Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

KEŘE DO SKALKY

Okrasné keře žlutě kvetoucí

Žlutě kvetoucí okrasné keře kvetou od jara do podzimu (vždy záleží na druhu). Nejsou náročné na pěstování, některé snáší i přímé slunce. Některé keře (opět podle druhu) musíme zastřihávat.

Zde můžete vidět okrasné keře, které mají žluté květy.

Buxus zimostrázový

Nízký, zakrsle rostoucí neopadavý keř, který se od ostatních dřišťálů liší pouze drobnými trny, jež nejsou nebezpečné. Výška keře je 20 až 30 cm a šířka 50 cm. Drobné květy mají žlutou barvu. Buxus snese všechny typy půd. Lze ho využít jako skupinovou podsadu vyšších keřů či stromů, hodí se též na skalky, malé zahrádky a do venkovních květináčů. Vynikne rovněž jako solitéra.

Čimišník stromovitý

Převážně vzpřímený keř se žlutými květy motýlkového tvaru, jenž dorůstá do výšky 4 m. Na povrchu mladých větví se nacházejí chloupky. Listy čimišníku mají pravidelný eliptický tvar a zelenou barvu. Plodem je zelený lusk. Na půdu není náročný, snese i přímé slunce. Je vhodné jej pěstovat jako solitérní keř.

Líska obecná

Líska je opadavý listnatý keř rozkladitého tvaru, který dosahuje výšky 5 m. Zelené listy jsou střídavé, vejčité, srdčité. Květenství se označuje jako jehněda, která je nažloutlá. Plody jsou oříšky. Tento keř není náročný na půdu a snese i přímé slunce. Taktéž líska vynikne jako solitéra.

Zlatice prostřední

Jedná se o keř dorůstající do výšky 3 m. Listy jsou vejčité a mají zelenou barvu, květ je žlutý. Rovněž zlatice je nenáročná na půdu a má ráda přímé slunce. Je vhodná do skupinových výsadeb a do živých plotů i jako solitérní rostlina.

Třezalka bobulovitá

Třezalka bobulovitá dorůstá do výšky 50 až 100 cm. Má krásné žluté květy, na jejichž místě se následně objevují dekorativní plody černé barvy, které na keři vydrží až do podzimu. Listy jsou vejčité a mají zelenou barvu. Třezalce svědčí slunná stanoviště či polostín. Na půdu není náročná.

Jasmín nahokvětý

Vyznačuje se nádhernými žlutými květy, které zahradu rozsvítí v zimě, jelikož jasmín kvete od ledna do dubna. Jedná se o popínavý opadavý keř rozložitého tvaru, jenž dosahuje výšky 3 m. Má zelené listy, které jsou vejčité a 3četné. Jasmín nahokvětý vyžaduje humózní a vlhou půdu. Snáší přímé slunce. Tímto keřem lze pokrýt pergoly nebo treláže.

Zdroj: Okrasné keře

Diskuze: sagina

našla som podrobné informácie, dakujem. saginu som dostala v ozdobnom kvetináčiku ako veľkonočnú dekoráciu. veľmi sa mi páči, nuž som bola zvedavá, čo to vlastne je. teraz sedí za oblokom, ale hned ju presadím do skalky, kde jej bude iste lepšie. dakujem ešte raz

Zdroj: diskuze Sagina
Počet odpovědí: 0

Kam se hodí Bergenia cordifolia

Bergenia cordifolia je mrazuvzdorná neopadavá trvalka, jejíž nadzemní část přezimuje. Jde o nenáročnou rostlinu, vhodnou na slunné až polostinné vlhčí místo, ale neporoste vám v mokřadech. Bergenia cordifolia roste velmi rychle a můžete ji použít nejen jako půdopokryvnou rostlinu, ale i do záhonu, na skalky či pod stromy a keře.

Zdroj: Bergenia cordifolia

Diskuze: Žlutě kvetoucí okrasné keře

Jarní květový vodopád ve skladbě modrá/žlutá se skládá z modrého šeříku a žluté zákuly japonské. Do truhlíku bych to pořídil tak, aby šeřík tvořil background od rohů do středu a uprostřed bych umístil zákulu. Oba keře kvetou bohatě a současně.

Zdroj: diskuze Odborná pomoc
Počet odpovědí: 1

Irský mech využití

Využití irského mechu (Sagina subulata) je v celku hojné. Vytváří nádherné koberce, proto je často používán jako náhrada za trávník. Nelze ho však využít jako klasický zátěžový trávník, slouží pouze k dekoraci. Dále je vhodný jako ozdoba, výplň mezi velkými kameny nebo dlaždicemi. Hojně se jím osazují skalky, okraje chodníků, různé svahy a podobně.

Zdroj: Sagina subulata – irský mech

Diskuze: Plody pouze na jednom keři

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat ohledně plodů. Minulý rok jsme koupili 2 keře borůvek, které jsme zasadili. Tento rok sklízím borůvky pouze z jednoho keře. Nevíte, kde je problém?
Předem moc děkuji. Eva

Zdroj: diskuze Plody pouze na jednom keři
Počet odpovědí: 0

Lýkovec jedovatý

Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) je opadavý keř se vzpřímenými větvemi a bohatými drobnými květy, které se objevují na holém dřevě od února do března. Vykvétají po 2 až 4 z jednoho pupenu, mají silnou sladkou vůni a jsou tmavě růžové. Po odkvětu dozrávají plody – kulaté červené peckovice, které jsou prudce jedovaté. Listy jsou podlouhlé, obkopinaté a ve svazečcích se objevují na konci větví ještě během květenství. Lýkovec vyžaduje polostín, humózní propustnou půdu neutrální až mírně kyselé reakce. Je vhodný do větší skalky nebo pod stromy. Místo vybírejte pečlivě, protože nesnáší přesazování. Řez provádějte po odkvětu, ale odstraňujte pouze slabší větve narušující symetrii. Jestliže máte obavu z prudce jedovatých plodů, můžete odřezávat i zavadlá květenství.

Zdroj: Růžově kvetoucí keře

Diskuze: vysoké keře

Dobrý den,
potřebuji zakrýt prostor pod vlašským ořechem nějakým vhodným křovím. Nejsem zahradník a použil jsem tůje. Ty nevydržely. Prosím radu- co bych tam měl zasadit?
Předem děkuji.

Zdroj: diskuze Vysoké keře
Počet odpovědí: 0

Skalky a čarověník

V Ostravě-Hrabové se nachází zahrada plná čarověníků. O tuto zahradu se pečlivě stará její majitel pan Jan Sláma. Tento básník, někdejší dramaturg a rozhlasový redaktor je v hledání čarověníků natolik úspěšný (vyšplhal se kvůli nim až do pětatřiceti metrů!), že jej navštěvují i dendrologové z celého světa, jeho zahrada se objevila v pořadu Toulavá kamera, Zahrada je hra, poskytuje rozhovory pro různé časopisy. Není se čemu divit – okrasným stromům se věnuje už od sedmdesátých let. Specializuje se ale především právě na čarověníky, přestože tvrdí, že jejich sběr je skutečně náročná záležitost.

Zdroj: Čarověník

Diskuze: tuje

dobrý den, múžete mě poradit jaké vybrat keře/odrůdu/ tújí, když chci udělat živý plot cca
30m dlouhý plný do výšky cca 150-180cm aby pak rostl už skoro od země či malinko nad zemí, nemáte i foto ,děkuji Marek

Zdroj: diskuze Tuje
Počet odpovědí: 1

Pěstování

Smil italský má nejraději suchá, slunečná místa s písčitou půdou, která by měla být dobře propustná. Nevadí mu ani kyselejší půdy. Pokud jej budeme vysazovat na záhon nebo do skalky, měla by být vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami alespoň 30 cm. Někdy se doporučuje smil pěstovat raději v květináčích, abychom ho mohli na zimu schovat před mrazem. Odolá totiž teplotám jen do -10 °C, poté promrzají i kořeny a rostlina odumírá. Pří mírnější zimě postačí rostlinky na záhoně přikrýt. Zálivku vyžaduje smil pravidelnou, ale mírnou, je totiž velmi háklivý na přemokření, v takovém případě jej napadá plíseň šedá. Jedná se o bylinku (magi).

Zdroj: Smil italský

Diskuze: Bobkový list v květináči

Dobrý den.
Vlastním asi pět let keř bobkový list.Přes zimu je doma. Letos jsou na listech samý puklice a ještě jsou lepkavé a vně keře jsou listy a stvoly černé. Jako posypané sazí.Co to může být. Asi ho budu muset zlikvidovat. Škoda.

Zdroj: diskuze Bobkovy list a puklice
Počet odpovědí: 2

Prodej okrasných keřů

Okrasné keře lze koupit v zahradnictvích nebo na internetu.

Zde jsou ceny okrasných keřů.

Zdroj: Okrasné keře

Diskuze: čmeláčí násada

21.01.2020

Vážení dovolil bych požádat o radu či informaci, KDE je možno zakoupit "čmeláčí násadu", popřípadě i s čmelínem. Mám na přehradě u Chebu chatu i se zahrádkou a v okolí je minimum včel. Rád bych, aby ovocné stromy a keře byly opylovány, včetně parcel mých sousedů.
Vřelé díky za radu či informaci, V.Kratochvíl

Zdroj: diskuze Čmeláčí násada
Počet odpovědí: 0

Čarověník zakrslý

Čarověníky jsou velice zajímavé, zakrslé, metlovité formy klasických dřevin, které se sem tam objeví v korunách většinou jehličnatých stromů, ale i listnáčů a bylin. Jedná se o velmi vzácně se vyskytující jev způsobený buď genetickou mutací, nebo častěji vlivem patogenních organismů, jako jsou virové či houbové choroby. Další příčinou mohou být i škůdci, například roztoči, ploštice či mšice. Jelikož rozmanitost čarověníků je opravdu veliká, uplatní se také v širokém spektru sadovnických úprav. Ty nejmenší lze použít k osázení nejrůznějších nádob a truhlíků, například v kombinaci s kameny a plazivými kultivary jalovců. Výborně se hodí na osázení hrobů. Většími kousky lze zkrášlit střešní zahrady, vřesoviště a skalky. Největší a nejstarší kusy se hodí do předzahrádek a rodinných zahrad.

Zdroj: Čarověník

Diskuze: Re: Re: Sklizeň rakytníku

Dobrý den,ostřižení keře s plody se nemusíte bát.Je dobré aspoň 30 % větví nechat a rakytník zase obrazí. Taky už budu tak do 14 dní sklízet.Teď hodně zalívám,plody se krásně nalévají a čekám ještě na správnou chuť.Čím vyzrálejší tím lepší.Určitě nebudu čekat se sklizní až na září.Plody by šli špatně sklízet.Záleží na teplém počasí.Ať se daří oranžové zlato! Vlaďka
Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Sklizeň rakytníku
Počet odpovědí: 7

Použití kvetoucích keřů

Kvetoucí keře jsou neodmyslitelnými prvky okrasných zahrad, jsou ideální kulisou, která vytváří pocit stálosti. Existuje nepřeberné množství různých kvetoucích keřů, které jsou dekorativní svým tvarem, květy, vůní, barevnými listy či ozdobnými plody. Kvetoucí keře se používají v okrasných zahradách, parcích jako solitéry nebo k oddělení prostor v okrasných zahradách sestříháváním do živého plotu.

Top 10 kvetoucích keřů:

  • Azalka
  • Jírovec
  • Lýkovec
  • Forsythia (zlatice)
  • Hortenzie
  • Šeřík
  • Rododendron (alpská růže)
  • Ibišek
  • Kalina

Zdroj: Nejhezčí kvetoucí keře

Diskuze: Re: Sklizeň rakytníku

Rakytník se sklízí podle odrůd. Letos na jaře jsem zasadil dva keře a byli na nich první malvičky. Ani jsem je neochutnal, protože mi je sklidili koncem července kosi. Běžně sklízím rakytník v druhé polovině srpna. Letos to bylo dřív kvůli počasí. Zahradu mámasi 450m nad mořem, tak je možné, že vy v kraji vína můžete sklízet ještě o 14 dní dříve.

Zdroj: diskuze Sklizeň rakytníku
Počet odpovědí: 7

Okrasné keře bíle kvetoucí

Bíle kvetoucí okrasné keře kvetou od jara do podzimu, vždy záleží na konkrétním druhu. Tyto keře nejsou náročné na pěstování, některé snáší i přímé slunce. Keře se podle typu zastřihávají.

Zde můžete vidět okrasné keře, které mají bílé květy.

Pustoryl obecný

Pustoryl obecný je keř, jenž dorůstá do výšky 1 až 4 m. Větve má vzpřímené, později mírně ohnuté, v mládí žlutohnědé a slabě chlupaté, později tmavohnědé, s odlupující se borkou. Listy jsou vejčité, na bázi klínovité, na vrcholu zašpičatělé, v horní části zubaté. Květy, které intenzivně voní, má uspořádané nejčastěji v 5 až 10květých hroznech. Bývají 4četné a mají bílou až krémovou barvu, často se slabě žlutým nádechem. Pustoryl kvete v červnu a v červenci. Vyhovuje mu téměř jakákoliv slabě kyselá, propustná, nejlépe hlinitá a výživná půda a slunné nebo jen lehce stinné stanoviště. Každoročně nebo jednou za 2 až 3 roky je dobré keř po odkvětu prořezat.

Šeřík

Jedná se o opadavý keř, který bývá až 5 m vysoký. Větve šeříku jsou metlovité, borka zpočátku tmavě zelená, později šedohnědá. Listy má řapíkaté, vejčité, celokrajné, na špičce dlouze protáhlé. Kvete v květnu. Květy jsou uspořádány v latách dlouhých až 20 cm, jsou 4četné, mají bílou barvu a krásně voní. Plodem je tobolka. Jedná se o nenáročný keř, jenž snáší přímé slunce.

Komule Davidova

Opadavý nebo poloopadavý keř, který je vysoký 2 až 5 m. Letorosty jsou žebernaté, na koncích šedoplstnaté, jinde pouze řídce chlupaté nebo lysé. Komule má vstřícné, krátce řapíkaté listy tmavě zelené barvy. Květy vyrůstají v bohatém, úzce válcovitém, přímém nebo na konci převislém hroznu, jenž může být až 40 cm dlouhý. Mají bílou barvu, v ústí korunní trubky jsou oranžové. Komule kvete od července do října. Jejím plodem je tobolka. Jedná se o rostlinu nenáročnou na půdu, vyhovuje jí slunné stanoviště. Během tužších zim může sice zmrznout až k zemi, ale na jaře obvykle znovu vyraší a během jedné vegetační sezóny vyroste v bohatě kvetoucí keř. Pokud během zimy nevymrzne, je vhodné ji v únoru nebo březnu seříznout na výšku jen okolo 30 cm. Pokvete pak více.

Azalka japonská

Nejmenší druhy těchto bohatě větvených keříků dorůstají do výšky pouhých 10 cm, kdežto druhy nejvyšší mohou měřit 2 m i více. Nejmenší druhy se hodí na skalky, velké vyniknou jako solitéry. Azalky obrůstají středně velkými či drobnými, matnými nebo lesklými, pevnými zelenými listy, které bývají řídce porostlé chloupky. Chloupky se často objevují i na květech a semínkách. Azalkám obecně vyhovuje polostín a mírně vlhká půda. Venkovní azalky vyžadují půdu kyselou, velmi humózní a lehkou.

Zdroj: Okrasné keře

Diskuze: Re: plíseň a sklizeném česneku,

Zdravím, máte asi dobrou sousedku jako mám já, stříká mi na keře, které jsou u mě, tedy na mém pozemku nějakým jedem, větvičky jsou na koncích černé, ohnuté a bez života, rostliny mi po dvou letech hynou. Nevím, co s ní. S babou zlou. Na to, abych postavila plný plot nemám peníze a s předchozími sousedy to bylo OK, nic se nemuselo řešit. Jednou ten česnek oželíte, ale co dál? Zákony jsou na takové lidi krátké.

Zdroj: diskuze Plíseň a sklizeném česneku,
Počet odpovědí: 1

Azalka zahradní

Zahradní azalka se u nás pěstuje v mnoha odrůdách a kultivarech. Keříky jsou bohatě větvené, ty nejmenší dorůstají pouze do výšky deseti centimetrů, ty nejvyšší pak mají i přes dva metry. Menší druhy je vhodné umístit do skalky, velké pěstujte jako solitéry. Zahradní azalky jsou obrostlé středně velkými či drobnými matnými nebo lesklými zelenými listy, řídce porostlými chloupky, které se vyskytují často i na květech a semenících.

Podle odrůdy vyžaduje zahradní azalka slunné místo, polostín nebo i zastíněné stanoviště, ale pozor musíte dát především na kvalitu půdy. Všechny azalky totiž pocházejí z oblastí, kde je kyselá, dobře propustná a stále vlhká zemina. A přesně takovou jim musíte dopřát i na své zahrádce. V našich podmínkách ji jen málokde budete mít k dispozici přímo, takže pro azalku musíte připravit dostatečnou zásobu směsi rašeliny, nevápněného kompostu a listovky. Keře nemusíte usazovat hluboko do země, jejich kořeny se mělce rozrůstají doširoka, proto by měl být prostor s kvalitní půdou spíše dosti rozlehlý. Stálou vlhkost azalce zajistíte nejlépe tak, že kolem ní po zasazení položíte tmavou netkanou zahradnickou textilii a na ní rozložíte asi dvoucentimetrovou vrstvu mulčovací kůry. Nejenže to bude dobře vypadat, ale navíc fólií neprorůstá plevel a půda pod ní si při přiměřené zálivce dlouho udrží vlhkost.

Zahradní azalky se množí řízky, které získáte z nekvetoucích mladých kořenových výhonů. Řízky nejlépe zakoření v písku. Jakmile řízky zapustí kořeny, přesaďte je do menších květináčků, a to do zeminy s příměsí rašeliny, hrabanky a písku. Když se keříky rozrostou, můžete je přesadit na vhodné stanoviště.

Zdroj: Azalka

Seznam okrasných keřů

Okrasné keře jsou stálezelené nebo opadavé dřeviny s široce rozvětvenými výhony. Některé druhy mají na podzim nádherně zbarvené listy, jiné dekorují zahradu svými květy nebo okrasnými plody. Okrasné keře lze využít různě: můžeme je umístit do záhonů nebo živých plotů, můžeme jimi pokrýt půdu, též mohou růst osamoceně (jednotlivě) jako solitéry. Vždy záleží na tom, o kterou dřevinu se jedná, protože ne každý keř se hodí ke každému účelu. Okrasné keře patří mezi nejvděčnější zahradní prvky, nebývají totiž náročné na stanoviště ani na péči. Keře však musíme vybírat uvážlivě a při jejich výsadbě pak postupovat citlivě. Nejčastějším omylem bývá nesprávný řez a příliš hustá výsadba. Seznam okrasných keřů je velmi dlouhý a rozmanitý. V níže uvedených odstavcích budou přiblíženy některé druhy keřů.

Okrasné keře lze považovat za vhodný doplněk okrasných zahrad. Pokud navíc příhodně zkombinujeme druhy keřů (například tak, aby kvetly v různých časových obdobích), bude nám pestrá paleta barev oživovat zahradu téměř po celý rok.

Zdroj: Okrasné keře

Okrasné keře vhodné na slunce

Jak již označení napovídá, keře vhodné na slunce jsou velmi odolné proti slunci a snesou i menší zálivku. Rovněž nejsou náročné na půdu. Většina těchto keřů se musí zastřihávat.

Zde můžete vidět některé okrasné keře vhodné na slunce.

Ruj vlasatá

Jedná se o opadavý keř, jenž dorůstá do výšky 3 m a bývá jen o něco málo rozkladitější. Potřebná velikost se udržuje za pomoci řezu, který se provádí jednou za dva tři roky. Řez se nesmí dělat ke konci zimy, jelikož by keř nekvetl. Ruj vlasatá kvete od června do července. Pro červenolistý kultivar Royal Purple je typický nenápadný zelenobílý květ, kultivar Nordine má list i květ purpurový. Největší ozdobou keře jsou barevné vlasovité chomáče vyrůstající na stopkách opadaných květů. Ruj vynikne jako solitéra. Na podzim upoutá pozornost výrazným zlatožlutým nebo oranžovým vybarvením listů. Má ráda propustnou půdu s obsahem vápna, je mrazuvzdorná. Ruj se dobře množí rostoucími odnožemi, řízky se ujímají špatně.

Čimišník stromovitý

Jedná se o další dřevinu odolávající suchu. Pěstuje se jako beztrnný opadavý stromek nebo keř, často je vysazován na výsypky a svahy. Může být i součástí sídlištní výsadby, poněvadž nepotřebuje častou údržbu. Více než osmdesát druhů čimišníku pochází z dálné Asie a východní Evropy. Čimišník má v mládí silně chlupaté vzpřímené větve, starší rostliny jsou lysé. Mezi velmi pěkné odrůdy se řadí Pendula roubovaná na kmínek (jinak je nízká a spíše plazivá), jež vytváří pěkný deštníkovitý tvar a je velmi nenáročná. Převislý sloupovitý vzhled má odrůda Walker s jemnějším olistěním. Čimišníky kvetou žlutě od května do konce června, jejich plodem je lusk.

Ořechokřídlec klandonský

Roste jako keř či polokeř a má výrazné, téměř metrové, stříbřitě chlupaté letorosty. Šedozelené hrubě pilovité listy jsou obrvené z rubu, z jejich paždí a na konci výhonů rostou od srpna do října tmavomodrá květenství. Keř po seříznutí někdy namrzá, ale dobře obráží. Každoroční řez je nutný, neboť květenství se tvoří jen na mladých výhonech.

Kručinka

Je rozšířená na několika kontinentech, kde vyhledává suchá a slunná stanoviště. Kručinka nepřerůstá o mnoho půl metru a lze ji udržovat i nižší, proto se hodí do menších zahrad, na skalky nebo na obruby keřových partií, kde pokvete krásně zlatavě od května do června. Kručinka lidyjská je poléhavý keř (má přepadavé větvičky, které se sklánějí k zemi) vhodný na svahy a větší skalky. V tužších zimách potřebuje zimní kryt.

Dlouhou dobu, a sice od května do konce srpna, kvete kručinka barvířská. Jedná se o vzpřímenou polokulovitou dřevinu se zlatožlutými květy. Nať z kručinky se sušívala a využívala jednak v barvířství, jednak v lidovém léčitelství při léčbě ledvinových kamenů, nižšího krevního tlaku nebo při potížích s dnou.

Rakytník

Dorůstá do výšky cca 2,5 až 3 m (záleží na odrůdě). Koření velmi široce, takže po zakořenění snese i velké sucho. Na kořenech se nacházejí hlízkové bakterie, jež poutají vzdušný dusík. Ve druhém roce se jeho boční kořeny rozrůstají do stran (mnoho metrů), kde pouštějí oddenky. Ty lze vykopat a přesadit. Rakytník neumísťujte na malý pozemek, jinak vás z něj časem vytlačí. Tento keř se hodí i ke zpevňování svahů. Co se týče péče, měl by se ob rok zkracovat (ne častěji, protože pak by neplodil). Plody rakytníku působí blahodárně na lidský organismus.

Třezalka

Jedná se o keř vzdorný vůči suchu, který se řadí k trvalkám. Třezalka kalíškatá má šedozelené listy na rubové straně a daří se jí i v suchém polostínu. Každý rok zjara je třeba ji sestřihnout nad zemí, aby se udržel hustý tvar dřeviny. Plody lze využít k výrobě oleje.

Zdroj: Okrasné keře

Hnojivo vhodné pro okrasné keře

Základní dávku živin dáváme okrasným keřům již při jejich výsadbě. Každoročně bychom pak měli hnojivo průběžně přidávat, a to ve snadno dostupné formě. Používají se různé druhy hnojiv, vždy záleží na druhu rostliny.

Účinné a rychle působící dvousložkové hnojivo je ideálním zdrojem organických látek a živin. Okrasné keře, stromy i živé ploty zásobuje všemi důležitými živinami a stopovými prvky v poměru, který podporuje zdravý růst daných rostlin. Speciální přídavek draslíku zesiluje buněčnou strukturu rostliny a zvyšuje tak odolnost a sílu celé rostliny, u barevnolistých dřevin navíc zvýrazňuje kresbu. Střední obsah dusíku urychluje tvorbu zelené hmoty. Obsah draslíku a hořčíku brání rezavění a opadávání jehlic. Vyvážený poměr stopových prvků zlepšuje celkovou vitalitu rostlin a zvyšuje jejich odolnost vůči nemocem.

Okrasné keře se většinou hnojí granulovaným substrátem, který se rozhazuje po půdě, nebo roztokem, jenž se přidává k zálivce.

Zdroj: Okrasné keře

Stříhání

Stříhání venkovního keře ibišku lze provádět na konci podzimu nebo zimy po opadu listů nebo brzy na jaře, než začnou rašit pupeny.

Naučit se, jak a kdy prořezat venkovní ibišek, je jednoduché, jakmile pochopíte metody stříhání. Stříhání provedené později než brzy na jaře může způsobit ztrátu některých květů, ale ty, které nejsou odstraněny, zas budou větší. Mladší keře mohou těžit z lehkého prořezávání, zatímco starší exempláře vyžadují extrémnější odstranění větví.

Když plánujete stříhání venkovního ibišku, ustupte a podívejte se na jeho celkovou podobu. Mladší keře rostou vzhůru a mají vzpřímený tvar, ale starší exempláře mohou mít zajímavě visící větve. Chcete-li zachovat při prořezávání tvar keře, odstraňte jen dřevo do prvního nebo druhého očka. Pokud růst není čistý, prořezávání budete muset provést hlouběji po stonku. Pravidelné roční ořezávání by ale mělo zabránit neuspořádanému vzhledu.

Zdroj: Stříhání venkovního ibišku

Kvetoucí keře využití a pěstování

Keř je dřevnatá rostlina vyšší než trávy a byliny, která se hned u země nebo poměrně nízko nad zemí dělí do mnoha větví. Na rozdíl od vyšších stromů nemají keře hlavní kmen. Jsou to dřeviny, které se větví od báze, zpestřují výsadbu, vytvářejí harmonický přechod mezi trvalkami a stromy, poskytují útočiště drobným živočichům, zvláště opeřencům, a nás chrání před větrem a zvědavými pohledy. Okrasné keře jsou stálezelené nebo opadavé dřeviny s široce rozvětvenými výhony a jsou vhodné jak k vyplnění záhonu, tak do živých plotů, k pokrytí půdy nebo jako solitéry. Záleží však, jaký druh dřeviny si vyberete. Ne každý keř se hodí ke každému účelu. Všeobecně lze ale říci, že keře patří mezi nejvděčnější zahradní prvky. Nejsou náročné na stanoviště ani na péči. Při jejich výsadbě je však třeba zjistit, jak keř může vyrůst a jakému stanovišti dává přednost.

Keře poskytnou soukromí, přilákají zpěvné ptáky, některé i motýly. Přínosné jsou všechny keře, druhy, které krásně kvetou, voní či dávají plody, pak dvojnásob.

Pro nejlepší výsledek vysázíme z celkového počtu přibližně 25 % stálezelených a 75 % opadavých keřů. To jsou ideální proporce celoročně zajímavého osázení. Důležitá je i rozmanitost. Zastoupeny by měly být keře nízké i vysoké, kvetoucí, plodící, voňavé, s tvarovanými listy, s barevnými výhony i podzimním vybarvením.

Pro nepřetržité clonění se nejlépe hodí keře, kterým neopadávají listy. Keříky do výšky 60 cm lze využít do bordur, k pokryvu půdy, mezi trvalky v prvních řadách i do nádob. Keře vysoké kolem dvou metrů fungují jako živé ploty, pozadí pro květiny a na malých zahrádkách zastupují stromy.

Zdroj: Kvetoucí keře

Keř josta

V tomto případě nejde o keř okrasný, ale užitkový. Josta je totiž kříženec černého rybízu a angreštu. Její plody mají osvěžující chuť černého rybízu a zároveň jemně nakyslou chuť angreštu. Bobule jsou velmi zdravé, neboť mimo jiné ve velké míře obsahují vitamin C, dozrávají obvykle v červenci. Josta netrpí žádnými chorobami ani škůdci (kromě mšic). Oproti angreštu nemá trny.

Tento keř nemá žádné zvláštní nároky na pěstování. Snese i částečné zastínění, ale nejlepší plody jsou přece jen z plně osluněného keře. Chcete-li si zasadit více keřů, umístěte je aspoň dva metry od sebe, protože josta dost vyroste. Plodné větve se mohou ponechat až 8 let. Řez by se měl omezit na prosvětlování keře a zkracování převislých větví. Občas jostu přihnojte.

Zde si můžete prohlédnout plody josty.

Zdroj: Nejoblíbenější keře

Keř

Keř je dřevnatá rostlina vyšší než trávy a byliny, která se hned u země nebo poměrně nízko nad zemí dělí do mnoha větví. Na rozdíl od vyšších stromů keře nemají hlavní kmen. Jsou to dřeviny, které se větví od báze, zpestřují výsadbu, vytvářejí harmonický přechod mezi trvalkami a stromy, poskytují útočiště drobným živočichům, zvláště opeřencům, a nás chrání před větrem a zvědavými pohledy.

Okrasné keře jsou stálezelené nebo opadavé dřeviny s široce rozvětvenými výhony a jsou vhodné jak k vyplnění záhonu, tak do živých plotů, k pokrytí půdy nebo jako solitér. Záleží však, jaký druh dřeviny si vyberete. Ne každý keř se hodí ke každému účelu. Všeobecně lze ale říci, že keře patří mezi nejvděčnější zahradní prvky. Nejsou náročné na stanoviště ani na péči. Při jejich výsadbě je však třeba zjistit, jak keř může vyrůst a jakému stanovišti dává přednost.

Pro nejlepší výsledek vysázíme z celkového počtu přibližně 25 % stálezelených a 75 % opadavých keřů. To jsou ideální proporce celoročně zajímavého osázení. Důležitá je i rozmanitost. Zastoupeny by měly být keře nízké i vysoké, kvetoucí, plodící, voňavé, s tvarovanými listy, s barevnými výhony i podzimním vybarvením.

Pro nepřetržité clonění se nejlépe hodí keře, kterým neopadávají listy. Keříky do výšky 60 cm využijeme do bordur, k pokryvu půdy, mezi trvalky v prvních řadách i do nádob. Keře vysoké kolem dvou metrů fungují jako živé ploty, pozadí pro květiny a na malých zahrádkách zastupují stromy.

Keře mohou být dekorativní svým tvarem, květy, které často voní, barevnými listy či ozdobnými plody. K celkovému vzhledu přispívají i stonky, mívající často charakteristickou texturu.

Zdroj: Keře

Komule Davidova

Komule Davidova (Buddleia davidii) je vcelku rychle rostoucí opadavý keř s dlouhými klenutými větvemi. Je vhodná jako solitér. Kvete od července do října v bohatých latách, dlouhých až 30 cm (dle kultivaru), jejichž vůní láká hmyz, především motýly a v noci lišaje. Listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté a vejčitě kopinaté. Jsou dlouhé 15 až 25 cm a na rubu jemně plstnaté. Plodem je tobolka.

Tento keř pocházející z Číny a Japonska potřebuje přiměřeně vlhkou a propustnou půdu s dostatečným množstvím vápníku, ale snese i sušší zeminu. Stanoviště vyžaduje slunné a výhřevné. Doporučuje se nejlépe ke zdi na jižní straně. Snese i polostín, pak ale méně kvete a lehce namrzá (zvláště mladší keře), později však z kořenů či starého dřeva dobře obrazí. Starší keř potřebuje na jaře pořádně zastřihnout, aby se vyvinuly nové výhony bohaté na květy. Doposud je známo asi 50 variet a kultivarů s květy v barvách od bílé až po tmavě fialovou, známé jsou rovněž dvoubarevné kultivary, některé jsou ozdobné panašovaným listem. U některých odrůd mohou být květní laty dlouhé až 80 cm.

Zdroj: Růžově kvetoucí keře

Keř vajgélie

Vajgélie se v poslední době velmi často objevuje na našich zahradách, a to pravděpodobně kvůli tomu, že jde o keř nenáročný na pěstování a údržbu. Tento opadavý keř dorůstá asi do dvoumetrové výšky, stejně tak do šířky. Listy vajgélie jsou oválné až podélně vejčité, květy jsou 2 až 4 cm dlouhé trubky různých barev (dle odrůd a kultivarů), objevují se na začátku léta a sporadicky pak opět na konci srpna.

Například kultivar Olympiade má mladé lístky jasně zlatožluté, spodní listy se pak zbarvují do jasně žlutozelené. Květy jsou ostře purpurové. Roste vzpřímeně, vyhovují mu středně živné a mírně vlhké půdy a polostín. Aby keř bohatě kvetl, doporučuje se okamžitě po odkvětu zakrátit nové větve na jednu třetinu až jednu polovinu délky nového výhonu. Kvete vždy na loňském dřevě. Vajgélie je mrazuvzdorná.

Na těchto fotografiích se můžete sami přesvědčit o půvabu keře vajgélie.

Zdroj: Nejoblíbenější keře

Magnólie Soulangeova

Magnólie Soulangeova (Magnolia soulangeana) je střední keř až malý strom dorůstající do pětimetrové výšky. Růžové květy se vyvíjejí již před vyrašením listů (tedy v dubnu a květnu), jsou velké, vzpřímené a téměř 10 cm dlouhé. Opadavé listy jsou jasně zelené, kožovité, eliptické, střídavé. Magnólie vyžaduje slunné a chráněné stanoviště. Půda by měla být slabě kyselá až neutrální, nevápnitá, humózní, hlinitá, kyprá a mírně vlhká, ale zároveň i propustná. Před zasazením keře je dobré vylepšit zeminu přídavkem rašeliny nebo kompostu a rostlinu poté obsypat mulčovací kůrou nebo suchým listím, aby se udržela přiměřená vlhkost půdy. Magnólii vysaďte brzy na jaře (březen až duben), případně na podzim před prvními mrazíky. V našich podmínkách je tato magnólie mrazuvzdorná a obvykle dobře snáší i městské ovzduší. Pěstuje se v několika kultivarech, které se liší především odstínem květů a dobou květu.

Zdroj: Růžově kvetoucí keře

Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Jana Válková

Mgr. Světluše Vinšová

Gabriela Štummerová

Nina Vinšová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP

NABÍDKA OBCHODU