V každé prodejně květin či hobby marketu si můžete koupit kromě semen i klasický substrát vhodný pro výsev. Rovněž si můžete substrát připravit tak, že ve stejném poměru smícháte písek, rašelinu a perlit. Takový výsevní substrát je lehký, ale zadržuje vodu, což je pro semena nezbytné. V případě, že využijete vámi připravený substrát, doporučuje většina odborníků preventivně použít systémový fungicid. Můžete použít například vodou mísitelný kapalný koncentrát Previcur, který se hodí k preventivní ochraně a hubení půdních i listových chorob, způsobených pravými plísněmi (Oomycetes).
V příběhu RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Mám zájem vysázet a pestovat několik keřů Rakytníku. Přečetl sem dokumentaci, jak se Rakytník pěstuje, není náročný a hlavně obsahuje hodně vitanínu které potřebujem pro naše tělo.
Chci se zeptat jestli nebude vadit, pokud budou v okoli bilinky jako: Levandule, máta, bršlice kozí?
Vím že se rakytník časem rozrůstá jak do šířky i do výšky. Prosim o radu jak to bude nejlepší? Děkuji za odpověď. Josef
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata vojtová.
všude je pěstování to už vím ale ráda bych věděla jak ho stříhat aby nebyl vysoký a široký a abych mu neublížila děkuji za odpovědˇ
Zalévání je jedna z nejdůležitějších činností. Rostliny z půdy využijí pouze pohyblivý podíl vody, která se nachází v půdních kapilárách. Nevyhovující kapilaritu mají půdy těžké – jílovité, a příliš lehké – písčité. Množství kapilár v půdě zvyšujeme přidáním humusu. Účinek zálivky zvyšuje také rozrušení škraloupu zeminy. Na podzim je zvýšenou zálivkou předzásobíme.
I pomalu rostoucí nádobové konifery, ale také normálně vysazené jehličnany je potřeba čas od času vyštipovat a tím upravovat jejich tvar. Od května do začátku července můžeme prsty vylamovat narašená poupata anebo lze u větších rostlin použít nůžky. V případě, že chceme tvarovat korunu konifer, vylamujeme celé pupeny. Na těchto místech se koruna zahustí, protože se zde objeví další 3–4 výhony. U zapěstovaných korun nové pupeny jen zkracujeme (ostrým řezem asi na polovinu). Tím zapříčiníme, že budou koruny vzdušnější. Nedochází ke hromadění starého jehličí a množení houbových chorob.
Po každém vylamování rostlinu osprchujte, a pokud vystříháváte více stromků, pak si při každém zalamování pečlivě umyjte ruce a vydezinfikujte stříhací nůžky. Klasické tvarování stačí provádět jednou ročně. Během července je možné provést radikálnější řez, kdy lze odstranit i dřevnatější části. U malých kultivarů provádíme korekci tvarů jednou za 2 roky. Listnáče tvarujeme od konce dubna do konce července, aby větvičky stihly vyzrát a nezničil je mráz.
V příběhu RÝMOVNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.
Mam rymovnik a můžu vám ho rozmnožit Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina Zůzová.
Dobrý den, moc prosím, posíláte odnože i poštou? Jsem z Ústí nad Labem. Moc děkuji, přeji hezký den. Martina Zůzová
Rostlinám se nejlépe daří v dobře propustném substrátu, bohatém na živiny. Ten si můžete koupit již předem připravený v každém větším zahradnictví (jedná se o speciální substrát pro pěstování pelargonií) nebo supermarketu. Substrát si můžete namíchat také sami ze zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1.
V příběhu VŘES - STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Drobilič.
Již několik let se pokouším o pěstování vřesu (venku na zahrádce i na slunném místě v květináči na balkoně).Bohužel po cca 2-letech je konec. Asi je neumím správně stříhat ve vhodnou dobu , příp. jiné podmínky při pěstování.
Můžete mi prosím poradit ??
Děkuji.
Drobilič.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Substrát je velmi důležitým prvkem, je vhodnější volit substrát dražší a kvalitnější, přeci jen se výpěstky chystáme konzumovat a chceme, aby byly co nej. Nechte si doporučit substrát z řady NATURA, jedná se o velmi kvalitní substrát s dobrým obsahem živin, kokosových vláken a navíc je vhodný i pro bio pěstování. Do pěstební nádoby o rozměru 50 x 50 cm budeme potřebovat dva 50 l pytle. Rostliny rajčat jsou náročné na organickou hmotu a živiny, proto je potřeba do pěstebního substrátu navíc přimíchat hnůj. Samozřejmě, že ideální je použít hnůj granulovaný, pravý kravský. Granulovaného hnoje přidáváme do substrátu 300 – 400 g na rostlinu.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJ DENDROBIUM PĚSTOVÁNÍ ZALÉVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
jak čato zalévat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Orchidej se má zalít až když je substrát proschlý. Orchidej ponořte na chvíli do vody a pak nechte vytéct všechnu vodu. Obvykle to stačí provést jednou za 10 dní, záleží na okolní vlhkosti a teplotě.
Budete-li se o avokádo řádně starat, dočkáte se odměny ve formě plodů. Na plody si ale budete muset dost dlouho počkat, zhruba tak pět let, někdy je to dříve, jindy později. Tato rostlina nepotřebuje ani opylení květů, poradí si i bez toho. Když se tedy nakonec dočkáte úrody, co pak s plody? Zkuste některý z níže uvedených receptů...
Na balkóně či u domu nádoby přisuňte těsně ke zdi, která je bude lépe chránit před větrem a chladem. Ideální je jižní orientace.
Některé vyžadují důslednou zimní ochranu, některé nesnášejí přímé oslunění v zimě, větrné stanoviště anebo hluboko promrzající půdu. Hospodaření těchto dřevin s vodou bývá v zimním období důležitější nežli u dřevin opadavých. Dřeviny dokážou omezit spotřebu vody na minimum, ovšem jeden slunečný den může jejich obranné mechanismy narušit natolik, že dojde k jejich poškození.
Po promrznutí půdy nemohou jehličnany doplňovat vodu, kterou svým jehličím i v zimě stále odpařují. Za jasných mrazivých a větrných dnů se odpar zvětšuje. Proto je vhodné rostliny (hlavně mladé) přistínit a ochránit proti větru. Choulostivějším mladým jehličnanům kořeny přikrýváme na zimu vrstvou listí, chvojí, rašeliny, slámy a podobně. Koruny stromů mohou být rozlomeny mokrým sněhem – zvláště sloupovité tvary korun. Proto svazujeme jejich větve a sníh včas sklepáváme. Kontrolou a včasnou údržbou oplocení pozemku zabráníme poškození dřevin okusem zvěře.
Pro pěstování avokáda doma nepotřebujete žádné speciální podmínky. Rostlinu pěstujte při pokojové teplotě 20 až 25 °C, udržujte dostatečnou vzdušnost a vlhkost. V letních měsících se bude rostlině krásně dařit venku, v zimě můžete teplotu snížit až k 15 °C. Nevystavujte ji přímému slunečnímu záření a snažte se substrát udržovat stále vlhký, ale ne přelitý, aby nedocházelo k zahnívání kořenů. Zálivku provádějte přímo do květináče a přebytečnou vodu, která protekla do spodní misky, slijte. Stane-li se vám, že avokádu začnou opadávat listy, může to mít většinou dvě příčiny, buď je rostlina přelitá, nebo suchá, nic se ale neděje, pokud se o rostlinu začnete starat tak, jak máte, brzy vám znovu obrazí.
Mnohem menší bulva a silné, dlouhé stonky jsou typické pro řapíkatý celer. Nároky na pěstování má shodné s bulvovým celerem, ale liší se podstatně vyššími požadavky na dusík z důvodu tvorby většího množství zelené hmoty.
Vegetační doba je asi o třicet dní kratší než u celeru bulvového, pěstování je trochu pracnější: aby řapíky určené ke konzumaci zůstaly křehké a šťavnaté, musí se bělit. Jak? Rostlina se sváže a obalí kornouty z tmavé lepenky. Postupně se pak zahrnuje zemí, až vykukují jen zelené vršky listů.
Celer se dobývá ze země celý a řapíky se odřezávají těsně u bulvy, aby zůstal srostlý svazek listů. Nejsnadnější je pěstovat odrůdy samobělící, u nichž odpadá práce s vyvazováním a přihrnováním.
Předpěstování celeru je trochu náročné, proto pokud se chystáte mít na záhonu jen deset celerů, bude lepší koupit si počátkem května předpěstované sazenice v zahradnictví.
Jde o poměrně zdlouhavý proces, při kterém se musíte obrnit trpělivostí. To je hlavní důvod, proč se výsev konifer doporučuje jen pro zkušené zahrádkáře, kteří si takto mohou namnožit především vzácné druhy jehličnanů, jako jsou jedle ojíněná (Abies concolor), korejská borovice (Pinus koraiensis), nebo třeba sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum).
Samotný výsev se liší podle velikosti semen. Například jedle má velká semena, která zamáčkneme po jednom lehce pod povrch. Menší semínka poházíme na substrát, nezamačkáváme, jen poházíme asi centimetrovou vrstvou písku. Přesný postup výsevu najdete na zadní straně sáčku se semínky, kde najdete také informace o nutnosti stratifikace. Jedná se o období působení chladných teplot, což je podmínkou klíčení mnoha druhů semen jehličnanů. Truhlík se semeny, která potřebují stratifikaci, dáme na chráněné stinné místo na zahradě. Truhlík můžeme přikrýt větvemi, aby nedocházelo k přehřívání zimním sluníčkem. Během této doby nevlhčíme, ale zaléváme vždy při vysušení substrátu.
Koncem léta můžeme semenáčky přesadit do květináčů s poloměrem 9 cm nebo je vysadit přímo na stanoviště. Jestli chcete semenáčky použít jako živý plot, použijte co největší sazenice. Pokud stromek zaštipujete již od malička, vypěstujete si krásnou bonsaj. Za dva roky budete mít asi 20 cm vysokou koniferu.
Rostliny přezimují ve světlé a chladné místnosti s teplotou okolo 5–10 °C. Muškáty přes období zimního spánku zaléváme velmi zřídka. Na jaře rostliny vyjmeme, hluboce seřízneme a přesadíme do truhlíků s novou zeminou.
Jako nejčastější choroby a škůdce muškátů můžeme jmenovat: kadeřavost listů, bakteriální skvrnitost, muškátovou rez, botrytidu pelargonií, praskání a kroucení květního stonku, molici muškátovou, mšici muškátovou a ploštici.
Již několik let se pokouším o pěstování vřesu (venku na zahrádce i na slunném místě v květináči na balkoně).Bohužel po cca 2-letech je konec. Asi je neumím správně stříhat ve vhodnou dobu , příp. jiné podmínky při pěstování.
Můžete mi prosím poradit ??
Děkuji.
Drobilič.
