Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

KRÁLÍK NA SMETANĚ POHLREICH

Obsah

Králík na smetaně s houbami

Ingredience: 500 g zadního králičího masa, sůl, mletý pepř, olej, 1 cibule, 200 g žampiónů, masový vývar, 1,5 dl bílého vína, hladká mouka, 1 zakysaná smetana

Postup: Králičí maso vykostíme, nakrájíme na menší kousky, osolíme a opepříme. Opečeme v rozpáleném oleji, přidáme nakrájenou cibuli, očištěné a nakrájené houby a dusíme pod pokličkou. Podlijeme vínem, vývarem a dusíme doměkka. Když je maso měkké, šťávu necháme vysmažit, zaprášíme moukou, podlijeme, povaříme a scedíme. Přidáme zakysanou smetanu a prohřejeme. Tento recept je jemný a jako příloha se hodí například dušená rýže.

Zdroj: Králík na smetaně

Diskuze

V diskuzi LZE KOUPIT CAROVENIK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Pohlreich.

rád bych si koupil čarověník na pěstování doma,poradte kde,děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miroslav Jeziorek.

Doporučuji nákup u Jana Slámy, wbgarden@seznam.cz

Zdroj: diskuze Lze koupit carovenik

Staročeský králík na smetaně

Ingredience: 800 g králičího hřbetu a kýty, sůl, 1 lžička mletého zázvoru, olej, cibule, 20 g hladké mouky, 200 ml smetany, citrónová šťáva, mandle, máslo

Postup: Králíka nasekáme na porce, osolíme, posypeme mletým zázvorem a lehce opečeme na oleji s nakrájenou cibulí. Vše zaprášíme moukou, osmahneme, rozmícháme, zalijeme vodou a dusíme doměkka. Před koncem dušení přidáme smetanu, ochutíme citrónovou šťávou a krátce povaříme. Mandle spaříme ve vařící vodě, oloupeme, nakrájíme na nudličky, osmahneme na másle a při podávání jimi posypeme porce králíka. Tento recept je českou klasikou a příprava zabere cca 80 minut.

Zdroj: Králík na smetaně

Diskuze

V diskuzi RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.

Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.

Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.

Zdroj: diskuze Recept na buřtguláš

Kuchařka Zdeňka Pohlreicha

Zdeněk Pohlreich napsal několik kuchařek:

  • Bravo, šéfe! – Zdeněk Pohlreich vaří mezinárodní kuchyni – vydalo nakladatelství Ikar v roce 2009, kniha obsahuje taky DVD
  • Prostřeno bez servítků – Více než 100 pokrmů současné české kuchyně okořeněných postřehy ze života – vydalo nakladatelství Ikar v roce 2010
  • Šéf na grilu – 100 skvělých receptů Zdeňka Pohlreicha – vydalo nakladatelství Magazine v roce 2011
  • Už dost, Šéfe – Co jste v televizi neviděli, neslyšeli a neochutnali – vydalo nakladatelství Closer Publishing v roce 2012
  • Šéf na smetaně – Smetanové recepty Zdeňka Pohlreicha – vydalo nakladatelství Magazine v roce 2012
  • Vejce nebo slepice – 80 šťavnatých receptů z drůbeže a pernaté zvěřiny – vydalo nakladatelství Ikar v roce 2012
  • Vařte jako šéf! – Škola vaření Zdeňka Pohlreicha – vydalo nakladatelství Closer Publishing v roce 2013
  • Česko vaří s Pohlreichem – Nejlepší večeře vašeho života! – vydalo nakladatelství Closer Publishing v roce 2013

Zde můžete vidět ceny kuchařek od Zdeňka Pohlreicha.

Zdroj: Nejlepší kuchař Zdeněk Pohlreich

Králík na česneku

Ingredience: 4 králičí stehna, 1 palička česneku, 2–3 lžíce dijonské hořčice, kostka cukru, sádlo, vývar, 100 ml smetany ke šlehání, sůl, jíška na zahuštění vypečené šťávy

Postup: Maso osolíme a v kastrolu zprudka opečeme na sádle dohněda. Vypneme plotýnku a do výpeku přidáme dijonskou hořčici, kostku cukru, půl paličky nastrouhaného a půl paličky nasekaného česneku. Necháme česnek rozvonět, podlijeme vývarem nebo vodou a vhodíme rozdrobenou masoxovou kostku. Vložíme do trouby rozehřáté na 200–220 °C a pečeme nejméně hodinu přikryté a nejméně půl hodiny odkryté. Maso hlídáme a podléváme. Měkké maso vyjmeme, vypečenou šťávu dochutíme, seškrábeme do ní všechny přípečky ze stran kastrolu a zahustíme jíškou. Na závěr tohoto receptu přidáme do omáčky trochu šlehačky.

Zdroj: Králík na smetaně

Diskuze

V diskuzi LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků

Králík na smetaně

Suroviny:

  • králík
  • 50 g uzené slaniny
  • sůl, mletý pepř
  • 2 lžíce octa
  • 1 lžíce cukru
  • 1 cibule, 1 petržel, 4 mrkve, 1 celer
  • bobkový list, nové koření, celý pepř
  • 80 g sádla
  • 2 lžíce hladké mouky
  • šťáva z citronu
  • moučkový cukr
  • 1 lžička plnotučné hořčice
  • 250 ml zakysané smetany

Postup:

Králíka naložte den předem. Maso omyjte, osušte, vložte do pekáče, osolte, opepřete a obložte ho plátky slaniny. Přidejte nakrájenou zeleninu a cibuli, koření, ocet a cukr. Maso nechte v chladu odležet. Druhý den přidejte sádlo a za neustálého podlévání maso pečte, dokud nezměkne. Potom maso vyjměte, vyberte koření a zeleninu propasírujte. Do této šťávy přilijte smetanu, zahustěte ji moukou a chvíli povařte. Hotovou omáčku trochu oslaďte, okyselte citronovou šťávou a nakonec přidejte lžičku hořčice. Podávejte nejlépe s knedlíky.

Zdroj: Recepty na králíka

Jak dělá králíka na smetaně Pohlreich

Ingredience: králičí kosti, odřezky a vnitřnosti, mrkev, cibule, řapíkatý celer, pórek, máslo, hladká mouka, smetana, nové koření, bobkový list, muškátový oříšek, sůl, pepř, pažitka

Ingredience na knedlíčky: 2 vejce, 1 smetana, toastový světlý chléb (asi 4 plátky), muškátový oříšek, sůl, pepř, petrželka

Postup: Králičí kosti a odřezky vhodíme do studené vody, přidáme kousky řapíkatého celeru, mrkev, kousek pórku a cibuli, dochutíme několika kuličkami nového koření, bobkovým listem, solí a pepřem a necháme asi hodinku vařit.

Mezitím připravíme knedlíčky. Dva žloutky a kapku smetany rozšleháme. Světlý toastový chleba zbavíme kůrky a nakrájíme na kostičky. Chléb zalijeme žloutky a promícháme, osolíme a opepříme, ochutíme špetkou muškátového oříšku. Z bílků vyšleháme sníh a opatrně ho vmícháme do směsi, přidáme také nasekanou petrželku. Z hmoty vytvarujeme malé kulaté knedlíčky a uvaříme je ve vroucí osolené vodě. Až budou uvařené, vyplavou na povrch.

Z králičího vývaru sebereme pěnu a přidáme do něj vnitřnosti z králíka – srdce, ledviny, játra. V jiném hrnci připravíme základ na ragú – omáčku velouté. V hrnci rozpustíme máslo a přimícháme hladkou mouku (stejně másla jako mouky). Připravíme jíšku. Pokud vám jíška zbyde, můžete ji snadno uchovat na další použití v lednici. Králičí základ přecedíme a čistý vývar jemně zahustíme jíškou, kterou ve vývaru rozmixujeme ručním šlehačem. Dochutíme muškátovým oříškem, solí a pepřem. Uvařenou zeleninu nakrájíme na kostičky, nakrájíme také uvařené maso. Zahuštěný vývar zalijeme kapkou smetany a přidáme do něj nakrájenou zeleninu a maso a nasekanou pažitku. Podáváme s chlebovými knedlíčky. Takto připravené recepty jsou delikátním a gastronomickým zážitkem.

Zdroj: Králík na smetaně

Králík na paprice

Ingredience: 1 odblaněný králík, 150 g slaniny (paprikovaného bůčku), 80 g i více cibule, 1,5 lžičky sladké mleté papriky, 40 g hladké mouky, 1/2 lžičky soli, šlehačka, 2 střední mrkve, 1 menší petržel, 1 plátek celeru, 3–4 bobkové listy, 4 kuličky nového koření, malá hrstička celého pepře, 3/4 kostky masoxu, 1 větší stroužek česneku

Postup: Na rozpálený olej s kostičkami osmažené slaniny dáme na kolečka nakrájenou cibuli, mrkev a petržel, přidáme na kostičky nakrájený celer, bobkové listy, nové koření a pepř a opékáme za častého míchání cca 15 minut. Přidáme na čtvrtky (i na jiné části) naporcovaného králíka, zasypeme paprikou a zhruba 4–6 minut necháme maso za obracení dost zprudka opéct. Zalijeme vřelou vodou, přidáme masox, rozmačkaný česnek a dusíme doměkka (v papiňáku 50–60 minut). Měkké maso vyndáme a obereme od kostí. Do šťávy přidáme šlehačku, ve které jsme rozmíchali trochu hladké mouky (nebo mouku rozmícháme zvlášť v trošce studené vody), a necháme za častého míchání 5–10 minut povařit (pro barvu i chuť můžeme přidat i trochu kečupu). Přecedíme, dochutíme solí, citrónem), přidáme maso, prohřejeme a podáváme. Jako příloha se doporučuje houskový knedlík, brambory nebo rýže.

Zdroj: Králík na smetaně

Svíčková omáčka anglicky

Svíčková na smetaně s knedlíkem – na menu určeném pro anglicky mluvící zákazníky ji (ideálně) najdeme pod názvem „Roast sirloin in sour cream sauce with dumplings“. Svíčková na smetaně je postavena na stejnojmenném pečeném druhu masa (roast sirloin), ale může být použito i jiné maso v omáčce z dušené mrkve (stewed carrot), celeru (celeriac), petržele (parsley root) a cibule (onion), které spojuje smetana (cream). Jako příloha se jí vařené houskové knedlíky (boiled dumplings nebo bread dumplings). Na doplnění chuti se používá šlehaná smetana (chantilly cream), plátek citronu (slice of lemon) a brusinkový kompot (cranberry compote).

Zdroj: Svíčková omáčka

Restaurace Zdeňka Pohlreicha

Jako druhý podnik v řadě po slavném Café Imperial otevřel Zdeněk Pohlreich italskou restauraci Divinis. Je to malý, útulný italský wine bar, který večer nabízí pravé italské menu, založené na kvalitních a hlavně sezónních ingrediencích. Interiér podniku je velmi netradiční. Navrhl jej italský architekt Luciano Belcapo. Kombinuje originální interiér starobylého domu v Týnské ulici s moderními dekoracemi a doplňky. Kromě krátkého stálého jídelního lístku nabízí vždy celou řadu sezónních lahůdek, které překvapí. Cenová kategorie restaurace je definitivně vyšší než standard. Restauraci a wine bar Divinis najdete v centru Prahy, v Týnské ulici. Šéfkuchařem a majitelem je zde Zdeněk Pohlreich. Divinis nabízí mnohem víc než jen dobré jídlo z kvalitních a čerstvých surovin. Je to také velmi obsáhlý vinný lístek, kde si na své přijdou milovníci především zahraničních vín. Kuchyně Divinis se specializuje zejména na italskou kuchyni, těstoviny a masa připravovaná na olivovém oleji.

Zdroj: Nejlepší kuchař Zdeněk Pohlreich

Kdo je Zdeněk Pohlreich

Zdeněk Pohlreich, šéfkuchař a spolumajitel Café Imperial, má bohaté zkušenosti z nejlepších hotelů a restaurací nejen v Evropě, ale také Severní Americe a Austrálii. Jeho osobitý styl a charisma mu přinesly nebývalou popularitu. Bez nadsázky se dá říci, že se jedná o nejvýraznější osobnost české gastronomie.

Zdeněk Pohlreich se narodil 10. dubna 1957. Poté, co nesložil přijímací zkoušky na střední školu, nastoupil do učebního oboru kuchař. Vaření jej nejprve vůbec nebavilo. Po vyučení nastoupil do pražského hotelu Stop. Na přelomu 70. a 80. let byl členem reprezentačního baseballového týmu. Po zájezdu do Nizozemska začal uvažovat o emigraci a v roce 1986 se k ní rozhodl. Realizoval ji o tři roky později. Přes jeden rok strávil v Nizozemsku, z něhož po obdržení povolení odjel do australského Adelaide, kde mu v začátcích pomáhal strýc. Začal jako Sous-Chef v restauraci La Guillotine, v níž se později stal šéfkuchařem. Po návratu z emigrace postupně pracoval na stejné pozici v Praze v hotelu Renaissance, Villa Voyta, Radisson SAS nebo Marriott. K roku 2010 provozuje Café Imperial a Divinis. Café Imperial je podnik ve stylu prvorepublikových Grand Café. Divinis Ristorante je podnik vedený v italském duchu, od nábytku přes pokrmy a víno. Zdeněk Pohlreich učí na Střední škole gastronomické a hotelové (SŠGH) v Praze. 15. října 2011 se podruhé oženil, u Bodamského jezera si vzal přítelkyni Zdeňku. Má jednoho syna Jana.

Zdroj: Nejlepší kuchař Zdeněk Pohlreich

Jak dělají králíka na smetaně Kluci v akci

Ingredience: 1 králík, 400 g vepřového uzeného jazyka, mletý pepř, sůl, dijonská hořčice, olej, 4 mrkve, 3 petržele, 1 menší celer, 2 cibule, 4 stroužky česneku, 1 lžíce divokého koření (pepř, nové koření, bobkový list), 2 lžičky celé bílé hořčice, ½ l bílého vína, ¾ l masového vývaru, 300 ml 33% smetany, 2 lžíce másla, 200 g žampiónů, hrst sekané plocholisté petrželky, 1 citrón

Ingredience knedlíčky: 500 g bílého toustového chleba, 2 hrsti sekaných bylinek (petrželky, tymiánu, saturejky, oregana), 200 ml smetany ke šlehání, 100 g másla, 4 vejce, muškátový oříšek, sůl, strouhanka podle potřeby

Postup: Králíka naporcujeme a prošpikujeme hranolky z podjazyčí, opepříme, osolíme, potřeme dijonskou hořčicí a z obou stran opečeme na oleji dozlatova. Porce králíka vyjmeme a ponecháme stranou. Mrkev, petržel, celer a cibuli nakrájíme na kostičky a opečeme na výpeku z králíka. Pokud je třeba, přidáme trochu oleje. Zeleninu opékáme dozlatova, přidáme divoké koření a hořčičné semínko, drcený česnek, hořčici a zarestujeme, poté podlijeme vývarem a necháme chvíli vařit. Následně zalijeme vínem, vložíme opečené porce králíka, přiklopíme a pečeme ve vyhřáté troubě na 175 °C doměkka. Měkké maso vyjmeme, omáčku přepasírujeme, přivedeme k varu, zalijeme smetanou, vložíme nakrájené žampióny a povaříme. Jazyk s ledvinkami nakrájíme, opečeme na přepuštěném másle a spolu s nasekanou petrželkou vložíme do omáčky. Krátce prohřejeme a dochutíme citrónovou šťávou.

Postup knedlíčky: Toustový chléb nakrájíme na kostičky a smícháme s nasekanými bylinkami, zalijeme smetanou a rozpuštěným máslem a necháme odstát. Vejce vyšleháme do husté světlé pěny, smícháme s houskou, ochutíme muškátovým oříškem, solí a podle potřeby přidáme strouhanku. Z těsta tvarujeme koule, které vaříme v osolené vodě asi 10 minut. Porce králíka podáváme přelité omáčkou, jako přílohu doporučujeme bylinkové knedlíčky. Tento recept zcela jistě splní požadavky svátečního pokrmu, a to nejen velikonočního.

Zdroj: Králík na smetaně

Postup

Podle receptu Zdeňka Pohlreicha budeme na čtyři porce omáčky potřebovat 600 g hovězího zadního (loupané plece), 30 g slaniny, sůl a mletý pepř. Dále pak 50 g oleje, 50 g cibule, 45 g hladké mouky, 20 g másla a 75 g sterilovaných okurek.

Z. Pohlreich nejprve hovězí maso protkne slaninou, osolí jej, opepří a ze všech stran zprudka opeče na rozpáleném oleji. Poté opečené maso vyjme a v tuku, který zbyl po opékání masa, připraví cibulový základ, který zalije vodou. Do něj pak vloží opečené maso, nádobu přiklopí poklicí, vloží do rozehřáté trouby a dusí.

Během dušení Zdeněk Pohlreich maso obrací, přelévá šťávou a podlévá. Jakmile je maso měkké, vyjme ho ze šťávy. Šťávu na plotně vydusí na tuk, zapráší moukou, opraží, zalije vodou, rozmíchá a provaří. Na másle orestuje na nudličky nakrájené sterilované okurky, na které posléze přecedí provařenou šťávu.

Za přílohu doporučuje Z. Pohlreich dušenou rýži. Ale záleží samozřejmě na vaší chuti. Omáčku nedochucuje ani se smetanou. Z takto připraveného receptu nevznikne „okurková omáčka“.

Zdroj: Znojemská omáčka podle Pohlreicha

Recept

Ingredience: 500 g mletého hovězího masa, 400 g konzervovaných rajčat, 400 g sterilovaných červených fazolí, 2 lžičky rajčatového protlaku, 1 lžička mletého chilli, 2 lžíce olivového oleje, 1 lžíce mletého kmínu, 1 lžíce sladké papriky, ½ lžíce sušeného tymiánu, 400 ml zeleninového vývaru, 4 šalotky, 3 stroužky česneku, 2 čtverečky čokolády, 1 červená paprika, cukr, mletý pepř, sůl

Postup: Zdeněk Pohlreich ve větším hrnci na rozehřátém oleji za pravidelného míchání restuje asi 5 minut najemno nakrájené očištěné šalotky (měly by změknout a zesklovatět, jak uvádí Pohlreich), pak přidá utřené oloupané stroužky česneku, očištěnou papriku nakrájenou na kostičky, promíchá a po minutě přisype sladkou papriku, chilli i kmín. Na středním plameni smaží, dokud se vše nepropojí, pak přidá mleté maso, vařečkou se snaží rozdělit ho na co nejmenší kousky, a důkladně jej opeče. Mělo by vytvořit malé hnědé hrudky (musí být dokřupava usmažené, nikoliv dušené, to je kouzlo receptu). Poté Zdeněk Pohlreich směs důkladně osolí a opepří. Přilije vývar, přidá konzervovaná rajčata, tymián, čokoládu, špetku cukru, podle chuti sůl i mletý pepř a nakonec vmíchá rajčatový protlak. Vše pak přivede k varu, přiklopí a na malém plameni nechá 20 minut probublávat, občas zamíchá a podle potřeby doporučuje přilít dvě lžíce vody. Nakonec vsype okapané sterilované fazole, znovu přivede k varu a krátce prohřeje, dochutí solí i pepřem. Před podáváním nechává Zdeněk Pohlreich pokrm 10 minut odpočinout.

To je vše, tak dobrou chuť.

Zdroj: Jak dělá chilli con carne Zdeněk Pohlreich

Příprava dle Z. Pohlreicha

Ingredience: cca 12 ks plátů na lasagne, 100 g parmazánu

Ingredience na masovou směs: 500 g hovězího mletého masa, 300 g vepřového mletého masa, 2 lžíce olivového oleje, 2 mrkve, kousek celeru, 2 konzervy sekaných rajčat (nebo 1 konzerva rajčat a 1 rajčatové pyré), 2–3 stroužky česneku, 300 ml červeného vína, 200 ml hovězího vývaru, rozmarýn, sůl, pepř

Ingredience na bešamel: 1 000 ml plnotučného mléka, 65 g másla, 65 g hladké mouky, muškátový oříšek, 1 bobkový list, 4 hřebíčky

Postup: Zdeněk Pohlreich nejprve do hlubšího kastrolu nalije olivový olej a přidá nakrájenou nebo ještě lépe na struhadle nastrouhanou mrkev a celer, najemno nakrájenou cibuli a chvíli vše restuje. Mezitím si naseká tři stroužky dobrého česneku (kupte nejlépe od českého farmáře, radí šéf) a přidá jej do zeleninového základu v kastrolu.

Z 500 g hovězího a 300 g vepřového masa Z. Pohlreich připraví směs mletého masa, kterou dá do kastrolu, osolí a opepří a nakonec přidá nasekaný rozmarýn. Restuje do odpaření tekutiny. Jakmile je mleté maso pořádně orestované, nalije Zdeněk Pohlreich do kastrolu asi půl litru červeného vína, přidá loupaná rajčata a dusí pod poklicí přibližně hodinu a půl.

Mezitím se pouští do přípravy těstovin. Pláty lasagní Z. Pohlreich vždy napřed trochu povaří ve vodě a poté je rozprostře na čistou utěrku, aby uschly. Nastává slavnostní okamžik, tedy vrstvení lasagní. Vždy je to tak, že se bešamelem začíná a bešamelem také končí, připomíná šéf. Poslední vrstva se zasype sýrem, radí Pohlreich.

Bešamel připraví Zdeněk Pohlreich tak, že z mouky a másla usmaží světlou jíšku, kterou zalije studeným mlékem, prošlehá a přidá bobkový list a hřebíčky. Vaří na mírném ohni při častém míchání asi 15 minut. Nakonec přidá muškátový oříšek, sůl a pepř.

A jak tedy konkrétně Zdeněk Pohlreich postupuje při vrstvení? Nejprve naběračkou nalije do pekáče bešamelovou omáčkou a na ni rozprostře těstoviny. Na lasagne pak umístí vrstvu boloňského ragú a znovu vrstvu bešamelu. Dále pokračuje úplně stejně. Nakonec Z. Pohlreich vše bohatě zasype parmazánem a lasagne vloží do trouby předehřáté na 180 °C. Pokrm zapéká asi 40 minut.

Zdroj: Lasagne podle Pohlreicha

Pečený králík

Suroviny:

  • králík
  • grilovací koření
  • sůl
  • 5 stroužků česneku
  • vývar nebo voda na podlití
  • 2 ks cibule
  • 80 g slaniny

Postup:

Králíka omyjte a vytrhejte vnitřní sádlo. Do stehen a hřbetu našpikujte slaninu. Králíka dobře osolte jak zevnitř, tak zvenku. Maso vložte do pekáče, cibuli, česnek a zbytek slaniny nakrájejte na tenké plátky a položte na králíka. Vše posypte grilovacím kořením. Mírně podlijte vodou nebo vývarem. Králíka vložte do trouby a pečte doměkka. Během pečení králíka otáčejte, podlévejte a přelévejte vypečenou šťávou, dokud nebude maso měkké. Tradičního pečeného králíka můžete podávat s vařenými brambory či s bramborovou kaší.

Zdroj: Recepty na králíka

Králík na česneku

Suroviny:

  • králík
  • 0,5 kg uzeného bůčku
  • 20 dkg slaniny
  • sůl
  • kmín
  • 10 celých pepřů
  • 2 nová koření
  • 1 bobkový list
  • 10 stroužků česneku
  • lžíce plnotučné hořčice
  • špetka tymiánu
  • voda

Postup:

Králíka prošpikujte slaninou, osolte, pokmínujte a potřete hořčicí. Takto připraveného jej vložte do pekáčku s uzeným bokem, přidejte koření a nasekaný česnek, podlijte vodou a přiklopené pečte asi 1,5 hodiny na 200 °C. Posledních cca 20–30 minut dopékejte maso odkryté. Ze šťávy sesbírejte tuk, zaprašte ji moukou, orestujte a nechte chvilku provařit. Posbíraný tuk vraťte zpátky do šťávy a můžete servírovat. Jako příloha se doporučuje špenát a bramborový knedlík.

Zdroj: Recepty na králíka

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Michal Vinš


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP