KONIFERY NA BALKONĚ je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Mini konifery jsou zakrslé kultivary jehličnanů, jsou tak vhodné pro osazování malých i větších moderních zahrádek, dobře se uplatní ve skalce a dají se s úspěchem pěstovat i v nádobách.
Mini konifery
Zakrslé konifery jsou krásným a zajímavým způsobem, jak vnést celoroční texturu do jakékoli krajiny, bez ohledu na její velikost. Zatímco v zahradách vypadají atraktivně po celý rok, konifery skutečně vyniknou v zimě, kdy listnaté rostliny přecházejí do období klidu.
Konifery patří mezi nejvyšší, nejstarší a největší rostliny na Zemi a mnoho majitelů domů, kteří se potýkají se stínem od velkých stálezelených stromů, může váhat s zaváděním dalších jehličnanů do svých zahrad. Jejich zakrslé mini protějšky jsou mnohem menší a rostou pomaleji a dorůstají výšky pouhých 90–4,5 metru. Jejich kompaktní velikost a široká škála tvarů, barev a forem dělají z jehličnanů všestranný a vítaný zimní doplněk do jakéhokoli prostředí, od balkonových zahrad přes městskou krajinu až po rozsáhlé obytné domy.
7 oblíbených zakrslých konifer do zahrady
Každý podzim zahradní centra posilují svou nabídku unikátních, vysoce kvalitních zakrslých jehličnanů, aby vaše zahradní aranžmá v květináčích s příchodem zimních měsíců zaujalo svým atraktivním vzhledem. Zde je několik oblíbených odrůd mini konifer:
Cypřiš velkoplodý – Cupressus macrocarpa
Tento citronový cypřiš zůstává oblíbenou trvalkou v zahradách. S jasně žlutým, hebkým jehličím s citronovou vůní vytváří úzký, vzpřímený dojem v květináčích nebo v zahradě. Dorůstá výšky 2,4 metru a šířky 0,9 metru, vhodné na plné slunce i do polostínu.
Jalovec modrý – Juniperus squamata
Tento kompaktní jalovec je známý svými výraznými, stříbřitě modrými jehličkovitými listy, které tvoří hustý, zaoblený tvar. Jeho pomalu rostoucí povaha a zářivá barva z něj činí vynikající doplněk skalek, záhonů nebo jako akcentní rostlinu. Dorůstá výšky 90 cm a šířky 120 cm, na plném slunci.
Smrk ztepilý – Picea abies
Tento zakrslý stálezelený strom má husté, tmavě zelené jehličí, které tvoří nízký, zaoblený kopeček. Jeho kompaktní velikost a úhledný, symetrický tvar z něj činí vynikající volbu pro skalky, záhony nebo malé prostory. Dorůstá výšky 45 cm a šířky 45 cm, vhodné na plné až polosluneční místo.
Černý drak japonský cedr – Cryptomeria japonica
Tento japonský cedr má tmavé, tuhé, prstovité, sytě zelené větve, které tvoří zaoblený tvar. Je ideální jako ústřední bod poblíž domu. Dorůstá výšky až 3 metry a šířky 1,8 metru (pro menší exemplář zvolte 'Little Diamond'); pěstuje se na plném slunci, ale prosperovat bude i v polostínu.
Jedle kanadská – Tsuga canadensis
Tato majestátní kanadská jedlovka má půvabné klenuté větve a nízký, kopcovitý tvar. Na začátku jara se projevuje úchvatným odrůstáním zářivě zlatých výhonků, které v létě blednou do jemnější zlatozelené barvy. Dorůstá výšky až
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ MUŠKÁTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan Vrana.
Dobrý den.
Moje žena mnoho let úspěšně pěstuje na balkoně převislé muškáty. Vždy je naš balkón nejhezčí široko-daleko. Velmi ji ale trápí, že někdy přijde vítr s přívalovým deštěm či kroupami a její chloubu zničí. Chci se pokusit nějak její muškáty ochránit. Viděli jsme kdysi v Rakousku, že tam používají nad muškáty jakousi ochrannou stříšku, u nás jsem nic takového neviděl. Poraďte prosím, jak na to.
Děkuji a pozdravuji
Ivan Vrana vrana@pef.czu.cz
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ochranná stříška nad muškáty je nesmysl. Bude akorát stínit a bránit desťové zálivce, která muškátům prospívá. Dešťové smrště, které muškáty ničí obvykle zasáhnou ze strany a tomu žádná stříška nezabrání. Když muškáty občas zalijete zředěným výluhem ze slepičinců, tak zesílí a lépe pak odolají podobným rozmarům počasí.
Konifery se vysazují jako různorodé skupiny jehličnanů i jednotlivé solitéry nápadné nejen pestrými jehlicemi či zajímavým tvarem, ale i nízkým nebo přímo zakrslým růstem.
Většinu těchto zákrsků tvoří kultivary našich dobrých známých jehličnanů – borovice, smrku, tisu nebo jalovce. Ve skalkách objevíme často ještě menší zakrslíky smrčků, cypřišků nebo půdopokryvných jalovců.
Výhodou těchto konifer je velmi pomalý růst do výšky, navíc většina z nich dobře snáší zaštipování a tvarování mírným řezem nebo zastřihnutím.
Velmi oblíbeným jehličnanem je zakrslý kónický smrček (Picea glauca Conica) dorůstající po letech do výšky dvou a půl metru nebo pomalu rostoucí, ploše kulovitý smrk (Picea pungens Glauca globosa) vysoký do jednoho metru.
V posledních letech se objevují formy zakrslých smrků s jehlicemi namodralými, zlatavými a stříbrnými.
Stejně tak najde uplatnění borovice kleč (Pinus mugo), která je k dostání v četných variantách a barevných odstínech. Je nenáročná na půdu a odolává znečištěnému prostředí, větší nároky má jen na světlo. Dobře snáší tvarování zaštipováním jarních výhonů v červnu. Zpomalí se tak růst, a navíc borovice získá kompaktnější vzhled.
Krásnou solitérou malé zahrady se může stát jedlovec (Tsuga canadensis Minuta) dorůstající výšky šedesáti centimetrů, hustý a ploše převislý. Snese i vlhké půdy a je velmi odolný proti mrazu.
Dobře vypadají i nízké a poléhavé kultivary jalovce s jehlicemi od stříbřitě bílé přes modravou až po žlutou. Rostou poměrně pomalu a některé kultivary mají při plazivém růstu schopnost kopírovat terén.
Za zmínku stojí i tis červený (Taxus baccata) nebo tis japonský (Taxus cuspida) v zakrslém tvaru, případně jejich kříženci. Rostou hodně pomalu, velmi dobře snášejí tvarování řezem a v nabídce najdete i barevné variety.
Všechny výše jmenované jehličiny se hodí nejen pro výsadbu do skalek, ale i do pěstebních nádob. Před nákupem v zahradnictví je dobré poradit se s odborníky, jak zkombinovat různé tvary a jejich barevnost.
Nejvhodnější dobou pro jejich výsadbu je jaro nebo podzim, konifery pěstované v kontejnerech lze vysazovat celoročně.
Zakrslé jehličnany žijí několik desetiletí, potřebují proto při výsadbě do nádob dobrou drenáž a nevysychavou propustnou zeminu.
Hluboký stín nesvědčí zvlášť mladým rostlinám, které se pak vytahují a ztrácejí tvar. Pravidelná zálivka je samozřejmostí i v bezmrazém období během vegetačního klidu – konifery většinou nezmrznou, ale uschnou.
Během vegetace jsou vhodná hnojiva podporující růst, ke konci vegetačního období hnojiva s vyšším obsahem draslíku a fosforu – k podpoře vyzrávání pletiv. Při dobré péči vám konifery s
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KEŘÍČKOVÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kubík.
Zakoupil jsem sazenice minirajčat ale s pěstováním na balkoně nemám žádné zkušenosti, to je jak velikou nádobu, kolik je potřeba zeminy, jakou zeminu, kdy jak a čím přihnojovat.
Odrůda je Vilma a Venus. Děkuji za každou radu.
Zdeněk Kubík
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Mini rajčátka se dají pěstovat na balkoně s jižní a jihozápadní orientací. Nádobu volte co největší, minimálně 10 litrů na rostlinu. Rajče potřebuje vodu, takže pod nádobu umístěte misku, ve které se bude zadržovat přebytek zálivkové vody. Substrát vyberte pro pěstování zeleniny. Hnojení provádějte 2 krát do měsíce hnojivem z trusu hospodářských zvířat nebo můžete použít Krystalon plod. Vyvarujte se zalévání na listy, vlhčete jen substrát.
Pro bylinkovou zahrádku na balkoně můžete použít komerčně vyráběný set, je jen na vás, jaký si vyberete. Pokud máte doma šikovného kutila, může vám set pro bylinkovou zahrádku vyrobit vlastnoručně z přírodního materiálu. Podstatou bylinkové zahrádky na balkoně je základová deska s bočními podpěrami. Každý truhlík má vespod pevnou misku na vodu. Misky mají dobře přístupné otvory pro zálivkovou vodu a každá pojme až 3 l vody. Velmi pevné truhlíky s miskami jsou pevně uloženy na základně, takže nedojde k jejich posunutí či pádu. Prohýbání nenastane ani po několika letech užívání na přímém slunci. Pro pěstování na balkonech či terasách jsou čerstvé bylinky vždy po ruce. Vypěstované čerstvé bylinky chutnají v jídle daleko lépe než sušené, navíc bylinková zahrádka lahodí oku a provoní celý byt. V zadní části bylinkové zahrádky je úložný prostor pro odložení malých pomůcek k zahradničení a konve k zalévání. Výška opěrné tyče je 80 cm. Každý truhlík samostatně pojme až 3 l vody, čímž máte postaráno o zálivku na delší dobu. Set je dodáván v rozloženém stavu s montážním návodem.
Parametry bylinkové zahrádky – příklad celkového rozměru bylinkové zahrádky na balkoně: 80 x 74 x 73 cm.
Nejlepší doba pro přesazování konifer je brzy na jaře nebo brzy na podzim, během období vegetačního klidu rostliny, aby se kořeny mohly uchytit před zimními nebo letními vedry. V chladnějším podnebí ve vyšších polohách preferuje brzké jaro, zatímco v teplejším podnebí v nížinách je podzim často nejlepší pro uchycení před mírnějšími zimami. Pro jakékoli podnebí je ideální období, kdy jsou teploty chladné, půda vlhká a strom není stresován horkým počasím ani aktivním růstem nových jehlic.
Přesazování brzy na jaře
Podmínky: Jakmile země rozmrzne, ale předtím, než se objeví nové pupeny nebo listy.
Výhody: Strom má celou vegetační dobu na to, aby si před letními vedry vytvořil robustní kořenový systém.
Přesazování brzy na podzim
Podmínky: Po odeznění letních veder a předtím, než země zamrzne.
Výhody: Půda je stále dostatečně teplá, aby podpořila růst kořenů, což umožňuje jehličnanu vybudovat si stabilní kořenový systém před zimním vedrem.
Důležité body k přesazování
Podnebí
Ideální volba mezi jarem a podzimem závisí na vašich místních klimatických a povětrnostních podmínkách.
Zakořenění
Cílem je dát jehličnanu čas na vytvoření nových kořenů, než nastanou nepříznivé podmínky.
Voda
Při vykopávání zajistěte vlhkou půdu a po přesazení pokračujte v pravidelném zalévání, abyste předešli stresu ze sucha.
Dormance
Přesazování během dormance minimalizuje stres, protože strom nevynakládá energii na nový růst.
Šok z přesazení
Chladnější teploty a vlhká půda v těchto ročních obdobích snižují riziko šoku z přesazení a zvyšují míru přežití.
V naší poradně s názvem ČERNÉ TEČKY NA RAJČATECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Dobrý den,
na balkoně pěstujeme rajčata, ale objevili se nám na listech černé tečky - viz foto. Prosím o radu, co by to mohlo být a jak s tím bojovat. Našli jsme, že by to mohla být septoriová skvrnitost, ale nejsme si jisti.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na fotografii není septoriová skvrnitost, spíše to vypadá jako příznak nerovnováhy ve výživě. Bude zřejmě třeba snížit dávky dusíku a zvýšit fosfor a draslík. Rostlinám by prospěl postřik na list hnojivem s vyšším obsahem fosforu. Zároveň bude třeba zamyslet se nad hnojivem v zálivce a zkusit použít Kristalon zdravé rajče a paprika.
I pomalu rostoucí nádobové konifery, ale také normálně vysazené jehličnany je potřeba čas od času vyštipovat a tím upravovat jejich tvar. Od května do začátku července můžeme prsty vylamovat narašená poupata anebo lze u větších rostlin použít nůžky. V případě, že chceme tvarovat korunu konifer, vylamujeme celé pupeny. Na těchto místech se koruna zahustí, protože se zde objeví další 3–4 výhony. U zapěstovaných korun nové pupeny jen zkracujeme (ostrým řezem asi na polovinu). Tím zapříčiníme, že budou koruny vzdušnější. Nedochází ke hromadění starého jehličí a množení houbových chorob.
Po každém vylamování rostlinu osprchujte, a pokud vystříháváte více stromků, pak si při každém zalamování pečlivě umyjte ruce a vydezinfikujte stříhací nůžky. Klasické tvarování stačí provádět jednou ročně. Během července je možné provést radikálnější řez, kdy lze odstranit i dřevnatější části. U malých kultivarů provádíme korekci tvarů jednou za 2 roky. Listnáče tvarujeme od konce dubna do konce července, aby větvičky stihly vyzrát a nezničil je mráz.
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Schneider.
Dotaz na koupi a cenu Rýmovníku. Momentálně tady po okolí Děčína nebo České Lípy
F.Schneider
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel SABINA.
Pěstuji úspěšně rýmovník citronový venku na balkoně vystavený slunci i dešti, ale nepodařilo se mi ho nikdy přezimovat uvnitř. Vždy si na jaře koupím nový v květinářství. Na okenním parapetu začal shazovat lístky a zašel. Nevím jaká se stala chyba.
V každé prodejně květin či hobby marketu si můžete koupit kromě semen i klasický substrát vhodný pro výsev. Rovněž si můžete substrát připravit tak, že ve stejném poměru smícháte písek, rašelinu a perlit. Takový výsevní substrát je lehký, ale zadržuje vodu, což je pro semena nezbytné. V případě, že využijete vámi připravený substrát, doporučuje většina odborníků preventivně použít systémový fungicid. Můžete použít například vodou mísitelný kapalný koncentrát Previcur, který se hodí k preventivní ochraně a hubení půdních i listových chorob, způsobených pravými plísněmi (Oomycetes).
Než začnete cokoliv sázet, zjistěte, jaké máte na balkoně podmínky. Klíčové je množství světla, teplota a orientace balkonu. Na jižním a západním balkonu se daří teplomilným rostlinám jako jsou rajčata či papriky. Na severní a východní straně zase lépe porostou bylinky jako máta, pažitka nebo petržel. Zkontrolujte i větrnost — silný vítr může malé rostliny lámat, proto se hodí závětří či vyšší zábradlí.
Bylinky jsou ideální pro začátečníky. Snadno rostou, rychle se regenerují a v kuchyni najdou všestranné využití. Skvěle fungují rozmarýn, tymián, bazalka, máta, pažitka, petržel nebo koriandr.
Zelenina
Na balkoně můžete pěstovat překvapivě mnoho zeleniny. Velmi oblíbené jsou cherry rajčata, keříčkové papriky, ředkvičky, saláty, špenát nebo i hrášek. Tyto druhy nepotřebují hlubokou půdu a mají poměrně krátkou vegetační dobu.
Jahody a balkonové ovoce
Balkonové jahody jsou nenáročné a plodí celé léto. Pěstují se v truhlících, závěsných květináčích nebo speciálních věžích. Dobře rostou i maliny na kmínku či borůvky v květináči.
Ve svém příspěvku VŘES - STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Drobilič.
Již několik let se pokouším o pěstování vřesu (venku na zahrádce i na slunném místě v květináči na balkoně).Bohužel po cca 2-letech je konec. Asi je neumím správně stříhat ve vhodnou dobu , příp. jiné podmínky při pěstování.
Můžete mi prosím poradit ??
Děkuji.
Drobilič.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Na balkóně či u domu nádoby přisuňte těsně ke zdi, která je bude lépe chránit před větrem a chladem. Ideální je jižní orientace.
Některé vyžadují důslednou zimní ochranu, některé nesnášejí přímé oslunění v zimě, větrné stanoviště anebo hluboko promrzající půdu. Hospodaření těchto dřevin s vodou bývá v zimním období důležitější nežli u dřevin opadavých. Dřeviny dokážou omezit spotřebu vody na minimum, ovšem jeden slunečný den může jejich obranné mechanismy narušit natolik, že dojde k jejich poškození.
Po promrznutí půdy nemohou jehličnany doplňovat vodu, kterou svým jehličím i v zimě stále odpařují. Za jasných mrazivých a větrných dnů se odpar zvětšuje. Proto je vhodné rostliny (hlavně mladé) přistínit a ochránit proti větru. Choulostivějším mladým jehličnanům kořeny přikrýváme na zimu vrstvou listí, chvojí, rašeliny, slámy a podobně. Koruny stromů mohou být rozlomeny mokrým sněhem – zvláště sloupovité tvary korun. Proto svazujeme jejich větve a sníh včas sklepáváme. Kontrolou a včasnou údržbou oplocení pozemku zabráníme poškození dřevin okusem zvěře.
V naší poradně s názvem JAK ZAZIMOVAT AZALKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Suchánková.
Dobrý den. Ptám se, jestli mohu azalku na zimu dát do pokoje, kde je nižší teplota nebo ji ponechat na balkoně? Moc děkuji ( Teprve začínám s pěstováním, to pro omluvu.) Suchánková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když máte azalku v květináči na balkoně, tak tam může zůstat celou zimu. Jen ve dnech, kdy mají teploty klesnout pod mínus 3 stupně ji přechodně uložte do chladné místnosti. Nezapomeňte na zálivku, která má být minimální na začátku zimy a postupně silnější s blížícím se jarem. Zjara používejte i hnojivo na květ.
Pokud nevlastníte zahrádku, můžete zkusit pěstovat maliny na balkoně. Rostou a plodí nádherně, květináče na jednu rostlinu stačí mít o objemu jen cca 15 litrů. Pěstují se v podstatě stejně jako na zahradě. Vybrat si můžete mezi druhy jednoplodícími (Granát, Lloyd George, Rubín, Veten, Zeva II), které zrají v létě, nebo stáleplodícími (Ada, Heritage, Ljulia, Medea), ty plodí dvakrát za sezonu. Výhony malin průběžně usměrňujte, jinak se divoce rozrostou. Vhodná je opora, například treláž na zdi, nebo alespoň tyče s příčkami, ke kterým výhony vyvazujte.
Přesazování volte asi v intervalu, kdy potřebujete z květináče dostat většinu odplozených „pařízků“. Nejlepší doba pro přesazování je na počátku rašení. Interval každé třetí (čtvrté) jaro asi bude optimální. Samozavlažovací květináče jsou ideální, ale je potřeba volit takové, aby je v zimě ponechaná kaluž vody neroztrhala (případně místo, kde by se kaluž vytvářela, na zimu vyplnit rašelinou). Není potřeba při přesazování postupně rostlinu dávat do většího květináče, ale jen vyčistit kořenový systém od odplozených oddenků a dát novou výživnou zeminu do původní nádoby.
Řez malin pěstovaných na balkoně je stejný jako u malin rostoucích na zahrádce, viz výše v článku. Vždy záleží na tom, o jakou odrůdu se jedná. Prořezávejte všechny mrtvé výhonky a větvičky, které brání novému růstu. Zároveň tvarujte malinovník, ať vám nepřeroste přes hlavu.
Pokud bydlíte v oblasti, kde je tuhá zima, přesuňte maliny do garáže. Během zimního období rostlina spí, takže ji zalévejte pouze tak, aby zůstala naživu. Malinovník dejte zase ven, až přejdou první jarní mrazíky. V případě, že nechcete maliny přesouvat, květináč dobře zaizolujte a použijte mulčování pro ochranu kořenů.
Ať už chcete vínem zkrášlit balkon nebo terasu – dobrá péče je v každém případě nezbytná. To začíná výběrem správného substrátu pro vaše hrozny v kbelíku.
Rozhodně vhodné jsou příměsi kompostu. Rašelina může snadno posunout pH do kyselé oblasti. Réva má ráda hodnotu mezi 5,5 a 7,5. Pokud nechcete používat rašelinu z důvodů udržitelnosti, je to pochopitelné. Těžba rašeliny ničí biotopy. Listový kompost je dobrou alternativou pro mírné okyselení půdy.
Vzhledem k tomu, že objem zeminy i při výsadbě v sudu je menší než dostupný prostor na zahradě, musíte vinnou révu na balkoně nebo terase pravidelně zalévat. Ale nepřehánějte to, protože rostliny nemají rády mokré kořeny. Mírné množství tekutiny je vhodné k tomu, aby rostlině poskytlo dostatečnou vitalitu.
Náš tip: Pokud pěstujete hrozny v kbelících nebo květináčích, doporučujeme je zalévat dešťovou vodou nebo vodou z nedalekého rybníka. Tímto způsobem můžete rostlinám dodat další živiny.
Pokud se vašim hroznům na balkóně nebo na terase daří a na rostlinách je mnoho výhonů, má smysl i řez. Udělejte to mezi únorem a březnem. Další zelený řez by měl proběhnout v červnu.
Běžná zemina nestačí. Pro pěstování na balkoně se doporučuje kvalitní zahradnický substrát s příměsí kompostu a perlitu. Substrát by měl být lehký, dobře propustný a bohatý na živiny. Pokud plánujete pěstovat rajčata nebo papriky, vyberte speciální zeleninový substrát.
V naší poradně s názvem SVĚTLÉ TEČKY NA LISTECH RAJČATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Poddaná.
Poradí mi někdo s touto záhadou. Na listech rajčat se tvoří světlé tečky. Listy jsem prohlédla lupou a jsou jinak naprosto čisté. Sazenice pěstuji na balkoně orientovaným západním směrem. Podle mne ideální podmínky. Na přepikýrování jsem koupila hlínu, bohužel už si nepamatuji od jakého dodavatele.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Svilušky, ty na listech u rajčat dělají přesně tyhle tečky. A to, že jste je nenašla lupou, je normální. Svilušky totiž listy rajčat sají jen krátce a pak hned místo opouští. Svilušky nesnáší vlhké počasí, takže v současných deštivých dnech se situace nebude zhoršovat, ale jakmile se vzduch vysuší a vysvitne slunce, udeří znovu. Nejlepší zbraň proti sviluškám je přípravek NISSORUN 10 WP, který je sice neusmrtí, ale zbaví je možnosti množení a tím způsobí jejich vymření.
Jde o poměrně zdlouhavý proces, při kterém se musíte obrnit trpělivostí. To je hlavní důvod, proč se výsev konifer doporučuje jen pro zkušené zahrádkáře, kteří si takto mohou namnožit především vzácné druhy jehličnanů, jako jsou jedle ojíněná (Abies concolor), korejská borovice (Pinus koraiensis), nebo třeba sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum).
Samotný výsev se liší podle velikosti semen. Například jedle má velká semena, která zamáčkneme po jednom lehce pod povrch. Menší semínka poházíme na substrát, nezamačkáváme, jen poházíme asi centimetrovou vrstvou písku. Přesný postup výsevu najdete na zadní straně sáčku se semínky, kde najdete také informace o nutnosti stratifikace. Jedná se o období působení chladných teplot, což je podmínkou klíčení mnoha druhů semen jehličnanů. Truhlík se semeny, která potřebují stratifikaci, dáme na chráněné stinné místo na zahradě. Truhlík můžeme přikrýt větvemi, aby nedocházelo k přehřívání zimním sluníčkem. Během této doby nevlhčíme, ale zaléváme vždy při vysušení substrátu.
Koncem léta můžeme semenáčky přesadit do květináčů s poloměrem 9 cm nebo je vysadit přímo na stanoviště. Jestli chcete semenáčky použít jako živý plot, použijte co největší sazenice. Pokud stromek zaštipujete již od malička, vypěstujete si krásnou bonsaj. Za dva roky budete mít asi 20 cm vysokou koniferu.
Ve svém příspěvku CLEMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bartková ludmila.
dobrý den,
potřebuji poradit,na clematisu se objevují rezavé listy málo kvete,ošetřuji talentem,stanoviště je snad v pořádku na sluníčku kořeny zastíněné,málo výhonů ,jak stříhat ,děkuji bartková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří.
Dobrý den, pěstuji na balkoně plamének horský, začínají hnědnou špičky listů, nevíte prosím o co se můžu jednat? Děkuji za odpověď.
Zalévání je jedna z nejdůležitějších činností. Rostliny z půdy využijí pouze pohyblivý podíl vody, která se nachází v půdních kapilárách. Nevyhovující kapilaritu mají půdy těžké – jílovité, a příliš lehké – písčité. Množství kapilár v půdě zvyšujeme přidáním humusu. Účinek zálivky zvyšuje také rozrušení škraloupu zeminy. Na podzim je zvýšenou zálivkou předzásobíme.
Ve svém příspěvku STŘÍHÁNÍ KLEMATISU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Prosím rady na stříhání klematisu, Zda na zimu až u země, nebo ne, Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zajda.
Dobrý den, koupila jsem kontejnerovanou třešeň a mám ji zatím na balkóně. Dnes jsem si všimla červených bouliček na stopkách listů. Tušíte někdo,co to je ? Dá se to nějak řešit? Vrátit stromek do školky? Když jsem ho koupila,neměl tak rozvinuté listy, takže nebylo nic vidět, až teď.
Díky za rady zkušenějších.
Řízkují se asi 10 cm velké konce větviček, nebo se odtrhne nový výhon od starého dřeva i s patkou. U zeravů, cypřišků a podobných druhů jehličnanů se odstraní ze spodní třetiny řízku postranní výhonky. Řízky se namočí do gelového růstového stimulátoru. Substrát se namíchá ze dvou dílů rašeliny a jednoho dílu říčního písku. „Množárnu“ umístěte ve stínu a zakryjte igelitem, aby byla zachována vzdušná vlhkost. Řízky zakoření za 6–8 týdnů. Potom je přesaďte do výživné zeminy určené pro konifery.
Rozmarýn lékařský pochází ze Středomoří, ale byl nejspíš známý již ve starém Egyptě. Je to bylinka mnoha možností – hezky voní a vypadá, lze ji tedy využít jako dekorativní rostlinku, ale zároveň má mnoho vlastností, které se uplatní v kuchyni, v bylinkářství i v kosmetice.
Význam rozmarýnu v provensálském koření je, že má dezinfekční a antiseptické účinky, povzbuzuje oběhový systém, zlepšuje prokrvení všech částí těla včetně mozku, čímž posiluje paměť a soustředění, uklidňuje a mírní nervové vyčerpání.
Bazalka
Bazalka pravá je jednoletá bylina, která patří do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), přičemž existuje asi 60 druhů. Původně pochází z tropů Afriky a Asie. Dorůstá do výšky 15 až 60 cm, sklízí se v období dubna až října, ale nejlepší je listy sklízet před rozkvětem, neboť po odkvětu jsou listy tuhé a trpké. Kvete v období července až září. Bazalka je velmi aromatická jednoletá bylina, která je díky svému všestrannému použití velmi oblíbená. Můžete ji používat v kuchyni, léčitelství anebo jen tak na okrasu.
Význam bazalky v provensálském koření je ten, že podporuje chuť k jídlu, má zklidňující účinky, snižuje hladinu glykémie. Kromě výborné chuti obsahuje bazalka také vitamíny, minerální látky a ostatní bioaktivní látky.
Tymián
Tymián patří mezi rostliny z čeledi hluchavkovité. Jeho název pochází z řeckého slova thymos, což znamená odvaha, síla, mužnost, případně kouřová oběť, kouření, či lidská duše. Starověcí Egypťané používali silici tymiánu k balzamování svých zesnulých. V Aténách ho pěstovali Řekové, kteří tvrdili, že tymián jim dodává sílu a osvěžení. Zároveň tymián využívali jako obětní bylinu do kadidel, která nepřetržitě hořela na oltářích chrámů. Římští vojáci si z něj připravovali koupel proto, aby získali odvahu a získali sílu. Významný římský básník Vergilius píše o tymiánu jako „o prostředku prodlužující trvanlivost masa“. Ve středověku se připravovali z tymiánu velmi lahodné omáčky, do jednotlivých pokrmů se přidával podrcený spolu se solí. Zároveň ho v tomto období považovali lidé za magickou rostlinu, a tak ji přidávali do kadidel a připravovali z ní posilující a povzbuzující nápoje. Dokonce věřili, že zažene noční můry a pomůže lidem spatřit a poznat skřítky. V tomto období nosili tymián na svých svršcích vysoce postavené ženy, které jím obdarovávali rytíře odcházející na křižácké výpravy.
Význam tymiánu v provensálském koření je ten, že je přírodním antibiotikem.
Majoránka
Majoránka zahradní je vytrvalá keřovitá rostlina až 20 cm vysoká, která kvete od července do září. Vyžaduje lehčí záhřevnou a vápnitou půdu, dostatek ž
