Kromě velikosti a designu se sušičky liší řadou parametrů. Velmi důležitá je možnost nastavení teploty a přítomnost zadního ventilátoru, který napomáhá rovnoměrnému vysoušení, aniž by bylo nutné posouvat jednotlivá síta a střídat tak jejich umístění. Kvalitní sušičky proto využívají sušicí systémy s horizontálním prouděním vzduchu a nastavitelný termostat. Většina sušiček však bývá konstruována tak, že teplý vzduch stoupá pouze směrem nahoru, tácy (síta) je tak nutné stále prohazovat.
Pokud jde o nastavení teploty, měli byste mít možnost vybrat si aspoň ze tří stupňů intenzity sušení, případně mít provedení s termostatem. Ten se nastavuje zpravidla v rozpětí přibližně od 30 do 70 °C. Sušička vám pak uchová to nejlepší z potravin téměř v nezměněném stavu (obsah a stav vitamínu včetně chuti je velice podobný jako u čerstvých potravin).
Při výběru sušičky potravin (ovoce a hub) je potřeba se zaměřit na čtyři základní věci – výkon, velikost, funkce a cena. Vše ostatní je u sušičky potravin (ovoce) téměř zbytečné a nedůležité.
Výkon – obvykle se u sušiček potravin (ovoce a hub) pohybuje v rozmezí 200–700 W. Ve výjimečných případech (u profesionálních sušiček) kolem 1 000 W. I když je výkon důležitý, je nutné u sušičky potravin (ovoce) využívat možnosti regulace teploty, která se obvykle pohybuje od 30°C do 70 °C. U všech potravin je nutné, aby prošly pozvolným sušením při správné teplotě (při rychlém a intenzivním sušení nebude výsledek co do chuti a obsahu vitamínů přijatelný).
Velikost – pro menší rodinu je ideální sušička potravin (ovoce a hub) se sedmi platy (tácy). Na trhu jsou však k dostání sušičky potravin se třemi až patnácti platy (ta je ideální, pokud máte v sušení potravin zálibu a využíváte sušené potraviny častěji).
Funkce – u sušiček potravin (ovoce) nenajdete mnoho rozmanitých funkci, a to z jednoho prostého důvodu: nejsou zde téměř zapotřebí. Nejdůležitější je termostat s dostatečným rozsahem regulace teploty (ideálně 30 °C až 70 °C) a časovač, který umožní uživateli sušičky potravin jednoduché nastavení času, po který má proces sušení potravin (ovoce) vykonávat.
Cena – u úplně nejjednodušších přístrojů se pohybuje cca okolo 1 000 Kč. U výkonnějších, praktičtějších a spolehlivějších sušiček ovoce může cena přesáhnout i 10 000 Kč. Záleží jen na vás, pro jakou variantu se rozhodnete, ale můžete si být jisti, že sušička ovoce za 10 000 Kč se při pravidelnějším užívání určitě vyplatí.
Nejlépe hodnocenou sušičkou potravin je Sedona SD-P9000. Jedná se o sušičku ovoce, která je vybavena digitálním měřičem teploty, zachovává stálou teplotu, umožňuje zachování živin a vitamínů, poskytuje horizontální proudění vzduchu, má průhledné skleněné dveře. Rozdíl mezi běžnými sušičkami potravin a sušičkou Sedona spočívá především v horizontálním proudění vzduchu místo svislého. Směr proudění vzduchu zezadu dopředu zajišťuje rovnoměrné sušení ovoce, zeleniny i bylin. Navíc nabízí možnost výroby ovocných koláčků, zeleninových tyčinek a dalších sušených produktů.
Ve svém příspěvku NEMOC HRUŠNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Jakoubková.
Krásná mladá hrušeň má jíž plody a už 2 rok opadávají listy jsou na nich tečky a žloutnou vždy tuto dobu červenec, potřebuji poradit jak a čím stříkat.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František.
Houba, která má dva hostitele, podrobnosti viz Wikipedie nebo Google, léčba vykácet okrasné jehličiny, zejména chvojku, jalovec a i jiné v okruhu nejméně čtvrt kilometru, nebo tu hrušku.
Wikipedie uvádí, že krtek je české jméno pro 13 rodů malých savců, hmyzožravců z čeledi krtkovitých (Talpidae). Jejich nejznámějším zástupcem je krtek obecný žijící i na území ČR. Toto zvířátko inspirovalo výtvarníka Zdeňka Milera k vytvoření animované postavičky Krtečka (respektive Krtka). Krtci žijí v podzemních chodbách, které si vyhrabávají velkými tlapami. Krtek se živí bezobratlými, které vyhledává pomocí sluchu a čichu. Především žere žížaly, které loví ve svých chodbách.
Dle Wikipedie je krtek obecný (Talpa europaea, Linné, 1758) menší černý hmyzožravec, vyskytující se na polích, loukách, v parcích a zahradách. Žije několik decimetrů pod zemí. Buduje chodby, které jsou jednak obytné a jednak okružní, na kterých loví potravu. Přitom tvoří na povrchu typické hliněné hromádky zvané krtinec či krtina.
Krtek obecný má válcovité tělo, okolo 12 cm dlouhé. Samice jsou obvykle menší. Oči má malé a skryté za chlupy, zrak má proto špatný, naopak sluch a čich má vyvinutý. Uši jsou jen malými výstupky v kůži. Srst je obvykle tmavě hnědá, ale protože díky životu pod zemí nejsou ani jiné barvy znevýhodněny, vyskytuje se celá řada odstínů. Krtek má přední tlapky dobře uzpůsobené k hrabání; jsou svalnaté, vyvrácené a s velkými drápky. Na předních tlapkách má 10 „prstů“. Zadní nohy jsou menší, ocas jen 2 až 4 cm dlouhý. Krtek se dožívá se 2 až 5 let. Živí se převážně bezobratlými živočichy, které vyhledává pomocí sluchu a čichu a vyhrabává je ostrým čumáčkem. Mezi jeho potravu patří například hmyz a jeho larvy, ještěrky, ale dokonce i žáby a myši. Žížaly ochromuje kousnutím do nervového centra a skladuje je jako zásoby na horší časy. Denně dokáže spotřebovat téměř tolik potravy, jako sám váží.
Samice mívá na jaře (obvykle v březnu až dubnu) po čtyřiceti dnech březosti 3–7 mláďat. Ta se rodí slepá, neosrstěná a velká asi jako fazole; prohlédnou za 3 týdny. Zpočátku pijí mateřské mléko, po 3 týdnech sama loví. Pohlavně dospívají již v druhé polovině prvního roku života a poprvé se rozmnožují obvykle hned následující jaro.
Ve svém příspěvku SUŠIČKY OVOCE DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helenka.
Jako pokud chcete sušit třeba maso, vyplatí se investovat do kvalitnější sušičky. Mohu říct, že jsem měla kulatou plastovou a maso jsem pak vyhazovala. Pak jsem si pořídila yden sušičku a maso je z ní opravdu výborné, protože má právě nastavitelný program a tudíž i termostat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tereza Nosková.
Ahoj Helenko, kromě ovoce bych ráda sušila právě i maso. Myslíte, že byste mi dokázala poradit, nějakou dobrou sušičku, se kterou by to šlo? Přemýšlela jsem o G21 Paradiso big, je velká, výkonná a prý by to měla umožňovat. Navíc se jí poměrně daří v testech spotřebičů, třeba tady - https://vas-pomocnik.cz/sus… Ale nedovedu posoudit, jestli to pořadí odpovídá tomu, jak by to mělo být a jestli je opravdu nejlepší. Navíc u větší sušičky (a já nechci nějakou maličkou krabičku) už to není zrovna malá investice a nechtěla bych někomu naletět. Předem díky za odpověď :)
Sušení potravin je nejjednodušší a nejpůvodnější konzervační metoda, kterou lidé praktikují už celá tisíciletí. Dnes mnohde upadlo sušení potravin v zapomnění, i když právě tímto šetrným způsobem můžeme zachovat důležité účinné i aromatické látky. Pouze vitamín C se při sušení odbourává, musíme ho tedy získat z jiné stravy.
Sušením se stávají potraviny nejen trvanlivějšími, ale jsou i lehčí a zmenší se jejich objem, takže pro jejich uskladnění potřebujeme málo místa. Spotřeba energie při sušení potravin je poměrně malá, zejména tehdy, když využíváte jen tepelné zdroje, které máte po ruce. Pokud chcete sušit větší množství potravin, vyplatí se pořídit si sušičku. Potraviny se takto konzervují bez jakýchkoliv přísad (v protikladu ke koupeným sušeným plodům), takže je konzumujeme přírodně čisté.
Bez vody nemůže existovat život – přesně tento princip se při sušení využívá. Sušeným potravinám se během hodin nebo dní odebírá za kontrolovaných podmínek voda, takže v nich nakonec žádné mikroorganismy nemohou žít. K sušení se nejlépe hodí ovoce, zelenina, houby a bylinky. Ideální teplota pro proces sušení je mezi 30 až 70 °C, přičemž je třeba se starat o pravidelné větrání, abychom se zbavili odpařené vlhkosti. Nejšetrnější je sušení při co možná nejnižší teplotě, protože pak zůstanou zachovány důležité živiny. Čím je vyšší teplota sušení, tím více živin se zničí.
Ovoce musíte pečlivě vybrat, umýt, dobře osušit a odstranit stopky. Peckovité ovoce se vypeckuje. Jádrové ovoce se zbaví jádřinců a dužina se pokrájí na kousky nebo kolečka. Vcelku se suší jen třešně, švestky a bobule. Všechno ostatní ovoce se krájí na nepříliš velké kusy, řezy nebo kolečka.
Druhy ovoce se světlou dužinou ponořte před sušením krátce do slané nebo citrónové vody nebo je postříkejte zředěnou kyselinou citrónovou, aby nezhnědly. Můžete je také blanšírovat v horkém cukerném roztoku s trochou citrónové šťávy, čímž se zvýrazní jejich sladká chuť. Ze zeleniny se hodí k sušení především kořenová a cibulová zelenina, ale v poslední době jsou vyhledávaná i sušená rajčata k rozmanitému použití v kuchyni. Zelenina se očistí, umyje a kuchyňsky připraví. Tvrdá zelenina se před sušením blanšíruje (to později zkrátí čas vaření).
Houby se jen přeberou a očistí, v žádném případě se neumývají. Otlačená nebo červavá místa velkoryse vykrojte. Houby, které už nejsou pevné (nedají se krájet), se k sušení nehodí. Větší houby nakrájejte na tenké plátky, malé se mohou navléct vcelku na provázek a usušit.
Bylinky na kořenění i na čaj se jen přeberou a malé snítky nebo větvičky se svážou do svazečků. Z
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír Neumann.
Vážení, přeji Vám pěkný den.
Prosím o radu, o jakou se jedná chorobu vína ve skleníku. Je- li to způsobeno
letošími extrémně vysokými teplotami, v loňském roce to bylo v naprosté pohodě.
přikládám foto 1 a foto 2 z druhého dne.
Co doporučujete s tím udělat (spálit) ? A jak postupovat pro příští rok.
Děkuji Vám za odpověď.
Zdravím: Vladimír Neumann Olešnice na Moravě Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
V polovině léta si pěstitelé vinné révy často všimnou, že s jejich hrozny není něco v pořádku a že některé bobule hnijí. Existuje několik různých chorob, které mohou infikovat ovoce, ale podle vaší fotografie za to může buď sluneční úžeh a nebo černá hniloba.
Černá hniloba se nejprve projevuje jako hnědé skvrny na listech a to nejen na listech vinné révy, příklady výskytu na listech různých rostlin můžete vidět zde: https://www.google.com/imag… Skvrny na listech jsou obecně o průměru několika milimetrů, s tmavými okraji kolem lézí. Tyto léze pak produkují spory, které infikují hrozny.
Infekce hroznů se projevuje asi v době, kdy jsou bobule napůl vyrostlé a nejprve se objevují jako malé světle hnědé skvrny. Příklady můžete vidět tady: https://www.google.com/imag… Jak nemoc postupuje, napadené bobule hnijí a pak se scvrknou do tmavých mumií, které obvykle zůstávají na hroznu.
Černá hniloba přezimuje v lézích dřeva a úponků a také v ovocných mumiích. Obzvláště problematické jsou právě ovocné mumie, protože tvoří druh spor, který může urazit značné vzdálenosti. Proto je nesmírně důležité během zimy, ne-li dříve, z vinice odstranit veškeré napadené ovoce a spálit. Během prořezávání v období vegetačního klidu odstraňte výhony s lézemi a pokud je to praktické, odstraňte i infikované úponky z opory. Černé hnilobě vyhovuje teplé vlhké počasí, zejména během květu. Pokud se na révě objeví pouze několik poškozených listů, odstraňte a spalte jen tyto listy, jakmile je objevíte.
Většina evropských odrůd hroznů nejsou odolných vůči černé hnilobě. Existuje však několik dovozových, které určitou odolnost mají. Například Marquette je plně rezistentní. Valiant má jen mírnou náchylnost, zatímco Frontenac a Brianna jsou středně citlivé a LaCrescent je hodně citlivá odrůda.
Ochranné postřiky proti černé hnilobě by měly začít začátkem června. Není příliš mnoho fungicidů určených k použití na hrozny, které by byly snadno dostupné drobným pěstitelům. Jedním takovým s účinnou látkou myclobutanil je víceúčelový fungicid TALENT. TALENT pomůže omezit černou hnilobu, ale musí být aplikován brzy, když na jaře začínají růst nové výhonky, a poté každé dva týdny, pokud jsou na listech nebo plodech pozorovány příznaky onemocnění. TALENT nemůže být použit do 14 dnů před sklizní a aplikace by měla být do té doby ukončena.
Na pečený čaj se můžeme dívat jako na zavařeninu. Jednotlivé kousky ovoce se pečou v troubě společně s cukrem nebo medem a s voňavým kořením, které dodá chuti šmrnc. Ovoce po určitém čase pustí šťávu. Vzniklá směs se ještě horká nalije do připravených sklenic a takto ji lze uchovávat i několik měsíců. Velkým pozitivem je nulová přítomnost barviv nebo chemických látek, které nahrazují chuť a vůni. Jediným konzervantem zůstává cukr. A co víc, když čaj pečete, tak krásně provoníte domácnost neopakovatelnou vůní ovoce. Při výběru vhodných plodů můžete použít herbář, který vám poradí s optimální kombinací ovoce a jeho využitelností dle konkrétního období.
Velkolepý zdroj prospěšných látek přináší právě zvolené druhy ovoce, které se v pečeném čaji nacházejí. Častým základem pečených čajů jsou jablka, hrušky nebo švestky. Jsou to naše domácí plodiny, na které je náš organismus zvyklý. Kromě vitaminů skupiny B se v tomto ovoci nachází značný podíl draslíku a hořčíku, který je potřebný pro řadu funkcí v lidském organismu. Vynikající skladbu minerálů a vitamínů však najdeme také v borůvkách, brusinkách, jahodách a dalších chutných plodech našich českých zahrádek a lesů. S čím však počítat nemůžeme, je přítomnost vitaminu C, ten bohužel podléhá vysokým teplotám, které jsou pro přípravu pečeného čaje nutné.
Součástí pečených čajů jsou kromě ovoce také různé druhy koření. Nejčastěji se setkáte se skořicí, kardamomem, hřebíčkem nebo badyánem. Kdo má rád trochu ostřejší chuť, určitě si oblíbí směs se zázvorem. Pečený čaj můžete ozvláštnit i vanilkovým luskem. Koření není v pečeném čaji pouze pro dodání chutě a vůně, má totiž také blahodárný vliv na lidské zdraví. Skořice je úžasným pomocníkem u mnoha zdravotních potíží, ať už se jedná o problematickou pokožku, artritidu nebo běžné prochladnutí. Kardamom a zázvor se mohou pyšnit pozitivními účinky na trávení. Hřebíček má antiseptické účinky. Co je však těmto kořením společné, je schopnost posilovat imunitu – a přesně to se v podzimním čase hodí.
Cukr je rovněž potřebnou ingrediencí. Sice se o jeho škodlivosti mluví na každém rohu, pokud to však s pitím pečeného čaje nebude přehánět a dopřejete si ho maximálně jednou denně, určitě vám takové množství cukru neuškodí. Také by se mohlo zdát, že diabetici mají smůlu a požitek z pečeného čaje si nemohou dopřát. Naštěstí existuje varianta s obsahem fruktózy pro diabetiky, takže i cukrovkáři si přijdou na své.
Příprava je velmi jednoduchá, vámi vybrané ovoce pořádně omyjte a větší plody nakrájejte na drobné kousky. Jablka ani hrušky není potřeba loupat. Máte-li doma bio citrony nebo jiné citrusy, doporučujeme nastrouhat i kůru
V naší poradně s názvem ČESNEK SKLADOVÁNÍ - PLÍSEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ingrid Míková.
Dobrý den, prosím Vás, máte někdo zkušenost s plísní při skladování česneku? Nakoupila jsem zásobu kvalitního českého česneku na zimu. Umístila jsem ho v kyticích do prázdného "petrželáku" a dala na otevřenou lodžii. Bohužel jsou teploty stále nad 0 C a na česneku se objevila plíseň (černé skvrnky rozseté po povrchu stonků a vrchní slupce hlaviček). Když se ochladí, mám pocit, že plíseň mizí. Stroužky jsou krásné, pevné a nepoškozené. Pokud sloupnu vrchní vrstvu, jsou hlavičky úplně výstavní. Potřebovala bych poradit, jestli mám česnek vyhodit nebo jestli stačí sloupnout vrchní slupku a použít. Vím, že u nahnilého ovoce nebo zeleniny je potřeba vyhodit. Moc děkuji za radu, Ingrid Míková.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ta plíseň se vám dělá protože skladujete česnek v příliš vlhkém prostředí. Česneku úplně stačí, když ho uskladníte v otevřené papírové krabici v místnosti při teplotě 10 až 15 °C v temnu. Oloupejte z česneku oplesnivělé slupky a dejte ho do krabice. Když česnek necháte na teplotě pod 10°C tak vybudíte jeho klíčení a nevydrží vám.
Wikipedie uvádí, že Lobelia je rod kvetoucích rostlin obsahujících 415 druhů se subkosmopolitním rozdělením primárně v tropických až teplých mírných oblastech světa, několik druhů je rozšířeno do chladnějších mírných oblastí. Rostliny jsou obecně známé jako lobelky. Lobelka je ve své domovině trvalka s mnoha podtypy: varianta převislá, bílá, drobná, nadmutá, nízká, šarlatová.
Rod Lobelia byl pojmenován podle belgického botanika Matthiase de Lobela (1538-1616). Někteří botanici zařazují rod a jeho příbuzné do samostatné rodiny Lobeliaceae, jiní jako podčeleď Lobelioideae v rámci Campanulaceae. Rod Lobelia představuje pravděpodobně základní formu, ze které jsou odvozeny mnohé jiné rody. Například havajské druhy (havajské lobelioidy), které se v současné době dělí do několika rodů, pocházejí z rostliny, jejíž semínka byla na dnešní Havajské ostrovy zanesena asi před 15 miliony lety z Asie.
Několik druhů lobelek se v zahradách pěstuje jako okrasné rostliny. Mezi ně patří Lobelia cardinalis syn. Lobelia fulgens, Lobelia siphilitica a Lobelia erinus. Používají se jako lemy záhonků nebo slouží pro výsadbu v truhlících.
Bylo vypěstováno i mnoho hybridů, nejznámější je asi Lobelia speciosa, což je hybrid získaný z L. fulgens, L. cardinalis a L. siphilitica. Jde o vytrvalou rostlinu vyžadující úrodnou, vlhkou půdu. Je vhodná i pro pěstování v kontejnerech.
V naší poradně s názvem SUŠENÝ ČESNEK VYLOUPANÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka hurná.
Prosím o radu jestli se dají stroužky česneku nakrájet na plátky a usušit. Nestratí česnek sušením aroma??? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Při sušení česnek vždy ztratí část svého aroma asi o 50%. Dá se to pak dohnat tím, že ho v sušeném stavu spotřebujete více.
Nakrájený česnek na plátky se suší nejlépe. Můžete ho sušit běžně na vzduchu nebo v horkovzdušné sušičce na ovoce.
Wikipedie uvádí, že aksamitník (Tagetes, český název je také afrikán) je rod 52 druhů jednoletých i vytrvalých bylin z čeledi hvězdnicovité (Asteraceae). Pochází z jihozápadu USA, Mexika a Jižní Ameriky. Různé druhy se liší podle velikosti (od 0,05 do 2,2 m). Mají zpeřené zelené listy a bílé, zlaté, oranžové, žluté nebo červené květy, velké obvykle 4-6 cm v průměru. Květina byla různě modifikována, a tak je nyní známá jako aksamitník drobnokvětý, aksamitník vzpřímený, rozkladitý či nízký.
Aksamitníky mají ostrou vůni odrazující některé druhy hmyzích škůdců. Údajně již byly vyšlechtěny odrůdy, které mají být bez zápachu.
Ve svém příspěvku SUŠIČKA NA OVOCE DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Kotková.
O sušičce jsme relativně dost dlouho uvažovali, než jsme zakoupily Yden, která je tu několikrát zmiňovaná. Mohu říct, že investice do takové sušičky se opravdu vyplatí - kvalitně suší, rovnoměrně suší a má několik volitelných programů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie88.
Sušičku mám Yden. Ta předchozí hodně zklamala. Ale tohle je fakt jiná káva.
Wikipedie uvádí, že segedínský guláš je jeden ze známých druhů gulášů. Jeho název je odvozen buď ze sousloví „szegedi gulyás“ (segedínský guláš) nebo ze „székely gulyás“ (sikulský guláš). Vaří se z vepřového masa – libového vykostěného bůčku nebo plecka. Další důležitou surovinou je kysané bílé zelí. Dále se používá cibule, olej nebo sádlo, mletá sladká červená paprika, sůl, černý pepř, bobkový list (údajně proti nadýmání) a pro zjemnění smetana. Jako příloha se hodí houskový nebo kynutý knedlík. Je možné podávat i s chlebem.
Dle Wikipedie je tento pokrm v Maďarsku známý pod názvem székelygulyás nebo székelykáposzta. Názvem „Székely“ se označovalo historické obyvatelstvo geografické oblasti Erdély nebo Székelyföld (v Česku známé jako Sedmihradsko). Tato oblast se nachází na území dnešního Rumunska, historicky patřila k Velkému Maďarsku. Tradičními surovinami Sedmihradska jsou brambory (pityóka), kukuřice (kukorica) a zelí (káposzta). A právě z kysaného zelí se připravuje segedínský guláš. V Maďarsku se podává výhradně s chlebem. Základem je vepřový perkelt, smetana na šlehání a již zmiňované kysané zelí.
Ve svém příspěvku KAKI TOMEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vidlinda.
Mám několik roků v nevytápěném skleníku kaki, nekvete,nerodí. pouze první rok měl jeden plod. Jakto že vám plodí. Poraďte. Díky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek.
To me tez nekolik let neplodil.Stalo se me ze,bylo 25 kvetu a vsechny opadaly.Ja si rikal to neni mozne a tak jsem stromek ostrihal a prihnojil.Pristi rok uz mel dokonce 10 plodu.Ale ze skleniku jsou tez kvalitni.Prvni utrzene ovoce bylo po 4letech.Nejdrive si vybuduje kvalitni koreny a pak se rozjede sam.Pevne verim,ze budete mit z toho radost,jako ja.S pozdravem Zdenek.
Chcete-li si připravit ovocný dort se zakysanou smetanou, máte dvě možnosti, buď si připravíte korpus, jehož způsob přípravy najdete výše, nebo můžete zvolit svěží a rychlý nepečený dort se zakysanou smetanou. Postup při tvoření obou dortů bude hodně podobný. Jen místo piškotů použijete upečený rozkrojený korpus. Při přípravě náplně vám v korpusovém podání bude stačit poloviční dávka, aby dort nebyl příliš mokrý.
Ovocný dort se zakysanou smetanou nepečený
Pro přípravu nepečeného ovocného dortu se zakysanou smetanou budete potřebovat 2 balíčky piškotů, čerstvé nebo kompotované ovoce, 1 kelímek jogurtu, 3 kelímky zakysané smetany, asi 100 g moučkového cukru (dle chuti), 2 až 3 sáčky barevné želatiny, 1 sáček čiré želatiny. Ovoce si zvolte sami dle chuti, u kompotovaného to může být například kombinace ananasu a mandarinek, kde budete potřebovat od každého po jednom balení, u čerstvého ovoce lze použít jahody, maliny, ostružiny, borůvky, velice chutné je, když čerstvé ovoce zkombinujete.
Připravte si dortovou formu, jejíž dno vyložte pečicím papírem, strany vymažte máslem a vysypte kokosem, aby se vám pak dort dobře odděloval od formy.
Připravte si čirou želatinu dle návodu na obalu (dle vlastní zkušenosti raději dávejte vody o kapku méně než více, aby želatina krásně ztuhla). Nechte trochu zchladnout, ale nezapomeňte občas zamíchat, želatina nesmí úplně vystydnout, protože byste ji nerozmíchali do smetany. Pokud by se vám to stalo, můžete želatinu opět zahřát. Do mírně prochladlé želatiny po lžících přimíchávejte zakysanou smetanu a jogurt a dochuťte moučkovým cukrem.
Dno připravené dortové formy vyložte piškoty, jeden vedle druhého, a zalijte vrstvou připravené smetany, tento postup opakujte několikrát, dokud smetanu zcela nevypotřebujete, pozor, vrchní vrstva by měla být smetanová. Při druhé vrstvě můžete dát piškoty i na boční stěny, už vám tam budou pěkně držet, lze použít i dlouhé cukrářské piškoty, které dortu dodají jiné kouzlo. Na poslední vrstvu naskládejte připravené ovoce, ovoce se může překrývat či být ve větší vrstvě, o to svěžejší dort bude.
Máte před sebou poslední úkol, připravit barevnou želatinu dle návodu na sáčku. Pokud jste použili kompotované ovoce, opět můžete při přípravě želatiny použít místo vody šťávu z kompotu, jen pozor na cukr, nejprve ochutnejte. Připravenou želatinu nechte zchladnout, poté po lžících pomalu nalévejte na dort, až zakryjete všechno ovoce. Teď už jen dort nechte ztuhnout v lednici do druhého dne a pak můžete opatrně přesunout na talíř.
Džemy vyrábíme z čerstvého ovoce upraveného svařením s cukrem za přidání pektinových látek na rosolovitou konsistenci. Džemy zachovávají oproti marmeládám přirozenou kusovitost ovoce. Ovoce musí být pěkně vybarvené a dozrálé. Přezrálé ovoce obsahuje málo pektinu, a proto džem z něj špatně rosoluje, je řidší. Zráním v ovoci pektinů ubývá a také dlouhým varem se ničí. Borůvky, ostružiny, jahody, maliny, třešně a višně obsahují nedostatečné množství pektinových látek. Mnoho pektinu obsahuje angrešt, černý rybíz, kdoule, nezralá padaná jablka. Třešně jsou mimořádně zdravé letní ovoce. Jsou zdrojem cenných nutričních látek, vhodných zejména pro děti. Ideální je, pokud máte vlastní zahrádku a můžete si třešně natrhat čerstvé nebo je ihned zpracovat.
Suroviny: 1000 g třešní, želírovací cukr 3:1. Cukr již nepřidáváme. Je obsažen v balíčku s želírovacím cukrem. Na trhu je řada firem, které tyto cukry vyrábí. Můžete si zakoupit přímo želírovací cukr nebo přípravek Gelfix 2:1, kdy na 1000 g ovoce přidáte 500 g cukru, a Gelfix 3:1, kdy na 1000 g ovoce přidáte 350 g cukru.
Technologický postup: Třešně dobře omyjeme a namočíme na chvíli do vody. Vyplavou nám odtud případní červíci. Poté je vypeckujeme a zvážíme. Další postup záleží na tom, jakou koncentraci želírovacího cukru použijeme. Řídíme se dle návodu. Nejideálnější je použít želírovací cukr, kde nemusíme cukr přidávat. Třešně nasypeme do titanového hrnce a promícháme s želírovacím cukrem. Za stálého míchání přivedeme k varu a vaříme minimálně 3–5 minut. Na talíř si zkusíme kápnout, zda nám džem krásně želíruje. Pokud ne, můžeme přidat ještě 2 lžičky kyseliny citronové. Odebíráme případnou pěnu, která se při varu tvoří, a ihned plníme do připravených sklenic až po okraj. Skleničky si předtím řádně vymyjeme. Kdo má myčku, může je dát do myčky. Poté sklenice vložíme do elektrické trouby na 50 °C asi na 15 minut. Zavíčkujeme, otočíme dnem vzhůru a necháme asi 5 minut stát. Poté otočíme a necháme vychladnout. Druhý den dáme do chladné komory.
Výroba domácích džemů má svou tradici. V dnešní době se k výrobě džemů vrací řada hospodyněk. Ovocné džemy využijeme v době, kdy není čerstvé ovoce, tedy v jarních a zimních měsících.
V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Bernatíková.
Prosím o radu.
Vloni jsem natočila na video vinnou révu,která se plazila ze dvou stran,kolem hospodářské budovy.Vypadalo to na min.100kg hroznů.To byla fantazie.
Pak nastala pohroma,vše chytilo plíseň.Nejsem milovník chemie,nepoužíváme ani postřiky na ovocné stromy a ovoce je super,ale na hroznech se to vymstilo.
Co mám udělat letos?
Děkuji za info-radu.Bernatíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Pročtěte si náš kalendář pro vinaře, kde je po měsících popsáno, co je třeba udělat, aby byly hrozny krásné a zdravé: https://www.vinna-reva-pest…
Ingredience na 10 menších skleniček pečeného čaje: cca 2 kg ovoce (dobré je kombinovat větší ovoce, jako jsou jablka, hrušky, které nakrájíte na kousky, a menší ovoce – rybíz, ostružiny, maliny, lesní jahody, které necháte vcelku), cca 1 kg cukru (řídíme se druhem ovoce), 1 lžička mleté skořice (nebo kousek skořice v celku, ale tu po upečení vyjmeme), 5 ks hřebíčku, 1 citron (nakrájený na kousky), 2 dl rumu či vodky (nebojte se, vypaří se)
Volitelné přísady: badyán (3–5 ks), vanilkový cukr nebo rum (2 dl, ten se ale přidá až po upečení)
Postup: Omyté a oschlé větší ovoce nakrájíme na kousky, menší přimícháme, přidáme cukr, skořici, hřebíček a na kousky nakrájený citron. Důkladně promícháme, přidáme alkohol. Nepodléváme, šťáva se uvolní z ovoce. Pečeme v troubě na 180 °C asi 30–40 minut podle druhu ovoce. Poté ještě horké naplníme do skleniček, zavíčkujeme a otočíme víčkem dolů (jako marmelády). Necháme vychladnout a uskladníme v chladu a temnu. Čaj z tohoto pečeného základu připravíme jednoduše tak, že cca 2–3 lžičky pečeného ovoce dáme do hrnečku, zalijeme vroucí vodou a pijeme.
