V tomto případě nejde o keř okrasný, ale užitkový. Josta je totiž kříženec černého rybízu a angreštu. Její plody mají osvěžující chuť černého rybízu a zároveň jemně nakyslou chuť angreštu. Bobule jsou velmi zdravé, neboť mimo jiné ve velké míře obsahují vitamin C, dozrávají obvykle v červenci. Josta netrpí žádnými chorobami ani škůdci (kromě mšic). Oproti angreštu nemá trny.
Tento keř nemá žádné zvláštní nároky na pěstování. Snese i částečné zastínění, ale nejlepší plody jsou přece jen z plně osluněného keře. Chcete-li si zasadit více keřů, umístěte je aspoň dva metry od sebe, protože josta dost vyroste. Plodné větve se mohou ponechat až 8 let. Řez by se měl omezit na prosvětlování keře a zkracování převislých větví. Občas jostu přihnojte.
Ve svém příspěvku PLODY POUZE NA JEDNOM KEŘI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat ohledně plodů. Minulý rok jsme koupili 2 keře borůvek, které jsme zasadili. Tento rok sklízím borůvky pouze z jednoho keře. Nevíte, kde je problém?
Předem moc děkuji. Eva
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kvetoucí keře jsou neodmyslitelnými prvky okrasných zahrad, jsou ideální kulisou, která vytváří pocit stálosti. Existuje nepřeberné množství různých kvetoucích keřů, které jsou dekorativní svým tvarem, květy, vůní, barevnými listy či ozdobnými plody. Kvetoucí keře se používají v okrasných zahradách, parcích jako solitéry nebo k oddělení prostor v okrasných zahradách sestříháváním do živého plotu.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Valenta.
Dobrý den
Poradíte mi kdy je nejlepší doba na sklizeň rakytníku.?Zkoušeli jsme ho natrhat koncem října,byl to boj,plody jsou hodně měké,nejdou od větvičky a rozmačkávají se mezi prsty.Děkuji za odpověď Zdeněk V.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Novaková.
Dnes je červenec a na půl keři rakytníku jsou plody zralé a listy suché a na druhé půlce je zelený a plody ještě nejsu zralé. O co se jedná? Mám plody sebrat na té suché straně? Děkuji
Mezi keře, z nichž je možné vytvořit živý plot, patří listnáče, poněvadž nejsou jednotvárné a během roku mění barvu, některé mohou i kvést. Jedná se o dřeviny nenáročné na umístění a půdu. Některé se musí zastřihávat.
Chcete-li mít kompaktní, rychle rostoucí a odolný živý plot, pak je habr ideální. Snáší suché i vlhké jílovité půdy, odolává mrazu i smogu. Vysazují se 3 až 4 rostliny na metr plotu. Živý plot z habrů, jenž se stříhá dvakrát ročně, může vytvářet jak metrové plůtky, tak čtyřmetrové stěny.
Dřišťál červenolistý
Tato dřevina dorůstá do výšky 1,5 m, je proto ideální k tvorbě nižších živých plotů a záleží pouze na vás, zda budete plot pravidelně zastřihávat, nebo jej necháte volně růst. Rovněž může růst samostatně jako solitéra, což mu neubírá na poutavosti. Dřišťál je atraktivní svými sytě červenými listy a na podzim korálově rudými plody.
Hlohyně
Hlohyně je velmi oblíbený, a tudíž často využívaný neopadavý keř. Má bílé květy a na podzim je obsypána červenými plody. Roste velmi rychle a díky trnům tvoří neproniknutelné tvary. Hlohyni lze zastřihávat i nechat volně růst. Na metr plotu stačí pouze 2 rostliny. Snáší nepřízeň počasí i smog, proto se může vysazovat jako hluková bariéra k silnicím.
Ptačí zob
Ptačí zob je ideální keř pro stříhané živé ploty. Výborně se totiž tvaruje a snáší i radikálnější řez. Můžeme z něj tak vytvořit jakýkoli živý plot (od nízkých plůtků až po dvoumetrové bariéry). Rovněž dobře snáší stín, smog i sucho a rychle roste, proto se hodí do měst jako bariéra k silnicím.
Bobkovišeň
Bobkovišeň je stálezelený vzrůstný keř, který velmi dobře snáší řez a není náročný na údržbu. Vytváří husté a kompaktní sytě zelené živé ploty (na metr plotu stačí 2 až 3 rostliny). Výška keře je 1,5 metru. Bobkovišním se daří v mírně kyselé a vlhčí zemině, a to jak na slunci, tak v polostínu či mírném stínu. Sázejte ji do běžné zahradní zeminy.
Mochna
Mochna je vděčná dřevina s výraznými žlutými kvítky, jež kvete postupně až do podzimu. Tvoří husté jemné plůtky o výšce 100 až 120 cm. Působí kompaktním dojmem a hodí se k dekoraci zahrad a zahrádek. Sází se do běžné zahradní zeminy a je mrazuvzdorná. Udržovací řez stačí provádět jednou za dva roky.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olda.
Říjen je na sklizeň rakytníku dobrý čas. Sběr plodů vyžaduje trochu cviku a zručnosti, protože rakytník bodá svými ostny a jeho plody jsou velmi měkké. Plody rakytníku se nejlépe získají tak, že nastříháte větvičky rakytníku a i s plody je dáte na hodinu zmrznout do mrazáku. Pak s těmito zmrzlými větvičkami zatřepete a plody se snadno samy oddělí a spadnou na připravenou podložku.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
myslím, že sklizeň v říjnu je pozdě, už mění chuť a když přejde mrazem,
je úplně jiné, horší chuti. Já sklízím v srpnu, než začnou bobule měknout
a chuťově jsou výborné
Okrasné keře jsou stálezelené nebo opadavé dřeviny s široce rozvětvenými výhony. Některé druhy mají na podzim nádherně zbarvené listy, jiné dekorují zahradu svými květy nebo okrasnými plody. Okrasné keře lze využít různě: můžeme je umístit do záhonů nebo živých plotů, můžeme jimi pokrýt půdu, též mohou růst osamoceně (jednotlivě) jako solitéry. Vždy záleží na tom, o kterou dřevinu se jedná, protože ne každý keř se hodí ke každému účelu. Okrasné keře patří mezi nejvděčnější zahradní prvky, nebývají totiž náročné na stanoviště ani na péči. Keře však musíme vybírat uvážlivě a při jejich výsadbě pak postupovat citlivě. Nejčastějším omylem bývá nesprávný řez a příliš hustá výsadba. Seznam okrasných keřů je velmi dlouhý a rozmanitý. V níže uvedených odstavcích budou přiblíženy některé druhy keřů.
Okrasné keře lze považovat za vhodný doplněk okrasných zahrad. Pokud navíc příhodně zkombinujeme druhy keřů (například tak, aby kvetly v různých časových obdobích), bude nám pestrá paleta barev oživovat zahradu téměř po celý rok.
Ve svém příspěvku MINI KIWI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Jílková.
Dobrý den,
mám 4. rok 2 rostliny actinidia arguta, 1 odrůdy Issai, druhou nevím, ale obě by měly být samosprašné.Oba keře jsou mohutné a zdravé,ale kvetou jen málo a ještě neměly plody.Dosud jsem je nestříhala, jsou na 2m konstrukci na slunečném místě v kyselé půdě,takže nevím, kde je chyba. Můžete mi poradit ?
Děkuji a zdravím
Alena Jílková, Kunštát
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef P..
Dobrý den, nasadil jsem od sousedů dva proutky před osmi lety do hlíny a už asi 5 roky sklízíme viz. fotografie. Poté jsem vysadil za skleníkem na prosluněné místo. A rostlina je bez starostí, trochu jen prostříhám a divím se,jak to rodí. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Mnohé zdroje tvrdí, že jsou plody jedovaté a u domácích zvířat vyvolávají otravu. Také dětem by mohly být osudné. Nedoporučuje se tedy jejich výsadba poblíž keřů plodících ovoce.
Plody muchovníku jsou malvičky tmavě fialové až modré barvy o průměru deset milimetrů. Dle druhu dozrávají od poloviny června do konce srpna. Kvůli vyšší šťavnatosti a cukernatosti je můžete nechat klidně týden přezrát. Z plně vzrostlého keře lze sklidit osm až patnáct kilogramů plodů v závislosti na volbě odrůdy. Nevadí-li vám sklízet plody postupně, můžete zvolit i původní formy: muchovník kanadský či Lamarckův.
Plody muchovníku mají své místo i v lidovém léčitelství, protože obsahují velké množství vitamínu C a B12, barviva (antokyany, jimž se přisuzuje účinnost proti rakovinnému bujení) a zdraví prospěšné minerály. Plody celkově podporují odolnost organismu, působí preventivně proti žaludečním chorobám a při onkologických onemocněních je možné plody muchovníku podávat jako podpůrný doplněk stravy. Při žaludečních a střevních potížích může být podáván čaj ze sušených listů.
V Kanadě se plod zvaný saskatoon berry sklízí komerčně. Známé jídlo původních amerických obyvatel (indiánů) pemikan (pemmican) obvykle obsahovalo kromě sušeného masa s tukem právě sušené plody muchovníku. Stonky muchovníku byly pak často používány k výrobě šípů. Některé druhy muchovníků jsou velmi oblíbené okrasné keře pěstované pro květy, kůru a pro krásu podzimního barevného listí.
Doporučení: Využití plodů je podobné jako u ostatního drobného ovoce. Můžete je zpracovat do zavařenin či kompotů, nebo vyrobit šťávu. Karmínové zbarvení dužiny se využívá v potravinářském průmyslu. Odvar z listů pomáhá při žaludečních a střevních potížích.
Keř je dřevnatá rostlina vyšší než trávy a byliny, která se hned u země nebo poměrně nízko nad zemí dělí do mnoha větví. Na rozdíl od vyšších stromů nemají keře hlavní kmen. Jsou to dřeviny, které se větví od báze, zpestřují výsadbu, vytvářejí harmonický přechod mezi trvalkami a stromy, poskytují útočiště drobným živočichům, zvláště opeřencům, a nás chrání před větrem a zvědavými pohledy. Okrasné keře jsou stálezelené nebo opadavé dřeviny s široce rozvětvenými výhony a jsou vhodné jak k vyplnění záhonu, tak do živých plotů, k pokrytí půdy nebo jako solitéry. Záleží však, jaký druh dřeviny si vyberete. Ne každý keř se hodí ke každému účelu. Všeobecně lze ale říci, že keře patří mezi nejvděčnější zahradní prvky. Nejsou náročné na stanoviště ani na péči. Při jejich výsadbě je však třeba zjistit, jak keř může vyrůst a jakému stanovišti dává přednost.
Keře poskytnou soukromí, přilákají zpěvné ptáky, některé i motýly. Přínosné jsou všechny keře, druhy, které krásně kvetou, voní či dávají plody, pak dvojnásob.
Pro nejlepší výsledek vysázíme z celkového počtu přibližně 25 % stálezelených a 75 % opadavých keřů. To jsou ideální proporce celoročně zajímavého osázení. Důležitá je i rozmanitost. Zastoupeny by měly být keře nízké i vysoké, kvetoucí, plodící, voňavé, s tvarovanými listy, s barevnými výhony i podzimním vybarvením.
Pro nepřetržité clonění se nejlépe hodí keře, kterým neopadávají listy. Keříky do výšky 60 cm lze využít do bordur, k pokryvu půdy, mezi trvalky v prvních řadách i do nádob. Keře vysoké kolem dvou metrů fungují jako živé ploty, pozadí pro květiny a na malých zahrádkách zastupují stromy.
Keř je dřevnatá rostlina vyšší než trávy a byliny, která se hned u země nebo poměrně nízko nad zemí dělí do mnoha větví. Na rozdíl od vyšších stromů keře nemají hlavní kmen. Jsou to dřeviny, které se větví od báze, zpestřují výsadbu, vytvářejí harmonický přechod mezi trvalkami a stromy, poskytují útočiště drobným živočichům, zvláště opeřencům, a nás chrání před větrem a zvědavými pohledy.
Okrasné keře jsou stálezelené nebo opadavé dřeviny s široce rozvětvenými výhony a jsou vhodné jak k vyplnění záhonu, tak do živých plotů, k pokrytí půdy nebo jako solitér. Záleží však, jaký druh dřeviny si vyberete. Ne každý keř se hodí ke každému účelu. Všeobecně lze ale říci, že keře patří mezi nejvděčnější zahradní prvky. Nejsou náročné na stanoviště ani na péči. Při jejich výsadbě je však třeba zjistit, jak keř může vyrůst a jakému stanovišti dává přednost.
Pro nejlepší výsledek vysázíme z celkového počtu přibližně 25 % stálezelených a 75 % opadavých keřů. To jsou ideální proporce celoročně zajímavého osázení. Důležitá je i rozmanitost. Zastoupeny by měly být keře nízké i vysoké, kvetoucí, plodící, voňavé, s tvarovanými listy, s barevnými výhony i podzimním vybarvením.
Pro nepřetržité clonění se nejlépe hodí keře, kterým neopadávají listy. Keříky do výšky 60 cm využijeme do bordur, k pokryvu půdy, mezi trvalky v prvních řadách i do nádob. Keře vysoké kolem dvou metrů fungují jako živé ploty, pozadí pro květiny a na malých zahrádkách zastupují stromy.
Keře mohou být dekorativní svým tvarem, květy, které často voní, barevnými listy či ozdobnými plody. K celkovému vzhledu přispívají i stonky, mívající často charakteristickou texturu.
Ve svém příspěvku ZAŠTIPOVÁNÍ HOKAIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra.
prosím jestli máte zkušenost s pěstováním prolezl jsem mraky článku a nikde nic dají se zaštipovat???dik za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Steinmetzova.
Dobrý den .
Potrebovala bych zjistit střiháni rakytniiku ( samice) . Říká se ostríhat větve kde jsou plody . Nojooo, ale to my zbyde jen kmen . Loni už taky měl plody, ale nevhala jsem ho jak byl. Letos uz musím asi něco ostřihat , jinak bude uvnitř suchej a jen konce ponesou plody . Co mám dělat , jak to mám udělat ? Prosím , odpoví mi někdo , kdo má už zkušenosti ?
Děkuji. Steinmetzová
Rakytník je využíván zejména kvůli vitamínům obsaženým v dužině jeho plodů. Plody se bohužel špatně sklízí, jsou poměrně malé a visí na krátkých stopkách. Doporučuje se proto spíše soukromé pěstování. Nejlehčí a osvědčenou metodou sklízení je zmrazování plodů. V době, kdy byl rakytník nejvíce využíván na Sibiři, se tento způsob praktikoval v přírodních podmínkách. Rakytník se i s plody nechal ladem a vzhledem k místnímu podnebí plody s příchodem zimy zmrzly. Následně se plody z rakytníku sklepaly do pytlů umístěných pod ním a ihned se zpracovaly. V našich podmínkách je tato metoda hůře uskutečnitelná. Během sklizně se obvykle ostřihávají větve, na kterých jsou plody ve snopečcích (je však možné odstřihnout maximálně 30 % rostliny, když se tato hranice přesáhne, může dojít k radikálnímu zásahu do jejího životního cyklu). Následuje zmražení větví na teplotu -18 °C v mrazácích pro to určených. Poté se plody setřepou a zpracují.
Ve svém příspěvku KANADSKÉ BORŮVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karla Kolářová.
Mám 10let Muchovníky ale nemají žádné plody ,letos poprvé trochu ketly ale plody zase žádné, je pravda že jsou hodně vysoké je pro ně prostor,chtěla bych je přesadit a ostříhat . Poraďte prosím . Kolářová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karla Kolářová.
Mám 10 let Muchovníky , letos poprvé kvetly ,ale plody pořád žádné.
Coudělat aby plodily. děkuji Kolářová
Jako většina zeleniny jsou okurky šťavnaté a nejchutnější, když jsou sklizeny mladé, než jsou jejich semena plně vyvinuta. Salátovky se sklízí když jsou asi 15 až 20 cm dlouhé. Nakládačky sklízíme ve velikosti 7 až 12 cm. Nedovolte, aby plody okurek přezrály, protože to rostlině signalizuje, že proces vývoje semen je dokončen a zastaví se růst nových. Sklízejte zralé plody, abyste podpořili další produkci. Plody sklízejte brzy ráno, než na okurky dopadne slunce, abyste získali nejlepší chuť a texturu.
Asi 30 až 40 dní před prvním očekávaným mrazem vyštípněte všechny květy na okurkových rostlinách. To povzbudí rostliny k tomu, aby přinesly veškerou energii na zbylé plody a umožnily jim dozrát, než je mráz usmrtí.
Žlutě kvetoucí okrasné keře kvetou od jara do podzimu (vždy záleží na druhu). Nejsou náročné na pěstování, některé snáší i přímé slunce. Některé keře (opět podle druhu) musíme zastřihávat.
Zde můžete vidět okrasné keře, které mají žluté květy.
Buxus zimostrázový
Nízký, zakrsle rostoucí neopadavý keř, který se od ostatních dřišťálů liší pouze drobnými trny, jež nejsou nebezpečné. Výška keře je 20 až 30 cm a šířka 50 cm. Drobné květy mají žlutou barvu. Buxus snese všechny typy půd. Lze ho využít jako skupinovou podsadu vyšších keřů či stromů, hodí se též na skalky, malé zahrádky a do venkovních květináčů. Vynikne rovněž jako solitéra.
Čimišník stromovitý
Převážně vzpřímený keř se žlutými květy motýlkového tvaru, jenž dorůstá do výšky 4 m. Na povrchu mladých větví se nacházejí chloupky. Listy čimišníku mají pravidelný eliptický tvar a zelenou barvu. Plodem je zelený lusk. Na půdu není náročný, snese i přímé slunce. Je vhodné jej pěstovat jako solitérní keř.
Líska obecná
Líska je opadavý listnatý keř rozkladitého tvaru, který dosahuje výšky 5 m. Zelené listy jsou střídavé, vejčité, srdčité. Květenství se označuje jako jehněda, která je nažloutlá. Plody jsou oříšky. Tento keř není náročný na půdu a snese i přímé slunce. Taktéž líska vynikne jako solitéra.
Zlatice prostřední
Jedná se o keř dorůstající do výšky 3 m. Listy jsou vejčité a mají zelenou barvu, květ je žlutý. Rovněž zlatice je nenáročná na půdu a má ráda přímé slunce. Je vhodná do skupinových výsadeb a do živých plotů i jako solitérní rostlina.
Třezalka bobulovitá
Třezalka bobulovitá dorůstá do výšky 50 až 100 cm. Má krásné žluté květy, na jejichž místě se následně objevují dekorativní plody černé barvy, které na keři vydrží až do podzimu. Listy jsou vejčité a mají zelenou barvu. Třezalce svědčí slunná stanoviště či polostín. Na půdu není náročná.
Jasmín nahokvětý
Vyznačuje se nádhernými žlutými květy, které zahradu rozsvítí v zimě, jelikož jasmín kvete od ledna do dubna. Jedná se o popínavý opadavý keř rozložitého tvaru, jenž dosahuje výšky 3 m. Má zelené listy, které jsou vejčité a 3četné. Jasmín nahokvětý vyžaduje humózní a vlhou půdu. Snáší přímé slunce. Tímto keřem lze pokrýt pergoly nebo treláže.
Jedná se o keř, který dorůstá do výšky 2 m, je listnatý opadavý, barva listů je zelená, květy nápadné bílé. Má rád přímé slunce nebo polostín.
Maliník obecný neboli ostružiník maliník je keř se vzpřímenými, později převislými výhony, vyskytující se v celém mírném pásmu. Roste divoce ve volné přírodě, na zahradách se pěstují vyšlechtěné odrůdy jednoplodící či remontující (plodí dvakrát ročně). Jeho plody – maliny – jsou souplodím peckovic na květním lůžku.
Tento listnatý opadavý keř dorůstá obvykle do výšky 2 m, barva listů je zelená, květy nápadné růžové nebo červené. Vyhovuje mu přímé slunce nebo polostín.
Meruzalka krvavá je nízký hustý keř s laločnatými a zubatými lístky, přirozeně roste na západním pobřeží Severní Ameriky. Na jaře rozkvétá hrozny červeno-růžových květů. Je velmi odolná a hodí se i do vyšších poloh. Její plody jsou jedlé, ale mají mdlou chuť.
Jedná se o keř dorůstající až do výšky 6 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné bílé, růžové až fialové. Má rád polostín.
Ostružiník křovitý neboli obecný je samosprašný trnitý keř s chutnými plody velkými až dva centimetry. K druhu ostružiník křovitý se u nás řadí zhruba stovka dalších druhů, které se vzájemně kříží. Jsou pro ně typické nekvetoucí dřevnaté prýty a plodné bylinné prýty. Listy mají různou velikost i tvar a mohou být lysé nebo chlupaté. Vyšlechtěny byly i beztrnné odrůdy.
Tento u nás oblíbený keř dorůstá obvykle do výšky 1,5 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné žluté. Vyhovuje mu polostín.
Rybíz černý je beztrnný keř, jehož listy i plody jsou na rozdíl od rybízu červeného či bílého velmi aromatické. Černé bobule mají vysoký obsah vitamínu C. Na zahradách a v sadech se pěstují různé vyšlechtěné odrůdy, v menší míře roste rybíz černý i divoce.
Jedná se o keř dorůstající do výšky 2 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné bílé nebo červené. Má rád přímé slunce nebo polostín.
Josta je beztrnný keř, kříženec černého rybízu a angreštu (květy černého rybízu byly opyleny pylem z květů angreštu). Vyšlechtěn byl roku 1977, v současnosti existuje několik kultivarů. Plody mívají různou barvu, velikost i chuť – záleží na původním kultivaru. Svým tvarem a velikostí se listy josty podobají spíše rybízu.
Tyto okrasné keře, které nejsou náročné na údržbu, kvetou většinou velmi bohatě od konce dubna do konce května. Listy mají drobné, oválné, mírně lesklé a středně zelené.
Překrásná stálezelená dřevina kulovitého tvaru s nepřehlédnutelnými květy, které každé jaro ohromují svou nádhernou barvou, stavbou květu a velikostí. Listy jsou neopadavé, tmavě zelené. Rododendron kvete od května do června a jeho květy mají různé bravy podle druhu. Výška keře je 1,8 až 2,5 m, šířka 1,8 až 2,5 m. Vyžaduje mírně kyselou a živnou půdu. Dobře snáší zastínění, potřebuje alespoň polostín (nejlépe dopolední z východní strany). V zimě je citlivý především na dopolední slunce, jež může silně popálit jeho listy. Nemají-li tedy zvláště mladé keře přirozený dopolední stín, je třeba je chránit (například chvojím). Rododendron má široké spektrum využití: jako nepřehlédnutelná solitéra, do skupinové výsadby či na vřesoviště.
Azalka japonská
Tyto na údržbu nenáročné keře kvetou většinou velmi bohatě od konce dubna až do konce května a jejich květy mají oranžovou barvu. Listy jsou drobné, oválné, mírně lesklé a mají středně zelenou barvu. Výška keře je 30 až 60 cm, šířka 1,8 až 2,5 m. V polostínu a stínu téměř neopadávají, naproti tomu na slunných plochách může více než polovina listů přes zimu opadat. Na jejich místě pak na jaře po odkvětu vyrostou listy nové. Azalka potřebuje lehkou, kyselou, velmi propustnou a nejlépe neustále vlhkou půdu bohatou na železo a fosfor. Ideální je do skupinové výsadby a na vřesoviště.
Azalka japonská zakrslá
Jedná se o plnokvětou odrůdu. Keř má sněhově bílé květy a kvete většinou velmi bohatě od konce dubna do konce května. Ostatní vlastnosti a potřeby jsou stejné jako u azalky japonské (viz výše).
Dřín obecný
Dřín je opadavý, široce rozložitý a vzdušný keř se sytě zeleným olistěním. Drobné žluté kvítky vykvétají ještě na holých větvích již v březnu. V srpnu dozrávají plody, které mají červenou barvu a jsou velmi chutné a zdravé (obsahují velké množství vitaminu C). Keř může dorůst až do výšky 5 m. Na půdu a umístění je dřín naprosto nenáročný. Dříny se hodí do skupin nebo se z nich může vytvořit stříhaný či volně rostoucí živý plot.
Kdoulovec lahvicovitý
Rozložitý až vystoupavý opadavý keř, jehož výška je až 1,6 m. Před olistěním se na něm objevuje záplava tmavě růžových květů. Po odkvětu pak kdoulovec zdobí velké žlutavé nebo žlutozelené jablkovité plody, a to až do pozdního podzimu, mnohdy dokonce až do jara. Plody jsou jedlé, ale kvůli poněkud kyselé a svíravé chuti se obvykle nepojídají samostatně, ale spíše se používají jako dochucovadlo. Listy jsou zelené. Kdoulovec není náročný na půdu, ideální je slunné stanoviště s běžnou zahradní půdou. Je to krásný solitérní keř, který se uplatní nejen ve skupinách, ale též jako předsadba keřových skupin či jako součást nižších živých plotů.
Mahony jsou nízké až středně vysoké keře, kytka, květina (vysoké 60–150 cm, široké 100–180 cm). Listy mají lichozpeřené, stálezelené, na okrajích pichlavé až ostnitě zubaté. Na podzim se listy často zbarvují do červena až téměř do hněda, zachovávají si však svůj tvar. Květy jsou oboupohlavné, výrazně žluté. Plody jsou modré bobule, na rozdíl od ostatních částí rostliny jen mírně jedovaté. Nejčastěji pěstovaná je u nás velmi dekorativní mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium). Rostlina se používá k dekoraci, a to jako samotná nebo do vazeb, přičemž je výsledná kytice velmi originální.
Mahony rostou v přírodě převážně na polostinných až stinných stanovištích v lesích a hájích a z toho vycházíme i při jejich pěstování – i na zahrádce jim svědčí jim polostinné či stinné místo, na slunečním úpalu neprospívají.
Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) je opadavý keř se vzpřímenými větvemi a bohatými drobnými květy, které se objevují na holém dřevě od února do března. Vykvétají po 2 až 4 z jednoho pupenu, mají silnou sladkou vůni a jsou tmavě růžové. Po odkvětu dozrávají plody – kulaté červené peckovice, které jsou prudce jedovaté. Listy jsou podlouhlé, obkopinaté a ve svazečcích se objevují na konci větví ještě během květenství. Lýkovec vyžaduje polostín, humózní propustnou půdu neutrální až mírně kyselé reakce. Je vhodný do větší skalky nebo pod stromy. Místo vybírejte pečlivě, protože nesnáší přesazování. Řez provádějte po odkvětu, ale odstraňujte pouze slabší větve narušující symetrii. Jestliže máte obavu z prudce jedovatých plodů, můžete odřezávat i zavadlá květenství.
Dobrý den,ostřižení keře s plody se nemusíte bát.Je dobré aspoň 30 % větví nechat a rakytník zase obrazí. Taky už budu tak do 14 dní sklízet.Teď hodně zalívám,plody se krásně nalévají a čekám ještě na správnou chuť.Čím vyzrálejší tím lepší.Určitě nebudu čekat se sklizní až na září.Plody by šli špatně sklízet.Záleží na teplém počasí.Ať se daří oranžové zlato! Vlaďka
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat ohledně plodů. Minulý rok jsme koupili 2 keře borůvek, které jsme zasadili. Tento rok sklízím borůvky pouze z jednoho keře. Nevíte, kde je problém?
Předem moc děkuji. Eva
Dnes je červenec a na půl keři rakytníku jsou plody zralé a listy suché a na druhé půlce je zelený a plody ještě nejsu zralé. O co se jedná? Mám plody sebrat na té suché straně? Děkuji
Říjen je na sklizeň rakytníku dobrý čas. Sběr plodů vyžaduje trochu cviku a zručnosti, protože rakytník bodá svými ostny a jeho plody jsou velmi měkké. Plody rakytníku se nejlépe získají tak, že nastříháte větvičky rakytníku a i s plody je dáte na hodinu zmrznout do mrazáku. Pak s těmito zmrzlými větvičkami zatřepete a plody se snadno samy oddělí a spadnou na připravenou podložku.
Dobrý den,
mám 4. rok 2 rostliny actinidia arguta, 1 odrůdy Issai, druhou nevím, ale obě by měly být samosprašné.Oba keře jsou mohutné a zdravé,ale kvetou jen málo a ještě neměly plody.Dosud jsem je nestříhala, jsou na 2m konstrukci na slunečném místě v kyselé půdě,takže nevím, kde je chyba. Můžete mi poradit ?
Děkuji a zdravím
Alena Jílková, Kunštát
Dobrý den .
Potrebovala bych zjistit střiháni rakytniiku ( samice) . Říká se ostríhat větve kde jsou plody . Nojooo, ale to my zbyde jen kmen . Loni už taky měl plody, ale nevhala jsem ho jak byl. Letos uz musím asi něco ostřihat , jinak bude uvnitř suchej a jen konce ponesou plody . Co mám dělat , jak to mám udělat ? Prosím , odpoví mi někdo , kdo má už zkušenosti ?
Děkuji. Steinmetzová
Mám 10let Muchovníky ale nemají žádné plody ,letos poprvé trochu ketly ale plody zase žádné, je pravda že jsou hodně vysoké je pro ně prostor,chtěla bych je přesadit a ostříhat . Poraďte prosím . Kolářová
Dobrý den,na zahradě máme vinnou révu, netušíme jak je stará,jen by jsme chtěli aby plody nebyly u souseda,my máme jen kmen jinak je vše za plotem,moje otázka:je možné ji nějak uřezat či střihnout,tak aby se nepoškodila a plody byly na naší straně, máme vlastně jen dřevo, děkuji za odpověď, Trusinová
1.
Nasadil jsem polokmen švestku, velké ,sladké plody. Ale už od začátku začala praskat kůra na větvích. Místa jsem zatíral ,zalepoval voskem barvou atd. Nepomáhá. Postižené větve usychají. Pak se přidala plíseň plodů v průběhu vývoje + červivost. Plody které přežijí jsou přesto velké, sladké, špičkové. 2/3 v průběhu opadá!
Prosím co s tím než to pokácím.?
2. Třešeň sladká dozrává v červenci. Kvete hodně ,ale plodů minimum. Ostatní stromy obalené plody.
Pavel Průcha
Pavel Průcha
