Svatební cukroví neodmyslitelně patří ke svatební hostině. Patří sem svatební dort, cukroví a koláčky.
Druhy svatebního cukroví
V dnešní době spousta lidí ladí svou svatbu do nějaké barvy a stylu. Výjimkou pak není ani dort či zákusky. Co se týče svatebních koláčků, tak ty se dělají jak tradičně, tak i v moderním pojetí.
Svatební cukroví lze rozdělit na dorty, cukroví (zákusky) a koláčky.
Svatební dorty
Svatební dort je dekorací stolu, ale také se k němu vážou tradice a pověry. Za zmínku určitě stojí krájení svatebního dortu, které patří k tradičním činnostem při svatebním veselí a bývá vyvrcholením svatební hostiny. Podle svatebních tradic a zvyklostí mají novomanželé rozkrojit svatební dort společně. Kdo první uchopí nůž, bude prý v manželství vůdčí osobností. Z dortu by měl ochutnat každý ze svatebních hostů, v opačném případě budou mít smůlu novomanželé i ten, kdo svatební dort neochutnal.
Svatební dorty jsou velmi různorodé. Mohou mít bezpočet tvarů – kulaté, hranaté, oválné. Často se vyrábějí dorty ve tvaru srdce, podkovy, panenky a panáčka, stále oblíbenější je dort v podobě svatebního altánu, ve kterém stojí ženich s nevěstou. Mohou být bílé nebo barevné, zdobené perličkami, marcipánem nebo čokoládou. Také velikosti dortu jsou různé. Můžete vybrat jedno velké srdce nebo podkovu zdobenou pouze jahodami nebo čtyřpatrový dort s marcipánovými kvítky a čokoládou a dalšími doplňky. U nás jsou oblíbené klasické piškotové, ořechové a v poslední době marcipánové dorty, v Americe spíše smetanové dorty. Ve Francii se setkáte zase s dorty postavenými z různých kousků.
Při výběru dortu záleží čistě na vaší představě, chuti a finančních možnostech. Zásadní věcí při výběru svatebního dortu je samozřejmě počet svatebních hostů i celkový styl svatby. Na malou rodinnou svatbu se nehodí několikapatrový dort, byl by vyhozenými penězi a plýtváním. Určitě postačí jen menší dort zajímavého tvaru či zdobení. Velikost svatby tedy určuje velikost dortu, styl svatby pak určuje jeho vzhled. Máte-li romantickou svatbu, bude hezky vypadat dort s něžným zdobením srdíček, perliček nebo marcipánových či živých květin. Také místo, kde máte hostinu, by mělo ovlivnit výběr dortu. Jiný zvolíte při svatební hostině na zámku a jiný při zahradní hostině s grilováním.
Vybrat si správný svatební dort je velice důležité. Svatební dort je dominantním prvkem celé hostiny. Aby byl váš velký den tím nejkrásnějším dnem, na který budete celý život vzpomínat, promyslete důkladně, i jaký svatební dort vyberete.
Svatební dorty prošly v nedávné historii poměrně výraznými změnami, a proto dnes v nabídce cukráren naleznete jak tradiční svatební dorty, u nichž je pro zdobení použito krémů, květů z marcipánového nebo mandlového těsta a jejichž tvar je nejčastěji k
Ve svém příspěvku BUXUS ZIMOSTRÁZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rosta.
Vážení poradte, už dvakrát jsem sedil buxus do nádob 0,90cm po 5.kusech a vždy mi uschnul.Vadí jim slunko nebo malo vláhy ,nebo jsou zasazeny jen v rašelině a při zálivce rychle voda odteče a trpi suchem. další dotaz nasadil jsem si na zahradu větvičky buxusu a v tomto parném létě se mi zdá žejich spálilo slunce ,jsou ještě zelená musím je odstranit nebo je necht ještě jestli se spamatují
Děkuji za odpověd Rosta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Matěj.
Pěstovat buksus v rašelině je nesmysl. Rašelina je moc kyselá a to buksus nemá rád. Je potřeba použít hlínu drnovku s pískem a trochou vápence. Na dno nádoby je potřeba dát drenáž z keramzitu do výšky 10% z výšky nádoby. Nádobu je potřeba opatřit miskou na přebytečnou vodu. Buksus v nadobách je potřeba zalévat i v zimě, když nemrzne.
No a s tím buksusem na zahrádce to nevím, protože nepíšeš jestli a jak hodně měl vyvynuté kořeny a taky do jaké zeminy si ho dal. Nezakořeněné větvičky napíchané do země těžko prežijí, obzvláště ta horka, která teď u nás máme. Sazeničky je třeba pořádně předpěstovat, aby vytvořily hutný kořenový bal, a až pak je vysadit na stanoviště s pravidelnou zálivkou.
Přesný počet koláčků vám nikdo neřekne, ale důležité je u zvacích koláčků, aby obsah košíčků, do nichž se koláčky dávají, byl dostatečně plný a ne jen poloprázdný. Poloprázdný košíček působí rozpačitým dojmem.
Obecná poučka zní 5–8 kg svatebních koláčků cca pro 50 svatebních hostů. Ale záleží na velikosti vytvořených koláčků.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJE A ODNOŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vláďa.
Daří se mi pěstovat orchidej více než rok a teď mi vyslala odnož, podobně jako to dělá třeba klívie - řemenatka. Chci se zeptat, jestli někdo nemáte zkušenosti s tím, kdy je možné odnož od orchideje oddělit, aby mohly samostatně dál růst. Ta moje odnož má už třetí lístek a má i vlastní kořeny.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ahoj Vláďo, taky jsem měla to štěstí a vypěstovala jsem si druhou orchidej sama. Nebylo to napoprvé, protože jsem dělala chyby a podařilo se mi to až na potřetí. Příčinou neúspěchu byla následná hniloba po oddělení a to obou kytek :-(. Důležité je poškodit co nejmeně obě orchideje řezem. Proto je potřeba orchidej před oddělením měsíc nezalévat, aby se zmenšil objem kořenů a ty se pak lépe rozpletly. Dobrému rozpletení pomůže minutová lázeň v teplé vodě těsně před oddělením. Tam, kde to rozplést nejde je potřeba použít sterilní nožík. Čím méně polámaných kořenů a řezů tím lépe. Po oddělení je potřeba kořeny zasypat drtí z dřevěného uhlí a zakrýt kartónem, aby se k uhlí nedostávala vlhkost z rosení. Právě pravidelné denní rosení listů bude pro rostlinu jediným zdrojem vláhy po dobu 1 týdne. Uhlí působí hygroskopicky a pomůže rostlině lépe a rychleji zacelit své rány na kořenech. Po této době je potřeba kořeny v rychlosti osprchovat vlažnou vodou od uhlí. Drobné částečky můžou zůstat. Pak rostlinu přesaď do substrátu pro orchideje, který napřed mírně provhlči. Dále je třeba rosit a pomalu přejít k běžné péči.
Ingredience: vepřová kýta, sůl nebo Praganda, ledová voda
Postup:Na kilo šunky budeme potřebovat kilo kvalitního vepřového masa, nejlépe vepřovou kýtu. Maso je potřeba nakrájet na kousky. Velikost je na každém z vás. Maso krájíme cca na 2–3 cm velké kousky. Poté je vložte do robotu a přidejte ledovou vodu a sůl nebo Pragandu. Na kilo masa potřebujete 294 ml vody a 29 g soli. V případě, že zvolíte Pragandu, pak je toto množství dostatečné, pokud obyčejnou sůl, klidně pár gramů přidejte. Hmotnost soli by se měla pohybovat v rozmezí 2–2,5 % z celkové hmotnosti směsi. Robot zapněte na minimální rychlost a nechejte míchat minimálně 30 minut. Při míchání dejte pozor, aby se netvořila bílá pěna. V tom případě robot vypněte a nechte maso chvíli odpočinout. Šunku vložte do mikrotenového sáčku, který následně vložte do šunkovaru. Zaklapněte víko a dotáhněte. Šunku nechte hodinu odpočívat. Po hodině šunkovar vložte do horké vody (80–90 °C) tak, aby byla šunka zcela ponořena. Vařte ji cca 90 minut při teplotě 75–80 °C. Pokud máte kvalitní hrnec, plamen stačí stáhnout na minimum a o víc se nemusíte starat. Po dovaření šunkovar vytáhněte z vody a formu domáčkněte tak, aby byl na šunku vyvíjen neustálý tlak. Šunku v tuto chvíli nevytahujte. Nechte ji v nádobě vychladit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….
Cena svatebních koláčků za 1 kg se pohybuje v rozmezí od 210 Kč do 400 Kč. Jedná se tedy o poměrně nákladnou investici. 10 kg vás klidně může vyjít až na 4 000 Kč a počítejte i s investicí na krabičky na zvací koláčky v hodnotě cca 5 Kč za kus, a pokud budete dávat výslužku, tak výslužkové krabičky o rozměru 270 x 180 x 80 mm se pohybují v hodnotě cca 8 Kč za kus.
V naší poradně s názvem NUTRIE NA MASO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Klímek.
Našel jsem spoustu receptů na maso z nutrií, ale kde to maso koupím, jsem nenašel. Jsem okresu Nový Jičín. Můžete poradit? Děkuji.
Karel Klímek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Maso z nutrie jde koupit na farmách přímo od chovatelů. Obvyklá cena je 140 Kč za kilo masa. Seznam farem můžete vidět tady: https://www.goofle.cz/searc…
Ingredience na těsto: 3 vejce, 90 g moučkového cukru, trocha citronové kůry, špetka soli do sněhu, 90 g polohrubé mouky, 1 zarovnaná lžička prášku do pečiva
Ingredience na pudink: 700 ml mléka, 2 vanilkové pudinky, 40 g cukru, 80 g másla
Ingredience na želé: 2 ks jahodové želé od Dr. Oetkera, 70 g cukru, 1 l vody
Dále: 500 g čerstvých jahod na dozdobení na talíři, šlehačku, jahodový topping, lístky máty
Postup: Žloutky vyšleháme s cukrem a citronovou kůrou do bělavé pěny, taktéž ušleháme s malou špetkou soli pevný sníh a mouku prosejeme s práškem do pečiva. Pak do žloutkové směsi přidáme asi polovinu mouky a trochu sněhu, už lehčeji promícháme a zase přidáme druhou polovinu mouky s trochou sněhu, opatrně promícháme a nakonec jen velmi lehce vmícháme zbytek sněhu. Na pečení si předem připravíme hluboký plech s okraji, ten vyložíme pečicím papírem (aby nám na plechu lépe držel, tak plech můžeme mírně navlhčit). Pokud nepoužijeme papír, tak musíme vymazat tukem a vysypat hrubou moukou. Stačí do poloviny, jelikož piškot bude nízký. Na plech rozetřeme těsto, vložíme do vyhřáté trouby a upečeme. Po upečení i s papírem vyndáme z plechu a necháme vychladnout. Mezitím uvaříme hustější pudink (osladíme ho dle vlastní chuti). Po uvaření odstavíme, občas promícháme a ještě do horkého vmícháme na menší kousky nakrájené máslo, až se hmota spojí. Místo části cukru můžeme přidat při vaření vanilkový cukr, rovněž lze místo cukru použít nějaké náhradní sladidlo. Z piškotového plátu odstraníme papír na pečení, plát vložíme zpět na plech a zalijeme ještě teplým pudinkem. Ten dobře rozetřeme až k okrajům, aby nikde nebyly mezery. Už nyní se mohou na pudink poklást jahody a mírně do pudinku zatlačit. Necháme v chladničce vychladit a pak zalijeme už mírně houstnoucí jahodovou želatinou připravenou dle návodu na sáčku – v 1 litru horké vody, ale pod bodem varu, rozpustíme 2 sáčky želatiny a cukr. Místo cukru můžeme opět použít nějaké náhradní sladidlo. Necháme v chladničce důkladně ztuhnout, krájíme na kousky a na talíři dozdobíme dle své fantazie šlehačkou, toppingem a mátou.
Jahodový koláč s tvarohem a pudinkem
Ingredience na těsto: 300 g polohrubé mouky, 100 g cukru moučka, 100 g másla nebo Hery, 2 vejce, 1 prášek do pečiva, 1 dl mléka dle potřeby
Ingredience na náplň: 1/2 kg tvarohu, 2 dl mléka, 1 vanilkový cukr, 200 g cukru, 2 vanilkové pudinky (jsou vhodné i ovocné), 2 vejce
Ve svém příspěvku JÍŠKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Dobrý den, najdu, prosím, někde návod na jíšku bez mouky? Mám k dispozici chleba a brambory. A protože nepeču, nechci si kupovat kilo mouky jen na jednu jíšku.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
Ingredience: 10 řapíků rebarbory, 1 l vody, 200 g cukru, 5 ks hřebíčků, 1 celá skořice, citronová kůra
Postup: Vodu s cukrem, hřebíčkem, skořicí a kousky citronové kůry převaříme. Rebarboru oloupeme, nakrájíme na kostičky, vložíme do čistých sklenic a zalijeme teplým cukrovým lákem. Sterilizujeme cca 20 minut.
Syrová rebarbora
Syrové rebarboře se spíše vyhýbejte anebo ji řádně připravte. Zvažte možná rizika, která syrovou konzumaci řapíků rebarbory doprovázejí.
Postup: Rebarboru oloupeme, pokrájíme na malé kostičky a dáme vařit do vody. Za stálého míchání vaříme asi 5 minut, pak přidáme oloupaný a nakrájený banán a rozinky. Vaříme přibližně dalších 10 minut. Do cukru vmícháme Gelfix a vsypeme do džemu. Mícháme a vaříme ještě 3 minuty. Horký rebarborový džem plníme do sklenic. Místo banánu a rozinek můžeme přidat nakrájený pomeranč i s kůrou. Ten vaříme společně s rebarborou. V džemu pak chutná jako kandované ovoce.
Marmeláda
Ingredience: 1 kg rebarbory, 1–2 lžíce citronové šťávy, 500 g cukru krupice
Postup: Nakrájenou rebarboru uvaříme v trošce vody. Když je rozvařená, přidáme cukr, citronovou šťávu a vaříme do zhoustnutí. Lijeme do skleniček, které otočíme dnem vzhůru.
Rebarbora na slano
Ingredience: 1 kg řapíků rebarbory, 2 ks hřebíčku, 6 kuliček mletého pepře, 4 kuličky nového koření, 200 ml vinného octa, 2 cibule, 1 stroužek česneku, 150 g sušených fíků, 200 g cukru, 1 lžička strouhaného zázvoru, 1 lžička hořčičného prášku
Postup: Rebarboru očistíme, opláchneme, oloupeme a nakrájíme na kousky. Vinný ocet přivedeme k varu a dáme do něj najemno nakrájenou cibuli, česnek a fíky, cukr, zázvor, hořčičný prášek, pytlíček s kořením a rebarboru a vaříme asi 1 hodinu. Poté vyndáme pytlíček s kořením, naplníme směs do sklenic, uzavřeme a necháme vychladnout. Pak necháme ještě 2 týdny dojít. Nezavařujeme. Takto připravené čatní se podává k minutkovým masům. Trvanlivost je minimálně 6 měsíců.
Rebarbora s tvarohem
Ingredience na těsto: 250 g hladké mouky, 150 g másla nebo Hery, 150 g moučkového cukru, 4 vejce, 4 lžíce smetany nebo jogurtu, 1 vanilkový cukr, 1/2 prášku do pečiva
Ingredience na drobenku: 150 g hrubé mouky, 100 g másla, 100 g cukru krupice, trochu skořice (na ovonění drobenky)
Ingredience na náplň: rebarbora, trochu vanilkového pudinku, cukr, 2 tvarohy, 1 krémová kysaná smetan
Ve svém příspěvku KOLAUDACE BYTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Míra.
Pokud budete budovat a vytvářet prostor k podnájmu, tak nejen že budete potřebovat kolaudaci nově vybudovaného bytu, ale neobejdete se ani bez ohlášení Stavebnímu úřadu a zpracování projektové dokumentace. Dle níže uvedených odstavců se můžete dozvědět, jakým způsobem máte úřad kontaktovat.
- stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžaduje rekonstrukce spočívající ve stavebních pracích, jimiž se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí (tzv. EIA) a jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby;
- ohlášení stavebnímu úřadu je potřeba, pokud provedení rekonstrukce povede ke změně způsobu užívání (byť části) stavby, aniž by zároveň došlo k zásahům do nosných konstrukcí stavby, změně vzhledu stavby nebo ke vzniku povinnosti zajistit posouzení vlivů na životní prostředí;
- žádost o stavební povolení je pak nevyhnutelná, pokud se rekonstrukcí zasahuje do nosných konstrukcí stavby, mění se vzhled stavby, vyžaduje se posouzení vlivů na životní prostředí nebo provedení rekonstrukce může negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby.
U vás má rekonstrukce změnit způsob užívání (části) stavby, a proto si zřejmě vystačíte s ohlášením rekonstrukce příslušnému stavebnímu úřadu. Zákonná lhůta stavebního úřadu k povolení ohlášené rekonstrukce činí 40 dnů ode dne doručení ohlášení stavebnímu úřadu. Pokud se úřad v uvedené 40-ti denní lhůtě k ohlášené rekonstrukci nevyjádří, uplatní se fikce vydání souhlasu s provedením rekonstrukce uplynutím lhůty. Přitom je nutno počítat s výdaji na pořízení projektové dokumentace, která tvoří povinnou součást ohlášení.
Kdyby rozsah plánované rekonstrukce splnil první z uvedených podmínek, tak Stavební úřad nemusíte informovat vůbec a není potřeba ani kolaudace.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel David.
Postup: Rybu dáme na mísu nebo velký talíř, pokapeme olejem, posypeme nakrájeným koriandrem a přelijeme limetovou šťávou. Maso obrátíme, aby se obalilo v marinádě, mísu přikryjeme potravinářskou fólií a uložíme na půl hodiny do chladničky. Gril předehřejeme na středně vysokou teplotu, vyjmeme rybu z marinády a grilujeme ji 5–8 minut na předehřátém grilu. Maso musí být křehké. Filety rozdělíme na talíře, ozdobíme koriandrem, doplníme klínky limetky a podáváme se zelinovým salátem.
Recept na platýse podle Pohlreicha
Ingredience: 4 filety z platýse, lžičku drceného kmínu, sůl, pepř, 4 lžíce hladké mouky, 2 lžíce másla, šťáva z limetky
Postup: Filety opláchneme a osušíme, poté je osolíme, opepříme a posypeme drceným kmínem. Obalíme je v hladké mouce. Na pánvi rozehřejeme máslo. Filety z platýse dáme na pánev a zakapeme šťávou z limetky. Pečeme cca 1 minutu z každé strany. Maso je delikátní, jemné a opravdu bez kostí. Podáváme s bramborem.
Ingredience na marinádu: 3 stroužky česneku, 1 lžíce vody, 1 lžíce sójové omáčky
Postup: Rozetřeme česnek a smícháme ho se lžící vody a lžící sójové omáčky. Rybu očistíme, potřeme připravenou česnekovou pastou a alespoň hodinu marinujeme. Zatím si nasekáme chilli papričky najemno a rozpustíme máslo. Potom platýse grilujeme při velmi mírné teplotě a potíráme průběžně zbylou pastou. Když je ryba měkká, přelijeme ji rozpuštěným máslem, posypeme chilli papričkami, polijeme zbylou sójovou omáčkou a zakapeme citronem. Podáváme s bílým pečivem.
Postup: Filet z platýse omyjeme, osušíme, osolíme, opepříme a osmahneme z obou stran na rozpáleném másle. Maso z výpeku vyndáme a uchováme na teple. K výpeku přidáme ještě druhou lžíci másla, přidáme šťávu vymačkanou z citronu, asi lžičku citronové kůry, kapary a necháme 2 minuty prohřát. Hotového platýse rozdělíme na talíře, přelijeme kapary s omáčkou a podáváme s kuskusem, bulgurem nebo šťouchanými brambory. Platýs s kapary je dobrý i&nbs
Ve svém příspěvku CO JE KOLAUDACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel SilvaS.
Díky, aspoň jsem si konečně udělala jasno v tom, kde je potřeba byt či dům kolaudovat a že se nejedná (jak jsem si mylně myslela) o to, že pozvete známé na první návštěvu :D Chtěli bychom pořizovat byt do osobního vlastnictví tady https://www.eurobydleni.cz/byty/praha/prodej/ a snažím se pozjišťovat co bude vše potřeba.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Arašídové máslo je velmi tučné, někdy je také nazýváno burákové. Tuky, které obsahuje, jsou však rostlinné a nenasycené a ty jsou našemu zdraví naopak prospěšné. Proto je arašídové máslo dokonce zdravější než máslo z mléka. Kromě tuků je však burákové máslo také hodnotným zdrojem bílkovin a dalších látek. Obsahuje například vitamíny E, B1 a B3, koenzym Q10, kyselinu listovou, hořčík a fosfor.
Arašídové máslo, ač se tak možná na první pohled tváří, není čokoládová pomazánka a výrazně sladké být ani nemá. Míra sladkosti závisí na kvalitě použitých arašídů a na množství přidaného cukru. Některá másla se však nepřislazují vůbec. Podobně je to s přidanou solí, proto jsou některá másla slanější než jiná. Do některých másel se přidávají ještě rostlinné oleje, většinou přímo arašídový, ale ani ty nejsou podmínkou. Naopak čím vyšší je obsah arašídů v másle, tím kvalitnější produkt je. Chuť másla tedy není ani sladká, ani vyloženě slaná – je prostě arašídová. Zpočátku mu možná nebudete moct přijít na chuť, ale je možné, že po pár soustech změníte názor. Ti z vás, kdo se snaží zhubnout, by mu však měli holdovat pouze s mírou, protože je velice kalorické.
Základ arašídového másla tvoří pražené arašídy, které se míchají s rostlinným olejem nebo nějakým jiným tukem, například máslem, a také solí. Výsledkem je hnědá mazlavá hmota připomínající svojí konzistencí pastu.
Rozlišujeme dva typy burákového másla – smooth, tedy jemné, a crunchy – křupavé. Jak již název napovídá, v crunchy másle se nachází hrubší kousky nerozemletých arašídů, kdežto smooth máslo je rozmixované do hladka.
Díky jeho neutrální, avšak zcela typické chuti jej lze přidávat do spousty pokrmů – slaných i sladkých. Výborné je například namazané na topinkách a pokladené plátky banánu či v kombinaci s marmeládou. Mnozí si jej přimíchávají do slaných i sladkých kaší či omáček. Uplatnění nalezne i při pečení slaných i sladkých pochoutek. Ti největší arašídoví fanatici ho klidně budou vyjídat lžičkou přímo ze sklenice.
Dokáže dodat velké množství energie, a proto jej bohužel není vhodné zařadit do redukčních diet, zatímco sportovci ho pro tuto vlastnost jistě ocení. Arašídy jsou bohužel jedním z nejčastějších potravinových alergenů, pokud tedy touto alergií trpíte, vyhněte se samozřejmě i máslu z nich vyrobenému.
Stejně dobře si jej však můžete vyrobit v pohodlí domova. Potřebovat budete pouze velké množství arašídů (pražené dodají máslu výraznější chuť) a mixér, případně sůl, cukr a olej.
V naší poradně s názvem CHOROBA JABLONÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie čiháková.
dobrý den,na jabloních na větvích je bílý povlak,něco jako mech,ale hrubější,proti mechu okraje roztřepeně,prosím,poradte co s tím,jaký postřik,děkuji. Marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Bílý povlak na větvích jabloní je zamoření mšicemi. Zbavíte se jich postřikem, který mšice zahubí. Existuje moderní postup, který není jedovatý a přesto spolehlivě mšice zlikviduje. Koupit ho můžete pod názvem Rock Effect, zde je vidět jak vypadá a kolik stojí https://www.zbozi.cz/dum-by…
Jde o přírodní nejedovatý olej, který mšice pokryje a zalepí jim dýchací otvory a tím je usmrtí. Postřik je potřeba udělat dvakrát po sobě s odstupem 7 dní. Postřik se aplikuje na celé rostliny, ale je-li strom velký, tak jen na postižená místa.
Ingredience: 4 lžíce másla, 2 malé pórky (bílá část nakrájená na tenké plátky), 500 g petržele (oloupané a nahrubo nakrájené), 500 g brambor (oloupaných a nahrubo nakrájených), 125 ml mléka, sůl a pepř.
Postup: Na velké pánvi rozehřejeme 2 lžíce másla, přidáme pórek a za občasného míchání ho pomalu smažíme, dokud nezměkne (asi 4 minuty). Potom přidáme petržel a smažíme ji tak dlouho, dokud nezačne měknout (asi 5 minut). Přidáme brambory a 750 ml (přibližně 3 hrnky) studené vody. Vše přivedeme k varu, přikryjeme a dusíme, dokud brambory a petržel nezměknou a nezačnou se rozpadat. Zeleninu slijeme přes síto a vše horké propasírujeme zpět na pánev. Pánev položíme na mírný oheň, přidáme zbylé 2 lžíce másla, mléko, sůl a pepř. Prohřejeme a ihned podáváme.
Losos pečený na petrželi
Ingredience: 2 plátky filé z lososa, 2 lžíce olivového oleje, hrst čerstvé petrželky, 2 kořeny petržele, 600 g brambor, 1 citrón, 100 g másla, 1 čajová lžička kmínu, sůl, pepř dle chuti.
Postup: Na úvod si připravíme marinádu: do misky vymačkáme 1/2 citrónu, přidáme 2 polévkové lžíce olivového oleje, nasekanou čerstvou petrželku, sůl a pepř. Do mísy vložíme očištěné rybí filé, promícháme ho s marinádou a necháme cca 30 minut uležet. Předehřejeme troubu, na dno pekáčku vložíme pečicí papír, který posypeme většími kousky petržele. Na petržel položíme maso (kůží dolů) a polijeme zbytkem marinády. Pečeme přibližně 20 minut na cca 190 °C (pekáček zakryjeme, až 7─8 minut před koncem pečení ho odkryjeme).
Polévka z mrkve a petržele
Ingredience: 30 g másla, 4 střední mrkve (najemno nakrájené), 4 střední petržele (najemno nakrájené), 2 střední brambory (najemno nakrájené), 4 lžíce suchého bílého vína, 1 500 ml zeleninového nebo kuřecího vývaru.
Ingredience na topinky: 4 tenké plátky černého chleba, 30 g rozpuštěného másla, 1 lžička mletého kmínu, zelená petrželka (na ozdobu).
Postup: Zahřejeme máslo v hlubokém hrnci, přidáme zeleninu a víno, přikryjeme a pomalu dusíme. Sem tam zamícháme. Až zelenina změkne, přidáme vývar a pomalu vaříme nezakryté asi 10 minut. Necháme vychladnout a poté rozmixujeme. Polévku posypeme zelenou petrželkou a podáváme se smaženým chlebem.
Postup ─ topinky: Z chleba vykrájíme kolečka, která potřeme máslem a posypeme kmínem a osmažíme na horké pánvi.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KEŘÍČKOVÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kubík.
Zakoupil jsem sazenice minirajčat ale s pěstováním na balkoně nemám žádné zkušenosti, to je jak velikou nádobu, kolikje potřeba zeminy, jakou zeminu, kdy jak a čím přihnojovat.
Odrůda je Vilma a Venus. Děkuji za každou radu.
Zdeněk Kubík
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Mini rajčátka se dají pěstovat na balkoně s jižní a jihozápadní orientací. Nádobu volte co největší, minimálně 10 litrů na rostlinu. Rajče potřebuje vodu, takže pod nádobu umístěte misku, ve které se bude zadržovat přebytek zálivkové vody. Substrát vyberte pro pěstování zeleniny. Hnojení provádějte 2 krát do měsíce hnojivem z trusu hospodářských zvířat nebo můžete použít Krystalon plod. Vyvarujte se zalévání na listy, vlhčete jen substrát.
Rybičky v jezírku jsou krásná věc, ale je potřeba si je pořádně promyslet, nejde je jen tak nasadit do rybníčku, je potřeba zvážit, jaké ryby v něm budou, kolik jich bude atd.
Pro výběr vhodných ryb je potřeba mít na mysli i to, do jaké velikosti mohou ryby dorůst. Až poté si vybíráme vhodné druhy ryb. V zahradních jezírcích se často objevují karasi, jeseni, líni.
Jak již bylo zmíněno, k chovu ryb je potřeba minimální hloubka 80 cm, jezírko by mělo být také alespoň částečně zastíněno. Stín poskytne rybičkám úkryt před sluncem a zamezí i vysokému ohřevu vody. Výkyvy teplot totiž způsobují v jezírku řadu problémů jako kyslíkové deficity, množení řas a další, které mohou rybám pobyt v jezírku značně zkomplikovat. Nikdy se nesmí zapomínat na to, že je potřeba rybám v jezírku zajistit dostatek kyslíku. Důležitá je i dobrá filtrace a nasazení správných rostlin (a samozřejmě i ryb).
U rybiček je dobré hned od začátku řešit způsob jejich přezimování. Pokud je jezírko dostatečně hluboké a dostatečně velké, mohou ryby přezimovat přímo v rybníčku. Je potřeba jim jenom zajistit výměnu vzduchu (část hladiny by neměla zamrznout, vhodné jsou k tomu různá topítka, ty mohou být dokonce s termostatem. Prodávají se i polystyrenové plováky, u nich ale hrozí, že je z jezírka odfoukne vítr. Ani aerátory nejsou nejvhodnější, protože promíchávájí vodu ode dna, stává se, že tak vytlačují škodlivé plynu od dna jezírka ven a zároveň se tak ochlazuje voda, což může ryby ohrozit na životě.). Nedoporučuje se vysekávat díru do ledu, jezírka jsou malá a ryby to ruší, nemohou se nikam před hlukem schovat (na rozdíl od velkých jezer v přírodě), zmateně pak plavou a vydávají energii, která jim pak zjara může chybět.
Ryby vhodné do okrasných jezírek je možné koupit v různých zahradnických centrech nebo specializovaných prodejnách. Jakmile je koupíme, nesmíme váhat a hned se s nimi vydat domů, je potřeba, aby se ryby dostaly do jezírka co nejrychleji. To, jak budou ryby transport zvládat, ovlivňuje řada faktorů jako teplota vody, teplota vzduchu, nakrmenou ryb. Při vysokých teplotách (třeba v létě) je doba potřebná k transportu výrazně kratší než třeba na jaře. V zimě se logicky ryby do jezírek nedávají. Převážet by se neměly také na přímém slunci, protože by se mohly v převážné vodě přehřát (transportní pytle mívají totiž malý objem vody a ten se velmi rychle zahřeje). Důležité je i kam pytel s rybami v autě umístíme, musíme dát dobrý pozor, abychom pytel nijak nepoškodili (o hrany, nebo třeba při zabrzdění). I proto je lepší transportní pytel umístit ještě do nějaké bedýnky, aby se pytel nepohnul a nemo
Vzorů, druhů a technik háčkování je celá řada a každý vzor má i jinou techniku háčkování.
Tuniské háčkování: Tuniské háčkování, rovněž nazývané afghánské či úpletové, se obvykle používá na těžší kusy, protože výsledná látka je pevnější než klasicky háčkovaná. Potřebujete dostatečně dlouhý háček se zarážkou na konci. Zejména delší háčky se skládají z násady a pružného provázku.
Filetové háčkování: Filetové háčkování se od ostatních druhů odlišuje svými vzory, které jsou založené na čtvercích. Základ vzoru tak tvoří síť. Vyplněné čtverečky se nazývají bloky, otevřené okénka. Existují i propracovanější oka – proužky a lacetky. Obrácené lacetky vytvářejí kosočtvercové tvary. Síťky mohou být různě velké. Až se naučíte pracovat se schématem, zjistíte, že si můžete za pomoci čtverečkového papíru snadno tvořit své vlastní krásné vzory. Při tvoření základního řetízku pamatujte, že potřebujete při střední velikosti sítě 3 řetízková oka na každý blok či okénko ve schématu plus 3 řetízková oka na obrácení.
Irské háčkování: Irské háčkování stejně jako filetové vzniklo ve snaze kopírovat šitou krajku. Má se za to, že tímto způsobem poprvé háčkovaly řeholnice, ty to pak naučily ženy v Irsku. Říká se mu tedy i „klášterní krajka“ nebo „krajka pro chudé“. Hlavním znakem je vzor z plastických motivů, většinou lístečků a kvítků, spojený otevřenou podkladovou sítí. Podklad se zhotovuje háčkováním řetízkových ok, která se spojí s uháčkovanými motivy. Někdy je podkladem hotová strojově vyrobená síť, na niž se motivy přišívají. Nejlepší jsou výrobky vytvořené výhradně háčkováním s podkladovou síťkou, která obsahuje i některá ozdobná oka, jako jsou pikotky a uzlíky.
Vlásenkové háčkování: Na vlásenkové háčkování, rovněž nazývané vlásenková krajka, potřebujete nastavitelný nástroj (vlásenku) a klasický háček. Vlásenky (vidlice, stávky) jsou tvořeny dvěma ocelovými pruty, které se vkládají do polohovatelného plastového nástavce. Používá se o něco menší háček než normálně a příze se protahuje smyčkami, které vytvoříme kolem zubů.
Postup: Vlásenkové háčkování začněte základním okem, které přeneste na pravou stranu vlásenky. Základní oko nechte otevřené. Dejte přízi za vlásenku a tu pak otočte ve směru hodinových ručiček. Vpíchněte háček zespodu do základního oka a protáhněte, takže na háčku budou dvě smyčky. Oviňte přízi a protáhněte dvěma smyčkami. Takto pokračujte, dokud vlásenku nezaplníte smyčkami, pak je na spodní straně vlásenky stáhněte a přidávejte další, dokud nedosáhnete požadované délky. Středovou část můžete rozšířit tím, že před otočením vlásenky uháčkujete více než jedno oko. Tyto díly pak lze spojit různými háčkovanými
Curcuma longa (kurkuma dlouhá) je půvabná exotická rostlina, jejíž původ sahá do Indie, odkud se k nám pravděpodobně někdy v 15. století dostala pod názvem indický šafrán. Jedná se o zázvorovitou rostlinu, která má přímo neuvěřitelné léčebné účinky, respektive prášek z ní získávaný rozemletím válcovitého kořene.
U nás se s ní setkáváme jako s pokojovou rostlinou s fascinujícími květy. Jakožto řezaná květina bývá využívána do svatebních kytic anebo do exotických vazeb. Rostlina má dlouhé, protáhlé, vejčité listy a dosahuje při dobrých růstových podmínkách výšky od 0,5 do 1 metru.
Za léčivou část se považuje její kořen, tedy oddenky, které se sklízejí, čistí, suší a melou nebo drtí. A právě v této formě se s ní setkáváme nejčastěji – s kurkumou rozemletou na prášek se specifickou chutí, vůní i barvou. Koření bývá součástí nejrůznějších dochucovadel, omáček k masům, dresinků, hořčic, kari a pro svou specifickou sytě žlutou barvu získalo označení žlutý zázvor. Kurkuma obsahuje výrazně žluté barvivo kurkumin, které je velmi účinné, a protože je pro lidský organismus nejen neškodné, ale co víc, dokonce prospěšné, barví se s pomocí kurkumy i potraviny, například máslo, sýry anebo cukrovinky či likéry. Dříve se kurkuminu hojně využívalo i při barvení v malířství.
Tymián smíchejte se solí, pepřem, lisovaným česnekem a olejem. Směsí potřete očištěné maso, vložte porce do vymaštěného pekáčku, pokapejte citronovou šťávou, posypte strouhankou a poklaďte plátky másla. Pečte v troubě dozlatova. Nejlepší přílohou budou brambory.
Tymiánovo-česnekové kotlety
Suroviny:
4 kotlety bez kosti
česnek
sůl
1 lžička sušeného tymiánu
máslo
olej
špetka černého mletého pepře
1 šlehačka (215 g)
2 lžičky hladké mouky
Postup:
Kotlety z jedné strany nožem mírně nařízněte, aby se maso při restování nekroutilo. Plátky naklepejte a potřete česnekem utřeným se solí, mírně opepřete. Poté v kastrolu rozpusťte trochu másla, přilijte k němu olej a nepotřenou stranou kotlety orestujte. Podlijte je mírně vodou a pod pokličkou za občasného dolití vody duste doměkka. Až budou kotlety měkké, vyjměte je a do výpeku vlijte šlehačku smíchanou se sušeným tymiánem a hladkou moukou. Za stálého míchání na mírném ohni vařte ještě asi 10 minut. Nakonec vraťte kotlety, prohřejte je a omáčku dochuťte. Podávejte například s bramborovým knedlíkem.
Vepřové ragú na citronovém tymiánu
Suroviny:
½ kg vepřové kýty
½ kg žluté cibule
10 snítek citronového tymiánu
½ litru vývaru
sůl, citronový pepř, vepřové sádlo
Postup:
Vepřovou kýtu nakrájejte na silnější plátky a pak na kratší nudličky. Cibuli oloupejte a nakrájejte na hrubší měsíčky. Smíchejte ji s masem a přidejte lístky citronového tymiánu obrané ze snítek. Vše osolte a opepřete. Po promíchání nechte odležet cca 2 hodiny v chladu. V pánvi rozpusťte dvě lžíce vepřového sádla. Do rozpáleného sádla vložte maso s cibulí a za stálého míchání opékejte, dokud cibule nezačne lehce zlátnout a maso nejeví známky opečení. Poté podlijte vývarem a nechte jen probublávat. Rozvařující se cibule vytvoří lehce zahuštěnou omáčku. Podávejte s vařenou rýží nebo bramborem.
Kuřecí na tymiánu
Suroviny:
3 plátky kuřecích prsíček
tymián, sůl, pepř
1 svazek lahůdkové cibulky
olivový olej
Postup:
Kuřecí prsíčka naklepejte, osolte, popepřete a navrch posypte tymiánem. Takto připravené plátky zalijte olivovým olejem a nechte v lednici chvilku uležet. Pak na pánvi jemně opečte lahůdkovou cibulku nakrájenou na kolečka a přidejte naložené maso. Plátky zprudka opečte z obou stran. Vhodnou přílohou jsou brambory
Jedna porce guláše pro dospělého muže vyžaduje 200 gramů syrového masa. V počtu 60ti lidí bude i mnoho žen a dětí, které tolik masa v jedné porci nepotřebují. Započíst musíme také alespoň 2 vegetariány, kteří maso nejedí vůbec. Po zohlednění všech těchto aspektů bude na guláš pro 60 lidí stačit 10,5 kilo masa.
Telecí svíčková, nazývaná též panenka, je malý, ale jemný kus masa ze zadní čtvrtky telete. Jedná se o dva svaly nacházející se po obou stranách páteře. Telecí svíčková je štíhlý, úzký kus masa a jde o delikatesu.
Telecí medailonky z panenky
Ingredience: 20 g hlívy ústřičné, 4 telecí medailonky ze svíčkové (po 150 g), sůl, pepř, 2 lžíce másla, 4 cl vinné pálenky, 125 ml silného telecího vývaru, 400 g zelených fazolek, 4 plátky prorostlé slaniny, 100 ml smetany ke šlehání.
Postup: Houby uvaříme ve vodě, dokud nezměknou. Potom je přecedíme a vývar zachytíme. Maso opepříme a z obou stran ho opečeme na lžíci másla. Maso osolíme, vyjmeme a uchováme ho horké. Výpek rozředíme pálenkou, telecím vývarem a 100 ml zachyceného houbového výluhu. Přidáme nabobtnalé houby a prudce vaříme, dokud se tekutina z poloviny neodpaří. Mezitím očistíme fazolky, omyjeme je a předvaříme 5 minut ve vroucí osolené vodě. Přecedíme je a zchladíme. Rozdělíme je do čtyř svazků a každý ovážeme plátkem slaniny. Svazky opečeme na zbývající lžíci rozehřátého másla. Omáčku zahustíme smetanou a osolíme ji. Medailonky i fazolky naservírujeme na talíře.
Telecí medailonky v krémové houbové omáčce
Pokud milujete spojení křehkého masa z telecí panenky a bohaté omáčky, je tohle jídlo pro vás! Chuť je kombinací šťavnatého, na pánvi opečeného telecího masa a měkkých hub, které jsou spojeny v krémové omáčce ochucené houbami.
Marináda: 3 lžíce hořčice, 40 ml oleje, 1/2 kostky hovězího bujónu nebo vlastní koření.
Medailonky: 100 ml oleje, 600 g telecí svíčkové nakrájené na tenké, menší medailonky, 340 g žampionů nebo čerstvých hub nakrájených na tenké plátky, koření dle chuti sůl, pepř, volitelně 1/2 bujónové kostky nebo vlastní koření, 30 g krémové houbové polévky ( asi ½ sáčku), rozpuštěné v 100 ml vody, 1 menší bageta nakrájená na tenké plátky, petržel na ozdobu, 1 lžíce másla.
Postup
Marináda: Na středně velký talíř dejte telecí medailonky a ze všech stran je bohatě potřete marinádou. Talíř přikryjte alobalem a nechte v lednici alespoň 2–3 hodiny, nejlépe přes noc.
Medailonky: Ve středně velké pánvi rozehřejte olej na vysokou teplotu. Přidejte telecí medailonky a smažte na středně vysokém až vysokém plameni asi 6-7 minut z každé strany (celkem 12-14 minut), dokud nezískají mírně hnědou kůrku. (Pokud se začnou připalovat, snižte teplotu nebo medailonky vyjměte dříve.)
Maso přendejte na středně velký talíř a přikryjte.
Seškrábněte zbývající tuk z pánve a přidejte houby přímo na něj. Dobře promíchejte, aby se tuk a houby zcela spojily
