Téma: 

králík na paprice v papiňáku


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

KRÁLÍK NA SMETANĚ

Králík na paprice

Ingredience: 1 odblaněný králík, 150 g slaniny (paprikovaného bůčku), 80 g i více cibule, 1,5 lžičky sladké mleté papriky, 40 g hladké mouky, 1/2 lžičky soli, šlehačka, 2 střední mrkve, 1 menší petržel, 1 plátek celeru, 3–4 bobkové listy, 4 kuličky nového koření, malá hrstička celého pepře, 3/4 kostky masoxu, 1 větší stroužek česneku

Postup: Na rozpálený olej s kostičkami osmažené slaniny dáme na kolečka nakrájenou cibuli, mrkev a petržel, přidáme na kostičky nakrájený celer, bobkové listy, nové koření a pepř a opékáme za častého míchání cca 15 minut. Přidáme na čtvrtky (i na jiné části) naporcovaného králíka, zasypeme paprikou a zhruba 4–6 minut necháme maso za obracení dost zprudka opéct. Zalijeme vřelou vodou, přidáme masox, rozmačkaný česnek a dusíme doměkka (v papiňáku 50–60 minut). Měkké maso vyndáme a obereme od kostí. Do šťávy přidáme šlehačku, ve které jsme rozmíchali trochu hladké mouky (nebo mouku rozmícháme zvlášť v trošce studené vody), a necháme za častého míchání 5–10 minut povařit (pro barvu i chuť můžeme přidat i trochu kečupu). Přecedíme, dochutíme solí, citrónem), přidáme maso, prohřejeme a podáváme. Jako příloha se doporučuje houskový knedlík, brambory nebo rýže.

Detail odstavce: Králík na paprice
Zdroj: Králík na smetaně
Zveřejněno: 23.10.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: léčení prašiviny u králíků

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků
Odesláno: 19.12.2016 uživatelem anežka
Počet odpovědí: 0

SLEPICE NA PAPRICE – RECEPTY

Slepice na paprice v papiňáku

Ingredience: 1 slepice nebo 4 slepičí nohy, 1/4 l smetany, 1 velká cibule, olej, hladká mouka, sladká paprika, 1 slepičí bujón, sůl

Postup: Slepici rozčtvrtíme a potřeme solí. V papiňáku osmahneme na oleji nakrájenou cibulku, až zesklovatí, zaprášíme sladkou paprikou, necháme lehce zpěnit a zalijeme vodou. Vložíme čtvrtky slepice i s kůží a slepičí bujón. Přikryjeme víkem a vaříme asi 30 minut. Poté slepici vyjmeme, obereme z kostí a zbavíme kůže. Do šťávy vlijeme smetanu a mouku rozkvedlanou buď ve smetaně, nebo ve vodě a necháme asi 20 minut povařit. Omáčku můžeme zjemnit kouskem másla, popřípadě dosolit. Poté vložíme obrané maso. Podáváme s houskovým knedlíkem.

Detail odstavce: Slepice na paprice v papiňáku
Zdroj: Slepice na paprice – recepty
Zveřejněno: 6.11.2015

RECEPTY NA KRÁLÍKA

Králičí maso

Maso by mělo být vždy světle růžové, voňavé a pružné. Králíka skladujte v lednici maximálně tři dny, v mrazáku až jeden rok. Králičí maso je svou strukturou a vlastnostmi podobné drůbežímu masu, jelikož je dobře stravitelné a obsahuje rovněž nízké množství tuku, což je vhodné pro dietní pokrmy. Má nízký obsah cholesterolu, silně jsou zde zastoupeny vitaminy skupiny B – B2, B6 a B12, z minerálních látek jsou zde bohatě zastoupeny látky jako draslík, hořčík, zinek, fosfor a síra.

Králíka můžete smažit, grilovat, dusit, králičí maso lze přidávat do polévek, rolád, gulášů, pomazánek, salátů, k omáčkám. Nejčastěji se však peče v troubě na víně, česneku, paprice, cibuli, se zeleninou či bramborami. Dušený králík si rozumí s křenem, vínem, česnekem, houbami, špenátem, rajčaty a bylinkami. I když je králík vláčné maso, často se velmi vysušuje, proto jej při pečení v troubě raději přikrývejte a spíše ho duste v páře.

Detail odstavce: Králičí maso
Zdroj: Recepty na králíka
Zveřejněno: 2.10.2014

RECEPTY NA KUŘE NA PAPRICE

Kuře na paprice se smetanou (bez mouky)

Suroviny:

  • 1 kuře
  • 60 g cibule
  • 50 g másla
  • 4 lžíce oleje
  • 1 kelímek sladké smetany
  • 1 kelímek zakysané smetany
  • sladká paprika
  • pepř
  • sůl

Postup:

Dobře očištěné kuře rozdělíme na 6–8 kousků, které osolíme a obalíme ve sladké paprice. V kastrolu na másle dozlatova osmažíme cibulku nakrájenou nadrobno. Na pánvi na oleji opečeme zprudka jednotlivé kousky kuřete ze všech stran. Potom do kastrolu s cibulkou vložíme kousky kuřete (bez oleje), zalijeme troškou teplé vody a pod pokličkou dusíme asi 30 minut.

Poté maso vyjmeme a uschováme ho v teple. Šťávu zahustíme sladkou a kysanou smetanou, omáčku za stálého míchání povaříme asi 5 minut a nakonec ji propasírujeme sítkem na porce kuřete. Maso necháme v omáčce jen chvíli prohřát, už nevaříme.

Kuře na paprice podáváme s maďarskými noky, houskovými knedlíky nebo s vařenými těstovinami.

Detail odstavce: Kuře na paprice se smetanou (bez mouky)
Zdroj: Recepty na kuře na paprice
Zveřejněno: 6.4.2014

MARINÁDA NA UZENÍ DRŮBEŽE

Recept na uzené kuřecí stehno s kari omáčkou

Ingredience: 4 uzená kuřecí stehna, 1 cibule, 1 lžíce másla, 300 ml voda, 1 lžíce hladké mouky, 1 lžička kari, sůl, pepř mletý, petrželová nať

Technologický postup: V papiňáku na másle zpěníme cibuli, kterou jsme nakrájeli na drobné kostky, přidáme kari koření, promícháme, přidáme kuřecí stehna, zalijeme cca 300 ml vody a necháme v papiňáku dusit přibližně 15–20 minut (čas počítáme až od chvíle, kdy papiňák začne pískat). Potom vyjmeme kuřecí stehna, šťávu zahustíme moukou rozkvedlanou v trošce vody a povaříme. Ochutíme solí, pepřem a přidáme trochu zelené petrželky či pažitky. Podáváme s rýží.

Detail odstavce: Recept na uzené kuřecí stehno s kari omáčkou
Zdroj: Marináda na uzení drůbeže
Zveřejněno: 15.5.2017

RECEPTY NA KUŘE NA PAPRICE

Kuře na paprice jednoduše

Suroviny:

  • 1 ks cibule
  • 40 g hladké mouky
  • 50 g másla
  • 2 dl smetany (12%)
  • 4 porce kuřete
  • mletá sladká paprika
  • sůl

Postup:

Oloupanou cibuli nakrájíme na drobné kostičky. Kuře dobře očistíme a naporcujeme. Na másle osmažíme jemně pokrájenou cibulku, když už je zlatavá, vmícháme mletou papriku. Po zpěnění zalijeme trochou vody, přidáme osolené porce kuřete a dusíme pod pokličkou. Při dušení porce obracíme a podléváme vodou.

Měkké porce kuřete vyjmeme, šťávu zahustíme světlou jíškou, kterou jsme připravili z mouky a másla, rozšleháme a povaříme nejméně 20 minut, než nám vznikne hustší omáčka. Přilijeme smetanu, necháme přejít varem, přisolíme. Omáčku nakonec přecedíme na porce kuřete a prohřejeme.

Klasické kuře na paprice podáváme s dušenou rýží nebo těstovinami.

Detail odstavce: Kuře na paprice jednoduše
Zdroj: Recepty na kuře na paprice
Zveřejněno: 6.4.2014

HOVĚZÍ NA HOUBÁCH NEJEN OD POHLREICHA

Hovězí na houbách v papiňáku

Ingredience: 4 plátky zadního hovězího, sůl, pepř, plnotučná hořčice, hladká mouka, cibule, 1 stroužek česneku, sušené houby, případně smetana na šlehání nebo zakysaná smetana

Postup: Maso trochu naklepeme, nařízneme na okrajích, osolíme, opepříme, na jedné straně potřeme hořčicí a obalíme v hladké mouce. V papiňáku rozehřejeme trochu tuku a osmahneme cibulku, jen ji zpěníme dobíla, poté vložíme maso a opečeme je z obou stran. Podlijeme a uvolníme přichycenou mouku, přidáme namočené houby a nasekaný česnek. Hrnec zavřeme a necháme dusit. Musíme zkontrolovat, jestli se mouka nepřipaluje. Když je maso měkké, ještě zahustíme, můžeme přidat smetanu, a provaříme. Jako příloha je vhodná rýže, knedlíky či špecle.

Detail odstavce: Hovězí na houbách v papiňáku
Zdroj: Hovězí na houbách nejen od Pohlreicha
Zveřejněno: 26.2.2018

RECEPTY NA KUŘE NA PAPRICE

Kuře na paprice pro děti od jednoho roku

Suroviny:

  • 250 g kuřecích prsíček
  • 250 ml smetany (nejlépe zakysané)
  • 1 cibule
  • olej
  • 2 lžíce hl. mouky
  • sladká paprika, bobkový list, 2 kuličky nového koření a celého pepře
  • sůl

Postup:

Na oleji zpěníme cibulku, přidáme mouku a na závěr sladkou papriku. Nerestujeme dlouho, aby paprika nezhořkla. Nakonec přidáme pokrájená kuřecí prsíčka a orestujeme. Podlijeme vodou, přidáme koření a dusíme doměkka. Na závěr omáčku přecedíme, abychom odstranili koření, přilijeme smetanu, nejvhodnější je zakysaná, protože dětem usnadní trávení, a případně dosolíme. Podáváme s těstovinami nebo rýží.

Detail odstavce: Kuře na paprice pro děti od jednoho roku
Zdroj: Recepty na kuře na paprice
Zveřejněno: 6.4.2014

SLEPICE NA PAPRICE – RECEPTY

Slepice na paprice podle Pohlreicha

Ingredience: 1 slepice s kůží, 1 větší cibule, 500 ml mléka, 300 ml smetany, 500 ml slepičího vývaru, 40 g červené mleté papriky, slunečnicový olej, lžička másla, sůl a pepř

Postup: Maso omyjeme, osolíme a opepříme. Na hlubší pánvi rozpálíme olej a rozporcované maso opečeme dozlatova a vyndáme je ven. Poté osmažíme dozlatova najemno nakrájenou cibuli, přidáme mletou papriku, promícháme a zalijeme mlékem a vývarem. Vložíme maso a dusíme doměkka. Hotové maso vyjmeme, omáčku zahustíme jíškou a vaříme dál pomalu asi 30 minut. Poté dosolíme a opepříme, přidáme smetanu a lžičku másla a ponorným mixérem vše rozmixujeme. Omáčku přecedíme. Podáváme s domácím houskovým knedlíkem.

Detail odstavce: Slepice na paprice podle Pohlreicha
Zdroj: Slepice na paprice – recepty
Zveřejněno: 6.11.2015

RECEPTY NA KUŘE NA PAPRICE

Kuře na paprice bez smetany

Suroviny:

  • 4 ks kuřecích stehen
  • 1 ks cibule
  • 2 lžičky mleté sladké papriky
  • 50 g másla
  • 2 lžíce hladké mouky
  • sůl

Postup:

Kuře (můžeme použít celé naporcované kuře, kuřecí stehna, čtvrtky nebo špalíčky) opláchneme a osušíme utěrkou. Cibuli nakrájíme nadrobno, zpěníme na másle, zasypeme sladkou paprikou a na tomto základu si opečeme kuřecí části. Pak podlijeme vroucí vodou tak, aby bylo kuře ponořené, osolíme a dusíme doměkka (podle potřeby vodu doléváme). Měkké kuře vyjmeme, šťávu zahustíme moukou rozkvedlanou v troše vody, přisolíme a povaříme. Kuřecí kousky obereme a vložíme zpět do omáčky, kterou necháme trochu prohřát. Můžeme podávat například s houskovým knedlíkem.

Detail odstavce: Kuře na paprice bez smetany
Zdroj: Recepty na kuře na paprice
Zveřejněno: 6.4.2014

RECEPTY NA KUŘE NA PAPRICE

Kuře na paprice od Babici

Suroviny:

Maso:

  • 1 kuře
  • 1 střední mrkev
  • 1 střední petržel
  • ¼ celeru
  • pepř
  • sůl
  • nové koření
  • zeleninový vývar

Omáčka:

  • 2 lžíce másla
  • 1 větší cibule
  • 1 lžíce sladké papriky
  • 1 kostka hovězího vývaru
  • ½ lžíce hladké mouky
  • 2 dcl sladké smetany
  • sůl

Postup:

Kuře naporcujeme a dáme vařit. Přidáme nakrájenou kořenovou zeleninu, sůl, pepř, dvě kuličky nového koření a zeleninový vývar. Vaříme asi 20 minut. Mezitím si rozpustíme máslo, na kterém zpěníme cibuli, pak vložíme uvařené porce kuřete, přidáme sladkou papriku, pepř, kostku hovězího vývaru, osolíme a krátce opečeme. Zalijeme přeceděným vývarem. Porce kuřete vyjmeme a omáčku rozmixujeme. Nakonec zahustíme smetanou s moukou a necháme povařit asi 3 minuty. Podáváme s houskovým knedlíkem.

Detail odstavce: Kuře na paprice od Babici
Zdroj: Recepty na kuře na paprice
Zveřejněno: 6.4.2014

VEPŘOVÉ KOLENO

Vepřové koleno v papiňáku

Ingredience: 1 ks předního vepřového kolene, 4 kuličky pepře, 2 bobkové listy, 1 cibule, 2 stroužky česneku, sůl, voda

Technologický postup: Koleno dáme vařit cca na 40 min (dle velikosti kolena) do tlakového hrnce společně s bobkovým listem, pepřem, cibulí, česnekem a solí. Po uvaření vyjmeme, vykostíme a přendáme na pekáček, zalijeme trochou vývaru a hojně posypeme cibulí nakrájenou nadrobno a přidáme i trochu česneku. Koleno je hotové, když vznikne z cibule a vývaru kolem masa karamelová hmota. Podáváme s chlebem.

Detail odstavce: Vepřové koleno v papiňáku
Zdroj: Vepřové koleno
Zveřejněno: 11.7.2016

SLEPICE NA PAPRICE – RECEPTY

Jak dělají slepici na paprice Kluci v akci

Ingredience: 2 velké cibule, 6 stroužků česneku, 2 lžíce sladké mleté papriky, kohoutí, slepičí, kuřecí vývar nebo voda, 1 kohout, sůl, snítka rozmarýnu, lžička mleté papriky, 250 ml 33% smetany, 1 kapie nebo červená paprika, 4 žampiony, slunečnicový olej

Postup: Na oleji dosklovata orestujeme na kostičky nakrájenou cibuli, přidáme česnek, orestujeme, pak zaprášíme mletou paprikou, krátce osmahneme, zalijeme vývarem, osolíme a přivedeme k varu. Části naporcovaného kohouta na straně kůže nařízneme, osolíme, opečeme na oleji ze všech stran dozlatova, přihodíme snítku rozmarýnu, během opékání lehce poprášíme mletou paprikou, pak sejmeme (olej uchováme i se snítky rozmarýnu) a vložíme do základu na omáčku, přiklopíme, dusíme doměkka, na závěr zalijeme smetanou, necháme přejít varem a podáváme. Na oleji po opečeném mase orestujeme papriku nakrájenou na nudličky a na větší kousky nakrájené žampiony. Papriku s žampiony klademe na každou porci kohouta, navrch ozdobíme snítkou opečeného rozmarýnu. Jako příloha se hodí špecle, bramborové noky, knedlíky, rýže.

Detail odstavce: Jak dělají slepici na paprice Kluci v akci
Zdroj: Slepice na paprice – recepty
Zveřejněno: 6.11.2015

RECEPTY NA KRÁLÍKA

Pečený králík

Suroviny:

  • králík
  • grilovací koření
  • sůl
  • 5 stroužků česneku
  • vývar nebo voda na podlití
  • 2 ks cibule
  • 80 g slaniny

Postup:

Králíka omyjte a vytrhejte vnitřní sádlo. Do stehen a hřbetu našpikujte slaninu. Králíka dobře osolte jak zevnitř, tak zvenku. Maso vložte do pekáče, cibuli, česnek a zbytek slaniny nakrájejte na tenké plátky a položte na králíka. Vše posypte grilovacím kořením. Mírně podlijte vodou nebo vývarem. Králíka vložte do trouby a pečte doměkka. Během pečení králíka otáčejte, podlévejte a přelévejte vypečenou šťávou, dokud nebude maso měkké. Tradičního pečeného králíka můžete podávat s vařenými brambory či s bramborovou kaší.

Detail odstavce: Pečený králík
Zdroj: Recepty na králíka
Zveřejněno: 2.10.2014

KRÁLÍK NA SMETANĚ

Králík na smetaně s houbami

Ingredience: 500 g zadního králičího masa, sůl, mletý pepř, olej, 1 cibule, 200 g žampiónů, masový vývar, 1,5 dl bílého vína, hladká mouka, 1 zakysaná smetana

Postup: Králičí maso vykostíme, nakrájíme na menší kousky, osolíme a opepříme. Opečeme v rozpáleném oleji, přidáme nakrájenou cibuli, očištěné a nakrájené houby a dusíme pod pokličkou. Podlijeme vínem, vývarem a dusíme doměkka. Když je maso měkké, šťávu necháme vysmažit, zaprášíme moukou, podlijeme, povaříme a scedíme. Přidáme zakysanou smetanu a prohřejeme. Tento recept je jemný a jako příloha se hodí například dušená rýže.

Detail odstavce: Králík na smetaně s houbami
Zdroj: Králík na smetaně
Zveřejněno: 23.10.2016

RECEPTY NA KRÁLÍKA

Králík na divoko

Suroviny:

  • králík
  • sůl
  • 2 lžíce sádla
  • 1/2 l vody
  • 1 lžička pepře, mleté sladké papriky, kmínu a majoránky
  • 2 bobkové listy, 2 kuličky jalovce, 2 hřebíčky
  • 5 stroužků česneku

Postup:

Do vody vložte koření a česnek a společně povařte cca 10 minut. Králíka dobře očistěte, odblaňte, opláchněte vodou a naporcujte. Takto připravené porce jednotlivě osolte, zalijte nálevem z koření a česneku a nechte do druhého dne v chladu odležet. Druhý den pečte maso pod pokličkou i s nálevem doměkka. Změklé králičí maso odkryjte, přidejte sádlo a dopečte dorůžova. Vhodnou přílohou jsou vařené nebo opečené brambory a kompot či zeleninový salát.

Detail odstavce: Králík na divoko
Zdroj: Recepty na králíka
Zveřejněno: 2.10.2014

HOVĚZÍ NA HOUBÁCH

Hovězí na houbách v papiňáku

Suroviny:

  • 4 plátky zadního hovězího
  • sůl, pepř
  • plnotučná hořčice
  • hladká mouka
  • 1 cibule
  • 1 stroužek česneku
  • sušené houby
  • olej nebo sádlo
  • případně smetana na šlehání nebo zakysaná smetana

Postup:

Maso trochu naklepte, nařízněte na okrajích, osolte, opepřete, na jedné straně potřete hořčicí a obalte v hladké mouce. V tlakovém hrnci rozehřejte trochu tuku a osmahněte cibulku, ale jen do sklovata, a dejte maso opéct z obou stran. Potom podlijte a uvolněte přichycenou mouku. Přidejte namočené houby a nasekaný česnek. Zavřete hrnec a duste. Nezapomeňte kontrolovat, jestli se nepřipaluje mouka. Když je maso měkké, ještě zahustěte a můžete přidat smetanu. Chvilku provařte a servírujte například s rýží nebo knedlíky.

Detail odstavce: Hovězí na houbách v papiňáku
Zdroj: Hovězí na houbách
Zveřejněno: 20.10.2014

KRÁLÍK NA SMETANĚ

Staročeský králík na smetaně

Ingredience: 800 g králičího hřbetu a kýty, sůl, 1 lžička mletého zázvoru, olej, cibule, 20 g hladké mouky, 200 ml smetany, citrónová šťáva, mandle, máslo

Postup: Králíka nasekáme na porce, osolíme, posypeme mletým zázvorem a lehce opečeme na oleji s nakrájenou cibulí. Vše zaprášíme moukou, osmahneme, rozmícháme, zalijeme vodou a dusíme doměkka. Před koncem dušení přidáme smetanu, ochutíme citrónovou šťávou a krátce povaříme. Mandle spaříme ve vařící vodě, oloupeme, nakrájíme na nudličky, osmahneme na másle a při podávání jimi posypeme porce králíka. Tento recept je českou klasikou a příprava zabere cca 80 minut.

Detail odstavce: Staročeský králík na smetaně
Zdroj: Králík na smetaně
Zveřejněno: 23.10.2016

SVÍČKOVÁ OMÁČKA Z HALALI

Svíčková z Halali v papiňáku

Suroviny:

  • 1 kg falešné svíčkové (případně zadní hovězí)
  • 1 cibule
  • 3 lžíce másla
  • cca 15 dkg slaniny
  • 2 sklenice směsi Halali
  • 5 ks bobkového listu
  • 10 kuliček nového koření
  • 250 ml smetany na vaření

Postup:

Maso prošpikujeme špekem, osolíme a opepříme. Na rozpuštěném másle zpěníme nakrájenou cibulku, přidáme prošpikované osolené maso, které necháme zatáhnout ze všech stran. Potom přilijeme směs Halali, přidáme koření a necháme vařit v tlakovém hrnci asi 1 hodinu. Když je maso uvařené, vyndáme ho, rozmixujeme zeleninu ponorným mixerem, omáčku zahustíme moukou a povaříme. Nakonec zalijeme smetanou a můžeme dochutit citronovou šťávou. Maso nakrájíme na plátky a podáváme společně s houskovým knedlíkem.

Detail odstavce: Svíčková z Halali v papiňáku
Zdroj: Svíčková omáčka z Halali
Zveřejněno: 25.10.2018

RECEPTY NA KRÁLÍKA

Králík na česneku

Suroviny:

  • králík
  • 0,5 kg uzeného bůčku
  • 20 dkg slaniny
  • sůl
  • kmín
  • 10 celých pepřů
  • 2 nová koření
  • 1 bobkový list
  • 10 stroužků česneku
  • lžíce plnotučné hořčice
  • špetka tymiánu
  • voda

Postup:

Králíka prošpikujte slaninou, osolte, pokmínujte a potřete hořčicí. Takto připraveného jej vložte do pekáčku s uzeným bokem, přidejte koření a nasekaný česnek, podlijte vodou a přiklopené pečte asi 1,5 hodiny na 200 °C. Posledních cca 20–30 minut dopékejte maso odkryté. Ze šťávy sesbírejte tuk, zaprašte ji moukou, orestujte a nechte chvilku provařit. Posbíraný tuk vraťte zpátky do šťávy a můžete servírovat. Jako příloha se doporučuje špenát a bramborový knedlík.

Detail odstavce: Králík na česneku
Zdroj: Recepty na králíka
Zveřejněno: 2.10.2014