V každé prodejně květin či hobby marketu si můžete koupit kromě semen i klasický substrát vhodný pro výsev. Rovněž si můžete substrát připravit tak, že ve stejném poměru smícháte písek, rašelinu a perlit. Takový výsevní substrát je lehký, ale zadržuje vodu, což je pro semena nezbytné. V případě, že využijete vámi připravený substrát, doporučuje většina odborníků preventivně použít systémový fungicid. Můžete použít například vodou mísitelný kapalný koncentrát Previcur, který se hodí k preventivní ochraně a hubení půdních i listových chorob, způsobených pravými plísněmi (Oomycetes).
Zalévání je jedna z nejdůležitějších činností. Rostliny z půdy využijí pouze pohyblivý podíl vody, která se nachází v půdních kapilárách. Nevyhovující kapilaritu mají půdy těžké – jílovité, a příliš lehké – písčité. Množství kapilár v půdě zvyšujeme přidáním humusu. Účinek zálivky zvyšuje také rozrušení škraloupu zeminy. Na podzim je zvýšenou zálivkou předzásobíme.
Na balkóně či u domu nádoby přisuňte těsně ke zdi, která je bude lépe chránit před větrem a chladem. Ideální je jižní orientace.
Některé vyžadují důslednou zimní ochranu, některé nesnášejí přímé oslunění v zimě, větrné stanoviště anebo hluboko promrzající půdu. Hospodaření těchto dřevin s vodou bývá v zimním období důležitější nežli u dřevin opadavých. Dřeviny dokážou omezit spotřebu vody na minimum, ovšem jeden slunečný den může jejich obranné mechanismy narušit natolik, že dojde k jejich poškození.
Po promrznutí půdy nemohou jehličnany doplňovat vodu, kterou svým jehličím i v zimě stále odpařují. Za jasných mrazivých a větrných dnů se odpar zvětšuje. Proto je vhodné rostliny (hlavně mladé) přistínit a ochránit proti větru. Choulostivějším mladým jehličnanům kořeny přikrýváme na zimu vrstvou listí, chvojí, rašeliny, slámy a podobně. Koruny stromů mohou být rozlomeny mokrým sněhem – zvláště sloupovité tvary korun. Proto svazujeme jejich větve a sníh včas sklepáváme. Kontrolou a včasnou údržbou oplocení pozemku zabráníme poškození dřevin okusem zvěře.
Řízkují se asi 10 cm velké konce větviček, nebo se odtrhne nový výhon od starého dřeva i s patkou. U zeravů, cypřišků a podobných druhů jehličnanů se odstraní ze spodní třetiny řízku postranní výhonky. Řízky se namočí do gelového růstového stimulátoru. Substrát se namíchá ze dvou dílů rašeliny a jednoho dílu říčního písku. „Množárnu“ umístěte ve stínu a zakryjte igelitem, aby byla zachována vzdušná vlhkost. Řízky zakoření za 6–8 týdnů. Potom je přesaďte do výživné zeminy určené pro konifery.
V diskuzi CLEMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bartková ludmila.
dobrý den,
potřebuji poradit,na clematisu se objevují rezavé listy málo kvete,ošetřuji talentem,stanoviště je snad v pořádku na sluníčku kořeny zastíněné,málo výhonů ,jak stříhat ,děkuji bartková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří.
Dobrý den, pěstuji na balkoně plamének horský, začínají hnědnou špičky listů, nevíte prosím o co se můžu jednat? Děkuji za odpověď. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
I pomalu rostoucí nádobové konifery, ale také normálně vysazené jehličnany je potřeba čas od času vyštipovat a tím upravovat jejich tvar. Od května do začátku července můžeme prsty vylamovat narašená poupata anebo lze u větších rostlin použít nůžky. V případě, že chceme tvarovat korunu konifer, vylamujeme celé pupeny. Na těchto místech se koruna zahustí, protože se zde objeví další 3–4 výhony. U zapěstovaných korun nové pupeny jen zkracujeme (ostrým řezem asi na polovinu). Tím zapříčiníme, že budou koruny vzdušnější. Nedochází ke hromadění starého jehličí a množení houbových chorob.
Po každém vylamování rostlinu osprchujte, a pokud vystříháváte více stromků, pak si při každém zalamování pečlivě umyjte ruce a vydezinfikujte stříhací nůžky. Klasické tvarování stačí provádět jednou ročně. Během července je možné provést radikálnější řez, kdy lze odstranit i dřevnatější části. U malých kultivarů provádíme korekci tvarů jednou za 2 roky. Listnáče tvarujeme od konce dubna do konce července, aby větvičky stihly vyzrát a nezničil je mráz.
Saturejku můžeme úspěšně pěstovat jak na zahrádce, tak i doma či na balkoně. Nejvíce se jí bude dařit na slunném a teplém místě chráněném před větrem. Vyžaduje hlinitopísčitou půdu s vysokým podílem humusu, dokonale zpracovanou a bez plevelu. V našich podmínkách jsou pro pěstování vhodné hnědé půdy a černozem, rozhodně byste se měli vyhnout zamokřené jílovité půdě.
V diskuzi VŘES - STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Drobilič.
Již několik let se pokouším o pěstování vřesu (venku na zahrádce i na slunném místě v květináči na balkoně).Bohužel po cca 2-letech je konec. Asi je neumím správně stříhat ve vhodnou dobu , příp. jiné podmínky při pěstování.
Můžete mi prosím poradit ??
Děkuji.
Drobilič.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bazalce se výborně daří i v květináči za oknem, nebo na balkoně v truhlíku. Na okně slouží bazalka jako repelent proti hmyzu. Bazalka má ráda slunce, takže jestli máte alespoň jedno okno, kam svítí slunce, nic vám nebrání v jejím pěstování. Pokud se rozhodnete si bazalku předpěstovat v květináči, než ji zasadíte ven do záhonu, začněte s výsadbou semínek už březnu, nejpozději začátkem dubna. Tak budete mít jistotu, že vám vyrostou dostatečně silné a velké rostlinky k výsadbě ven.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KEŘÍČKOVÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kubík.
Zakoupil jsem sazenice minirajčat ale s pěstováním na balkoně nemám žádné zkušenosti, to je jak velikou nádobu, kolik je potřeba zeminy, jakou zeminu, kdy jak a čím přihnojovat.
Odrůda je Vilma a Venus. Děkuji za každou radu.
Zdeněk Kubík
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Mini rajčátka se dají pěstovat na balkoně s jižní a jihozápadní orientací. Nádobu volte co největší, minimálně 10 litrů na rostlinu. Rajče potřebuje vodu, takže pod nádobu umístěte misku, ve které se bude zadržovat přebytek zálivkové vody. Substrát vyberte pro pěstování zeleniny. Hnojení provádějte 2 krát do měsíce hnojivem z trusu hospodářských zvířat nebo můžete použít Krystalon plod. Vyvarujte se zalévání na listy, vlhčete jen substrát.
Jabloně Tschonoského vyžadují slunečné stanoviště, neboť ve stínu málo kvetou a jejich plody se řádně nevybarví. Neprospívají v mrazových kotlinách. Nejvhodnější je hlubší a výživná půda, dobře zásobená vláhou. Jabloně se však přizpůsobí i méně kvalitním půdám, jen rostou pomaleji. Nehodí se však na půdy podmáčené ani extrémně suché. Malus tschonoskii můžete pěstovat i ve větších nádobách. Zkuste si pomocí těchto stromů vylepšit třeba prostor na terase, u pergoly nebo na větším balkoně. Při pěstování v nádobách nezapomeňte na pravidelné přihnojování a zamezte výkyvům v zálivce.
V diskuzi KDY PŘESADIT MOTÝLÍ KEŘ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr K..
Já Vám nevím, ale náš motýlí keř, který pěstujeme již devatenáctým rokem by se těžko dal přesadit. Keř má více než 4 metry na výšku, jak velký má kořenový systém si netroufám odhadovat. To tak možná někdo kdo to pěstuje v kyblíku na balkoně a keř má do 150 cm...
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ať už chcete vínem zkrášlit balkon nebo terasu – dobrá péče je v každém případě nezbytná. To začíná výběrem správného substrátu pro vaše hrozny v kbelíku.
Rozhodně vhodné jsou příměsi kompostu. Rašelina může snadno posunout pH do kyselé oblasti. Réva má ráda hodnotu mezi 5,5 a 7,5. Pokud nechcete používat rašelinu z důvodů udržitelnosti, je to pochopitelné. Těžba rašeliny ničí biotopy. Listový kompost je dobrou alternativou pro mírné okyselení půdy.
Vzhledem k tomu, že objem zeminy i při výsadbě v sudu je menší než dostupný prostor na zahradě, musíte vinnou révu na balkoně nebo terase pravidelně zalévat. Ale nepřehánějte to, protože rostliny nemají rády mokré kořeny. Mírné množství tekutiny je vhodné k tomu, aby rostlině poskytlo dostatečnou vitalitu.
Náš tip: Pokud pěstujete hrozny v kbelících nebo květináčích, doporučujeme je zalévat dešťovou vodou nebo vodou z nedalekého rybníka. Tímto způsobem můžete rostlinám dodat další živiny.
Pokud se vašim hroznům na balkóně nebo na terase daří a na rostlinách je mnoho výhonů, má smysl i řez. Udělejte to mezi únorem a březnem. Další zelený řez by měl proběhnout v červnu.
V diskuzi RÝMOVNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Schneider.
Dotaz na koupi a cenu Rýmovníku. Momentálně tady po okolí Děčína nebo České Lípy
F.Schneider
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel SABINA.
Pěstuji úspěšně rýmovník citronový venku na balkoně vystavený slunci i dešti, ale nepodařilo se mi ho nikdy přezimovat uvnitř. Vždy si na jaře koupím nový v květinářství. Na okenním parapetu začal shazovat lístky a zašel. Nevím jaká se stala chyba.
Million Bells není náchylná na škůdce, stejně jako petúnie. Snad jen čemu byste se měli opravdu věnovat, je odstraňování suchých květů a květů poničených deštěm, a to proto, aby se zbytečně nešířila plíseň šedá.
Plíseň šedá – může napadnout jakoukoliv květinu i zeleninu nebo ovoce na zahradě či balkoně. Stonky a listy jsou pokryty měkkou šedou vatou a tím rostlinám škodí. Chorobě svědčí chladno a vlhko, rychle se šíří, lze ji zvládnout fungicidy, ale lepší bude, když se postaráte, aby vůbec nepropukla. Proto sbírejte odumřelé listy i květy. Nepodaří-li se vám plísně zbavit, je lepší rostlinu vyrýt a spálit, aby se plíseň nešířila vzduchem dál.
V naší poradně s názvem JAK ZAZIMOVAT AZALKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Suchánková.
Dobrý den. Ptám se, jestli mohu azalku na zimu dát do pokoje, kde je nižší teplota nebo ji ponechat na balkoně? Moc děkuji ( Teprve začínám s pěstováním, to pro omluvu.) Suchánková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když máte azalku v květináči na balkoně, tak tam může zůstat celou zimu. Jen ve dnech, kdy mají teploty klesnout pod mínus 3 stupně ji přechodně uložte do chladné místnosti. Nezapomeňte na zálivku, která má být minimální na začátku zimy a postupně silnější s blížícím se jarem. Zjara používejte i hnojivo na květ.
Jde o poměrně zdlouhavý proces, při kterém se musíte obrnit trpělivostí. To je hlavní důvod, proč se výsev konifer doporučuje jen pro zkušené zahrádkáře, kteří si takto mohou namnožit především vzácné druhy jehličnanů, jako jsou jedle ojíněná (Abies concolor), korejská borovice (Pinus koraiensis), nebo třeba sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum).
Samotný výsev se liší podle velikosti semen. Například jedle má velká semena, která zamáčkneme po jednom lehce pod povrch. Menší semínka poházíme na substrát, nezamačkáváme, jen poházíme asi centimetrovou vrstvou písku. Přesný postup výsevu najdete na zadní straně sáčku se semínky, kde najdete také informace o nutnosti stratifikace. Jedná se o období působení chladných teplot, což je podmínkou klíčení mnoha druhů semen jehličnanů. Truhlík se semeny, která potřebují stratifikaci, dáme na chráněné stinné místo na zahradě. Truhlík můžeme přikrýt větvemi, aby nedocházelo k přehřívání zimním sluníčkem. Během této doby nevlhčíme, ale zaléváme vždy při vysušení substrátu.
Koncem léta můžeme semenáčky přesadit do květináčů s poloměrem 9 cm nebo je vysadit přímo na stanoviště. Jestli chcete semenáčky použít jako živý plot, použijte co největší sazenice. Pokud stromek zaštipujete již od malička, vypěstujete si krásnou bonsaj. Za dva roky budete mít asi 20 cm vysokou koniferu.
Pokud nevlastníte zahrádku, můžete zkusit pěstovat maliny na balkoně. Rostou a plodí nádherně, květináče na jednu rostlinu stačí mít o objemu jen cca 15 litrů. Pěstují se v podstatě stejně jako na zahradě. Vybrat si můžete mezi druhy jednoplodícími (Granát, Lloyd George, Rubín, Veten, Zeva II), které zrají v létě, nebo stáleplodícími (Ada, Heritage, Ljulia, Medea), ty plodí dvakrát za sezonu. Výhony malin průběžně usměrňujte, jinak se divoce rozrostou. Vhodná je opora, například treláž na zdi, nebo alespoň tyče s příčkami, ke kterým výhony vyvazujte.
Přesazování volte asi v intervalu, kdy potřebujete z květináče dostat většinu odplozených „pařízků“. Nejlepší doba pro přesazování je na počátku rašení. Interval každé třetí (čtvrté) jaro asi bude optimální. Samozavlažovací květináče jsou ideální, ale je potřeba volit takové, aby je v zimě ponechaná kaluž vody neroztrhala (případně místo, kde by se kaluž vytvářela, na zimu vyplnit rašelinou). Není potřeba při přesazování postupně rostlinu dávat do většího květináče, ale jen vyčistit kořenový systém od odplozených oddenků a dát novou výživnou zeminu do původní nádoby.
Řez malin pěstovaných na balkoně je stejný jako u malin rostoucích na zahrádce, viz výše v článku. Vždy záleží na tom, o jakou odrůdu se jedná. Prořezávejte všechny mrtvé výhonky a větvičky, které brání novému růstu. Zároveň tvarujte malinovník, ať vám nepřeroste přes hlavu.
Pokud bydlíte v oblasti, kde je tuhá zima, přesuňte maliny do garáže. Během zimního období rostlina spí, takže ji zalévejte pouze tak, aby zůstala naživu. Malinovník dejte zase ven, až přejdou první jarní mrazíky. V případě, že nechcete maliny přesouvat, květináč dobře zaizolujte a použijte mulčování pro ochranu kořenů.
Konifery se vysazují jako různorodé skupiny jehličnanů i jednotlivé solitéry nápadné nejen pestrými jehlicemi či zajímavým tvarem, ale i nízkým nebo přímo zakrslým růstem.
Většinu těchto zákrsků tvoří kultivary našich dobrých známých jehličnanů – borovice, smrku, tisu nebo jalovce. Ve skalkách objevíme často ještě menší zakrslíky smrčků, cypřišků nebo půdopokryvných jalovců.
Výhodou těchto konifer je velmi pomalý růst do výšky, navíc většina z nich dobře snáší zaštipování a tvarování mírným řezem nebo zastřihnutím.
Velmi oblíbeným jehličnanem je zakrslý kónický smrček (Picea glauca Conica) dorůstající po letech do výšky dvou a půl metru nebo pomalu rostoucí, ploše kulovitý smrk (Picea pungens Glauca globosa) vysoký do jednoho metru.
V posledních letech se objevují formy zakrslých smrků s jehlicemi namodralými, zlatavými a stříbrnými.
Stejně tak najde uplatnění borovice kleč (Pinus mugo), která je k dostání v četných variantách a barevných odstínech. Je nenáročná na půdu a odolává znečištěnému prostředí, větší nároky má jen na světlo. Dobře snáší tvarování zaštipováním jarních výhonů v červnu. Zpomalí se tak růst, a navíc borovice získá kompaktnější vzhled.
Krásnou solitérou malé zahrady se může stát jedlovec (Tsuga canadensis Minuta) dorůstající výšky šedesáti centimetrů, hustý a ploše převislý. Snese i vlhké půdy a je velmi odolný proti mrazu.
Dobře vypadají i nízké a poléhavé kultivary jalovce s jehlicemi od stříbřitě bílé přes modravou až po žlutou. Rostou poměrně pomalu a některé kultivary mají při plazivém růstu schopnost kopírovat terén.
Za zmínku stojí i tis červený (Taxus baccata) nebo tis japonský (Taxus cuspida) v zakrslém tvaru, případně jejich kříženci. Rostou hodně pomalu, velmi dobře snášejí tvarování řezem a v nabídce najdete i barevné variety.
Všechny výše jmenované jehličiny se hodí nejen pro výsadbu do skalek, ale i do pěstebních nádob. Před nákupem v zahradnictví je dobré poradit se s odborníky, jak zkombinovat různé tvary a jejich barevnost.
Nejvhodnější dobou pro jejich výsadbu je jaro nebo podzim, konifery pěstované v kontejnerech lze vysazovat celoročně.
Zakrslé jehličnany žijí několik desetiletí, potřebují proto při výsadbě do nádob dobrou drenáž a nevysychavou propustnou zeminu.
Hluboký stín nesvědčí zvlášť mladým rostlinám, které se pak vytahují a ztrácejí tvar. Pravidelná zálivka je samozřejmostí i v bezmrazém období během vegetačního klidu – konifery většinou nezmrznou, ale uschnou.
Během vegetace jsou vhodná hnojiva podporující růst, ke konci vegetačního období hnojiva s vyšším obsahem draslíku a fosforu – k podpoře vyzrávání pletiv. Při dobré péči vám konifery spokojeně porostou a předvedou se v plné kráse.
Čisté, strohé linie úzce rostoucích jehličnanů zesilují dojem upravenosti a harmonie. Vytvářejí protipól k rostlinám s bujnější stavbou, pestrými listy a květy a odvádějí od nich pohled vzhůru. Toho lze využít pro zviditelnění odlehlého zákoutí či určitého místa, například vstupu do části zahrady s odlišným využitím, středu protínajících se cest nebo třeba zátiší s uměleckou plastikou. Na rozlehlé ploše fungují jako orientační body. Navozují pocit klidu, zároveň však pozorovatele provokují a udržují ve střehu, zvlášť když dosahují značné výšky. Třebaže jehličnany s tužkovitou siluetou neposkytují blahodárný stín, čím starší a vyšší jsou, tím větší pozornost upoutávají. Přímo si o ně říkají pozemky s rovinatým terénem a velkou trávníkovou plochou, jimž chybí výšková členitost. Nezklamou ani v době, kdy zahradu přikryje sníh.
Jemný a působivý kontrast vznikne, když stálezelené vertikály spojíte s okrasnými travami. Poutavou hru tvarů vyvolají spolu s dřevinami, které se svými dlouhými vodorovnými větvemi rozpínají do šířky několika metrů. Velmi jim sluší také partnerství s bohatě kvetoucími keři, jako jsou pustoryly (Philadelphus), kolkvicie (Kolkwitzia amabilis), magnólie (Magnolia) či tavolníky (Spiraea).
Druhy
Jde o dřeviny velmi oblíbené v našich zahradách, které se používají jak do stříhaných živých plotů (tis obecný – Taxus baccata, cypřišky – Chamaecyparis, jalovec – Juniperus virginiana, zerav – Thuja occidentalis, jedlovec – Tsugaheterophylla a další), tak jako solitérní (osamoceně stojící) anebo v malých skupinách (další z jehličnanů – smrky, borovice, jedle, modřín).
Rostliny v květináčích jsou obecně náchylnější k zimnímu chladu než v zahradní půdě. Proto je důležité, abyste vinnou révu zazimovali a sud nebo květináč také zaizolovali proti chladu.
Jak přesně přezimovat vinnou révu v květináči závisí na jeho konkrétní lokalitě. Pokud je květináč na nechráněném místě na terase, je potřeba udělat více než při pěstování hroznů na balkóně.
Doporučujeme následující opatření:
Sud nebo květináč podle velikosti dobře obalte zimním ochranným rounem a případně chraňte i samotnou rostlinu. Nemusíte balit příliš vysoké liány.
Květináč umístěte blízko zdi domu.
Pokud vaše réva při přezimování musí stát na velmi studené zemi, vyplatí se ji zespodu izolovat polystyrénovou deskou. To není nutné, pokud použijete velmi velký soudek. Už jen jeho zvednutí by byl opravdu nadlidský úkol.
Vrstva klestu nebo listí kolem rostliny chrání oblast kořenů před chladem.
Přezimování ve vnitřním prostoru
Pokud lze váš kbelík přepravovat – například ručním vozíkem – je možné přezimování v nevytápěné zimní zahradě. Je však nezbytné, abyste rostlinu vynesli zpět ven, až když pozdní mrazíky již neohrozí její poupata.
Vzhledem k tomu, že myrta není mrazuvzdorná, je u nás nejčastěji pěstována jako nádobová rostlina, ať už pokojová nebo venkovní. Takto si ji můžete zakoupit přímo v zahradnických obchodech, ti trpělivější si ji mohou vypěstovat přímo ze semen. V květináči dorůstá výšky maximálně 60 centimetrů. Vyhovuje jí lehčí, málo zásaditá půda a slunné stanoviště, na kterém se vám během července a srpna odvděčí mnoha krásnými kvítky. Pokud zvolíte polostín, květů se sice většinou nedočkáte, zato lístky získají nádhernou sytě zelenou barvu. Ve vegetačním období vyžaduje myrta pravidelnou zálivku měkkou, nejlépe dešťovou vodou. Pokud ji nemáte, nechte kohoutkovou vodu určitě odstát. Zemina by neměla vyschnout, zároveň ale dejte pozor na přelití rostliny. Rozhodně by neměla stát v misce s vodou. Pokud se rostlině na zalévání něco nelíbí, začne shazovat listy. Od jara do léta přihnojujte myrtu tekutým hnojivem. V období klidu (v zimě) zálivku výrazně omezte a současně rostlinu umístěte do světlejší chladné místnosti (s optimem 6 až 8 stupňů Celsia). Od poloviny května, po odeznění mrazíků, až do podzimu prospívá myrtě letnění venku. Ať už na balkóně, terase nebo parapetu. K úspěchu při pěstování přispívá pravidelné sprchování nebo alespoň rosení rostliny. Stejně tak se na ní pozitivně projeví každoroční výměna svrchní vrstvy zeminy nebo pravidelné jarní přesazování. U mladých rostlin každoročně, u starších pak 1x za tři až pět let.
Juky se botanicky řadí do čeledi agávovitých (Agavaceae). Jejich prapůvodní vlastí jsou horké oblasti Severní a Střední Ameriky a také Indie. Rod čítá okolo čtyřiceti druhů keřů a stromů. Odborníci znají juky i pod označením Hesperoyucca.
Juku seženete téměř v každém květinářství. Jedná se o menší stromek, z jehož kmínku vyrůstá jedna či více růžic s asi šedesát centimetrů dlouhými, tmavě zelenými listy. Jako mladá roste ve formě růžic, později u ní dochází k zasychání spodních listů, což má za následek postupně se vytvářející, poměrně silný kmen. Pro kultivar Variegata jsou typické bílé okraje listů.
Teplomilné juky mají rády rozptýlené i přímé sluneční světlo a pravidelnou, avšak mírnou zálivku. Substrát by měl zůstávat stále mírně vlhký. Jednou za tři týdny rostliny přihnojujte tekutým hnojivem pro palmy a v suchých panelákových bytech roste listy.
V letních měsících jukám dopřejte pobyt na balkoně, případně na terase. Zvolte pro ně chráněné umístění, kde neohrozí přímé sluneční záření, průvan ani bičování deštěm.
V zimním období juku přeneste na místo s nižšími teplotami. Jako nejvhodnější se jeví zimní zahrada, případně prosklená lodžie. Nezapomeňte na omezení zálivky, hnojit v tuto dobu přestaňte úplně.
V případě přelití začnou rostliny velmi rychle chřadnout – kromě žloutnutí listů tento stav bezpečně poznáte podle změknutí kmínku. Záchrana musí být okamžitá, spočívá v přesazení do nového substrátu, jinak exempláře uhynou.
Juky přesaďte každé jaro do květináčů, jejichž průměr je oproti těm původním větší minimálně o pět centimetrů. Kupte substrát pro palmy, přidejte k němu kvalitní zahradní zeminu a trochu písku. Do spodní části nádoby nasypte keramzit, který poslouží jako drenáž.
