Rychlá odpověď: Hloubka kořenů thuje je u běžného živého plotu většinou asi 20 až 60 cm, důležitější je ale jejich šíření do stran. Túje mají mělký, vláknitý kořenový systém, proto nejvíc trpí suchem, utuženou půdou a špatnou výsadbou. U domu, zídky a plotu řešte hlavně vzdálenost, vodu a budoucí šířku porostu.
Kořeny tújí se na zahradách řeší hlavně ve chvíli, kdy už je problém vidět: plot se špatně opravuje, chodník se zvedá, živý plot hnědne, nebo se má stará túje přesadit. Jenže právě u kořenů platí, že co se pokazí při výsadbě, často se ukáže až za rok nebo dva.
Tento článek píšu prakticky: ne jako botanickou definici, ale jako zkušenost člověka, který už túje sázel, vyrýval, podřezával kořeny, řešil sucho v řadě u plotu a srovnával je s bobkovišní. Dozvíte se, kdy jsou kořeny tújí neškodné, kdy mohou zlobit a proč samotná hloubka není nejdůležitější údaj.
FAQ – hloubka kořenů thuje, kořenový systém a živý plot
Jak hluboké kořeny má thuje?
Hloubka kořenů thuje je u běžného živého plotu nejčastěji přibližně 20 až 60 cm, podle stáří, půdy a zálivky.
Nejdůležitější ale není jen hloubka. Túje má mělký vláknitý kořenový systém, který se rozrůstá hlavně do stran. Proto může dobře držet v půdě, ale zároveň rychle trpí suchem v horní vrstvě. U starších rostlin mohou jít některé kořeny níže, ale většina jemných přijímacích kořenů zůstává poměrně mělko.
Mají túje invazivní kořeny?
Túje většinou nemají invazivní kořeny v agresivním smyslu, ale jejich hustá mělká kořenová síť může překážet.
Kořeny tújí obvykle aktivně neničí pevné základy jako mohutné stromy, ale v úzkém pásu u plotu, chodníku nebo zídky umí vytvořit problém. Berou vodu, zaplní horní vrstvu půdy a ztíží pozdější rytí nebo opravy. Prakticky tedy nejsou extrémně nebezpečné, ale potřebují prostor.
Poškodí kořeny tújí základy domu?
Kořeny tújí běžně nepatří mezi hlavní ničitele základů, ale u domu je lepší sázet s rozumným odstupem.
Riziko roste tam, kde je stará drenáž, praskliny, špatný zásyp nebo trvale vlhké spáry. Túje nehledá beton, ale hledá vodu, vzduch a prostor. Pokud máte u domu okapový chodník, hydroizolaci nebo drenáž, nechte si přístup na údržbu. Bezpečný odstup je levnější než pozdější oprava přes vzrostlý živý plot.
Jak daleko sázet túje od plotu?
Túje sázejte od plotu tak, aby zůstal prostor na kořeny, šířku koruny i stříhání, ne jen na sazenici.
Přesná vzdálenost záleží na odrůdě a plánované výšce, ale častou chybou je výsadba těsně k hranici. Malá sazenice vypadá nevinně, za několik let ale potřebuje místo. Myslete na to, že živý plot se bude rozšiřovat a budete ho muset stříhat. Údržbový prostor je u tújí stejně důležitý jako samotná hloubka kořenů.
Jaké kořeny mají tůje?
Tůje mají mělké, husté a vláknité kořeny, které se rozprostírají hlavně v horní vrstvě půdy.
Nejde obvykle o jeden hluboký kůlový kořen. Spíš o síť jemných kořínků a několika silnějších bočních kořenů. Díky tomu túje dobře využívá vláhu po dešti, ale zároveň je citlivá na vyschnutí povrchu. Pokud je půda tvrdá, suchá nebo přehřátá, kořenový systém thuje začne rychle trpět.
Rostou kořeny tújí víc do hloubky, nebo do šířky?
Kořeny tújí rostou prakticky víc do šířky než hluboko dolů, hlavně u živých plotů.
Proto se při výsadbě doporučuje spíš širší rýha než zbytečně hluboká jáma. Kořeny potřebují měkký prostor do stran, aby se mohly rozrůstat mimo původní bal. Když narazí na tvrdý jíl, stavební zásyp nebo betonové omezení, růst se zpomalí. Šířka kořenové zóny je pro vitalitu tújí zásadní.
V naší poradně s názvem PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava Cromá.
V návodu jsem se nedočetla co s kořeny které jsou nad substrátem. Mám je ostřihat nebo je ponechat tak jak původně byly? Děkuji za radu. Přeji hezký den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kořeny nestříhat. Orchideím nevadí, když mají kořeny odkryté na vzduchu.
Videonávody jsou u řízkování velmi užitečné, protože na rozdíl od textu ukazují délku řízku, místo řezu, odstranění spodních listů, práci se substrátem i chyby, které vedou k hnití. Níže jsou vybraná videa pro nejhledanější rostliny: růže, levandule, muškáty, túje, vinnou révu, orchideje, kaktusy a obecný princip řízkování rostlin.
Praktické pravidlo: u většiny řízků rozhoduje méně voda než vzduch. Substrát má být vlhký, ale ne mokrý. Pokud řízek stojí v těžké, studené a přemokřené zemině, často shnije dřív, než začne kořenit.
Jak množit růže řízkováním
Video je vhodné pro řízkování růží, protože ukazuje výběr výhonu, délku řízku a práci s očky. U růží je důležité nebrat příliš měkký zelený vrchol ani staré slabé dřevo. Prakticky nejdůležitější částí bývá ukázka spodního řezu pod očkem a ponechání správného počtu pupenů.
Důležitá pasáž: výběr zdravého výhonu a příprava řízku.
Sledujte hlavně: kde je spodní očko, jak hluboko se řízek sází a proč se nesmí nechat zaschnout.
Pro článek: dobře doplňuje dotazy řízkování růží, množení růží řízkováním a kdy řízkovat růže.
Řízkování levandule z polodřevitých řízků
Levandule se nejlépe množí z polodřevitých řízků, tedy z výhonků, které nejsou úplně měkké, ale ještě nejsou tvrdě zdřevnatělé. Video je užitečné hlavně pro rozpoznání správného místa odběru. U levandule bývá častou chybou příliš mokrý substrát a umístění řízků na ostré slunce.
Důležitá pasáž: odběr polodřevité části levandule.
Sledujte hlavně: odstranění spodních lístků a zasazení do lehkého substrátu.
Pro článek: pokrývá dotazy množení levandule řízkováním, jak rozmnožit levanduli a řízkování levandule video.
Řízkování muškátů a pelargonií
Muškáty se řízkují velmi dobře, pokud se použijí zdravé vrcholové řízky a nenechají se stát ve studeném, přemokřeném substrátu. Video je praktické pro každého, kdo řeší množení muškátů před zazimováním, omlazení starších rostlin nebo množení převislých pelargonií.
Důležitá pasáž: výběr vrcholového řízku a odstranění spodních listů.
Sledujte hlavně: rozdíl mezi řízkem, který má sílu zakořenit, a slabým měkkým výhonem.
Pro článek: podporuje dotazy množení muškátů kdy řízkovat, pelargonie řízkování množení a množení převislých muškátů.
Jak množit túje a další jehličnany
U tújí je důležitý řízek s patkou, tedy malým kouskem staršího dřeva. Právě to je rozdíl proti mnoha měkkým bylinným řízkům. Video se hodí pro čtenáře, kteří chtějí množit túje na živý plot a neví, proč jim obyčejně ustřižené větvičky nezakořeňují.
Ve svém příspěvku BÍLEJ POVLAK ZEMINY U ORCHIDEI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Prosím o radu na substrátu na orchidejí mám bílý povlak co s tím. Dočetla jsem se že je to častou zálivkou já zaléváme 1krat týdně je to moc,? Děkuji za odpověď
Vesecká
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdena.
Dobry den chci se zeptat co delat ze vzdusnymi koreny u orchidei mam jich tam hodne kvety nerostou jen ty koreny
Dekuji
Kořeny jsou obecně mělké a široce rozprostřené, přičemž větší odrůdy mají kořeny, které mohou dosáhnout hloubky 45–60 cm, zatímco menším odrůdám, jako je Emerald Green, sahají do hloubky pouze 20 cm. Kořeny se rozprostírají do stran a často dosahují až k okraji větví stromu.
Kořeny tújí jsou primárně mělké a vláknité, což znamená, že se rozprostírají blízko povrchu, spíše než aby rostly hluboko jako kůlové kořeny.
Hloubka kořenů
Kořeny tújí jsou obecně mělké, přičemž hloubka se může lišit v závislosti na konkrétní odrůdě tújí. Ale i tak větším odrůdám, jako je Green Giant, sahají kořeny jen do hloubky 45–60 cm. Kořeny tújí ale mohou být oportunní, což znamená, že se mohou přizpůsobit půdním podmínkám a růst hlouběji nebo mělčeji v závislosti na faktorech, jako je typ půdy a odvodnění.
I když se kořeny tújí obecně nepovažují za invazivní, v určitých situacích mohou představovat problém. Mohou potenciálně zhoršit trhliny v základech nebo dlažbě, zejména pokud jsou trhliny již přítomny.
Téměř všechny druhy orchidejí (výjimkou jsou ty s opadavými listy) nemají přesazování rády a těžce ho snášejí. Proto epifytní orchideje přesazujte po 4–5 letech, stálezelené po 2–3 letech, opadavé každý rok. A samozřejmě tehdy, když bude orchidej příliš rozrostlá a prokořeněná (například u rodu Oncidium či Cattleya), začne vystupovat z květináče (Cymbidium) nebo vám bude připadat, že je substrát příliš zasolený (to se projevuje bílými povlaky na substrátu), zhutnělý či „vyčerpaný“ a už potřebuje vyměnit (časté u rodu Phalaenopsis).
Nejvhodnější dobou k přesazování orchidejí je čas po jejich odkvětu, případně zjara. V každém případě se zkuste vyhnout přesazování v době, kdy jsou na stvolech ještě malá, nerozvitá poupátka. Ta jsou totiž velmi náchylná a po přesazení by mohla opadat. Ale jestli potřebujete orchidej přesadit, protože viditelně chřadne, přesaďte ji co nejdříve bez ohledu na květy.
Květináče pro epyfitní orchideje (například Phalaenopsis) by měly být průhledné, nebo alespoň průsvitné, aby se ke kořenům dostalo hodně světla. Dále být měly být co nejvíce vzdušné, to znamená, že by dno mělo mít dostatek otvorů, případně i středové vyvýšení, aby substrát v květináči prosychal co nejrovnoměrněji. Co se týče velikosti květináče, můžete vzít přibližně jen o 2–3 cm v průměru větší květináč, než byl ten původní. Ideální je, když máte při přesazování nakoupeno více velikostí a dle stavu kořenů se rozhodnete pro správnou velikost. Často se totiž stává, že zvenku se zdají být kořeny v pořádku, ale po vyjmutí z květináče zjistíte, že ve středu již uhnily.
A jak tedy postupovat při samotném přesazování orchidejí? Nejprve ponořte celý květináč do vlažné vody a nechte takto asi hodinu. Kořeny vám pěkně změknou a substrát se částečně odmočí. Poté plastový květináč důkladně promačkejte, abyste uvolnili všechny kořeny. Jestliže již kořeny prorostly spodem a omotaly se pod květináčem, v žádném případě je nelamte ani nestříhejte. Narušené kořeny by mohly začít plesnivět či zahnívat. Pokud je to nutné, původní nádobu rozřežte, důležité je neublížit kořenům. Orchidej opatrně vyjměte a s citem ji zbavte veškerého původního substrátu. Když rostlinu přesazujete poprvé od jejího zakoupení, tak pozorně očistěte také střed kořenového balu, kde může být kus stlačeného rašeliníku, který vstřebává vodu jinak než okolní kůra, takže pokud ho včas neodstraníte, kořeny vám od středu začnou uhnívat. Následně ostříhejte suché a shnilé kořeny. Také všechny poškozené nebo nahnilé části beze zbytku odstraňte hladkým, čistým řezem.
FAQ – kroucení listů u rajčat, paprik a ovocných stromů
Proč se kroutí listy u rajčat?
Listy u rajčat se nejčastěji kroutí kvůli horku, nerovnoměrné zálivce, silnému odlistění, přehnojení nebo škůdcům.
Pokud jsou listy jinak zelené a rostlina dál kvete a plodí, často jde o fyziologickou reakci. Sledujte hlavně nové přírůstky. Když se deformuje vrchol, květy jsou divné, rostlina zakrňuje nebo se přidají skvrny, už nejde o běžné kroucení a je potřeba hledat chorobu, škůdce nebo poškození herbicidem.
Co způsobuje kroucení listů u paprik?
Kroucení listů u paprik často způsobuje přelití, malý květináč, kořenový stres, chlad, škůdci nebo kolísavý příjem živin.
U paprik je důležité zkontrolovat hlavně mladé listy a kořeny. Pokud je spodní část substrátu mokrá, kořeny hnědnou nebo nádoba nestačí, další hnojivo problém zhorší. Když jsou listy lepkavé, tečkované nebo na spodní straně najdete hmyz, řešte nejdřív škůdce, ne výživu.
Jak poznám stolbur rajčat?
Stolbur rajčat poznáte podle kombinace malých tuhých listů, zakrnělého růstu, deformovaných květů a špatně se vyvíjejících plodů.
Samotné stočení listu nestačí. Podezřelé je, když se rostlina celkově mění, vrchol je divně vzpřímený, listy tuhnou a květy vypadají nepřirozeně. U silně podezřelé rostliny je lepší ji odstranit ze záhonu, protože stolbur se po projevu příznaků nedá běžně vyléčit postřikem.
Mají se zkroucené listy rajčat otrhat?
Zkroucené listy rajčat netrhejte automaticky. Odstraňujte jen silně poškozené, nemocné nebo překážející listy.
Když otrháte příliš mnoho listů najednou, rajče ztratí část ochrany proti slunci a rostlina se může dostat do ještě většího stresu. Staré stočené listy se často nenarovnají, ale mohou dál částečně pracovat. Sledujte hlavně nové patro listů a odlistění dělejte postupně.
Proč se rajčatům kroutí listy nahoru?
Listy rajčat stočené nahoru často ukazují na horko, sucho, kolísavou zálivku nebo běžné fyziologické svinování.
Typické je to ve skleníku během teplých dnů, kdy rostlina omezuje odpar vody. Pomůže větrání, ranní hlubší zálivka, mulč a případně lehké stínění. Pokud jsou listy zelené a nové přírůstky zdravé, obvykle nejde o katastrofu. Varovné jsou až deformace vrcholu, květů a plodů.
Proč se listy rajčat stáčejí dolů?
Listy rajčat stočené dolů mohou souviset s přelitím, poškozenými kořeny, přehnojením nebo chemickým poškozením.
Nejdřív zkontrolujte půdu v hloubce, ne jen povrch. Pokud je zemina dlouhodobě mokrá, kořeny trpí nedostatkem vzduchu a rostlina může vypadat jako zvadlá. Podezřelé jsou také úzké, nepravidelné nové listy po úletu herbicidu. V takovém případě sledujte okolní rostliny a nový růst.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka.
Dobrý den, prosila bych o radu co udělat se vzdušnými kořeny, mám jich hodně a pořád přibývají.Rostliny mi stojí na parapetu u okny, které je kryté balkonem.Děkuji za radu . Jarka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Pro rostlinu je nejlepší nechat kořeny jak jsou. Orchidej nepotřebuje mít kořeny v substrátu. Stačí, když je občas smočí voda. Nové kořeny značí, že se rostlině daří.
Sbírka zdravých orchidejí je určitě dobrý nápad. Může jít také o rostlinu určenou jako dárek nebo jen jako dekorace na stůl, kromě krásného květu musíte při výběru orchideje klást důraz na důležitější faktory:
Zatřeste s rostlinou. Jemně uchopte rostlinu v místě, kde se začíná dotýkat substrátu a jemně s ní zatřeste. Epifytické orchideje (Dendrobium, Cattleya, včetně Phalaenopsis, Oncidium a Brasavola) jsou obvykle zasazené v hrubé směsi kůry, uhlí, polystyrenových a dalších organických a anorganických materiálech. Pokud kořeny nejsou pevně přichyceny k nádobě, můžete jemně zvednout orchidej z nádoby a opatrně nahlédnout. Pokud jsou kořeny k nádobě pevně přichyceny, nikdy je netrhejte, nechcete přeci kořeny poškodit. Pokud několik kořenů v horní části z nádoby vylézají, je vše v pořádku. Pokud je orchidej nevhodně zalitá, ale zdravá, nic vám nebrání v jejím nákupu, jen s další zálivkou vyčkejte do okamžiku, kdy bude skutečně potřeba.
Zkontrolujte zdravé kořeny. Kořeny jsou nejdůležitější částí rostliny orchideje. Kořeny orchideje jsou vysoce specializované orgány, které umí rychle přijímat vodu a dokonce i provádět fotosyntézu. V případě epifytických orchidejí jsou navrženy tak, aby byly schopny lpět na nerovném povrchu a ukotvit rostlinu vysoko na stromě. Zdravý kořen orchideje má v suchém stavu světle zelenou barvu a v době, když je zalitý, má tmavě zelenou barvu. Kořeny orchidejí by měly mít dlouhé výhonky, na konci lesklé a špičaté. Čím delší výhonek, tím zdravější rostlina. Odumřelé kořeny orchideje jsou svraštělé, a když jsou suché, tak bílé. Rostlina s odumřelými kořeny zajde.
Zkontrolujte listy. Toto je obtížné téma k řešení, protože je mezi orchidejemi spousta druhů a variant. Některé mají listy tenké, zatímco jiné je mají masité a ploché. Některé druhy orchidejí nemají listy vůbec a vypadají jako malé spleti kořenů. Obecně je však potřeba podívat se na listy, které jsou husté a lehce zbarvené do žluto - zelena, skoro jako zelené jablko. Listy, které jsou příliš zelené a lesklé znázorňují, že je rostlina přehnojena a stejně nebude kvést. Listy by měly být bez vad, zjevných nečistot a skvrn. Na závěr se ujistěte, že místo, ze kterého listy vyrůstají, není poničeno.
Zkontrolujte pahlíz. V zásadě existují dva druhy epifytických orchidejí. Ty, které rostou z jednoho rostoucího bodu (například Phalaenopsis), a ty, které rostou z plazivého oddenku (například Cattleya). Orchidejím s plazivým oddenkem může každý rok narůst čerstvý pahlíz s novými listy a květy. Pokud si kupujete tento druh, ujistěte se, že pahlíz je baculatý a tučný.
Blýskavku (Photinia) je nejlepší stříhat na jaře a případně znovu během léta. Pravidelné stříhání blýskavky podporuje růst nových výhonů a tvorbu typických červených listů.
Hlavní řez se obvykle provádí v březnu nebo dubnu, kdy rostlina začíná růst. Druhý lehký řez je možné provést v květnu nebo červnu, případně ještě jednou v červenci. Po srpnu se už stříhání Photinia nedoporučuje, protože nové výhony by nestihly vyzrát před zimou. Pokud chcete hustý živý plot, je důležité provádět pravidelný jarní řez.
Jak množit blýskavku
Nejjednodušší způsob množení Photinia je pomocí řízků. Množení blýskavky řízky umožňuje získat nové rostliny z mladých výhonů.
Řízky se odebírají z mladých zdravých výhonů, které mají délku přibližně 10 až 15 centimetrů. Spodní listy se odstraní a řízek se zapíchne do lehkého substrátu. Pokud je substrát stále mírně vlhký, začnou se během několika týdnů vytvářet kořeny. Tato metoda množení Photinia je poměrně spolehlivá a používá ji mnoho zahradníků.
Jak rychle roste blýskavka
Blýskavka patří mezi poměrně rychle rostoucí keře. Photinia Red Robin může za rok vyrůst přibližně o 30 až 60 centimetrů.
Rychlost růstu závisí především na stanovišti a kvalitě půdy. Na slunném místě s dostatkem živin roste rostlina mnohem rychleji než ve stínu. Pokud je živý plot pravidelně stříhán, vytváří více postranních větví a působí hustším dojmem. Správná péče o živý plot z Photinia tedy výrazně ovlivňuje jeho vzhled.
Proč blýskavka nemá červené listy
Červené listy se objevují hlavně na mladých výhonech. Pokud rostlina nevytváří nové výhony, mohou být listy převážně zelené.
Nejčastější příčinou bývá nedostatek řezu nebo nedostatek slunečního světla. Když se provede jarní řez blýskavky, rostlina obvykle začne vytvářet nové výhony s červenými listy. Důležitou roli hraje také kvalita půdy a hnojení. Pokud má Photinia Red Robin dostatek živin a světla, červené listy se objevují pravidelně.
Jak zahustit živý plot Photinia
Hustotu živého plotu lze výrazně zvýšit pravidelným zkracováním vrcholových výhonů. Stříhání živého plotu Photinia podporuje tvorbu nových větví.
Když se vrchol výhonu zkrátí, rostlina začne vytvářet několik postranních větví. Ty postupně zaplní prázdná místa v živém plotu. Pokud chcete opravdu hustý plot, je dobré provádět tvarovací řez alespoň jednou nebo dvakrát ročně. Důležitý je také dostatek světla a živin v půdě.
Jak daleko od sebe sázet blýskavku
Při zakládání živého plotu se blýskavka obvykle vysazuje ve vzdálenosti přibližně 60 až 80 centimetrů.
Přesný rozestup závisí na velikosti sazenic a na tom, jak rychle chcete vytvořit souvislý živý plot.
Kroucení listů u paprik: nejčastěji voda, kořeny, živiny a škůdci
Kroucení listů u paprik má trochu jiný charakter než u rajčat. Paprika je citlivější na chlad, výkyvy zálivky, malý kořenový prostor a přetížení živinami. Zvlášť při předpěstování doma se často stane, že rostlina stojí v malém kelímku, má přemokřený substrát, málo světla nebo naopak ostré umělé světlo příliš blízko. Výsledkem jsou zkroucené, zvlněné nebo bublinaté mladé listy.
U paprik si všímám hlavně toho, jestli se kroutí nové listy. Pokud ano, hledám kořeny, přemokření, škůdce a výživu. Starší spodní listy mohou žloutnout po přesazení, při nedostatku dusíku nebo při přirozeném stárnutí, ale deformace nového růstu je důležitější. Když paprika v květináči dlouho neroste, listy jsou světlejší a kroutí se, často pomůže přesazení do větší nádoby a klidnější režim zálivky víc než další hnojivo.
Častá chyba je přelévat papriku ze strachu, že má žízeň. Přemokřený substrát vytlačí z kořenové zóny vzduch, kořeny slábnou a rostlina pak paradoxně vypadá, jako by neměla vodu. Listy se kroutí, žloutnou, někdy opadávají květy. V takové situaci další voda nepomůže. Pomůže proschnutí, lepší drenáž, větší nádoba a zálivka až ve chvíli, kdy horní vrstva substrátu opravdu povolí.
U paprik se často zmiňuje vápník. Ten je důležitý pro správný vývoj pletiv, ale nedává smysl ho lít naslepo pokaždé, když se list stočí. Nedostatek vápníku se může projevit deformací mladých listů a u plodů také suchou špičkou, ale příčinou bývá často ne samotná absence vápníku v půdě, nýbrž kolísavý příjem přes kořeny. Sucho, přemokření, přehnojení dusíkem nebo draslíkem a poškozené kořeny mohou příjem vápníku výrazně zhoršit.
Pro domácí rozlišení u paprik dobře funguje následující tabulka. Pomáhá hlavně v období předpěstování a po výsadbě do skleníku.
V naší poradně s názvem BÍLEJ POVLAK ZEMINY U ORCHIDEI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Prosím o radu na substrátu na orchidejí mám bílý povlak co s tím. Dočetla jsem se že je to častou zálivkou já zaléváme 1krat týdně je to moc,? Děkuji za odpověď
Vesecká
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše orchidej má bílou plíseň. Plísně potřebují ke svému životu vlhko a to přichází z vaší zálivky. Pravděpodobně máte substrát s větší schopností nasáknout vodu. Proto bude stačit zalévat jednou za dva až tři týdny. Zde je návod, co dělat:
Odstraňte všechen substrát s povlakem. Aby se zabránilo šíření choroby, pak použijte sprej proti plísním Fugispray bezchlórový. Zde je jeho cena: https://www.zbozi.cz/hledan…
Roztok aplikujte na místa odkud byl odebrán plesnivý substrát. Při rozsáhlé kontaminaci je možné roztok nalít do celého substrátu v rámci zálivky v ředění jedna lžíce na 3 litry vody. Rostlině to neublíží. Pokud nemáte fungispray, pak do postižené oblasti nalijte v plné síle peroxid vodíku z lékárny. Opakujte každé 2 až 3 dny, dokud se nezastaví jeho šumění.
Časová dimenze: jak se kořeny tújí mění po výsadbě
U tújí je důležité nemyslet jen na den výsadby. Kořenový systém thuje se mění v čase a každá fáze má jiné riziko. První rok je nejzrádnější, protože nadzemní část může vypadat pěkně, ale kořeny ještě nejsou rozběhnuté do okolní půdy. Druhý a třetí rok se často rozhoduje, jestli bude živý plot dlouhodobě hustý, nebo se z něj stane řada rostlin, které jen přežívají.
První sezónu po výsadbě se podle mě dělá nejvíc chyb. Člověk má pocit, že když prší, je zalito. Jenže kořenový bal z květináče může být uvnitř suchý, zatímco okolní půda je vlhká. To je časté hlavně u rostlin, které byly v kontejneru dlouho a mají bal hustě prokořeněný. Voda pak někdy po balu steče do stran a ke středu se nedostane.
Ve druhé sezóně začnou kořeny víc pracovat do okolí. Pokud jste při výsadbě připravili širokou rýhu a půdu není zhutněná, túje se obvykle zlepší. Pokud ale sedí v úzké jámě obklopené tvrdým jílem nebo stavebním zásypem, kořeny narazí na hranici a růst se zpomalí. Navenek se to projeví tak, že některé kusy v řadě rostou výrazně hůř než jiné.
Po třech až pěti letech už je problém vidět jasně. Dobře založený živý plot zhoustne, drží barvu a snese běžný řez. Špatně založený plot má mezery, hnědé vnitřky, jednotlivé slabé kusy a v horkém létě potřebuje neustálou záchrannou péči. Proto je u tújí nejdražší chyba ta, která na začátku vypadá jako úspora práce.
Období po výsadbě
Co se děje s kořeny
Co hlídat
Nejčastější chyba
První 2 týdny
Bal si sedá, jemné kořeny jsou citlivé na vyschnutí
V naší poradně s názvem PESTOVANI ORCHIDEE PHALAENOPSIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Simi.
Dobry den k vanocum jsem dostala krasne kvetouci orchidei phalaenopsis dala jsem ji na okno na jizni stranu do ted bylo vse v poradku kvety byly plne sily a krasne ale dnes rano jsem se na ni podivala a kvety jsou vsechny zvadle mekke a bez pevnosti vubec nevim co se stalo prosim poradite mi nekdo snazila jsem se neco najit ale bohuzel bez odpovedi na mou otazku nerada bych o ni prisla a nevim co delam spatne dekuji simi
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Jestli jste již orchidej zalévala, tak zřejmě došlo k převlečení a kořeny napadla hniloba - rostlina umírá s velmi malou šancí na přežití. Pokud jste ještě od té doby, co ji máte, nezelévala, tak je rostlina suchá a bude třeba ji na 10 minut ponořit do větší nádoby s odstátou vodou. Když to uděláte rychle, tak je velká šance na záchranu. Další možností je, že rostlina nastydla během cesty pod váš vánoční stromeček. Zde bude třeba vyčkat, jestli znovu obrazí a za několik let znovu vykvete. Nejlépe se příčina takového zvadnutí dá určit jen při vizuální kontrole rostliny, proto ji zkuste vzít do oblíbeného květinářství a pokuste se s jejich pomocí rostlinu zachránit.
Chceme-li mít
vlastní dobré vínko, měli bychom vědět, kam smíme říznout a kam ne. Takže prosím
polopatě: co máme tedy odříznout?
„Řež révy je zodpovědná a tvůrčí činnost a zaslouží si dost času. Vysvětlení principů řezu si proto
raději necháme na dobu, až bude tato práce aktuální.“
Dobře, připomeneme se v předjaří. Teď se tedy věnujme teorii a zkusme si zmapovat části keře,
abychom pak přesně věděli, co řezat a co ne. Jak tedy vinaři pojmenovávají
jednotlivé části keře?
„Na podnoži pod místem
srůstu na každém nodu, což je něco
obdobného jako kolénko u trávy, mohou
vyrůstat kořeny. Těm úplně dole se říká kořeny patní, z ostatních nodů pak
vyrůstají kořeny postranní. A ještě z jednoho místa mohou kořeny vyrůstat:
právě z místa srůstu roubu s podnoží. Ty jsou situovány jen mělce pod povrchem, proto se nazývají rosnékořeny, protože si odebírají povrchovou vodu, např. z rosy. Jenomže když vyrůstají právě z roubu, pak je ochranná funkce podnože eliminována a révokaz by se mohl vesele množit. A navíc níže uložené kořeny mohly postupně
odumřít a takto rostoucí keř by mohl tzv. „zpravokořenět“.
Proto se zvláště u nově vysazených keřů rosné kořeny odstraňují. Říká se tomu ramování.
Pokračováním
podzemní kořenové části je dřevitá část, označovaná prostě staré dřevo. Je velmi často vedena jako kmen; na keři mohou být
zapěstovány dva i více kmenů. Pokud je staré dřevo výše situované nežli kmen,
označuje se výrazem rameno, které se obvykle situuje vodorovně, ale může být i vedené šikmo. Staré dřevo se takto
označuje proto, že je na keři nejstarší, ideálně stejně staré jako podnož. Za dřevo staré se považuje všechno dřevo starší než dva roky. Na starém dřevě,
které je nejméně čtyřleté, se nacházejí tzv. „spící“ očka. Běžně nejsou vidět a raší jen někdy. Výhony
z nich vyrůstající jsou jalové, protože na nich nejsou květní laty. Proto
jsou pro pěstitele bezcenné a většinou se odlamují, když jsou ještě
v bylinném stavu. Tento pracovní úkon se označuje opět archaickým výrazem:
podlom. Na Moravě se mu také někdy
říká ometání kmínků. Tyto zelené
výhony se ponechávají růst jedině tehdy, je-li potřeba zapěstovat nový kmen. Pro úspěšnou sklizeň má velký význam dřevo
dvouleté, které vyzrálo z předloňských zelených výhonů. Je obvykle slabší
a světlejší nežli staré dřevo. Jeho význam spočívá v tom, že jen z něho
vyrůstající jednoleté dřevo je
plodonosné. Z očka na něm na jaře vyroste zelený výhon, a tomu se říká
letorost. Letorosty ponesou květenství.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJE DRUHY A PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena Čápová.
na orchidei se mi nespustil květ,ale vyrostli mi tam asi 4 lístky,asi sazenička,co s tím mám udělat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nechte ji povyrůst a až bude mít dostatek vzduchových kořenů, tak ji můžete odstřihnout a přesadit. Tvorbu vzduchových kořenů můžete podpořit častým sprchováním rostliny a dostatkem světla po celý den.
Zkroucené listy orchidejí jsou často příznakem problému se zálivkou, ať už nadměrnou nebo nedostatečnou, ale mohou být také způsobeny nadměrným slunečním zářením, napadením škůdci nebo nedostatkem živin, zejména nedostatkem dusíku. Pro diagnostiku problému zkontrolujte kořeny, zda nevykazují známky hniloby nebo dehydratace, prozkoumejte listy, zda se na nich nenacházejí škůdci, a zhodnoťte celkové pěstební prostředí rostliny.
Problémy se zálivkou
Nedostatek zálivky
Způsobuje vrásčité, kožovité a někdy měkké nebo povislé listy. Zkontrolujte, zda kořeny nejsou suché, křehké nebo scvrklé. Pro nápravu zalévejte rostlinu zespodu, aby se kořeny mohly rehydratovat.
Přemíra zálivky
Hnijící kořeny nemohou transportovat vodu, což vede ke stejným příznakům jako nedostatek zálivky. Zkontrolujte kořeny, zda nemají bílý nebo zelený vzhled. Pokud jsou kořeny poškozené, zkuste zvýšit vzdušnou vlhkost, abyste snížili stres rostliny ze sucha.
Nepravidelná zálivka
Nepravidelná zálivka může způsobit kroucení listů, zejména u tenkolistých orchidejí.
Faktory prostředí
Sluneční světlo
Příliš mnoho přímého slunečního záření může způsobit poškození listů, což vede ke zkrouceným nebo hnědým listům.
Teplota/vlhkost
Dramatické změny těchto podmínek mohou rostlinu stresovat a přispívat ke kroucení listů.
Špatné proudění vzduchu
Orchideje potřebují dobrou cirkulaci vzduchu kolem kořenů. Příliš hutný substrát může vést k hnilobě kořenů.
Škůdci a choroby
Škůdci sající mízu: Mšice, puklice nebo třásněnky mohou způsobit kroucení listů. Zkontrolujte přítomnost těchto škůdců a v případě jejich zjištění ošetřete rostlinu neemovým olejem.
Chemické poškození: Nesprávně namíchané pesticidy nebo herbicidy mohou poškodit listy.
Nedostatek živin
Nedostatek dusíku: V některých případech může nedostatek dusíku způsobit kroucení listů a může být nutný specifický doplněk živin.
Co dělat
Zkontrolujte kořeny: Opatrně vyjměte orchidej z květináče a zkontrolujte zdraví kořenů.
Prohlédněte listy, zda se na nich nevyskytují škůdci: Pečlivě hledejte známky hmyzu na listech.
Zhodnoťte substrát: Ujistěte se, že substrát je dobře propustný a není podmáčený.
Upravte zálivku a světlo: Upravte zálivkový plán tak, aby byla udržována stálá vlhkost, a zajistěte, aby rostlina nebyla vystavena přílišnému přímému slunci.
Zvažte podání živin: Pokud jsou vyloučeny jiné problémy včetně přehnojení, může pomoci zálivka vodou s hnojivem.
Ve svém příspěvku MOJE NOVÁ TÝDENÍ PHALAENOPSIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.
Dobrý den, mám novou orchidej phalaenopsi a nevím jestli ji můžu přesadit
když kvete, a kdy by bylo správné ji přesadit
a jak se mám oni starat a její optymalní
starosť celkově. předem děkuji"
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Magdalena.
Dobry den, obecne se doporucuje presazovani a odpocinek v chladnejsi mistnosti po odkvetu. Máte-li starost, roste destovkou nebo destilkou s kohout.vodou (2:1) a jednou tydne dejte lazen mekke vidy s hnojivem, poradne odkapte/ v misce by mela mit moznost dýchat= na podstavci a ne pomorena ve vode/ a je, vic od nas nepotrebuji. Jsou to symbioticke rostliny,ktere bezne porustaji kmeny strom-z toho vychazejte-ne prime slunce,.... Snad vse. At se Vasi orchidei i vam dari dobre, Mag
Žloutnutí listů oleandru: jaká je to choroba a kdy to choroba není
Žloutnutí listů oleandru je nejčastější dotaz, ale zároveň největší past. Spousta pěstitelů hledá chorobu, i když rostlina ve skutečnosti reaguje na zálivku, kořeny, nedostatek živin, tvrdou vodu, chlad po zimě nebo příliš tmavé stanoviště. Choroba je jen jedna z možností.
V českých podmínkách žloutnou oleandry nejčastěji ve třech obdobích. První vlna přichází po zimě, když se rostlina přenese ven a starší listy nezvládnou změnu světla, teploty a zálivky. Druhá vlna bývá v létě, když je oleandr v malém květináči, rychle vysychá a zároveň hodně kvete. Třetí vlna se objevuje na konci sezóny, když se ochladí, ale substrát zůstává mokrý.
Pokud listy žloutnou hlavně dole, ale nové výhony jsou pevné, zelené a rostlina dál kvete, nejde obvykle o katastrofu. Oleandr si jen částečně obměňuje listy nebo reaguje na kolísání péče. Horší je, když žloutnutí postupuje rychle, listy zároveň hnědnou, výhony měknou, substrát zapáchá nebo na průřezu stonku vidíte zhnědlé pletivo.
Jaká je to choroba při žloutnutí listů
Pokud listy mění barvu, začínají žloutnout a hnědnout a na průřezu stonku je vidět tmavé nebo zhnědlé pletivo, může jít o fomovou hnilobu. Ta se typicky spojuje s dlouhodobě vlhkým a chladným prostředím, přehoustlou rostlinou, těžkým substrátem a přemokřenou nádobou. Není to tedy jen „nemoc z ničeho“, ale často důsledek podmínek, které houbám nahrály.
V praxi jsem si fomovou hnilobu začal víc hlídat u oleandrů, které přezimovaly v garáži, chladné chodbě nebo zimní zahradě, kde se málo větralo. Rostlina vypadala zpočátku jen unaveně. Listy nebyly krásně zelené, část žloutla, část hnědla a některé výhony zůstávaly měkké. Rozhodující pro mě bylo až stříhání podezřelého výhonu: uvnitř nebylo zdravé světlé pletivo, ale hnědý pruh.
Žloutnutí ale může mít i kořenový důvod bez jasné infekce. Oleandr v létě vodu miluje, ale to neznamená, že má být celoročně v těžké, neprovzdušněné zemině. Když kořenový bal dlouho stojí v mokru a nemá drenáž, kořeny ztrácejí vzduch. Rostlina pak paradoxně vypadá, jako by trpěla suchem: listy žloutnou, vadnou a opadávají, protože poškozené kořeny neumí vodu dobře přijímat.
Co s tím dělat při žloutnutí listů
Nejdřív bych udělal jednoduchý test substrátu. Zasuňte prst několik centimetrů do zeminy, zvedněte květináč a podívejte se na odtokové otvory. Pokud je zemina kyselá, mazlavá, zapáchá nebo je kořenový bal trvale mokrý, nestačí přestat zalévat na dva dny. Rostlina potřebuje lepší drenáž, vzdušnější substrát a odstranění poškozených kořenů.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJE A ODNOŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vláďa.
Daří se mi pěstovat orchidej více než rok a teď mi vyslala odnož, podobně jako to dělá třeba klívie - řemenatka. Chci se zeptat, jestli někdo nemáte zkušenosti s tím, kdy je možné odnož od orchideje oddělit, aby mohly samostatně dál růst. Ta moje odnož má už třetí lístek a má i vlastní kořeny.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ahoj Vláďo, taky jsem měla to štěstí a vypěstovala jsem si druhou orchidej sama. Nebylo to napoprvé, protože jsem dělala chyby a podařilo se mi to až na potřetí. Příčinou neúspěchu byla následná hniloba po oddělení a to obou kytek :-(. Důležité je poškodit co nejmeně obě orchideje řezem. Proto je potřeba orchidej před oddělením měsíc nezalévat, aby se zmenšil objem kořenů a ty se pak lépe rozpletly. Dobrému rozpletení pomůže minutová lázeň v teplé vodě těsně před oddělením. Tam, kde to rozplést nejde je potřeba použít sterilní nožík. Čím méně polámaných kořenů a řezů tím lépe. Po oddělení je potřeba kořeny zasypat drtí z dřevěného uhlí a zakrýt kartónem, aby se k uhlí nedostávala vlhkost z rosení. Právě pravidelné denní rosení listů bude pro rostlinu jediným zdrojem vláhy po dobu 1 týdne. Uhlí působí hygroskopicky a pomůže rostlině lépe a rychleji zacelit své rány na kořenech. Po této době je potřeba kořeny v rychlosti osprchovat vlažnou vodou od uhlí. Drobné částečky můžou zůstat. Pak rostlinu přesaď do substrátu pro orchideje, který napřed mírně provhlči. Dále je třeba rosit a pomalu přejít k běžné péči.
U mladých tújí bývá kořenová zóna překvapivě mělká. Když vysadíte kontejnerovanou sazenici vysokou 60 až 100 cm, většina kořenů zůstává první sezónu v původním balu a v nejbližším okolí výsadbové jámy. Proto mladá túje vypadá, jako že „sedí v zemi“, ale ve skutečnosti ještě neumí pořádně tahat vodu z okolí. Stačí několik horkých dní, suchý vítr a nezalitý bal uprostřed jinak vlhké zeminy a rostlina začne vadnout nebo šednout.
U menších a středních tújí se kořeny často drží v horních 20 až 40 cm. U starších a vyšších rostlin se hlavní kořenová hmota může dostat níže, přibližně do 45 až 60 cm, ale stále jde o systém, který je z praktického pohledu mělký a plošný. Neznamená to, že žádný kořen nemůže jít hlouběji. Znamená to, že většina funkčních jemných kořenů, které přijímají vodu a živiny, pracuje v horní vrstvě půdy.
V české zahradě to má jeden zásadní důsledek: túje netrpí jen tím, že „má málo vody“. Často trpí tím, že voda není tam, kde jsou kořeny. Když zalijete jednou za čas hadicí povrch, voda po tvrdé půdě steče pryč. Když zalijete moc rychle, zůstane mokrý povrch, ale kořenový bal uvnitř může být suchý. A když je výsadba příliš hluboko, kořenový krček je zasypaný a rostlina se dusí v místě, kde má přecházet kmen do kořenů.
Pro běžného majitele zahrady je nejpraktičtější pracovat s tímto rozdělením:
Velikost túje
Typická hlavní kořenová zóna
Co to znamená v praxi
Mladá sazenice do 1 m
asi 15 až 30 cm
Potřebuje pravidelnou zálivku přímo ke kořenovému balu.
Živý plot 1 až 2 m
asi 25 až 45 cm
Kořeny už jdou do stran, ale stále rychle trpí letním suchem.
Starší túje 2 až 4 m
asi 40 až 60 cm
Větší problém než hloubka bývá konkurence o vodu a prostor.
Vzrostlá nestříhaná túje
místy i více, podle půdy
Přesazování je rizikové, protože jemné kořeny jsou daleko od kmene.
Tabulka není laboratorní měření, ale praktická pomůcka pro rozhodování. Pokud máte písčitou půdu, kořeny budou hledat vodu jinak než v těžkém jílu. Pokud máte pod tújemi mulč, kapkovou závlahu a kyprou zeminu, kořenový systém se vyvine lépe než v úzkém pásu mezi betonovým plotem a chodníkem.
Fotografie ukázuje mělkou, hustou síť kořenů túje po opatrném odhrnutí zeminy u staršího živého plotu, aby bylo jasné, že kořeny nejdou hlavně kolmo dolů, ale rozbíhají se do stran.
Ve svém příspěvku PŘESAZOVANÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Pavlíková.
Dobrý den,
mám orchidej už pět let, velkokvětou, úžasně kvete ale pořád. Kdy mám tedy přesazovat a co s kořeny které rostou z květináče ven. Ty ani do většího nenacpu. Rostou jak nahoru tak dolů. Ulámaly by se. Ustříhat je, to asi ne.
Prosím o radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Pokud Vám orchidej stále krásně kvete a je vidět, že dobře prospívá, má zdravé kořeny i listy, tak bych nepřesazovala. Jestli však potřebujete přesadit, protože už se Vám orchidej nevejde na parapet nebo už zcela přerostla květináč a vypadává z něj, pak zkuste přesadit podle rad v našem článku. Opatrně vyjměte rostlinu z nádoby, dávejte pozor na kořeny. Ty, které byly v zemi, dejte znovu do substrátu, ty vzdušné nezahrnujte zeminou. Přesazenou orchidej několik dnů nezalévejte. Nejlépe postupujte přesně krok za krokem dle naší kapitoly o přesazování orchidejí.
Jestliže budete chtít bakopu sami množit, máte dvě možnosti. Bakopa se dá řízkovat nebo vypěstovat ze semínek, která získáte po jejím odkvětu nebo dělit. Pokud máte na výběr, doporučuje se spíše první způsob, jelikož je jednodušší a spolehlivější.
Bakopa se snadno množí odebíráním stonkových řízků dlouhých 10–15 cm z nekvetoucích výhonků, obvykle od března do srpna. Pro rozmnožení odřízněte stonek těsně pod listovým uzlem, odstraňte spodní listy a řízek umístěte do vlhké půdy nebo do nádoby naplněné vodou. Případně můžete vzrostlou rostlinu rozdělit a ujistit se, že každá nová část má kořeny a výhonky.
Množení stonkovými řízky
Odebírání řízků
Odřízněte 10–15 cm dlouhý stonek ze zdravého, nekvetoucího výhonku.
Příprava řízku
Zastřihněte stonek těsně pod listovým uzlem (místo, kde rostou listy).
Odstraňte listy ze spodní poloviny nebo třetiny stonku.
Pokud jsou zbývající listy velké, rozřízněte je napůl, abyste snížili ztrátu vody.
Volitelně můžete odříznutý konec namočit do kořenového hormonu.
Zasaďte řízek
Do půdy: Řízek vložte do květináče s vlhkou substrátovou směsí, kterou lze pro lepší odvodnění obohatit perlitem. U rostlin milujících vodu, jako je bakopa citronová, umístěte květináč do misky s vodou.
Do vody: Řízek vložte do sklenice s vodou, dokud se nevytvoří kořeny, a poté jej přesaďte do půdy.
Péče
Umístěte květináč na místo s jasným, nepřímým slunečním světlem.
Udržujte půdu trvale vlhkou, ale ne podmáčenou.
Zakrytí květináče plastovým sáčkem může pomoci udržet vlhkost.
Přesazení
Jakmile řízek vytvoří kořeny (zkontrolujte, zda ze dna květináče nevyrůstají kořeny), můžete jej přesadit do samostatného květináče nebo na jeho konečné místo.
Množení dělením
Opatrně vykopejte celou rostlinu.
Jemně oddělte kořeny na menší části.
Ujistěte se, že každá část má alespoň jeden výhonek a nějaké kořeny.
Dělené části rostliny přesaďte do samostatných květináčů nebo na jejich nová místa.
Ve svém příspěvku ANTURIE - DOTAZ K PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimíra Tancíková.
Dobrý večer.
Děkuji moc za odpověď, 2 anturie mám na parapetech - JZ okno, ale stíněné balkonem a jedna na SZ. Takže je zkusím přemístit. Moc krát ještě jednou děkuji za radu..
Tancíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miloslava.
Dobrý den,
prosím o radu. Dostala jsem mladou Anturii která byla oddělena od starší rostliny. Po přenosu se ale kořeny ulomily, ale zůstaly tam dva silné kořeny, asi vzduchové, jsou ale na spodu rostliny. Anturii jsem tedy zasadila do zeminy, mám jí asi 14 dní, ale rostlinka vypadá povisle a už zežloutly dva listy. Chtěla bych se proto prosím zeptat, zda mám rostlinu raději ze zeminy vytáhnout a dát ji ještě raději do vody. Předem děkuji za odpovědi.
Míla
Už v zahradnictví by měli vámi vybraným stromkům odborně zkrátit kořeny. Je potřeba se zbavit nemocných a nefunkčních kořenů. Před zasazením by měly mířit směrem ven a dolů, aby se v půdě dobře rozrůstaly. Správným řezem zajistíte, že se nebudou stáčet do sebe.
Ještě před výsadbou namočte kořeny stromku do vody. K odplavení nečistot postačí několik hodin až půl dne (doba by neměla překročit 24 hodin). Proveďte také výchovný řez.
Velmi důležité je, aby byl ovocný stromek vysazen ve správné výšce. Stromky zasazené příliš hluboko zakoření z naštěpované části, vliv podnože se tak neuplatní a to oddálí plodnost stromku. Naopak stromky vysazené příliš vysoko špatně zakoření a trpí suchem. Správně vysazený stromek má tedy být stejně hluboko, jako rostl ve školce. Musíte počítat s tím, že po slehnutí půdy klesne stromek hlouběji, než jak byl původně vysazen, a proto jej vysazujte vždy o něco výše. Keře rybízů však sázejte asi o 10 cm hlouběji, než rostly ve školce, hlubší výsadba totiž využívá přirozenou schopnost rybízu vytvářet větší množství kořenů i na jednotlivých větvičkách. Keře angreštu můžete sázet mělčeji než keře rybízu, protože snadněji vytvářejí adventivní pupeny na starším dřevu. Stromky rybízu a angreštu (na podnoži meruzalka) sázejte také o něco hlouběji, než byly ve školce. Důležité je to zejména při slabé kořenové soustavě.
Jáma musí být tak veliká, aby se kořeny nikde nedotýkaly jejího okraje. Rozměry jámy se tedy pohybují od 0,6 x 0,6 m do 1 x 1 m, hloubka jámy by pak měla být od 0,3 do 0,6 m. Pokud stromky vysazujete v trvale zatravněné zahrádce, vyhlubte jámu větší. Půda se liší v jednotlivých vrstvách svým složením. Prvních 20 cm je půda nejvíce provzdušněná a kvalitní. Proto je při kopání lepší oddělit horní a spodní část půdy na dvě hromady. Do horní, aktivní vrstvy poté přimíchejte zahradnický substrát nebo kompost. Stromkům také jistě prospěje přidání pomalu rozpustného organického hnojiva.
Po vykopání jámy do ní vlijte vodu. Stromku nevadí, když ho zasadíte do bláta. Ideální množství jsou 2 kbelíky vody. Na co byste ale měli dát pozor, je příliš mnoho zálivky v následujících dnech. Kořeny by mohly uhynout. Horní vrstva půdy, do které jste přidali kompost, patří při sázení na dno jámy. Nyní umístěte do jámy stromek, zasypte ho zbytkem zeminy z druhé hromady (tedy ze spodní vrstvy země) a udusejte. Stromek zalijte a nyní se již můžete těšit na příští rok.
Zásobním orgánem bramboříku je kulatá hlíza, která se vyvíjí z hypokotylu (stonek semenáčku). Často se mylně nazývá cibulka, ale cibulka (nachází se například u krokusů) má papírovou tuniku a bazální desku, ze které vyrůstají kořeny. Zásobní orgán bramboříku nemá žádný papírový obal a v závislosti na druhu mohou kořeny vyrůstat z kterékoli části. Je tedy správně klasifikován jako hlíza (něco jako brambor). Hlíza může produkovat kořeny shora, ze stran nebo zespodu, v závislosti na druhu:
Tvar hlízy může být téměř kulovitý, jako u Cyclamen coum, nebo zploštělý, jako u Cyclamen hederifolium. U některých starších exemplářů Cyclamen purpurascens a Cyclamen rohlfsianum se body růstu na hlíze oddělí rameny tkáně a hlíza se zdeformuje. U většiny ostatních druhů je hlíza ve stáří kulatá.
Listy a květy raší z růstových bodů na vrcholu hlízy. Rostoucí stonky, které se růstem prodlouží, se stanou dřevnatými a jsou známé jako květinové kmeny.
Velikost hlíz se liší v závislosti na druhu. U Cyclamen hederifolium starší hlízy běžně dosahují průměr 24 cm, ale u Cyclamen parviflorum hlízy nenarostou větší než 2 cm v průměru.
