KOŘENÍ NA TRESKU, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Treska tmavá je tradičním produktem rybolovu. Loví se v moři pomocí vlečných sítí. Má tmavé maso velmi výrazné chuti, které tepelnou úpravou zesvětlá. Maso z tresky tmavé je poměrně dobré, nedosahuje však jakosti tresky obecné, přesto je jako ryba určená pro konzum velmi důležitá. Nejlépe chutná smažená v těstíčku.
Treska pečená v troubě
Ingredience: 1 kelímek rajčatového pyré, 2 lžíce olivového oleje, 1 plátek másla, 4 hrsti cibulky s natí, 4 plátky tmavé tresky, 300 g cherry rajčat, 1/2 citronu; podle potřeby voda na podlití a směs koření na ryby
Postup: Pláty tresky dobře omyjeme, osušíme a výrazně pokapeme citronem. Necháme odležet a potom tresku po obou stranách posypeme kvalitním kořením na ryby (nejlépe s kousky sušené zeleniny). Nepoužíváme levné koření ze supermarketů. Cherry rajčátka omyjeme a rozkrájíme na poloviny. Zelenou cibulku nakrájíme na kolečka. Na velké pánvi rozehřejeme olej s máslem a tresku zprudka osmahneme, stačí 1–2 minuty. Do pekáčku vsypeme 3 hrsti cibulky a půlku celkového množství cherry rajčátek. Posypeme kořením na ryby, poklademe tresku a zasypeme zbytkem zeleniny. Nakonec přelijeme rajčatovým pyré a znovu posypeme kořením. Jen mírně podlijeme vodou a dáme péct do vyhřáté trouby. Pečeme okolo 30 minut, řídíme se hlavně pohledem. Šťávy nesmí být moc a zelenina by měla vypadat propečeně.
V naší poradně s názvem PAPRIKA ZHOŘKNE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František.
Babičky bramborový guláš
rád bych věděl proč ta paprika zhořkne. do osmažené cibulky dám papriku a chviličku
míchám do 10. vt. a hned zalévám připravenou horkou vodu. vložím maso a dusím atd . nic nezhořkne!!!!
fanda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Paprika zhořkne, když ji budete delší dobu smažit. Ostatnímu koření to nevadí, ale sušená mletá paprika při vyšších teplotách mění chuť a hořkne.
Postup: Tresku naporcujte, osolte, opepřete a pokapejte limetovou šťávou. Potřete olivovým olejem a vložte na gril.
Připravte si pesto: V hmoždíři smíchejte bazalku, petrželku, nakrájený česnek, oříšky, olivový olej a kapku octa a rozmělněte. Pak přimíchejte nastrouhaný parmazán a promíchejte. Pečenou tresku nandejte na talíř a podávejte s pestem a nakrájenými cherry rajčátky, které jste osolili a opepřili.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁN UZENÉHO MASA DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bořivoj Wagner.
Co znamená-cituji-uzené maso vkládáme do sklenic a zaléváme šťávou až po okraj;zaléváme jakou šťávou kde ji vezmem.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Správně má být vodou. Uzené maso se při zavařování zalévá čistou vodou. Pouze pokud je uzené maso málo slané, tak může být trochu přisolená. Je to proto, že během zavařování jakékoliv koření výrazně změní chuť masa. Zavřené uzené maso je lepší ochutit až při spotřebě, například nastrouhaným křenem s jablkem.
Jestliže budete pokrm připravovat z chlazené tresky, tak ji jen omyjte a pak osušte. Pokud pracujete s mraženou treskou, tak ji chvíli nechte povolit při pokojové teplotě, poté omyjte a zase dobře osušte. Rybu poté položte na plech vyložený pečicím papírem a pokapejte ji šťávou z citronu. Trošku tresku osolte a okmínujte. Nakonec na struhadle postrouhejte tvrdý sýr a hustě jej nasypte na rybu. Takto připravenou tresku vložte do trouby vyhřáté na 180 °C a pečte 15 až 20 minut. Hotovou rybu podávejte s pečenými brambory omaštěnými s trošičkou másla.
V naší poradně s názvem KDE KOUPIT PRAGANDU A SMES NA SALAMY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Koštál.
D.den jsem z Vlašimska a chtel bych koupit pragandu ,
tři sáčky po 250g a 3 sáčky na výrobu salamu, udejte místo nákupu neb zašlete na
adr. Antonín Koštál,Družstevní 291,25765 Čechtice neb volejte 773877493 dik za info Ko
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Rybí filé z tresky dáme vařit do osolené vody. Vaříme do měkka, pak tresku vyndáme a pokrájíme na kousky. Nadrobno nakrájenou cibulku orestujeme na oleji, přidáme oloupaná nakrájená rajčata, nakrájené papriky a mrkev na nudličky. Vše smícháme a chvilku restujeme. Poté přidáme rajský protlak, vývar z tresky, trošku citronové šťávy a vaříme asi 10 minut. Na pánev si dáme rozpustit máslo, opečeme kousky nakrájené tresky a nasypeme do polévky. Při podávání ozdobíme polévku lžící kysané smetany a kouskem petrželky.
V naší poradně s názvem JITRNICE A JELITO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
Můžu jitrnici nebo jelito na warfarin.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat příjem vitamínu K ve své stravě. Denně byste měla sníst potraviny, které vám dodají 90 mikrogramů vitamínu K. Tuto úroveň vitamínu K je potřeba udržovat každý den, ne méně a ani ne více, protože jinak Warfarin neúčinkuje dobře.
Jitrnice jsou vyrobeny z vepřového masa, tuku, vnitřností, housky a koření. Ani jedna z těchto součástí neobsahuje žádný vitamín K a nebo jen velmi málo. Takže jitrnice můžete konzumovat bez omezení i když užíváte Warfarin. Co se týče jelit, tak do nich se přidává navíc ještě krev a popřípadě kroupy. A právě u prasečí krve není dostatek podkladů o obsahu vitamínu K, tudíž by měly být konzumovány s opatrností, nejlépe den dva před vyšetřením quick, abyste si mohla ověřit jejich vliv na srážlivost vaší krve.
Klasické perníkové koření si můžete připravit doma. Doma připravené koření je vždy čerstvé a nádherně voňavé.
Ingredience
5 g fenyklu,
5 g nového koření,
5 g hřebíčku,
10 g anýzu,
1 bio citron,
5 g skořice,
10 g badyánu,
1 vanilkový lusk.
Postup
Navážíme si všechno koření. Skořici, hřebíček, nové koření, anýz, fenykl, badyán a kousek vanilky. Perníkové koření velmi jemně utlučeme v hmoždíři. Pak koření prosejeme přes sítko. Roztlučené koření smícháme s jemně nastrouhanou kůrou z jednoho dobře umytého bio citronu. Tato dávka perníkového koření je určena na půl kilogramu mouky.
Vedle perníků a jiného kořeněného pečiva můžete směs perníkového koření přidat i do zavařenin, pečených čajů a kompotů.
Ve svém příspěvku ŠKUMPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Výborný článek, a především i množství informací - studuji tuto "bylinu" stále intenzivněji. Koření = sumah přidávám již do každého jídla - vždy chuť zvýrazní / vylepší a další využití v ekoživotě (chemie/léčivé atp.) mě nepřestává fascinovat - myslím, že je to jedna z nej!!! bylin. - díky moc za další info.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rozmarýn lékařský pochází ze Středomoří, ale byl nejspíš známý již ve starém Egyptě. Je to bylinka mnoha možností – hezky voní a vypadá, lze ji tedy využít jako dekorativní rostlinku, ale zároveň má mnoho vlastností, které se uplatní v kuchyni, v bylinkářství i v kosmetice.
Význam rozmarýnu v provensálském koření je, že má dezinfekční a antiseptické účinky, povzbuzuje oběhový systém, zlepšuje prokrvení všech částí těla včetně mozku, čímž posiluje paměť a soustředění, uklidňuje a mírní nervové vyčerpání.
Bazalka
Bazalka pravá je jednoletá bylina, která patří do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), přičemž existuje asi 60 druhů. Původně pochází z tropů Afriky a Asie. Dorůstá do výšky 15 až 60 cm, sklízí se v období dubna až října, ale nejlepší je listy sklízet před rozkvětem, neboť po odkvětu jsou listy tuhé a trpké. Kvete v období července až září. Bazalka je velmi aromatická jednoletá bylina, která je díky svému všestrannému použití velmi oblíbená. Můžete ji používat v kuchyni, léčitelství anebo jen tak na okrasu.
Význam bazalky v provensálském koření je ten, že podporuje chuť k jídlu, má zklidňující účinky, snižuje hladinu glykémie. Kromě výborné chuti obsahuje bazalka také vitamíny, minerální látky a ostatní bioaktivní látky.
Tymián
Tymián patří mezi rostliny z čeledi hluchavkovité. Jeho název pochází z řeckého slova thymos, což znamená odvaha, síla, mužnost, případně kouřová oběť, kouření, či lidská duše. Starověcí Egypťané používali silici tymiánu k balzamování svých zesnulých. V Aténách ho pěstovali Řekové, kteří tvrdili, že tymián jim dodává sílu a osvěžení. Zároveň tymián využívali jako obětní bylinu do kadidel, která nepřetržitě hořela na oltářích chrámů. Římští vojáci si z něj připravovali koupel proto, aby získali odvahu a získali sílu. Významný římský básník Vergilius píše o tymiánu jako „o prostředku prodlužující trvanlivost masa“. Ve středověku se připravovali z tymiánu velmi lahodné omáčky, do jednotlivých pokrmů se přidával podrcený spolu se solí. Zároveň ho v tomto období považovali lidé za magickou rostlinu, a tak ji přidávali do kadidel a připravovali z ní posilující a povzbuzující nápoje. Dokonce věřili, že zažene noční můry a pomůže lidem spatřit a poznat skřítky. V tomto období nosili tymián na svých svršcích vysoce postavené ženy, které jím obdarovávali rytíře odcházející na křižácké výpravy.
Význam tymiánu v provensálském koření je ten, že je přírodním antibiotikem.
Majoránka
Majoránka zahradní je vytrvalá keřovitá rostlina až 20 cm vysoká, která kvete od července do září. Vyžaduje lehčí záhřevnou a vápnitou půdu, dostatek ž
Původní obyvatelé Střední Ameriky znali toto koření dávno před příchodem evropských dobyvatelů. Kořenili jím například čokoládu. Pěstuje se především ve všech oblastech tropické Ameriky, zejména na pobřeží ostrova Jamajky. Nové koření má palčivou, ale příjemně kořennou chuť. Prý v sobě spojuje chuť a vůni nejoblíbenějších koření: pepře, hřebíčku, skořice i muškátového ořechu. Do střední Evropy se toto koření dostalo poměrně pozdě, až počátkem 17. století. Bylo tedy oproti již dříve známým druhům exotických koření nové a přišlo také z Nového světa, proto se mu u nás dostalo názvu „nové koření“. Pro jeho velkou oblibu v Anglii se mu také často říká „anglické koření“, nebo podle země původu též „jamajský pepř“. Nové koření se používá do uzenin, při konzervaci masa, v kuchyni do omáček a do polévek, při marinování ryb, do směsí celého i mletého koření, tvoří aromatizující esenci v likérnictví, parfumérii i v lékařství.
V naší poradně s názvem LIBEČEK A JEHO CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Matějka.
Dobrý den, už několik let mě libeček vyroste cca. 30 - 40 cm a začne žloutnout a usychat, po ořezání opět obrazí ale stále je to stejné. Před léty vyrůstal do jednoho metru. I když ho odkopnu, vyčistím a přesadím na jiné místo, není to nic platné. Loni jsem vysel i nový a stejně to není nic platné. Nemůže to být nějakou nemocí v půdě? Jinak ho používám do všeho, do omáček, vývará, dělám z něj pestu do makrel, lepší zelené koření neznám. Sousedka má keř libečku pár metrů od mojí zahrády převysoký a hustý.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Používejte dále 30-ti centimetrový libeček a nasejte si ho více, aby vám stačil. Když budete jedovat proti škůdcům, kteří vám možná zespodu užírají kořeny, tak možná budete mít pěkný libeček, ale do jídla ho asi chtít dávat nebudete.
Perníkové koření je směs voňavého koření, které se používá především do vánočního pečiva. Perníkové koření můžete koupit již namíchané v obchodě, nebo si jej můžete připravit doma. Výhody domácích směsí koření jsou jasné. Přesně víte, co do směsi dáváte, přizpůsobíte si je vlastní chuti, připravíte si přesně takové množství koření, jaké potřebujete, a zbytečně ho doma neskladujete. U sáčků v obchodě nikdy nemáte jistotu, jak dlouho leží ve skladu, v regálu, jak dlouho je koření umleto. Vždycky je lepší koupit si celé koření a doma si umlít (ideálně ručním mlýnkem) pouze takové množství, které co nejdříve (nejlépe hned) spotřebujete. Míchání a poměr ingrediencí při přípravě domácího perníkového koření jsou však vždy tak trochu alchymií.
Originální norimberské klobásy poznáte podle jedinečného vzhledu a hmotnosti. Jsou dlouhé asi 7 - 9 centimetrů a váží mezi 20 g a 25 g. Téměř na prst dlouhé a na prst tlusté, díky čemuž jsou ve srovnání s jinými klobásami poměrně malé.
Název Nürnberger Bratwurst je chráněným zeměpisným označením a smí být použit pouze v případě, že klobása byla také vyrobena v Norimberku. Jakmile si norimberský Rostbratwurst uděláte doma, pokud nebydlíte v Norimberku, stane se z něj Rostbratwurst v norimberském stylu.
Ingredience
Na 1 kg norimberských párků:
600 g vepřové plece nebo krkovičky;
400 g vepřového bůčku.
Koření na kg masa:
19 gramů soli;
2 gramy pepře;
1 g bílého pepře;
4 gramy majoránky;
1 g muškátového květu;
0,5 g nového koření.
Potřebujete toto vybavení:
Mlýnek na maso.
Mlýnek na koření / hmoždíř. Nejlepším způsobem mletí koření je mlýnek na koření . Případně je vhodná i malta. Nebo můžete použít již mleté koření. Doporučuji si je brousit sami.
Plnička uzenin / nástavec na mlýnek na maso / ruční plnicí trychtýř. Potřebujete to, abyste dostali masovou hmotu do střeva. Pro začátek funguje i plnicí nástavec pro váš mlýnek na maso nebo ruční plnicí trychtýř.
Přírodní střívka. K plnění klobásy potřebujete ovčí střívka ráže 20/22.
Šicí jehla nebo párek. Jehlu potřebujete, pokud se při plnění dostal do klobásy vzduch.
Ke kroucení potřebujete ovčí provázek ráže 20/22.
Postup
Vepřovou plec a vepřový bůček nakrájíme na kousky velikosti mlýnku. Velikost můžete upravit podle toho, jak velký máte mlýnek na maso.
Nyní rozdrťte koření na jemný prášek.
Na kousky masa přidejte koření a dobře je vetřete.
Maso necháme asi 1 hodinu zamrazit v mrazáku.
Nyní maso umelte. Originální norimberský Rostbratwurst má jemné až hrubé zrno. Proto k tomu použijte nejmenší děrovaný kotouč (3 mm).
Směs mletého masa několik minut dobře prohněteme. Hnětení dodá masu potřebnou vazbu.
Naplňte svou masovou hmotu do střívek. K tomu natáhněte střívko na roh plničky a pomalu naplňte mírným tlakem. Zde musíte být velmi opatrní, jinak klobásy rychle příliš zhoustnou.
Teď je zakruťte. Můžete se rozhodnout, jak velká má být vaše Norimberská klobása. Je důležité, abyste je otočili vždy opačným směrem. Tedy 1x dopředu a 1x dozadu. Norimberské Rostbratwurst se tradičně pohybují mezi 7 a 9 cm.
Vezměte jehlu a propíchněte klobásu, abyste otevřeli všechny vzduchové otvory. Zabráníte tak jejich pozdějšímu prasknutí na grilu.
Ingredience: 1 kg hovězího hrudí bez kosti, 1 l vody, 60 g směsi Praganda, 25 g hnědého cukru
Ingredience na 1 l láku: 1 lžička celého koriandru, 1 lžička celého černého pepře, 1 lžička hořčičného semínka, 1 lžička chilli vloček, 1/2 lžičky celého nového koření, 1/2 lžičky mletého zázvoru, 1 nalámaný bobkový list, 1 hřebíček, 1 kousek celé skořice (asi 2 cm na délku)
Ingredience koření na uzení: celý koriandr, celý černý pepř
Technologický postup: Množství láku si přizpůsobte podle velikosti masa. Počítejte s tím, že pro naložení 1 kg hovězího budete potřebovat zhruba 1,5 l láku. Množství nakládací soli je na její spodní hranici a na rozdíl od jiných receptů není potřeba maso před uzením odsolovat ve vodě. Nejprve si připravte lák. Zvažte si maso a spočítejte si potřebné množství láku. Podle toho dopočítejte množství nakládací soli, cukru a koření. Odměřenou vodu dejte do hrnce a přiveďte ji k varu. Pak ji odstavte a rozpusťte v ní Pragandu a cukr. Mezitím si nahrubo rozdrťte pepř a koriandr. Spolu s ostatním kořením jej přidejte do láku, nechte lák zchladnout na pokojovou teplotu a pak jej vychlaďte v lednici pod 5 °C. Lák přelijte do čisté nádoby s víkem a přidejte maso. Přesvědčte se, že je zcela ponořené, popřípadě ho zatižte, aby nečouhalo nad hladinu láku. Dejte vše do lednice a nechte 7 dní odležet (čím tenčí kus, tím jde nasolení rychleji). Maso v průběhu nabobtná a vybledne, tak se nelekněte. Před vyuzením maso vyndejte z láku, zbavte ho koření a pořádně ho umyjte. Poté ho osušte a nechte ho přes noc volně odležet na mřížce (v mase se takto vyrovná koncentrace soli na průřezu). Poté si připravte koření na krustu. Na 1 kg masa budete potřebovat asi 30 g koření celkem (černý pepř a koriandr 1 : 1). Nejprve rozmixujte koriandr úplně najemno, potom přidejte pepř a ten mixujte pouze krátce a nahrubo (pepř na prach by byl příliš výrazný). Odleželé maso ve směsi rovnoměrně obalte ze všech stran a přebytečné koření setřepte. Při samotném uzení postupujte podle charakteru udírny. Ideální je uzení při teplotě okolo 60 až 70 °C asi 3 hodiny. Ideální dřevo na uzení je buk s ořechovcem. Po vyuzení maso nechte vychladnout, zabalte ho do potravinové fólie a nechte odležet přes noc v lednici. Na dno papiňáku připravte pařáček, podlijte ho vodou (alespoň 250 ml), na pařáček dejte maso a papiňák uzavřete. Na středním plameni potom vařte asi jednu hodinu. Papiňák pak nechte z části vychladnout, zbavte ho zbylé páry a maso opatrně vyjměte. Podávejte ještě teplé nebo nechte vychladnout a uchovejte zabalené v potravinářské fólii v lednici.
Tradičně se perník vyráběl v hanzovních městech jako symbol jejich úspěchu a kontaktu se světem. Vzhledem k ceně koření byl perník velkým luxusem. Z hanzovních měst byl perník často exportován do vnitrozemí. Tradice výroby perníku do dnešních dnů přetrvala v Brémách, Mnichově, Norimberku, Amsterdamu, Lutychu, Klaipėdě, Gdaňsku či Toruni. V Česku je nejznámější pardubický perník. Recept na pardubický perník pocházel původně z Hradce Králové, ale tehdejší majitel Pardubic Vilém z Pernštejna ho koupil. Perník byl exportován na velké vzdálenosti a z toho důvodu byl vyráběn tak, aby během těchto dlouhých cest neutrpěla jeho kvalita. Za svou trvanlivost vděčí jednak silnému podílu koření a pak také tvrdosti a suchosti. Díky tomu je možno ho skladovat na chladném a suchém místě i několik měsíců.
Perníkové těsto se koření skořicí a zázvorem, občas také hřebíčkem, kardamomem, muškátovým oříškem, anýzem a levandulí. Po smíchání by se těsto mělo nechat odležet, aby mohlo zfermentovat. Při průmyslové výrobě se tato doba pohybuje kolem několika týdnů, těsto na domácí vánoční perníčky by se mělo připravovat měsíc dopředu. Perníkové těsto se vykrajuje do různých tvarů, vyrábí se perníky kulaté, velmi častým motivem je perníkové srdce, zvířátka nebo třeba půllitr. Po upečení jsou pak tyto perníky zdobeny buď barevnými cukrovými polevami, anebo čokoládou. Zdobené perníky jsou jedním z druhů tradičního vánočního cukroví. Průmyslově se vyrábějí perníky slepované – dva pláty perníku jsou pomocí marmelády slepeny k sobě a zality v čokoládové polevě. Z plátků perníku jsou slepovány a konstruovány i složitější tvary, nejčastějším motivem je perníková chaloupka inspirovaná pohádkou O perníkové chaloupce.
Voňavé, něžně nazdobené perníčky prostě na sváteční stůl patří. Zde je několik tipů pro perfektní výsledek:
Perníkové koření koupíte jako hotovou směs, ale můžete si namíchat doma své vlastní koření. Najemno rozemelte 1–2 hřebíčky, kuličku nového koření, kousek skořice, badyánu, půl lžičky anýzu a přidejte půl lžičky citronové a pomerančové kůry. Toto množství koření je cca na 250 g mouky.
Aby byly perníčky krásně lesklé a dobře na nich drželo zdobení z bílkové polevy, ještě horké je ihned po vyndání z trouby potřete rozšlehaným vejcem.
Na bílkovou polevu potřebujete opravdu jemný moučkový cukr, přípravu proto nešiďte a vždycky ho prosejte přes malé sítko. Šlehač nastavte na maximální výkon. Bílek se 100 g cukru a lžičkou citronové šťávy šlehejte do zhoustnutí. Můžete zapracovat i lžičku bramborového škrobu. Je-li poleva příliš hustá, přidejte ještě trochu citronové šťávy.
Ale znáte to, děti nechtějí tak dlouho čekat, a tudíž je zde modifikace receptů na výrobu domácích perníčků, které se dají po upečení a nazdobení ihned konzumovat, tedy recept na perníčky bez uležení.
Olej na naložení hermelínu dáme nejprve do hrnce a začneme ho pomalu ohřívat. Přidáme do něj bobkový list, nové koření, trochu grilovacího koření, sušené papričky a zahříváme cca 10 minut. Pozor, jen zahříváme, aby byl olej teplý, koření nesmažíme, aby nezhořklo. Hermelíny si rozpůlíme a dovnitř nasypeme grilovací koření, prolisovaný česnek a prolisované papričky (naložené) a rozetřeme po obou vnitřních stranách. Sýry opět spojíme.
Do připravené sklenice nebo nějaké dózy vyskládáme na dno plátky nakrájené cibule a sýr – mezi jednotlivé vrstvy přidáme koření z oleje, aby nebylo jen nahoře. Takto navrstvené zalijeme vychladlým olejem. Pokud bychom chtěli naložený hermelín konzumovat již druhý den, použijeme teplejší olej, ale není to to pravé. Sklenici uzavřeme a snažíme se z ní dostat všechny vzduchové bubliny hýbáním a nakláněním, aby cibule nezačala kvasit a olej se dostal všude. Naložený hermelín necháme 3 dny odležet a pak můžeme začít konzumovat. Podáváme s čerstvým chlebem a zapíjíme dobrým pivem.
Provensálské koření je směs bylinek, ať už čerstvých, nebo sušených, které běžně rostou v Provence. Tato asi nejznámější a nejoblíbenější bylinková směs obvykle obsahuje rozmarýn, bazalku a tymián, někdy také majoránku, dobromysl, saturejku, estragon, v americké variantě se přidává i levandule. Přesné složení provensálského koření bylo definováno v roce 1970 obchodníky s kořením (například firma Ducros). Koření může být pro větší trvanlivost naloženo v oleji nebo v octě. Používá se zejména pro ochucení dušené zeleniny, grilovaného masa (kuřecího, králičího, jehněčího a skopového), ryb, omáčky, těstovin, sýrů, do hořčic, jídel z rajčat a tak dále. Provensálské koření se hodí na veškeré úpravy masitých i bezmasých pokrmů. Provensálské bylinky zjemní a zvýrazní chuť pomazánek připravených na máslovém, sýrovém či tvarohovém základu.
Telecí svíčková, nazývaná též panenka, je malý, ale jemný kus masa ze zadní čtvrtky telete. Jedná se o dva svaly nacházející se po obou stranách páteře. Telecí svíčková je štíhlý, úzký kus masa a jde o delikatesu.
Telecí medailonky z panenky
Ingredience: 20 g hlívy ústřičné, 4 telecí medailonky ze svíčkové (po 150 g), sůl, pepř, 2 lžíce másla, 4 cl vinné pálenky, 125 ml silného telecího vývaru, 400 g zelených fazolek, 4 plátky prorostlé slaniny, 100 ml smetany ke šlehání.
Postup: Houby uvaříme ve vodě, dokud nezměknou. Potom je přecedíme a vývar zachytíme. Maso opepříme a z obou stran ho opečeme na lžíci másla. Maso osolíme, vyjmeme a uchováme ho horké. Výpek rozředíme pálenkou, telecím vývarem a 100 ml zachyceného houbového výluhu. Přidáme nabobtnalé houby a prudce vaříme, dokud se tekutina z poloviny neodpaří. Mezitím očistíme fazolky, omyjeme je a předvaříme 5 minut ve vroucí osolené vodě. Přecedíme je a zchladíme. Rozdělíme je do čtyř svazků a každý ovážeme plátkem slaniny. Svazky opečeme na zbývající lžíci rozehřátého másla. Omáčku zahustíme smetanou a osolíme ji. Medailonky i fazolky naservírujeme na talíře.
Telecí medailonky v krémové houbové omáčce
Pokud milujete spojení křehkého masa z telecí panenky a bohaté omáčky, je tohle jídlo pro vás! Chuť je kombinací šťavnatého, na pánvi opečeného telecího masa a měkkých hub, které jsou spojeny v krémové omáčce ochucené houbami.
Marináda: 3 lžíce hořčice, 40 ml oleje, 1/2 kostky hovězího bujónu nebo vlastní koření.
Medailonky: 100 ml oleje, 600 g telecí svíčkové nakrájené na tenké, menší medailonky, 340 g žampionů nebo čerstvých hub nakrájených na tenké plátky, koření dle chuti sůl, pepř, volitelně 1/2 bujónové kostky nebo vlastní koření, 30 g krémové houbové polévky ( asi ½ sáčku), rozpuštěné v 100 ml vody, 1 menší bageta nakrájená na tenké plátky, petržel na ozdobu, 1 lžíce másla.
Postup
Marináda: Na středně velký talíř dejte telecí medailonky a ze všech stran je bohatě potřete marinádou. Talíř přikryjte alobalem a nechte v lednici alespoň 2–3 hodiny, nejlépe přes noc.
Medailonky: Ve středně velké pánvi rozehřejte olej na vysokou teplotu. Přidejte telecí medailonky a smažte na středně vysokém až vysokém plameni asi 6-7 minut z každé strany (celkem 12-14 minut), dokud nezískají mírně hnědou kůrku. (Pokud se začnou připalovat, snižte teplotu nebo medailonky vyjměte dříve.)
Maso přendejte na středně velký talíř a přikryjte.
Seškrábněte zbývající tuk z pánve a přidejte houby přímo na něj. Dobře promíchejte, aby se tuk a houby zcela spojily
Pastrami je druh uzené masové směsi pocházející z Rumunska, obvykle vyráběné z hovězího hrudí. Syrové maso se naloží do solného nálevu, částečně se vysuší, ochutí bylinkami a kořením, poté se udí a nakonec se maso napařuje, dokud se pojivové tkáně v mase nerozloží na želatinu. Směsí koření na obalení bývá často česnek, koriandr, černý pepř, paprika, hřebíček, nové koření a hořčičná semínka. Stejně jako hovězí maso v konzervě vzniklo i pastrami jako způsob konzervace masa před vynálezem ledniček.
Ingredience
2 kg hovězího hrudí bez kosti;
100 ml suchého bílého nebo růžového vína;
30 ml oleje;
2 stroužky drceného česneku;
1 sušená chilli paprička;
25 g soli;
6 g pepře;
8–10 g tymiánu;
2 bobkové listy.
Postup
Nejprve hovězí maso zkontrolujeme a důkladně očistíme od kůže a šlach.
Nakrájíme ho na kousky, musíme krájet napříč přes vlákna! To je velmi důležité. Krájíme plátky silné asi půl centimetru, ale i 2 až 3 cm, podle toho, jak ho chceme později připravovat.
Koření pomeleme v hmoždíři. Vůně koření bude cítit mnohem silněji. Tymián nemeleme, protože dostaneme prášek, který bude pak mít hořkou chuť. Bobkový list jen rozlámeme na menší kousky.
Směs koření zalijeme vínem, olejem a přidáme česnek. Poté vše velmi dobře promícháme.
Marináda je hotová, připravíme si nádobu, do které dáme maso marinovat. Na dno dáme lžíci předem připravené marinády a rozetřeme prvním kouskem masa.
Začneme pokládat kousky masa, poté znovu potřeme marinádou, přidáme další vrstvu masa, přidáme další marinádu a opakujeme, dokud nevypotřebujeme všechnu marinádu a kousky masa.
Já používám plastovou krabičku s víkem, která udrží vše hermeticky uzavřené.
Nechte 3 až 4 dny v lednici a denně míchejte, aby koření proniklo do masa ze všech stran.
Po 3 až 4 dnech marinování se kusy masa vyndají a rozloží se někam na vítr. Nejlépe, když se zavěsí na větraném místě, aby trochu oschly. Poté následuje další 3denní období, během kterého se maso udí.
Uzení se provádí dřevem z ovocných stromů, udí se denně po dobu 1 hodiny. Udíme 2 dny za studena a 1 den za tepla, tak to máme nejraději.
Po vyuzení se kusy masa uchovávají na chladném místě (sklep) nebo se dávají do mrazáku. Já je dávám do mrazáku do sáčků po 500 gramech. Vydrží velmi dobře, i 5 až 6 měsíců.
Takto připravená tenká pastrami se později dá smažit na pánvi nebo na grilu, bude velmi křehká. Pokud hrudí nakrájíte na silnější plátky, dá se z něj připravit delikátní steak medium-rare i rare.
Pokud právě nemáte provensálské koření, můžete ho nahradit italským kořením, vlastní domácí směsí nebo kombinací jednotlivých bylin, jako je tymián, rozmarýn a oregano. Pro podobnější chuť zvažte přidání majoránky, saturejky a levandule do vaší náhražky.
Italské koření
Toto je snadno dostupná směs, která často obsahuje bazalku, oregano, tymián, rozmarýn a majoránku. Je to dobrý výchozí bod, ale může postrádat jemné květinové tóny levandule, které se někdy v provensálském koření vyskytují.
Domácí směs
Můžete si vytvořit vlastní směs s použitím sušeného tymiánu, rozmarýnu, oregana, saturejky, majoránky a levandule. Upravte množství podle svých preferencí.
Jednotlivé bylinky
Kombinace tymiánu, rozmarýnu a oregana může být dobrým základem. Poté můžete přidat majoránku, saturejku a špetku levandule, abyste se více přiblížili původní chuti.
Další možnosti
Lze použít i směs petrželky, pažitky, kerblíku a estragonu nebo svazek bylin, často obsahující petrželku, tymián a bobkový list.
Tipy pro nahrazení provensálského koření
Různé pokrmy mohou vyžadovat mírně odlišné kombinace bylinek. Například pečené maso může mít prospěch ze silné chuti rozmarýnu, zatímco polévky a dušená masa mohou být lepší s vyváženější směsí.
Nebojte se experimentovat s poměry bylinek, abyste zjistili, co vám nejlépe vyhovuje.
Bylinky přidávejte postupně a ochutnávejte pokrm za pochodu, abyste se ujistili, že jsou chutě vyvážené.
