Mnoho lidí si plete krkavce s havranem, ovšem rozdíl je zcela jasný, a to i laikům. Krkavec má černý zobák, jenž je na vrchní straně u kořene opeřený, kdežto havran má zobák šedohnědý a neopeřený.
Při rozlišování může napovědět i velikost ptáka: krkavec velký je výrazně větší než vrána a havran. Jak již bylo řečeno, rozpětí jeho křídel je 120–130 cm, má výrazný zobák a mohutný trup. Zatímco ti největší havrani a vrány váží asi 600–700 g, krkavec může dosáhnout hmotnosti až 2 kg. Krkavec má černou barvu peří, zobáku i nohou a na hrdle mu charakteristicky odstává kovově lesklé peří. Ocas je klínový (podle toho lze krkavce i v letu odlišit od vrány či havrana).
Havran polní (latinský název Corvus frugilegus) je podobně velký jako vrána a na první pohled ho od ní neodlišíte. Pozorné oko však snadno najde spoustu výrazných rozdílů. V první řadě se jedná o barvu: havraní peří má namodralou barvu a leskne se. Dalším rozpoznávacím znakem je zobák: vrána má zobák černý, havran spíše do šeda a olysalý. Havrana rozeznáte spolehlivě od vrány také podle kalhotek: tak se nazývá odstávající opeření na končetinách, které mají pouze havrani (ne vrány ani krkavci). Konečně havran se liší i způsobem chování: vrány vydrží na zemi spíše kratší dobu, kdežto havrani po zemi běhají delší dobu a rádi.
Havrani k nám přilétají na zimu, většinou v obrovských hejnech. Někteří havrani u nás žijí i v létě, ale ti pak na zimu odlétají do teplých krajin západní Evropy.
V rámci druhu vrána obecná (latinský název Corvus coronese) se rozlišují dva poddruhy, a sice vrána šedá (šedivka) a vrána černá, které obývají různá místa. Jak naznačuje jejich pojmenování, vrána černá je spíš černá, vrána šedá spíše šedivá. V místech, kde se oba poddruhy kříží, mají vrány různě barevné peří. Vrána černá má černá křídla, její peří však není tak lesklé jako havraní. Vrána šedá má černá pouze křídla, ocas a hlavu, zbytek těla je šedivý. Oba poddruhy mají asi metrové rozpětí křídel. Můžete je vidět téměř kdekoliv: žijí v lesích a na polích, ale i na smetištích. Vrány u nás zůstávají celý rok.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ MUŠKÁTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan Vrana.
Dobrý den.
Moje žena mnoho let úspěšně pěstuje na balkoně převislé muškáty. Vždy je naš balkón nejhezčí široko-daleko. Velmi ji ale trápí, že někdy přijde vítr s přívalovým deštěm či kroupami a její chloubu zničí. Chci se pokusit nějak její muškáty ochránit. Viděli jsme kdysi v Rakousku, že tam používají nad muškáty jakousi ochrannou stříšku, u nás jsem nic takového neviděl. Poraďte prosím, jak na to.
Děkuji a pozdravuji
Ivan Vrana
vrana@pef.czu.cz
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ochranná stříška nad muškáty je nesmysl. Bude akorát stínit a bránit desťové zálivce, která muškátům prospívá. Dešťové smrště, které muškáty ničí obvykle zasáhnou ze strany a tomu žádná stříška nezabrání. Když muškáty občas zalijete zředěným výluhem ze slepičinců, tak zesílí a lépe pak odolají podobným rozmarům počasí.
Zeleninové rizoto má 1027,8 kJ, což je 245,64 kcal. Obsahuje zhruba 8,1 g bílkovin a 50,4 g sacharidů. Zeleninové rizoto tedy můžeme směle zařadit jako zdravý pokrm do vyváženého jídelníčku. Rýže a zelenina obsahují mnoho vitamínů, minerálních látek a také vlákninu. Jedná se o bezlepkový pokrm. Je vhodným pokrmem při různých dietách. S doplněním sýra nebo libového masa vás dostatečně zasytí.
Technologický postup: Meloun rozkrájíme na kousky a zbavíme ho pecek. Množství melounu na jednu porci by mělo odpovídat zhruba tomu, kolik by se ho vlezlo do dvou hrnků. Meloun vložíme do smoothie makeru, zalijeme vymačkanou šťávou z poloviny limetky a vodou a dosladíme cukrem. Vše rozmixujeme a ihned podáváme.
Je těžké přesně určit, kolik Šaratice máte vypít. Každý jsme jinak velký, máme jinou hmotnost a funkčnost střev. Dospělým se doporučuje (vzhledem k projímavým účinkům) pít mezi 150 až 250 ml denně na lačný žaludek. Kdo však již Šaraticu pije pravidelně, doporučujeme 50 ml vždy po jídle, ideálně 2 až 3 krát denně.
Vzhledem k obsahu minerálních látek je možné Šaratici doporučit také jako napravovací nápoj po noci strávené konzumací alkoholu. Doplní ztracené minerály, které si poradí s bolestí hlavy nebo podrážděným žaludkem a celkově urychlí detoxikaci a odvod škodlivin nejen z předchozí noci.
V diskuzi ZAŠTIPOVÁNÍ RÝMOVNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel V.Svobodová.
Děkuji za radu. Kolik centimetrů necháváte narůst šlahouny,než je uštípnete?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Soňa Sládková.
Nechávám tak asi 15 až 20 cm. Teď mám ale problém, začínají se mě dělat na listech tmavé fleky. Vždycky na jednom, jinak rostlinka je krásná, živá. A zatím se mě nikdo na dotaz neozval.
Ultrazvuk, horká pára, studený odpar. Každá z těchto technologií zvlhčování má své klady a zápory, ale většinou není podstatné to, jakým způsobem je vlhkost vytvářena. Rozhodující je skutečný výkon zvlhčovače a další podstatné parametry. Před zakoupením zvlhčovače bychom se měli zamyslet nad tím, co od něj očekáváme a kam ho pořizujeme. Měli bychom mít jasno v tom, zda nám stačí jednoduchý a levnější model, nebo jsme náročnější a chceme, aby zvlhčovač sám hlídal a reguloval vlhkost v místnosti podle našich představ. Důležitý je i parametr, který udává, kolik páry je maximálně schopen zvlhčovač vytvořit (v mililitrech za hodinu). Jednoduše řečeno, čím vyšší zvlhčovací výkon, tím výkonnější zvlhčovač. Princip tvorby páry není z hlediska účinku zvlhčovače vůbec důležitý. Rozdíly se týkají běžných uživatelských vlastností, jako je spotřeba elektrického proudu, hlučnost, cena. Další parametr, který byste měli vzít v úvahu, je objem nádržky na vodu. Čím větší nádržka, tím méně často musíte dolévat vodu. Cena a životnost příslušenství nejsou také zanedbatelné souvislosti. Do většiny zvlhčovačů je čas od času potřeba koupit nový filtr. Předem bychom měli vědět, kolik bude stát a jak dlouho nám bude sloužit.
Kyselina citronová je slabá kyselina, která se přirozeně vyskytuje v citrusových plodech. Tato kyselina je šetrnější k životnímu prostředí než většina ostatních a působí jako čisticí prostředek pro bazény. Kyselina citronová odstraňuje znečištěnou oblast bazénu při aplikaci tím, že rozežírá horní vrstvu povrchu bazénu. Při odstranění tenkého povlaku nepoškodí podklad, pouze skvrnu od něj odtlačí. Kyselina citronová je jemnější odstraňovač skvrn než kyselina chlorovodíková, další forma kyseliny používaná k odstranění skvrn a obnovení povrchu bazénů.
Kyselina citronová je kyselá, takže její pH je nižší než 7. Přidáním kyseliny citronové do bazénové vody se tak dá snížit její pH. Kolik přesně použít sáčků s kyselinou citronovou se dozvíte dále v tomto článku.
Ingredience: 500 g zralého čerstvého melounu, 2 dl 100% jablečného džusu, šťáva z 1 citrónu, 50 g jahod, 1 banán, 150 g bílého jogurtu, 2 lžíce třtinového cukru, 10 kostek ledu
Technologický postup: Meloun nakrájejte na malé kousky, stejně jako ostatní ovoce. Ovocnou směs promíchejte ve velké míse, přidejte citrónovou šťávu a džus. Přisypejte také cukr a přidejte jogurt. Nyní si připravte mixér, možná bude třeba ovocnou směs rozdělit na dvě části. Do mixéru nasypejte tolik ovoce, kolik je jen možné, přidejte led a začněte mixovat. Když je směs dokonale hladká, můžete ji nalít do skleniček a ihned podávat.
V diskuzi RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Boráň.
Já už sbírám plody rakytníku asi čtvrtým rokem. Původně jem zasadil dvě samice a jednoho samce. Loni jsem sklidil 28 l malviček. Protože byly rostliny dost vysoké a husté, tak jsem je radikálně ostříhal( kvůli sklizni). Letos jsem sklidil opět 28l. Pokud budete pod rakytníkem pravidelně křoviňákem sekat trávu, tak se vám nerozroste. Kořeny sice narostou dál, ale křoviňákem nové rostlinky pohodlně useknete.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.
Jde o to kolik plodů chcete sklízet a kolik máte placu na zahradě. Strýček má 7 leté stromky 2+1 3 m od sebe a nestříhá zatím ale už maj 4 m výšku. A je z nich tak 15 litrů plodů a to je podle mne to podstatné . Když jsem vyděl na netu obrázky zemědělské velkovýroby tak to bylo pole asi tak stejně velkých stromků. Tam to ale zbíraj nějakýmy kombajny. Ale určitě i mi budem asi omlazovat a prořezávat. Víc neporadím. J
Kořeny orchideje jsou pokryty tenkou, hedvábnou membránou, kterou nazýváme velamen. Tato víceúčelová membrána rychle pohltí velké množství vody, je účelová svým proměnlivým povrchem a podporuje výměnu minerálů a solí. Velamen orchideje je výborným indikátorem, kolik vody rostlina potřebuje. Suchý velamen je bílé nebo stříbřité barvy, čerstvě zalitý je zbarven do zelena nebo skvrnitý (podle odrůdy).
Naučit se číst z kořenů svých orchidejí je nejlepší způsob, jak zjistit, kdy správně zalévat. Pamatujte si, většina orchidejí je raději méně zalitá, než přelitá. Kořeny orchideje, které jsou stále vlhké, hnijí a rostlina odumírá.
