KDY STŘÍKAT VINO

FAQ – Často kladené otázky

Kdy udělat první postřik vinné révy?

První postřik vinné révy se provádí ve fázi 2–4 pravých listů, nikoli podle konkrétního data v kalendáři.

Právě v tomto období začíná být réva citlivá na první infekce, zejména padlí a plíseň révovou. Pokud je teplé a vlhké počasí, má první postřik vinné révy zásadní význam pro průběh celé sezóny. Při suchém a chladném jaru je možné zásah mírně odložit, ale čekání na viditelné příznaky je téměř vždy pozdě.

Co když jsem první postřik nestihl?

Pokud jste první postřik nestihl, není vše ztraceno, ale je nutné jednat rychle.

V takovém případě je důležité okamžitě zhodnotit stav listů a počasí. Pokud ještě nejsou patrné příznaky chorob, lze situaci často dohnat jedním cíleným preventivním zásahem. Jakmile se ale objeví skvrny nebo povlaky, opožděné stříkání vinné révy už jen tlumí problém a nelze očekávat stejný výsledek jako při správném načasování.

Stříkat vinnou révu před deštěm, nebo po dešti?

Obecně je lepší stříkat před deštěm, pokud se očekává jen slabý nebo přeháňkový déšť.

Mnohé přípravky potřebují určitou dobu, aby se na listech uchytily. Silný déšť krátce po aplikaci však může účinnost snížit. Pokud prší dlouhodobě, je někdy lepší počkat na krátké okno sucha. Stříkání vinné révy před deštěm má smysl pouze tehdy, když je dostatek času na zaschnutí postřiku.

Jak poznám, že už je na postřik pozdě?

Na postřik je pozdě ve chvíli, kdy je infekce silně rozvinutá a viditelná na většině listů.

Typickým znakem je rozsáhlé napadení, zasychání listů nebo silný bílý povlak u padlí. V takové situaci pozdní postřik vinné révy chorobu nezastaví, pouze zpomalí její šíření. Smysluplnější je odstranění napadených částí a příprava lepší ochrany pro další sezónu.

Kolikrát za rok je nutné vinnou révu stříkat?

Počet postřiků závisí na počasí, lokalitě a způsobu pěstování.

U jednoho keře na zahradě často stačí dva až tři správně načasované zásahy. Ve vlhkých oblastech nebo při deštivém létě může být postřiků více. Jak často stříkat vinnou révu nelze říci jedním číslem, ale vždy je lepší méně zásahů v pravý čas než mnoho zásahů pozdě.

Má smysl stříkat vinnou révu bez viditelných příznaků?

Ano, právě preventivní postřik má největší účinek.

Plíseň i padlí se vyvíjejí skrytě a ve chvíli, kdy jsou viditelné, je infekce často rozběhnutá. Preventivní stříkání vinné révy chrání listy ještě před napadením a snižuje potřebu dalších zásahů. Čekání na příznaky je nejčastější chybou začátečníků.

Co když jsem vinnou révu nikdy nestříkal?

Pokud réva nebyla nikdy stříkaná a přesto plodí, může jít o výjimečně příznivé podmínky.

Většinou se ale choroby dříve či později objeví.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kdy stříkat vinné révy – správné termíny postřiků podle fáze růstu

Příběh

Ve svém příspěvku POSTŘIK Z ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dědek.

Zdroj: příběh Postřik z česneku

FAQ – často kladené otázky

Proč jsou vepřová líčka po burgundsku někdy tuhá, i když se pečou několik hodin?

Nejčastější příčinou je nedostatečný čas v nízké teplotě nebo přerušení procesu pečení.

Vepřová líčka obsahují vysoký podíl kolagenu, který se nezačne rozpadat hned. Pokud se pečení zkrátí, zvýší se teplota nebo se maso vytáhne dřív, než kolagen přejde v želatinu, zůstane struktura gumová. U burgundské úpravy je čas zásadní a nelze ho obejít, ani když maso vypadá po dvou hodinách hotové.

Je nutné používat do receptu červené víno, nebo ho lze nahradit?

Ano, červené víno je klíčovou součástí burgundské úpravy.

Víno zde nefunguje jen jako tekutina, ale jako chuťový základ, který se během dlouhého pečení zakulatí a propojí s masem. Náhrada například vývarem nebo džusem vytvoří jiný typ omáčky a výsledek už nebude burgundský. Bez vína vznikne jiné jídlo, i když může být chuťově dobré.

Jaké červené víno je pro burgundská líčka nejvhodnější?

Nejlepší je suché, středně plné červené víno bez výrazné kyselosti.

Není nutné používat drahé víno, ale mělo by být pitelné. Příliš kyselé nebo svíravé víno zanechá v omáčce tvrdost, která se ani dlouhým pečením zcela neztratí. Ideální je víno, které byste si dali ke stolu, ne víno určené jen na vaření.

Proč se slanina v receptu nejdříve blanšíruje?

Blanšírování slaniny slouží ke zmírnění její slanosti a kouřové chuti.

Při burgundské úpravě má být slanina chuťovým doplňkem, ne dominantou. Krátké povaření odstraní přebytečnou sůl a část kouře, takže slanina pak omáčku nezatíží. Výsledek je jemnější a vyváženější, zejména po delším pečení.

Musí se líčka opravdu péct tři hodiny, nebo stačí kratší doba?

Ano, tři hodiny jsou u tohoto receptu realistické minimum.

První dvě hodiny slouží hlavně k rozkladu kolagenu, třetí hodina pak ke sjednocení chutí a stabilizaci struktury masa. Pokud se pečení zkrátí, líčka sice změknou částečně, ale omáčka nebude plná a chuť vína zůstane hrubší. Délka pečení přímo ovlivňuje kvalitu výsledku.

Proč se recept nejdříve krátce zapéká na vysokou teplotu?

Krátké zapečení na vysokou teplotu pomáhá aktivovat mouku a povrch masa.

Tento krok zajistí, že se mouka rovnoměrně spojí s tukem a zeleninou a později vytvoří hladší omáčku. Zároveň se tím nastartuje chuťový základ. Bez tohoto kroku bývá omáčka plošší a méně stabilní.

Je možné připravit vepřová líčka po burgundsku den dopředu?

Ano, příprava den dopředu je dokonce ideální.

Během odležení se chutě propojí, omáčka zhoustne přirozeně a víno ztratí poslední ostré tóny. Druhý den jsou líčka chuťově hlubší a vyváženější než v den přípravy. Jde o typické jídlo, které zráním získává.

Jak správně

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Vepřová líčka po burgundsku – slavnostní varianta na červeném víně

Příběh

Ve svém příspěvku PSÍ VÍNO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Sádlo.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Psí víno

Zákon a právní předpisy

Ještě bych se vrátila k něčemu, co jste zmínila před chvílí. Říkala jste, že vinaři čekají na kvalitu hroznů, aby vyrobili vína slámová a ledová. Jako spotřebitelé jsme se s nimi setkali, ale můžete nám to coby potenciálním pěstitelům vysvětlit podrobněji?

To, na co se ptáte, souvisí s právními předpisy, ale zas až tak nezajímavé to není. A neodpustím si odskok do historie. První písemný materiál, který by odpovídal našemu pojetí legislativy, je nařízení Karla IV. o zakládání vinic – tehdy se jim říkalo „privilegia“. Obsahuje různé přístupy k této záležitosti, včetně, jak bychom řekli dnes, daňových úlev pro vinaře, nebo sankcí pro zloděje ve vinicích. Je to krásné nařízení, jehož moudrosti se lze obdivovat dnes. Teď udělám obrovský skok v historii až do éry zvané socializmus; v této době nebyly právní předpisy pro vinaře žádné, pouze pro výrobu vín platily ČSN (československé státní normy). A když se po sametové revoluci a po vstupu do EU začalo pracovat na tolik potřebné vinařské legislativě, hledaly se možné vzory pro nově vytvářený vinařský zákon. V Evropě existují dva systémy: jeden je ve Francii, Itálii, Španělsku a dalších zemích okolo Středozemního moře, ve kterém se kategorie vín odvíjejí od geografického umístění jednotlivých vinařských poloh. V těchto zemích jsou kategorie určovány podle toho, kde, tedy ve které vinařské oblasti vinice leží, a podle nich se také označují. Rozlišují se vína z Burgundska, z oblasti Champagne, Beaujolais, Anjou apod. Vína jsou pro tyto jednotlivé oblasti typická a jedinečná, v každé z oblastí jsou výrazně jiná.

Druhým systémem je systém kategorizace vín podle obsahu sacharidů obsažených v hroznech bez ohledu na jednotlivé vinařské oblasti. Takto je postaven vinařský zákon např. v Německu nebo v Rakousku. A předkladatelé našeho vinařského zákona si vybrali právě tento druhý systém. Proto jsou v našem vinařském zákoně vyjmenovány tři velké kategorie vín podle získané cukernatosti při sklizni, které se dále patřičně člení, podobně jako ve výše uvedených zemích.

První kategorie je označována velmi prostě, jediným slovem: víno. Chápejme to jakožto právní výraz. Pro produkty zařazené v této kategorii platí, že minimální obsah sacharidů v moštu, tedy „minimální cukernatost“ je 11°NM, což se čte: stupňů normalizovaného moštoměru. (Pozn. - o cukernatosti také v dílu k měsíci září.) Kromě minimální cukernatosti tato kategorie není nijak jinak omezována. Ani státními hranicemi. Takovéto víno může být „mezinárodní“, může být vytvořeno z hroznů z různých států. Proto má být na obalech označováno jako „víno z&nbs

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - listopad

Příběh

Ve svém příspěvku HROZNOVÉ VÍNO VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubíková Helena.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MARIE HLAVSOVÁ.

Zdroj: příběh Hroznové víno ve skleníku

Odrůdy

Mohu si pěstovat, co mě napadne?

„Koupit a pěstovat můžete leccos, pokud s tím ovšem nechcete obchodovat. Pokud byste víno chtěla prodávat, musíte zvolit odrůdu, která je státem uznána a zapsána v Odrůdové knize. V ní jsou uvedeny nejen bílé a modré odrůdy moštové, ale i odrůdy podnožové a také odrůdy stolní, o které je u drobných pěstitelů zájem především.“

Odrůdy stolní - znamená to, že z nich jdou hrozny na stůl, tak jak jsou?

„Ano. Stolní odrůdy mají trochu jiné vlastnosti než odrůdy moštové. Mají větší a řidší hrozen a velké bobule. Jejich dužnina není tekutá jako u odrůd moštových, ale chruplavá. No, a měly by mít atraktivní vzhled. Neznamená to ovšem, že si na stůl nemůžeme dát krásný hrozen třeba odrůdy Modrý Portugal nebo Moravský muškát. Ten dokonce bude výjimečný svou celkem intenzivní vůní, což u ostatních stolních odrůd nebývá.“

Odrůdy podnožové - na ně nejspíš roubujeme ty moštové. A z nich pak získáme mošty odlišné kvality. Pochopitelně i vína z nich se pak liší kvalitou a cenou. Co stojí na pomyslném žebříčku nejníž a co nejvýš?

„Nejníž jsou kategorie víno a zemské víno, nejvýš tzv. vína s přívlastky, např. pozdní sběr, výběr z bobulí, ledové a slámové víno.“

Paní profesorko, máte takové příznačné jméno pro své povolání - Ludmila. Do jaké kategorie byste zařadila svou jmenovkyni?

„Pokud máte na mysli známkové víno Ludmila, tak by se hodilo říct, že jde o cuveé, které jediné bylo v minulosti známo nejen v Čechách, ale i na Moravě, a to především tím, že se plnilo do zvláštních typů lahví, zvaných kalamáře. Vyrábí se stále, ale dnes již na českém trhu konkuruje celé řadě vín jak u podoblasti mělnické, tak litoměřické. Ovšem vín z Čech je málo, protože v Čechách je výměra jen okolo sedmi set hektarů, proto se prodávají spíše přímo u výrobců nebo ve vinotékách“

I když jste odbornice na víno a z Mělníka, jméno asi nemá po vás? :-) Tipuji na svatou Ludmilu?

„No samozřejmě, jména známkových vín si každý výrobce stanovuje podle svého uvážení. Dokonce se myslím, že víno Ludmila je starší nežli já. Takže proč by se mělo jmenovat po mně?“

Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - leden

Příběh

Ve svém příspěvku PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jelinek Jiri.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vilém.

Zdroj: příběh Prosba o radu

Využití hroznů vinné révy

Mluvila jste o odrůdách stolních a moštových. Dají se obecně shrnout všechny možnosti využívání hroznů?

Kromě využití hroznů jako čerstvé nebo kompotované ovoce a jako výchozího materiálu na výrobu vín ještě zbývá několik dalších možností. Především jsou to hrozinky, které se používají do pečiva, a právě teď v prosinci nastává doba jejich nejčastějšího využití. Jde o bezsemenné odrůdy uzrávající v ideálních klimatických podmínkách, jaké jsou v Turecku, v Kalifornii, v Austrálii apod. Nechávají se zcela vysušit buď na slunci, nebo v sušárnách a jsou ošetřené oxidem siřičitým jakožto konzervačním činidlem. Proto se také doporučuje před použitím je propláchnout vodou.

Naše prababičky podle rad tehdejších kuchařských knih přidávaly „vinné listy“ při plnění lahví se sterilovanými okurkami. Dnes už bych to raději nedělala – používáme chemické přípravky na ochranu proti chorobám. Ani tehdy, pokud by listy pocházely z biologických vinic; nevíme, co všechno je v ovzduší a co ulpělo na povrchu listů.

Dalším velmi ušlechtilým využitím hroznů je příprava podobně ušlechtilých nápojů, jako je víno. Je to brandy, pálenka z vína, která se používá k fortifikaci, tedy doalkoholizování některých druhů vín, jako jsou portské, sherry, madeira, či likérová vína vyráběná u nás (i když jich je velmi málo). Brandy se také přidává do nejkvalitnějších druhů šumivých vín. A samozřejmě, brandy samo o sobě bývá špičkovým nápojem, obzvláště když ho ochutnáte například pod označením Cognac či Armanac. O jejich výrobě lze najít řadu knih, a samozřejmě, že i výrobci koňaků mají svá výrobní tajemství, která se dědí z generace na generaci. Takže kromě chutnání vín vřele doporučuji i ochutnávky různých druhů brandy. Má to nevýhodu, v průměru to může vyjít podstatně dráž.

A ještě mě napadá jedno využití, i když se u nás o něm doposud mnoho nemluví. Jde o výrobu oleje ze semen hroznů. Výroba je problematická v tom, že před vlastním lisováním je nutné oddělit semena od zbytku matolin, tedy především od slupek. Avšak dokonce už i u nás existuje firma, která se zabývá touto problematikou.

To je dobře, protože olej ze semen hroznů má antioxidační efekt. V této souvislosti mě napadá často diskutovaná a v prosinci zvlášť frekventovaná otázka: jaký je vztah mezi vínem a naším zdravím?

Tato otázka je opravdu velmi vhodná, zvláště v souvislosti se Silvestrem. Odpověď není jednoduchá, protože velmi záleží na tom, komu ji položíte. Například alkoholika víno zajímá pro obsah alkoholu, kdežto milovníci vín vychutnávají vlastnosti každého vína všemi svými smysly a z různých pohledů. Když tuté

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - prosinec

Příběh

Ve svém příspěvku JAK PĚSTOVAT VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumír.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta Vorobjevova.

Zdroj: příběh Jak pěstovat vinnou révu

Jedovatost

Pro savce je psí víno jedovaté, pro ptáky je jedlé. Bezpečný je loubinec krátkostopečný (Ampelopsis brevipedunculata).

Psí víno může u citlivých lidí způsobit vyrážku kvůli raphidům (krystalům oxalátu vápenatého) v její míze, ale není tak alergenní jako jedovatý břečťan. Pokud máte citlivou pokožku, měli byste se jí vyhnout, protože míza může způsobit podráždění kůže, svědění a někdy i puchýře. Pokud se s rostlinou dostanete do kontaktu, omyjte postižené místo mýdlem a vodou. Bobule jsou také jedovaté při požití a mohou způsobit podráždění úst, zvracení a další gastrointestinální potíže.

Psí víno je jedovaté také pro psy, především kvůli kyselině šťavelové v listech a bobulích, která může způsobit příznaky, jako je zvracení, průjem a bolesti břicha. Všechny části rostliny jsou toxické a požití může vést k vážným gastrointestinálním potížím a podráždění úst a krku. Pokud váš pes sní psí víno, okamžitě kontaktujte veterináře, který vám poradí a případně zahájí léčbu.

Psí víno je mírně jedovaté také pro kočky a požití jakékoli části rostliny může způsobit zvracení, průjem a slintání. I když některé zdroje považují rostlinu za nízkorizikovou, je důležité sledovat kočku, zda se u ní neobjeví jakékoli příznaky, a pokud rostlinu požije nebo vykazuje známky onemocnění, okamžitě vyhledat veterinární pomoc.

Příznaky, na které si dát pozor: zvracení, průjem, slintání, letargie a břišní potíže.

Zdroj: článek Psí víno

Příběh

Ve svém příspěvku POSTŘIKY VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helena Nováková.

Zdroj: příběh Postřiky vinné révy

Jak se zbavit psího vína

Pro účinné hubení loubince, také známého jako psí víno, se doporučuje kombinace několika metod, včetně ořezání rostliny, aplikace herbicidů a případného vykopání kořenů. Je důležité být trpělivý a ošetření opakovat podle potřeby, protože psí víno může být odolné.

Jak postupovat, abyste se nadobro zbavili psího vína? Za prvé rostliny uřízněte a aplikujte herbicid. Pomocí nůžek na větve nebo ostré pilky uřízněte šlahouny co nejblíže k zemi. Ihned po odříznutí aplikujte na pahýly systémový herbicid, jako je glyfosát (Roundup), abyste zabránili opětovnému růstu a zničili i kořeny. Jde o velmi silný herbicid, který zahubí každou rostlinu, která byla potřísněna, proto postupujte opatrně a podle pokynů na štítku herbicidu. Při manipulaci s psím vínem používejte ochranné rukavice a dlouhé rukávy, abyste se chránili před mízou rostliny, která může u některých lidí způsobit nepříjemné podráždění kůže podobné popáleninám. Pokud je rostlina přisátá ke zdi, tak ji nesundávejte hned po odříznutí, protože byste s tím odloupli i kusy zdi nebo omítky. Počkejte rok, než rostlina zchátrá a povolí svoje přísavky, poté hravě vše odstraníte. S případnými zbytky přísavek na omítce si nemusíte lámat hlavu, protože se časem rozloží a zmizí.

Zvažte jiné metody

• Vykopávání
  Pokud je plocha malá, můžete zkusit kořeny vykopat. psí víno má však rozsáhlý kořenový systém, takže může být obtížné jej celý odstranit.
• Mulčování
  Aplikace hodně silné vrstvy mulče může udusit révu a zabránit novému růstu.
• Plastové zakrytí
  Zakrytí rostlin černým plastem omezí přístup slunečního světla a může pomoci je zničit

Ošetřenou oblast pravidelně kontrolujte a případně opakujte řez a aplikaci herbicidu. Sledujte jakékoli nové výhonky, protože psí víno může rašit z přeživších kořenů a semen.

Psí víno může být perzistující a jeho úplné vyhubení může trvat několik sezón.

Zdroj: článek Psí víno

Poradna

V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA PLÍSNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Štembera Jiří.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Vinná réva plísně

FAQ – často kladené otázky

Proč je králík na smetaně suchý, i když jsem dodržel recept?

Králík na smetaně bývá suchý hlavně kvůli příliš dlouhému nebo prudkému vaření, ne kvůli chybě v receptu.

Králík je velmi libové maso a nemá vnitřní tuk, který by ho chránil. Jakmile začne prudce vařit, šťáva se z masa vytlačí ven. Častou chybou je snaha „mít jistotu“, že je hotový. Přesně v tom okamžiku se králík vysuší. Správný postup je klidné tažení a ukončení tepla dřív, než máte pocit, že je „tak akorát“.

Jak změkčit králíka na smetaně, když už je tuhý?

Pokud je králík tuhý, další vaření většinou nepomůže a často situaci ještě zhorší.

Tuhost vzniká buď špatným kusem masa, nebo překročením bodu, kdy se struktura už dál nemění. V takové chvíli pomůže jen změna využití – maso nakrájet na menší kousky, podávat s omáčkou nebo použít studené druhý den. Králíka nelze „uvařit do měkka silou“. Čas navíc není řešení.

Kdy přidat smetanu, aby se omáčka nesrazila a nebyla kyselá?

Smetana se přidává až ve chvíli, kdy je maso hotové nebo téměř hotové.

Pokud se smetana vaří dlouho, ztrácí jemnost a omáčka těžkne. Kyselost vzniká často kombinací dlouhého varu a snahy chuť „vyvážit“ kyselinou. Smetana má chuť zakulatit, ne vytvářet. Krátké provaření po přidání stačí. Delší var je zbytečný a škodlivý.

Dá se králík na smetaně zahustit bez mouky?

Ano, králík na smetaně se dá zahustit bez mouky a s lepším výsledkem.

Nejčistší cesta je redukce výpeku nebo rozmixování části zeleniny. Tyto metody zachovají chuť a nevyžadují další dlouhé vaření. Mouka sice zahustí rychle, ale chuťově omáčku zploští. Pokud je základ dobrý, mouka není potřeba. Zahuštění má podporovat chuť, ne ji zakrývat.

Proč je omáčka mdlá, i když je dost smetany?

Mdlá omáčka znamená, že chybí chuťový základ, ne že chybí smetana.

Smetana nepřidává chuť, jen jemnost. Pokud výpek a základ nemají sílu, smetana je jen zředí. Řešením není přidat další smetanu, ale vrátit se k redukci a dochucení výpeku. Chuť musí existovat dřív, než přijde smetana. Jinak vznikne jen bílé, těžké jídlo.

Je lepší králíka na smetaně vařit den předem?

Ano, v mnoha případech je králík na smetaně lepší druhý den.

Chutě se propojí a struktura masa se stabilizuje. Navíc vaříte bez stresu a máte čas reagovat, pokud se něco nevyvíjí ideálně. Při ohřívání je nutné držet nízkou teplotu a nespěchat. Den odležení často zlepší výsledek víc než další vaření.

Dá se králík na smetaně bezpečně ohřívat?

Králík na smetaně se dá ohřívat, pokud dodržíte nízkou teplotu a trpělivost.

Největší chybou je prudké přehřívání. To vede k vysušení masa a rozbití omáčky. Ideální je pozvolné ohřívání, případně přidání

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Králík na smetaně jako od Pohlreicha: aby nebyl suchý a mdlý

Příběh

Ve svém příspěvku VINNÁ RÉVA PLÍSNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Procházková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Zdroj: příběh Vinná réva plísně

Psí víno – význam

Psi sloužili jako ochránci majetku a sídla, přičemž jejich práce trvala 24 hodin denně. A tak není divu, že i rostliny, které chránily zdi panství před povětrnostními podmínkami, byly označovány jako psí. Patří mezi ně například psí víno, psí víno tříprsté, šípková růže neboli Rosa canina (canis = pes). Loubinec a přísavník jsou synonyma pro psí víno.

Zdroj: článek Psí víno

Příběh

Ve svém příspěvku POSTŘIKY VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr Bartok.

Zdroj: příběh Postřiky vinné révy

Modré moštové odrůdy

Odpočiňme si na chvíli od škůdců a pojďme k příjemnějšímu tématu: minule jsme si povídali o bílých moštových odrůdách. Mohli bychom v tom pokračovat?

Ano, ampelografie (= věda zabývající se popisem odrůd) je nedílnou součástí vinohradnictví. Dnes bych se chtěla zmínit o některých odrůdách ze skupiny modrých moštových. Opět jsem vybrala takové, které jsou buď méně známé, anebo nové, ale vždy něčím zajímavé.

První z nich je odrůda zvaná Jakubské. Asi vás bude zajímat, proč se jmenuje Jakubské. Bobule této odrůdy obvykle začínají zaměkat okolo svátku sv. Jakuba, který je v kalendáři zařazen koncem července. Jde o starou francouzskou odrůdu z rodiny Pinot, u nás pojmenovanou Rulandské, dříve Burgundské. Tato modrá moštová odrůda pravděpodobně vznikla přirozenou mutací z odrůdy Pinot noir, kterou u nás známe jako Rulandské modré. Naši předkové ji krásně pojmenovávali Roučí modré. Ale zpět k odrůdě Jakubské – ta tehdy nebyla zapsána v Listině povolených odrůd. Stalo se tak až v roce 2011, i když se pěstovala dávno před tím místně jako okrajová odrůda, dříve označovaná jako Burgundské modré rané. Jak z tohoto názvu vyplývá, patří mezi nejranější odrůdy. Kromě toho, že brzy dozrává, se vyznačuje ještě dalšími významnými vlastnostmi – je poměrně mrazuodolná a nesprchává. Ač má krátkou vegetační dobu, dosahuje dobrých kvalit. Sklízí se začátkem září, a v dobrých polohách dokonce už koncem srpna.

Hrozny odrůdy Jakubské

Z její ranosti ovšem plyne jedna nepříjemnost – bývá napadána hmyzem, zejména vosami, a také si na ní rádi pochutnají ptáci. Ale to je problém všech raných odrůd. Vína z ní vyrobená bývají jemná, hladká, harmonická, často s ovocnými tóny. Jejím jediným současným nedostatkem je, že se s ní málokdy potkáme na trhu s víny. Spíše bývá na vinařských soutěžích a ochutnávkách.

Jinou odrůdou, kterou považuji za zajímavou, je odrůda Agni.

Jak se to správně čte? Agny?

Ano, je to české slovo, autorem vytvořené z některých písmen v názvu rodičovských odrůd, proto se to čte podle pravidel češtiny – Agny. Je to odrůda českého původu a vyšlechtěna byla na šlechtitelské stanici v Perné, kde začali s křížením v roce 1973, a povolena byla v roce 2001. Šlechtitelé v jednotlivých šlechtitelských stanicích se v poměrně dlouhém období před rokem 1989 specializovali na různé šlechtitelské cíle a právě v Perné se zaměřili na to, aby vyšlechtili něco, co tu ještě nebylo: modré moštové odrůdy, která by vynikaly výrazným aromatem. Proto jako rodičovské páry byly vybrány odrůdy André, což je také modrá moštová odrůda českého původu (kříženec odrůd Frankovka a Sv

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - říjen

Příběh

Ve svém příspěvku KALENDÁŘ PRO VINAŘE - DUBEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vrtěl Alois.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vrtěl Alois.

Zdroj: příběh Kalendář pro vinaře - duben

FAQ – často kladené otázky

Proč ostružiny nedozrávají?

Ostružiny nedozrávají nejčastěji kvůli napadení škůdci nebo nedostatku vody. Velmi častou příčinou je také vlnovník ostružiníkový, který poškozuje jednotlivé peckovičky plodu.

Pokud plody dozrávají jen částečně nebo zůstávají tvrdé, je dobré zkontrolovat především přítomnost škůdců. Nedozrávající ostružiny mohou být také důsledkem pěstování ve stínu nebo nedostatku živin. V některých letech hraje roli i počasí – zejména dlouhodobé sucho může způsobit, že plody ostružiníku nedozrají správně.

Proč ostružiny nedozrávají ani když jsou černé?

Ostružiny mohou vypadat zralé, ale přesto nedozrávají správně. Nejčastější příčinou je vlnovník ostružiníkový, který poškodí jednotlivé peckovičky plodu.

Typickým znakem je, že ostružiny jsou černé, ale tvrdé nebo kyselé. Některé části plodu zůstávají nevyvinuté. Tento problém se často objevuje na keřích, které nebyly ošetřeny proti roztočům. Pomáhá především jarní postřik proti roztočům a pravidelný řez keřů, který zlepšuje proudění vzduchu.

Co způsobuje zasychání ostružin ještě před dozráním?

Zasychání ostružin může být způsobeno nedostatkem vody, chorobami nebo oslabením rostliny. Velmi častou příčinou je dlouhodobé sucho během zrání plodů.

Pokud plody začnou tvrdnout a postupně sesychat, je dobré zkontrolovat zálivku a stav listů. Zasychající ostružiny mohou být také důsledkem houbových chorob nebo špatného větrání porostu. Pomáhá především pravidelná zálivka, odstranění napadených částí rostlin a zajištění dobrého proudění vzduchu mezi výhony.

Jaký je nejlepší postřik na choroby ostružin?

Nejlepší postřik na choroby ostružin závisí na konkrétním problému. Na houbové choroby se používají fungicidy, zatímco na roztoče jsou určeny akaricidy.

Například při napadení roztoči může pomoci Omite 570 EW. Pokud se objeví skvrny na listech způsobené houbami, používají se fungicidní postřiky. Důležité je aplikovat postřik včas, ideálně při prvních příznacích choroby.

Jak poznat vlnovníka ostružiníkového?

Vlnovník ostružiníkový způsobuje typické nedozrávání plodů. Některé části ostružiny zůstávají červené a tvrdé, zatímco zbytek plodu dozrává.

Tento škůdce je velmi malý a pouhým okem ho obvykle neuvidíte. Nejlepším vodítkem je proto nerovnoměrné dozrávání ostružin. Pokud se tento problém objevuje opakovaně, je vhodné použít postřik proti roztočům na začátku vegetace.

Co způsobuje červy v ostružinách?

Červi v ostružinách jsou nejčastěji larvy hmyzu nazývaného bejlomorka ostružiníková. Samice kladou vajíčka do květů nebo mladých plodů.

Larvy se vyvíjejí uvnitř plodu a živí se dužinou. Výsledkem jsou poškozené plody a nepříjemný nález při sklizni. Prevencí je především postřik před květem a pravidelné od

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Choroby ostružin: jak poznat škůdce a co opravdu funguje

Příběh

Ve svém příspěvku VYLAMOVÁNÍ ZÁLISTKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bruno Wagner.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel AAa.

Zdroj: příběh Vylamování zálistků

Jarní chemická ochrana slivoní

První jarní postřik slivoní se provádí proti puchrovitosti hned na začátku sezony. Doporučuje se fungicid Champion 50 WG, který se aplikuje ve chvíli, kdy se na stromě objeví pupeny, tedy na začátku rašení. Připravíme si 10 g přípravku a promícháme jej ve 2 litrech vody, což je množství pro jednu průměrně vzrostlou švestku. Postřik přelijeme do zahradního postřikovače a s jeho pomocí pokryjeme každou větev připravenou tekutinou. V případě chladného a deštivého počasí se tento postřik opakuje ještě jednou těsně před květem.

Proti pilatce, která způsobuje propad holiček (malinkých zelených plůdků), se stříká do 6 dnů po opadu květních lístků. Pilatka nalétává v době květu, je tedy třeba stříkat co nejdříve, ale tak, abychom nezahubili včely a ostatní opylovače. Ti do odkvetlého stromu již nejdou, takže jakmile začnou opadávat okvětní lístky, může se stříkat, nemusí se čekat až do úplného odkvětu.

Další postřik švestek se řeší až v létě během dozrávání plodů. Začátkem července si připravte feromonový lapač a každý den kontrolujte, jestli se neobjevila letová vlna obaleče švestkového. Jakmile se vyskytne, připravte si roztok, a to tak, že rozmícháte 1 g přípravku Mospilan 20 SP ve 2,5 l vody a zahradním postřikovačem roztok aplikujete.

Poslední postřik slivoní se doporučuje s látkou Horizon 250 EW, která strom chrání před moniliovou hnilobou. Tento postřik slivoní se aplikuje ve chvíli, kdy se na stromě objeví první plody s hnědou skvrnou. Často za tento jev mohou kroupy. Na takto poškozených plodech se může také vyskytnout plíseň (na hnědé skvrně se začnou objevovat bílé tečky plísně a celý plod postupně shnije), v tomto případě se smíchá 1 ml přípravku v 1 l vody a může se začít stříkat. Po tomto zásahu se nesmí zapomenout na ochrannou lhůtu, tedy čas, kdy ovoce není vhodné ke sklizni. Ochranná lhůta vyprší po sedmi dnech.

Zdroj: článek Jarní postřik slivoní

Nejlepší odrůdy pro malé pěstitele

Jaké odrůdy vybrat? A jaké odrůdy jsou nejlepší pro malé pěstitele?

Dostáváme se k tématu, které tvoří náplň části vinohradnictví, zvané Ampelografie, což je obor zabývající se vlastnostmi jednotlivých odrůd. O ampelografii byla napsána řada odborných knih, které kromě popisu toho, jak keře vypadají, také uvádějí jejich požadavky na prostředí a na způsoby pěstování, a také charakteristiky jejich vín.

Kdybychom si chtěli udělat v odrůdách pořádek, mohli bychom je rozdělit např. podle barvy slupky na odrůdy bílé, červené a modré, nebo podle využití na odrůdy moštové a stolní. Ale mnohem zajímavější je podívat se na to, jak dlouho se pěstují na našem území a jak se k nám dostaly. Některé jsou u nás domovem již několik staletí. Patří k nim odrůdy z rodiny Burgundských (dnes podle legislativních dohod správně zvané odrůdy Rulandské), jež k nám opravdu dovezl Karel IV., kterému můžeme děkovat za rozšiřování vinohradnictví v Čechách. Jiné odrůdy se k nám v minulosti spontánně dostaly z dalších území Evropy; připomeňme si např. oblíbené odrůdy Sauvignon či Ryzlink rýnský. Všechno jsou to odrůdy velmi náročné na podmínky pěstování a zároveň jejich vína patří k nejkvalitnějším.

U řady odrůd není přesně znám původ, např. u odrůdy Neuburské. Navíc se v minulých dobách nevedla přehledná evidence popisů odrůd, takže ve starých literárních zdrojích se mohou najít tytéž odrůdy pod několika názvy. U nás byla první přehledná evidence zavedena v roce 1941, což se u odrůd, které zde byly mnohem déle, označuje jakožto rok „povolení odrůd“, přestože nikým jejich pěstování povolováno nebylo – na rozdíl od současných nových odrůd. Nežli se nové odrůdy zapíšou do seznamu povolených odrůd (a smí se z nich vyrábět a prodávat vína nebo hrozny), musí projít tzv. „uznávacím řízením“. To kupodivu není byrokratický akt, ale skutečné vysazení nových odrůd ve zkušebních vinicích a zhruba desetileté pozorování jejich vlastností na stanovišti. A také pochopitelně opakované zkoušení vín vyrobených z jednotlivých ročníků.

Čeští šlechtitelé révy vinné už několik desítek let nejenže udržují nejcennější keře z jednotlivých odrůd, (přemnožených do klonů), ale zabývají se také tzv. „novošlechtěním“, což je kreativní i náročná činnost, při které se vytvářejí nové odrůdy. Asi tak dvacet let trvá, než je nová odrůda povolena. Výsledkem jsou odrůdy, jako např. André, Olšava, Malverina, Veritas, Florianka, Erilon a řada dalších.

V minulém století k nám přicházely odrůdy z jiných zemí cíleně vyšlechtěné a tam registrované, které se vyznačovaly takovými pěstitelskými vlastnostmi a takovou kvalitou vín, že se postupně rozšířil

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - září

Příběh

Ve svém příspěvku HROZNOVÉ VÍNO VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubíková Helena.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří Homolka.

Zdroj: příběh Hroznové víno ve skleníku

Jakostní vína

To je příjemné. A co ty další kategorie?

Třetí velká kategorie (nebo spíše skupina kategorií) je označována jako vína chráněného označení původu a ta se člení na dvě menší skupiny: na vína jakostní (Qualitätswein) a na vína jakostní s přívlastkem (Qualitätswein mit Prädikat).

Obě tyto „podkategorie“ se ještě dál dělí: u vín jakostních rozlišujeme vína jakostní odrůdová (víno se jmenuje podle odrůdy či odrůd, ze kterých bylo vyrobeno) a na vína jakostní známková (ta se naopak podle odrůd jmenovat nesmí), která byla vytvořena smícháním vín z různých odrůd (v téže barvě, buď vína bílá, nebo červená). Takovéto směsi vín také mohou být označovány výrazem cuveé. Předepsaná minimální cukernatost pro vína jakostní je 15 °NM a tato vína už musejí být zatříďována. Protože uvedená cukernatost je stále ještě nedostatečná pro tvorbu takového objemu alkoholu, který by víno spolehlivě stabilizoval (stejně jako u kategorií předchozích), musí se mošty doslazovat, což se dělá řepným cukrem. Dokonce se v těchto kategoriích smí doslazovat i hotová vína, avšak už nikoli řepným cukrem, ale jen zahuštěným moštem. Ten se připravuje ve vakuových odparkách nebo vymrazováním vody.

A zbývá nám skupina vín jakostních s přívlastkem, ve které některé kategorie určitě znají ti, kteří při výběru vín dávají přednost těm kvalitnějším. Nejnižší kategorie z této skupiny se jmenuje: vína kabinetní (kabinettwein). Minimální cukernatost při sklizni hroznů je 19°NM, což je pro produkci dostatečného množství alkoholu stále méně, než vína ke své stabilitě potřebuji. Ale pozor, takovýto mošt, protože je určen pro vína s přívlastkem, už se nesmí doslazovat! A samozřejmě ani hotová vína! Je tedy na umění sklepmistra, jak dokáže, aby i takovéto méně alkoholické víno zůstalo zdravé a nekazilo se. Vína kabinetní bývají lehká, svěží a pitelná, takže jsou vhodná pro delší příjemné posezení.

Dalším přívlastkovým vínem je víno zvané „pozdní sběr“. Z názvu vyplývá, že je nutné déle čekat na dosažení minimální cukernatosti hroznů, která je pro tuto kategorii 21°NM, což dává předpoklad pro vyšší kvalitu vína. Této cukernatosti se běžně dosahuje u pozdnějších odrůd, ale ve vinařsky „pěkných“ letech je možné ochutnat i vína odrůd s kratší vegetační dobou, třeba Sylvánské zelené, Müller Thurgau či Veltlínské zelené. Další následující kategorie má minimální limit cukernatosti 24°NM a nazývá se „výběr z hroznů“. Ta už potřebuje opravdu dostatek sluníčka během vegetace a krásný teplý podzim nejen pro navýšení obsahu sacharidů, ale také pro vývoj aromatických látek. A ne každým rokem se povede tak vysoké cukernatosti dosáhnout. Což stejně tak platí pro všechna zbývající přívlastková vína,

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - listopad

Příběh

Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ HROZNŮ VÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin Beníšek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Roman.

Zdroj: příběh Černání hroznů vína

Historie vinné révy

Kde můžeme najít prvopočátky pěstování vinné révy?

Pravděpodobně v Asii, a to konkrétně v oblasti okolo Kaspického moře, někde na území dnešní Gruzie, Arménie či Ázerbájdžánu. Nejstarší nálezy svědčící o zpracování hroznů na víno pocházejí z Turecka, Libanonu a Sýrie. Stáří jejich vzniku je odhadováno na dobu asi před 7 000 až 10 000 lety. Révu také běžně pěstovali Sumerové, Asyřané, Babyloňané, Egypťané. Často bylo její pěstování pod patronací některého z bohů, například v Egyptě bylo zasvěceno bohu Osirisovi.

Jistě už většina z nás slyšela o bakchanáliích, tedy antických slavnostech Řeků, kterými oslavovali boha Dionýsa čili Bakcha, syna nejvyššího boha Dia. Byly to bouřlivé slavnosti, plné všeobecného hýření, sexuální nevázanosti a bohatýrského popíjení vína; to vše pochopitelně k uctívání onoho boha. Řekové víno popíjeli, ale byli také zkušenými pěstiteli révy a výrobci vín. Kromě běžných vín uměli vyrábět i speciality, jako vína kořeněná, ochucovaná bylinami či medem. Zkušenostmi se dopracovali k vědomostem, které bychom mohli označit jako „vinařskou chemii“. Pro sedimentaci kalů, tedy vyčistění vín od kvasnic a pro zrání vína používali amfory, kde se v úzké dolní části kaly dobře usazovaly a zůstávaly zde zhutnělé gravitací i při vylévání vína. Úzké hrdlo na vrcholu amfory zase zabraňovalo přístupu vzduchu, o kterém se už tehdy vědělo, že vínům škodí. Proto se také amfory uzavíraly korkem či dřevěnými kolíky, které se ještě zalévaly smolou nebo sádrou, aby vína byla chráněna před oxidací a také aby nevysychala. Pro převážení vín po jednotlivých řeckých ostrovech bylo potřebné vína konzervovat – k tomu se používala mořská voda. Bylo tedy tehdy běžné, že tato vína byla slaná.

Pěstování révy a pití vína převzali od Řeků Římané, kteří víno zasvětili svému bohu Jupiterovi. Římané se také brzy stali zkušenými pěstiteli i dobrými výrobci vín. A co víc, nevycházeli jen ze zkušenosti, některé pěstitelské zásady byly přímo nařizovány. Byl například vydán zákaz sázet ve vinohradech zastiňující rostliny, jako lísky, olivy aj. (Uvědomili si totiž, že réva je světlomilná, jak jsme si řekli na začátku našeho besedování o révě a vínech.) Narůstající výhony se vyvazovaly k oporám (první opěrné konstrukce, často ve tvaru pergol). Vinice se oplocovaly a byly ustanoveny přísné tresty za krádeže.

Římané, stejně jako Řekové, vína ředili – pití neředěného vína bylo považováno za barbarství. Pití vín byla společenská záležitost; vína se pila na hostinách, požádaných bohatými, společensky vysoce postavenými osobnostmi v jejich palácích. Je zajímavé, že v té době sice existovaly hospody a putyky, a

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - prosinec

Hroznové víno

Když se řekne víno, každému se vybaví něco jiného. Někdo si představí vinohrad, někdo kulaté bobulky a někdo láhev s tekutinou...

„Na keři či v obchodě s ovocem jsou k mání hrozny. Vínem se stávají až po vykvašení. Profesionální vinaři neradi slyší, když révě nebo hroznům říkáme víno. A tak plodům jejich práce říkejme stejně jako oni víno, nebo důvěrně vínečko.“

Vinaři někdy používají slova, kterým mladá generace už mnohdy ani nerozumí...

„Ano, jde třeba o archaická slova, jako jsou rosné kořeny, tažně, fazochy, podlom, vyklučení aj. Vysvětlíme si je později.“

Proti některým vinařským termínům by i botanici mohli mít námitky. Tradice však má navrch, viďte?

„Jednou z nepřesností je označování rostlin révy vinné slovem keř. Podle botanických zásad je réva liána a liána není keř! Pomineme-li posledních sto padesát let, kdy existuje vinařské vzdělávání, vinařství se vyvíjelo pouze cestou předávání zkušeností z generace na generaci. A tak zůstaly zachovány nejen některé staré odborné výrazy, ale z úcty k tradici zůstáváme u výrazu „keř“, i když víme, že botanicky není správný. Nebo výraz hlava - ten řada vinařů používá jako synonymum révového keře, i když se ve většině vinic rozhodně již „na hlavu“ neřeže.“

Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - leden