KLIZKA ANGLICKY

Kližka anglicky

Anglicky se kližka nazývá beef shin.

Zdroj: článek Recepty na hovězí kližku

Cena kližky

Hovězí kližka z farmy: 1 000 g stojí 155 Kč.
Čerstvá hovězí kližka bez kosti – výsekové maso: 1 000 g stojí 149 Kč.
Bio hovězí kližka: 1 000 g stojí 221 Kč.
Hovězí kližka z býka: 1 000 g stojí 219 Kč.

Tyto ceny jsou pouze orientační.

Zdroj: článek Recepty na hovězí kližku

Nejúčinnější rostliny

Lady Palma

Je zástupcem jednoho z mnoha druhů palem. Tato palma je bezkonkurenční v odstraňování amoniaku z okolního prostředí.

Botanický název – Rhapis excelsa

Lady Palma je vysoká pokojová rostlina, která je nenáročná na pěstování. Jde o keřovitou palmovou odrůdu, jejím charakteristickým rysem jsou hrudkovité listy ve tvaru dlaně, které ji dodávají na atraktivnosti. Tato rostlina se rozmnožuje pomocí podzemních oddenků. Ve volné přírodě roste v keřích, které vytvářejí příjemný stín. Tato odrůda byla kultivována tak dlouho, že její přesný původ je neznámý. Lady Palma je nejčastěji pěstovaným druhem palem v interiéru, vyžaduje polostín až stín a jedná se o elegantní pokojovou rostlinu, která tvoří vynikající ochranu pro svého uživatele. Listy rostliny jsou 30 cm dlouhé a 2,5 cm široké. Palma dorůstá do výšky cca 90 cm.

Rostlina potřebuje místo, které je světlé, ale není vystaveno přímému světlu. Palma roste jako shluk dřevin. Spodní listy opadají a vytváří na kmeni atraktivní bambusový vzhled. Rostlina se přesazuje každé 3–4 roky, má ráda menší obal a výrazně omezenou zálivku. Může být také pěstována i v misce pro bonsaje.

Pochází z jihovýchodní Číny.
Výška činí 3 metry ve venkovním prostředí, v interiéru dorůstá do výšky 90 cm.
Potřebuje jasné nepřímé světlo, příliš světla může rostlině způsobit žloutnutí listů.
Půdu udržujte rovnoměrně vlhkou po celé roční období. Palmy jsou velmi citlivé na chemické látky ve vodě, což se projevuje zhnědnutím hrotů listů.
Vyžaduje střední až vysokou vlhkost.
Vhodné jsou průměrné teploty 16–24 °C v místnosti.
Půda: rašelina a mech v podobě substrátu pro pokojové palmy.
Hnojivo: běžně dostupné hnojivo pro pokojové rostliny; přihnojování jedenkrát za měsíc.
Rozmnožování: rozdělením nebo semeny.

Zde je několik fotografií, kde je pěkně vidět Lady Palma.

Rubber Plant – Fíkus

Jedná se o rostlinu, která je známá spíše pod názvem fíkus. Její předností je odstraňování toxinů, především formaldehydu, ze znečištěného ovzduší.

Botanický název – Ficus elastica

Fíkus je tropická rostlina patřící do skupiny Meraceae, která se vyznačuje velkými, podlouhlými, lesklými, kožovitými listy a v zakrslé podobě je populární pokojovou rostlinou. Tyto rostliny se také nazývají „gumovníkové rostliny“. Ve volné přírodě dosahuje vzrůstu velkého stromu. Jedná se o populární pokojovou rostlinu s 20 cm dlouhými listy. Fíkus je velmi náchylný na plísně, které se vyskytují na listech rostliny, ale lze je jednoduše odstranit otřením napadených listů roztokem vody a mýdla.

Fíkus při pěstování v interiéru vyžaduje vyšší teplotu, velmi dobře

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Nekvetoucí rostliny, které čistí vzduch

Svíčková omáčka anglicky

Svíčková na smetaně s knedlíkem – na menu určeném pro anglicky mluvící zákazníky ji (ideálně) najdeme pod názvem „Roast sirloin in sour cream sauce with dumplings“. Svíčková na smetaně je postavena na stejnojmenném pečeném druhu masa (roast sirloin), ale může být použito i jiné maso v omáčce z dušené mrkve (stewed carrot), celeru (celeriac), petržele (parsley root) a cibule (onion), které spojuje smetana (cream). Jako příloha se jí vařené houskové knedlíky (boiled dumplings nebo bread dumplings). Na doplnění chuti se používá šlehaná smetana (chantilly cream), plátek citronu (slice of lemon) a brusinkový kompot (cranberry compote).

Zdroj: článek Svíčková omáčka

Smrk anglicky

Anglický název smrku je spruce (European spruce).

Zdroj: článek Smrk

Hranolky anglicky

Hranolky se anglicky nazývají French fries, BrE chips nebo jen chips.

Zdroj: článek Domácí hranolky

Voskovka anglicky

Voskovka se anglicky řekne the porcelainflower nebo wax plant.

Zdroj: článek Voskovka

Frankfurtská polévka anglicky

Anglický název pro frankfurtskou polévku je Frankfurt soup.

Zdroj: článek Frankfurtská polévka

Mazanec anglicky

Anglický název pro mazanec je hot cross bun.

Zdroj: článek Mazanec

Hovězí kližka

Hovězí kližka je maso z předních a zadních nohou jalovic a býků. Není to úplně libové maso, ale dlouhým vařením je velice chutné. Nejvíce se používá na vaření guláše.

Hovězí guláš z kližky

Suroviny:

1 kg hovězího masa z kližky
600 g cibule
100 g sádla nebo olej
3 lžíce mleté sladké papriky
1 lžičku mleté pálivé papriky
1 lžičku drceného kmínu
500 ml hovězího vývaru (nebo vodu s masoxem)
3 krajíce staršího chleba
4 stroužky česneku
2 lžíce rajčatového protlaku
2 lžíce majoránky
sůl a pepř dle chuti

Postup:

Maso si nakrájíme na kostky. V hrnci rozehřejeme sádlo nebo olej, přidáme nakrájenou cibuli a necháme ji zesklovatět. Poté přidáme nakrájené maso a necháme orestovat ze všech stran. Až potom přidáme sůl, pepř, sladkou a pálivou papriku, drcený kmín, rajský protlak, necháme minutku opéct a zalijeme hovězím vývarem. Pokud ho nemáme po ruce, přilijeme vodu a přidáme masox. Takto připravené dusíme do měkka. Nakonec zahustíme nadrobeným chlebem, dochutíme majoránkou a česnekem. Povaříme a máme hotovo. Podáváme s houskovým knedlíkem nebo čerstvým chlebem.

Zdroj: článek Tradiční recepty na hovězí maso

Hovězí guláš z kližky podle Pohlreicha

Ingredience: hovězí maso (nejlépe kližka), cibule, tuk, mletá paprika, pepř, sůl, rajský protlak, worcesterská omáčka, mouka na zahuštění

Pohlreich uvádí, že na guláš je nejlepší kližka, protože se nerozpadá, případně jiné hovězí přední – plec nebo krk. Vždycky by se měl guláš vařit z jednoho druhu, nejlépe z jednoho kusu masa, jen tak si zajistíte jednotnou chuť.

Cibule podle Pohlreicha stačí obyčejná, důležité je až to, co s ní provedete. Říká se, že ideální poměr hovězího a cibule je jedna ku jedné, ale jídlo je pak moc sladké, lepší je dvakrát víc masa než cibule.

Pohlreich také připomíná, že s tukem při přípravě nemáte šetřit, přebytečný tuk můžete vždycky slít.

S dochucovadly to určitě nepřehánějte! Nepotřebujete nic víc než sůl, černý pepř, trochu protlaku a případně trochu worcesterské omáčky.

Postup: Pohlreich cibuli rozkrájí nejdřív vertikálně na čtvrtky a pak na kostičky, není třeba úplně najemno, ale platí, že čím větší plocha, tím více silice a tedy chuti. Nejdůležitější ale je, aby kousky byly stejně velké, jen pak se všechny orestují stejnoměrně. Tuk pořádně rozpálí, je důležité, aby se cibule celou dobu spíš smažila, než jen opékala. Jakmile se začne zabarvovat, už ji pořád míchá a hlídá. Největší umění je vystihnout ten okamžik, kdy je cibule tak akorát. Pohlreich uvádí, že cibule by měla mít světle hnědou barvu, stejně jako ta, která se dává na knedlíky. Správná chvíle nastává, jakmile cibule začne „jezdit“ po kastrolu, „chrastit“ a trochu ztvrdne. Pokud jste zazmatkovali a cibuli připálili, zalijte ji trochou vody, odstavte a zakryjte. Připálená cibule obarví vodu a ta pak zpětně dobarví zbytek cibule. Jestli se ale cibule vyloženě spálila, nedá se dělat nic jiného než začít s novou dávkou, radí zkušený kuchař.

Těsně před závěrem k cibuli přidá trochu protlaku a papriky, na kilo masa stačí jedna lžička, paprika nemá v jídle skřípat mezi zuby, a trochu směs podlije. Jakmile se základ trochu zavaří, vhodí do něj maso a už jen trpělivě dusí. Podle Pohlreicha příprava poctivého guláše vyžaduje určitě hodinu a půl. Podlévá jen minimálně, maso by nemělo být zalité, ale pomalu se dusit, „pobublávat“ ve vlastní šťávě. Když se voda odpaří natolik, že je viditelný tuk, zapráší pokrm jednou nebo dvěma lžičkami mouky, trochu podlije, znovu přivede k varu a vaří doměkka.

Ochutnává, zahušťuje a dochucuje průběžně. Toto zdánlivě jednoduché jídlo má složitou chuť, která vyžaduje, aby se pořád dolaďovala. Solí, pepřem, možná lžící worcesterské omáčky. Úplně na závěr už správné dochucení trefíte těžko. Ostrost guláše by měla být příjemná, nikoli agresivní a přebíjející veškerou chuť. A určitě se vyhýbá závěrečnému zahušťování moukou, tím se ničemu nepomůže.

Zdroj: článek Hovězí guláš z kližky

Houbové choroby v červnu

Když „provětrávací“ prevence nestačí - jakými „zbraněmi“ teď musíme zasáhnout proti houbovým chorobám?

Z toho, co jsem uvedla o sprchávání jako důsledku srážek v době kvetení vyplývá, že takzvaně „do květu“ bychom aplikovat postřiky raději neměli. Po odkvětu a v době vegetace vůbec je nutné pravidelně kontrolovat zdravotní stav révy a to podle vývoje počasí vyhledávat příznaky buď peronospóry (pokud je počasí deštivé) nebo příznaky padlí (pokud je sucho). Aplikovat přípravky proti těmto dvěma chorobám doporučuji drobným pěstitelům podle výskytu příznaků. Sice existují signalizační postupy, jak vývoj chorob v daném čase předpovídat, ale jsou značně náročné. Tak náročné, že ti, kteří je ovládají, je poskytují profesionálním vinařům jako placenou službu. Avšak drobný pěstitel si jistě najde chvíli na to, aby vinici pravidelně procházel, a příznaky výskytu houbových chorob jistě najde včas.

Pokud byl chemický zásah proti houbovým chorobám před květem proveden přípravkem s preventivním účinkem, je možné použít přípravky kontaktní. Proti peronospoře použijeme opět přípravky na bázi mědi, např. FOLPAN, CUPROXAT, či DITHANE, proti padlí např. KUMULUS, KARATHANE nebo CABRIO TOP.

Po odkvětu je však nutné vzít v úvahu možnost výskytu další houbové choroby a tou je šedá hniloba, dříve zvaná plíseň šedá, latinsky Botrytis cinerea. Ta škodí především na květenstvích a později především na hroznech. Květenství mohou zasychat a upadat. Působení plísně šedé známe nejvíce z doby, kdy hrozny zrají. Projevuje se hnilobnými skvrnami na bobulích, které jsou touto plísní napadané postupně - nejprve uvnitř hroznu (kde je déle vlhko) až k povrchovým bobulím, což je nebezpečné hlavně u odrůd s hustým hroznem. Takto napadené hrozny se nehodí ke sklízení. Toto houbové onemocnění je pro pěstitele pohromou - není závislé na teplotě, k jejímu zdárnému rozvoji stačí dostatek vlhkosti. Proto zůstává nepřítelem révy i na podzim, v září či říjnu – tedy pokud prší. Nicméně boj s plísní šedou je nutné začít již po odkvětu, proto se o tom zmiňuji už teď. Kromě preventivního kvalitního provedení všech zelených prací doporučuji v tomto případě určitě provést také preventivní chemické ošetření po odkvětu, například přípravkem MELODY COMBI. Zde je vidět bobule uvnitř hroznu napadené plísní šedou:

Doposud jsme se zabývali houbovými chorobami a v březnu jsme také věnovali pozornost bakteriálním a fytoplazmatickým onemocněním. Existují však ještě další révové choroby...

Systematicky jsou zařazené do skupiny „viróz“ a virům podobných mikroorganizmů, nazývaných „viroidy“ a „virózám podobná onemocnění“. Jsou způsobovány původci tak drobnými, že ani nemají buňky. Viry jsou tvořeny DNA s

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - červen

Co je to smoothie

Základem je anglický výraz smooth, což značí jemný, krémový – a právě takové smoothie je.

Smoothie můžeme chápat jako zdravý mixovaný nápoj, jehož základem je ovoce a zelenina, popřípadě kombinace obojího, nejlépe bez přidaného cukru, umělých sladidel či konzervantů. Do smoothie můžeme přidat kromě ovoce a zeleniny další zajímavé ingredience, jako jsou vysoce výživná chia semínka, kakaové boby, ovesné vločky, včelí pyl, med a mnoho dalších. Získáme tak vydatný, krémový a hustý koktejl, který poslouží jako rychlá snídaně, popřípadě kvalitní svačinka. Můžeme jej také pojmout jako zdravou alternativu nápoje před větší fyzickou aktivitou. Tělo tak ušetří zásobní glykogen, protože díky rychlým cukrům z ovoce bude moci okamžitě čerpat energii. Přidáním proteinového prášku se navíc nápoj stává výborným zdrojem kvalitních bílkovin potřebných k obnově svalových buněk.

Smoothie představuje i zábavu, už jen proto, že si nápoj můžeme namíchat dle své chuti, můžeme kombinovat různé ingredience – prostě fantazii se zde meze nekladou. I když v jednoduchosti je krása, síla a často také ta nejlepší chuť. Obvykle se do koktejlů přidává i led. Do smoothie můžeme přimíchat i alkohol.

Smoothie lze chápat i jako ideální součást zdravého životního stylu, přičemž si za málo peněz doslova vychutnáme koncert dokonalé harmonie chutí. Můžeme si namixovat to, co skutečně chceme, a díky rozličným variantám ovoce a zeleniny vykouzlit lahodný nápoj, který nás zásobí celou řadou vitamínů, minerálních látek, enzymů a vlákniny.

Takovéto koktejly je možné ve vhodné kombinaci podávat také diabetikům a lidem na redukční dietě. Lze do nich přimíchat další formy vlákniny a snížit tak glykemický index výsledného nápoje.

Příprava smoothie je velmi jednoduchá. Potřebujete mít k dispozici mixér. Vystačíte si i s ručním tyčovým mixérem. Pro opravdu velké příznivce nyní existují speciální přístroje jako smoothie maker. Z vybraného ovoce či zeleniny je vhodné předem odstranit slupku, případně použít jen dužinu bez jadérek. Poté jednoduše vložíte všechny ingredience do mixéru, nebo v případě tyčového mixéru do nádoby, a rozmixujete na pyré. Následně přelijete obsah do skleniček a ihned podáváte. Doporučujeme vám pro osvěžení přidat led již do mixéru, vytvoříte tím skvělou tříšť. Smoothie se ale obejde i bez ledu.

Druhy smoothie: ovocné, zeleninové, ovocno-zeleninové, zdravé (vyvážený obsah živin), redukční (dietní), dezertní.

Zdroj: článek Smoothie recepty