte je kyselinou citronovou, zalijte 2 litry vody a nechte 2 dny stát. Pak šťávu slijte přes jemné plátno. Jeden litr šťávy smíchejte s 1 kg až 1,5 kg cukru. Nalijte do skleněných lahví, zazátkujte a uložte v chladu.

Zdroj: Rakytník řešetlákový
Zveřejněno dne: 24.5.2015

RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ

Plody rakytníku v cukru

Suroviny:

  • 1 kg plodů rakytníku
  • 1 kg krystalového cukru

Postup:

Vždy se pracuje se stejným množství rakytníkových plodů a cukru, kterým se plody prosypou. Omyté plody naskládejte do sklenic, na povrchu je zasypte cukrem, sklenice dobře uzavřete a uložte je na chladné a temné místo. Po každém odebrání plodů pak musíte obnovit horní vrstvu cukru.

Zdroj: Rakytník řešetlákový
Zveřejněno dne: 24.5.2015

RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ

Rakytníkový likér

Suroviny:

  • 1 kg plodů rakytníku
  • 1 litr vodky
  • hnědý cukr

Postup:

Očištěné a omyté plody rakytníku rozmačkejte a zalijte 1 litrem vodky. V pokojové teplotě nechte 10 dní louhovat. Poté přeceďte přes plátno a smíchejte s vychladlým cukerným nálevem (ten připravíte tak, že svaříte půl litru vody s 1 kg cukru, nejlépe hnědého). Nalijte do čistých lahví, zašpuntujte a uskladněte v chladu. Konzumujte nejlépe teprve po dvou až třech měsících.

Zdroj: Rakytník řešetlákový
Zveřejněno dne: 24.5.2015

RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ

Rakytníkové víno

Suroviny:

  • šťáva z rakytníku
  • voda
  • cukr krystal

Postup:

Šťávu z rakytníku zřeďte vodou a doplňte cukrem, a to následujícím způsobem: nejprve jeden litr šťávy doplňte na 1,6 litru vodou a přidejte 0,5 kg cukru. Cukr potom doplňujte v množství po 0,1 kg čtvrtý, sedmý a desátý den. Po vykvašení by mělo mít víno 13 % cukru, 0,7 % kyselin a 13 % alkoholu. Takto získané rakytníkové víno je značně aromatické a má velmi jemnou chuť.

Zdroj: Rakytník řešetlákový
Zveřejněno dne: 24.5.2015

RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ

Rakytníkový sirup

Suroviny:

  • 1,5 l opláchnutých plodů
  • 10 gramů kyseliny citronové
  • krystalový cukr (dle množství získané šťávy)
  • Petol (jen v případě potřeby)

Postup:

Plody rakytníku opláchněte a umelte nebo nasekejte v robotu, poté zalijte litrem vody, ve které jste rozpustili 10 gramů kyseliny citronové, a nechte 24 hodin stát. Přeceďte přes plátno, vymačkejte, nalijte do hrnce, přidejte cukr v poměru 1 kg krystalového cukru na 1 litr šťávy a pomalu zahřívejte jen do rozpuštění cukru (nevařte!). Ještě teplé plňte do čistých lahví, pro delší trvanlivost můžete přidat špetku Petolu, jestli spotřebujete rychle, nemusí být.

Zdroj: Rakytník řešetlákový
Zveřejněno dne: 24.5.2015

ŠPENÁT

Pěstování

Pěstování špenátu není vůbec náročné, protože se jedná o jednoletku s krátkou vegetační dobou. Vzhledem k tomu, že se špenát sklízí již měsíc (maximálně 6 týdnů) po výsevu, tak jej můžete sázet a sklízet několikrát ročně. Proto je špenát často využíván i jako takzvaná předplodina nebo meziplodina. Může se sázet na záhon i s jinou zeleninou, například s mrkví anebo cibulí.

Při prvním výsevu na jaře můžete sklízet špenát již koncem dubna. Když špenát zasejete v dubnu, sklízíte jej počátkem června. Pokud sázíte špenát až na podzim, musíte čekat celou zimu, zato se však můžete těšit na sklizeň již velmi brzy na jaře. Pokud dáte špenát na záhonek v srpnu, určitě se z něj budete radovat ještě v září anebo v říjnu téhož roku.

Špenát potřebuje hlinitopísčitou půdu, která dostatečně zadržuje vodu, s pH 6–7,5. Před výsevem zem přihnojte listovým hnojivem.

Semena špenátu jsou schopná klíčit již při teplotě 2–4 °C, proto je můžete sít velmi brzy na jaře. Špenát se sází do země cca 20 cm od sebe do 4 cm hlubokých rýh. Pokud zasadíte špenát do písčité půdy, budete jej muset chodit často zalévat.

Listy se sklízí dříve, než začne špenát kvést. To je v době, kdy má vyvinuto minimálně 6 listů. Sklízí se tak, že se seřezávají listy asi 2,5 cm nad zemí.

Špenát nemá rád vysoké teploty a dlouhé dny, protože ty jej ženou do květu (teploty nad 16 °C). Bohužel s kvetením špenát ztrácí chuť a tuhne.

Pokud špenát neroste, má půda nejspíše méně živin, a proto je dobré zem ještě přihnojit a pravidelně ji odplevelovat. Při odplevelování si však dávejte pozor, abyste okopáváním špenát nepoškodili, má totiž kořínky těsně pod povrchem půdy. Plevel ale odstraňovat musíte, protože bere špenátu živiny i vodu.

Sklizený špenát skladujte při nulové teplotě v 95–100% vzdušné vlhkosti maximálně po dobu 1 týdne. K delšímu skladování je zapotřebí špenát nejprve zamrazit (opraný a nasekaný).

Zdroj: Špenát
Zveřejněno dne: 8.5.2016

LÉČIVÉ ÚČINKY RAKYTNÍKU

Rakytníkový sirup

Na výrobu rakytníkového sirupu si připravte: rakytníkové plody a stejné množství cukru.

Vlastní výroba: Bobule propereme studenou vodou a necháme na cedníku okapat. Poté je rozmixujeme, přelejeme do jemného cedníku a třeme tak dlouho, až zbudou jenom slupky a semínka. Slupky se mohou dále sušit pro přípravu rakytníkového oleje nebo ovocného čaje. Získanou šťávu s dužninou zahřejeme (maximálně na 80 °C) a smícháme se stejným množstvím cukru. Hotový sirup plníme do sterilních tmavých sklenic a uložíme na temné chladné místo. Sirup obsahuje až 20x více vitamínu C než například pomeranče, dále provitamín A, vitamíny skupiny B, vitamíny D, F, K a P, železo a až 10 % oleje. Rakytníkový sirup používáme při žaludečních potížích, při chřipce, infekčních onemocněních, při nedostatku vitamínů, v rekonvalescenci a proti jarní únavě. Rakytník posiluje imunitní systém, zvyšuje odolnost proti stresu, podporuje detoxikaci a působí i proti bakteriím a virům.

Zdroj: Léčivé účinky rakytníku
Zveřejněno dne: 30.7.2014

RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ

Recepty s rakytníkem

Sirup pro děti – jeden kilogram vylisované šťávy, jeden a půl kilogramu cukru, jedna lžička kyseliny citronové. Po rozpuštění cukru ve studené šťávě nalijte do lahví a uložte v chladu a temnu.

Šťáva pro diabetiky – vylisovanou neslazenou šťávu nalijte do sklenic s uzávěrem a při teplotě osmdesát pět stupňů zavařujte cca půl hodiny.

Marmeláda z rakytníku – kilogram plodů, půl kilogramu cukru, jeden vanilkový cukr, jeden pektogel, špetka kyseliny citronové. Plody rozvaříme a přidáme ostatní ingredience, krátce povaříme a vše rozmixujeme ponorným mixérem. Necháme malinko povařit a ještě horké plníme do sklenic, které uzavřeme a otočíme dnem vzhůru. Nemusí se již sterilovat.

Rakytníkový med – sušené rozemleté plody smícháme s včelím medem.

Elixír života – jeden díl sušeného rozemletého rakytníku, tři díly destilátu (vodka, koňak). V uzavřené láhvi necháme louhovat tři týdny, občas protřepeme a po scezení dáme do menších tmavých lahviček.

Zdroj: Rakytník - jeho pěstování a využití
Zveřejněno dne: 2.11.2015