Výměna podlahy nebo pokládka nové podlahové krytiny může na první pohled vypadat složitě. Jde však pouze o to, jaký druh podlahy si vyberete. Na trhu je nepřeberné množství materiálů a dekorů, ze kterých můžete vybírat.
PVC podlahy
Nejžádanější podlahou je v současnosti CV podlahovina, jinak řečeno, měkčené PVC. Přispívá k tomu i fakt, že na první pohled vypadá díky dokonalým imitacím jako přírodní materiál. PVC podlahy dostanete v různých šířkách (2m; 3m; 3,5m; 4m; 5m), díky čemuž minimalizujete odpad při pokládce, a víc nemusí v místnosti vznikat spoj a materiál není třeba nastavovat. V případě, že toužíte po dřevěné podlaze, ale řešíte problém možného poničení, zvolte raději takzvané vinylové dílce, což je odolné PVC dodávané v páscích. Nabízí se v imitaci dřeva, dlažby a kamene, a to v různých formátech. PVC podlahu lze čistit ručně i strojově, vždy však používejte neutrální čisticí prostředky bez konzervačních látek, určené pro ošetření podlahovin s PUR, tím zabráníte tvorbě nepěkných šmouh a zašednutí povrchu. Doma si vystačíte s vysavačem a mopem. Vysátou zem stačí vytřít a nechat zaschnout. V komerčních prostorech spíše využijete rotační čisticí stroje.
V naší poradně s názvem ODBORNÁ POMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jakub.
Dobrý den, dostal jsem úkol pořídit dva druhy ozdobných keřů do truhlíku na slunné místo. Výška 150-200cm a jeden by měl kvést žlutě a druhý modře a pokud možno současně. Prosím poraďte. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jarní květový vodopád ve skladbě modrá/žlutá se skládá z modrého šeříku a žluté zákuly japonské. Do truhlíku bych to pořídil tak, aby šeřík tvořil background od rohů do středu a uprostřed bych umístil zákulu. Oba keře kvetou bohatě a současně.
Polostín znamená, že keř má část dne přístup ke světlu, zatímco ve stínu je světlo výrazně omezené po celý den. Tento rozdíl je pro růst zásadní.
V praxi polostín obvykle znamená 3–6 hodin rozptýleného nebo přímého slunce denně. Keře do polostínu s tímto světlem počítají a využívají ho. Pokud je vysadíte do skutečného stínu, často jen přežívají, málo rostou a špatně kvetou.
Které keře do polostínu jsou nejméně náročné na péči?
Mezi nejméně náročné keře do polostínu patří mahonie, skalník a některé tavolníky. Tyto druhy zvládají kolísání světla i horší půdní podmínky.
V praxi nevyžadují pravidelné hnojení ani častý řez. Pokud mají alespoň základní vláhu v prvních letech, dokážou se stabilizovat a fungovat dlouhodobě bez zásahů.
Porostou kvetoucí keře v polostínu stejně jako na slunci?
V polostínu keře obvykle kvetou méně než na plném slunci, ale stále mohou kvést spolehlivě. Záleží na konkrétním druhu.
Například hortenzie nebo tavolníky v polostínu kvetou méně bohatě, ale zato déle a pravidelně. Pokud je pro vás kvetení hlavní cíl, je nutné počítat s kompromisem mezi množstvím květů a vitalitou keře.
Jak poznám, že má keř v polostínu málo světla?
Nedostatek světla se projeví změnou růstu a tvaru keře, nikoli okamžitým úhynem. To je důvod, proč problém často zůstává dlouho skrytý.
Typické příznaky jsou dlouhé vytáhlé výhony, řídké olistění, málo květů a růst směrem ke světlejší straně. Pokud tyto znaky trvají několik sezón, je místo pro keř nevhodné.
Lze keř po několika letech přesadit z polostínu jinam?
Ano, přesazení je možné, ale záleží na stáří a druhu keře. Čím je keř starší, tím hůře změnu snáší.
U mladších keřů do 3–4 let je přesazení reálné řešení. U starších exemplářů bývá úspěšnější nahradit je vhodnějším druhem než riskovat jejich poškození.
Má smysl keře v polostínu více hnojit?
Více hnojiva nenahradí nedostatek světla. To je jeden z nejčastějších omylů při péči o keře v polostínu.
Přehnojení může vést k bujnému, ale slabému růstu, který je náchylnější k chorobám. V polostínu je důležitější správný výběr druhu než intenzivní hnojení.
Které keře do polostínu zvládnou i sucho?
Suchý polostín zvládnou jen některé keře, například mahonie, skalník nebo muchovník. Tyto druhy snášejí konkurenci kořenů i omezenou vláhu.
V praxi je klíčové zejména první dva roky po výsadbě zajistit zálivku. Jakmile keř zakoření, dokáže si s občasným suchem poradit lépe než citlivější druhy.
Jak rychle poznám, že jsem vybral keř do polostínu špatně?
Špatný výběr se často projeví až po dvou až třech letech.
Jedná se o středně velký keř o výšce 1–1,8 m a šířce 0,5–1,5 m. Je listnatý, stálezelený, s barvou listů zelenou až červenou. Kvete v dubnu až červnu, květy jsou bílé a nápadné. Pieris japonský je vhodné umístit na slunce nebo do polostínu.
Konvalinkově kvetoucí pierisy zaujímají mezi vřesovištními rostlinami v oblíbenosti horní příčky. Mají velice dekorativní, neopadavé listy a většina druhů brzy zjara kvete. V dnešní době se již málo pěstuje původní druh z Japonska, většinou na zahradách najdete odrůdy odlišného habitu, barvy květů i nově rašících listů.
Pieris nevyžaduje přílišnou péči, ale po odkvětu můžete ostříhat zavadlá květenství, aby se netvořily plody.
Jak stříhat pieris?
Každý rok lehce ostříhejte odkvétající květenství před začátkem nového růstu. Můžete také odstranit všechny odumřelé, poškozené nebo špatně umístěné výhonky. Pro razantnější prořízku a omlazení rostliny můžete větve zkrátit až o 1/3, nebo v závažných případech až o 2/3, ale to může v následujícím roce omezit kvetení. Vyhněte se stříhání pierisu v letním horku, protože to může rostlinu stresovat. Pokud oželíte kvetení, můžete prořezávat i na podzim. U silně přerostlých rostlin si možná budete muset najmout odborníka. Uvědomte si, že prořezávání na podzim omezí kvetení následující jaro.
Během sezony dvakrát až třikrát zkontrolujte listy, jestli na nich svrchu nejsou vidět světlé tečky. Znamenalo by to, že je napadl hmyz, jehož larvy vyžírají pletiva listů a zalepují spodek listů. V takovém případě stačí pieris postříkat vhodným insekticidem (Mospilan). Pokud v zimě napadá těžký sníh a máte rostlinu na dosah, jemně z ní sníh oklepejte, aby neohýbal a nepřelámal křehké větvičky.
Zatímco vyzrálé výhony pierisů jsou pro naše klimatické podmínky dostatečně mrazuvzdorné, čerstvě vyrašené lístečky jsou na mrazíky velmi náchylné a často namrzají, a to někdy i při teplotě 0 stupňů Celsia. Naštěstí to však pro rostlinu nemívá tragické následky, protože vyzrálé výhony snadno regenerují a opět krásně vyraší. Tuto vysokou regenerační schopnost můžeme snadno využít i v případě, když nové výhony vůbec nenamrznou. Seřízneme-li je včas, snadno přinutíme rostlinu opět k rašení, čím se efekt pestrých nových výhonů může prodloužit o další 2 až 3 týdny. Tímto zásahem také dosáhneme nižšího vzrůstu a kompaktnějšího tvaru rostliny. Kdyby ale tento zákrok přišel příliš pozdě, s největší pravděpodobností se připravíme i o efekt kvetení v příštím roce.
Pierisy jsou vřesovištní rostliny a tak se s nimi musí při výsadbě i zacházet.
Ve svém příspěvku ZAHRADNÍ BUXUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hedvika Přerovská.
Dotaz, přezimoval buxus k politování. Byly velké mrazy, ale je to už víc než čtyři roky, nic se mu nestalo až teď. Náhle vypadá ze spodu jako suchý, stříhala jsem ve výšce asi 60 cm, byl pěkný, také je blízko menší, asi 40 cm, také na obou vypadají jako nemocné.
Není to dlouho co jsem zaslechla že se k nám dostala nějaká housenka z Číny, ani jsem to neposlouchala, teď nevím, jestli to není něco podobného. Pokud máte radu, napište co se asi stalo, myslím, že už bude jenom na vykopání. Fotku nemám, děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Daniela.
Jedná se o zavíječe zimostrázového a dá se na to koupit postřik. Dva roky zpátky jsem si takto zachránila tři keře. Nejdříve jsem housenky sbírala a ničila, ale bylo jich moooooc. Nejsou vidět nahoře na listech, hledejte uvnitř keře a dobře se dívejte, jsou zelené.
Jedná se o nízký nebo půdopokryvný keř o výšce 0,3–0,6 m a šířce až 1 m. Je listnatý, stálezelený, s barvou listů zelenou. Kvete v dubnu až květnu nápadnými bílými květy. Pieris japonica ′Debutante′ je vhodné umístit na slunce nebo do polostínu.
Tento pieris patří do skupiny yakushimanum, což znamená, že má nízký, ale velmi efektní a kompaktní růst. Obzvláště v našich podmínkách se rostlina nežene do výšky, ale tvoří velmi hustý keř o šířce 80–100 cm a výšce kolem 40 cm. V zemích s vlhkým klimatem dorůstá až do výšky 1 metru. Na začátku jara vykvétají drobná, oranžovorůžová poupata v úzké hrozny bílých, konvalinkových květů. Podlouhlé, přišpičatělé listy jsou sytě zelené, pololesklé, jejich barva po přesazení do běžné půdy mírně zesvětlá.
Také tato odrůda pierisu nevyžaduje přílišnou péči, ale po odkvětu ostříhejte zavadlá květenství, aby se netvořily plody. Během sezony dvakrát až třikrát zkontrolujte listy, jestli na nich svrchu nejsou vidět světlé tečky, které svědčí o napadení hmyzem, jehož larvy vyžírají pletiva listů a zalepují spodek listů. V takovém případě stačí pieris postříkat vhodným insekticidem (Mospilan). Pokud v zimě keř zapadá těžkým sněhem, jemně sníh sundejte, aby neohýbal a nepřelámal křehké větvičky.
Vyzrálé výhony pierisů jsou pro naše klimatické podmínky dostatečně mrazuvzdorné, čerstvě vyrašené lístečky jsou však na mrazy náchylné a často namrzají, a to někdy i při teplotě 0 °C. Obvykle to pro život rostliny nemívá tragické následky, neboť vyzrálé výhony snadno regenerují a znovu vyraší. Tuto vysokou regenerační schopnost lze snadno využít i v případě, že nové výhony vůbec nenamrznou. Včasným seříznutím snadno přinutíte rostlinu opět k rašení, čímž se efekt pestrých nových výhonů může prodloužit o další 2 až 3 týdny, a navíc tímto zásahem dosáhnete nižšího vzrůstu a kompaktnějšího tvaru rostliny. Pokud ale tento zákrok provedete příliš pozdě, s největší pravděpodobností se připravíte o efekt kvetení i v příštím roce.
Jedná se o vřesovištní rostlinu, která má ráda vlhkou, kyselou, nevysychavou půdu, pro vylehčení země přidejte rašelinu. Potřebuje dostatek organického materiálu při kořenech nebo občasné přihnojování, aby bohatě kvetla, nezasychala poupata a listy měly stále pěknou barvu. Jde o ideální keř pro podsadu do skupin. Vhodný je také jako solitér do malé zahrady, výborně se uplatní rovněž v zahradách japonského stylu. Je plně mrazuvzdorný.
Ve svém příspěvku PLÍSEŇ A SKLIZENÉM ČESNEKU, se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lali.ja.
Zdravím, máte asi dobrou sousedku jako mám já, stříká mi na keře, které jsou u mě, tedy na mém pozemku nějakým jedem, větvičky jsou na koncích černé, ohnuté a bez života, rostliny mi po dvou letech hynou. Nevím, co s ní. S babou zlou. Na to, abych postavila plný plot nemám peníze a s předchozími sousedy to bylo OK, nic se nemuselo řešit. Jednou ten česnek oželíte, ale co dál? Zákony jsou na takové lidi krátké.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vyčítal J..
1. Instalujte si fotopast nebo kameru.
2. Nahrávku (y) nebo fotku (y) jí ukažte s varováním, že pokud nepřestane, budete to řešit jinak.
3. Dobré je si sehnat alespoň zahradníka, který Vám je schopný škodu vyčíslit, nebo mít doklady o nákupech zakoupených rostlin.
4. Pokud nepřestane, dokumentovat její další "akce".
5. Pak už zbývá jen se s pořízenými důkazy o jejich naschválech ohlásit na PČR, kde si vyžádáte záznam o ohlášení poškozování cizí věci (majetku) kde uvedete také požadavek uhrazení způsobené škody.
Když s ní nehne ani policie, pak už zbývá jen občanskoprávní žaloba u soudu...
Pieris je náchylná k několika chorobám a škůdcům. Nejčastějšími problémy jsou hniloba a rakovina kořenů Phytophthora, skvrnitost listů (způsobená různými houbami) a mušky síťnatky. Hniloba kořenů je často spojena se špatným odvodněním, zatímco skvrnitost listů je častější ve vlhkých podmínkách. Síťnatky způsobují tečkování a změnu barvy listů.
Nemoci
Hniloba a rakovina kořenů Phytophthora
Toto houbové onemocnění postihuje kořeny a může způsobit odumírání větví, vadnutí a změnu barvy listů. Daří se mu ve špatně odvodněných nebo podmáčených půdách.
Skvrnitost listů
Různé houby mohou způsobovat skvrnitost listů, které se projevují jako červenohnědé nebo stříbřitě šedé skvrny na listech s tmavými okraji.
Rakovina listů a odumírání výhonků
Toto onemocnění, způsobené Phytophthora ramorum, může vést k hnědnutí a vadnutí listů, zejména na mladších výhonech.
Škůdci
Síťnatky
Tento hmyz se živí spodní stranou listů a způsobuje tečkovaný nebo vybělený vzhled. Může také způsobit žloutnutí nebo hnědnutí listů.
Nosatec jahodový
I když je méně častý, může být také škůdcem na pierisu.
Ochranná opatření
Dobrá drenáž
Zlepšení drenáže půdy je zásadní pro prevenci hniloby kořenů.
Fungicidy
Fungicidy lze použít k boji proti skvrnitosti listů a hnilobě kořenů způsobené Phytophthora, ale preventivní opatření, jako je správná drenáž, jsou účinnější.
Insekticidy
Škůdce lze omezit insekticidy, zejména pokud se aplikují po vylíhnutí přezimujících vajíček.
Prořezávání
Ostříhání postižených větví může pomoci omezit šíření některých chorob, jako je například rakovina Phytophthora.
Likvidace odpadu z pierisu
Odstraňování a likvidace napadených listů může pomoci snížit šíření skvrnitosti listů.
Včasná detekce
Pravidelná kontrola rostlin na příznaky chorob nebo škůdců může umožnit včasný zásah.
Ve svém příspěvku JAK A KDY STŘÍHAT OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kvetoslav.
ostruziny-vyborny clanek..Zverejnujte další..MOHU HNOJIT ROZDRCENOU TRAVOU V PRUBEHU ROKU PO NASEKANI?NENALEZOU MI NA OSTRUZ.KERE KLISTATA Z NASEKANE TRAVY,NEBO SLIMACI?DEKUJI ZA ODPOVED NA MUJ MEIL.Mam ostruz.jiz 5-6let bez prihnojovani a BEZ KLISTAT,ALE V TRAVE KLISTATA JSOU-nIzky JESENIK-JAKARTOVICE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lubomír weinhauer.
Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.
Čepička na hlavičku o obvodu 50 cm. 50 : 3,14 = 15,9. Potřebujeme tedy placku o průměru 15,9 cm plus minus 1 cm.
Vysvětlivky:
ř. o. = řetízkové oko
dl. sl. = jeden dlouhý sloupek do jednoho očka
2x dl. sl. = dva dlouhé sloupky do jednoho očka
Postup:
Uděláme si 6 ř. o., která spojíme pevným okem do kruhu.
1. řada: Do kruhu uděláme 2 ř. o. a 17 dl. sl., to je dohromady s 2 ř. o. 18. Řadu ukončíme pevným okem.
2. řada: Ve druhé řadě děláme 1 dl. sl., 2x dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl., opakujeme až do konce řady. Řadu ukončíme pevným okem.
3. řada: Opět začneme na 2 ř. o. a děláme 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl., opakujeme až do konce řady. Řadu ukončíme pevným okem. Tak jako ve 2. řadě pícháme dl. sl. hned do prvního oka a taky do posledního.
4. řada: Začneme 2 ř. o. a dále děláme 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl. tak, že stále opakujeme 1, 1, 1, 2, 1, 1, 1, 2 až na konec řady. Řadu ukončíme pevným okem.
5. řada: Začneme 2 ř. o. a děláme 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl. tak, že opakujeme 1, 1, 1, 1, 2, 1, 1, 1, 1, 2 až do konce řady. Řadu ukončíme pevným okem.
6. řada: Začneme 2 ř. o. a děláme 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl. tak, že 1, 1, 1,1, 1, 2, 1, 1, 1, 1, 1, 2 opakujeme až na konec řady. Řadu ukončíme pevným okem.
7. řada: Začneme 2 ř. o. a děláme 1, 1, 1, 1, 1, 1, 2, 1, 1, 1, 1, 1, 2 – 6x uděláme po 1 dl. sl. a jednou 2x dl. sl., opakujeme až na konec řady. Řadu ukončíme pevným okem.
8. řada: Začneme 2 ř. o. a děláme 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 2, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 2 tak, že 7krát po 1 dl. sl. a 2 dl. sl. Opakujeme až do konce řady. Řadu ukončíme pevným okem. Když se podíváme, vytvořili jsme placku o průměru skoro 15 cm. Jelikož děláme čepičku pro hlavičku s obvodem 50 cm a 50 : 3,14 = 15,9 cm, tak potřebujeme ještě kousek větší placku, ale pokud v další řadě budeme přidávat tak, jak by se v další řadě dle úvodního návodu mělo, byla by už placka moc velká, takže přidáváme pouze do každého třetího zdvojeného dl. sl. z předchozí řady.
9. řada: Opakujeme 8. řadu.
10. řada: Je už bez přidávání, jen po 1 dl. sl. do každého očka. Budeme píchat stále do prvního, a to tak dlouho, až uvidíme, že se šev začne stáčet doprava.
Azalka je jarní kvetoucí keř. Je velmi podobná rododendronu, ale je menšího vzrůstu a má menší květinové trsy než rododendron. Květenství azalky je nápadné zářivými barvami, které se vyskytují v mnoha variantách a velikostech. Květy kontrastují s tmavě zelenou barvou listů keře.
Botanický název: Rhododendron
Doba kvetení: brzy na jaře
Velikost: 40 cm, v závislosti na kultivaru
Květy: bílé, žluté, oranžové a červené
Světlo: polostín
Pěstování: při zasazování je nutné přidat mulčovací substrát ke spodní části keře
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět azalku.
Jírovec
Jírovec vytváří kouzlo v každé zahradě. Můžete si ho pořídit jako malý strom nebo keř. Není náročný na údržbu, má výrazné listy a nápadné květy.
Botanický název: Jírovec
Doba kvetení: jaro
Velikost: 3 m až 15 m a široký 9 m, v závislosti na kultivaru
Květy: červená, bílá, krémová, růžová nebo zelenožlutá
Světlo: plné slunce i polostín
Pěstování: tento keř je vhodný do větších zahrad, k rozmnožování slouží plody jírovce – kaštany, které se sází 1 až 2 cm hluboko do substrátu po dvou nebo po třech semenech.
Zde je několik fotografií, na nichž můžete vidět jírovec.
Kamélie
Kamélie miluje zimu, v tomto období většina zahradních rostlin odpočívá, ale kamélie se teprve zahřívá. Kamélie je evergreenem podzimního, zimního a brzkého jarního období. Je vhodná pro terénní úpravy okrasných zahrad, kdy vytváří krásné květy ve tvaru růží. Kamélie byly pěstovány několik let na Dálném východě, který je jejich rodným krajem. V současné době existuje více než 3 000 druhů těchto keřů.
Botanický název: Camellia
Doba kvetení: podzim, zima a brzy na jaře, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,8 m až 6 m
Květy: červená, růžová a bílá
Světlo: polostín
Pěstování: keř je nutné chránit před sluncem, studeným a silným větrem. Keř není vhodné vysazovat do úplného stínu, který sníží květenství rostliny.
Lýkovec je keř s intenzivní vůní květů, což je hlavní důvod, proč se vysazuje do okrasných zahrad. Květy vavřínu jsou jemné bílé, růžové a fialové květy a existuje mnoho odrůd keřů. Vavřín je univerzálním keřem, který se v okrasné zahradě používá jako půdopokryvný prvek.
V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.
Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: https://www.google.com/sear…
Jedná se o středně velký keř o výšce 0,5–1,5 m a šířce 0,5 – 1 m. Je listnatý, stálezelený, s barvou listů zelenou a rudou. Kvete v březnu až dubnu, květy jsou bílé a nápadné. Pieris japonica ′Bonfire′ je vhodné umístit na slunce nebo do polostínu.
Bonfire je novinková odrůda, která určitě nadchne ty z vás, kteří nemáte rádi převislé hrozny květů na pierisech. Bonfire totiž roste vzpřímeně a takto nese i květy – stojí jako vojáci na vrcholech větviček. Zajímavostí je atraktivní vínová barva poupat, která zdobí rostlinu již od podzimu až do rozkvětu v březnu. Překvapením poté mohou být květy, které jsou čistě bílé. Po odkvětu nastupují nové listy v zářivém odstínu červeně vínové barvy.
Neopadavé listy jsou podlouhlé, přišpičatělé, středně zelené a lesklé. Bonfire roste středně pomalu a vytváří vcelku kompaktní keř, o něco málo vyšší než širší. Stříhání není potřeba. Pokud rostlinu chcete tvarovat, učiňte tak po odkvětu, přibližně v dubnu.
Nevyžaduje přílišnou péči, ale po odkvětu ostříhejte zavadlá květenství, aby se netvořily plody. Během sezony dvakrát až třikrát zkontrolujte listy, jestli na nich svrchu nejsou vidět světlé tečky. Znamenalo by to, že je napadl hmyz, jehož larvy vyžírají pletiva listů a zalepují spodek listů. V takovém případě stačí keř postříkat vhodným insekticidem (Mospilan). Pokud v zimě rostlina zapadá těžkým sněhem, jemně z ní sníh sundejte, aby neohýbal a nepřelámal křehké větvičky.
Zatímco jsou vyzrálé výhony tohoto keře pro naše klimatické podmínky dostatečně mrazuvzdorné, čerstvě vyrašené lístečky jsou na mrazíky dost náchylné a často namrzají někdy i při teplotě 0 C. Naštěstí se s tím rostlina obvykle dokáže vypořádat, protože vyzrálé výhony snadno regenerují a opět krásně vyraší. Tuto vysokou regenerační schopnost lze využít i v případě, když nové výhony vůbec nenamrznou. Seřízneme-li je včas, snadno přinutíme rostlinu opět k rašení, čím se efekt pestrých nových výhonů může prodloužit o další 2–3 týdny, navíc dosáhneme nižšího vzrůstu a kompaktnějšího tvaru keře. Pokud by ale tento zákrok přišel příliš pozdě, s největší pravděpodobností se připravíme i o efekt kvetení v příštím roce.
Zem pro výsadbu musí být dobře připravená, propustná a lehká, doporučuje se smíchat rašelinu se zetlelým listím nebo hrabankou, popřípadě jemnou kůrovou drtí a pilinami. V těžké zemi se pierisu dařit nebude, listy budou žloutnout a opadávat, mohou se objevit škůdci. Výsadbovou jámu připravte spíše širokou než hlubokou. Keř je mrazuvzdorný.
Ve svém příspěvku TUJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marecek.
dobrý den, múžete mě poradit jaké vybrat keře/odrůdu/ tújí, když chci udělat živý plot cca
30m dlouhý plný do výšky cca 150-180cm aby pak rostl už skoro od země či malinko nad zemí, nemáte i foto ,děkuji Marek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tobiata.
dobvry den,
zakladala jsem plot na jeden metr delky jsem dala tri tuje cca 75cm vysoke...po zasazeni jsem je zkratila o dve třetiny a zastrihavala na jare a na podzim...vyrostl mi krasny husty plot temer od zeme zastrihnute vetvicky jsem nechavala pod keri branily rustu plevelu a drzely vlhko..foto je porizenerok a pul po zasazeni...dnes je plot vysoky cca 170 a muze si na nej lehnout dospely clovek...
Pokud hledáte rostliny pro stinný kout, tedy na východní či severní straně pozemku, můžete si vybrat například keře s bohatým olistěním a dlouhým obdobím kvetení, jako jsou pěnišníky. V místech, kde není příliš velký stín, se bude dařit kalinám, pustorylu či některým druhům tavolníku. Jestliže dáváte předost užitečným keřům před těmi okrasnými, pak budou ideální borůvky či brusinky. Když hledáte zeleň, která by ochránila vaše obydlí nejen před prachem či hlukem ze silnice, ale i před pohledy kolemjdoucích, vybírejte nejlépe mezi neopadavými druhy keřů, jako je tis nebo zimostráz. Pokud potřebujete rostlinu, která by jednak zakryla a zkrášlila holé plochy v místech pod stromy, jednak pomohla udržet vláhu u kořenů stromů, jsou tu půdopokryvné keře jako borůvka černá nebo tolokvěnka alpská. Toužíte-li po celoroční pestré barevné paletě, kombinujte keře s různými barvami listů (viz níže podkapitolka keře s červenými listy). Potřebujete-li osázet větší plochy, pak sáhněte po třezalce rozkladité, tavolníku nízkém či dřišťálu Thumbergově.
O některých keřích si něco víc povíme dále v našem příspěvku. Jestli vám však místo dlouhého povídání více vyhovuje stručný a jasný výčet, pak doporučujeme například bezvadnou přehlednou tabulku stínomilných keřů, z níž se dozvíte, které keře jsou okrasné listem, které květem či plodem; jestli jde o keř opadavý, stálezelený, nebo o jehličnan; jak moc vám vyroste; a v neposlední řadě, jaká půda je pro něj vyhovující. A kdo má raději to „povídání“, nechť se pustí do čtení následujících řádků, kde se blíže seznámíme s těmi nejoblíbenějšími keři.
Hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea)
Krásný neopadavý keř, který bude vaši zahradu zdobit celý rok. Hodí se zejména k tvorbě živých plotů a bývá vedena po stěnách budov, neboť může vyrůst až do výšky 5 metrů, přičemž jde o kompaktní hustý keř dobře tvarovatelný řezem. Hlohyni však lze využít také jako dekorativní solitér. Na jaře kvete bílými květy, na podzim ji zdobí oranžové až červené plody, které zůstávají na keřích tak dlouho, dokud je nesezobou ptáci. Listy jsou leskle zelené.
Hlohyni vyhovuje polostín, na půdu je nenáročná, jen nesmí být příliš kyselá. Dobře zvládá sucho.
Jde asi o jednu z nejčastěji využívaných stálezelených rostlin v našich zahradách, neboť je vhodná jak do živých plotů, tak i jako solitér. Velmi dobře se tvaruje a můžete ji nechat růst i v nejrůznějších drátěných šablonách. Zimostráz neboli buxus má hned několik druhů a čeledí, všechny jsou však charakteristické svými tmavě zelenými listy.
Ve svém příspěvku VYSOKÉ KEŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaromír.
Dobrý den,
potřebuji zakrýt prostor pod vlašským ořechem nějakým vhodným křovím. Nejsem zahradník a použil jsem tůje. Ty nevydržely. Prosím radu- co bych tam měl zasadit?
Předem děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Můžu stříhat aronii v únoru, když ještě hrozí mrazy?
Aronii lze stříhat v únoru, pokud nejsou silné mrazy pod -10 až -15 °C a půda není hluboce promrzlá. Ideální je období těsně před rašením.
V praxi sleduji předpověď alespoň 7 dní dopředu. Pokud mají přijít silné mrazy, řez odložím. Čerstvé řezné rány jsou citlivější a mohou namrzat, zejména u silnějších větví. Pokud řežete při mírné zimě, kdy se teploty drží kolem nuly, je to bezpečné. Nejdůležitější je vyhnout se extrémům a neřezat v období prudkých teplotních výkyvů.
Proč moje aronie plodí méně než dřív?
Nejčastější příčinou je přestárlé dřevo a příliš hustý keř. Aronie plodí nejlépe na 2–4letých výhonech.
Pokud jste několik let nestříhali, převládnou silné, tmavé větve s nízkou plodností. Výsledkem jsou menší a řidší plody. Řešením je postupné zmlazení během 2–3 let. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že po odstranění nejstarších větví se plodnost výrazně zlepší, i když první rok může dojít k mírnému poklesu úrody. Dlouhodobě se výnos stabilizuje a plody bývají větší.
Je lepší radikální řez u země, nebo postupné zmlazení?
Postupné zmlazení je ve většině případů bezpečnější, zejména v českých podmínkách se suchými léty a mrazivými zimami.
Radikální seříznutí „na pařez“ může fungovat, ale počítejte s tím, že první sezónu téměř nebudete sklízet. Postupné odstranění nejstarších větví během dvou let umožní keři regenerovat bez výrazného šoku. U jednoho staršího keře jsem zkusil oba způsoby – postupný přístup vedl k rychlejší stabilizaci plodnosti a menším výkyvům ve výnosu.
Kolik hlavních větví by měla mít dospělá aronie?
Ideální počet je 10 až 15 silných hlavních výhonů různého stáří, s převahou 2–4letého dřeva.
Pokud má keř 20 a více silných větví, obvykle je příliš hustý. To vede k horšímu prosvětlení a nižší plodnosti. Vyvážená struktura znamená každoročně odstranit několik nejstarších větví a ponechat nové silné výhony. Důležité je udržovat přehled – při řezu byste měli být schopni spočítat hlavní kosterní větve a vědět, které jsou nejstarší.
Proč má aronie malé plody i po řezu?
Malé plody mohou být způsobeny suchem, vyčerpáním půdy nebo přehoustlým porostem, který nebyl dostatečně prosvětlen.
Pokud jste odstranili jen část starých větví a ponechali příliš mnoho slabých výhonů, efekt řezu nebude výrazný. Světlo a vzduch uvnitř keře jsou zásadní. Také je vhodné sledovat vláhu v půdě – v suchém roce může být velikost plodů menší i při správném řezu. V takovém případě pomůže mulčování a zálivka.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Steinmetzova. Eva.
Dobrý den pěstitelé rakytníku .
Tak jsme natom asi stejně , taky už budu pomalu otrhávat kuličky . Nemůžu čekat az do podzimu . V loni jsem trhala začatkem srpna . Letos se mi zdá už taky docela dobrej . . Snažime se ho otrhat teď , né až na podzim . Asi máme nějaký ranní druh rakytníku
Problem mám se strihem stromku ( keře) nevim jak ostřihat . Když ostřiham větvičky s plodama , tak mi tam zbyde asi jen kmínek Poradí mi někdo , prosím . Děkuji. Steinmetzová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlaďka.
Dobrý den,ostřižení keře s plody se nemusíte bát.Je dobré aspoň 30 % větví nechat a rakytník zase obrazí. Taky už budu tak do 14 dní sklízet.Teď hodně zalívám,plody se krásně nalévají a čekám ještě na správnou chuť.Čím vyzrálejší tím lepší.Určitě nebudu čekat se sklizní až na září.Plody by šli špatně sklízet.Záleží na teplém počasí.Ať se daří oranžové zlato! Vlaďka
Reverzní osmóza Winterhalter RoMatik XS je dostupná v pěti různých kapacitních variacích. Zařízení jsou schopna odstranit přibližně 98 % minerálů, a to pomocí filtrační membrány. Tyto přístroje jsou extrémně ekonomické i při vysokém odběru vody, a to především jsou-li připojené na víc mycích strojů najednou.
Filtrace vody – reverzní osmóza RO 600 GPD 6 – stupňový systém reverzní osmózy se 2 membránami 300 GPD je systém určený pro domácnosti a komerční technické využití na výrobu demineralizované vody.
Reverzní osmóza filtr Aquaphor OSMO-50 K dusičnany – čistič vody „Aquaphor-OSMO-K” je vyroben v AQUAPHORu (Rusko, St. Petersburg). Čistič vody je určen pro hluboké odstraňování soli z vody a také pro její čištění od mechanických a koloidních částic, organických přísad, radionuklidů, bakterií a virů. Čistič vody odstraňuje příchuť, zápach a barvu vody v municipálních a lokálních vodovodních sítích (artézských studnách, studnách a tak dále). Materiály jsou bezpečné, netoxické, nerozpouštějí do vody látky škodlivé pro člověka a okolní prostředí.
Způsob fungování čističe vody:
Blok předběžné přípravy vody se skládá z trupu K1-P s modulem předběžného čištění 5 mkm (instaluje se jako první ve směru toku) a modulu K1-02 (instaluje se jako druhý ve směru toku vody). Blok předběžné přípravy vody zbavuje vodu mechanických suspenzí, aktivního chloru, ropných produktů, fenolu, pesticidů, chloroformu a těžkých kovů.
Blok reverzní osmózy se skládá z reverzně osmotické membrány v trupu a kontrolně-ovládacího zařízení. Zbavuje vodu organických a neorganických látek, solí, bakterií, vírů, cyst.
Zásobovací nádrž pro čistou vodu. Výkonnost reverzně osmotického systému není velká – od 46 do 170 ml za minutu (záleží na typu membrány, teplotě vody a tlaku ve vodovodu). Po čištění voda proudí do zásobovací nádrže na vodu, abyste měli k dispozici vždy potřebné množství čisté vody.
Blok kondicionování se skládá z výměnného filtračního modulu K1-07. Blok kondicionování zbavuje vodu vedlejších příchutí a zápachů a také ji dezinfikuje. Z vodovodního systému studená voda proudí do vchodu čističe vody a přechází blokem předběžné přípravy vody. Dále přes automatickou záklopku voda proudí k reverzně osmotické membráně. Trup, ve kterém je umístěna membrána, je vybaven dvěma východy: východ čisté vody a východ drenážní vody. Drenážní voda pak odtéká do kanalizace přes omezovač proudu. Čistá voda proudí do zásobovací nádrže.
Ibišek syrský (Hibiscus syriacus) je opadavý keř dorůstající do výšky 1,5 až 2 m. Má rád plné slunce a humózní, dobře propustnou půdu. Růžovými květy rozkvétají kultivary ´Pink Chiffon´ a ´Violet Clair Double´.
Hibiscus syriacus ´Pink Chiffon´
Je vzpřímeně rostoucí opadavý keř dorůstající do výšky 1,5 až 2,5 m. Listy má sytě zelené, převážně trojlaločné. Plné růžové květy se objevují na letorostech od července do září, jsou 6 až 8 cm velké.
Květ tohoto kultivaru, dorůstajícího do 3m výšky a cca 2m šířky, je sytě růžový, poloplný s červeným okem, objevuje se od konce léta do poloviny podzimu. Tento ibišek rovněž dobře poroste na slunném stanovišti, vyhovuje mu propustná humózní půda. Pozor na přemokření zeminy, zvláště po odkvětu. Řez provádějte vždy na jaře a poměrně hluboko – stačí ponechat 3 očka z loňského výhonu. Ibišek syrský je mrazuvzdorný, ale mrazové kotliny mu nesvědčí. Mladé keříky raději na zimu obsypte mulčovací kůrou a lehce přikrýt chvojím.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Boráň.
Rakytník se sklízí podle odrůd. Letos na jaře jsem zasadil dva keře a byli na nich první malvičky. Ani jsem je neochutnal, protože mi je sklidili koncem července kosi. Běžně sklízím rakytník v druhé polovině srpna. Letos to bylo dřív kvůli počasí. Zahradu mámasi 450m nad mořem, tak je možné, že vy v kraji vína můžete sklízet ještě o 14 dní dříve.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petra.
bobrý den,prosím o radu---jaká je chuť bobulí a nemůžu je zaměnit s něčím nejedlým či jedovatým? pod domem nám to roste a ráda bych to využila ale potřebuji poradit . děkuji
Jde o kompletní domácí samonasávací vodárnu ovládanou tlakovým manostatem s možností nastavení vypínacího tlaku do 5 barů. Použití nejnovějších materiálů od firmy General Electric umožňuje prodloužit dobu provozu nasucho bez trvalých poškození až na 1 hodinu (dříve v řádu minut). Tato ochrana byla ještě vylepšena zabudováním tepelného čidla do hydraulické části, které čerpadlo vypne v případě delšího provozu bez dostatečného chlazení protékajícím médiem. Pro zvýšení životnosti se používají u všech výrobků nové připojovací příruby tlakových nádob z nerezové oceli. Těleso čerpadla a oběžné kolo jsou vyrobeny z oceli a mechanická ucpávka z kombinace keramika/uhlík. Jsou opatřeny 1,5m napájecím kabelem, včetně zástrčky. Jednofázové vodárny mají ochranu proti přetížení motoru.
Cena domácí vodárny se pohybuje kolem 9 000 korun.
Ve svém příspěvku CHUŤ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
bobrý den,prosím o radu---jaká je chuť bobulí a nemůžu je zaměnit s něčím nejedlým či jedovatým? pod domem nám to roste a ráda bych to využila ale potřebuji poradit . děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Boráň.
Chuť je většinou dost kyselá i když dnes už je vyšlechtěna odrůda, která obsahuje kolem 10 procent cukru. Dva takové keře jsem vysadil na jaře a měli pár bobulí. Ani jsem je neochutnal. Koncem července mi je sklidili kosi. Rakytník má lístky podobné lístkům vrbovím. Dále má ostny dlouhé až5cm. Já, nevím s čím by se to dalo splést, Ale raděj se podívejte na netu na jeho vyobrazení. Je to rostlina dvoudomá a proto potřujete samice a aspoň jednoho samce
Jedná se o středně velký keř dorůstající do výšky 1–1,8 m a šířky 0,5–1,5 m. Je listnatý, stálezelený, s barvou listů zelenou až červenou. Kvete v dubnu až červnu, květy jsou bílé a nápadné. Pieris japonský je vhodné umístit na slunce nebo do polostínu.
Konvalinkově kvetoucí pierisy zaujímají mezi vřesovištními rostlinami v oblíbenosti horní příčky. Mají totiž velice dekorativní neopadavé listy a většina druhů brzy zjara kvete. V dnešní době se již málo pěstuje původní druh z Japonska, většinou na zahradách najdete odrůdy odlišného habitu, barvy květů i nově rašících listů.
Pieris nevyžaduje přílišnou péči, ale po odkvětu ostříhejte zavadlá květenství, aby se netvořily plody. Během sezony dvakrát až třikrát zkontrolujte listy, jestli na nich svrchu nejsou vidět světlé tečky. Znamenalo by to, že je napadl hmyz, jehož larvy vyžírají pletiva listů a zalepují spodek listů. V takovém případě stačí keř postříkat vhodným insekticidem (Mospilan). Pokud v zimě napadá těžký sníh a máte rostlinu na dosah, jemně z ní sníh oklepejte, aby neohýbal a nepřelámal křehké větvičky.
Zatímco vyzrálé výhony pierisů jsou pro naše klimatické podmínky dostatečně mrazuvzdorné, čerstvě vyrašené lístečky jsou na mrazíky velmi náchylné a často namrzají, a to někdy i při teplotě 0 stupňů Celsia. Naštěstí to však pro rostlinu nemívá tragické následky, protože vyzrálé výhony snadno regenerují a opět krásně vyraší. Tuto vysokou regenerační schopnost můžeme snadno využít i v případě, kdy nové výhony vůbec nenamrznou. Seřízneme-li je včas, snadno přinutíme rostlinu opět k rašení, čím se efekt pestrých nových výhonů může prodloužit o další 2 až 3 týdny. Tímto zásahem také dosáhneme nižšího vzrůstu a kompaktnějšího tvaru rostliny. Kdyby ale tento zákrok přišel příliš pozdě, s největší pravděpodobností se připravíme i o efekt kvetení v příštím roce.
Pierisy jsou vřesovištní rostliny a tak se s nimi musí při výsadbě i zacházet. Zem musí být dobře připravená, propustná a lehká, doporučuje se smíchat rašelinu se zetlelým listím nebo hrabankou, popřípadě jemnou kůrovou drtí s pilinami. V těžké zemi se jim dařit nebude, listy budou žloutnout a opadávat a keř bude trpět na škůdce. Výsadbová jáma se nedělá hluboká, ale široká. Máte-li jílovité podloží, udělejte vyvýšený záhon. Keř je mrazuvzdorný.
Na zahradách lze pierisy využít mnoha způsoby. Hodí se především do vřesovišť, do pozadí skalek, do řídkého podrostu stromů, jako součást smíšených skupin, pro výsadbu atriových zahrádek i pro velmi moderní pojetí zahradní architektury. Díky existenci velmi kompaktních a zakrslých odrůd výborně poslouží pro okrasu i těch nejmenších zahrádek a dvorků.
Ve svém příspěvku ŘÍZKOVÁNÍ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Hradecký.
Zdravím,na zakořeňování révy v zimních měsících nemám podmínky,zakořeňuji výhradně zelenýmy řízky s použitím stimulátoru,řízky odebrané v červnu do podzima v pohodě prokoření malý květináč v průměru 5cm,proto přesazuji do průměru 10cm v červenci,do podzima vyrostou některé i dva metry,př.Muškát blue,Attika,Melinda,Premier atd.V listopadu jsou kmínky zdřevnatělé ale venku je přes zimu nenechávám,jsou v chladné místnosti,na jaře je pak normálně zasadím do volné upravené půdy,dělám to tak přes 15 let a keře normálně rodí,úplně v pohodě se dá za zelena nařízkovat i Vostorg který z vyzrálých řízků skoro ani nejde zakořenit,když ho dvakrát nebo třikrát přesadíte od malého květináče po 15cm v průměru tak udělá velký kořenový bal a ve volné půdě uš roste bez problémů.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jak stříhat vinnou révu - to co se nám nelíbí, jde pryč? Předpokládám, že ve škole v Mělníku učíte přímo definici řezu...
Za řez se v širším slova smyslu označuje odstraňování nežádoucích částí keře v době vegetačního klidu. Ke správnému provedení řezu je potřebné brát v úvahu určitá pravidla. Od keřů révy chceme, aby přinesly každým rokem pokud možno přibližně stejné množství hroznů v dobré kvalitě, ať už jde o odrůdy moštové na výrobu vína nebo o odrůdy stolní k použití jako ovoce. A tuto svou vůli můžeme rostlinám vnutit jediným způsobem: tak, že jim některé části odebereme a jiné ponecháme. Pokud bychom keře neřezali vůbec, měly by každým rokem větší počet hroznů, které by byly velmi nekvalitní (nízký obsah cukru, vysoký obsah kyselin) nebo by nestačily dozrát vůbec. To bohužel vídáme v opuštěných vinicích nebo u neošetřovaných zahrad.
Když jste řekla řez v širším slova smyslu, jistě také existuje nějaký užší smysl. O co jde?
Pod pojmem řez v užším smyslu slova vinohradníci chápou odborně specifický (zase jsme u těch historických výrazů) terminus technicus: je tím míněna délka jednoletého výhonu s očky, který po provedení řezu na keři zůstane. Přesněji se používá výraz: „krátký řez“ (lépe: řez na krátké jednoleté dřevo) pro krátký ponechaný „zbytek“ jednoletého, tedy plodonosného výhonu, který označujeme výrazem „čípek“. Čípky považujeme za „plodonosné“, a očekáváme od nich dostatečnou produkci hroznů. Některé čípky označujeme „zásobní“; od nich chceme, aby především vyprodukovaly letorosty využitelné pro řez v následujícím roce, i když hrozny samozřejmě přinesou také.
Výraz „dlouhý řez“ (správněji: řez na dlouhé jednoleté dřevo) znamená naopak dlouhý ponechaný „zbytek“ jednoletého výhonu, kterému se říká „tažeň“. Logicky vzato: je dlouhý, tedy se táhne odněkud někam.
A co míníte zatížením keře? Kolik keř unese váhy, vlastně správně hmotnosti?
V podstatě ano, jde o to, kolik keř „unese“ během vegetace hroznů, a to v přímém i v přeneseném smyslu. Jde tedy také o to, kolik hroznů dokáže během roku „uživit“. A o tom rozhoduje ten, kdo řez provádí, tím, že správně zvolí „zatížení keře“. Zatížení keře je tedy počet oček ponechaných na keři po řezu. A protože keře mohou být vysazené v různých sponech, aby toto zatížení mohlo být srovnatelné, přepočítává se ještě na 1 m2. Některé odrůdy (ty s velkými hrozny nebo s velkými výnosy) se řežou na nízké zatížení, to znamená 4- 6 oček na m2, jiné odrůdy (s průměrnými výnosy nebo s průměrně velkými hrozny) vyžadují střední zatížení na 6 – 8 oček na m2.
Na dno jamky je možné dát jemný, dobře proleželý kompost. Nikdy se takto nepoužívá čerstvý hnůj a také se nikdy do jamky nepřidávají průmyslová hnojiva – na začátku rozpouštění je koncentrace jednotlivých živin v jamce příliš vysoká. Jemné, mladé, čerstvě vyrůstající kořínky by se mohly při této koncentraci spálit. Připravené sazenice se umístí do jamky tak, aby výhon se dvěma očky směřoval vzhůru a kořeny byly volně rozprostřené v jamce. Místo srůstu umístíme v případě parafinovaných sazenic asi 2 – 3 cm nad budoucí povrch půdy. Nejsou-li sazenice ošetřené parafínem, umístí se zhruba ve výšce okolního povrchu půdy. Pak se jamka částečně zasype zeminou, která byla původně na povrchu a je tedy vyhnojená. Následuje utužení zeminy mírným přišlápnutím, a pak je potřeba jamku dostatečně zalít.
Výsadba sazenice „v polovině práce“:
Po vsáknutí vody se přihrne zbytek zeminy tak, že zemina, která byla původně dole, se umístí nahoru. A hned se z ní také vytvoří kopeček, aby očka na výhonu byla zakrytá a mohla vyrašit v klidu a bezpečí, bez ohrožení jarními mrazy přicházejícími v květnu. K sazenici hned můžeme umístit tyčku, ke které se vyrůstající letorosty budou za vegetace vyvazovat.
Vytvoření hrobku nad sazenicí:
Můžete upřesnit termín výsadby?
Většinou se sazenice vysazují na jaře, protože na podzim školky většinou nestihnou připravit sadbu k prodeji před zamrznutím půdy. Z hlediska zásobení sazenice vodou je však podzimní výsadba lepší. A ještě něco: je také možné koupit během roku kontejnerovanou sadbu, většinou na různých výstavách či trzích. Pak je dobré vysazovat co nejdříve po nákupu, aby kořeny měly konečně dostatek prostoru, který v kontejneru chybí.
A jak je potřebné se o nově vysazené keře starat?
V krátké době po výsadbě může dojít k utužení povrchu půdy, která tvoří kopeček nad sazenicí. Rašící výhon by pak mohl mít potíže při vyrůstání přes takto utužený půdní škraloup. Proto je nutné občas kopeček jemně a veleopatrně prokypřit. Ale v žádném případě by se pěstitel neměl snažit „pomoci“ rašícímu výhonu tím, že kopeček nechá rozhrnutý! Rašící výhon je pod půdou etiolizovaný (vybělený – neobsahuje chlorofyl) a při prvním setkání s prudkým sluníčkem by se mohl spálit stejně, jako se mnohdy na jaře spálíme my, když včas neodejdeme do stínu.
Jinak většina prací v době vegetace na nově vysazených keřích je v podstatě téměř shodná s pracemi kolem keřů, které už plodí, jak jsme o nich mluvili v předchozích měsících.
