Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

KRÁLÍCI JATRA

Obsah

Králičí játra na pórku

Suroviny:

  • 400 g králičích jater
  • 200–300 g bílé části pórku
  • 2 lžíce oleje
  • 20 g másla
  • sůl
  • mletý bílý pepř

Postup:

V kastrolu na směsi oleje s máslem osmahněte na menší kousky nakrájená králičí játra, opepřete, přidejte na proužky nakrájený pórek a pod pokličkou duste doměkka. Nakonec pokrm osolte. Vhodnou přílohou budou brambory či chléb.

Zdroj: Recepty na králičí játra

Diskuze

V diskuzi RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Brabencová.

Pozdrav Pán Bůh otče Pleskači, Prosím Vás jestli byste mi poradil jaké byliny užívat při mé nemoci . Mám primární plicní arteriální hypertenzi ve třetí skupině. Nemoc mám již osmý rok, ale můj stav se nyní velice zhoršil. V prosinci jsem se začala hodně zavodnovat, nyní beru silnější léky na odvodnění- FUROREZE 125 MG DVAKRÁT DENNĚ, jinak mám léky na plicní hypertenzi-revatio-třikrát denně po osmi hodinách, volibris 5 mg ráno jedna tableta, warfarin 2 mg, podkožní pumpu a v ní lék, TRESUVI 5MG/ML, který vyměnuji jednou denně do pumpy množstí 3 ml a kape mi to už hodně velkou rychlostí. Byla mi nabídnuta transplantace plic, ale tu jsem odmítla protože jsem tradiční katolička. Jinak mám ještě chronickou žilní nedostatečnost, hemeroidy a křečové žíly. Beru ještě detralex, citalopram, kalium chloratum, controlog, nebivolol, verospiron 50 mg třikrát denně, xados na alergickou rýmu, kterou mě způsobuje asi lék volibris, essential forte N, měla jsem loni zápal plic a polékovou žloutenku z jednoho léku, který jsem brala na tu plicní hypertenzi, nyní už ho neberu a mám nyní ten volibris. Taky chodím pravidelně na kontrolu quicka a na jaterní testy. Prosí napište mi jestli byste mi doporučil pít nějaké bylinné čaje. Zatí kyslík nemám, ale podle pana doktora mi zbývá asi jeden až dva roky života. Vše jsem odevzdala do rukou Božích, Panny Marie, svatáho Františka z Assisi a mé patronky svaté Brigity Švédské. S Pánem Bohem zdraví a děkuje za radu Jana Brabencová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Dobrý den otče Pleskači,poslouchala jsem Vaše rady a doporučoval jste na nedostatek vápníku mletý kořen kostivalu,ale našla jsem několik názorů,že se nemá užívat vnitřně,prý poškozuje játra a snad obsahuje nějaké karcinogení látky... A může se dle Vás užívat i preventivně? Velice Vám děkuji za Váš čas a přeji krásné dny! Jana Š.

Zdroj: diskuze Rady otce Pleskače

Pikantní králičí játra

Suroviny:

  • játra z 1 králíka
  • 1 cibule
  • 5 stroužků česneku
  • 3 lžíce kečupu
  • olej
  • sůl
  • drcený kmín
  • chilli
  • troška vody

Postup:

Dobře očištěná játra nakrájejte na kostičky. Na oleji osmahněte cibulku, přidejte játra, kmín, podlijte vodou a duste doměkka. Poté přidejte sůl, drcený česnek, trošku chilli, kečup a prohřejte. Servírujte nejlépe s rýží nebo chlebem.

Zdroj: Recepty na králičí játra

Diskuze

V diskuzi RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana.

Dobrý den otče Pleskači,prosím o radu - atopický ekzém. Synovec /44 let/ od mala trpí atopickým ekzémem. V rodině otce se vyskytovala tuberkuloza. Pracuje jako stolař.Syn 9 let,atopický ekzém + astma. Už se obrátil i na lékaře-homeopatika. Má "zanesené ledviny a játra ". Dostal homeopatika,pokud nezaberou tak léčba světlem. Prosím o Vaši radu. Děkuji a s pozdravem Zuzana Zemanová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Čechovská.

Dobrý den, otče Pleskači. Trápí mně ploché bradavice různé velikosti, které se mi v průběhu let rozesely po celém trupu a po rukou. Je to velká vada "na kráse" a vadí mi to, i když už mám svoje roky (63 let) Je jich mnoho a stále přibývají. Lékařka dermatoložka mi řekla, že se jedná o virus a v podstatě kromě seškrabávání, nebo odstranění laserem není léku. Při tom počtu bradavic bych se nedoplatila. Nemáte prosím jinou radu?
Děkuji Vám předem a přeji Vám hodně zdraví.
Eva Čechovská

Zdroj: diskuze Rady otce Pleskače

Králičí játra na cibulce

Suroviny:

  • 600 g králičích jater
  • 120 g cibule
  • 40 g másla
  • 50 g oleje
  • mletý černý pepř
  • sůl

Postup:

Dobře očištěná, opláchnutá játra nakrájejte na plátky, oloupanou cibuli na kolečka. Cibulku orestujte na oleji dorůžova, vložte na ni játra, mírně je opepřete a opečte po obou stranách. Přidejte máslo, játra velmi krátce poduste, mírně osolte a ihned podávejte. Jako přílohu servírujte například vařené či opékané brambory nebo rýži a salát.

Zdroj: Recepty na králičí játra

Diskuze

V diskuzi SOOLANTRA KORONAVIRUS DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.

ivermectin dokáže zneškodnit koronavirus (zpevňuje buněčné stěny a virus se tak nedokáže obalit buněčnou membránou, tzn, že se nedokáže množit). Jak je to s obsahem v této masti nevím, v každém případě jsem si ji objednal přes E-buy a už ji mám jako prevenci doma. Normálně se koupit nedá, je jen na předpis (stejně jako všechno, co nějak efektivně pomáhá).

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.

Tady je jak se má davkovat ivermektin.

Forma: perorální tableta
Síla: 3 mg

Dávkování při infekci parazity ve střevním traktu

Dávkování pro dospělé (ve věku 18–64 let)

Typické dávkování: 200 mcg / kg tělesné hmotnosti užívané jako jedna dávka. Většina lidí nebude potřebovat více než jednu dávku.

Dávkování pro děti (ve věku 0–17 let)

Pro děti, které váží 33 kg (15 kg) nebo více

Typické dávkování: 200 mcg / kg tělesné hmotnosti užívané jako jedna dávka. Většina dětí nebude potřebovat více než jednu dávku.

Pro děti s hmotností menší než 15 kg

Nebylo potvrzeno, že tento lék je bezpečný a účinný pro použití u těchto dětí.

Dávkování pro seniory (ve věku 65 let a starší)

Játra seniorů nemusí fungovat tak dobře, jako dříve. To může způsobit, že tělo zpracuje léky pomaleji. Výsledkem je, že více tohoto léku může zůstat v těle déle. To zvyšuje riziko nežádoucích účinků.

Opakování dávky je možné nejdříve za 3 měsíce.

Zdroj: diskuze Soolantra koronavirus diskuze

Proč jíst játra

Králičí játra jsou přímo delikatesa, a navíc vnitřní orgány zvířat mají vysoký obsah minerálních látek, především železa, fosforu a vápníku. Dále obsahují některé vitamíny A, B, D, C a plnohodnotné bílkoviny jako svalovina. Játra jsou v podstatě biologicky nejhodnotnější potravinou, mají nejvyšší koncentraci stopových prvků a vitaminu A a D (zejména rybí a drůbeží játra). A ještě jedna důležitá poznámka na okraj: játra solte až po tepelné úpravě, jinak by ztvrdla.

Zdroj: Recepty na králičí játra

Diskuze

V diskuzi POLYFUNKČNÍ NEUROPATIE V LEVÉ RUCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona Blochová.

Dobrý den,již dva roky trpím úpornou bolestí prostředního prstu levé ruky, bolest je pálivá,píchavá,drtivá,v prstu je přítomno odvápnění dle Rtg,nyní se problém rozšířil na další prsty,prsteníček a malíček,také s postupným odvápněním,Emg nic neprokázalo, přesto si myslím,že se jedná o utlačení nervu.Léčím se s revmatoidní artritídou, je pravděpodobné,že to souvisí.Bohužel jsem oběhla několik lékařů a to i několikrát,ale nikdo nemá nejmenší zájem mi pomoci, udělat nějaká další vyšetření, která by příčinu bolestí objasnila.Vše řeší spoustou léků, které kdybych jedla, tak nejspíš to můj žaludek a játra položí.Bolesti jsou čím dál horší a velice zatěžují fyzicky i psychicky, nejhorší jsou v klidu.Když se do prstu nechtíc malinko klepnu, tak se mi kroutí všechny prsty na ruce.Nemůžu pracovat, pouze pravou rukou, bolestivě reaguje i kůže na prstech např. na vodu.Prosím o nějaké informace, pokud někdo máte podobné potíže.Děkuji mnohokrát Blochová

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Polyfunkční neuropatie v levé ruce

Králičí jatýrka na rozmarýnu

Suroviny

  • játra z 1 králíka
  • špetka rozmarýnu
  • 1 stroužek česneku
  • 2–3 lžíce dezertního vína Madeira nebo Portské (lze použít také jiný chuťově výrazný alkohol – koňak, brandy a podobně
  • olivový olej
  • 2 krajíčky chleba (lze použít jak světlý, tak i tmavý, ale klidně i rozkrojenou bagetu)
  • sůl
  • pepř

Postup:

Omytá a očištěná játra rozkrájejte na větší kousky, česnek rozdrťte plochou stranou nože a pak nasekejte nahrubo. Na pánvičce rozehřejte olivový olej a vložte do něj rozmarýn. Po chvíli přidejte česnek, který krátce opečte, dejte však pozor, aby se vám nespálil. Do pánve vhoďte játra, orestujte je, a až budou téměř hotová, přilijte víno (nebo jiný alkohol), osolte, opepřete a ještě chvíli restujte, aby játra pěkně vstřebala chuť a vůni. Játra vyndejte na talířek, do pánve nalijte ještě trochu olivového oleje a vína, nechte je trošičku odpařit a pak na oleji opečte z jedné strany chléb. Na talíř servírujte chléb opečenou stranou nahoru, na něj rozložte játra, která ještě můžete přizdobit snítkami čerstvých bylinek (petrželka, pažitka, kopr, fenykl a jiné dle vlastní chuti a fantazie).

Zdroj: Recepty na králičí játra

Poradna

V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.

muzu svickovou s kralika na warfarin

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Svíčkova z vepřového masa s halali

Paštika z králičích jater

Suroviny:

  • 500 g králičích jater
  • 1 velká cibule
  • 80 g slaniny
  • 2 stroužky česneku
  • 2 rohlíky
  • 50 ml červeného vína
  • 2 vejce
  • sůl
  • mletý pepř
  • zázvor
  • citronová kůra
  • muškátový oříšek

Postup:

Králičí játra omyjte, odblaňte a nakrájejte na kousky. Poté rozkrájejte také cibuli, slaninu a česnek a všechno spolu s rohlíky namočenými ve víně dvakrát umelte na masovém strojku. Přidejte žloutky, sůl, mletý pepř, zázvor, strouhanou citronovou kůru a muškátový oříšek a vše důkladně promíchejte. Nakonec opatrně vmíchejte sníh ze dvou bílků. Ohnivzdornou mísu vymažte máslem, vložte do ní paštiku a dejte do nádoby s vařící vodou, přikryjte a vařte takto asi 1 hodinu. Studenou paštiku vyklopte z nádoby a podávejte s brusinkami, klikvovým kompotem nebo cumberlandskou omáčkou a teplými toasty nebo chlebem.

Zdroj: Recepty na králičí játra

Diskuze

V diskuzi LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků

Játrová omáčka pro děti

Ingredience: 400 g drůbežích jater, 6 lžic másla, 1 cibule, 4 lžíce hladké mouky, sůl, mletý pepř

Technologický postup: Očištěná játra uvaříme doměkka. Nadrobno nakrájenou cibuli zpěníme na másle a s moukou utvoříme světlou jíšku, kterou zalijeme chladným vývarem z jater. Za občasného míchání provaříme. Játra nastrouháme do hotové omáčky, prohřejeme a nepatrně osolíme. Podáváme s rýží.

Zdroj: Játrová omáčka

Játrová omáčka s knedlíkem

Ingredience: 500 g vepřových jater, 200 g anglické slaniny, 1 cibule, 1 l hovězího vývaru, sůl, kmín celý, pepř mletý, hladká mouka

Technologický postup: Na pánvi rozpustíme nadrobno nakrájenou slaninu, nasypeme kmín, přidáme cibulku nasekanou najemno a osmažíme tak, aby byla sklovitá. Poté vložíme játra nakrájená na kostičky. Játra lehce osmahneme, podlijeme trochou vývaru, opepříme. Přiklopíme pokličkou a dusíme doměkka. Po změknutí přilijeme zbytek vývaru, játra vyndáme z omáčky a půlku z nich rozmixujeme. Omáčku přecedíme, vložíme rozmixovaná játra, dosolíme. Přivedeme k varu, zahustíme moukou s vodou a vaříme na mírném ohni za častého míchání po dobu minimálně 10 minut. Nakonec vložíme do omáčky zbytek jater a lehce povaříme, aby se játra prohřála. Pravou játrovou omáčku můžeme podávat s rýží nebo houskovým knedlíkem.

Zdroj: Játrová omáčka

Játrová omáčka na divoko

Ingredience: 500 g kuřecí játra, 1 cibule, 1 l vývaru, 2 lžíce hladké mouky, 200 ml smetany, pažitka, sůl, mletý pepř, divoké koření (celý černý pepř, nové koření, bobkový list a jalovec), sušené houby

Technologický postup: Kuřecí játra pokrájíme, osmažíme na cibulce, zalijeme vývarem a dusíme doměkka spolu s houbami. Osolíme, opepříme, přidáme divoké koření, zahustíme moukou a zjemníme smetanou. Nakonec přidáme nasekanou pažitku, kterou nešetříme. Podáváme s houskovým knedlíkem nebo rýží.

Zdroj: Játrová omáčka

Jak dělá králíka na smetaně Pohlreich

Ingredience: králičí kosti, odřezky a vnitřnosti, mrkev, cibule, řapíkatý celer, pórek, máslo, hladká mouka, smetana, nové koření, bobkový list, muškátový oříšek, sůl, pepř, pažitka

Ingredience na knedlíčky: 2 vejce, 1 smetana, toastový světlý chléb (asi 4 plátky), muškátový oříšek, sůl, pepř, petrželka

Postup: Králičí kosti a odřezky vhodíme do studené vody, přidáme kousky řapíkatého celeru, mrkev, kousek pórku a cibuli, dochutíme několika kuličkami nového koření, bobkovým listem, solí a pepřem a necháme asi hodinku vařit.

Mezitím připravíme knedlíčky. Dva žloutky a kapku smetany rozšleháme. Světlý toastový chleba zbavíme kůrky a nakrájíme na kostičky. Chléb zalijeme žloutky a promícháme, osolíme a opepříme, ochutíme špetkou muškátového oříšku. Z bílků vyšleháme sníh a opatrně ho vmícháme do směsi, přidáme také nasekanou petrželku. Z hmoty vytvarujeme malé kulaté knedlíčky a uvaříme je ve vroucí osolené vodě. Až budou uvařené, vyplavou na povrch.

Z králičího vývaru sebereme pěnu a přidáme do něj vnitřnosti z králíka – srdce, ledviny, játra. V jiném hrnci připravíme základ na ragú – omáčku velouté. V hrnci rozpustíme máslo a přimícháme hladkou mouku (stejně másla jako mouky). Připravíme jíšku. Pokud vám jíška zbyde, můžete ji snadno uchovat na další použití v lednici. Králičí základ přecedíme a čistý vývar jemně zahustíme jíškou, kterou ve vývaru rozmixujeme ručním šlehačem. Dochutíme muškátovým oříškem, solí a pepřem. Uvařenou zeleninu nakrájíme na kostičky, nakrájíme také uvařené maso. Zahuštěný vývar zalijeme kapkou smetany a přidáme do něj nakrájenou zeleninu a maso a nasekanou pažitku. Podáváme s chlebovými knedlíčky. Takto připravené recepty jsou delikátním a gastronomickým zážitkem.

Zdroj: Králík na smetaně

Králičí maso

Maso by mělo být vždy světle růžové, voňavé a pružné. Králíka skladujte v lednici maximálně tři dny, v mrazáku až jeden rok. Králičí maso je svou strukturou a vlastnostmi podobné drůbežímu masu, jelikož je dobře stravitelné a obsahuje rovněž nízké množství tuku, což je vhodné pro dietní pokrmy. Má nízký obsah cholesterolu, silně jsou zde zastoupeny vitaminy skupiny B – B2, B6 a B12, z minerálních látek jsou zde bohatě zastoupeny látky jako draslík, hořčík, zinek, fosfor a síra.

Králíka můžete smažit, grilovat, dusit, králičí maso lze přidávat do polévek, rolád, gulášů, pomazánek, salátů, k omáčkám. Nejčastěji se však peče v troubě na víně, česneku, paprice, cibuli, se zeleninou či bramborami. Dušený králík si rozumí s křenem, vínem, česnekem, houbami, špenátem, rajčaty a bylinkami. I když je králík vláčné maso, často se velmi vysušuje, proto jej při pečení v troubě raději přikrývejte a spíše ho duste v páře.

Zdroj: Recepty na králíka

Játrová omáčka z kuřecích jater

Ingredience: 500 g kuřecích jater, 2 lžíce solamylu, 2 lžíce hladké mouky, mletá sladká paprika, majoránka, mletý pepř, kmín, sůl, 1 ks masoxu

Technologický postup: Játra očistíme a nakrájíme na kousky. Musíme si dát pozor na žlučový váček – jinak by nám celá omáčka zhořkla, vykrájíme i okolní blanky jater. Cibuli očistíme a nasekáme. Na oleji v hrnci, ve kterém budeme omáčku vařit, si zpěníme jemně nakrájenou cibulku. Poté vhodíme k cibulce játra, aby se zatáhla, a podlijeme trochou vody. Hlídáme, aby se voda nevyvařila, jinak by se játra mohla připálit. Přilijeme vodu (tak půl litru), přidáme masox a povaříme cca 20–30 minut, až se játra uvaří. Poté přidáme koření a opět povaříme, aby se nám rozvinula chuť koření. Nakonec omáčku zahustíme. Do půllitru studené vody dáme přibližně 2 lžíce solamylu a 2 lžíce hladké mouky. Důkladně rozmícháme. Do omáčky přiléváme po částech přes sítko, aby nám nevznikly žmolky, a hodně mícháme. V případě, že se nám omáčka již bude zdát zahuštěná, nemusíme použít celý půllitr. Játrovou omáčku ještě krátce povaříme. Játrovou omáčku podáváme s rýží.

Zdroj: Játrová omáčka

Jak dělají vaječnou tlačenku Kluci v akci

Kluci v akci nám na televizních obrazovkách vaječnou tlačenku ještě neukázali, ale obohatili nás níže uvedenou tlačenkou z jemného králičího masa.

Recept

Ingredience: 500 g ořezu z králíka, 200 g králičích a drůbežích jater a ledvinek, 2 cibule, 2 mrkve, 1 petržel, 2 plátky celeru, snítka tymiánu a rozmarýnu, 3 lžíce olivového oleje, 1 lžíce cukru, 1 lžička soli, 200 ml balzamikového octa, 500 ml masového vývaru, 100 g práškové želatiny, 100 ml vody

Postup: Kořenovou zeleninu s cibulí nakrájíme na drobné kostičky. Tymián a rozmarýn nasekáme.

V pánvi orestujeme zeleninu na olivovém oleji, přidáme králičí maso, opečeme, vmícháme bylinky a cukr, opečeme, osolíme, zalijeme balzamikovým octem a vývarem tak, aby bylo maso zakryté. Dusíme asi hodinu doměkka. Maso po uvaření vyjmeme, obereme a nakrájíme. Vývar zredukujeme, abychom získali 250 ml tekutiny. Ledvinky a játra očistíme, nakrájíme a vložíme do redukce, povaříme, vmícháme i maso.

Želatinu namočíme do vlažné vody a necháme rozpustit, poté vmícháme do směsi a plníme do plastového střeva, necháme ztuhnout a vychladit. Plátky tlačenky podáváme se salátem z najemno nakrájené cibule, kterou smícháme s jablečnými proužky a zakápneme vinným octem.

Zdroj: Vajíčková tlačenka

Játrová omáčka z krůtích jater

Ingredience: 500 g krůtích jater, slanina, 1 cibule, 2 lžíce sladká mletá paprika, ½ lžičky chilli, sůl, hladká mouka, 250 ml smetany

Technologický postup: Do kastrolu dáme do vyšší vrstvy oleje (nebo ještě lépe sádla) smažit slaninu na kostičky, přidáme zpěnit cibulku, nasypeme dvě lžíce sladké papriky a půl lžičky mletého chilli. Poté přidáme 2/3 na kostky pokrájených jater, zamícháme, a ještě než játra začnou šednout, přiklopíme pokličkou a na mírném plameni dusíme asi čtvrt hodiny, někdy i déle. Občas promícháme. Játra stihnou pustit dost šťávy, aby se nepřipalovala a měkla. Pak přiléváme vodu a necháme játra chvíli ještě vařit. Mezitím zbylou třetinu jater rozmixujeme nebo naškrábeme nožem na kaši. Tu zamícháme do vroucí vody a chvíli promícháváme, aby játrová drť nedělala hrudky, ale opravdu se rozvařila do měkka a hladka. A teď už můžeme dochucovat solí. Omáčku zahustíme záklechtkou (mouka s vodou umíchaná dohladka nebo vlévaná přes cedník) a necháme dobře provařit. A máme klasickou omáčku, tu pak můžeme buď chuťově zpestřit přidáním malého rajčatového protlaku a majoránky (vhodné k bramborám), nebo naopak zjemnit přidáním sladké smetany (vhodnější k rýži).

Zdroj: Játrová omáčka

Recept na boloňské špagety

Počet porcí 4 až 6. Doba přípravy 30 minut. Doba vaření 2 hodiny. Celková doba 2 hodiny a 30 minut.

Ingredience

  • 2 lžíce mleté ​​cibule;
  • 1 lžíce mleté ​​mrkve;
  • 1 lžíce mletého celeru;
  • 80 g neuzeného vepřového bůčku;
  • 350 g mleté svíčkové, ale levnější kusy jsou také v pořádku, například z plece;
  • 250 ml masového vývaru;
  • 2 vrchovaté polévkové lžíce rajčatového protlaku;
  • 3 lžíce extra panenského olivového oleje;
  • 1/2 sklenice suchého bílého vína;
  • mletý parmazán;
  • 1 kuřecí nebo králičí játra (volitelné);
  • 500 g špaget.

Postup

Nadrobno rozemelte vepřový bůček. I cibuli, mrkev a celer nakrájejte nadrobno a orestujte je v hrnci se 3 lžícemi extra panenského olivového oleje. Pokud máte rádi máslo, dejte ho dohromady s olejem, půl na půl. Po 1 minutě přidejte ručně namletý vepřový bůček. Zelenina a tuk musí zkaramelizovat, proto je smažte, ale nepřipalujte je: bude to trvat asi 3 až čtyři minuty. Nyní přidejte mleté ​​hovězí maso, zamíchejte a vařte asi 5 minut.

Když se tekutina uvolněná masem odpaří, přidejte půl sklenice bílého vína. Omáčku promíchejte a po odpaření vína přidejte rajčatový protlak rozpuštěný ve sklenici vývaru. Promíchejte a zkontrolujte barvu omáčky, chceme světle hnědou, ne červenou. Udržujte omáčku ve varu na střední teplotě, částečně zakrytou.

Čím více ragú vaříte, tím je lepší. Někteří lidé to vaří až 4 hodiny. Ale nebojte se, na dobrou omáčku vám celkem 2 hodiny postačí. Nakonec podle chuti osolte.

Uvařte špagety podle návodu na nich uvedeném. Pak je sceďte a podávejte na hluboký talíř. Špagety polijte boloňskou omáčkou a posypejte mletým parmazánem.

Zdroj: Milánské a boloňské špagety - rozdíly

Příznaky

Pohyb prstů obstarávají šlachy, kosti a klouby. Prasklá žilka na prstu může způsobit hematom. Lidové léčitelství doporučuje čaj z pohankových slupek, důležité je však vždy zjistit důvod, proč žilky praskají. Dalším přírodním lékem je čaj ze sušené červené papriky – dvě čajové lžičky ráno a večer spařte vroucí vodou, pijte ráno na lačno a večer před spaním po jídle jako poslední věc. Tento lék čistí a zpevňuje žíly, zároveň blahodárně působí na celý organismus, játra, žaludek, slinivku a také léčí vředy. Způsobuje peristaltiku střev.

Zdroj: Prasklá žilka na prstu

Autoři obsahu

Mgr. Jana Válková

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jiří Dvořák


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP