KOMPOST Z TRÁVY je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Kompost je organický prostředek pro zlepšení kvality půdy, obsahující stabilizované organické látky a rostlinné živiny získané řízeným biologickým rozkladem směsi sestávající zejména z rostlinných zbytků a mající deklarované kvalitativní znaky.
Umístění kompostu
Kompost je třeba vzhledově organicky začlenit do celkové zahrady. Kompost však nikdy není součástí rozlehlých parků a botanických zahrad, vzhledem k nutnosti dostatečného prostoru se obvykle umisťuje dostatečně daleko na vyčleněné místo s dalším technickým vybavením, jako jsou například sklady, nářaďovny, pracovny, pařeniště, skleníky a šatny pro zaměstnance, aby nenarušoval návštěvníkům zážitek z parkových kompozic svým zápachem a vzhledem. Kompost plný rozkládajících se odpadků i v malé okrasné zahradě ruší, a proto patří mezi naše hlavní úkoly výběr vhodného a nenápadného místa pro kompost, nejraději někde pod stromy, například pod ořešák královský či jiné stromy s výraznou silicí, která odpuzuje hmyz. Správně založený kompost však nezapáchá, zejména při vhodném složení s odpovídajícím poměrem C : N, cca 15–30 : 1 a promísením se zeminou. Kompost lze maskovat řadou hustých a vysokých rostlin, živým plotem, který zastiňuje zrající kompost a udržuje tak potřebnou vláhu v kompostu. Kompost také nikdy nemá být umístěn centrálně. Ke kompostu musí vést cesta, dobře sjízdná kolečkem anebo větší mechanizací, podle okolností.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na fotografii je vidět jeden z nejhorších plevelů v trávníku s názvem paspal (Paspalum dilatatum). Patří mezi lipnicovité trávy a původem je z Uruguaye a Argentiny. Plevel paspal prospívá v písčitých nebo jílovitých půdách. Miluje dusíkaté hnojivo a roste dvakrát rychleji než ušlechtilé trávníkové trávy. Trsy mohou vytvářet překážky pro golfisty, nebezpečí pro atletické pole a nevzhledné chomáčky pro majitele domu. Zničení tohoto plevele je opravdu náročné, protože neexistuje selektivní herbicid ničící jen tuto rostlinu. Plevel můžete vykopávat, ale bohužel za nedlouho na stejném místě vyroste nová stejná rostlina, protože se množí i z kořenů. Nejúčinější je koupit neselektivní herbicid, rozředit ho podle návodu a roztok naplnit do láhve od saponátu s rozprašovačem. Pak s tímto nástrojem postříkejte jednotlivé rostliny plevelu. Bohužel při tomto postupu zahyne i okolní trávník. Buďte proto připravena co nejdříve dosít semínka nového trávníku bez plevelu. Za několik měsíců se vše srovná. Postarejte se, aby tato plevelná rostlina nevykvetla v blízkosti vaší zahrady, aby se k vám nedostaly znovu semínka s plevelem.
Představuje velmi jednoduchý a zároveň chuťově zajímavý recept. Budete potřebovat 10 dkg krevet (čerstvé nebo mražené), 4 stroužky česneku, 2 šalotky, kostku zeleninového bujónu, olej, sůl, pepř, citrón, zázvor a kousek čerstvé citrónové trávy.
Na oleji osmažíme krevety s plátky nakrájeného česneku. Osolíme a opepříme dle chuti. Citrón důkladně omyjeme a spaříme horkou vodou. Poté nakrájíme na kolečka. Oloupaný zázvor, kus citrónové trávy (cca 5 cm) a šalotku drobně nasekáme a orestujeme spolu s pokrájenými citróny. Podlijeme zeleninovým vývarem a asi 15 minut necháme povařit na mírném ohni. Pak vše přecedíme přes sítko, znovu přivedeme k varu a přidáme krevety. Necháme ještě cca 10 minut povařit. Nakonec můžete do polévky na talíři vhodit ještě čerstvé bylinky (koriandr, šalotku, pažitku...)
Grilovaná kuřecí stehýnka s citrónovou trávou
Připravte si dvě vykostěná kuřecí stehýnka a opláchněte je. Na marinádu budete potřebovat stroužek česneku, 5-ti centimetrový kousek citrónové trávy, kousek oloupaného zázvoru, dle chuti chilli papričku. Vše jemně nasekejte a smíchejte s 1 – 2 lžicemi rostlinného oleje. Marinádu vetřete do kuřecího masa. Pokud máte rádi na kuřeti kůži, potírejte maso marinádou zespoda (ne do kůže – nedostala by se vám k masu). Takto připravené maso nechte odležet zhruba hodinu. Předehřejte troubu na 180 stupňů. Poté stehýnka zprudka opečte na pánvi nebo grilu a dopečte v troubě doměkka. Podávat můžete s bramborem nebo restovanou zeleninou.
Filátka z pstruha s lilkovými lasagnemi
Z dvou čerstvých pstruhů si připravíme filety. Osolíme je a opepříme. Kouskem citrónové trávy spojíme konce filetů, resp. protkneme je. Poté upečeme na másle.
Na lasagne budete potřebovat 2 větší lilky, 400 g sekaných rajčat, 70 g parmezánu, čerstvou bazalku, sůl, pepř, olej. Lilky nakrájejte na tenčí plátky a lehce osmažte na oleji, přebytečný olej vysušte papírovou utěrkou. Osolená a opepřená sekaná rajčata rozvařte na tomatovou omáčku, přidejte čerstvou bazalku a rozmixujte. Do zapékací misky na sebe vrstvěte plátky lilku, nastrouhaný parmezán, tomatovou omáčku. Opakujte do výšky cca 5 – 7 cm. Končete vrstvou parmezánu. Dejte zapéct na 30 minut do trouby na 160 stupňů.
Nakonec svařte jednu smetanu ochucenou solí, pepřem a bazalkou a lehce zašlehejte tyčovým mixérem. Touto omáčkou přelijte na talíři filátka i zapečené lilky.
Grilovaný ananas po thajsku
A nakonec sladký dezert. Oloupejte jeden kus menšího zralého ananasu a nakrájejte ho na plátky. Obalte je ve třtinovém cukru (cca 4 lžíce) a
V naší poradně s názvem KALENDÁŘ PRO VINAŘE - DUBEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vrtěl Alois.
Vážení.Poraďte mi čím mám pohnojit. vinnou révu.Na podzim jsem nehnojil vůbec.Mám jednu hlavu odrůdy Padarok zaporoža,jednu hlavu odrůdy Diamant ,jednu hlpozdravem Vrtěl. Padarok má velké hrozny,ale na střapci byly idrobounké.To asi bylo tím,dy Negro a jednu hlavu odrůdy Muškotály. Odrůdy jsou staré tři roky a Dimant pět let.Přečetl jsem si Vaše informace z článku na internetu,ale nejsem z něj chytrý. Jsem v pěstování amater.Budu rád,když mi poradíte.Odrůda Padarok měla velké bobule,ale na střapcech byly i malé bobulky.Hrozny dostaly padlí- bobule byly potaženy šedým povlakem.Stříkal jsem to postřiky proti padlí,ale ,už to bylo asi pozdě.Střapce ibobule mají být velké,ale sklidil jsem jich jen pár.Zbytek jsem musel zlikvidovat.Byl bych velmi rád,kdybyjste mi aspoň trochu poradili. mám li něčím pohnojitPředem Vá děkuji zaradu .S pozdrave
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Můžete být v klidu. Vinná réva vytváří své plody z vody a slunce. Z půdy příliš živin nepotřebuje. Jesli chcete hnojit, tak teď na začátku vegetačního období zapravte do zeminy kolem roslin hnůj a nebo kompost z trusu domácích zvířat. Rostliny pak zalévejte pouze ke kořenům. Vše ostatní je již v rukou přírody a štěstí.
Kompost je kvalitní organo-minerální hnojivo, kterým jsou do půdy navráceny všechny cenné živiny. Na rozdíl od minerálních hnojiv dodáváme do půdy také velmi důležitou organickou hmotu, tedy především humus. Ten velmi dobře působí na vlastnosti půdy. Vyzrálý kompost nejčastěji zapravujeme mělce do půdy. Přibližně se dává 1–2 cm vrstva ročně. Pokud máme méně zralý kompost, použijeme jej jako mulč, který do půdy nezapravujeme. Tento mulč může potlačit růst plevelů. Během sezóny dozraje namístě a na podzim jej zapravíme do půdy. Kompost se hodí ke všem plodinám. Velmi jej ocení například dýně, která se někdy pěstuje přímo ve zrajícím kompostu. Stejně tak kompost ocení ovocné stromy a trávník.
V naší poradně s názvem TUJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Maršíková.
zajímá mě, zda je dobré vyhrabávat spadené listy tuje od kořenů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Spadané jehličí kolem rostlin funguje jako mulč a zároveň se vytváří kompost pro vznik živin. Takže je vhodné nechat jehličí kam spadne. Z estetického hlediska se to ale někdy nehodí a proto se použije obarvený mulč.
Neexistuje žádné omezení, které by udávalo, jak daleko od spusedního pozemku je možné vybudovat kompost. Pro udržení dobrých spusedských vztahů je vhodné, aby kompost esteticky nehýzdil okolí na území sousedního pozemku a to vizuálně i zápachem. Snažte se kompost umístit do míst, kde se soused příliš často nezdržuje. Kompost můžete zakrýt živým plotem a vycházet ze skušeností našich předků, kteří vymysleli lidové rčení Co oči nevidí to srdce nebolí.
Ve svém příspěvku JAK A ČÍM SPRÁVNĚ HNOJIT TRÁVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín.
Přečetl jsem na téma hnojení trávníku spoustu článků a musím říct, že jsem se nedozvěděl vlastně nic. Kde kdo tady píše a radí co si někde přečetl, ale já potřebuji a vlastně každý kdo se ptá konkrétní odpověď a tou je, JAK SE TO HNOJIVO NAZÝVÁ !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Nepište prosím tady romány, když nic nevíte. Uvedu pro ty natvrdlejší příklad : Otázka- Jaké hnojivo je vhodné ke hnojení ovocných stromů a keřů : Odpověď . Cererit, NPK, Kompost. K čemu ty opsané komentáře z odborných knih ?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Chcete-li pěstovat zeleninu bez umělých chemických látek, pak nemáte jinou možnost než použít přírodní hnojiva a přídavné látky jako kompost, hnůj, mulč či kamenný prach. Přírodní hnojiva pro vás navíc budou tou nejlevnější volbou.
Kompost
Kompost je vrstvený odpad trávy, listí, pilin, dřevěných štěpků, který se nejčastěji ukládá mezi betonové bloky nebo vyskládané neošetřené dřevo. Kompost je základem zahradničení.
Hnůj
Hnůj se obvykle používá od hospodářských zvířat a je výborným zdrojem dusíku, což je jedna ze tří hlavních složek hnojiv prodávaných v obchodech, a dalších důležitých půdních živin.
Mulčování
Mulčování je základním prvkem zahradničení, má několik předností a jednou z nich je, že udržuje půdu vlhkou, zmírňuje půdní prostředí, zabraňuje růstu plevele, snižuje hnilobu u ovoce. Mulčování může být prováděno různými přírodními materiály, jako je například tráva, sláma, listí stromů, jehličí nebo kůra, přičemž lze kombinovat několik druhů přírodních odpadů.
Kamenný prach
Zdravá půda by měla obsahovat dostatek fosforu. Dobrým přírodním zdrojem fosforu jsou například vápenné dolomity či další skalní prach obsahující například čedič. Tento skalní prach může být dodáván do kompostu nebo rovnou do zahradní zeminy. Abyste dosáhli nejlepší půdní směsi, použijte skalní prach s velmi malou velikostí částic.
V naší poradně s názvem HOKAIDO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Matějková.
Navazuji na dotaz p.Reicha z 5.5.t.r. a rovněž by mě zajímalo, zda mohu odstřihovat listy. Vysadili jsme část na kompost a neskutečně se nám to rozrostlo. Děkuji za názory.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Normálně zkraťte výhony jak potřebujete. Rostlina pak neporoste do délky, ale do šířky. Z dlouhých výhonů si můžete rostlinu také namnožit a po odstřižení pak přesadit. Zde je vidět, jak na to: https://youtu.be/gvqETfCebhs
Kompost není směs domácího a zahradního odpadu, ale to, co z něj vznikne. Když použijeme jiné slovo stejného významu, a to humus, jistě je každému rázem jasno. Svrchní vrstvička úrodné půdy plná organické i anorganické výživy pro rostliny, ano, to je humus neboli kompost. V nerušeně se vyvíjející přírodě vzniká přirozenou cestou. Zetlelé listí, jehličí, zbytky trávy i jiných rostlin poskytují výživu těm budoucím. Čistý přírodní cyklus si zkrátka s výživou vystačí sám. My, netrpěliví zahrádkáři, ovšem od záhonků očekáváme, aby na nich plodiny rostly rychle a dobře, ale pěstování půdu značně vyčerpává a pro přírodu je to příliš náročný proces. Musíme jí tedy pomáhat přihnojováním. Nejlepší hnojivo je pak samozřejmě to, které vznikne oním magickým procesem přerodu organických zbytků v humus.
Ve svém příspěvku PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Polešovský.
Ošetření vinné révy na podzim
Veškeré spadané listí pod vinnou révou shrabeme a dáme do popelnice. Listy mohou obsahovat zárodky plísní.
- Do popelnice NE! Pokud se nudíme listí shrabeme a dáme na kompost. Vinaři se tímto nezabívají-je to ztráta času. Malovinaří postříkají močovinou zeminu a tím urychlí rozklad starého listí.
Provádíme řez révy (nebo brzy v zimě, podle počasí), ponechaná očka se tím posílí a vinná réva neslzí.
- Kdo se do budoucna nechce trápit virovímy chorobami a Escou provádí řez až po 15.únoru. Pouze vinaři co toho mají příliž mnoho stříhají dříve a vystavují se tím ryziku zmrznutí tažňů. Jinak se nedoporučuje žádný řez!!!
Révu na zimu nepřikrýváme, pouze přihrneme ke kořenům trochu zeminy.
- Ne trochu, ale mladá rostlina má mít v chladnějších oblastech zakryté spodní očka případně zásobní čípek. Zahrnuje se to jako brambory. Malovinaři naorávají vinice a tím chrání hlavně před lednovými a únorovými mrazi.
Po řezu vinné révy postříkáme větve i půdu pod keřem směsí z vápenného mléka s přídavkem 10% roztoku kainitu.
- Postřik případné hnojení se dělá podle potřeby založené na rozboru půdy. Vápenaté mléko může na některých půdách spíše škodit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kompost by měl být k dostání ve všech zahradnických centrech nebo obchodech, jako je OBI, Bauhaus a podobně. Také je možné zakoupit kompost přes internet, kde si vyhlédnete různé společnosti a srovnáte si ceny. Ideálním řešením je zjistit si nějaký obchod, se kterým už má zkušenost někdo z vašeho okolí.
V naší poradně s názvem CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Theimer.
Dobrý den,
mám velký problém s vinnou révou. Zasazena před 4 roky, loni měla bohaté, velké střapce vína, na každé větvi řadu, bohatý nárůst, vynikající chuť. Těšili jsme se na letošní úrodu. Na jaře začala velice narůstat, roztáhla se do tří metrů a byla úplně planá střapců hroznů. Po nějaké době se začaly listy kroutit do sebe. Viz snímek. Ptal jsem se odborníka vinaře a ten mi řekl, že je to nedostatek výživy. Že to chce nadělat dokola hluboké díry a tam nalít rozpuštěné draslo a NPK. Udělal jsem to přesně tak, rozpustil jsem v 10l. konvi draslo a v dalším
NPK. Po dvou dnech jsem to naléval do všech otvorů. Nic se nezměnilo a má réva pomalu odchází. Několik střapečků vína zakrnělo a obávám se, že je to konec. Díval jsem se na stránky, ale nikde jsem neviděl ony pozkrucované listy, jak mám. Pokud může někdo poradit, poraďte, prosím. velmi děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Listy vinné révy svinuté na okrajích a zkroucené nebo zakrnělé mohou být příznakem náhodné kontaminace hormonálním přípravkem na hubení plevele aminopyralidem. Nejčastěji se k rostlině dostane v kompostu ve kterém je ošetřená biomasa a nebo je v něm hnůj zvířat krmených ošetřenou plodinou.
Aminopyralid se objevuje v koňském, kravském a slepičím hnoji, lejnu/podestýlce pro malá zvířata, kompostu ze zeleného odpadu, slámě, senu, trávě a některých značkových kompostech z obchodů. Je to potenciální problém pro každého pěstitele. Kontaminovaný kompost se začne rozpadat při kontaktu s půdními bakteriemi a šíření herbicidu skončí přibližně po 12 až 15 měsících.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri.
v r.2006 jsem koupil chatu se zahradou cca 550m2. rozhodl jsem se ze mezi sousedy,(kde jiz meli na hranici plot, resp. sloupky s lanem)vysadim tuje. zacal jsem vysazovat a soused nic nenamital ani neprotestoval. poridili jsme si maleho psika ktery mezi tujemi obcas k sousedum utikal. asi pred 2 lety jsem se proto rozhodl ze na ty jejich sloupky s lanem pripevnim 1m vysoky drateny plot. soused opet nic nerikal ani nenamital tak jsem plot dokoncil.
v posledni dobe sousedi namitaji ze se jim spatne pleje trava mezi plotem a tujemi ze jsem mel tuje vysadit 1.5m
od hranice pozemku. rikal jsem ze kdyby tenkrat rekli ze to mam vysadit dale od hranice tak bych to urcite udelal.
podotykam ze tuje jsou cca 2m+ vysoke a striham je i z jejich strany aby nepresahovaly pres ten plot. neni to vyhrocena situace ale sousedi se sem tam zminuji.
vidite zde nejake reseni? ja bych mel tato:
1.zrusit ten drateny plot
2. vyrubat cca 80tuji
3. udelat gesto a dat sousedum tu cast pozemku tedy posunout hranici smerem k memu
diky za info jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Z vašeho textu je patrné, že jste muž činu a při pracích na svém vás moc nezajímá okolí. Tak tomu bylo při výsadbě tújí i při instalaci pletiva na cizí sloupky. V obou případech jste pouze očekával reakci, ale aktivně jste nikoho se svými záměry předem nekonfrontoval. To nyní vyústilo v situaci, kterou zažíváte. Sousedé jsou naštěstí tolerantní a jenom občas brblají, jak píšete. Nicméně vám dali jasně najevo, co je v souvislosti s vašimi tújemi trápí, a to je ztížená možnost pletí trávy. A pokud zmiňují vzdálenost od hranice pozemku, tak tím zároveň nepřímo říkají, že jim vadí i vysoký vzrůst tújí.
Co s tím dělat? Sednout si jako rozumní lidé a vyříkat si co vše sousedé vidí jako problémové a pak se aktivně na odstranění problému podílet. Pokud jde o ztíženou možnost pletí, tak navrhnout, že o tento kus povrchu se postaráte, aby tam nerostla žádná tráva, což docílíte herbicidem nebo vhodnou půdokryvnou ušlechtilou rostlinou. Pokud vadí výška tújí, tak provést jejich sestřih, aby byly uvedeny do výšky, která bude akceptovatelná pro vaše sousedy. Toto je mnohem levnější a příjemnější řešení, než kterýkoliv z vámi uváděných tří návrhů. Základem je komunikace a utužování dobrých sousedských vztahů. Pokud s tím máte problém, prodejte to a najděte si parcelu kdekoliv na samotě.
Můžete si zakoupit rozpustnou zelenou skalici a aplikovat ji pomocí konve s kropítkem nebo pomocí zádového postřikovače. Je snadné dosáhnout správné koncentrace, snadno se aplikuje, je cenově výhodná a prospěšná pro trávu. Nízké koncentrace dodávají trávníku skvělou zelenou barvu, zatímco vyšší koncentrace trávník utužují proti mrazu a chorobám. Hodnoty na horním konci stupnice způsobí zčernání trávy. Většina sportovních a komerčních travních zahradníků aplikuje zelenou skalici jako hubič mechu. Další podrobnosti naleznete na další stránce.
Ošetření trávníku po zimě
Během zimy se váš trávník potýká s problémy, jako je chlad, omezené sluneční záření a potenciální vlivy škůdců nebo chorob. Použití zelené skalice zvyšuje odolnost trávy, díky čemuž je lépe vybavena pro zvládnutí těchto podmínek.
Udržení zeleného trávníku
Pokud váš trávník nabral žlutý nebo hnědý odstín a není to suchem, řešení nabízí právě zelená skalice. Do týdne po aplikaci váš trávník revitalizuje a dodá mu svěží, zelený vzhled.
Posilnění před vertikutací
Zelená skalice zvyšuje odolnost trávy, takže je prospěšná před vertikutací. Tento proces, zahrnující prořezávání trávy za účelem odstranění mrtvých materiálů, umožňuje trávě dýchat a absorbovat živiny.
Proti mechu v trávníku
Přesné dávkování zelené skalice zabije mech již za čtyři dny. Zelená skalice je účinná v boji proti mechu, odstraňuje mech do čtyř dnů po aplikaci. Je důležité si uvědomit, že zelená skalice okyseluje půdu, což vyžaduje pozornost kvůli vzniku příliš kyselé půdy s nízkým pH a kombinuje se s vápněním po použití.
V naší poradně s názvem SULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pánková.
Dobrý den,
od druhého dne po postřiku stromů přípravkem Sulka - K má náš pejsek střevní problémy (průjem). Protože postřik si samožřejmě nevybírá jen větve stromů, ale ve velkém množství padá na trávník, kde se pes pohybuje a často trávu olizuje, mohou tím být vyvolány jeho problémy?
Děkuji za odpověď.
Marcela Pánková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Sulka - K obsahuje síru a ta může způsobit zažívací potíže psům, kteří ji spolknou. Nabízí se zde řešení ve formě dodatečného postřiku trávy čistou vodou z hadice, aby se z ní rychle spláchly ještě nezaschnuté zbytky přípravku Sulka - K.
Pejskovi na několik dní dopřejte dietu a krmte jen kuře s rýží, než se jeho hovínko vrátí do normálu.
Humus vzniklý ze slupek brambor, zbytků zeleniny, chleba, vařené stravy, trávy, zbytku rostlin, větviček, shrabaného listí, popela ze dřeva je jedinečným zdrojem výživných látek pro rostliny. Obsahuje v rovnovážném poměru dusík, vápník, hořčík a draslík, které rostlinám postupně uvolňuje. Vysoký počet mikroorganismů zvyšuje biologickou aktivitu půdy a podporuje tak její samočisticí schopnost půdy kontaminovanou přílišným hnojením umělými hnojivy, ale i kyselým spadem v deštích. Kompost zlepšuje také výživu rostlin stopovými prvky a zlepšuje kyprost a soudržnost struktury půdy, která tak lépe přijímá vodu. Vrstva humusu, kterou zapravíte do záhonků nebo ji použijete jako mulč pro trávník, se tak projeví na růstu i vzhledu trávy, květin i zeleniny a ovoce. Tato organická součást svrchní zeminy je zkrátka tím, co umožňuje další život. Podílet se na tomto životodárném přírodním cyklu tím, že věnujeme chvilku třídění domácího odpadu a odnesení toho organického do kompostéru, by mělo být pro myslícího moderního člověka samozřejmostí.
Ve svém příspěvku SKLADOVÁNÍ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Staňková.
Dobrý den,
v žádném případě tuto formu skladování
nedoporučuji. Nechala jsem se zlákat a nyní, koncem
března,jde česnek na kompost. Stroužky jsou pevné,
ale hnědé.Jako zmrzlé.Stejně dopadla má sestra.
Proto nedoporučuji !!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva.
Travní hmotu sebranou do koše, kterou nevyužijeme na mulčování, bychom měli zkompostovat. Živiny se pak navrátí do zahrady.
Trávu je před kompostováním vhodné smísit s jiným hrubějším rostlinným materiálem, například s naštěpkovanými větvemi z prostřihu ovocných stromů, s pilinami nebo se vzdušnou zeminou. Samotná posečená tráva v kompostu totiž po čase vytvoří kompaktní hnijící vrstvu, ve které se nedaří organismům schopným trávu rozložit na kompost.
Před kompostováním je vhodné trávu nechat mírně naschnout.
Kompostování zefektivníme a zrychlíme, když do směsi přidáme takzvané urychlovače kompostu, které jsou k dostání v obchodech, nebo i rostlinné výluhy či výluhy z hnoje. V případě nouze je možné k urychlení rozkladu použít i některé z dalších dusíkatých hnojiv (močovinu, rohovku).
V naší poradně s názvem BALKÓNOVÉ ROSTLINY NA SEVER A DO STÍNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
prosím jak se množí ze semen bramboříky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Výsadba semen bramboříku je poměrně snadná, ale trvá to docela dlouho a nedodržují se u toho obvyklá pravidla, na která můžete být zvyklá při klíčení semen. Semena bramboříku dozrávají v červeneci, kdy je také nejlepší doba k jejich výsadbě. Semena můžete sklízet sama ze svých rostlin a nebo si v obchodě koupit zralá semena. Můžete si také koupit sušená semena, ale jejich klíčivost nebude tak dobrá. To můžete obejít namočením sušených semen ve vodě s několika kapkami Jaru na nádobí po dobu 24 hodin před výsadbou. Výsadba semen bramboříku vyžaduje dobře vyzrálý kompost smíchaný s pískem. Do každého květináče s průměrem cca 13 cm zasaďte asi 20 semen a přikryjte je jemnou vrstvou kompostu nebo písku a udržujte mírně vlhké. V přírodě semena bramboříku klíčí na podzim a v zimě, což znamená, že se jim líbí chladno a tmavo. Umístěte květináče na chladné místo, nejlépe okolo 15 °C a zakryjte je něčím, co úplně zablokuje světlo. Po výsadbě semen bramboříku může trvat i několik měsíců, než dojde k vyklíčení. Jakmile semena vzejdou, sejměte kryt a květináče položte pod růstová světla, která koupíte v zahradnictví. Udržujte rostliny stále v chladu - brambořík roste v zimě. Pokud vaše růstová světla vytváří teplo, tak je nutné chladit rostliny ventilátorem. Postupně, jak se rostliny zvětšují, je můžete přesadit do samostatných květináčů. Až přijde léto, přestanou kvést, ale pokud se vám podaří udržet je v chladu po celou dobu i v létě, porostou i v létě a narostou rychleji. To znamená, že v prvním roce pravděpodobně neuvidíte žádné květy.
Proces kompostování vařené zeleniny se mírně liší od kompostování jiných materiálů. Než je přidáte do kompostu, je třeba mít na paměti několik věcí:
Vařená zelenina se rozkládá rychleji. Po uvaření se zelenina rozpadne a začne rychle hnít, což je nehygienické a může to vést k nepříjemnému zápachu. Malé množství hnijících potravin je pro kompost v pořádku, ale příliš velké množství může kompost ohrozit přilákáním škůdců.
Vařená zelenina má obecně vysoký obsah dusíku a vody. Příliš mnoho obou by mohlo zabránit správnému zahřátí kompostu a může také způsobit nežádoucí zápach. Klíčem je vyrovnat kompost přidáním materiálů s vysokým obsahem uhlíku a nízkou vlhkostí, jako je papír, sláma a piliny.
Kompost by měl být umístěn mimo vodní zdroje. Nikdy nepřidávejte vařenou zeleninu do kompostu, pokud je v oblasti, kde je problém s odtokem vody.
Vynechejte zeleninu smíchanou s masem a živočišnými tuky. Typicky jde o zeleninu z vývaru. Abyste se vyhnuli komplikacím při kompostování zeleniny, měli byste její kompostování vynechat, pokud je kombinována s masem nebo mléčnými výrobky. Kromě toho by se zelenina, která je pokryta tuky, oleji, omáčkami nebo přebytečnou solí, neměla kompostovat vůbec.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Dobrý den.Chci se zeptat...tuje zasadili moji rodiče před 20ti lety u plotu se sousedy.Nyní nový majitelé sousedního pozemku mají problém s existencí našich tují u plotu.Výška tují je 2metry.Po dvou lezech tuje zkracujeme vždy o cca 30cm na tuto výšku 2metry.Má soused nárok či právo na odstranění tújí?Vše co proroste k sousedovi vždy odstraníme po předchozí domluvě.Za plotem má soused kompost a trávník.Nic jiného.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Soused má právo na užívání svého majetku bez jakékoliv újmy nebo omezení. Vaše túje, ač rostou na vašem pozemku, tak určitě díky své výšce vytváří stín na sousední parcele. To způsobuje újmu a omezení ve využívání prostoru v bezprostřední blízkosti hranice pozemku. Pokud je situace kritická a soused nutně potřebuje pro využití svého pozemku sluneční svit, tak nezbude nic jiného, než túje více zkrátit a nebo je přesadit o kus dál, aby při jejich současné výšce vrhaly stín pouze k hranici vašeho pozemku, měřeno v době zimního období.
Nepřehnojujte rostliny, zejména hnojivy s vysokým obsahem dusíku. Nadměrný růst, stimulovaný vysokým obsahem dusíku, zvyšuje produkci listů, což zvyšuje potřebu vody a vápníku pro listy a má za následek nedostatek vlhkosti a vápníku pro plody.
Používejte univerzální zahradní hnojivo, které má nižší obsah dusíku (N) a vyšší obsah draslíku (K) a fosforu (P), jakož i dalších potřebných živin, včetně vápníku.
Zde je jednoduchý recept na přihnojení rajčat:
Když se začnou vyvíjet plody, rozprostřete ½ hrnku hnojiva (NPK) 5-10-5 kolem základny rajčat. Jemně zapracujte hnojivo do horních 4 cm půdy.
Když se sklidí první ovoce, rajčata znovu přihnojte další půlkou hrnku hnojiva (NPK) 5-10-5.
Půda bohatá na kompost nebo rozkládající se organickou hmotu má často všechny živiny, které rostlina potřebuje a nepotřebuje žádné umělé přihnojování. Vysoce kvalitní kompost — materiál, který je dobře rozložitelný, tmavé barvy a drobivý — je nejlepším hnojivem pro rajčata. Nejen, že každoroční aplikace kompostu zvýší živiny dostupné v půdě, ale také zlepší strukturu půdy. Volná, dobře odvodněná půda plná dostupných živin dláždí cestu pro silné a zdravé rostliny.
Kompost je metoda organického hnojení, díky čemuž je zvláště atraktivní pro potravinářské plodiny, jako jsou rajčata. Pokud zrovna začínáte na chudé půdě, začněte ji zlepšovat kompostem tak, že na jaře nebo na podzim rozprostřete 15 cm silnou vrstvu materiálu na oblast výsadby. Pomocí špachtle nebo lopaty důkladně zapracujte kompost do půdy. V dalších letech pak pokračujte v hnojení kompostem tak, že na jaře nebo na podzim rozprostřete na místo výsadby 4 cm silnou vrstvu kompostu. Příliš mnoho kompostu, stejně jako příliš mnoho jakéhokoli hnojiva, může poškodit rostliny. Neaplikujte nadměrné množství.
V naší poradně s názvem NEMOCI OKUREK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada vránová.
Dobrý den, u okurek hadovek ve skleníku se nasazené okurky přestávají vyvíjet a sežloutnou a opadnou. Okurky jsou vedeny vertikálně, mají dostatek místa a novou kompostovou zeminu.Na listech nejsou žádní viditelní škůdci. Poraďte mi ,prosím.Děkuji. M.Vránová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Žloutnutí mladých plodů okurek může mít několik příčin. Mnoho vody nebo naopak málo. Nevhodné pH půdy. Pro okurky je nejlepší pH 6 až 6.5, tedy mírně kyselé (změřte pH vašehosubstrátu). Také prudké slunce dopadající přímo na plody může vést ke žloutnutí okurek. Normálně jsou plody okurek schované pod listy. Pokud je to váš případ, posilněte zastínění skleníku. A poslední důvod žloutnutí je nedostatek živin, zejména dusíku a síry, ale to je nepravděpodobné, když máte čerstvý kompost.
Vertikulace neboli prořezávání zlepšuje přístup vody, vzduchu a živin k travním kořenům. Při vertikulaci dochází k narušení kořenů trávy a to ji povzbuzuje k rozrůstání. Vertikulace se provádí pomocí prořezávacích hrábí nebo motorovým vertikulátorem brzy na jaře. Ostrými hroty, které se podobají hrábím, narušíte plsť vytvořenou na povrchu půdy. Budete-li prořezávání dělat v době sucha, bude se vám pak narušená plsť lépe vyhrabovat.
Zavlažování trávníku
Zavlažování trávníku by se mělo provádět alespoň jednou týdně, ve velkých teplech je potřeba zavlažovat častěji. Zavlažování byste měli provádět nejlépe ve večerních hodinách, protože zabráníte odpařování vody působením sluníčka. Trávník je potřeba zavlažovat vždy důkladně. Když budete zavlažovat často a malým množstvím vody, bude mít trávník jen povrchové kořeny (nebudou mít důvod prorůstat hluboko do země, když vodu můžou čerpat z povrchu).
Sekání trávníku
Trávník je třeba sekat pravidelně, vždy alespoň jednou za týden. Používáte-li příliš mnoho hnojiv, nebude vám sekání jednou týdně rozhodně stačit. Je pravidlem, že tráva by se měla sekat vždy, když vyroste o dva až tři centimetry. Ideálním časem pro sekání trávy jsou odpolední a večerní hodiny, kdy jsou stébla trávy suchá. Při sekání byste měli mít nůž sekačky ostrý a ve výšce asi sedm centimetrů nad zemí. Rozhodně se vyhněte sekání v období velkého sucha, mohlo by se stát, že na trávníku budou místo krásně zeleného povrchu vypálené fleky.
Určitě se najde řada dalších pravidel a doporučení, jak se o trávník starat, například jak odstraňovat plevel, jak se zbavovat mechu či jak řešit nějaký konkrétní problém. Budete-li se však řídit uvedenými základními radami, určitě budete se svým trávníkem spokojeni.
Ve svém příspěvku JAK A KDY STŘÍHAT OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kvetoslav.
ostruziny-vyborny clanek..Zverejnujte další..MOHU HNOJIT ROZDRCENOU TRAVOU V PRUBEHU ROKU PO NASEKANI?NENALEZOU MI NA OSTRUZ.KERE KLISTATA Z NASEKANE TRAVY,NEBO SLIMACI?DEKUJI ZA ODPOVED NA MUJ MEIL.Mam ostruz.jiz 5-6let bez prihnojovani a BEZ KLISTAT,ALE V TRAVE KLISTATA JSOU-nIzky JESENIK-JAKARTOVICE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lubomír weinhauer.
Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.
Brambory lze pěstovat různými způsoby, níže uvedené formy pěstovaní se provádějí v oblasti zahrádkaření.
Pěstování brambor ve věžích
Nevýhodou pěstování brambor je jejich nárok na velký prostor. Zemědělci z And však vyvinuli pro vyřešení tohoto problému velmi účinnou techniku. Nejprve malou plochu několika čtverečních metrů obloží kameny a zde vypěstují několik rostlin. Jakmile jejich nať dosáhne výšky asi 15–20 cm, zvýší zídku okolo záhonu a záhon doplní asi o 10 cm půdy. Když nať opět vyroste asi na 15–20 cm, znovu zvýší zídku a doplní záhon půdou. A tak to jde stále dál a dál. Z půdy vždy vyčnívá pouze svrchní svazek natě. Bramborové věže mohou být až 1,2 metru vysoké.
V každé vrstvě půdy vytvářejí brambory nové postranní výhonky s novými hlízami. Nakonec se část zdi obklopující věž zbourá a půda se odstraní. Je až nepředstavitelné, jaké množství hlíz takto naroste. Podobné bramborové věže můžeme vytvořit i v našich podmínkách, například pomocí starých pneumatik, prken.
Pěstování brambor v pytli
Tento způsob pěstování využívá toho, že když brambor klíčí, tak nasazuje výživové a plodné kořeny (části kořenů, na kterých rostou hlízy) postupně po celé délce lodyhy. Výhodou je, že se nemusí plít plevel, je dobrá ochrana před jarními mrazíky, velmi nízká, takřka žádná spotřeba hnojiv. Čím více zpracujete organického odpadu (shrabané listí z podzimu, včetně plevele, papíru, lepenky, trávy, štěpků, dřevěných pilin), tím méně hnojiv.
Naklíčené brambory se zasadí do mělké vrstvy 10 cm uleželého a vlhkého, loňského, shrabaného listí a pokryjí 10cm vrstvou kompostu nebo hlíny a po vyrašení cca 10–15 cm stonku se tento pokryje další vrstvou organických odpadků a navrch hlínou. Nechají se pouze vrcholové listy s přibližně 5cm částí stonku. Brambora vyrazí ze zahrnutých částí stonku nejenom kořeny, ale i plodné kořeny, na nichž jsou hlízy. A tak se pokračuje dále, až se dospěje k hornímu okraji pytle anebo sudu (igelit pytle se postupně, jak přisypáváme hlínu, roluje zespod nahoru). Brambora má na vrcholu vegetace silnou a bohatou korunu ze stonků a listů, vzhledem k dobré výživě (organické odpadky se zároveň postupně rozkládají na humus a živiny) nesrovnatelnou s klasickým pěstováním. Výnos je několikanásobný, na cca 30 cm výšky pytle se počítá s jednonásobkem sklizně. Postupným zahrnováním se dosáhne i toho, že je brambora částečně chráněna před plísní.
Z toho plyne, že pytel o průměru kolem 30 cm a výšky 1 m dá v optimálním případě 3násobnou sklizeň. U pytlů odstřihneme spodní dva rohy. V pytlích se velmi dobře postupně zvyšuje výška
Pozornost při zazimování věnujte druhům, jimž přes zimu zůstávají zdřevnatělé nadzemní části, odkvetlá květenství a prosychající olistění. Nejdřív přijdou ke slovu nůžky – zkraťte nadzemní část trvalek několik centimetrů nad zemí, a pokud nemáte jiný materiál na přikrytí rostlin, klidně použijte, co jste ostříhali.
Stálezelené trvalky neřežte, odstraňte jen nepěkná odkvetlá květenství a rostliny očistěte, okrasné trávy neřežte před zimou vůbec. Jejich trsy svažte, aby se nerozklesly pod tíhou sněhu nebo nepolámaly větrem, budou vám zdobit zahradu celou zimu.
Pokud jste koncem léta sázeli nové rostliny nebo dělili trsy starších, bude jim lépe pod přikrývkou z chvojí nebo listí. Ještě předtím než trvalky zakryjete, prokypřete zem mezi trsy a přidejte jim vrstvu dobrého, uleželého kompostu. Prokypření omezí odpařování vláhy z půdy a kompost poslouží jako pokryv a zásobárna živin pro příští rok.
Mnohé trvalky jsou dlouhověké a s přibývajícími lety získávají na kráse (srdcovky, třemdavy, čemeřice, bohyšky, pivoňky, terčovky a palmové lilie). Jsou hodně odolné proti mrazům, ale nic nezkazíte, pokud použijete kryt z chvojí na Kniphofii nebo Yuccu – jde spíše o zastínění listů, které bývají v zimě poškozeny sluncem nebo ledovým větrem. Během roku nepotřebují tyto mnoholeté krásky téměř žádnou péči, zjara přivítají přihnojení kompostem, jako ostatně všechny trvalky. Před zimou prohlédněte i trsy vytrvalých kopretin – ušlechtilé kultivary potřebují každý druhý rok rozdělit, jinak špatně přežívají zimu. Také podzimní astry se bujně rozrůstají, proto se stává, že kvetou po obvodu trsů, ale střed nemá dostatek živin – tam rostlina skomírá. Pomoc je jednoduchá: rozdělit a přesadit alespoň každý třetí rok.
Mrazy bez sněhu trvalkám nesvědčí, zvláště trvají-li delší dobu. Jestliže pěstujete méně odolné druhy, musíte je přikrýt ještě před příchodem pravidelných nočních mrazů. Choulostivá je z okrasných trav Cortaderia, ta navíc potřebuje ochranu proti vlhkosti. Trs trávy svažte, zasypte vyšší vrstvou listí a zakryjte fólií proti vlhku. Navrchu zatižte chvojím, a až se na jaře oteplí, odstraňte přikrývku a rostlinu seřízněte. Zimní přikrývku dopřejte i paznehtníku, sasankám, střevíčníkům nebo nízkým kosatcům (Iris kaempferi). Kryt z chvojí neuškodí žádným trvalkám – je vhodný jako přistínění v zimních slunečných dnech, kdy vyrovnává vysoké teplotní rozdíly.
Holomrazy skalničkám neprospívají, proto rovněž partie s nově vysázenými a choulostivými rostlinami zakryjte chvojím. Není to sice plnohodnotná náhražka sněhu, ale uchrání skalničky hlavně v předjaří, kdy sluníčko nabírá na síle a probouzí rostliny, které se pak v noci musí vypořádat se silnými mrazy. Trpí
