Oleandry patří k oblíbeným květinám. Nádherně a bohatě kvetou, příjemně voní. Balkon, terasu i zahradu výrazně zkrášlí, přinesou náladu teplých přímořských krajů. Není přitom náročné je pěstovat. Ale pokud se rozhodnete pro jejich pěstování, musíte počítat s vhodným prostorem k jejich přezimování. Zimoviště je třeba vybrat nejen s ohledem na velikost rostliny, ale i teplotu a množství světla na zvoleném místě.
Pěstování
Oleandry jsou poměrně nenáročné rostliny. Při pěstování vycházíme z podmínek, na jaké jsou rostliny zvyklé v přírodě, to znamená, že je pěstujeme na slunných místech s dostatkem vláhy v době vegetace. V domovině oleandrů často letní teplota vystoupí nad 30 °C, v zimě se pohybuje průměrně kolem 2–8 °C. Krátkodobě snesou i teploty klesající až k -10 °C. Mrazíky sice většinou poškodí mladé výhony, které potom odumírají, avšak rostliny spolehlivě obrážejí ze staršího dřeva nebo tvoří nové výhony od kořenů. Dlouhodobé mrazy ovšem nepřežijí. V našich podmínkách se pěstují oleandry ve větších nádobách s dobrou drenáží. Daří se jim v hlinitopísčité půdě s přídavkem rašeliny (nejlépe kompostová zemina, písek a rašelina v poměru 2 : 1 : 1).
Mladé rostliny (asi do věku 4 let) přesazujeme nejlépe každý rok, a to vždy do o něco většího květináče, starší rostliny pak jednou za 3–4 roky. U takových rostlin zkrátíme kořeny asi o třetinu a zasadíme je do původní nádoby s novým substrátem. Od jara do podzimu se rostlinám daří nejlépe venku na chráněném místě na zahradě nebo na terase, vhodné je pěstovat oleandry pod pergolou krytou průhlednou stříškou. Jejich květy jsou totiž náchylné na vlhkost a při dlouhotrvajících deštích hnědnou, plesniví a opadávají.
Na vláhu a výživu jsou oleandry náročné zvláště v době květu. Substrát bychom měli udržovat stále vlhký. Hnojit musíme pravidelně každý týden hnojivy pro okrasné kvetoucí dřeviny. Oleandry dáváme přezimovat na velmi světlé místo, třeba na zasklený balkon nebo chladnou chodbu, nejlépe při teplotě mezi 5–10 °C.
Oleandry kvetou na koncích nových výhonů. Proto staré přerostlé větve na podzim seřízneme asi o třetinu až polovinu. Během zimy vyrazí nové výhony, které začnou na jaře rychle dorůstat a v létě se na nich již dočkáme bohaté násady květů.
V naší poradně s názvem OLEANDRY ŽLOUTNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan knihař.
dotaz- na vetvičkách i listech oleandru jsou takové bílé tečky.co s tím kdo poradí?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zkuste se podívat na ty bílé tečky hodně z blízka a nebo s lupou a zjistěte, jestli ty tečky jsou bílá křídla malinkatých mušek. Vypadá to podobně jako zde: https://www.google.cz/searc…
Pokud ano, tak použijte postřik Karate 2,5 EC podle návodu 2 krát s odstupem 14 dní.
Kdyby u nás bylo o pár stupňů více, lemovaly by nám různobarevné oleandry zahradní cesty a stínily okna domů. Bohužel tomu tak není, a tak se začátkem každé zimy oleandry v květináčích stěhují do nezamrzajících prostor, chat, suterénů domů nebo chodeb. A na jaře je znovu vynášíme. Stěhování mohutných oleandrů v těžkých nádobách dovnitř a jejich jarní vynášení ven představuje náročnou akci i pro několik lidí. Kdo se tomu chce vyhnout, zaměří se na malé keříky nebo si možná troufne vypěstovat oleandrové bonsaje, které udivují něžnými miniaturními kvítky.
Na přezimování přeneste oleandr na podzim, nejčastěji koncem září (v závislosti na aktuálním počasí). Oleandr snese krátkodobě mráz až do cca -10 °C. Mráz sice poškodí mladé výhony, ale rostlina dokáže spolehlivě vyrašit ze staršího dřeva nebo vyžene nový výhon od kořenů. Dlouhodobé mrazy by však oleandr nepřežil. Pokud je to možné, zimujte oleandry v chladnějším prostředí s teplotou v rozmezí od 2 do 12 °C. Citlivější kultivary je vhodné zimovat při teplotách 8–12 °C. Při teplotách nad 12 °C se rostliny probouzejí k růstu. Teplejší zimování může být i příčinou slabšího kvetení v následující sezóně. Dalším faktorem ovlivňujícím kvetení je velikost ztráty listů v zimním období. Čím více listů opadne, tím méně bude rostlina pravděpodobně kvést.
Aby listy neopadávaly, je třeba jim dopřát i v zimě dostatek světla. Naopak vody potřebují rostliny zimované v chladnu minimum – pouze tolik, aby kořeny zcela nepřeschly. Přes veškerou péči může během zimy k nějakému opadu listů dojít, je to v našich klimatických podmínkách zcela přirozené. Listy na původním místě však již nenarostou, proto se holé větvičky na jaře seřezávají.
V naší poradně s názvem OLEANDRY ŽLOUTNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Zkuste se podívat na ty bílé tečky hodně z blízka a nebo s lupou a zjistěte, jestli ty tečky jsou bílá křídla malinkatých mušek. Vypadá to podobně jako zde: https://www.google.cz/searc…
Pokud ano, tak použijte postřik Karate 2,5 EC podle návodu 2 krát s odstupem 14 dní.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan knihař.
Hnojivo na oleandry: kdy pomůže a kdy problém zhorší
Hnojivo na oleandry má smysl hlavně u zdravé rostliny v růstu. Oleandr je v sezóně žravá a žíznivá rostlina. Pokud má dost slunce, vody a prostoru pro kořeny, pravidelné hnojení se projeví na barvě listů, délce výhonů i kvetení. Jenže hnojivo není lék na všechno.
Když oleandr žloutne kvůli nedostatku živin, poznáte to často tak, že listy blednou postupně, rostlina slabě roste, méně kvete a kořenový bal jinak nevykazuje hnilobu. V takové situaci má přihnojení smysl. Použít můžete hnojivo pro kvetoucí rostliny, případně speciální hnojivo na oleandry nebo středomořské rostliny.
Jestli ale rostlina stojí v přemokřené zemině, má poškozené kořeny nebo hnilobu, hnojivo problém nevyřeší. Naopak může kořeny ještě víc zatížit. U slabého oleandru proto postupuji ve třech krocích: nejdřív voda a kořeny, potom stanoviště a teprve nakonec výživa.
Na jaře: začínám opatrně, až když rostlina raší a má světlo.
V létě: hnojím pravidelně podle růstu, počasí a velikosti nádoby.
Koncem léta: hnojení omezuji, aby rostlina nešla do zimy příliš měkká.
V zimě: nehnojím, pokud oleandr stojí v chladném zimovišti.
V naší poradně s názvem OLEANDRY ŽLOUTNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Zkuste se podívat na ty bílé tečky hodně z blízka a nebo s lupou a zjistěte, jestli ty tečky jsou bílá křídla malinkatých mušek. Vypadá to podobně jako zde: https://www.google.cz/searc…
Pokud ano, tak použijte postřik Karate 2,5 EC podle návodu 2 krát s odstupem 14 dní.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Johan.
děkuji-přesně je to ono,pokusím se likvidovat zdraví Johan
Oleandr nejlépe přezimuje na chladném a světlém místě (minimálně 5 °C), v téměř suché zemině, tudíž nepřelívejte. Koncem zimy začínají oleandry se zvyšující se teplotou prostředí opět pomalu růst a právě v této době by se zejména rostliny z teplejšího přezimování měly dostat na co nejsvětlejší místo, abychom předešli vytažení výhonů. V zimě i na jaře je pak při jejich zimování důležité pravidelné postřikování (mlžení) rostlin – tím předejdete napadení sviluškami. Oleandry jsou stálezelené keře, které i přes zimní období potřebují dostatek světla, aby neztratily své olistění, nebo jeho převážnou část. Pokud o listí přijdou, na takových místech již neobrazí, a proto se často můžeme setkat s rostlinami rozsochatými, s trvale vyholenými větvemi. Následky lze naštěstí zmírnit řezem, který oleandry dobře snášejí.
V naší poradně s názvem OLEANDR ŠEDÉ LISTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Matyášová.
Letos poprvé mi na některých oleandrech začaly listy ztrácet zelenou barvu a zešedly. Začalo se to se to šířit i na další oleandry. Poradí mi někdo co s tím?
Předem děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ztrátu zelené barvy na listech oleandru mohou zapříčinit roztoči. Ti žijí na listech a živí se na spodní části listů vysáváním buněčné tekutiny. To právě způsobuje ztrátu chlorofylu a změnu barvy listů ze zelené na šedou. Co s tím dělat? Existuje osvědčený recept na přípravu postřiku. Smíchejte dvě lžičky Jaru na nádobí, dvě lžičky řepkového oleje a jeden litr vody. Nalijte vše do postřikovače a dobře protřepejte. Pak s tímto postřikem každý den postříkejte celou rostlinu, hlavně spodní části listů. Jar umožní lepší přilnavost postřiku a olej zase obalí roztoče, kteří se pak díky tomu udusí. Bohužel již poškozené listy se nevrátí do původní barvy, ale ty nové, které teprve vyrostou již budou normálně zelené. Roztoči zemřou do několika dní při pravidelném stříkání.
FAQ – choroby oleandru, žloutnutí, suché listy a záchrana rostliny
Proč žloutnou listy oleandru?
Žloutnutí listů oleandru nejčastěji způsobí špatná zálivka, vyčerpaný substrát, nedostatek živin, poškozené kořeny nebo stres po zimě.
Pokud žloutnou hlavně starší spodní listy a rostlina dál roste, nemusí jít o vážnou chorobu. Horší je rychlé žloutnutí spojené s hnědnutím, měknutím výhonů, zápachem substrátu nebo lepkavými listy. Tehdy zkontrolujte kořeny, spodní strany listů a stonky. Staré žluté listy už nezezelenají, ale důležité je, aby nepřibývaly nové.
Je žloutnutí listů u oleandru vždy choroba?
Žloutnutí listů u oleandru není vždy choroba. Velmi často jde o reakci na vodu, světlo, teplotu nebo výživu.
Chorobu podezřívejte hlavně tehdy, když listy nejen žloutnou, ale zároveň hnědnou, vadnou celé výhony, na stoncích jsou tmavá místa nebo substrát dlouho zůstává mokrý. U běžného pěstebního stresu pomůže úprava zálivky, lepší světlo a přiměřené hnojení. U hniloby nebo rakoviny oleandru je potřeba odstranit napadené části a zlepšit podmínky.
Co dělat, když oleandru opadávají listy?
Když oleandru opadávají listy, nejdřív zjistěte, zda byl přesušený, přemokřený, napadený škůdci nebo oslabený po zimě.
U přísušku rostlinu postupně prolijte a chraňte květináč před přehříváním. U přemokření vylijte vodu z podmisky, zkontrolujte odtok a případně kořeny. Pokud jsou listy lepkavé, hledejte mšice, puklice nebo červce. Opadané listy se nevrátí, proto sledujte hlavně nové rašení a to, zda opadávání po zásahu ustává.
Jak zachránit oleandr se suchými listy?
Oleandr se suchými listy zachráníte podle příčiny: upravte zálivku, zkontrolujte škůdce a suché větve ostříhejte do zdravého pletiva.
Pokud schnou jen špičky, často jde o nepravidelnou vodu, malý květináč nebo přehřívání nádoby. Když jsou přítomné pavučinky, může jít o svilušky. Lepkavost ukazuje na savý hmyz. Suchá celá větev už se nevzpamatuje, proto ji odstraňte. Po zásahu několik týdnů sledujte, jestli rostlina tvoří zdravé nové výhony.
Co znamenají lepkavé listy na oleandru?
Lepkavé listy na oleandru většinou znamenají savý hmyz, hlavně mšice, puklice, červce nebo molice produkující medovici.
Medovice je sladká lepkavá tekutina, na které se později může usadit černý povlak. Prohlédněte mladé výhony, paždí listů a spodní strany listů. Rostlinu izolujte, omyjte a potom použijte vhodný přípravek podle škůdce. U puklic je důležité mechanické odstranění a opakování kontroly, protože jeden zásah často nestačí.
Jak poznám mšice na oleandru?
Mšice na oleandru poznáte jako drobné zelené, černé nebo šedavé shluky na mladých výhonech, poupatech a spodních stranách listů.
Oleandr je po zimě úplně holý. Má cenu ho ještě zachraňovat?
Ano, holý oleandr po zimě ještě nemusí být mrtvý, pokud jsou větve živé.
Rozhodující je stav výhonů, ne přítomnost listů. Pokud jsou větve pružné a pod kůrou zelené, má oleandr velkou šanci znovu obrazit. Po zimování ve tmě je opad listů běžný. Klíčem je trpělivost, světlo a velmi střídmá zálivka. Rychlé hnojení nebo razantní řez v této fázi situaci často zhorší.
Kdy mohu oleandr po zimě poprvé zalít?
Oleandr zalévejte až po vyndání ze zimoviště a velmi opatrně.
První zálivka má jen zvlhčit substrát, nikoli ho promočit. Studená a přemokřená zemina je po zimě nejčastější příčinou hniloby kořenů. Pokud oleandr ještě neroste, voda se v květináči hromadí a dusí kořeny. Zvyšujte zálivku až s viditelným růstem.
Kdy je správný čas dát oleandr po zimě ven?
Oleandr dejte ven až při stabilních nočních teplotách nad 5 °C.
Jednorázové teplé dny nestačí. Jarní mrazík dokáže poškodit mladé pupeny a vrátit rostlinu o týdny zpět. Na balkoně i na zahradě je lepší postupné otužování než rychlý přesun. Ideální je nejdřív denní pobyt venku a návrat na noc.
Mohu oleandr po zimě hned hnojit, aby rychleji rostl?
Ne, příliš brzké hnojení oleandr po zimě oslabuje.
Hnojivo má smysl až ve chvíli, kdy oleandr skutečně roste. Pokud hnojíte spící rostlinu, zatěžujete kořeny a podporujete nerovnoměrný růst. První lehké hnojení patří až po objevení nových výhonů, ideálně slabší dávkou.
Kdy a jak ostříhat oleandr po zimě?
Řez provádějte až když je jasné, které větve jsou živé.
Suché, černé nebo měkké výhony odstraňte bez obav. Naopak živé větve s pupeny nestříhejte příliš brzy. Silný tvarovací řez je lepší odložit na pozdější jaro. Předčasný řez může odstranit části, které by jinak bez problémů obrazily.
Oleandr má po zimě žluté listy. Co to znamená?
Žluté listy po zimě většinou znamenají přelití nebo nedostatek světla.
Nejde hned o nedostatek živin. Po zimě oleandr často reaguje na změnu prostředí. Omezte zálivku, zvyšte přístup světla a vyčkejte. Hnojení v této fázi žloutnutí většinou zhorší. Jakmile se objeví nové zelené výhony, problém obvykle ustoupí.
Jak dlouho trvá, než se oleandr po zimě probudí?
Probuzení oleandru po zimě může trvat několik týdnů.
Záleží na podmínkách zimování, teplotě a světle. Některé oleandry reagují do dvou týdnů, jiné až po měsíci. Pokud jsou větve živé, je to v pořádku. Pomalý start je po zimě běžný a není důvod k panice.
Co dělat, když oleandr po zimě plesniví?
Plíseň po zimě znamená kombinaci vlhka a nedostatku vzduchu.
Jako pěstební zemina se pro oleandry doporučuje dobrá běžná kompostová zemina s přídavkem rašeliny a písku. Protože jsou oleandry rostliny vděčné za půdu bohatou na živiny, je důležité hnojení, které se ale nemá přehánět, a to hlavně při kombinaci s méně slunečným stanovištěm, kdy pak na rostlině naroste velmi bohaté olistění, ale květů je méně. Zalévejte vydatně, s přicházejícím podzimem zálivku i hnojení snižujte ve prospěch vyzrávání pletiv. Přesazujte 1x za dva roky do většího květináče, a to na jaře.
V naší poradně s názvem CHOROBY OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dandra.
Po zimě jsem vynesla oleandr ze sklepa-světlý sklep,a na listech jsou černé oválné skvrny,je jich na listech hodně,nejsou nějak velké ale listy jsou jimi poseté, je napadená pouze část rostliny,může mě někdo poradit co by to mohlo být za chorobu a co s tím?? Děkuji
15.4.2020
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Mnoho plísní může způsobit, znehodnocení listů oleandru vznikem žlutých, hnědých nebo černých skvrn. Nemoc se může rozšířit, což způsobí, že se malé skvrny sloučí do velkých skvrn nebo způsobí, že listy začnou z rostliny padat. Toto onemocnění listů obecně neohrožuje jinak zdravé oleandry. Vzhledem k tomu, že spóry cestují ve vodních kapičkách, zkuste zalévat rostlinu jen na substrát, aby listy zůstaly suché. Sesbírejte a zlikvidujte spadané listí a jiné zbytky rostlin, které mohou obsahovat spóry. Prořezání keře vedoucí ke zlepšení cirkulace vzduchu může pomoci omezit šíření spór. Nůžky před každým použitím dezinfikujte ponořením do lihu 80% na 30 vteřin. Oleandr by se měl zotavit sám.
Při manipulaci s oleandry nezapomeňte, že je celá rostlina jedovatá, šťáva z listů může dráždit pokožku. Oleandry obsahují různé glykosidy (například oleandrin, adinerin, folinerin a další). Tyto látky mají podobné účinky jako glykosidy známého náprstníku (Digitalis). Jedovaté jsou všechny části rostliny, včetně květů, ale největší koncentrace účinných látek je v listech. Mírná otrava se projeví nevolností, požití většího množství listů nebo květů může skončit smrtí! Při pěstování je třeba dávat pozor hlavně na děti.
Všechny části těla oleandru při poranění roní slizkou šťávu. Již od starověku se odvary z květů a listů používaly jako jed. Jsou známé i případy, že se lidé přiotrávili, když třeba opékali maso na prutech z oleandru (tak se údajně ve starém Římě otrávila téměř polovina vojenské jednotky na válečném tažení). Na opékání si proto pruty z oleandru rozhodně nepřipravujte! Jedy oleandru se však využívají i v medicíně, a to zejména k povzbuzení srdeční činnosti (podobně jako Digitalis), přidávají se i do močopudných prostředků.
V naší poradně s názvem CHOROBY OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Kutálková.
Jeden z 6ti oleandrů má světle šedé kropenaté skvrny na všech listech, je to asi 2 letá, zatím nekvetoucí rostlina. Nechci uložit na zimu spolu se zdravými oleandry. Poradíte, prosím?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Namnožte se nový oleandr ze zdravé rostliny a netrapte se léčbou. To je nejjednodušší, co můžete udělat.
V našich podmínkách je potřeba na zimu oleandry přestěhovat dovnitř. Oleandrům vyhovuje zimní klidové období s chladnější teplotou, a to nejlépe v rozmezí 2–12 °C. U citlivějších kultivarů by teplota neměla klesat pod 8 °C. Přezimování je vhodné například ve světlém sklepě, studeném skleníku či v zimní zahradě. Využít můžete také zasklený balkon či chladnou chodbu. Pokud by měl oleandr nedostatek světla, začne ztrácet listy. S ohledem na klidový režim je třeba v zimním období také omezit zálivku. V této době zalévejte oleandr až tehdy, když kořenový bal mírně proschne. V misce pod květináčem nesmí zůstávat žádná voda. Oleandr je citlivý na tvrdost vody, proto je vhodné zalévat odstátou, měkkou vodou. V prostoru s vyšší teplotou v zimě byste se připravili o bohaté kvetení v další sezoně. Rostliny pravidelně kontrolujte, abyste v případě napadení štítenkami či puklicemi zasáhli co nejdříve. Pokud od března dopřejete oleandru více tepla (a tomu odpovídající zálivku), dočkáte se časnějšího nakvétání. Ven však můžete oleandr umístit, až když pomine nebezpečí jarních mrazíků. Obvykle to bývá v polovině května. Je třeba sledovat aktuální stav počasí. Pokud je to možné, na nové podmínky přivykejte rostlinu pozvolna. Ideální stav je, pokud ji necháte venku jen pár hodin a dobu postupně prodlužujete.
Ve svém příspěvku CHOROBY OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Navarová.
DOBRÝ DEN, PROSÍM O radu, řadu let pěstuji oleandry a letos mi hnědnou a hnijí květy. Zalévám denně, asi třikrát jsem od června dala hořkou sůl a dvakrát hnojila Kristalonem.
Nemá někdo s tímto zkušenost?
Hezké dny přeje J.Navarová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Žloutnutí listů oleandru: jaká je to choroba a kdy to choroba není
Žloutnutí listů oleandru je nejčastější dotaz, ale zároveň největší past. Spousta pěstitelů hledá chorobu, i když rostlina ve skutečnosti reaguje na zálivku, kořeny, nedostatek živin, tvrdou vodu, chlad po zimě nebo příliš tmavé stanoviště. Choroba je jen jedna z možností.
V českých podmínkách žloutnou oleandry nejčastěji ve třech obdobích. První vlna přichází po zimě, když se rostlina přenese ven a starší listy nezvládnou změnu světla, teploty a zálivky. Druhá vlna bývá v létě, když je oleandr v malém květináči, rychle vysychá a zároveň hodně kvete. Třetí vlna se objevuje na konci sezóny, když se ochladí, ale substrát zůstává mokrý.
Pokud listy žloutnou hlavně dole, ale nové výhony jsou pevné, zelené a rostlina dál kvete, nejde obvykle o katastrofu. Oleandr si jen částečně obměňuje listy nebo reaguje na kolísání péče. Horší je, když žloutnutí postupuje rychle, listy zároveň hnědnou, výhony měknou, substrát zapáchá nebo na průřezu stonku vidíte zhnědlé pletivo.
Jaká je to choroba při žloutnutí listů
Pokud listy mění barvu, začínají žloutnout a hnědnout a na průřezu stonku je vidět tmavé nebo zhnědlé pletivo, může jít o fomovou hnilobu. Ta se typicky spojuje s dlouhodobě vlhkým a chladným prostředím, přehoustlou rostlinou, těžkým substrátem a přemokřenou nádobou. Není to tedy jen „nemoc z ničeho“, ale často důsledek podmínek, které houbám nahrály.
V praxi jsem si fomovou hnilobu začal víc hlídat u oleandrů, které přezimovaly v garáži, chladné chodbě nebo zimní zahradě, kde se málo větralo. Rostlina vypadala zpočátku jen unaveně. Listy nebyly krásně zelené, část žloutla, část hnědla a některé výhony zůstávaly měkké. Rozhodující pro mě bylo až stříhání podezřelého výhonu: uvnitř nebylo zdravé světlé pletivo, ale hnědý pruh.
Žloutnutí ale může mít i kořenový důvod bez jasné infekce. Oleandr v létě vodu miluje, ale to neznamená, že má být celoročně v těžké, neprovzdušněné zemině. Když kořenový bal dlouho stojí v mokru a nemá drenáž, kořeny ztrácejí vzduch. Rostlina pak paradoxně vypadá, jako by trpěla suchem: listy žloutnou, vadnou a opadávají, protože poškozené kořeny neumí vodu dobře přijímat.
Co s tím dělat při žloutnutí listů
Nejdřív bych udělal jednoduchý test substrátu. Zasuňte prst několik centimetrů do zeminy, zvedněte květináč a podívejte se na odtokové otvory. Pokud je zemina kyselá, mazlavá, zapáchá nebo je kořenový bal trvale mokrý, nestačí přestat zalévat na dva dny. Rostlina potřebuje lepší drenáž, vzdušnější substrát a odstranění poškozených kořenů.
V naší poradně s názvem ANTURIE - DOTAZ K PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimíra Tancíková.
Prosím o radu,
mám 3 anturie, 1 velkokvětou /asi 3 roky/ a 2 s menšími květy /2 a 1 rok/ krásně mi pořád kvetou, ale problém je v tom, že u všech nových přirůstků se listy i květy - nějak nemohou dostat ven ze "svého obalu", tím pádem jsou zakrnělejší. Musím jej buďto ručně - naříznout a roztrhnout, nebo se list třeba i vůbec nedostane ven až dojde k jeho zlomení. Poradí mi někdo, co jim chybí , nebo v čem je problém.
Děkuji za radu a odpověď.
Tancíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Příčina tkví v nedostatku světla. Když má rostlina krátké dny, například když je umístěna na východním nebo severním okně nebo je daleko od okna, tak nestačí vyvinout listy/květy do takové míry, aby pukly jejich přirozené obaly. Změnou místa by se měly tyto problémy vyřešit.
Kolik stupňů vydrží oleandr? Oleandry vykazují určitou odolnost vůči chladu, ale mají své limity. Zvládnou mírné mrazy, ale teploty pod -6 °C pro ně znamenají potíže. Náhlý mráz ve vegetačním období, zejména po předešlém teplém období, může rostlinu stresovat a negativně ovlivnit její cyklus kvetení.
Ochrana vašeho oleandru před mrazem vyžaduje několik opatření. Zde je návod krok za krokem, jak ochránit vaši rostlinu před chladem:
Aplikace mulče
Kolem základny naneste vrstvu mulče až do výšky 9 cm, abyste izolovali kořeny. Volte organické materiály, jako je sláma nebo kůra, které nabízejí další živiny, když se rozkládají.
Ochrana proti větru
K zakrytí oleandru použijte staré prostěradlo, pytlovinu nebo komerční tkaniny. Ujistěte se, že kryt je zajištěn, aby jej nemohl odfouknout vítr.
Změna v zálivce
Omezte zálivku, protože mokrá půda může zmrznout a způsobit poškození kořenů. Zalévejte střídmě a zajistěte, aby byla půda suchá před předpokládaným mrazem.
Prořezání a péče po mrazu
Pokud se vám nepovede oleandr uchránit před mrazem a namrzne vám, tak mu pečlivě ořežte všechny mrazem poškozené větve až na zdravou tkáň. Vyvarujte se spalování ořezaného materiálu, protože oleandr je jedovatý a při spalování se toxiny začínají vypařovat do ovzduší kolem.
Dodržováním těchto kroků můžete minimalizovat poškození mrazem a pomoci svému oleandru dobře přežít jarní mrazíky.
V naší poradně s názvem JAK NA STŘÍHÁNÍ OLEANDRU KDYŽ JEŠTĚ TEĎ ZAČÁTKEM LISTOPADU MÁ NASAZENO NA KVĚTY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vendula Hladíková.
Prosím o radu, oleandr jsem již dala na přezimování do chodby, ale on má ještě nasazeno na květy, určitě již nepokvete a já se ptám jestli je mám ostříhat nebo nechat do jara. Děkuji za odpověď. Hladíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ano, oleandr u nás nepřezimuje venku a musí se uklízet přes zimu do vytápěných prostor s teplotou do 20 °C a s dostatkem světla. Bohužel krátké dny a nedostatek slunečního svitu, které na našem území panují od listopadu do května, nestačí pro normální život oleandru a ten během těchto měsíců skomírá. Jeho přežití se podpoří tím, že se ostříhá a zbaví se dlouhých větví. Oleandr snese i radikální řez. Pro názornost přikládám obrázek, kde je vidět jak ostříhat oleandr na zimu. Čím více ho před přezimováním ostříháte, tím lépe. A co s květy? Nevykvetlá poupata sama zaschnou a opadají. Není třeba se jim nijak věnovat. Neodlamujte je jsou-li ještě čerstvá. Čím méně ran rostlina bude mít, tím menší bude šance na nákazu. Oleandr během přezimování snese i úplné sucho v substrátu, proto omezte zálivku na minimum a množství zálivkové vody korigujte podle vitality zbylých listů. Během přezimování ničím nehnojte. Až zjara v dubnu, kdy se začíná prodlužovat den a slunce již hřeje začněte s otužováním, kdy roslinu vynášejte na den ven a na noc zase dovnitř. V této době už začněte rostlinu rosit na list a zvyšte zálivku. Od poloviny května již rostlina může být venku a aby byla odolná vůči žravým škůdcům, hlavně proti mšicím, tak ji postříkejte roztokem přípravku Mospilan https://www.google.cz/image… a zbytek roztoku nalijte do substrátu. Oleandr si z tohoto přípravku natáhne protilátky, které ho ochrání na příštích několik týdnů. Díky tomu se můžete těšit celé léto krásně prosperující rostlině, která vám bude dělat radost nekonečným proudem květů. Takto můžete ošetřit všechny rostliny, které dáváte na léto ven.
Kdy sázet afrikány: výsev, setí a správné načasování v českých podmínkách
Nejčastější otázka zní: kdy sázet afrikány? V českých podmínkách se mi osvědčilo rozdělit si odpověď na dvě části. Výsev doma nebo ve skleníku dělám obvykle od března do dubna. Ven na záhon dávám sazenice až po odeznění silnějších jarních mrazíků, nejčastěji ve druhé polovině května. Přímé setí ven je možné, ale jen když už je půda teplejší a nehrozí, že malé rostlinky poškodí chlad a slimáci.
U afrikánů se nevyplatí spěchat za každou cenu. Jednou jsem měl sazenice krásné už začátkem května a vysadil je příliš brzy. Přišla chladná noc, listy ztmavly, růst se zastavil a rostliny pak skoro dva týdny jen přežívaly. Nezmrzly úplně, ale předběhly je později vysazené sazenice od sousedky. Od té doby se držím pravidla: lepší o týden později do teplé půdy než o dva týdny dřív do stresu.
Při předpěstování používám lehký výsevní substrát nebo prosátou zahradní zeminu s kompostem, pokud je opravdu jemná a nepřemokřená. Semena afrikánu jsou dlouhá, tmavá, s jemným světlým koncem. Vkládám je mělce, zhruba půl až jeden centimetr pod povrch, a substrát jen přitlačím. Nezalévám prudkým proudem, ale rosením nebo spodní zálivkou, aby se semena nevyplavila do rohů misky.
Druhý kritický rozhodovací moment je výsev. Právě tady vzniká hodně pozdějších problémů: příliš husté setí, málo světla, přemokření nebo slabé vytáhlé rostliny. Fotografie ukazuje správně řídký výsev afrikánů v sadbovači a rozdíl proti přehuštěné misce.
Fotografie znázorňuje ruce při výsevu afrikánů do sadbovače, vedle je pro srovnání přehuštěná výsevní miska s vytáhlými sazenicemi.
Klíčení bývá v teple rychlé. Když je doma kolem 20 °C a substrát nevyschne, první rostlinky se často ukážou během několika dnů. Jakmile vyklíčí, potřebují světlo. Tady vzniká častá chyba: lidé nechají misku v teple, ale v tmavším koutě. Rostliny se vytáhnou, zeslábnou a při přesazování se lámou. Já po vyklíčení dávám afrikány na co nejsvětlejší parapet a raději trochu snížím teplotu, aby rostly pevněji.
Přepichování není vždy nutné. Pokud vyséváte řídce, můžete mladé rostliny opatrně přesadit rovnou do menších květináčků nebo počkat, až zesílí. Pokud je výsev hustý, vyplatí se přepichovat ve chvíli, kdy mají rostlinky první pravé listy. Nedržte je za stonek, ale spíš za list nebo za kořenový bal s pomocí kolíku. Stonek mladého afrikánu se umí poškodit překvapivě snadno.
V naší poradně s názvem JUKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Emilia Tichakova.
mam problem s jukou, dala som ju na terasu a zacali hnednut listy po celej dlzke, na okrajoch,spickach aj v novo vyrastenych.Poradite ako to odstranit a preco to asi je? dakujem Emilia
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Tohle udělá nízká teplota a změna v pěstebních podmínkách vynesením kytky ven. Někdy se listy jen zbarví, ale když je šok velký, tak listy postupně zaschnou a musí vyrůst nové. S těmito změnami na listech se nic dělat nedá a je třeba počkat, jak se s tím rostlina vypořádá sama.
Dle meteorologických modelů předpokládáme, že v nížinách muškáty budeme moci dát ven již na konci dubna roku 2026. Od soboty 2. května už na většině území nebudou klesat noční teploty pod 6 stupňů a to je doba, kdy rostlinky muškátů mohou bezpečně začít vegetovat venku, aniž by zmrzly nebo nastydly.
Pěstitelé ve výše položených oblastech by se měli řídit datem tří zmrzlých. Kdy jsou 3 zmrzlí? Jde o tři svátky jmen Pankrác, Servác a Bonifác připadající na dny od 12. do 14. května každý rok stejně.
Ve svém příspěvku PŘESAZOVANÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Pavlíková.
Dobrý den,
mám orchidej už pět let, velkokvětou, úžasně kvete ale pořád. Kdy mám tedy přesazovat a co s kořeny které rostou z květináče ven. Ty ani do většího nenacpu. Rostou jak nahoru tak dolů. Ulámaly by se. Ustříhat je, to asi ne.
Prosím o radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Pokud Vám orchidej stále krásně kvete a je vidět, že dobře prospívá, má zdravé kořeny i listy, tak bych nepřesazovala. Jestli však potřebujete přesadit, protože už se Vám orchidej nevejde na parapet nebo už zcela přerostla květináč a vypadává z něj, pak zkuste přesadit podle rad v našem článku. Opatrně vyjměte rostlinu z nádoby, dávejte pozor na kořeny. Ty, které byly v zemi, dejte znovu do substrátu, ty vzdušné nezahrnujte zeminou. Přesazenou orchidej několik dnů nezalévejte. Nejlépe postupujte přesně krok za krokem dle naší kapitoly o přesazování orchidejí.
Afrikány sázejte ven nejčastěji ve druhé polovině května, až pomine riziko mrazíků a půda se ohřeje.
Malé sazenice jsou na chlad citlivější, než se zdá. Když je vysadíte příliš brzy, nemusí uhynout, ale zastaví růst a dlouho se vzpamatovávají. V teplejších oblastech lze začít dříve, ve vyšších polohách raději později. Sledujte hlavně noční teploty a první týden po výsadbě také slimáky a zálivku.
Kdy dělat výsev afrikánů?
Výsev afrikánů se doma nejlépe dělá v březnu až dubnu, aby byly sazenice připravené na květnovou výsadbu.
Semena vysévejte mělce, do jemného substrátu a spíš řidčeji. Po vyklíčení potřebují rostliny hodně světla, jinak se vytáhnou a zeslábnou. Pokud nechcete předpěstovávat, můžete zkusit přímé setí ven v květnu, ale kvetení přijde později a malé rostliny víc ohrozí sucho, chlad i slimáci.
Je afrikán jedlý?
Afrikán je jedlý hlavně u vhodných druhů a čistě pěstovaných rostlin, nejčastěji se používají okvětní lístky.
Do kuchyně dávejte jen květy, o kterých víte, že nebyly chemicky ošetřené. Používejte malé množství, protože chuť je výrazná, nahořklá a bylinná. Nevhodné je jíst rostliny z veřejných záhonů, květinářství nebo míst se zbytky postřiků. U alergiků a citlivých osob platí opatrnost, protože jedlý neznamená vhodný pro každého.
Je afrikán jedovatý pro člověka nebo zvířata?
Afrikán není běžně považovaný za prudce jedovatý, ale není vhodné ho neomezeně jíst ani dávat zvířatům.
U lidí může vadit pyl, silice nebo kontakt s rostlinou, zejména při citlivé pokožce. U psů a koček bych nenechával okusování bez kontroly, protože aromatické rostliny jim mohou podráždit trávení. Nejrozumnější je brát afrikán jako okrasnou a případně střídmě jedlou rostlinu, ne jako krmivo nebo domácí lék.
Pomáhají afrikány proti slimákům?
Afrikány proti slimákům samy o sobě spolehlivě nefungují; mladé sazenice jim naopak často chutnají.
To je časté zklamání. Lidé čekají, že výrazná vůně slimáky odradí, ale v praxi slimáci mladé afrikány běžně okusují. Silnější rostliny poškození snášejí lépe. Pokud máte zahradu plnou slimáků, chraňte výsadbu hned po vysazení, odstraňujte úkryty, kontrolujte záhon večer a nespoléhejte jen na aksamitník.
Odpuzují afrikány škůdce?
Afrikány mohou pomáhat proti některým škůdcům, hlavně v půdě, ale nejsou univerzální ochrana celé zahrady.
Nejčastěji se zmiňuje vliv některých aksamitníků na půdní háďátka. V běžné zahradě ale záleží na druhu, množství rostlin, délce pěstování a stavu půdy. Afrikán berte jako součást pestré výsadby, ne jako náhradu střídání plodin, zdravé půdy a pravidelné kontroly.
Ve svém příspěvku KAKI TOMEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek Rosa.
Potreboval bych radu.Unas je nadmorska vyska 450m.Ve skleniku mam asi 5let Kaki Tomel.Chci ho presadit ven,Nevim jesli bych udelal spravnou vec.Uz pekne rodi,ale sklenik se zda nejak malej a to je vysoky 4m.Predem dekuji za radu s pozdravem Zdenek Rosa.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.
Nejdříve je třeba zjistit, který z tomelů máte. Pokud by to byl nejoblíbenější tomel japonský, tak ten se v našich podmínkách dá pěstovat venku, jen když je naroubován na podnož tomelu viržinského nebo tomelu obecného. Jinak tomel japonský není schopen přežít teplotu klesající pod nulu. Takže, jestli nemáte tomel viržinský, někdy nazýván jako tomel americký, tak budete muset zůstat stále ve skleníku. Strom můžete upravit střihem, aby se vám tam vešel. Střih se provádí jako u jabloní během vegetačního klidu. V příloze je obrázek, na kterém je vidět, jak vypadají stromy po sestřihu.
FAQ – puklice na bobkovém listu, babské rady a záchrana rostliny
Jak se nejrychleji zbavit puklic na bobkovém listu?
Puklice na bobkovém listu nejrychleji omezíte izolací rostliny, ručním setřením štítků a opakováním zásahu po týdnu.
Nejdřív odstraňte viditelné puklice vatovou tyčinkou s lihem nebo hadříkem s mýdlovou vodou. Potom omyjte medovici, odstřihněte silně napadené listy a rostlinu nechte v karanténě. Jedno ošetření nestačí, protože část mladých stadií přehlédnete. Za 7 až 10 dní udělejte druhou kontrolu a zásah zopakujte.
Fungují babské rady na puklice opravdu?
Babské rady na puklice fungují hlavně při slabém napadení, kdy je škůdců málo a dají se ručně odstranit.
Největší smysl má líh na vatovou tyčinku, mýdlová voda na medovici a slabý olejový postřik. Česnekový výluh berte spíš jako doplněk, ne jako hlavní řešení. Pokud je bobkový list celý lepivý, má černý povlak a puklice jsou na většině výhonů, domácí rady samy obvykle nestačí.
Můžu bobkový list po puklicích používat do vaření?
Bobkový list po puklicích bych používal jen tehdy, pokud nebyl chemicky ošetřený a listy jsou zdravé a čisté.
Listy s medovicí, černým povlakem nebo přímým výskytem puklic do jídla raději nedávejte. Po domácím mýdlovo-olejovém ošetření je také lepší počkat na nové zdravé přírůstky. Po chemickém přípravku se vždy řiďte etiketou. U jedlých listů je opatrnost důležitější než snaha zachránit každou sklizeň.
Proč se puklice na bobkovém listu pořád vrací?
Puklice se vrací hlavně tehdy, když zůstaly schované na výhonech nebo má bobkový list špatné zimoviště.
Nejčastější příčina je teplý suchý vzduch, málo světla a nedostatečná kontrola po prvním zásahu. Dospělé puklice chrání štít a mladá stadia jsou snadno přehlédnutelná. Pokud rostlinu jen omyjete a vrátíte k radiátoru, problém se obnoví. Změna podmínek zimování je proto stejně důležitá jako samotné hubení.
Pomůže na puklice obyčejná mýdlová voda?
Mýdlová voda na puklice pomůže hlavně s medovicí a menším napadením, ale silné puklice sama spolehlivě nezlikviduje.
Mýdlová voda naruší lepivý povrch listů, odstraní část nečistot a usnadní ruční setření škůdců. U dospělých puklic ale často nestačí, protože jsou chráněné pevným štítkem. Nejlépe funguje jako součást postupu: nejdřív mechanické odstranění, potom omytí a za týden kontrola. Bez opakování bývá výsledek krátkodobý.
Je líh na puklice bezpečný pro bobkový list?
Líh na puklice může být účinný, pokud ho používáte bodově na štítky, ne jako plošné polévání celé rostliny.
Vatovou tyčinku lehce namočte do lihu a potřete přímo puklici. Potom ji setřete.
Čmelín nefunguje nejčastěji kvůli špatnému umístění nebo načasování. Proč čmelín nefunguje je nejčastější problém.
Pokud je čmelín na přímém slunci, ve větru nebo připravený pozdě, čmeláci ho ignorují. Funkční čmelín musí být v polostínu a připravený brzy na jaře. Řešení je změnit místo a načasování. Bez těchto úprav se čmeláci většinou nikdy nenastěhují.
Jak přilákat čmeláky do čmelínu opravdu spolehlivě?
Čmeláky přilákáte do čmelína pouze v době, kdy královna hledá hnízdo. Jak přilákat čmeláky závisí na správném čase.
Největší šance je v březnu a dubnu. Čmeláci hledají hnízdo jen krátké období. Pokud ho propásnete, čmelín zůstane prázdný. Pomáhá také přirozené prostředí a klid. Kombinace času a místa rozhoduje o úspěchu.
Kdy je nejlepší čas umístit čmelín na zahradu?
Čmelín je nutné umístit ven brzy na jaře. Kdy umístit čmelín je zásadní otázka.
Ideální je období březen až začátek dubna. Pozdější instalace výrazně snižuje šanci na osídlení. Čmeláčí královny hledají hnízdo jen krátce. Pokud čmelín není připravený včas, sezóna je ztracená.
Jak hluboko dát čmelín do země?
Čmelín by měl být mírně zapuštěný nebo umístěný těsně nad zemí. Jak hluboko čmelín ovlivňuje podmínky.
Příliš hluboké umístění může způsobit vlhkost, zatímco příliš vysoko je nepřirozené. Ideální řešení je lehké zapuštění nebo stabilní umístění na povrchu. Důležité je suché prostředí a ochrana před deštěm.
Jak poznat, že se čmeláci nastěhovali?
Obsazený čmelín poznáte podle pravidelného pohybu čmeláků u vstupu. Jak poznat čmeláky je jednoduché.
Uvidíte čmeláky, kteří létají dovnitř a ven. Aktivita bývá postupně silnější. Pokud je čmelín prázdný, žádný pohyb neuvidíte. Pozorování zvenku stačí – není nutné čmelín otevírat.
Proč čmeláci čmelín opustí?
Čmeláci opouštějí čmelín kvůli špatným podmínkám nebo rušení. Proč čmeláci odejdou je častý problém.
Nejčastější příčinou je přehřívání, vlhkost nebo zásahy člověka. Rušení hnízda může způsobit okamžité opuštění. Řešení je minimalizovat zásahy a zajistit stabilní prostředí.
Jaký vstupní otvor je nejlepší?
Vstup musí být úzký a chráněný. Vstup čmelín je kritický prvek.
Příliš velký otvor čmeláky odrazuje a zvyšuje riziko predátorů. Správný vstup simuluje přirozený tunel. Tohle rozhoduje, jestli čmeláci čmelín přijmou.
Jak dlouho žijí čmeláci v čmelínu?
Čmeláci žijí v čmelínu jednu sezónu. Jak dlouho žijí čmeláci závisí na cyklu.
Na konci léta kolonie zaniká a přežívají jen nové královny. Každý rok se proces opakuje. Čmelín může sloužit opakovaně, pokud je správně postavený.
Je potřeba čmeláky krmit?
Čmeláky není nutné krmit, pokud mají dostatek květů.
