Smetenec je umělý roj – včelař odebere z několika včelstev patřičné množství včel (± 2 kg), ke kterým přidá oplozenou matku. Smetenec v novém (zavřeném) úlu se umístí na pár dní do sklepa a krmí se. Včely se stmelí, začnou stavět nové plásty, matka začne klást vajíčka. Tvorba smetence je značně pracný způsob množení včelstev, ale ve specifických případech (ozdravění včelstva aj.) je velmi účinný.
Smetenec
Smetence, také někdy nazývané jako pakety, se moc v naší republice neujaly, nemají u nás tradici. Výhodou smetenců je skutečnost, že je možné je použít pro každou rámkovou míru. Smetenec je potřeba nejprve usadit, včely si musí vystavět nové plásty a první plod se začne líhnout nejdříve za 21 dní.
V průběhu měsíce července si můžete snadno rozšířit stav včelstev na svém včelíně právě formou smetence. Je několik způsobu, jak to lze provést, ale především musíte mít k tomuto účelu kladoucí matku.
Smetenec lze udělat tak, že z několika úlů smetete do rojáku za pomoci smyku alespoň 0,5 kg včel. Do rojáku následně pověsíte v uzavřené klícce matku a roják na několik hodin odložíte do studené místnosti. Smetenec musíte trochu pokrmit alespoň medocukrovým těstem. Nachystáte si nový úl a na něj položíte další prázdný nástavek. Po několika hodinách smetenec vysypete do úlu a matku v uzavřené klícce pověsíte mezi rámky. Za dva až tři dny ji uvolníte přes medocukrové těsto.
K usazení smetence lze také použít narkotizační prostředek Apinar. Smetenec tak nemusíte vůbec ukládat do studené místnosti – včely v rojáku mírně narkotizujte, a když přestanou hučet, můžete je přímo vysypat do úlu. V tomto případě lze matku přidat takzvaně naostro vhozením mezi včely. Místo Apinaru můžete také použít Ledek 30.
Mnoho včelařů se snaží zlepšit svůj chov objednáním matek od známých chovatelů nebo rozmnožovacích chovů. Po dodání pak mnozí řeší dilema, jak novou matku přidat. Mezi časté jevy totiž patří neúspěch při přidání, což znamená nejen finanční ztrátu, ale i další komplikace při nápravě osiřelého včelstva. V podstatě nejde jen o přidání matky, ale o vytvoření nového včelstva, kterým můžeme rozšířit svůj stav nebo jím nahradit ta včelstva, která nevyhovují našim chovatelským požadavkům.
Matka zaslaná od nějakého chovatele byla na cestě v obálce přibližně dva dny. I když má v klícce doprovodné včely, není to pro ni vůbec přirozené prostředí. Pouze s několika včelami musela vzdorovat různým nepříznivým vlivům. Vyzvednete-li si matku z pošty, je důležité, aby se zklidnila. Proto ji i s osazenstvem dejte na zastíněné a teplé místo, kde není průvan. V žádném případě ji nevystavujte slunečním paprskům. Dejte také pozor, abyste ji nedali na místo, které navštěvují rádi mravenci. Nezapomeňme přejet po klícce ve vodě namočeným prstem. Toto můžete opakovat několikrát, zvláště když se rozhodnete pracovat až příští den.
Následující den od dodání včely vytvořte umělý roj smetením cca 1,5–2,5 kg včel všech kategorií do dobře větraného rojáčku. Na 1 kg musíte smést včely z cca sedmi plástů 39 x 24 cm. Je v podstatě zcela lhostejné, zda
V naší poradně s názvem ZKVAŠENÝ MED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel J.Hrdličková.
Zapomenuté 1 kg medu skladované při pokojové teplotě mi ve sklenici zkvasilo.
Ráda bych se dověděla, jak je to možné a jestli se dá z medu ještě něco udělat, kromě vyhození.
Med není hořký nebo nakyslý, ale nechutná medově.
Děkuji všem ochotným za odpověď.
Hrdličková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Pravý včelí med nikdy nezkvasí. Zkvasit může jen med, do kterého byly přidány různé příměsi, jako například cukr, špinavá voda nebo další levné náhražky, kterými se med pančuje, aby ho bylo víc za míň peněz. Zkvašený med již není možné bezpečně použít a ani ho vrátit do původního stavu. Kupte si raději med čerstvý nejlépe přímo od včelaře.
Připravujete-li smetenec, vždy nejdříve včelstvo, z něhož chcete včely odebírat, pozorně prohlédněte a vyhledejte matku. Pozor na tiché výměny – ve včelstvu mohou být matky dvě! Smetejte až po odložení plástu s matkou stranou, popřípadě ještě po jejím zajištění poklopkou. Smetat můžete i z více včelstev (viz výše). Z rojáku, do něhož smetáte, nechte odletět létavky. Matku dejte do přidávací klícky, nejlépe trubičkové z drátěného pletiva, a naplno uzavřete. Klícka musí viset pod strůpkem rojáku.
Smetenec vězněte zpravidla 2 dni a 2 noci. Během věznění dojde ke stmelení včel a utužení kontaktu s matkou. Po celou dobu včely krmte.
Při usazování do úlu vkládejte matku v klícce –pevný uzávěr však nahraďte těstem nebo mezistěnou. Je to jistější, než ji vypouštět mezi včely vbíhající do úlu, kdy může vzlétnout nebo spadnout do trávy a ztratit se.
Smetenec má v červnu vážit alespoň 2 kg, v červenci 2,5–3 kg. Nedejte se mýlit množstvím včel! Ještě v podletí se smetenec může jevit jako silné nebo alespoň střední včelstvo a na jaře vyzimujete slabý roj. Rozhodující pro přezimování je množství plodu.
Dojde-li ke ztrátě matky, smetenec přestane stavět. Není vhodné jej napravovat přidáním druhé matky. Raději jej přes noviny a medník spojte s jiným včelstvem.
Ve svém příspěvku VCELI RAMKY NA STUDENOU,NEBO TEPLOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka Rendl.
Jaké postavení rámků je lepší pro včelky, studené či teplé? Mám miru rámků 39-24, což asi není podstatné.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal Vinš.
Postavení rámku v úle se stanovuje oproti česnu. Rozeznáváme dva druhy a to studenou (podélnou) nebo teplou (příčnou) stavbu. Pro co se rozhodnout je věc názorů, každý včelař na to má svůj pohled a opodstatnění. Zde bych to viděl hlavně, na jakém stanovišti jsou umístěny úly, klimatických podmínkách a z jaké strany převážně vane vítr. Pokud jsou úly chráněné volil bych studenou (podélnou) stavbu, zda-li ale směrem od česna vane často vítr nebo jsou úly ve vyšší nadmořské výšce, tak bych volil teplou (příčnou) stavbu. Toto ovšem nese určité riziko, že včely v zimním chomáči se drží blíže k česnu z důvodu čerstvého vzduchu a může dojít k vyhladovění, protože včely nevyužijí zásoby umístěné v zadní části nástavku. Osobně využívám teplou stavbu.
Jedná se o produkt živočišného původu. Včelí jed je čirá, bezbarvá tekutina s charakteristickou dráždivou aromatickou vůní a hořkokyselou chutí. Jed vzniká v těle samic včely medonosné jako sekret jedové žlázy, což je trubicovitá, 10 až 25 mm dlouhá, vidlicovitě zakončená žláza, která začíná produkovat jed ihned, jakmile se včela vylíhne. Žláza ústí do jedového váčku, ve kterém se jed shromažďuje. Existuje několik faktorů, které ovlivňují množství a kvalitu včelího jedu. K nejvýznamnějším patří stáří včely (16.–18. den života je dělnice fyziologicky nejzdatnější, stává se strážkyní a střeží česno, otvor do úlu, proti nepřátelům), dále bílkoviny v potravě (nedostatek bílkovin vede k malé produkci jedu a naopak) a druh včely (útočné bodavé včely versus mírné neútočné včely). Jako další faktory působí také klimatické podmínky a roční období.
Jedová žláza i jedový váček jsou součástí komplexu označovaného jako žihadlový aparát. Samotné žihadlo je chitinový mechanismus se 2 bodly opatřenými 7–12 vratizoubky, které zapříčiňují, že se žihadlo lehce zachytí v lidské kůži nebo jiném měkkém materiálu. Obě bodla se po vpichu do kůže střídavě pohybují a tak pronikají hlouběji do rány a dál do ní vstřikují jed. Často dochází u včely k vytržení celého žihadlového aparátu i s jedovou žlázou, jedovým váčkem a 10. nervovým gangliem, které aparát inervuje, což vede k tomu, že pokud se žihadlo z rány ihned nevytáhne, jed je i nadále pumpován do rány.
Včelí jed je čirá tekutina aromatické vůně, hořkokyselé chuti a skládá se z proteinů, enzymů, aminokyselin, cukrů, bionaminů, lipidů, těkavých látek i minerálních látek (měď, sodík, hořčík, vápník, fosfor, síra).
Včelí jed je pro lidský organismus toxický, zejména neurotoxický, protože brání šíření nervových impulzů. Při bodnutí včelou bychom měli rozlišovat místní toxoalergickou reakci zdravých osob a celkovou anafylaktickou a alergickou reakci přecitlivělých jedinců. Při místní toxoalergické reakci se v místě vpichu objeví zarudnutí, svědění a otok. Reakce anafylaktické a alergické jsou však mnohem vážnější a mohou vést až k úmrtí. K účinkům včelího jedu řadíme účinky baktericidní, hemolytické, hemorrhagické, místně znecitlivující, protizánětlivé a účinky snižující krevní tlak.
Mezi nejčastější formy uplatnění včelího jedu patří aplikace přirozeného žihadla, podkožní injekce, inhalace, tablety, elektroforéza nebo masti.
Ke zdravotním problémům, při kterých může být včelí jed indikován, řadíme: revmatické onemocnění svalů, revmatické onemocnění kloubů, ischias, zánět kloubů, otoky při podvrtnutí kotníku bérce, zranění šlach, vysoký krevní tlak a choroby s ním spojené, krevní sraženiny, kornat
Především nákaza moru včelího plodu se šíří téměř výhradně kontaminovanými plásty, úly a vyloupením hroutících se včelstev v důsledku této choroby. Přenos pomocí smetenců představuje spíše hypotetickou možnost.
Také problém s varroázou se dá u smetenců řešit poměrně jednoduše. Po usazení smetence má chovatel devět dní na efektivní ošetření. V období, kdy ve včelstvech není žádný zavíčkovaný plod, je účinnost ošetření vysoká. Pro bio provozy se přímo nabízí použití kyseliny mléčné.
V naší poradně s názvem JAK SE ZBAVIT MUCHNIČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Jak je možno zbavit se muchniček na zahradě ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Muchničky jsou svízel, bohužel. Koušou a přenášejí vážná onemocnění. Jejich akční rádius je 40 až 60 km od jejich hnízdiště. Nedá se jich zbavit chemickým postřikem, protože po usmrcení přiletí další a další. K jejich omezení se dají použít žluté lepové desky rozmístěné ve volném prostoru, ale účinné jsou jen trochu, protože neustále přilétavají nové. Proto nejúčinnější ochranou proti muchničkám je repelent a textilní ochrana těla vhodným oděvem. Jaké repelenty poskytují nejlepší ochranu proti kousavým mouchám? Produkty, které obsahují účinnou složku ethyl butylacetylaminopropionate (IR3535), DEET (N , N -diethyl- meta -toluamide), nebo picaridin, tak ty jsou nejúčinnější. Ale i tak neodradí všechny kousavé mouchy. Vzhledem k této omezené účinnosti repelentů vyžaduje ochrana proti kousavým mouchám přijetí dalších opatření, jako je vyhýbání se oblastem obývanými muškami, vyhýbání se dobám nejsilnějšího kousání a nošení lehkého oblečení, včetně košil s dlouhým rukávem, dlouhých kalhot a čepice. Pokud jsou černé mušky četné a není-li možné se před nimi ukrýt, může ochranu poskytnout síť, která zakrývá hlavu, stejně jako „včelí kapuce“ používana včelaři.
Jedná se o nejcennější a nejvzácnější včelí produkt, který má vliv na výkonnost člověka, působí proti vzniku civilizačních chorob, blahodárně ovlivňuje nervový a hormonální systém, zpomaluje procesy stárnutí a pozitivně působí na prodlužování a kvalitu života, má výraznou antibiotickou schopnost.
Včelí mateří kašička je výjimečná potrava, která významně podporuje dobré zdraví. Obsahuje vitamíny A, C, D a E a celý komplex vitamínů B, aminokyseliny, minerály a kyselinu nukleovou, která napomáhá buněčné regeneraci. Působí jako přírodní afrodiziakum, podporuje plodnost, imunitní systém a duševní pohodu. Mateří kašička je hustá, mléčná látka produkována včelími dělnicemi jako výživa včelí královny. Mateří kašičkou krmí včely jednak svá vývojová stadia – larvy, jednak matku po celou dobu jejího života. Tato exkluzivní potrava umožňuje včelí královně během jejího vysoce produktivního života naklást až tři tisíce vajíček denně. Včelí dělnice, které se živí obyčejným medem, žijí jen čtyři až šest týdnů, zatímco královny průměrně šest let. Hlavní ingrediencí je vitamín B5 (kyselina pantotenová), jedna z nejdůležitějších složek našeho organismu. Její deficit zapříčiňuje vyčerpanost, bolení hlavy, infekce horních dýchacích cest, citlivost na inzulin, nespavost, nevolnost a poruchy nervového systému.
Mateří kašička se získává z matečníků (buněk), ve kterých se vyvíjí budoucí matka. Ty vytváří včelstvo, které je bezmatečné, má starou matku nebo se bude rojit. Včelař tedy odstraní matku a do matečníkových misek (základ budoucí buňky pro matku) přenese jednodenní larvy. Včelstvo pocítí osiřelost a pochopí, že musí začít vychovávat novou matku – jinak by zahynulo. Přednostně se ujme larev v matečníkových miskách, protože mají větší průměr, stejně jako přirozené rojové matečníky. Najednou zvládne vychovávat i 40 budoucích matek. Včelstvo se tím jistí proti případným ztrátám. Matka se líhne ze stejného vajíčka jako dělnice (rozdíl je pouze v potravě). Larva budoucí matky dostává nadbytek mateří kašičky po celé larvální stadium. Nejvíce je kašičky v matečníku čtvrtý den po narození larvičky. V tu dobu mateří kašičku včelař odstraní a lžičkou či odsávačkou odebere, z jednoho matečníku získá cca 200 mg.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….
Někdy se také říká pakety. V našich krajích se takto prodávají včelstva jen minimálně. Jde vlastně o umělý roj s rozkladenou matkou v klícce. Po převozu je možné jej usadit jako přírodní roj. Odpadá potřeba měnit matku. Smetenec v novém (zavřeném) úlu se dá na pár dní do sklepa a krmí se. Včely se stmelí, začnou stavět nové plásty, matka začne klást vajíčka. I tvorba smetence představuje značně pracný způsob množení včelstev, ale ve specifických případech (ozdravění včelstva) velmi účinný.
V naší poradně s názvem ODBORNÍK NA VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Štiaková.
Dobrý den, prosím o radu ohledně vinné révy. Mám tedy jen jedinou hlavu :-) , žiju na Valašsku (Halenkov) a podmínky zde nemám dobré. Půda nepropustná , těžká, jižní svah .... Nicméně v loňském roce jsem měla nádhernou úrodu, ale o celou jsem přišla díky mouchám.
Neuvěřitelné množství much, včel, vos a všelijaké jiné havěti mi denodenně napadaly hrozny. Dávala jsem různé lapače a stovky much pochytala, ale bez valného úspěch zachránit hrozny. Prosím, abych předešla letos něčemu podobnému, jak hrozna ochránit ?
Děkuji za ochotu
Ivana Štiaková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste kolem rostliny vytvořit ohrádku ze světlo propustné textilie. Třeba pomocí latěk, na které ji přehodíte. Okraje pak upevněte dole zeminou a dobře ukotvěte šňůrami do stran, podobně jako stan. Dovnitř dejte lapač. Takto bude moci k rostlině pronikat dostatek světla, vody a vzduchu při současném zabránění přístupu hmyzu. Při údržbě rostlinu odkryjte.
Jedná se o produkt živočišného původu, který vzniká jako sekret voskotvorných (voskových) žlázek po přestavbě medu a pylu v trávicím ústrojí včely a poté je vylučován na povrch včelího těla voskotvornými (voskovými) zrcátky. Voskotvorné žlázky a vosková zrcátka jsou na těle včely umístěny na 3.–6. článku zadečku. Včelí matka a trubci tyto žlázky ani zrcátka nemají. Vosková zrcátka jsou proděravěna množstvím velmi drobných otvůrků, jimiž se na povrch včelího těla dostává vosk, který následně tuhne v malé šupinky. Tyto šupinky včela sbírá kartáčky třetího páru nohou, posunuje je ke kusadlům, kde je rozmělní na bílou hmotu, kterou mísí se sekrety zažívacího ústrojí. Vosk se stává vláčným a plastickým a včely jej používají na stavbu včelího díla (plásty). Uvádí se, že na 1 kg vosku včela spotřebuje 3,5 kg medu a 50 g pylu. Med slouží jako energie pro tvorbu vosku a pyl je důležitý pro správnou funkci voskotvorných žlázek. Zbarvení vosku je velmi rozmanité, čerstvý vosk, označovaný jako panenský vosk, ve kterém zatím nebyl odchován plod a nebyly v něm uloženy zásoby, je bílý až slabě nažloutlý, avšak postupně tmavne, což je způsobeno plodováním, svlékáním larev včelího plodu, ukládáním medných a pylových zásob.
Včelí vosk se skládá z uhlovodíků, esterů vyšších mastných kyselin, vyšších alkoholů, volných mastných kyselin, sterolů, vody, barviv a aromatických látek.
Účinky včelího vosku lze zmínit jeho mírně antioxidační, protizánětlivé a antivirové. Vyživuje pleť, zvláčňuje pokožku, můžeme jej použít jako náplast. Nejvíce se vosk využívá ve farmacii, kde najde své uplatnění při potahování léků nebo tablet, čímž prodlužuje dobu, po kterou se uvolňuje účinná látka, v kosmetice pak při výrobě emulzí, mastí, krémů, rtěnek, deodorantů, gelů, řasenek, vlasových přípravků a dalších výrobků se včelím voskem. Také v potravinářství nalezne své uplatnění, ačkoliv ne v takové míře jako dříve. Jako potravinový doplněk jej nalezneme pod číslem E901 a může sloužit jako leštidlo čokoládových figurek, bonbónů, na vymazání forem a podobně. V kuchyni lze využít vosk také na vymazání plechu při pečení. Velmi vhodné je žvýkání voskových víček z medných plástů, což je směs medu, vosku, pylu a propolisu, která působí proti onemocněním horních cest dýchacích, zánětu čelistních dutin, senné rýmě a mechanicky čistí zuby od zubního kamene. Mimo farmacii, kosmetiku a potravinářství se vosku využívá v průmyslových oblastech při zpracování kovů, v elektronice, při impregnaci a leštění dřeva nebo výrobě svíček.
Nákup včelího vosku se dá provést prostřednictvím internetových obchodů, pro inspiraci se můžete podívat zde. Včelí vosk se dá koupit i u některých včelařů, vždy je třeba si dopředu rozmyslet, o jaký vosk budete mít zájem.
V naší poradně s názvem NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.
Prosím o radu,
pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Když na plodech ostružin vznikají červená místa, která nedozrávají a plody mají více či méně kyselou chuť, tak škůdcem je skutečně roztočík malinový. Roztočík malinový ve velkém množství saje šťávu z dužiny plodů a tím brání jejich dozrávání. Roztočík cestuje po ostružinových výhonech a až do doby květu jej můžeme likvidovat insekticidy. V zahraničí je povolen přípravek Decis EW 50 v koncentraci 0,01 %. U nás je povolený přípravek Sumithion super, který je určen na podobného roztočíka jahodníkového, ale na malinového působí taky. První postřik se provádí již při délce výhonů 20 cm a v případě potřeby se opakuje ve 14-ti denních intervalech. Je velmi důležité důkladné postříkání výhonů ze všech stran, aby byly úplně celé pokryty roztokem.
Plody napadené roztočíkem nekonzumujte, ale oplodí odstřihněte a spalte. Jako preventivní opatření doporučuji vytvořit dostatečnou vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami, aby roztočík nemohl přelézat z jedné na druhou. Také je vhodné zjara provést postřik rostlin i okolí sirnatými prostředky například Sulka.
Leštěnka na dřevěný nábytek z včelího vosku je bezpečný, přírodní a příjemný krémový produkt. Budete ho s chutí používat, když budete chtít vdechnout nový život svému dřevěnému nábytku, krájecím prkénkům, dekoracím z naplaveného dřeva a neopracovanému dřevu.
Jde o jednoduchý návod na leštěnku nábytku z včelího vosku. S několika organickými ingrediencemi se budete moci jednou provždy zbavit toxických chemikálií.
Pokud máte dřevěné povrchy, které potřebují trochu péče, tato jednoduchá domácí leštěnka na nábytek se snadno vyrábí a zanechá dřevo svěží po dlouhou dobu
Materiál na výrobu
1 díl žlutého včelího vosku.
2 díly ricinového oleje. Organický ricinový olej dodá včelímu vosku krémovou konzistenci a snadno se nanáší na dřevěné povrchy. Je také přírodním zdrojem mastných kyselin, které vyživují a hydratují pokožku hlavy a podporují zdravé vlasy. Zbytky tedy můžete použít pro svou kosmetiku.
1 díl olivového oleje, můžete použít i jojobový.
20 kapek esenciálního oleje z citronely. Můžete použít citronový olej, pokud ho máte doma.
Plechovka od velké svíčky. Měla jsem doma prázdnou plechovku od koření a pro tento recept se perfektně hodila.
Postup
Nalijte olivový a ricinový olej do žáruvzdorného hrnce s dvojitým dnem.
Rozpusťte včelí vosk.
Použil jsem vysoký oheň, protože včelí vosk má teplotu tání těsně pod 65 °C.
Také můžete nalít vodu a přivést ji k varu ve větším hrnci. Jakmile se voda vaří, můžete menší hrnec se směsí oleje a vosku umístit do horké vody. Ale dejte pozor na stříkance vroucí vody – nesmí se dostat k včelímu vosku a ostatním ingrediencím.
Dřevěnou tyčí míchejte směs, dokud nezmizí všechny pevné časti a vše se nerozpustí.
Bude to vypadat, jako by se to vařilo. Je to horké! Buďte opatrní!
Přidejte citronelový nebo citronový esenciální olej.
Promíchejte, aby se vše spojilo.
Nalijte směs do nádoby a umístěte ji na místo, kde se jí nikdo nedotkne. Nechte ji několik hodin vychladnout.
Díky malému množství citronelového nebo citronového esenciálního oleje voní toto leštidlo na nábytek svěže, čistě a jarně. Svěžest jarního úklidu si tak můžete užít v celém domě.
Odpovědi na vaše otázky
Jak aplikovat leštidlo na nábytek z včelího vosku na dřevo?
Očistěte dřevo, abyste se ujistili, že na něm nejsou žádné zbytky oleje a prachu. Pokud používáte leštidlo k oživení nového nábytku, můžete zvážit použití ředidla na barvy. Ujistěte se však, že ředidlo nebo jiné chemikálie používáte v dobře větraném prostoru.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Mám dotaz,mohou se orchideje sprchovat celé? Někdo je sprchuje a někdo říká že když se dostane voda na květy a do srdíčka,orchidej uhyne,mám 40 Phalaenopsis a již delší dobu mi nekvetou,přitom jsou bohaté listama a krásně silné.Co mám udělat aby se rozkvetli? Dana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když orchidej bohatě roste se silnými listy, tak má od vás dostatek hnojiva a proto se ji nechce kvést. Když ji dáte na pár měsíců hnojivovou dietu (úplně přestat hnojit), tak se lekne, že nepřežije a rychle nasadí na květ, aby stačila vytvořit semena pro nové rostlinky, které zajistí přečkání doby nedostatku živin. Sprchování květů není vyloučeno, ale nehodí se, aby v květu zůstávala voda, protože se zde spojí s usazeným domácím prachem a tato směs pak zahnívá a může to zničit celý květ.
Jedná se o produkt živočišného původu. Důležitým zdrojem potravy ve včelstvu je krmná šťáva, kterou je také mateří kašička. Tato krmná šťáva se tvoří v hltanových žlázách včelích dělnic – kojiček. Tyto žlázy jsou uloženy v hlavě dělnic. Produkují sekret, který je bohatý na proteiny. Mimo to je krmná šťáva dále dělnicemi obohacována také o výměšek kusadlových žláz, který má spíše tukovou povahu. Rozlišujeme dva typy krmné kaše: dělničí a mateří kašičku. Larva budoucí včelí matky je krmena mateří kašičkou, což je krmná kaše tvořená sekretem hltanových a kusadlových žláz v poměru 1 : 1, podávaná celé larvální období. V dospělosti zajišťuje krmení matky mateří kašičkou skupinka 8 až 16 včel, které se nazývají kojičky. Rozdílná kvalita a složení dělničí a mateří kašičky má vliv na vývojové, morfologické a věkové rozdíly mezi včelí dělnicí a matkou (dělničí je v poměru 3 : 1, mateří je v poměru 1 : 1).
Základem pro tvorbu mateří kašičky je pyl, z něhož se během trávení vytvoří látky jako proteiny, aminokyseliny, tuky, nukleotidy, vitamíny a cukry, které se hemolymfou včelích dělnic transportují do hltanových žláz a stávají se nezbytnou složkou mateří kašičky. Ta má bílou až nažloutlou barvu, vůně je kořeněná až štiplavá.
Mateří kašička se skládá z vody, cukrů (monosacharidy, disacharidy, trisacharidy), proteinů, lipidů (mastné kyseliny, steroly, tuky), minerálních látek (draslík, vápník, sodík, zinek, železo, měď, mangan, hliník, křemík, fluor, síra), vitamínů (A, B, C, D, E) a dalších látek (fosfáty).
Mateří kašičku můžeme konzumovat přímo v nativní formě. V tomto případě se kaše uchovává v injekčních stříkačkách v lednici. Dále se užívá lyofilizovaná mateří kašička, která projde procesem lyofilizace, kdy se hluboce zmrazí a následně suší. Takto vznikne bílý až nažloutlý prášek, který se stává součástí ampulí, pilulek, dražé a dalších přípravků s mateří kašičkou. Mateří kašičku lze také mísit s medem, současně můžeme přidat i propolis nebo pyl. Účinky mateří kašičky jsou antibiotické, protizánětlivé, antivirové, antimykotické, stimulující, celkově regenerační. Mateří kašička může být podávána také ženám v klimakteriu, kdy vyrovnává hladinu ženských hormonů a zmírňuje doprovodné potíže. Podobně působí také u potíží s prostatou u mužů. Regeneruje pokožku, má vliv na kožní jizvy, kožní vředy, lze ji použít při léčbě trudovitosti obličeje, ekzémů, akné i lupénky (kombinace s propolisem). Působí proti senescenci (stárnutí). Využívá se k léčbě psychoneuróz, paranoie, nervového vypětí, stavů po mozkových příhodách, nedokrevnosti mozku, degenerativních onemocněních mozkové tkáně, epilepsie, deprese a duševních otřesů, obrny
V naší poradně s názvem DRACENA SKVRNY NA LISTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Štěpánková.
Dobrý večer, dostala jsem od maminky v srpnu dracenu. Na listech se tvoří žluté a hnědé skvrny. Zalévám 1 x týdně, občas rosím listy, nevíte prosím, čím to může být? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Příčina těchto skvrnek na draceně může být slunce. Vypadá to, jako by byly listy vypálené od sluníčka. To se může stát například, když je rostlina blízko u okna, na které zaprší a pak po dešti vysvitne slunko. Kapičky, které zůstanou na skle, můžou vytvořit malé optické čočky koncentrující sluneční svit na jedno místo, v tomto případě na list. Podle ostatních listů je vidět, že se rostlině u vás daří, možná ji trochu přelíváte. Nechte ji občas zcela vyschnout.
Po šatně touží spousta lidí, muži i ženy si chtějí mít kam přehledně uskladnit své oblečení, problém ale je, když žijí v „paneláku“. Panelákový byt má totiž velmi omezený prostor, který někdy stěží stačí pro život jeho majitelů. Takoví lidé pak sice po šatně touží, ale považují její vybudování v jejich bytě za nereálné. Obvykle pak argumentují tím, že sami se tam stěží vejdou, natož aby tam dokázali vytvořit šatnu. Ale ani lidé žijící v panelákovém bytě nemusí klesat na mysli, dnes už se dají vytvořit i šatny vhodné do nevelkých bytů. Samozřejmě se nedá očekávat, že taková šatna bude velká, velikost šatny vychází z prostoru, který je staviteli k dispozici, takže vznikne malá šatna často tvořená vestavěnými skříněmi, aby nezabírala tolik prostoru. Malá šatna v panelákovém bytě bývá obvykle součástí ložnice, případně největší místnosti v bytě. Málokdy se podaří ušetřit místnost pro stavbu šatny, samozřejmě je to ale možné.
Šatna jako samostatná místnost v bytě
Jak již bylo zmíněno, někdy se zadaří a „ušetří se“ místnost v bytě, která může sloužit jako šatna. Obvykle to nastává v okamžiku, kdy se mladí lidé stěhují do většího bytu, než potřebují, protože předpokládají, že z jednoho pokoje bude časem dětský pokojíček. Tak jim na začátku může zůstat dostatečný prostor pro zbudování samostatné šatny. Druhá varianta je přesně opačná, nastává právě v okamžiku, kdy děti opouštějí společné bydlení s rodiči a rodičům najednou zůstává po dětech prázdný pokoj, který se opět dá využít jako šatní prostor.
Nevýhodou takovéto šatny je to, že jako samostatný pokoj nemusí být spojená s ložnicí a může se do ní vcházet třeba z kuchyně, což není úplně praktické. V panelákovém bytě se pak těžko provádějí úpravy, které se týkají rozmístění místností.
Nevýhodou tohoto šatního prostoru je také to, že nemusí mít dlouhé trvání. Pokud šatna vznikla jako zaplnění prostoru předtím, než se majitelé rozhodnou mít dítě, tak se může stát, že si šatnu vybudují, zařídí a najednou zjistí, že ji musí zrušit. Což přináší různé komplikace, majitelé se musí vyrovnat s tím, že vybavení šatny již nepotřebují, že jejich práce byla zbytečná a zároveň si často najednou uvědomí, že s prostorem šatny si už zvykli počítat a používají ho třeba i jako uložiště dalších předmětů, které pak najednou po zrušení šatny nemají kam umístit. Proto je výhodnější vytvořit samostatnou šatnu v bytě až poté, co jste si absolutně jistí, že tuto místnost už nikdy nebudete na nic jiného potřebovat.
Vybavení šatny v bytě je v podstatě stejné jako u vybavení samostatné šatny v domě s tím rozdílem, že v panelákovém bytě se bude pravděpodob
V naší poradně s názvem JAK NA ODDĚLKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Mráz.
Zdravím,chtěl bych poradit jak co nejejdnoduším způsobem získat oddělek od nejlepšího včelsstva ve kterém mám matku letos už čtvrtým rokem (bílá)a včelstvo stále nejlepší co do rozvoje,výnosnosti,bez rojení atd.teď už si říkám,že už to dál matka nemůže zvládnout a vzhledem ke kvalitě tato včelstva musí rozšířit.Předesílám,že nemohu a ani neumím odchovat serii matečníků od nich a vytvořit oddělky .Děkuji za případné poučení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Rozdělení včelí kolonie znamená vzít silnou kolonii a udělat z ní dvě menší kolonie. Rozdělení včelstva je způsob, jak zvýšit počet osídlených úlů, aniž by bylo nutné čekat na roje, kterými by se úly přirozeně kolonizovaly. To pomáhá vyhnout se nejistotě přirozené kolonizace, zejména v situacích, kdy je nízká pravděpodobnost rojení. Rozdělení včel vždy znamená určité riziko poškození včel, takže by mělo být provedeno pouze tehdy, když je včelař ochoten toto riziko podstoupit a také včelař, který má dost úlů, aby to zvládl v případě neúspěchu.
Z praktického hlediska pro rozdělování včelstev je nejlepší používat nástavky s horní loučkou nebo Langstrothovy úly kvůli jejich standardním rozměrům. Tato standardizace umožňuje přesouvat plástve a včely z jednoho úlu do druhého.
Rozdělení by se mělo provádět pouze na silných úlech, které mají spoustu plodů (zapečetěné plody, mladé plody a vajíčka). Musíte vypozorovat čas, kdy jsou včely nejsilnější, kdy s největší pravděpodobností zakládají královské buňky. Základní myšlenkou je rozdělit mláďata a včely mezi dva úly a pak donutit ten bez královny, aby vytvořil novou. Včelí vajíčka jsou nezbytná pro to, aby rozdělená část kolonie, která byla ponechána bez královny, byla schopna vyrobit novou královnu, takže je nezbytné, aby byla v kolonii přítomna včelí vajíčka. Úspěch je nejpravděpodobnější, když jsou v kolonii již přítomny neuzavřené buňky královny, protože to znamená, že se přirozeně dělí (tj. chystají se rojit). Pokud nejsou přítomny žádné královské buňky, včely vytvoří novou královnu, pokud budou přítomna vajíčka.
K rozdělení včel budete potřebovat dva úly - aktivní (nebo rodičovský) úl a prázdný úl.
Někdy se povede, že v aktivní kolonii jsou přítomny buňky královny. To je zvláště dobré, protože aktivní kolonie již vytváří novou královnu a je připravena se přirozeně rozdělit. Pokud jsou již buňky královny přítomny, měla by se do nového úlu velmi pečlivě přenést alespoň jedna plástev s královnami. V aktivním úlu nahraďte každý odebraný rámek za nový. Pokud je to možné, měly by být horní laťky natřeny voskem, aby včely vytvořily nový plást ve správné poloze - jeden plást na jednu horní laťku. Vyplňte všechny prázdné prostory novými horními laťkami tak, aby byly oba úly kompletní, a znovu nasaďte víka. Přemístěte aktivní úl na nové stanoviště. Po určité době zkontrolujte, zda byla nová královna úspěšně odchována a snáší vejce. To může trvat až čtyři týdny.
Včelí vosk na dřevo je bezbarvý nátěr na interiérové dřevo, který v jednom výrobku jedinečným způsobem spojuje výhody přírodního oleje a včelího vosku. Jednoduchým postupem lze dosáhnout profesionálního, hedvábně lesklého povrchu dřeva. Nátěr zvýrazňuje strukturu dřeva, má dobrou odolnost vůči vodě. Natřený povrch dřeva je nenáchylný k zašpinění, odpuzuje vodu, je odolný proti oděru a příjemný na dotyk. Neprovádí se základní nátěr ani mezibroušení, nátěr neodprýskává, nepraská a neodlupuje se. Jednoduchým přetřením se může znovu renovovat.
Lehká emulze je určena pro ošetření dřevěného lakovaného, matného i lesklého nábytku, starožitností, dřevěných obkladů, dveří, podlah a dalších výrobků z masivu i dýhovaného dřeva a také proutěného nábytku a korku. Lze ji aplikovat jako lak. Vytváří pololesklý voskový film, který chrání povrch dřeva vůči otěru a mechanickému poškození. Vrstva vosku je paropropustná.
Skvělých výsledků dosahuje i při lakování dětského nábytku, dřevěných hraček a ložnic. Vyniká vysokou vydatností preparátu, cca 40 m2/kg, a naprostou nezávadností pro alergiky. Plochy ošetřené voskem ionizují vzduch, což příznivě působí na člověka a vnitřní mikroklima místnosti.
Vosk eliminuje působení geopatogenních zón. S úspěchem jej využívají renomované restaurátorské dílny hradů, zámků i muzeí, včetně památek chráněných UNESCO (Wawel, Ermitáž, Łańcut).
Je ideální pro nátěr veškerých dřevěných výrobků v interiéru z měkkého i tvrdého dřeva, z OSB desek a korku. Velmi vhodný je i pro nátěry nábytku, dveří, schodišť a ostatních dřevěných konstrukcí v interiéru: obkladů, podhledů, konstrukčních prvků krovů. Hodí se také pro povrchovou úpravu hraček a dětského nábytku. Je výborný jako leštěnka na nábytek, a to jak lakovaný, tak i nelakovaný. Snáší se s jakoukoliv původní povrchovou úpravou (lakem) ošetřovaného nábytku.
K mytí zašpiněných míst používejte mýdlový roztok. Případná silně zašpiněná místa můžete přebrousit jemným brusným papírem a opětovně natřít včelím voskem. Kraje přebroušeného místa rozleštíte hadříkem tak, že nebude vidět rozdíl mezi povrchem opravené plochy a původním nátěrem.
Včelí vosk jemně zesvětluje přírodní barevný odstín dřeva. Časem natřená plocha dřeva patinuje do krásného medově zlatého odstínu. U korkových povrchů, které mají zvlášť vysokou savost, je třeba pečlivě setřít případné přebytky a je nutné počítat s delší dobou schnutí (cca 24 hodin). Velmi dobře se osvědčilo ošetření starého lakovaného nábytku. Včelí vosk zaretušuje praskliny a odstínové odlišnosti.
Na nanášení vosku potřebujete jemnou ocelovou vlnu (k sehnání téměř všude). Vosk nejprve trochu nahřejete (stačí na pár minut položit na ústřední topení), a když získá vazkou strukturu, můžete jej nanášet.
Vosk brání přílišnému broušení dřeva vlnou a přitom se krásně dostává mezi vlákna. V zásadě platí, že čím více tlačíte, tím hlouběji se vosk dostane, takže zde není na škodu přidat trochu síly.
Ještě před zatuhnutím vyleštěte flanelovou utěrkou či prachovkou. Opět se nebojte trochu přitlačit. Po zatvrdnutí (asi za hodinku nebo dvě) můžete nanést další vrstvy. Ideální jsou aspoň tři vrstvy.
V naší poradně s názvem CLEMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bartková ludmila.
dobrý den,
potřebuji poradit,na clematisu se objevují rezavé listy málo kvete,ošetřuji talentem,stanoviště je snad v pořádku na sluníčku kořeny zastíněné,málo výhonů ,jak stříhat ,děkuji bartková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejspíše za to může plíseň klematisová (Calophoma clematidina). Neexistuje proti ní žádná chemická obrana. Jediné, co se dá v boji s touto chorobou udělat, je několik opatření.
1. Pokuste se vytvořit vhodné kořenové prostředí hlubokou kultivací a mulčováním a nebo přesaďte klematis na jiné místo.
2. Odstřihněte všechny hnědé špičky listů až na zdravou (nezbarvenou) tkáň a okamžitě zničte postižený materiál, abyste zabránil kontaminaci půdy. Během nákazy se mohou tvořit nové zdravé výhonky na úrovni terénu.
3. Dezinfikujte nástroje pro prořezávání, abyste zabránili šíření spór a zabránili přenosu infikovaného rostlinného a půdního materiálu do nové oblasti.
V současné době se pro povrchovou úpravu dřeva stále více používají oleje a vosky. Dřevo, respektive jeho povrch je napuštěn tekutým, případně pastovitým voskem, nebo přírodním (ale někdy i syntetickým) olejem s vhodnými vlastnostmi, který se vsákne do jeho struktury, a tak ho chrání proti vnějším vlivům.
Vosk časem trochu ztmavne, to není vůbec na závadu. A když se povrch trošku ušpiní, stačí jej oživit teplou mýdlovou vodou. Na více znečištěné povrchy použijte ocelovou vlnu namočenou v terpentýnu. Po tomto zásahu ale musíte nanést další vrstvu vosku.
Vosk nanášejte měkkým hadříkem, složeným do několika vrstev. Naberte vosk na hadřík a jemně ho kruhovými pohyby vetřete mezi vlákna. Podélnými pohyby pak povrch vyhlaďte. Ujistěte se, že vrstva vosku je na celém povrchu rovnoměrná.
Nechte povrch 15 minut zaschnout a pak nanášejte další vrstvy vosku pomocí jemné ocelové vlny. Pracujte po směru vláken. Na práci nespěchejte a každou vrstvu nechte přes noc zaschnout. Čtyři až pět vrstev by mělo stačit.
Chcete-li povrch s větším leskem, vyleštěte navoskovanou plochu měkkým hadříkem. Příliš netlačte, protože byste mohli porušit jednolitou vrstvu vosku.
Po navoskování se rozvine přirozená krása dřeva. Vosky na dřevo jsou k dispozici v tekuté či krémové podobě.
Oleje a vosky se jednoduše aplikují a jejich následná údržba je velmi snadná. Nátěry nepraskají, neodlupují se a neodprýskávají a uchovávají si přírodní elasticitu. Dřevo může dýchat, zmenšují se jeho tvarové změny vznikající vlivem vlhkosti. Vytváří se odolný povrch s výbornými vlastnostmi pro užívání. Již upravené povrchy lze znovu snadno naimpregnovat, případně přeleštit. Poškozené plochy je možné jednoduše opravit a vzniklé chyby zamaskovat. Velkou předností olejů a vosků je, že s trochou pečlivosti dosáhne skvělých výsledků a kvalitní povrchové úpravy i laik a domácí kutil.
Oleje a vosky se dnes používají pro povrchovou úpravu nábytku z masivního dřeva, podlah a obkladů, hraček, částí hudebních nástrojů, zahradního nábytku a i celých dřevostaveb. Jsou šetrné k životnímu prostředí při výrobě, použití i při likvidaci. Převážná většina surovin se získává z přírody – lněný olej, včelí vosk, carnauba – vosk, candelila – vosk, slunečnicový olej, sójový olej, olej z bodláku, případně terpentýn. U některých výrobků se pro zlepšení vlastností přidávají v malém množství i syntetické materiály.
Impregnace
Impregnace olejem je jedním z nejstarších způsobů povrchové úpravy a ochrany dřeva. Původně se používala pouze lněná fermež, získaná lisováním lněných semen, která za působení kyslíku vysychala. Dnes se olejové impregnace opět vrac
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Malinová.
máme samosprašnou mandloň a dělají se dírky na listech a na plodech klejotok.Co to může způsobovat a jak proti tomu zasáhnout ? Děkuji za odpověď. Jarmila
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejspíš půjde o suchou skvrnitost listů peckovin (Stigmina carpophila). Léčba není jednoduchá. Musí se začít na podzim, aby příští sezóna byla bez této plísně. Když se na konci října do začátku listopadu aplikuje síran zinečnatý v množství 2,5 gramu na jeden metr čtverečný na urychlení pádu listů, zabrání se tím pokračování nákazy. V opačném případě se na stromech může vytvořit vysoké množství spór této plísně, které následující jaro infikují listy. Na jaře se pak aplikují fungicidy jako prevence proti opakování nákazy. Důležité je aplikovat fungicidy jen, když je vlhké počasí, protože při častém stříkání hrozí vznik rezistence. Účinné fungicidy jsou ANTRE 70 WG, CUPROZIN PROGRESS, DEFENDER, DITHANE DG NEO-TEC, FUNGURAN PROGRESS, TALENT.
Dělení úlů by se mělo provádět na jaře nebo začátkem léta, kdy je kolonie silná a má dostatek zdrojů pro prosperitu nové kolonie. Toto načasování zajišťuje, že nová kolonie bude mít dostatek času na vybudování populace a zásob před zimou. Je také vhodné provést dělení dříve, než se kolonie pokusí o rojení, protože to může narušit vaše včelařské cíle a potenciálně vést ke ztrátě produktivní královny.
Včelí oddělky na jaře
Dělení se obvykle provádí na jaře, zejména za mírného počasí a za dostupného pylu a nektaru v blízkých rostlinách.
Včelí oddělky na začátku léta
Pokud se jaro zpozdí nebo kolonie pomalu buduje, je začátek léta také vhodnou dobou pro dělení, za předpokladu, že je stále k dispozici dostatek zdrojů.
Známky rojení
Pokud si všimnete známek rojení (např. mateří buňky, zvýšený odchov trubců), je nezbytné úl včas rozdělit, i když to není v ideálním čase, abyste zabránili rojení kolonie a potenciální ztrátě královny.
Hubení roztočů
Rozdělená včelstva lze také použít jako metodu kontroly roje, zejména pokud je žádoucí přerušení plodu. V těchto případech může být prospěšné nechat včely vychovat si vlastní královnu.
Příprava oddělků na zimu
Je důležité zajistit, aby rozdělovaná včelstva měla dostatek času na vybudování zásob a populace před zimou. Slabá včelstva lze kombinovat se silnějšími nebo na podzim vyměnit královnu, aby se zajistilo, že přežijí zimu.
V naší poradně s názvem NETÝKAVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena.
Dostala jsem překrásnou netýkavku červeně kvetoucí.Od dubna mi pořád kvete na parapetu, má velkou spoustu květů. Je to ale ožralka, denně se musí zalévat.Nevíte jestli přežije zimu, nikdy jsem jí neměla tak nemám zkušenosti. Díky za radu.Hezký zbytek dne, Božena.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Aby vaše netýkavka zůstala naživu i přes zimu, udržujte ji teplotu na 13 °C. Tato teplota pomůže pozdržet její netrpělivé květy během zimní sezóny. Netýkavka bude spokojená, pokud bude mít prostor s teplotou 7 až 13 °C.
V zimě ji umístěte na parapet ve vytápěné zimní zahradě nebo chladné místnosti.
Rostlinu před zazimováním prohlídněte a byla-li venku, ošetřete ji kvůli obavám ze škůdců nebo chorob. K tomu použijte některý ze systémových insekticidů. Před umístěním na místo s jasným světlem, teplem a mírným množstvím vlhkosti je nejlepší odříznout asi třetinu rostliny.
Z odříznutých částí si můžete udělat řízky a vypěstovat přes zimu nové čerstvé rostliny.
Z rostliny odstřihněte 10 až 15 cm dlouhé odřezky špiček. Tím si zajistíte, že vaše netýkavka nebude na konci zimní sezóny vypadat pokrouceně a dřevnatě. Pokud chcete pěkný a čistý řez, doporučuji použít nůž nebo sterilní nůžky.
Jakmile skončíte, odstraňte listy ve spodní části řízků a poté je zasaďte do květináčové směsi. Ujistěte se, že směs je lehká a vlhká. Pak řízky umístěte na místo, které má tlumené světlo.
Kolem květináče můžete použít plastový sáček a vytvořit z něj skleník. Chcete-li jej použít, umístěte řízky netýkavky dovnitř a nechte je odkryté. Je to lepší, než když je pytlík dnem vzhůru, přes který pak nemůže proudit vzduch. Jakmile odřezky začnou růst, produkují i kořeny.
Připravte se na to, že budete muset zvětšovat velikost nádob nebo z nich rostliny úplně vyndat, až přijde jaro. Vezměte prosím na vědomí, že je nejlepší hnojit pouze tehdy, když rostlina aktivně roste a když je půda trvale vlhká.
Pokud rostliny přes zimu umístíte na místa s nedostatečným přirozeným světlem, musíte světlo doplnit. Pro dosažení nejlepších výsledků umístěte rostlinné světlo přibližně 15 cm nad vrchol rostliny po dobu přibližně 12 hodin denně.
Netýkavku můžete taky vypěstovat z nasbíraných semen, která během sezóny vyprodukovala.
Ačkoli mnoho hybridních rostlin produkuje zdravá semena, jejich potomci se zřídka podobají mateřské rostlině. Semena proto sbírejte pouze od nehybridních netýkavek.
Nasbírané semeno začněte vysévat do interiéru na začátku března. Přidejte semínka do vlhké směsi bez půdy a zatlačte dolů. Dále můžete na semeno přidat tenkou vrstvu hlíny. Nezapomeňte udržovat semena v teple.
Matka je v prvopočátku obyčejné oplozené vajíčko, jako jakékoli jiné, z kterého se později líhnou dělnice. Avšak díky stravě, kterou matka od dělnic při svém vývoji dostává, a také speciální buňce, ve které vyrůstá, dostanou její pohlavní orgány vše potřebné k tomu, aby se plně dovyvinuly. Tím pádem se stává včelou, která má umožněno pářit se s trubci a klást vajíčka. Té speciální stravě, kterou je včelí matka krmena, se říká „mateří kašička“. Zvláštní buňce, ve které vyrůstá, se říká „matečník“. Matku od ostatních včel poznáte podle vzhledu. Její hlava a hruď jsou přibližně stejně velké, zatímco zadeček je o značný kus protáhlý a na svém konci „zašpičatělý“. To je právě proto, že v něm jsou tisíce takzvaných semen (samčích a samičích spermií), které v průběhu svého života matka podle svého uvážení spojuje či nespojuje. Oplozené či neoplozené vajíčko matka umísťuje do buněk v plástvích, kde se později dokonalým vývojem „vajíčko – larva – kukla – dospělý jedinec“ vyvine nová včela. Jestliže matka použije neoplozené vajíčko, tak se z něj později vyvine trubec. Jestliže vajíčka oplodí spermiemi, tak vznikne dělnice.
Dělnici nebylo dáno vyrůstat v buňce takové velikosti a s takovou stravou, aby se jí dovyvinuly pohlavní orgány, a tak má pohlavní orgány zakrnělé. Má například orgán s názvem „hltanová žláza“, který u mladých včel slouží na výrobu mateří kašičky a u včel starších na přeměnu nektaru v med. Dále mají dělnice také orgán s názvem „voskotvorná žláza“, ta je na zadečku a za příhodných podmínek produkuje malé voskové šupiny – vosk. Dělnice oproti matkám mají i takzvané vonné Nossonovy žlázy, určené pro výrobu speciálního feromonu jedinečného pro celé včelstvo. Dělnice mají speciální tvar zadního páru nohou uzpůsobený pro sběr pylu, mají mohutnější kusadla a podobně. Posláním dělnic ve včelstvu je krmení a péče o matku, výchova a krmení potomstva, udržování čistoty, přinášení potravy, výroba plástů, ve kterých jsou včely vychovávány a do kterých jsou později ukládány zásoby, zajištění hygieny a zdravotní péče a jiné. Každá dělnice si v průběhu života vyzkouší skoro všechny úkoly. Po vyvinutí v dospělého jedince se stává čističkou (uklízečkou), poté krmičkou, kojičkou, stavařkou, strážkyní a nakonec vylétá z úlu – stává se létavkou. V té době je jí zpravidla přidělena již jen jedna činnost, kterou dělá až do konce svého života. Tou je nošení potravy (pylu a medu), nošení vody, nošení propolisu a podobně. Vývoj dělnice od vajíčka do dospělého jedince trvá 21 dní, poté pracuje přibližně 40 dní v úle. Pak vylétá z úlu a podle toho, jaká činnost jí je přidělena, se dožívá ještě 7–21 dn
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Bílá plíseň na kůře katalpy může být způsobena padlím, ale obvykle se objevuje nejprve na listech a stoncích. Ale může se jednat i o jiný plísňový problém, jako je například bílá houba, nebo o příznak závažnějšího onemocnění, jako je Verticiliové vadnutí. Pro definitivní diagnózu nechte strom prohlédnout místním arboristou nebo zkušeným zahradníkem, protože příznaky kůry mohou být obtížně identifikovatelné a mohou naznačovat také problémy s kořeny nebo cévami.
Možné příčiny
- Padlí: I když se primárně vyskytuje na listech a stoncích, může se také projevit jako bílý povlak na novějších výhonech.
- Hladká bílá houba: Je neškodné houbové onemocnění na stromech, především dubech, při kterém se vnější kůra odlupuje a vytváří hladké, světlé, propadlé skvrny. Je způsobena houbami, jako je Aleurodiscus oakesii, které kolonizují odumřelou vnější kůru, aniž by ovlivnily živé tkáně stromu, a proto nevyžadují léčbu. Může se projevovat jako bílé, papírovité skvrny.
- Verticiliové vadnutí: Je způsobeno houbou Verticillium dahliae a jde o závažné houbové onemocnění, které postihuje cévní systém stromu a může způsobit vadnutí a odumírání. Houba může vést k rakovině kůry a často se nachází na úrovni země nebo v poškozených oblastech.
Doporučené kroky
- Kontaktujte odborníka: Poraďte se s místním arboristou o posouzení na místě, zejména pokud se bílý porost jeví pod kůrou nebo na bázi kmene, protože by to mohlo naznačovat závažnější problém.
- Podporujte zdraví stromu: Zajistěte, aby byl strom řádně zaléván a hnojen, aby lépe odolal stresu.
- Prořezávání a úklid: Pokud se jedná o rané stádium houbového onemocnění, může pomoci prořezávání napadených větví a odstraňování spadaného listí, ale nezapomeňte je řádně zlikvidovat.
- Chraňte strom před zraněním: Zabraňte zranění stromu, protože by to mohlo vytvořit vstupní brány pro patogeny.
V lékárnách se včelí mateří kašička nabízí v podobě tablet, kdy se jedná o sušený koncentrát, nebo jako přímo odebraná mateří kašička, která je dodávána v injekcích.
Mateří kašička jako stimulující koncentrát zvyšuje fyzickou i duševní sílu a rovněž zvyšuje odolnost organismu vůči únavě. Je vědecky prokázáno, že kašička je opravdovým výživným a energetickým koncentrátem, který nelze vyrobit z přírodních ani syntetických produktů. Je velmi bohatá na vitamíny skupiny B, kyselinu listovou a biotin, obsahuje minerály, železo, draslík, sodík a stopové prvky, jakož i aminokyseliny a základní mastné kyseliny. Mateří kašička má tonizující účinky, podporuje přirozenou obranyschopnost organismu, zvyšuje odolnost vůči únavě, námaze a extrémním podmínkám. Podávání mateří kašičky může být prospěšné jak pro děti, tak pro dospělé i staré lidi v případech únavy, potížích s koncentrací, při depresích nebo pro zlepšení rekonvalescence. Forma Arkokapslí přestavuje optimální úpravu (maltodextrin – prášek ze včelí mateří kašičky, 64 mg v jedné kapsli, pollantium – květní pyl, 28 mg v jedné kapsli a celulóza). Dávkování je jedna kapsle ráno, v poledne a večer.
Ceny dostupné na internetových portálech je možné porovnat zde.
Včelí žihadlo obsahuje jed, který působí bolestivě. Pro včelu je použití žihadla téměř vždy smrtelné, proto jej použije jen v nezbytném případě. Žihadlo po vbodnutí zůstává živým orgánem, který dále pracuje. Každé žihadlo se skládá z několika bodel, která asi ještě minutu zavrtávají žihadlo stále hlouběji do rány, které pomocí vratizoubků stále pevněji drží v pokožce. Přitom se jed z jedového váčku postupně přečerpává do rány. Čím déle je žihadlo v ráně, tím větší jsou následky. Proto je velmi důležité žihadlo z rány rychle odstranit. Pokud žihadlo zůstane v ráně, ihned je odstraňte vyškrábnutím nehtem, obráceným nožem, pinzetou. Včelí jed, který se dostane při vpichu žihadla do těla, způsobí popraskání buněčných membrán, stimuluje syntézu prostaglandinů a vyvolá v místě vpichu zánětlivý proces. Všechny složky včelího jedu se synergizují, tedy vzájemně působí tak, že celkový účinek jedu je vyšší, než by odpovídalo izolovanému účinku jednotlivých složek. Následky bodnutí jsou především lokální slabá až intenzivní bolest, pocit napětí v místě a okolí bodnutí, otok, zarudnutí a svědění.
Když dostanete žihadlo, tak ho co nejdříve odstraňte, na ránu přiložte rozříznutou cibuli nebo potřete octem a místo, kde vznikl otok, chlaďte vodou nebo ledem (zmírníte otok), pokud je vám nevolno nebo jste alergičtí, vyhledejte lékaře.
