KRÁLÍK RECEPTY PODLE POHLREICHA

Pečený králík

Suroviny:

• 1 králík
• grilovací koření
• sůl
• 5 stroužků česneku
• vývar nebo voda na podlití
• 2 ks cibule
• 80 g slaniny

Postup:

Králíka omyjte a vytrhejte vnitřní sádlo. Do stehen a hřbetu našpikujte slaninu. Králíka dobře osolte jak zevnitř, tak zvenku. Maso vložte do pekáče, cibuli, česnek a zbytek slaniny nakrájejte na tenké plátky a položte na králíka. Vše posypte grilovacím kořením. Mírně podlijte vodou nebo vývarem. Králíka vložte do trouby a pečte doměkka. Během pečení králíka otáčejte, podlévejte a přelévejte vypečenou šťávou, dokud nebude maso měkké. Tradičního pečeného králíka můžete podávat s vařenými brambory či s bramborovou kaší.

Zdroj: Recepty na králíka

Diskuze: Hodnocení receptů na krkovici.

Velmi dobré recepty.

Zdroj: diskuze Hodnocení receptů na krkovici.
Počet odpovědí: 0

Rizoto podle Zdeňka Pohlreicha

Zde se můžete podívat, jakým způsobem připravuje rizoto Zdeněk Pohlreich.

Zdroj: Recepty na rizoto

Diskuze: Re: smoothie recepty komentář

No já mám tedy lepší mixér a to Vitamix. Ten udělá jak smothie tak i rozdrtí led. Zvládá dokonce i burákové máslo. Lepší si za mixér rozhodně připlatit.

Zdroj: diskuze Smoothie recepty komentář
Počet odpovědí: 1

Recepty

Receptů na přípravu květáku je mnoho. Mezi nejvíce oblíbené patří květákové placičky, květáková polévka, zapečený květák, takzvaný květákový mozeček s vejci, květákové karbanátky a smažený květák. Níže naleznete několik receptů právě na květákové placičky. Sami posuďte, zda tyto recepty stojí za to!

Zdroj: Květákové placičky podle Pohlreicha

Diskuze: domácí šunka

Nedávno jsem si pořídili bytelnou formu na šunku z webu www.formanasunku.cz a musím říce, že je to skvělé. Invesctice okolo tisícovky se určitě vyplatí. Celá rodina domací šunku milujeme. Jsem ráda, že to chutná i dětem. Vím co jedí, alespoń u něčeho ,) Děkuji za tipy na nové recepty.

Zdroj: diskuze Domácí šunka
Počet odpovědí: 0

Recept podle Pohlreicha

Zdeněk Pohlreich určitě květákové placičky nebo obdobné jídlo zná a připravuje, jen je dosud nepublikoval ve svých pořadech. To ovšem nic nemění na tom, že tento pokrm není dobrý, nebo že si nezaslouží naši pozornost. Květákové placičky, které poslouží jako výborná chuťovka nebo rychlá večeře, si přinejmenším zaslouží zmínku o způsobu přípravy.

Zdroj: Květákové placičky podle Pohlreicha

Diskuze: smoothie recepty komentář

Dobry den mam prosim dotaz na mixer jestli bude vyhovujici tento mixersmoothie.cz/smo… i na led jak zminuji? Chci hlavne mixovat smoothie pro deti ale take sekat led. Bude vyhovujici? Predem dekuji za odpoved, Skokova Simona.

Zdroj: diskuze Smoothie recepty komentář
Počet odpovědí: 1

Vaření vajec podle Zdeňka Pohlreicha

Několik triků a tipů, jak uvařit vejce podle Zdeňka Pohlreicha:

• Vejce před vařením vyndáme z lednice a necháme ohřát na pokojovou teplotu.
• Vejce natvrdo nevaříme déle než 8 minut, aby nebyl žloutek modrozelený.
• Ideální vejce naměkko získáme tak, že ho dáme do studené vody, přivedeme k varu, poté ho stáhneme z plotny a necháme dojít ještě 6 minut.
• Nejčerstvější vejce poznáme tak, že v míse s vodou spadne hned ke dnu, protože obsahuje nejméně vzduchu.
• Starší vejce padá ke dnu pomaleji, ale padá.
• Třítýdenní vejce se ve vodě jen vznáší a je vhodné pouze na pečení.
• Vodu na ztracené vejce v žádném případě nesolíme, vodu na něj vaříme pomalu.
• Když se ztracené vejce ve vroucí vodě obalí bílkem, vyndáme ho a ochladíme ve studené vodě, aby nám žloutek zůstal tekutý.

Zdroj: Recepty z vařených vajec

Diskuze: léčení prašiviny u králíků

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků
Počet odpovědí: 0

Květák a dna

Květák je zelenina se středním obsahem purinů a může být konzumována ve větších částech v rámci nízkopurinové diety. Většina jedinců na nízkopurinové dietě může mít každý den alespoň dvě porce této zeleniny.

Zdroj: Květákové placičky podle Pohlreicha

Králík na divoko

Suroviny:

• 1 králík
• sůl
• 2 lžíce sádla
• 1/2 l vody
• 1 lžička pepře, mleté sladké papriky, kmínu a majoránky
• 2 bobkové listy, 2 kuličky jalovce, 2 hřebíčky
• 5 stroužků česneku

Postup:

Do vody vložte koření a česnek a společně povařte cca 10 minut. Králíka dobře očistěte, odblaňte, opláchněte vodou a naporcujte. Takto připravené porce jednotlivě osolte, zalijte nálevem z koření a česneku a nechte do druhého dne v chladu odležet. Druhý den pečte maso pod pokličkou i s nálevem doměkka. Změklé králičí maso odkryjte, přidejte sádlo a dopečte dorůžova. Vhodnou přílohou jsou vařené nebo opečené brambory a kompot či zeleninový salát.

Zdroj: Recepty na králíka

Slepice na paprice podle Pohlreicha

Ingredience: 1 slepice s kůží, 1 větší cibule, 500 ml mléka, 300 ml smetany, 500 ml slepičího vývaru, 40 g červené mleté papriky, slunečnicový olej, lžička másla, sůl a pepř

Postup: Maso omyjeme, osolíme a opepříme. Na hlubší pánvi rozpálíme olej a rozporcované maso opečeme dozlatova a vyndáme je ven. Poté osmažíme dozlatova najemno nakrájenou cibuli, přidáme mletou papriku, promícháme a zalijeme mlékem a vývarem. Vložíme maso a dusíme doměkka. Hotové maso vyjmeme, omáčku zahustíme jíškou a vaříme dál pomalu asi 30 minut. Poté dosolíme a opepříme, přidáme smetanu a lžičku másla a ponorným mixérem vše rozmixujeme. Omáčku přecedíme. Podáváme s domácím houskovým knedlíkem.

Zdroj: Slepice na paprice – recepty

Losos s estragonovou omáčkou podle Pohlreicha

Ingredience: 400 g lososa, máslo, jarní cibulka, 2 dl bílého vína, bílý vinný ocet, 4 žloutky, citronová šťáva, rajče, sůl, pepř, estragon, tymián, máta

Technologický postup: Talíř nebo zapékací mísu vytřeme máslem, rovnou osolíme a opepříme. Dno vyložíme tenoučkými plátky lososa, z vrchu také osolíme a opepříme. Přidáme nasekanou jarní cibulku. V rendlíku ohřejeme asi 2 dl bílého vína s kapkou bílého vinného octa, osolíme a opepříme a svaříme. Žloutky vmícháme do vinného základu a prošleháme. Estragon, tymián a mátu nasekáme nadrobno a přidáme do hrnce s kapkou citronové šťávy. Směsí přelijeme plátky lososa. Dáme do trouby na slabé 2 minutky zapéct dozlatova. Ozdobíme rajčetem nakrájeným na kostičky a lístky máty.

Zdroj: Recepty na lososa

Králík na česneku

Suroviny:

• 1 králík
• 0,5 kg uzeného bůčku
• 20 dkg slaniny
• sůl
• kmín
• 10 celých pepřů
• 2 nová koření
• 1 bobkový list
• 10 stroužků česneku
• lžíce plnotučné hořčice
• špetka tymiánu
• voda

Postup:

Králíka prošpikujte slaninou, osolte, pokmínujte a potřete hořčicí. Takto připraveného jej vložte do pekáčku s uzeným bokem, přidejte koření a nasekaný česnek, podlijte vodou a přiklopené pečte asi 1,5 hodiny na 200 °C. Posledních cca 20–30 minut dopékejte maso odkryté. Ze šťávy sesbírejte tuk, zaprašte ji moukou, orestujte a nechte chvilku provařit. Posbíraný tuk vraťte zpátky do šťávy a můžete servírovat. Jako příloha se doporučuje špenát a bramborový knedlík.

Zdroj: Recepty na králíka

Tatarka podle Pohlreicha

Suroviny:

• 200 ml slunečnicového oleje
• 50 ml olivového oleje
• 2 žloutky
• 1 lžička bílého vinného octa
• 1 lžička dijonské hořčice
• 2 lžičky čerstvé citronové šťávy
• 1 špetka soli
• 1 špetka pepře
• 2 najemno nakrájené šalotky
• 25 g najemno nakrájených kyselých okurek
• 25 g najemno nakrájených kapary
• 2 lžíce najemno nakrájených lístků hladkolisté petrželky

Postup:

Všechny suroviny by měly mít pokojovou teplotu. Žloutky, hořčici a ocet dejte do větší mísy, přidejte špetku soli, pepře a metličkou pomalu šlehejte. Smíchejte oba druhy oleje a za stálého šlehání jej přidávejte ke žloutkům. Nakonec do směsi vmíchejte čerstvou citronovou šťávu, dle chuti přidejte pepř a sůl. Do takto připravené majonézy nasypte nakrájenou šalotku, okurky, kapary a petrželku. Nakonec vše důkladně promíchejte.

Zdroj: Postup a recepty na domácí tatarku

Jehněčí žebra podle Pohlreicha

Ingredience: 700 g jehněčích žebírek, 100 g másla, 15 stroužků česneku, sůl, mletý černý pepř, několik snítek rozmarýnu

Technologický postup: Nejprve naporcujeme žebra na jednotlivé díly, které osolíme a opepříme. Několik snítek rozmarýnu odložíme stranou na ozdobení při podávání a zbytek rozmarýnu nakrájíme. Žebírka dáme do pekáčku nebo zapékací mísy, posypeme rozmarýnem, přidáme oloupané a na poloviny nakrájené stroužky česneku, dále do pekáčku přidáme máslo, podlijeme cca 100 ml vody a dáme péct do trouby vyhřáté na cca 180 °C. Pečeme asi 50 minut, až je maso měkké. Talíře ozdobíme několika snítkami rozmarýnu, které poklademe vedle sebe, na ně dáme upečená žebírka a podáváme. Jako přílohu můžeme použít brambory v různé úpravě.

Zdroj: Jehněčí maso - recepty

Květákové placky

Ingredience: 1 květák, 6 lžic mléka, 6 lžic polohrubé mouky, 2 žloutky (bílky na sníh), špetka muškátového oříšku, pepř, sůl

Postup: Do mísy nahrubo nastrouháme květák, přidáme sůl, mouku, mléko, koření a zamícháme. Nakonec zlehka vmícháme sníh. Lžící tvoříme placky, které opečeme na obou stranách dozlatova. Jako přílohu podáváme vařené brambory či bramborovou kaši.

Zdroj: Květákové placičky podle Pohlreicha

Králík na smetaně

Suroviny:

• 1 králík
• 50 g uzené slaniny
• sůl, mletý pepř
• 2 lžíce octa
• 1 lžíce cukru
• 1 cibule, 1 petržel, 4 mrkve, 1 celer
• bobkový list, nové koření, celý pepř
• 80 g sádla
• 2 lžíce hladké mouky
• šťáva z citronu
• moučkový cukr
• 1 lžička plnotučné hořčice
• 250 ml zakysané smetany

Postup:

Králíka naložte den předem. Maso omyjte, osušte, vložte do pekáče, osolte, opepřete a obložte ho plátky slaniny. Přidejte nakrájenou zeleninu a cibuli, koření, ocet a cukr. Maso nechte v chladu odležet. Druhý den přidejte sádlo a za neustálého podlévání maso pečte, dokud nezměkne. Potom maso vyjměte, vyberte koření a zeleninu propasírujte. Do této šťávy přilijte smetanu, zahustěte ji moukou a chvíli povařte. Hotovou omáčku trochu oslaďte, okyselte citronovou šťávou a nakonec přidejte lžičku hořčice. Podávejte nejlépe s knedlíky.

Zdroj: Recepty na králíka

Pečené kuře podle Pohlreicha

Suroviny:

• 1 kuře
• 1 citron
• 1 hrst hladkolisté petrželky
• 2 lžíce másla
• 2 lžíce sekaných mandlí
• 1 plátek bílého toastového chleba
• 200 ml kuřecího vývaru
• 4 listy šalvěje
• 1 cibule
• drcený černý pepř
• 2 stroužky česneku
• olivový olej
• pepř
• sůl

Postup:

Troubu předehřejeme na 200°C. Změklé máslo promícháme se lžičkou drceného pepře. Opatrně odtrhneme prsty kůži na prsou kuřete a vetřeme pod ní většinu pepřem ochuceného másla a vložíme šalvějové listy. Citron dobře omyjeme, rozčtvrtíme a vsuneme jej do břišní dutiny kuřete. Stehna příčně nařízneme ostrým nožem, aby se dobře propekla. Zbytkem ochuceného másla potřeme zbytek kuřete na povrchu. Nakonec maso osolíme a vložíme do pekáče. Pečeme asi 75 minut.

Na pánvi rozehřejeme olej, přidáme česnek nakrájený na plátky, drobně nasekanou cibuli, rozdrobený chleba a mandle. Smažíme do zezlátnutí asi 5 minut. Vše přesuneme do mixéru, přidáme petržel, pepř a kuřecí vývar. Rozmixujeme a vrátíme do pánve. Podle chuti osolíme a prohřejeme.

Kuře podáváme s vařenými bramborami a petrželkovou omáčkou.

Zdroj: Recepty na pečené kuře

Cibulová polévka podle Zdeňka Pohlreicha

Ingredience: hovězí vývar, 500 g španělské cibule, pšeničná mouka, 1/2 l bílého vína, 30 g másla, nastrouhaný parmezán, tymián, stroužek česneku, sůl, pepř, kajenský pepř, 3 lžíce olivového oleje, čerstvá bageta.

Postup: Nejprve cibuli nakrájíme na tenké plátky a nasypeme do hrnce na rozpuštěné máslo. Až cibule v hrnci zhnědne, poprášíme ji malým množstvím pšeničné mouky a podlijeme hovězím vývarem. Polévku osolíme, opepříme, přidáme kajenský pepř a na kousky nakrájený česnek. Krátce povaříme. V misce smícháme část nastrouhaného parmezánu s vínem (dobře promícháme). Tuto směs nalijeme do polévky a odstavíme ji ze zdroje tepla. Polévku důkladně promícháme. Takto připravenou polévku nalijeme do zapékacích misek, posypeme parmezánem a dáme zapéct do trouby na 160 °C. Bagetu nakrájíme na tenké plátky, potřeme olivovým olejem a posypeme parmezánem. Takto připravenou bagetu vložíme do pekáčku s pečicím papírem a dáme rovněž do trouby zapéct. Polévku servírujeme buď s bagetou v polévce, nebo necháme bagetu na talířku u polévky.

Zdroj: Cibulová polévka – recepty

Králičí maso

Maso by mělo být vždy světle růžové, voňavé a pružné. Králíka skladujte v lednici maximálně tři dny, v mrazáku až jeden rok. Králičí maso je svou strukturou a vlastnostmi podobné drůbežímu masu, jelikož je dobře stravitelné a obsahuje rovněž nízké množství tuku, což je vhodné pro dietní pokrmy. Má nízký obsah cholesterolu, silně jsou zde zastoupeny vitaminy skupiny B – B2, B6 a B12, z minerálních látek jsou zde bohatě zastoupeny látky jako draslík, hořčík, zinek, fosfor a síra.

Králíka můžete smažit, grilovat, dusit, králičí maso lze přidávat do polévek, rolád, gulášů, pomazánek, salátů, k omáčkám. Nejčastěji se však peče v troubě na víně, česneku, paprice, cibuli, se zeleninou či bramborami. Dušený králík si rozumí s křenem, vínem, česnekem, houbami, špenátem, rajčaty a bylinkami. I když je králík vláčné maso, často se velmi vysušuje, proto jej při pečení v troubě raději přikrývejte a spíše ho duste v páře.

Zdroj: Recepty na králíka

Květákové karbanátky

Ingredience: 1 hlávka květáku, 4 špetky soli, 100 g nastrouhaného tvrdého sýra, 150 g šunkového salámu (nebo šunky), 1 vejce, 4 lžíce strouhanky do těsta, 100 g strouhanky, 100 ml oleje na smažení

Postup: Květák uvaříme v osolené vodě, scedíme a necháme okapat, pak květák nejlépe vidličkou rozmačkáme. Přidáme nastrouhaný sýr a najemno nakrájený nebo nastrouhaný salám, vejce, strouhanku a vše zpracujeme rukama na těsto. Z těsta tvarujeme karbanátky, obalíme je ve strouhance a pečeme v rozehřátém oleji. Upečené necháme okapat na papírovém ubrousku.

Zdroj: Květákové placičky podle Pohlreicha

Králík netradičně

Suroviny:

• 1 kg králičího masa
• 100 g kořenové zeleniny
• 1 menší cibule
• 60 g slaniny
• 100 g sušených švestek
• perník na strouhání
• olej
• sůl, pepř
• černé pivo
• cukr
• citronová šťáva

Postup:

Maso prošpikujte slaninou, pokapejte citronovou šťávou, osolte a nechte asi půl hodiny odležet v chladu. Mezitím si na oleji rozpusťte cukr, přidejte očištěnou a na kostičky nakrájenou kořenovou zeleninu, cibuli a vše opečte dozlatova. Potom směs zalijte pivem a povařte. Následně do této směsi vložte porce králíka, chvíli duste a nakonec zahustěte nastrouhaným perníkem. Jakmile maso změkne, vyjměte jej, směs rozmixujte a vložte do ní švestky i podušené maso. Ještě chvíli povařte a můžete servírovat.

Zdroj: Recepty na králíka

Recept na králíka podle Pohlreicha

Suroviny:

• 4 ks králičích stehen
• 50 g slaniny
• 2 špetky soli
• 4 snítky čerstvého rozmarýnu
• 1 ks citronu (kůra i šťáva)
• 150 ml bílého vína
• 20 ml dijonské hořčice
• 2 špetky čerstvě mletého pepře
• 2 stroužky prolisovaného česneku

Na marinádu:

• 4 snítky čerstvého tymiánu
• 80 ml olivového oleje

Postup:

Králičí stehna omyjte pod studenou vodou, poté je osušte papírovou utěrkou a zbavte blan. Ostrým nožem udělejte do masa zářezy a vsuňte do nich plátky slaniny. Maso protkněte snítkami rozmarýnu a uložte ho do pekáčku. Tymián a rozmarýn smíchejte v misce s olejem a dijonskou hořčicí a vzniklou marinádou přelijte králíka. Maso přikryjte mikrotenovou fólií a nechte ho odležet v lednici, nejlépe přes noc.

Rozpalte gril. Rošt okartáčujte a naolejujte. Nejprve pečte maso ve střední části grilu, poté ho přesuňte blíž ke kraji. Často ho otáčejte kleštěmi a potírejte zbylou marinádou, dokud nebude dobře propečené, což bude trvat asi tak 20 minut. Hotové porce dejte na talíře, osolte je, přikryjte a nechte 5–10 minut stát. Grilovaného králíka podávejte s bílým pečivem a zeleninovým salátem.

Zdroj: Recepty na králíka

Recept na chutné květákové placičky

Ingredience: 1 velký květák, 3 vejce, 5 lžic hladké mouky, 6 stroužků česneku, sůl, pepř, 2 lžičky majoránky, olej na smažení

Postup: Květák uvaříme v osolené vodě, aby změkl. Poté nakrájíme na drobné kousky nebo ho můžeme nastrouhat na struhadle. Květák vložíme do misky a přidáme žloutky, sůl, pepř, majoránku, prolisovaný česnek a vše dobře promícháme. Poté přidáme mouku a z bílků utřený sníh, propracujeme na vláčné těsto. Z těsta děláme placičky, které smažíme v pánvi na oleji dozlatova. Nakonec je osušíme a podáváme s bramborovou kaší nebo se zeleninovým salátem. Děti toto jídlo milují.

Zdroj: Květákové placičky podle Pohlreicha